Legendární inscenace Národního divadla v Praze podle stejnojmenného románu bratří Mrštíků. ### Hrají: B. Rösner, J. Tesařová, J. Štěpnička, K. Burianová, J. Vinklář, J. Preissová, M. Etzler, H. Ševčíková, V. Postránecký, B. Kodetová, R. Lukavský, J. Somr, B. Hrzánová, L. Skořepová a další. Dramatizace a divadelní režie M. Krobot. Kamera J. Špelda. Televizní režie Z. Potužil
00:00:08 .
00:00:13 .
00:00:40 Budeme si hrát na rodinu. Ty budeš maminka a já tatínek.
00:00:46 -A Josífek bude náš syn.
-Ty půjdeš na pole a já budu vařit.
00:00:52 Měla bys jít na pole se mnou.
00:00:56 A co, když se nám tady narodí mezitím chlapeček?
00:01:01 Dobrá, zůstaň doma.
00:01:05 Chytil táta sojku, chytila máma taky...(zpívá)
00:01:12 -Podej mi ještě jeden hrnec.
-Vždyť už jeden máš.
00:01:17 Musím ještě navařit pro dobytek.
00:01:27 Škubal táta sojku, škubala máma taky...(zpívá)
00:01:35 Už je poledne, a on se z pole ještě nevrátil.
00:01:42 Už je tady.
00:01:49 Jsi zase opilý? Čerti tě nesli do té zatracené hospody!
00:01:57 Mlč, ženo! A přichystej oběd!
00:02:15 Už jsi tady?
00:02:18 -Uklízíš před hody?
-Sám vidíš. Jedl jsi?
00:02:24 Cestou jsem se zastavil v hospodě.
00:02:29 Koupím vápno, byla by mi hanba, kdybych nevymalovala dům.
00:02:38 Jenom jestli se nedřež nadarmo.
00:02:42 Byl za mnou žid. Když nezaplatíme splátky, prodá naši chalupu.
00:02:51 Měla jsi vidět, jak jsem s ním zatočil.
00:02:56 Vlastníma rukama jsem tu chalupu postavil, tak co mi má kdo říkat.
00:03:05 -Půjčil sis, tak vracej!
-Má velké úroky.
00:03:11 -Kam dáváš peníze, co vyděláváš?
-Co je ti do toho?
00:03:18 Nebudu se ti zpovídat. Já jsem celý týden v Brně, a co ty?
00:03:26 To ty všechno utratíš! Myslíš, že jsem hloupý a nic nevím?
00:03:33 Každý se tu na mě dívá, jako bych byl prašivý.
00:03:40 Dívají se na mě, jako bych nebyl pořádný muž.
00:03:47 -A jsi?
-Říkám ti, mlč.
00:03:53 Dlouho mě už trápit nebudeš. Zbiju tě, a bude pokoj.
00:04:03 Tak bij.
00:04:05 Ten žid mi řekl, že máš úvěr i u Sonnešajna v Křovanech.
00:04:13 -Je to pravda?
-A kdyby...
00:04:16 -A čím jsi ten úvěr splácela?
-Co se tak hloupě ptáš?
00:04:24 Ty!! Vybírali si to u tebe oba. To byla ostuda.
00:04:31 Prý to zapomněli zapsat do knihy.
00:04:36 Sonnenšajn si za to odseděl šest neděl.
00:04:41 Teď všude vykládá, že pojede... Jak mám takovou hanbu unést?!
00:04:49 -Házej kamením, až budeš sám čistý.
-Mluvíme o tvých zástojích.
00:04:57 Po týdnu se vrátím a dozvím se, že jsi se s Ondruškou a Zemanem opila.
00:05:06 -Co tomu říkáš?
-Nic.
00:05:10 -Já ti dám nic!
-Jestli mě uhodíš, vyškrábu ti oči.
00:05:18 Štěstí, že nemáme děti, bál bych se, komu se budou podobat.
00:05:25 Děti nemám, a teď půjdu koupit to vápno.
00:05:51 Anežko, dej pozor, ať se v šenku něco nestane.
00:05:58 Vždyť je poloprázdno, všichni se šetří na hody.
00:06:03 -Co uděláme s těmi rozbitými kamny?
-Ráno to přijdou spravit.
00:06:12 -Jak ses měla ve Vídni?
-Město pro mě není.
00:06:19 -Řekni mi pravdu!
-Já se do města nehodím.
00:06:26 -Na to se tě neptám!
-Už to nikdy neudělám.
00:06:33 -Nechce tě!
-Není jediný na světě.
00:06:37 -Ví, že s ním čekáš dítě?!
-To není pravda!
00:06:42 -Nejsem slepý.
-Ještě to není jisté.
00:06:47 -On to ví, a stejně tě nechce.
-Žádné dítě nebude!
00:06:55 To bys udělala?! Styď se! Dítě je boží dar!
00:07:01 -Donutím ho, aby si tě vzal.
-Já nechci!
00:07:07 -Nemůže se vyhnout povinnosti.
-Nedělejte to, tatínku.
00:07:14 Víš, jak se na nás budou dívat? Moje dcera a bude mít parchanta.
00:07:26 Tak já tedy za ním ještě pojedu.
00:07:34 -Anežko, takového zetě já nechci.
-Tati...
00:07:43 -Co mám tedy udělat?
-Jdi do šenku.
00:07:53 Já se o to postarám.
00:08:03 -Už necítím nohy.
-Před hody je vždycky víc práce.
00:08:10 -Vyzuj se, pomáhá to.
-To mám chodit bosa?
00:08:14 -Proč nám nepomohou pacholci?
-Jeden vozí štěrk a druhý ovoce.
00:08:21 -Ráno se mnou pojedou pro pivo.
-Co Anežka?
00:08:26 Stýskalo se jí po Habrůvce.
00:08:31 Takhle ten útěk odbyla?
00:08:34 Už má takovou krev, setřepe to ze sebe jako zmoklá slípka.
00:08:42 -Jen aby setřepala úplně všechno.
-Jak to myslíš?
00:08:47 Už není jako bývala. Vždyť jsem její matka, poznám to.
00:08:55 Hlouposti, nechej ji být.
00:08:58 A běž jí pomoct, není po té Vídni zvyklá na pořádnou práci.
00:09:07 Už abych byla v posteli.
00:09:11 Zítra si koupíš nové boty, ty nejdražší.
00:09:19 Když sis mě namlouval, tak jsi byl chudý.
00:09:25 Vidíš, jak dobře ses vdala.
00:09:28 Potřebuji vápno.
00:09:30 Dobrý večer.
00:09:32 Ráno chci vymalovat chalupu.
00:09:36 Vrbka se zase vrátil z Brna opilý. Takový chlap je ženské k ničemu.
00:09:44 Však ty se dovedeš o sebe postarat.
00:09:48 Jenom hraje karty a večer se opíjí.
00:09:53 -Chvilku pak řve, a nakonec usne.
-Kolik toho chceš?
00:09:59 -Kdybys nevyváděla, možná dá pokoj.
-Myslíš, že mě to baví?
00:10:06 Musím se však o sebe postarat, když ten můj všechno propije.
00:10:14 Kdyby tak měl alespoň něco z tebe.
00:10:19 -Vrbka je šikovný cihlář.
-Ty se umíš postarat o své věci.
00:10:26 Hospoda i obchod ti vynáší, rodinu máš spořádanou.
00:10:33 Na tebe může být žena pyšná. Jsi správný muž a všude je to vidět.
00:10:42 Nepřeháněj.
00:10:45 -Co jsem dlužná?
-To nestojí za řeč.
00:10:54 Tak si vezmi alespoň jablko, ať se necítím jak žebrák.
00:11:02 V šenku už nikdo není, můžu spočítat peníze.
00:11:11 -Ráno se ještě zastavím na pile.
-Měl bys přijít do kostela včas.
00:11:41 -Doufám, že bude vše v pořádku.
-Nebojte se.
00:11:47 Já vím své.
00:11:50 Kdo se o hodech zaručí, že se nebude prát?
00:11:55 To je tvá starost.
00:11:57 Dobrý večer.
00:12:02 Ručíte mi za to, že bude všude klid.
00:12:11 Nebojte se, tatínku. Měli bychom už jít.
00:12:17 Buď hodný, a dej na sebe pozor.
00:12:23 -Proč už nejsi oblečená?
-Zůstanu doma.
00:12:30 -Slíbíš mi, že budeš hodný?
-Nebojte se, maminko.
00:12:36 Byl bych špatný stárek, kdyby si někdo něco dovolil.
00:12:44 Mysli na dobré vychování.
00:12:48 -Maryška Tomanová je první stárkou?
-Zvolili ji.
00:12:53 Pane starosto, už na vás čekají.
00:12:57 Tak jdeme.
00:13:00 -Máš víno?
-Vzal jsem to nejlepší.
00:13:08 -Kolik ti vaši dali?
-Nevím.
00:13:12 -Neřekneš?
-Já mám tři rýnské.
00:13:16 -To bude Antošovi málo.
-Uteču.
00:13:33 Minule jsem s ním protancovala celý večer.
00:13:40 -Podívej, jaké mám od něj modřiny.
-To bych si nenechala líbit.
00:13:47 -Ale když se Antošovi nějaká líbí, nedá jí pokoj. -Nech toho.
00:13:54 -Copak tobě se nelíbí?
-Neřeknu.
00:13:58 Něco se mi rozvázalo. Maryško, podívej se mi tam.
00:14:08 Jako první stárek připíjím první stárce. Myslím, že můžeme začít.
00:14:16 -Tak, Maryško, vyznamenej se.
-Chyťte ji, uvidíme, jak je vykrmená.
00:14:22 -Žádné takové zvyky hned na začátku.
-Co mám, to dám.
00:14:30 -Tak se napij a rovnou přidej.
-Na první stárku je to málo.
00:14:36 -Tak ještě jeden.
-To je všechno?
00:14:39 -Přidej, a připiješ si se mnou.
-Tak tedy poslední.
00:14:46 Tak na tvé zdraví.
00:14:48 A je to všechno.
00:14:50 -Pusť mě!
-Pořádně ji drž.
00:14:52 -My potřebujeme vlnu.
-Uteč, Maryško!
00:14:57 Tak jsi jdi. Jablíčko ještě nemáš, já si tě najdu.
00:15:03 -Tak druhá stárka.
-Barbora je jistě naditá jak peřina.
00:15:09 Babička ti dala, maminka ti přidala desítku a tatínek něco navrch, ne?
00:15:15 Co by ne.
00:15:17 Napij se, rozehřeje tě to.
00:15:20 Já se bránit nebudu.
00:15:22 -To se ti to sedí na měkkým, co?
-Já chci taky.
00:15:26 -Tak pojď, babo, a sedni si.
-Co s tebou dědku?
00:15:31 -Jestlipak víš, kolik dala Maryška?
-Já jsem to nepočítala.
00:15:37 -Tři rýnské, to je málo.
-A tady je čtvrtý.
00:15:42 -Napij se, a já tě ještě prohledám.
-Prohledej, stejně nic nenajdeš.
00:15:49 -Necháš toho, ostudo!
-Má to pod sukní, Antoši.
00:15:53 Antoši, mírni se!
00:15:56 Už nic nemá, nebo nic nepřinesla.
00:15:59 To mi vynahradíš, když jsi tak lakomá. Tady máš jablíčko.
00:16:04 -Nejsem lakomá, opravdu už nemám.
-Kde je Maryška, má tady jablíčko.
00:16:10 -Tati, dejte mi ještě rýnský.
-Dala jsi už dost.
00:16:15 -Budou se mi smát, že jsem lakomá.
-Myslíš, že mám na rozhazování?
00:16:21 -Utržil jste přece za ječmen.
-Vidíte ji, mou dceru.
00:16:29 Mně neutečeš!
00:16:33 -Copak je v tom šátku?
-Nedám.
00:16:37 A teď jsem odraná jako husa.
00:16:41 -No vidíš, že to šlo.
-A chci za to jablíčko.
00:16:46 A teď Hanička, třetí stárka.
