Dívka, která o sobě tvrdí, že je normální člověk v miniaturním provedení. ### Scénář a režie K. Čtveráček
00:00:01 Bylo nebylo v dávných dobách před 17 lety,
00:00:05 9. srpna za pět minut půl desáté ráno
00:00:09 se ozval nelidský řev malého človíčka
00:00:13 a ten poprvé skrze přivřená víčka spatřil svět.
00:00:18 Tomuto stvoření dala maminka jméno Karolína a to jsem já.
00:00:32 Hraji 9 let na flétnu, z toho 6 let jsem hrála u profesora Žilky.
00:00:39 Ten byl výborný, ten mi dal všechny základy.
00:00:43 Za těch 9 let jsem nikdy necvičila. Nikdo mě nedonutil, ani Jakub ne!
00:00:50 Kdybys měla nějaký nápad, tak řekni.
00:00:54 Když tam něco uvidíš, tak já se přidám.
00:01:10 František je takový můj manažér.
00:01:14 Stará se o mě na koncertech,
00:01:17 kupuje mi limonády, umývá boty, prostě všechno, oč ho požádám.
00:01:23 Je to nejlepší kamarád.
00:01:26 Vlastně jediná osoba, která o mně všechno ví,
00:01:30 kterému jedinému mohu důvěřovat.
00:01:38 Magda je správný šibal, dává člověku sílu.
00:01:43 Moji profesoři mi říkali, že jsem její zkáza.
00:01:47 A jí zase říkají, že mě kazí.
00:01:51 Že kdybych nebyla s ní, tak že mám samé jedničky a podobně.
00:01:57 Ale to říkají o každém kamarádovi, se kterým se já bavím.
00:02:20 Tak za trest!
00:02:23 BÁSEŇ. Čas.
00:02:25 Mezi keramickými mísami se vznítily spadlé větve starých stromů.
00:02:32 Popadaly co by popel na dřevěnou podlahu,
00:02:36 kde kroky odměřují životnost místnosti.
00:02:40 Klapou do rytmu starého zpuchřelého srdce.
00:03:26 Psaní básní mi hrozně pomáhá,
00:03:29 protože já si do nich vybíjím vztek,
00:03:33 nebo nějaké emoce, které nejsou zrovna kladné.
00:03:38 Prostě nějakým způsobem se vybiji natolik, že ta bolest přejde.
00:03:45 Spíš ten smutek mě inspiruje.
00:03:48 Když se cítím bezvadně, tak moc nepíši.
00:04:14 BÁSEŇ. V dál zakrákoralo hejno vran a na město padla žlutá mlha.
00:04:20 Kolem mě projel černý kočár, jak vítr se kolem přehnal.
00:04:26 Kdosi mi podává ruku, chladnou a bílou jako z mramoru,
00:04:32 nechávám se jí vést po mokrých a špinavých ulicích.
00:04:37 Na nás padla přeprška listí a studený vítr zafoukal nám do tváří.
00:04:44 Nebyli jsem si tak jistí a kráčeli jsme dál a dál.
00:05:39 Snažím se využít každou minutu pro zábavu
00:05:44 nebo pro něco co mě baví a co mám ráda.
00:05:48 Protože kdybych byla doma, tak se zblázním.
00:05:52 Mám hrozně ráda společnost lidí kolem sebe.
00:05:57 Mám partu lidí, která je z tohoto gymnázia...
00:06:01 Mám partu lidí, kteří poslouchají techno...
00:06:06 Jsou to úplně normální hodní lidé.
00:06:10 Je to takový pár odrůd lidí, kteří se kolem mne pohybují.
00:06:15 Jezdíme na chatu za babičkou.
00:06:18 Naším cílem je, že tam paříme. Ne, babička nepaří, ta vaří.
00:06:24 Ta hlídá domov.
00:06:27 Babička je taková moje lípa, která mě chrání
00:06:32 a která nade mnou drží ochrannou ruku.
00:06:36 Mám ji hrozně ráda.
00:06:38 Nikomu bych ji nedala a nevyměnila bych ji za nic na světě.
00:06:44 Co všechno v muzice dělám? Dělám všechno.
00:06:48 Hraji na flétnu, trubku, baskřídlovku, což je baryton.
00:06:55 Na klavír, na bicí, taky zpívám. Nestačí to?
00:07:01 Ještě jsem hrávala na foukací harmoniku.
00:07:05 Zkoušela jsem na tahací, ale ta je moc těžká.
00:07:12 BÁSEŇ. Píseň noci.
00:07:14 V mých snech sovy létají, v korunách stromů slyší mě.
00:07:19 Žiji se svými sovami a havrany. Létají se mnou a tvoří mou družinu.
00:07:26 Rozevláté vlasy, propletené černými květy a sídlí v nich havrani.
00:07:33 Pohled nepřítomných na mé tváři a nikdo můj vesmír ještě nepoznal.
00:07:40 Hvězdy hasnou.
00:07:47 Mám hrozně ráda havrany.
00:07:50 Jsou lidé, kteří nemají rádi takové nepříjemné smutné věci,
00:07:56 ale já se v těch depresích někdy i vyžívám. Teď už ne, ale dřív.
00:08:11 Hrozně ráda se věnuji hudbě, je to taková moje druhá láska.
00:08:18 Někdy se ale stává,
00:08:20 že lásku k hudbě stavím na první místo ve svém životě.
00:08:25 I když je to vlastně nepřípustné, ale je to tak.
00:08:30 Ta první láska jsou lidi, protože kdybych neměla ráda lidi,
00:08:36 tak tady nemohu vlastně existovat.
00:08:40 Kdybych neměla kolem sebe lidi, kterým mohu důvěřovat.
00:08:45 To by mi vadilo.
00:08:47 PÍSNIČKA. Tady někde se bydlí, tady někde se jí,
00:08:52 tady někde plave rybička tady někde běhá kočka...
00:09:03 S maličkého nevinného dítka, se stala malá velká Karolína,
00:09:08 která píše básně stejných frází, hraje na flétnu s Jakubem Nohou.
00:09:15 Na bubny a na nervy všem lidem, kteří ji nemají rádi.
00:09:20 Drží se totiž pravidla:
00:09:23 Jsem tu, abych naštvala lidi, kteří štvou mě.
00:09:28 PÍSNIČKA. Tady někde se tančí...
00:09:32 Tady někde se píská...
00:09:36 Tady někde se troubí...
00:09:41 Tady někde se zpívá...
00:09:45 Tady někde je naše čekání.
00:10:00 Tady někde stoupá cesta, přítok plný bláta...
00:10:09 Tady někde už je obzor, tady někde už je slunce...
00:10:16 Tady někde je už otvor, kterým se utíká pryč.
00:11:10 Já to řeknu.
00:11:12 Já jsem vlastně normální člověk v miniaturním provedení.
00:11:31 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Karolina nedbá na své postižení a žije naplno jako jiní mladí lidé. Hraje na flétnu, trubku, klavír, zpívá a píše verše.