00:16:50 -Neutíkej Haničko, stejně neutečeš.
-Já se bojím.
00:16:55 -Neboj se.
-Já nechci.
00:16:58 Jestli se budeš vzpouzet, prohlídneme tě jako u doktora.
00:17:04 Chyťte ji!
00:17:07 Klepe se jako žába.
00:17:11 Všechno jenom stárci a ostatní nic!
00:17:15 -Teď buď zticha!
-Proč bych měl být zticha?!
00:17:20 -Závidíš, že nejsi stárkem?
-Co ty jsi za stárka?
00:17:24 -Taháš se s mladými dívkami.
-Dej si pozor, Pazderko.
00:17:29 -Antoši, nech ho být.
-A bude se pouštět krev.
00:17:35 Anežko, ukliď sklo!
00:17:46 No, co to je?!
00:17:54 Nechte toho!
00:18:19 -Jsi tady?
-Ano.
00:18:24 -Jdu si pro ten poslední rýnský.
-Úplně jsem na něj zapomněla.
00:18:31 -Najdeme ho?
-Budeme muset.
00:18:35 Tak neutíkej.
00:18:37 Podíváme se, kde je.
00:18:43 -Máš horké ruce.
-Podívej se tam, vidíš?
00:18:48 -Co?
-Měsíc, jako kolo od vozu.
00:18:51 -Je pod mrakem.
-To nevadí.
00:19:12 Bůh seslal člověku anděla strážného, který jej chrání.
00:19:22 Pomáhá mu, když ďábel vdechuje pochybnost do duší věřících.
00:19:32 Pomáhá dítěti nad propastí, když se nahýbá za motýlem.
00:19:41 Ani anděl strážný nepomůže, když se člověk sám vystavuje hříchu.
00:19:51 Varuji proto z celé duše před podvodem a klamem.
00:19:59 Před krádeží a lží, zahálkou a opilstvím a neúctou k rodičům.
00:20:09 Varuji před nečistotou ve skutcích i nečistotou v myšlenkách.
00:20:20 Varuji před svůdnicemi, které zapomínají na králoství nebeské.
00:20:31 Varuji i před křivým svědectvím, před četbou novin a přemýšlením.
00:20:42 Ve městech se teď moc přemýšlí a čte, a země musí stavět blázince.
00:20:53 Na jeden už zase sněm schválil peníze.
00:21:01 Za sto, dvě stě let bude svět jeden blázinec a skončíme tam všichni.
00:21:12 Proto se dovolávám z tohoto místa lásky a mírnosti.
00:21:19 A víry v Boha všemohoucího.
00:21:23 Konejme své křesťanské povinnosti a Bůh nás neopustí.
00:21:31 K tomu nám dopomáhej Otec, Syn a Duch svatý.
00:21:37 Amen.
00:21:42 Nevíte, jak se jmenoval ten učitel v Polance, co loni zemřel?
00:21:50 Procházka.
00:21:54 František Procházka.
00:21:57 -Ach ano, ten mi dal starostí.
-Jakýchpak starostí?
00:22:05 U večeře jsem si na něj vzpomněl, ale na jméno jsem nepřišel.
00:22:15 Pořád se mi v hlavě pletlo Svoboda, Svoboda.
00:22:27 -Pochválen buď Pan Ježíš Kristus.
-Až na věky.
00:22:36 Mohly bychom si prohlédnout, kudy povede chodníček?
00:22:44 To je dobře, že jste přišly.
00:22:48 Pan Kunc už sehnal kameníky. Zítra by mohly práce začít.
00:22:54 -Za dva dny by to mohlo být hotové.
-A bude konec blátu a špíně.
00:23:01 Sestry s dětmi budou chodit do kostela po suchém.
00:23:06 Vaše dílo je pro obec požehnáním.
00:23:10 O peníze nejde. Chci se jen přičinit o slávu Boží.
00:23:21 Půjdeme.
00:23:34 Pane Kunc, jak to bylo včera v hospodě?
00:23:43 Honza Pazderků provokoval.
00:23:50 -Kvůli čemu?
-Kvůli děvčeti.
00:23:57 -Která to byla?
-Ani nevím.
00:24:05 -Teď alespoň ví, že ji má rád.
-Taky jsem se za mlada pral.
00:24:15 Opravdu?
00:24:17 Jednou jsme si zajeli na hody až do Havranic.
00:24:22 A k půlnoci se to strhlo.
00:24:26 Můj kamarád Hrdinka Jiří dostal jednu motykou a zůstal ležet.
00:24:32 -Motykou?
-Ano.
00:24:34 Šel jen mu pomoct, a dostal jsem zezadu nohou od židle.
00:24:42 Měl jsem těžký úraz hlavy.
00:24:47 -A všechno se zase zahojilo.
-Bohu díky.
00:24:51 A vždycky je to kvůli děvčeti. Moje nebožka žena pocházela z Havranic.
00:25:00 Dnes odpoledne jí půjdu na hrob. Koupil jsem macešky.
00:25:12 -Nechcete jít se mnou?
-Ale až k večeru.
00:25:19 K večeru.
00:25:25 Spánembohem.
00:26:01 Pojď dál.
00:26:03 Vidím, že máš hodně práce. Pomohu ti.
00:26:10 To je zase případ. Podívej se, znáš ho?
00:26:15 To je mladý Psota.
00:26:19 Co s ním budete dělat?
00:26:23 Muž kvůli němu svolává obecní výbor. Snad na něco přijdou.
00:26:29 Podržíš mi ten trychtýř.
00:26:33 Člověk má tolik práce, a ještě aby obsluhoval regiment chlapů.
00:26:38 Vždyť víš, jaké ty jejich výbory mívají konce.
00:26:43 -Ještě musím sehnat svíčky na hrob.
-U Rybáře mají pěkné. Barevné.
00:26:52 Takové dušičky v Habrůvce ještě nebyly.
00:26:57 -Co ty tomu říkáš?
-Na svíčkách nezáleží.
00:27:03 Já mluvím o Antošovi. Tak budou ohlášky, nebo ne?
00:27:12 -Na ženění má času dost.
-To má.
00:27:17 -Takže z toho nebude nic?
-Z čeho?
00:27:21 Vždyť to také není pro něj partie, kdo by měl v lásce Hrabálkovy?
00:27:29 -Co je s nimi?
-Ty nic nevíš?
00:27:35 Barbora Hrabálková prý čeká dítě s Antošem.
00:27:45 Dobrý večer. Copak se tady chystá?
00:27:49 Tak já půjdu. Bude tady obecní výbor, tak co já tady?
00:28:01 -Je to pravda? Prý ty a Barbora.
-Co naděláš.
00:28:09 Ty mě utrápíš! Tatínek i pan farář tě zapřísáhli, aby ses držel zpátky.
00:28:19 -Jednou to muselo přijít.
-Já jsem to tušila.
00:28:23 Každou muziku jsem oplakala.
00:28:26 Mám tě raději než vlastního, a ty mi provedeš něco takového?
00:28:31 Vždyť to nedělám schválně.
00:28:33 -Tatínek tě zbije.
-Nebojte se, nebudou to rány do vás.
00:28:42 Sedněte si.
00:28:44 Dobrý večer.
00:28:48 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:28:56 Ani se odsud nehni.
00:28:59 -Mohu vám trochu nalít?
-Tak co, sneseme trochu vína?
00:29:05 -Rychle mluv, jinak nic nevyřídíme.
-Chybí Rybář.
00:29:11 Ten má teď jiné starosti. Ono je těžké najít dobrého zetě.
00:29:17 -To je pravda.
-Tak začneme bez něho.
00:29:24 -Svolávám vás kvůli obecním dluhům.
-Každý rok to samé.
00:29:31 Ale bez Rybáře jako pokladníka nic nevyřešíme.
00:29:36 -O dluzích budeme jednat za týden.
-Skončí to jako loni, vypůjčíte si.
00:29:44 To není tak jisté. A proč vedeš takovéhle řeči?
00:29:50 Co je mi po tom, já nejsem starosta.
00:29:54 To tedy nejsi! Ale obecní dluhy, to je také tvá starost.
00:29:59 -Mně teď leží v hlavě něco jiného.
-Máme jednat o obecních věcech.
00:30:06 -Paní starostová, vy nebudete?
-Ne, nemám chuť.
00:30:14 -Antoši!
-Bude pít jen, když mu řeknu.
00:30:20 Na zdraví.
00:30:30 Tak, a teď k tomu, proč jsem vás svolal. Františku, pojď sem.
00:30:38 Dobrý večer.
00:30:40 -To je František Psota. Víte který?
-Jeho táta pocházel z Habrůvky.
00:30:48 Ještě tady měl svatbu, a pak se přestěhoval.
00:30:53 -A co my s tím?
-Umřel na tuberkulózu ve věznici.
00:30:58 A tak nám chlapce posílají zpátky do Habrůvky.
00:31:06 -A co máma? Kde máš mámu?
-Nech ho být.
00:31:11 Proč? Jeho máma je někde ve světě, a my se máme o kluka starat?
00:31:16 Jednou přišel domů tatínek opilý a hádali se spolu. On popadl sekeru.
00:31:23 A máma zůstala ležet na zemi.
00:31:26 -Tak co s ním?
-Umíš číst?
00:31:29 -Umím.
-Neumí, musí chodit do školy!
00:31:36 Přes den bude v opatrovně a na noc si ho někdo vezme domů.
00:31:42 -Cihlářka je sama.
-Ta nebude chtít.
00:31:45 -Tak bude bydlet dům od domu.
-Kluk potřebuje chlapskou ruku.
00:31:53 Postarám se o sebe sám.
00:31:57 Takové známe, bude krást ovoce a pytlačit.
00:32:03 -Jen ať jde k Cihlářce. Co říkáš?
-Já vás neposlouchám.
00:32:09 -A co vy? Vy žijete sám.
-A proč já?
00:32:18 Dostával byste tři zlaté od obecní- ho výboru na ošacení a na živobytí.
00:32:24 -Není to na takového kluka až moc.
-Takový je zákon.
00:32:29 Když tak o tom přemýšlím, kluk v chalupě pomůže.
00:32:41 -Takže souhlasíš?
-Ano, ale sepíšeme o tom smlouvu.
00:32:49 Vidíš, jak se o tebe staráme, tak nevyváděj to, co tvůj otec.
00:33:00 A teď jdi, a ustel si u Chocholáče.
00:33:07 -Proč brečíš?
-Já nevím.
00:33:13 Tak jdi a buď hodný.
00:33:18 Jestli je to všechno, tak už také půjdu.
00:33:29 Je to všechno.
00:33:32 Dobrou noc.
00:33:33 Dobrou noc.
00:33:37 Dobrou noc.
00:33:54 -Je to pravda?
-Ano.
00:33:57 Nebij ho, prosím tě!
00:34:00 Tobě nestačilo, že jsem tě vzal ze studií pro tvé nekalosti.
00:34:06 Že z tebe nebude farář, ale pacholek. Všechno jsem ti povolil!
00:34:11 Všechno jsem ti dal! I šimla jsem kvůli tobě prodal! A ty teď tohle!
00:34:19 -Ona sama chtěla.
-Tak ona sama chtěla?!
00:34:23 -Nějak se to spraví.
-Co jsi to řekl?!
00:34:27 -Nějak se to spraví.
-Co jsi to řekl?!!
00:34:37 Vedle toho kluka je ďábel ještě Svatý muž.
00:34:44 A ty se ho zastáváš, proč? Říkají ti bílá macecha.
00:34:49 Byl bych radši, kdybys byla černá macecha.
00:34:53 Je moc mladý, nemá rozum z toho, co dělá! Už bude hodný.
00:35:00 Takový vyvrhel. Žádná dívka si před ním není jistá.
00:35:06 -Tak jsi ho vychovala!
-Vždyť dělám, co mohu!
00:35:10 Řekni mi, co mám dělat víc? Modlím se za něj každý den.
00:35:15 Spí s každou, kterou potká. Kdyby si alespoň vybral nějakou pořádnou!
00:35:24 Hrabálkovu dceru, nic horšího si nemohl najít!
00:35:28 Copak to je nějaký hospodář? Umí jen provokovat.
00:35:32 -Barbora možná není zlá.
-Za nic na světě.
00:35:37 A ty se do ničeho nepleť.
00:35:42 Jestli si ji bude chtít vzít, nedám mu ani kousek pole.
00:35:49 -Já s ním promluvím.
-Tolik jsem si od něho sliboval.
00:35:56 Starostou jsem proto, aby nemusel na vojnu.
00:36:02 -Já vím.
-A teď to má všechno zplanit?
00:36:09 Ne! Dřít bude celý den jako poslední pacholek.
00:36:48 -Je tady někdo?
-Copak?
00:36:51 Ale, Anežka. Jak ses měla ve Vídni?
00:36:58 -Už zase běhám s pivem.
-To jsi tam dlouho nepobyla.
00:37:04 To víte, město pro mě není. Půjdte dál, skoro nikdo tady není.
00:37:12 Zavolej mi tátu, přines nám kořalku.
00:37:16 Pro mě ne, začal jsem s vínem. Dobrý den.
00:37:23 Copak mi nesete? Nemohl jsem na výbor, měl jsem moc práce.
00:37:29 -Je něco s obecní kasou?
-Ta je přece v dobrých rukách.
00:37:34 Tady to máte.
00:37:40 Musím do šenku.
00:37:43 Dívenka jako baletka, až se sliny sbíhají.
00:37:51 Přiučuje se do obchodu. Mladý proutek se musí ohýbat zavčasu.
00:37:56 Svatá pravda. Ale abych začal. Jak víš, zůstal jsem sám a to je zlé.
00:38:08 Když jdu někam žádat o práci, každý se vymluví, že jsou potřebnější.
00:38:17 -A já mám smůlu.
-A jakou odvádíte práci?
00:38:23 Copak si někdo stěžoval? To je vždycky v pořádku.
00:38:26 -Práce vám prý moc neubývá.
-To jsou pomluvy.
00:38:37 Ta má opuštěnost, to je hotové prokletí.
00:38:43 -A co já s tím?
-Mám v Brně synovce.
00:38:50 Je řeznickým pomocníkem, a proslý- chá se, že chceš provdat Anežku.
00:39:02 Ten můj synovec má pěkný majetek, a mohl by se usadit tady v Habrůvce.
00:39:16 Anežka nemusí se svatbou pospíchat, bude podle její vůle.
00:39:23 To je jisté, jenom se žádný ženich nemůže pořádně zakousnout.
00:39:32 Habrovští mládenci za moc nestojí!
00:39:37 Však by o nic nešlo.
00:39:40 Když si neporozumí, tak z toho nic nebude.
00:39:44 Tak ať jí napíše, a když bude Anežka chtít, může přijet.
00:39:51 Tak jsme domluvení, a zapijeme to.
00:39:54 Teď nemůžu, mám práci.
00:39:58 Ještě mám jednu věc, upomínají mě o nějaký hloupý dluh.
00:40:08 -Nepůjčil bys mi?
-Teď u sebe nemám.
00:40:15 -Kam ty peníze dáváš?
-Jaké peníze?
00:40:20 Vždyť jsi nejbohatší v celé vesnici. Každý to ví.
00:40:26 Nikdo nic neví, jenom já vím. Peníze se mají točit.
00:40:32 Ty ze všeho vyklouzneš jak ryba.
00:40:41 Pán Bůh ti požehnej.
00:40:47 -Víc nemám.
-To stačí.
00:40:51 Zítra je dobytčí trh, dal by se koupit pěkný majetek.
00:41:00 Musel bych si půjčit z obecní kasy. Nemusí to však vědět celý výbor.
00:41:09 Do týdne máte těch 80 zlatých zpět. Napíši vám to tady na ten papír.
00:41:19 -Vždyť já ti věřím.
-Tak jsme domluveni.
00:41:27 Vypijte si vedle, já už musím běžet.
00:41:53 -Lidé se budou ptát, kde je Antoš.
-Ať se ptají.
00:41:58 -Mohl jít s námi.
-Přijde, až udělá svou práci.
00:42:07 Dobrý večer.
00:42:12 -Jděte napřed, přijdu za vámi.
-Počkej na mě u hlavního kříže.
00:42:27 -Tak co?
-No co?
00:42:30 -Jak to uděláme s našimi dětmi?
-A co bychom měli dělat?
00:42:36 Nemohu za to, že se to stalo. Ať si to spraví sama.
00:42:42 Je starší než Antoš, tak měla mít rozum.
00:42:48 -No to je zpráva!
-Jaká zpráva?
00:42:51 -Co jsem řekl, to platí.
-Co se také dalo čekat od takového.
00:42:58 Jestli se ti to nelíbí, dej to k soudu.
00:43:03 A co ona sama s dítětem, hanbou tady nevydrží.
00:43:08 Sprav si to u soudu.
00:43:15 Každý se na mě dívá, jako bych byla prašivá. Já tady nebudu.
00:43:24 -Ty jsi poslouchala.
-Ještě budou všichni koukat!
00:43:28 -Počkej, co chceš dělat?
-Půjdu si lehnout.
00:43:36 Dobrý večer.
00:43:39 Také na hřbitov?
00:43:42 Také.
00:43:47 -To jsi ty?
-Kde máš rodinu?
00:43:52 Už jsou tam.
00:43:54 Podívej se, celý hřbitov svítí mými svíčkami.
00:43:59 -Jsou pěkné.
-Všechny možné barvy.
00:44:05 -Tahleta se mi líbí.
-Ta je nejdražší.
00:44:13 -Chceš ji?
-Ano.
00:44:18 -Tak ji zapal, ať vidím jak hoří.
-Zapálíš ji až tam, ne?
00:44:24 Bojíš se, aby tě se mnou neviděli?
00:44:32 -Ty jsi potvora.
-Jsem.
00:44:36 Strýčku! Josífek se bojí jít na hřbitov, že není proč?
00:44:41 -Je tam tma.
-Ty se bojíš mrtvých?
00:44:44 Dej mi ruku a ničeho se neboj.
00:44:48 Já bych už chtěla být mrtvá, aby na mě lidé vzpomínali.
00:45:08 -Naši jsou tam ještě?
-Ano.
00:45:13 -Půjdu tam, až budou pryč.
-Já jsem také nejraději sama.
00:45:20 -Budeš se ženit?
-Mne žádná nechce.
00:45:27 -Tak budeš?
-Co jsi tak zvědavá?
00:45:34 -Každá ženská je zvědavá.
-Mám dost času. Třeba půjdu na vojnu.
00:45:40 Vždyť na vojnu nepůjdeš, když je tatínek starostou.
00:45:46 -Někdo se musí starat o pole.
-Co ty všechno nevíš.
00:45:51 To ví každý.
00:45:53 -Už jdeš domů?
-Jdu.
00:45:56 -Mohu tě doprovodit?
-To bude vypadat hloupě.
00:46:01 -Tak půjdeme zadem, pod lesem.
-To ne, raději přes vesnici.
00:46:09 -Snad se mě nebojíš.
-Nebojím, ale pojď přes vesnici.
00:46:14 To jsi zlobila, když se tak bojíš. Na Mikuláše si pro tebe přijde čert.
00:46:20 -To vykládej malým dětem.
-Však uvidíš.
00:46:52 Dárky pro děti od milostivé paní.
00:46:57 Tedy, žádná vesnice nemá takovou dobroditelku jako Habrůvka.
00:47:03 A ještě přijde bedna s ošacením.
00:47:06 Ani mi nepřišlo, že za pár dní budou Vánoce.
00:47:10 Kam ty děti zmizely? Barbora vždycky uteče první.
00:47:18 Já jsem tady, byla jsem schovaná, kdyby přišel Mikuláš s čertem.
00:47:22 Ona si myslí, že je to doopravdy.
00:47:26 Raději si opakujte slova, celá vesnice se na vás přijde podívat.
00:47:33 Tak tiše, pan Kunc začne.
00:47:40 Jaký to těžký život.
00:47:46 Ubozí sirotečci, co pro vás mohu udělat, abyste neměli bídu a hlad?
00:47:55 Všechno bych pro vás učinil, ale sám nemám co do úst.
00:48:01 -Já mám hlad.
-Já mám také hlad a...
00:48:06 -Ani to ze sebe nevypravíš.
-Však ona to umí.
00:48:11 Já mám také hlad a žízeň, a protože nemám teplé šaty, je mi zima.
00:48:19 Kdyby se tak našel někdo, kdo by nám pomohl.
00:48:28 Kněžna...kde je kněžna?
00:48:32 Ona Běta nemůže, mají u nich zabíjačku.
00:48:36 Bylo domluveno, že na tu zkoušku přijde.
00:48:40 Tak já budu mluvit kněžnu.
00:48:49 Jestlipak vidíš, komorná, tu bídu v této chaloupce.
00:48:56 Vidím, paní kněžno.
00:49:01 A právě dnes, v tak slavný den narození Ježíše Krista.
00:49:09 Ty ubohé děti asi neví, jaká radost nás potkala.
00:49:13 Nic neví, vstupme tedy a podělme se s nimi o společnou radost.
00:49:20 Co vás k nám přivádí?
00:49:25 Přišli jsme, abychom vám oznámily, že se nám narodil Kristus Pán.
00:49:34 V takový den se otevírají lidská srdce.
00:49:39 A tak i já se chci podělit o svou lásku.
00:49:46 To je...teď nevím, jak dál.
00:49:53 Jak se nám dostalo...
00:49:56 Jak se nám dostalo té vzácné cti, že míříte právě k nám.
00:50:04 Zdá se mi, že jste chudý a poctivý člověk, a že jste laskavého srdce.
00:50:14 Takové lidi budu mít vždycky ve své lásce.
00:50:18 Zde jsou jablíčka, perníčky, šatičky a několik modliteb.
00:50:24 Ty nám budou připomínat toho, kdo se dnes narodil.
00:50:30 Nekřičte, a poděkujte paní kněžně za její lásku k chudým lidem.
00:50:38 Děkujeme.
00:50:43 Odneste bednu matce představené, pro dnešek jsme skončili.
00:50:50 -Ale ještě přece písničku.
-Ano, já jsem zapomněla.
00:50:59 Tak děti.
00:51:15 Když je zima, mráz, slyším divný hlas...(zpívají)
00:51:33 (zpívají)
00:52:13 Kdopak letos dělá Mikuláše s čertem?
00:52:19 Antoš a Janek.
00:52:21 -Půjdeš se mnou domů.
-Já zůstanu tady.
00:52:26 Půjdeme spolu.
00:52:50 Tak jste to viděl. Hospoda je dlouhodobě pronajatá, obchod také.
00:53:00 -Pak mám pěkné lány.
-Moc pěkné.
00:53:10 A jak vy si chcete uspořádat své hospodářství?
00:53:20 -Já zatím...
-Dobrá, necháme to na později.
00:53:33 Pojďte dál.
00:53:41 Toto je pan Martin Krištof z Brna, toto je Anežka.
00:53:53 Seďněte si pane Krištofe. Nabídni něco našemu hostovi.
00:54:03 -Děkuji, já nepiji.
-To je dobré znamení.
00:54:09 -Alespoň sklenku.
-Tak abych neurazil.
00:54:16 Anežko, nalej nám.
00:54:40 Jak už jsem psal, chtěl bych se ucházet o ruku vaší dcery.
00:54:50 Tady mám ty dopisy od vás a od vaší dcery, tak jsem tady.
00:55:04 Koukám, že na obálce jsou už namalované sněženky.
00:55:10 -Co je asi uvnitř?
-Tatínku, to se nehodí.
00:55:14 Já vím!
00:55:16 Tak, my už jsme všechno probrali, zdá si mi, že jste slušný člověk.
00:55:26 Anežka dostane 1000 zlatek věna.
00:55:39 Tak si tady zatím popovídejte, a pak nás zavolejte.
00:56:15 To jsem rád, že si můžeme v klidu popovídat.
00:56:24 Tatínek je hrozný, s těmi sněženkami...
00:56:29 Mně se líbí, že je takový vtipný, co s tím, když se člověk stále mračí.
00:56:39 To je pravda.
00:56:42 Jsem rád, že si tak rozumíme.
00:56:50 Já jsem vám vlastně už všechno napsal.
00:56:58 Já mám po matce v prostějovské kase 4400 zlatých.
00:57:12 -Tak co s nimi.
-To je hodně peněz.
00:57:21 -Tak jestli se vám nepříčím...
-Nepříčíte.
00:57:27 To jsem rád. Můj strýc mi vyprávěl, že jste od mala vedená k práci.
00:57:36 -Já mám také dvě zdravé ruce.
-Tatínek mě tak zaučil.
00:57:43 Mohla by se tady zřídit pěkná porážka, když jsem řezník.
00:57:52 Mohla, v zadní komoře.
00:58:01 Ani jsem si nemyslel, že budete taková pěkná.
00:58:08 Jestli mě nechcete odvrhnout, můžeme jít za rodiči.
00:58:22 Půjdeme.
00:58:44 Nikdo tady nepřivítá svatého Mikuláše s Luciferem.
00:58:54 -Kdo nám naleje?
-Odkdypak Mikuláš pije?
00:59:02 -Od vždycky.
-Já chci také.
00:59:08 -Naháníte dětem strach.
-Největší strach mají děvčata.
00:59:16 Ale čertovi nikdo neuteče.
00:59:22 Maminko, tady Lucifer vám chce něco říct.
00:59:28 Panímámo, roztrhl jsem kalhoty.
00:59:33 -Ukaž.
-Tady vzadu.
00:59:37 -Tak to sundej, zašiji to.
-Jen to něčím sepněte.
00:59:41 -On se stydí.
-Tak jdi vedle a počkej chvilku.
00:59:47 On se stydí za holý zadek.
00:59:52 Starou Cihlářku jsme tak vylekali, že místo domů vlítla k sousedům.
01:00:02 Ten kříž se ti vzadu odlepuje.
01:00:06 Mouka s vodou nic nedrží.
01:00:12 -Kde je táta?
-Nevím.
01:00:18 Jak dlouho ještě budu poklízet krávy?
01:00:21 -Už jsem s ním o tom mluvila.
-A co?
01:00:26 Nic.
01:00:28 Líbí se mi Maryška Tomanová. To by byla dobrá snacha.
01:00:37 -Není to stejné jako s Barborou?
-Není.
01:00:44 -Vždyť vás spolu nebylo ani vidět.
-Je z pořádné rodiny.
01:00:54 -A není to jenom tak do větru?
-Nevím.
01:01:03 Kdybych si ji namluvil, pustil by mě táta ke koním?
01:01:09 -Musíme už jít.
-Odnesu to Jankovi.
01:01:13 Viďte, že mi pomůžete.
01:01:18 Dej mi něco k jídlu.
01:01:44 -Co zas? Antoš?
-Tiše.
01:01:49 Je vedle s Jankem, dělají dětem čerta a Mikuláše.
01:02:05 Líbí se mu Maryška Tomanová a ptá se, jestli za ní smí chodit.
01:02:16 To by bylo poprvé, co se dovoluje.
01:02:20 -Je jak proměněný.
-Jestli ji má rád...
01:02:24 -Říkal to.
-Mně se Maryška vždycky líbila.
01:02:30 To je děvče, které si udrží muže doma.
01:02:35 Dobrý večer.
01:02:37 Tady ho vedu, už ho nechci v chalupě ani vidět.
01:02:41 Roztrhal už druhé kalhoty i boty, jak pořád leze do ptačích hnízd.
01:02:50 -A co já s ním, teď navečer?
-To já nevím.
01:02:55 Stále se pere. Podívejte se na ty jeho oči, jako by se mi posmívaly.
01:03:12 -Tak co s tebou?
-Nevím.
01:03:16 Sedni si, a ty mu dej na talíř.
01:03:21 František Psota, známý výtržník.
01:03:24 Vidíš to, už si jde pro tebe čert.
01:03:32 Františku, jsi prý neposlušný. Při- šli jsme si s Luciferem pro tebe.
01:03:46 Když neslíbíš, že budeš hodný, odnese tě.
01:03:54 Budeš hodný, nebo ne? Čerte, vezmi si ho.
01:04:03 Jedeš, potvoro!
01:04:07 To je kvítko.
01:04:09 Počkej, až tě chytnu, darebáku.
01:04:13 -Motá se mi hlava.
-To máš ze slivovice.
01:04:16 -Teče mi krev.
-To nic není, opláchni se u studny.
01:04:21 -Jdu napřed.
-Nechceš něco sníst?
01:04:30 -Vy se mnou mluvíte?
-Pojď, naleju ti.
01:04:34 Musíme na dolní konec, tam jsme ještě nebyli.
01:04:42 Přivedu toho malého.
01:04:46 -Jde na dolní konec, za Maryškou.
-Také si myslím.
01:04:57 Řekni mu, že se může vrátit ke koním.
01:05:01 Řeknu.
01:05:56 -Co tady stojíš?
-Dívám se.
01:06:03 -Je pozdě, proč neděláš večeři?
-Pro koho?
01:06:11 Muž je v Brně, pro jednoho to nestojí za to.
01:06:22 Je zima.
01:06:33 V noci může začít padat sníh.
01:06:39 Co jsi dělal celý den?
01:06:41 Ráno jsem byl v Dubňanech, obchodník tam zkrachoval.
01:06:47 Koupil jsem od něj vše, co se hodí.
01:06:50 Nejvíce mám písanek, papírů a mašlí.
01:06:55 Měli jste návštěvu?
01:06:57 Anežka se bude vdávat, ukazoval jsem budoucímu zeťovi hospodářství.
01:07:09 -Pořád nějaké obchody a smlouvy.
-Někdy mě z toho bolí hlava.
01:07:16 Abys nedopadl, jak s těmi švestkami. Všechny shnily, než došly do Vídně.
01:07:23 Stejně jsem na tom 300 zlatých vydělal.
01:07:27 To ano, do Dunaje jsi je musel vysypat.
01:07:31 Podruhé budu opatrnější.
01:07:40 Dunaj, Dunaj na pěkné rovině, močí se tam močí švestky ve špíně.
01:08:00 Jsou to rybářovic ryby, vozí je tam, vozí jeho koně siví.
01:08:15 Tak co jsi koupil v Dubňanech?
01:08:31 Na, vezmi si je.
01:08:39 To jsou pěkné korále.
01:08:46 Sluší ti.
01:08:49 Půjdeš dál?
01:09:02 -Pusť mě.
-Co za to?
01:09:06 -Nic, a pusť mě.
-Až já budu chtít.
01:09:11 -Prosím tě.
-Mně se to tak líbí.
01:09:14 -Naši mě čekají, musím domů.
-Tak jdi.
01:09:19 Doma se o mě bojí jako o malou holku.
01:09:23 -Vždyť už jsi velká.
-Vždycky se ptá, kde jsem byla.
01:09:29 Tatínek je spíš nemluvný, ale maminka to vynahradí.
01:09:33 Nech mi otevřené to zadní okénko, přijdu za tebou.
01:09:37 To ne. Co si o mně myslíš? Já vím, jaký jsi.
01:09:43 Jaký jsem?
01:09:45 Barbora Hrabálková utekla samou hanbou do Brna.
01:09:50 -Udělal jsi ji nešťastnou.
-Ta, a nešťastná?
01:09:54 Terka mi říkala, že jsi ji při muzice opil. To já nechci.
01:10:07 Vždyť nemusíš.
01:10:16 Já tě mám ráda. Ale tohle neudělám.
01:10:20 Terka je hloupá, nevěř jí.
01:10:24 -Tak komu mám věřit?
-Počkám, až budou všichni spát.
01:10:29 Nechtěj to na mě, já se bojím.
01:10:34 Tak půjdu s tebou a řeknu, že jsi jdu o tebe říct.
01:10:41 To ano.
01:10:43 A nezapomeň zavřít psa.
01:10:48 Vždyť ani nevím, jestli mě máš rád.
01:10:53 -Mám, jinak bych to po tobě nechtěl.
-To povídáš všem?
01:10:58 To mi tedy málo věříš. Udělej mi to k vůli, když se mi tak líbíš.
01:11:05 -Ty jsi pěkný Mikuláš!
-Vždyť jsem měl být farářem.
01:11:13 Ještě máme doma obrázek, jak jsem byl na studiích.
01:11:24 -Podívej se tam.
-Nic nevidim.
01:11:27 Měsíc, jak kolo od vozu, a prý jsou tam lesy.
01:11:34 A voda.
01:11:36 A taky zvířata.
01:11:40 -Pan učitel říkal něco jiného!
-Je hloupý, co by tam asi bylo?
01:11:46 Kdybychom se tam tak mohli podívat.
01:11:52 Jdi už, já počkám pod okýnkem.
01:12:18 -Anežko, podívej se, bude dobrý?
-Je pěkný.
01:12:25 Jsou to naše první Vánoce, tak abychom to tady měli pěkné.
01:12:31 -Martine, chci vám něco říct.
-Poslouchám.
01:12:38 Budete tatínkem.
01:12:52 -Je to jisté?
-Ano.
01:13:00 A já už myslel, že budu bezdětný. A najednou...
01:13:12 Co mám říct?
01:13:15 To já si ani nezasloužím takové Vánoce.
01:13:24 Dej mi pusu.
01:13:28 Nikam to nenos, aby se ti něco nestalo.
01:13:33 Vidím, že jsem přišel v pravou chvíli popřát pěkné svátky.
01:13:38 -Anežko, řekneme to?
-Já nevím.
01:13:42 Anežko, jdi pomoct do obchodu.
01:13:47 Cyrile, poslechni si něco. Budeš dědečkem.
01:14:00 Jednou to přijít muselo.
01:14:06 To máš, Martine, pěkný dárek pod stromeček.
01:14:12 Lepší jsem si přát nemohl.
01:14:16 -Půjdu pomoct mamince.
-Já tady nebudu dlouho.
01:14:19 -Zůstanete přece u nás na večeři.
-To nemuselo být, Martine.
01:14:24 -Však já bych se nějak zaopatřil.
-Po hospodě, že ano?
01:14:29 Co už tak má osamělý člověk dělat, ani žádná práce tady není.
01:14:38 -Nemohl by jsi mi do jara půjčit?
-Kolik?
01:14:46 -20 zlatých.
-To je hodně peněz.
01:14:54 Co je to pro tebe. Kdyby mě nebylo, tak nemáš tak šikovnou manželku.
01:15:04 -Máte pravdu, večer vám to dám.
-Tak pěkné svátky.
01:15:14 Nezapomeň si nechat napsat úpis.
01:15:17 -Vždyť jsme příbuzní.
-Já bych mu nic nepůjčil.
01:15:21 -Všechno propije a práci nemá.
-Měl bys lidem více věřit, Cyrile.
01:15:30 Postarám se o stromek.
01:15:36 Už mu to řekla, je šťastný, tak ať se nic nepokazí.
01:15:43 Vezmu si peníze z kasy a půjdu koupit rybu.
01:15:47 -Proč z kasy?
-U sebe nic nemám.
01:15:52 A kam jsi dal těch 30 zlatých, co jsi měl včera v kapse?
01:15:57 -Poslal jsem je do Dubdňan.
-Nic jsi neposlal do Dubdňan.
01:16:06 Vím, kam jsi je dal. Vrbčena si včera koupila krocana.
01:16:12 Co to říkáš, Rozárko? Opravdu jsem je poslal do Dubdňan.
01:16:19 Podívej se, tady je o tom potvrzení.
01:16:24 Nesmíš věřit všemu, co lidé napovídají.
01:16:32 Tak se na to podívej.
01:16:35 Netrap se.
01:16:44 Rybáři, tuhle tyčku jsem vyrval z plotu, a o tebe ji přerazím!
01:17:00 Ženu a muže spojil Bůh svazkem nerozlučným.
01:17:07 A vás dal dohromady Lucifer!
01:17:14 Mou čest pošpinila a mou duši pomačkala.
01:17:28 Však jsem ji už zbil, běhnu!
01:17:36 Takové špíny se už Habrůvka nezbaví.
01:17:43 Když už nemám ženu, všechno prodám.
01:17:54 Kováři, tobě prodám duši i srdce.
01:18:05 Můžeš to rozmlátit na kovadlině, už mi je to na nic.
01:18:17 Všechno je na nic.
01:18:35 Ty můj zlatý, milý tys jediný mi zbyl. Všichni mě opustili.
01:18:49 Mám na své chalupě takový pěkný, šikovný hák. Slyšíte mě?!
01:18:59 Ještě vloni tam vyselo o zabíjačce prase.
01:19:07 Tam uvážu ten řemen, a na něm se oběsím.
01:19:16 Špína!
01:19:25 Rybáři, mě se jen tak nezbavíš! Já mám také svou čest.
01:19:50 To špatně skončí.
01:19:54 -To ne, Rybář se z toho vyvlékne.
-Vrbčena ho zničí.
01:20:01 Je to zatemnělá duše, opil ho ďábel a nikdo mu nepomůže.
01:20:16 -Kdepak máte toho chlapce?
-Žena mu balí vedle uzlíček.
01:20:23 Budu rád, že se ho zbavím.
01:20:27 Minulý týden si dělal ve stodole ohníček.
01:20:31 Však už vás dlouho zlobit nebude.
01:20:36 Do jara bude v opatrovně, pak půjde do ústavu.
01:20:46 Všichni si oddychneme. V ústavu z něj snad něco vyroste.
01:20:54 Nic z něho nebude.
01:20:57 Už jednou se milostivá paní ujala nějakého chlapce.
01:21:04 V ústavu ho vychovali, vyučili a jakmile ho pustili, už byl tady.
01:21:15 Dostal se k soudu a prohlásil, že milostivá paní je jeho tajná matka.
01:21:26 Teď je někde zavřený pro žhářství. Tady tomu to také kouká z očí.
01:21:37 Dobrý den.
01:21:39 Máš všechno?
01:21:43 V opatrovně bude o tebe dobře postaráno.
01:21:50 -Chci zůstat u vás.
-To nejde. Buď hodný.
01:21:55 -Antoš taky není hodný.
-Ale Antoš je naše rodina.
01:22:02 -Ani nejste jeho matka.
-Tak dost. Jdeme.
01:22:08 Pěkné kvítko, teď už vás trápit nebude.
01:22:16 Jdu jenom okolo. Pěkné svátky přeji.
01:22:21 Děkuji, tobě také.
01:22:25 -Antoš tu není?
-Myslela jsem, že je někde s tebou.
01:22:29 -Už 14 dní jsem ho neviděla.
-Měl moc práce.
01:22:35 Já vím. Tak až přijde, dejte mu ode mě dárek.
01:22:40 -Co to je?
-Taková hloupost.
01:22:43 -Dám mu to.
-Na shledanou.
01:22:47 -Kam tak spěcháš, Maryško?
-Naši mě čekají.
01:22:58 Spánembohem.
01:23:04 -Copak chtěla?
-Přinesla dárek pro Antoše.
01:23:09 -Tak to je vše na dobré cestě.
-Je.
01:23:14 -Co ten malý?
-Velebný pán mu promluvil do duše.
01:23:19 Pak už šel sám.
01:23:20 Tak pojď!
01:23:22 Tady to všechno vypovíš a napíše se to do protokolu!
01:23:27 Co to je za způsoby, takhle sem vlítnout?
01:23:30 -Já se budu soudit.
-Nevím, co to do něj vjelo.
01:23:34 Tady před svědky vypovíš to, co jsi řekla mně.
01:23:41 -Viděla je.
-On se zbláznil.
01:23:45 Ty jsi, starosto, úřední osoba, tady paní starostová je druhá.
01:23:50 -Co já s tím?
-Já chci, aby to všichni slyšeli.
01:23:56 -To nemůže počkat? Jsou svátky.
-Já se urážet nenechám.
01:24:02 -Mluv!
-A co mám říkat?
01:24:05 -To, jak jsi je viděla.
-Viděla jsem Vrbčenu.
01:24:12 -Slyšíte.
-To je ženská zasvěcená ďáblovi.
01:24:19 Před roky ji honila Váberka s cepem, protože sváděla jejího muže.
01:24:28 To sem nepleť. U Topolu jsi ji viděla s Rybářem, co spolu dělali?
01:24:34 Vrbčenu jsem viděla, to můžu odpřísáhnout, ale Rybáře ne.
01:24:42 Byla tam hromada kamení. Tak to nemohu říct.
01:24:48 Mně jsi říkala, že tam byli oba.
01:24:52 Vrbčena tam byla, ale u Rybáře to není jisté.
01:24:57 -Tak najednou to není jisté?
-Ne.
01:25:01 A co jsi od něj dostala, že mluvíš teď jinak?
01:25:04 Co si to o mně myslíš? Já nejsem žádná špatná.
01:25:10 Já vím své.
01:25:14 Tebe já nemusím poslouchat. Neotravuj lidi na Štedrý den.
01:25:21 Udělej si pořádek v chalupě sám.
01:25:28 -Všichni jsou podplacení.
-Cože?
01:25:32 Všichni, ale já to tak nenechám.
01:25:39 Půjdu se podívat na dobytek.
01:25:53 Zítra přijď do chalupy Staněčikové, přijdu za tebou.
01:26:00 -A co ona?
-Dostane pytel brambor.
01:26:07 -Ví to celá vesnice.
-Ale budou ticho.
01:26:11 A když ne, tak jim pošlu upomínky na jejich dluhy.
01:26:16 -Přijdeš?
-Přijdu.
01:26:18 Jdi už, lidi začnou chodit do kostela.
01:26:22 V nejhorším spolu odjedeme do Ameriky.
01:26:26 Nepovídej.
01:26:30 -Něco mě tlačí.
-To je peněženka.
01:26:36 Je pěkná, červenou barvu já mám ráda.
01:26:42 Dostaneš peněz, kolik budeš chtít.
01:26:50 Tak zítra.
01:27:09 Působím v obci 20 let, ale nikdy to tu nevypadalo jako nyní.
01:27:19 Hřích nevyhnul se nikomu, ani těm nejmladším.
01:27:28 Děti místo, aby byly v kostele, prohánějí se po lesích a klouzačkách.
01:27:38 Rodiče děti navádějí k hříchu, učí je krást.
01:27:48 Netrestají je, dokonce nad jejich hříchy projevují radost.
01:27:58 Mnozí se starají o dobytek víc, než o vlastní děti.
01:28:08 A děti nechávají vyrůstat, jak plevel u cesty.
01:28:18 Chasa místo práce se opíjí, pere se a s druhým pohlavím nečestně žije.
01:28:28 A viníci jsou stále stejní, a změnit se nechtějí.
01:28:38 A panny znovu některé upadly v nejohavnější hřích.
01:28:48 Zaprodávají svou poctivost a nedbají o svou čistotu.
01:28:58 Muži se opíjejí, na Boha zapomí- nají, na svou ženu zapomínají...
01:29:08 A oddávají se obžerství. A mrhají nastřádaným majetkem.
01:29:18 I cizoložství, které ničí rodiny a otravuje farnost, se letos objevilo.
01:29:28 Z obce se stal pelech, na který kdekdo ukazuje.
01:29:38 Tady je hanbou mít své sídlo.
01:29:45 Bůh sám, ať tluče do vašich srdcí, neboť lidská slza s nikým nepohne.
01:29:57 Za takových okolností není možné v Habrůvce setrvat.
01:30:07 Hodně šeredné mrvy se nashromáždilo v tomto ovčinci.
01:30:17 A tak prosím a napomínám k čistotě tělesné i duševní.
01:30:27 Prosím o pokání.
01:30:30 To je způsob nastoupení pravé cesty, Bohem křešťanům vykázané.
01:30:40 Odpusť Bože, jako odpouštíš všem, kteří nevědí, co činí.
01:30:50 Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť jméno tvé.
01:30:58 Přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
01:31:06 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
01:31:12 A odpusť nám naše viny, jakož mi odpouštíme našim viníků.
01:31:20 A zbav nás od zlého. Amen.
01:31:23 Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého.
01:33:59 -Copak děláš?
-Barvím vajíčka.
01:34:05 -Kde máš muže?
-Jel do Borové a do Blanska.
01:34:13 -Kdy jel? -Včera. Chceš mu něco?
-To počká.
01:34:24 -Vidíš, není tu!
-Budete něco pít?
01:34:31 -Dej nám pivo. A karty!
-Na co karty? Ani je neumím držet.
01:34:38 -Sedni, počkáme!
-Anežko, zavolej tatínka na karty!
01:34:44 Jel do Blanska. Polámala se nám mlátička.
01:34:48 -Kdy se vrátí?
-Už měl být doma.
01:34:52 Dobrý večer! Kdo bude chtít koupit maso, může ráno přijít. Mám pěkné.
01:34:59 -Po kolika?
-58 krejcarů.
01:35:03 Martine, pojď hrát!
01:35:07 Cyril mi půjčil peníze na to pole za lesem.
01:35:12 Už jsem mu dal poslední splátku. Chtěl bych to potvrdit od notáře.
01:35:22 -Notář? To jsou vyhozené peníze!
-Pořádek dělá přátele.
01:35:32 Copak se vám polámalo na mlátičce? Vždyť byla nová.
01:35:39 Nevím, o to se stará Cyril.
01:35:44 Tolik lidí v hospodě před pomlázkou?
01:35:49 -Je tady?
-Není.
01:35:55 Rozáro, tvůj muž je v Blansku?
01:35:59 Proč se všichni pořád ptáte?
01:36:06 Vrbčena taky není doma. Ráno šla do Dubňan celá naparáděná!
01:36:14 Chalupa zabedněná, ticho jako v hrobě a Vrbčena pryč!
01:36:19 -Vrbka bude zase vyvádět!
-Vrbčena že není doma?
01:36:25 -Byla jsem tam třikrát.
-Ježíšikriste!
01:36:31 -Maminko! -600 zlatých!
-Jakých 600?
01:36:35 Prý je ztratil v lese! Asi je schoval, aby mohl utéct za jinou!
01:36:41 -Co se mnou bude?
-Maminko, třeba to není pravda!
01:36:46 -Já jsem mu věřila!
-Pojďte dozadu. Lidi koukají.
01:36:52 Jistě ujeli do Ameriky!
01:36:57 Zavíráme! Je pozdě.
01:37:02 Martine, Cyril není doma, ale zítra potřebujeme na výbor pokladnu.
01:37:08 Já bych si ji raději vzal přes noc domů.
01:37:13 -Přinesu ti ji. Kdo platí pivo?
-Každý své.
01:37:29 (Zpívá:) Srdéčko moje, pojď do komůrky.
01:37:39 Pak do postýlky, éj!
01:37:48 Srdéčko moje, pojď do komůrky. Éj!
01:38:07 -Co to je?
-Co by to bylo? Duch!
01:38:12 -Proč nespíte?
-Jsi to ty?
01:38:18 -Proč se ptáš? Pomoz mi z bot!
-Kde jste byl?
01:38:24 V Borové, Brně a Blansku. Fabrikant nebyl doma, čekal jsem na něj.
01:38:30 -Ujel mi vlak. Je mi zima, ustel!
-Hned to bude.
01:38:38 -Lidi povídali...
-Mlč!
01:38:44 Tady máte trochu pocukrovaných mandlí.
01:38:49 -Co lidi?
-Nic.
01:38:54 Kunz chce zapsat splacený dluh před notářem.
01:39:00 Všechno se srovná.
01:39:05 Co se tak díváte? Já vím, že se všechno srovná!
01:39:13 -Anežko, jdi spát!
-Tak dobrou noc!
01:39:23 Je to všechno moje vina. Jsem pro tebe moc hloupá.
01:39:30 -Nemůžeš si mě vážit.
-Nemluv hlouposti!
01:39:35 Ničemu nerozumím. Neumím ani spočítat výdělek za den.
01:39:41 Měl sis najít jinou! Já jsem mizerná žena!
01:39:49 Proč jinou?
01:39:55 A nebreč. Budeš mít červené oči!
01:40:03 Nenecháš mě samotnou? Nenecháš?
01:40:10 Přestaň už, Rozáro!
01:40:16 Půjdu ti rozestlat.
01:40:56 Rybáři, řekněte jí, ať se vrátí!
01:41:05 -Kdo?
-Víte to moc dobře!
01:41:10 Vzkažte jí, že jí všechno odpustím.
01:41:16 Ruku na ní nevztáhnu. Slyšíte?
01:41:22 -Nic o ní nevím.
-Vy jste se vrátil, ona ne. Kde je?
01:41:30 -Copak ji hlídám?
-Odnesl ji vítr?
01:41:40 Všechno jí odpustím! Vám také! Jen mi řekněte kde je!
01:41:59 Je to tvoje žena! Proč chodíš za mnou?
01:42:17 -Kam jdeš, Maryško? -Pro maso.
-Proč tak brzo ráno?
01:42:23 -Antoši!
-Jen jí provětrejte sukně!
01:42:31 Teď zaplatíš za to, že jsme tě zbavili prašiviny!
01:42:37 -Musíte přijít později.
-Kam? Ke starostům nebo k vašim?
01:42:42 -Vajíčka od dívky nebo kořalku od mladé paní? -Antoši!
01:42:48 Je to pravda,oblékáš se jako vdaná.
01:42:59 Já chci pusu. Antoši, že mně může dát pusu?
01:43:05 -Já nechci!
-Dej mu pusu! A pak si jdi!
01:43:28 Táta by vyletěl komínem, kdybych si ji nevzal. Je ve 4. měsíci!
01:43:35 Napijte se! Pak to vezmeme z horního konce!
01:43:41 Sedněte si.
01:43:53 Chybí 80 zlatých. To nám musíte vysvětlit, starosto!
01:44:00 Já o tom nic nevím!
01:44:04 -Rybářko, vzbuďte Cyrila!
-Co mu chcete? Vrátil se až ráno.
01:44:12 Je to nutné!
01:44:19 Jestli jste to věděl nebo ne, to se bude muset dokázat!
01:44:26 Celý výbor musí vědět, když se něco dělá s penězi z obecní kasy!
01:44:31 To se nestalo ani jednou, tak co bych měl dokazovat?
01:44:36 Krištof je zvolený kontrolor! Ten by měl hlídat kasu.
01:44:44 -Krištofe, kde jsou ty peníze?
-Rybář je správce pokladny.
01:44:52 Každý měsíc se má dělat revize!
01:44:58 -Krištofe, to je vážná věc!
-Já jsem nic neudělal!
01:45:04 Nevypůjčil jsem si ani krejcar!
01:45:09 Rybářovi jsem vždycky říkal, že to je proti právu.
01:45:15 Vidíte sami, jaký to je člověk!
01:45:20 Chtěl se svou milenkou uprchnout do Ameriky!
01:45:28 To je hrůza! Jsou v této vesnici nějací slušní lidé?
01:45:36 S tím se musí udělat konec. Vybereme nového správce!
01:45:44 -A nového kontrolora kasy.
-Nejsem vinen, Rybář mě přemlouval!
01:45:52 Buď radši ticho!
01:45:55 Ve světě je zvyk, že v tak vážných případech odstoupí i starosta.
01:46:05 Nedělejte z komára velblouda. Jen ať se to nedozví hejtmanství.
01:46:13 O tom, kdo bude dělat starostu, se s tebou, Hrabálku, bavit nebudu.
01:46:20 Ryby vždycky smrdí od hlavy.
01:46:24 Tak víš co, Hrabálku? Správcem kasy budeš ty!
01:46:32 Aby sis nemyslel, že se tu dělá něco nekalého.
01:46:37 A za měsíc udělá celý výbor revizi.
01:46:42 Jen abys tu kasu za měsíc našel. V tom svinčíku, co máš v chalupě.
01:46:49 Prý jste si vzali obecní kasu. To bez mého vědomí nejde!
01:46:57 -Radši buď ticho, Rybáři.
-Už nejsi správcem obecní kasy.
01:47:03 -Celý výbor se na tom dohodl.
-Jak to? Beze mě?
01:47:09 Cyrile, buď rád, že to tak dopadlo.
01:47:13 Půjčil jsem si 80 zlatých na dobytek.
01:47:18 Můžu je tam hned vrátit. Peníze se mají točit, ne ležet v bedně.
01:47:25 Jinak je kasa v pořádku. O té půjče věděl i Krištof.
01:47:32 -Já jsem byl proti tomu.
-Ty lháři!
01:47:38 Nechte toho! Hrabálek je správce kasy, ty do 48 hodin dluh vyrovnáš!
01:47:48 -Mlč, Cyrile! Zasedání je skončeno.
-Vždyť se nic vážného nestalo!
01:47:56 -Nevystupuješ podle svého postavení!
-Copak jsem něco ukradl?
01:48:05 Mlč! Víš dobře, že nejde o těch 80 zlatých.
01:48:12 -Každý na mě syčí.
-Buď hodný a nikdo syčet nebude.
01:48:20 Člověk by byl rád hodný, ale to nejde vždycky.
01:48:29 No, tak já půjdu.
01:48:51 Ty jdi do šenku! Pazderka prohlédne stavení!
01:48:58 -Rybáři, kde máte ty své ženské?
-Ty smrade!
01:49:04 -Co blázníte?
-Jsou v kuchyni.
01:49:13 Cyrile, dost!
01:49:23 -Jsi tady?
-Jsem!
01:49:27 Jakživ jsem neviděl tak hloupé lidi!
01:49:32 Každý jen počítá své peníze pod peřinou!
01:49:37 Kunz chce podepsat, že vrátil dluh. Já mám teď víc dluhů než majetku.
01:49:42 Ale v létě ze sebe všechny setřesu jako žížaly!
01:49:48 -Proč ses nevrátila domů?
-Nechtělo se mi.
01:49:53 Vrbka byl za mnou. Prý ti neublíží.
01:50:01 Nepovídej!
01:50:06 Dnes jsem s tebou naposledy. Musím se postarat o své věci!
01:50:15 Nejsi se mnou naposledy! Potřebuji si zařídit chalupu!
01:50:26 Dostal jsi dost! V Blansku sis koupila červené střevíce.
01:50:32 -Chci víc!
-Nic nedostaneš! Jsi jako pijavice!
01:50:39 Budu se s tebou soudit! Udělám ti hanbu!
01:50:45 -Každý chce víc a víc!
-Novou chalupu chci mít pěknou!
01:50:52 -Kolik chceš?
-Dva tisíce zlatých!
01:50:57 Za to bych koupil dvě chalupy. Proč to děláš? Chceš mě zabít?
01:51:06 Nejsi jen ty. Lidi se na mě dívají skrz prsty.
01:51:14 Obchod mě potřebuje. Anežka bude mít dítě. Všichni potřebují.
01:51:25 -Udělám, co budeš chtít! Pusť mě!
-Nepustím!
01:51:32 Lucifer nás oba zadáví! Uvidíš!
01:52:00 Byl jsem až na konci vesnice. Ještě nejedou.
01:52:06 Dva vozy rekrutů určitě uslyšíme.
01:52:12 Dobré poledne. Pan farář se ptá, jestli můžete přijít dřív.
01:52:20 -Přijela milostivá paní.
-Řeknu jim. Už jsou oblečení.
01:52:28 -Ještě nic?
-Nic. To už není vojna jako dřív.
01:52:35 Já jsem sloužil v Budapešti, Krakově a dokonce až v Itálii!
01:52:45 -Rybářko, ještě jednu za pět!
-Už máte dost, Krištofe.
01:52:51 -Řekl jsem ještě jednu.
-Martin zakázal dávat vám na dluh!
01:53:00 Slyšíte to? To je vlastní rodina. Takhle se ke mně chová můj synovec!
01:53:11 Ani na křtiny mě nepozval. Jako bych byl prašivý.
01:53:17 A to jsem mu dohodil nejbohatší nevěstu.
01:53:23 Od té doby vás živí. Vzal si Anežku, ne vás.
01:53:29 Zavři zobák, kostelníku. Jdi se chytit za šos faráře!
01:53:37 To už není vojna jako dřív.
01:53:42 Tři roky jsou na jednom místě. Co je to za vojnu?
01:53:48 -Dva syny mi odvedli, dva mám doma.
-Můžeme jít.
01:53:53 -A Anežka?
-Leží. Je ještě po porodu slabá.
01:53:59 -Není na vás těžký?
-Klidně si ho nechám.
01:54:04 -Jaké mu dáte jméno? -Martin.
-Jak jinak? Po tátovi!
01:54:10 -Rybářko, dejte mi cigáru!
-Ne.
01:54:15 Martin křtí syna. Mohl by mi zaplatit aspoň cigáru.
01:54:22 Stejně ušetří, když mě ani na křtiny nepozval.
01:54:27 Na dluh nic. Půjčil jsem vám 4O zlatých.
01:54:33 Ještě jsem z nich neviděl ani krejcar. Živím vás!
01:54:39 Na polích je plno práce, ale vám se pracovat nechce!
01:54:47 Jestli nepřestanete s těmi řečmi, tak už vás do hospody nepustím!
01:54:54 Ať je z toho ostuda jaká chce!
01:54:59 Ostuda? Už mu tvá Anežka řekla, kdo je otcem jejího dítěte?
01:55:17 Až se vrátíme z kostela, ať vás tu nevidím!
01:55:24 Pravda není každému příjemná. Rybářko, ještě jednu za pět!
01:55:32 Nalej mu, ať se uchlastá! Ráno ho zase najdou v příkopu.
01:55:38 A cigáru!
01:55:42 Už jedou! Už jsou ve vesnici!
01:55:51 Antoše snad neodvedou.
01:55:55 Copak by to šlo, být starostou a obstarávat tolik polí?
01:56:04 Odvedli mě! Německy trochu umím, zbytek se naučím.
01:56:10 -Za šest měsíců budu frajtr.
-Umíš německy číst a psát?
01:56:14 -Neumím.
-Tak budeš jen uklízet latríny!
01:56:24 Antoše odvedli! Dej mí klíč od sklípku.
01:56:33 To není možné!
01:56:36 -Odvedli mě!
-Panebože, za co mě trestáš!
01:56:41 Na podzim budeme rukovat do Polska. Nebo až do Itálie!
01:56:50 Jen aby to bylo k dragounům.
01:56:55 Z koně je dobře vidět svět.
01:56:59 -Tři roky!
-Odvedli i Janka a Pazderku.
01:57:05 Jen Lojza neměl správnou míru. A Petr má tu chromou nohu.
01:57:12 -Aspoň ho bude mít Terka doma.
-Ženské srdce je nestálé.
01:57:19 Chlapec odejde na vojnu, a za chvíli má děvče oči pro jiného.
01:57:26 Sejde z očí, sejde z mysli. Nejhorší je oženit se před vojnou.
01:57:33 Voják potom celé noci nespí, protože neví, co ta jeho provádí.
01:57:40 Už půjdu, chlapci čekají. Daly jste koním?
01:57:47 Daly.
01:58:08 Je šťastný, že se mnou nebude. Nemá mě rád.
01:58:16 Hlouposti! To se spraví. To jen ta změna, že musí na vojnu.
01:58:25 Jen co se narodí dítě. Já Antoše znám.
01:58:37 Tak já ráno přijdu na pole.
01:58:43 Musí zapršet!
01:58:58 -Co ty tady děláš?
-Přišel jsem se podívat na rekruty.
01:59:03 -V opatrovně tě budou hledat.
-Ještě ne.
01:59:08 -Chlapci budou u hospody.
-Už tam nepůjdu.
01:59:13 -Tak co tady chceš?
-Nic.
01:59:36 Dones to jídlo mému muži! Celý den nejedl.
01:59:50 Ještě křížek!
01:59:55 -Ať se manželka brzy zotaví.
-Děkuji, velebný pane!
01:59:59 -Ode mě něco do peřinky.
-Děkujeme, milostpaní.
02:00:05 To je maličkost.
02:00:10 Chovejme se tak, aby si z nás maličký mohl vzít příklad.
02:00:15 -Už musíme jít, velebný pane.
-Spánembohem!
02:00:31 Sestro Amato, matka představená mi sdělila vaše rozhodnutí.
02:00:38 Opustit klášter a zrušit svatý slib daný Bohu!
02:00:44 -Smím vědět proč?
-Musím pryč.
02:00:49 Stalo se něco, co vám brání zůstat v klášteře? Ublížil vám někdo?
02:00:57 Ne.
02:01:01 Už druhý týden jste nebyla u zpovědi!
02:01:08 Nějaká příčina tady být musí!
02:01:14 Nemyslete si, i já občas klesám na duchu.
02:01:22 Z té spousty neřestí a hříchů, ve kterých se válí Habrůvka.
02:01:29 Ale vždycky pomyslím na poslední soud.
02:01:34 Na povinnost starat se a přispívat zanedbaným.
02:01:40 Proto jsem povolala váš řád a založila mariánskou opatrovnu.
02:01:46 Aspoň děti tak budou uchráněny před zlem a úpadkem mravů.
02:01:53 -Na vás jsem spoléhala nejvíc.
-Já mám děti ráda.
02:02:00 Tak tedy zůstaňte. Pan farář na vás nedá dopustit.
02:02:07 -Lidé vás mají rádi.
-Já musím pryč!
02:02:17 Co vás nutí k takovému činu? Jste tichá, rozumná, zbožná!
02:02:26 Konáte prospěšnou práci pro chválu jména Božího.
02:02:33 Svěřte se mi. Pomůžu všechno napravit.
02:02:39 Přimluvte se, ať mi nikdo nečiní překážky v mém rozhodnutí.
02:02:49 Dobře. Ale musím znát příčinu!
02:02:56 Milostpaní, já tady nemohu zůstat.
02:03:01 Když mě nepustí dobrovolně, stejně budu muset jít! Já se budu vdávat.
02:03:09 -Cože? Za koho?
-To vám nemohu říci. Spánembohem.
02:03:35 -Nesu jídlo. -Nechci!
-Prý jste od rána nejedl.
02:03:49 -Co chceš? -Zůstat u vás.
-Proč?
02:03:54 Paní je hodná, Antoš je odvedený...
02:04:00 Zmiz!
02:04:06 -Kolik je ti let? -Šestnáct.
-Čtrnáct!
02:04:12 -Umíš zpívat?
-Co?
02:04:15 (Zpívá:) Rodiče, může vám líto být,
02:04:21 vychovali jste mě, teď musím od vás jít.
02:04:28 Vychovali jste mě jak bílý tulipán,
02:04:33 a teď je nade mnou na vojně jiný pán.
02:04:41 Vychovali jste mě jak pěkný jablíčko,
02:04:48 teď vás o mě bolí to vaše srdéčko.
02:05:04 Ustel si v zadní komoře!
02:05:19 -Co říkal pan farář?
-Vzkazuje pozdravení.
02:05:27 Tady je všechno napsané. Jméno dítěte, matka, otec...
02:05:35 A taky že je zapsaný pro vojáky. Starý Krištof zase otravuje.
02:05:44 Proč se tak díváte. Porodit v 8. měsíci není nic zvláštního.
02:05:55 Já nic neříkám. Už je ti lépe?
02:06:03 Krištof je zlý člověk. Napřed chválí, pak pomlouvá.
02:06:10 Protože už do něho nic necpeme. Nemůžeme mu pořád strkat peníze!
02:06:18 Majetek propil! I mord by vymyslel, kdyby z toho něco měl.
02:06:26 Je to vaše dítě! Opravdu!
02:06:35 Věřím ti. Přebal ho, je asi mokrý. Jdi si lehnout, přinesu ti polévku.
02:06:45 Tak proč se tak mračíte?
02:06:52 Už ho do hospody nepustím. Nenechám si rozbíjet rodinu.
02:07:00 Až se to vyřídí s mými penězi, koupím od Kocmánka pěknou zahradu.
02:07:09 Aby bylo dobré ovoce. Netrap se, Anežko. Všechno bude dobré.
02:07:15 Už si musím jít lehnout. Točí se mi hlava.
02:07:22 Dej mi ho. Já ho k tobě položím.
02:07:57 -Máš pěkné třešně, Cyrile.
-Srdcovky se letos povedly.
02:08:03 Po neděli přijde do vsi exekutor. Roznáším obsílky.
02:08:10 -Krištofovi prý seberou chalupu.
-Berní úřad už ho upomínal dvakrát.
02:08:19 -Tady máš. -To ne!
-Mlč!
02:08:27 Koupím pár kilo na zavaření. Spánembohem!
02:08:38 Exekutor k nám? To není možné!
02:08:44 -Co očumujete? Platím vás za práci!
-Jen aby bylo z čeho platit.
02:08:52 Všichni máte u mě v obchodě nezaplacený úvěr!
02:08:58 Buď zboží zaplatíte, nebo si ho odpracujete!
02:09:04 Ale jaké to je zboží!
02:09:08 Do mouky dáváte sádru, do špiritusu vodu!
02:09:14 Cihlářko, vy mi dlužíte 10 zlatých.
02:09:18 Zaplaťte dluh, a ať vás v mém obchodě už nevidím!
02:09:23 Za švindl platit nebudu!
02:09:28 Dám vás k soudu. Všechny dlužníky. Zloději!
02:09:35 Vaše děti kradou třešně. Zloději! Půlka ovoce je pryč!
02:09:43 Moje děti nikdy nic neukradly. Ale tobě bych tu škodu přála!
02:09:52 Půjdete za mříže! Kradete jako straky!
02:09:59 -Tak se suď!
-Táhněte! Jste na mém pozemku!
02:10:08 -Otče náš, jenž jsi na nebesích...
-Buďte zticha!
02:10:15 Jen se modlíte a překážíte!
02:10:20 -Já už pracovat nemůžu!
-To jsou řeči!
02:10:26 Je to tvá matka!
02:10:30 Už je toho dost. Pořád mě jen vysáváte.
02:10:37 Jste jako pijavice. Celý život mě vysáváte!
02:10:50 -Co se mu stalo, Rozáro?
-Nedělejte si starosti, maminko.
02:10:55 Včera mi vyčetl, že prý jsem ukradla 20 krejcarů.
02:11:01 Vyslýchal mě jako nějaký soudce.
02:11:06 Vždyť já bych na tu dvacítku ani neviděla.
02:11:13 Pán Bůh mu to odpusť! Má těžký život, tak si na mně vylévá zlost.
02:11:23 Maminko, pojďte raději trhat.
02:11:27 Když se na něj podívám, zdá se mi takový černý.
02:11:32 On není zlý. Je to můj syn, moje krev.
02:11:37 -Vždyť se za něj modlím.
-Hlouposti!
02:11:47 Vždyť ani nespím. Pořád se modlím.
02:11:53 Zdá se mi takový černý.
02:12:06 Já nevím, co to je. Pán Bůh ho opatruj.
02:12:32 Milostpaní...
02:12:38 Přinesl jsem vám košík třešní. Jsou čerstvě natrhané.
02:12:45 Dám je dětem v opatrovně. Mně nedělají dobře na žaludek.
02:12:58 Milostpaní, včera přijel kočár z Borové a odvezl sestru Amatu.
02:13:05 Nevíte, kam jeli?
02:13:09 Pane Kunz, rozmyslete si to! Co ještě chcete dělat?
02:13:18 Pomáhal jste mi se stavbou ústavu. Teď to všechno chcete zahubit?
02:13:27 Někdo říkal, že jeli na Brno.
02:13:36 Budete nešťastní, protože Bůh vám nedá požehnání!
02:13:45 Vždyť je to hanebnost. Co na ní vidíte? Je hrbatá!
02:14:01 Víte, že je hrbatá? Pod kutnou to nebylo vidět.
02:14:07 Ale má hrb. A je coura. Neumí nic.
02:14:14 Denně jí musely sestry připomínat, aby se umyla! Šaty na ní visí!
02:14:21 A je bezbožná. Jak by se jinak mohla opovážit takového činu?
02:14:28 A vy, takový zkušený a rozumný muž,
02:14:36 se od ní necháte takhle pobláznit!
02:14:41 -Já chci jen vědět, kam jeli.
-Dala vám snad něčeho napít?
02:14:51 Stejně se dozvím, kam jeli!
02:15:00 Vy si myslíte, že vás k ní pustí, když je v internaci?
02:15:12 Spánembohem!
02:15:31 -Sedněte si.
-Dobrý večer.
02:15:45 Napijeme se vína?
02:15:51 Páni radní, pan Rybář nás žádá... Přečti to ty! Máš lepší oči.
02:16:05 Ctěný pane starosto, žádám vás, abyste přednesl tuto žádost
02:16:11 slavnému obecnímu výboru.
02:16:16 Veleslavný výbore naší obce, prosím Vás,
02:16:21 abyste se ráčili usnést o výživu mé matky,
02:16:27 protože já ji dál živit nemohu.
02:16:33 Nezanechala mi žádný majetek, a já ji živím už 20 let.
02:16:40 Žádost chci odůvodnit ústně. Cyril Rybář.
02:16:46 -To je hrůza!
-Nemůže živit svou vlastní matku!
02:16:53 Ať se nestará o Vrbčenu a Pán Bůh mu pomůže.
02:16:59 Já už se ničemu nedivím.
02:17:04 -Co s tím budeme dělat?
-Roztrhejte to a vraťte Rybářovi.
02:17:11 Nebo ho zavolejte!
02:17:16 Ať slyší na vlastní uši, co si o něm myslíme.
02:17:23 Slavný výbore, já jsem vám poslal takovou žádost.
02:17:29 -Já tu žádost beru zpátky.
-Proč?
02:17:36 Mlátičku už mám opravenou, s mým majetkem bude vše v pořádku.
02:17:42 Já svou matku uživím.
02:17:48 Pěkný syn. Matku posílá na žebrotu.
02:17:53 -Takové by měli vyhodit z vesnice!
-Ticho, Krištofe! Probudíš vnučku.
02:18:00 -Tak je to děvče?
-Bude se jmenovat Tonička.
02:18:08 -V neděli ji půjdeme pokřtít.
-Tak na Toničku!
02:18:15 Napřed křtiny, potom svatba? Správně to má být obráceně.
02:18:21 -Nestarej se, Hrabálku.
-Hlavně když nebude žádný soud.
02:18:28 -Guten Abend!
-Dobrý večer.
02:18:36 Vždyť to je tvoje Barbora!
02:18:41 Táto, muti tě volá k večeři!
02:18:46 -Děvče zlaté, já bych tě nepoznal!
-Teď se jmenuji Piňusová.
02:18:52 Můj manžel je mašinfíra ve Vídni. Bydlíme pár ulic od Prátru.
02:18:57 -Já jsem spokojená.
-Přijela jsi na mašině?
02:19:03 Dráhu mám zadarmo,tak je to kousek.
02:19:08 Tatínku, budete mít studenou Suppe!
02:19:15 Spánembohem, páni radní.
02:19:19 Nepospíchej, Hrabálku! Ať jí nepošlapeš sukni!
02:19:25 -Vidělas to?
-Viděla.
02:19:33 Půjdu spát.
02:19:38 Ráno jedu na školský úřad. Na konci roku vždycky něco chtějí.
02:19:46 Dobrou noc.
02:20:31 -Pozor, strýčku, tady je práh.
-Myslíš, že nepřejdu přes práh?
02:20:38 -Hned něco přinesu.
-Vidíš, zvládl jsem to!
02:20:48 (Zpívá:) Vždycky mně má žena říkávala,
02:20:54 že by mně půl srdce darovala.
02:21:00 Chtěla řezat, neměla nůž,
02:21:06 když jsem jí ho dával, nechtěla už.
02:21:15 -Neřvěte. Malá spí.
-Tonička!
02:21:20 -Maryška je tu s ní pořád.
-Uhání tě. Chce se vdávat, co?
02:21:28 Času dost. Čekají mě tři roky u dragounů.
02:21:34 Správně! Ženské je lepší uškrtit, než si je brát.
02:21:41 Ve dne jsou všechny stejné a v noci zase nevidíš. Tak co?
02:21:47 Na děti jsou dobré, ale jinak?
02:21:54 Z mojí svatby třikrát sešlo.
02:22:01 Vždy před ohláškami dostala ta moje strach,
02:22:09 že by se snad ani nevdala, kdyby nebylo mě.
02:22:16 K smrti se taky nemohla odhodlat. Pan farář ji pětkrát zaopatřoval.
02:22:25 Těch peněz! Vždy jsem si myslel, že mi Pán Bůh od ní pomůže,
02:22:33 a ona zase pookřála!
02:22:38 Musel jsem ji na kolenou prosit, aby tomu udělala konec.
02:22:45 Když k tomu došlo, tak jen řekla: Tomášku!
02:22:57 A odešla.
02:23:03 -Tři kluky mi dala a vychovala!
-Správný chlap má mít dceru.
02:23:09 -Tři kluky!
-Tonička je nejhezčí z vesnice.
02:23:15 -V malém věku to nejde posoudit.
-U Toničky ano.
02:23:21 Člověk se mění až do dospělosti.
02:23:29 Krásné dítě může tak zeškaredět, že bys ho nejradši kopl do ksichtu.
02:23:38 -A obráceně.
-Tonička je pěkná a pěkná zůstane!
02:23:43 -A ty jsi tvrdohlavý jako mezek!
-Nevěříte? Přinesu ji.
02:23:48 -Nekřičte! -Přines Toničku!
-Vždyť spí. -Chce ji vidět!
02:23:53 -Strýčku, jsem ráda, že spí.
-Mluv se mnou, s jiným se nebav!
02:24:01 -Budu ji hodinu uspávat.
-Je to moje dcera. -Moje taky!
02:24:06 Moje víc! Ty tady jen bydlíš, ale já jsem tady doma!
02:24:12 Proč nejsi u svých rodičů? Honíš mě k oltáři? Jdu na vojnu!
02:24:18 -Antoši, přestaň.
-Zopakujte, co jste říkal.
02:24:24 -Já už půjdu domů.
-Řekněte to.
02:24:28 -To nebylo doopravdy.
-Slyšela jsi to?
02:24:34 Já na tebe počkám, až se vrátíš z vojny. Jestli chceš?
02:24:39 -Už jsem vypil dost.
-Seďte, strýčku. Přines Toničku!
02:24:49 -Uvidíme, jestli je pěkná nebo ne!
-Neřvi.
02:25:10 Tak co?
02:25:14 -Je pěkná.
-Takový obličej nemůže zeškaredět.
02:25:26 -Přikryj ji, ať neprochladne.
-Stačí!
02:25:31 Doprovodím vás, strýčku.
02:26:16 Dlouho jsem tě neviděla.
02:26:22 Byly žně. Pracoval jsem celé dny. Ale všechno zbytečné.
02:26:30 Můj muž je teď každý den doma. Už nejezdí do Brna do cihelen.
02:26:40 Chodíte každý den do kostela.
02:26:47 Chodíme.
02:26:51 Chtěla jsem farářovi políbit ruku. Ucukl, jako bych byla jedovatý had.
02:26:58 Ale je hodný. Když se polepšíme, bude zase všechno dobré.
02:27:07 Já jsem prohrál. Všem jsem pomáhal, a mně teď nikdo nepomůže.
02:27:16 Ženy u mě kupovaly na dluh. Teď říkají, že je v petroleji voda.
02:27:28 Vyrostlo mi špatné obilí.
02:27:35 Když jsem měl na pomoc pacholky, pršelo.
02:27:41 Když se udělalo hezky, nebyli pacholci.
02:27:47 Obilí přezrálo. Něco jsem prodal, ale za nejnižší cenu.
02:27:55 Marnost nad marnost.
02:28:01 -A co zeť?
-Pomáhal, ale už taky nemá.
02:28:07 Alespoň aby on s Anežkou přežili.
02:28:12 Vystrojím bál. Je po žních, lidé mají peníze...
02:28:18 Starosta mi nechce dát povolení.
02:28:23 Podle hejtmanského výnosu se prý musí složit kauce 50 zlatých.
02:28:29 Tak jdu na hejtmanství do Borové. Snad uprosím hejtmana.
02:28:36 Nemůžu ti půjčit. Sama nemám.
02:28:44 Ani bych si nic nevzal.
02:28:50 Chceš se napít? Cesta je dlouhá.
02:28:56 Trochu vody.
02:29:11 Půjdu přes les. Přes smrčinky.
02:29:17 Tam je chládek. Pomodlím se za tebe.
02:29:33 Je dobrá.
02:29:42 Půjdu!
02:29:59 Kde jsi? Už na tebe čekáme.
02:30:04 U zpovědi. Vymáchat černou duši. Slíbil jsem to našim.
02:30:11 -Máš všechno?
-Musím domů pro dřevěný kufr.
02:30:17 -Co loučení?
-Jako kdybych šel na Špilberk.
02:30:24 Mně zase dali tolik jídla, že ho nesním do Vánoc.
02:30:34 Pane Martine, nelekejte se. Já mám sám strachu dost.
02:30:41 -Co se stalo?
-Dnes v noci jsem měl sen.
02:30:48 -Já na sny moc nevěřím.
-Já také. Ale...
02:30:59 Ve dvě hodiny jsem si sedl na klády před školu a usnul jsem.
02:31:08 Najednou jsem ve snu viděl, že od hospody jde Rybář.
02:31:18 Byl oblečený, ale nebyl si podobný. Přistoupil ke mně a řekl:
02:31:26 Pane Chalupo, odneste mě. Nenechte mě v lese sežrat od much!
02:31:37 Tak to řekl a odešel.
02:31:43 Bylo kolem něho světlo, tak jsem se probudil. A ten sen nebyl jako sen.
02:32:01 To nevypadá dobře. Co si o tom myslíte, pane Chalupo?
02:32:08 Abyste ho nechali hledat!
02:32:18 -A kde ho máme hledat?
-Všude.
02:32:25 Jestli na tom snu něco bylo, najdete ho.
02:32:31 -Šel byste ho hledat s námi?
-Sám? -Ne, s pacholkem.
02:32:37 Dobře. Dojdu si jen pro něco domů.
02:33:00 -Kde je?
-Dal jsi ho do komory.
02:33:07 Přijdu pozdě.
02:33:26 Antoši!
02:33:31 Nech toho! Ani se s tebou nemůžu rozloučit.
02:33:42 Sbohem, chlapče. Udělám ti křížek.
02:34:13 Říkala jste, že se všechno změní, až se narodí.
02:34:20 Je to pořád stejné!
02:34:25 -Za tři roky ho budeš mít doma!
-Čekejte si na něho sama. Tumáte!
02:34:33 Maryško!
02:35:04 Našli jsem ho v lese. Ve smrčinkách.
02:35:12 Hned za lomem je mladý desetiletý doubek.
02:35:17 -Na něm visel.
-To není možné!
02:35:25 Slíbil, že mě neopustí.
02:35:30 Ježíšikriste! Že mě neopustí! Ježíšikriste!
02:35:41 Maminko! Pojďte se mnou.
02:35:49 Martine, jděte za nimi.
02:35:53 Obě nohy měl ohnuté v kolenou. Jako by se modlil.
02:36:01 Visel tam od pondělí. Tělo bylo ztuhlé, huba plná much.
02:36:09 A byl černý!
02:36:16 Můj syn! Můj syn?
02:36:31 -Kam s ním?
-Kde máš koně a vůz?
02:36:38 Koně se splašili. Myslíte, že utáhnu celý vůz sám?
02:36:46 -Ani ty koně ho nechtěli táhnout!
-Kam s ním?
02:36:54 -Dám ho do kostnice.
-Nemůžeš s ním zacházet lépe?
02:36:59 -Nemůžu, utekl by mi.
-Polož ho!
02:37:05 Já za to nemůžu, že je tvrdý!
02:37:11 Ty jsi ožralý!
02:37:15 Jsem. Jako kanón!
02:37:20 Kdybych byl střízlivý, jak bych překonal tu špatnost,
02:37:29 která jde z toho člověka?
02:37:34 Celý život byl lehký, teď bude čím dál lehčí.
02:37:40 -Nežvaň a odejdi!
-Nech ten popruh!
02:37:46 Ten řemen rozřežu na kousky. Budu je prodávat pro štěstí.
02:38:03 Pro štěstí! Pro štěstí!
02:38:35 Na blátě začal, na blátě žil, na blátě skončil.
02:38:45 Jak snadno se to říká.
02:38:58 Bože, odpusť mu všechny jeho viny! A země mu budiž lehoučká.
02:39:15 Našli jste něco?
02:39:20 Když ho Krištof přitáhl, neměl peněženku ani hodinky s řetízkem.
02:39:27 -Co je nám po tom?
-Někdo ho okradl.
02:39:34 Nehledejte u nás, co už stejně někde máte sami.
02:39:42 Co to řekla?
02:39:50 (Na kostele zvoní zvony.) Musíme jít do kostela.
02:40:26 Velebný pane, budu se ženit.
02:40:31 Pane Kunz, nedělejte to. Připravujete mě o roky života!
02:40:42 Neuslyšíte o nás špatného slova. Do kostela budu chodit až dozadu.
02:40:50 Jako poslední dráteník. Ale na těch ohláškách trvám.
02:40:58 Napíšu si to.
02:41:04 -Ženich?
-Anton Kunz, rolník, Habrůvka 49.
02:41:14 -Ještě věk!
-61 let.
02:41:23 Nevěsta?
02:41:29 Antonie Pivníčková, 29 let.
02:42:01 Pomodlím se za vás.
02:42:28 -Všichni se dívají.
-Nevšímej si toho, jsem s tebou!
02:42:35 -To je ta, co se jí táta oběsil.
-Všechno se srovná, uvidíš.
02:42:43 -Martine, drž mě!
-Držím tě. Opři se o mě.
02:43:08 Teď nesmíš plakat, Toničko!
02:43:39 Budeme si hrát na oběšeného Rybáře. Já budu Rybář.
02:43:44 -Co budu já? -Co chceš?
-Tak já budu srnka.
02:43:49 -Jsi studený!
-Vždyť tu visím 4. den!
02:43:53 -Jsi černý, přijdeš do pekla!
-Já se nebojím.
02:44:02 ...chléb náš vezdejší dejž nám dnes a odpusť nám naše viny,
02:44:08 jakož i my odpouštíme našim viníkům, a neuveď nás v pokušení,
02:44:14 ale zbav nás od zlého. Amen.
Dramatizace románové kroniky bratří Mrštíků zachycuje ve shodě s předlohou životní osudy obyvatel vesnice Habrůvky během jednoho roku – lásky, nevěry, smrt i narození. Vyprávění je členěno podle ročních dob a s nimi spojených svátků. Moravská vesnice, její nářečí, písně, kolorit bez krojů, ale s vnitřním propojením krajiny a společenství lidí, s jejich hříchy, radostmi a těžkostmi před divákem defilují v jedinečném režijním plánu a s výtečnými hereckými výkony protagonistů Národního divadla. Miroslav Krobot před čtvrt stoletím na velké scéně dokázal svůj režijní i autorský talent (režie a dramatizace), který zúročil v posledních letech především v Dejvickém divadle, i ve filmu (Díra v Hanušovicích). Obdivujme herecké výkony Borise Rösnera, Johany Tesařové, Josefa Somra, Josefa Vinkláře, Miroslava Etzlera, Václava Postráneckého, Barbory Kodetové, Kateřiny Burianové, Jany Preissové a mnoha dalších v jednom z vrcholných představení pražské první scény devadesátých let.
Představení uvádíme jako poctu herectví Borise Rösnera, jehož nedožité sedmdesáté narozeniny si v letošním roce připomínáme.