Příběh lásky a vášně uprostřed první světové války na motivy stejnojmenné povídky renomovaného autora Vladimíra Körnera. Česko-slovenský koprodukční film získal v roce 1994 hlavní cenu na Prix Europa Berlin, Zlatého ledňáčka na Finále Plzeň, hlavní cenu za ženský herecký výkon v Šanghaji a další (1993). Hrají: I. Timková, J. Šimko, J. Vajnar, P. Šimun, J. Mokrý, M. Sládečková a další. Scénář: V. Körner, M. Luther a M. Puobiš. Kamera V. Holloš. Režie M. Luther (Ve slovenském znění)
00:00:14 A N D Ě L M I L O S R D E N S T V Í
00:01:05 A co to bude? Noční košile?
00:01:08 -Harlekýn.
-Aha.
00:01:11 Aspoň na Silvestra ze sebe shodí uniformu.
00:01:16 Imriško, jako na defilírce! Jinak to Maxovi nebude sedět.
00:01:22 Já sloužil v Bosně, v první balkánské.
00:01:26 Tam jsme se radši krčili.
00:01:29 To byla ještě idyla. Bylo co kouřit i pít.
00:01:34 Ale to můžeme i teď.
00:01:37 -Ale vy jste dáma.
-Tím hůř.
00:01:40 Tak nás vychovali. Jít do háje, ale s elegancí.
00:01:46 -Jak říká naše Veličenstvo.
-Taky to s nimi jde s kopce.
00:01:52 Jako s námi. ZVONEK.
00:01:55 -Zvonil někdo?
-Max!
00:02:13 Drahá Anežko, srdce moje.
00:02:16 Jsou tu už další svátky, co nebudeme spolu.
00:02:21 Neustále na tebe myslím, moje drahá. Na náš tichý domov.
00:02:28 A chtěl bych tě líbat po celém těle.
00:02:36 MLUVÍ POLSKY. -Zapálíte si?
-Ne.
00:02:41 Fronta se ustálila na čáře Drogobyč - Stryj.
00:02:48 Přezimujeme v zapadlé díře.
00:02:55 Strašný kraj. Samé trosky.
00:03:05 -Kampak jedete? Do Przemyšle?
-Až do nějakého Stryje.
00:03:11 Stryj? Takový zapadákov? Cholera, samí Židé.
00:03:35 -Paní, já vám to ponesu!
-Paní! -Co chcete?
00:03:41 Opatrně!
00:03:46 Tak už dost, to stačilo! Tady máte, podělte se.
00:04:12 Nedělej si o mne zbytečné starosti, drahá Anežko.
00:04:18 Ze zranění jsem se už dostal. Na kráse mi nepřidalo.
00:04:24 Vojenská cenzura je tvrdá, ale nutná. A tak končím.
00:04:29 Vzpomínej na hvězdu mého návratu.
00:04:33 Srdce mi krvácí pro naše lidi.
00:04:36 Stoleté ideály upadly do sítě zkázy.
00:04:40 Tvůj Max. Vojenský štáb Javorek.
00:04:49 Halt! Stát!
00:04:50 -Kam jste se to vydala, paní?
-Do Javorka.
00:04:55 Mám tam ve štábu manžela.
00:04:58 Musíte okolo, milostivá. Tady je to dnes zavřené.
00:05:03 Ruce pryč! Jsem manželka majora Bruna.
00:05:08 -Dle rozkazu.
-Jeďte!
00:05:15 Má kuráž!
00:05:29 Maxi!
00:05:32 Zastav!
00:05:38 Maxi!
00:05:44 Maxi!
00:05:52 Maxi!
00:07:13 Nechci o něm slyšet! Je to obyčejný vrah!
00:07:17 To je nedorozumění, paní Brunová!
00:07:21 Pan major dostane kříž za zásluhy. Můžete být na něj hrdá!
00:07:28 Jděte pryč!
00:07:30 Paní Anežko, on umírá! Je to otázka několika hodin.
00:07:35 Buďte statečná! Anežko! Znám vás od dívčích let.
00:07:41 Udělejte to z čistého milosrdenství.
00:07:45 Ne kvůli němu, ale pro svoji duši.
00:07:52 Moji duši vynechte. Tu jste mi zabili tam, v Haliči.
00:08:15 Jak se to stalo? Při útoku?
00:08:18 Náš prapor nechodí do útoku. Byla to osudná nepozornost.
00:08:24 -To už je jedno.
-Mně ne. Řekněte mi pravdu.
00:08:29 Vážně to chcete?
00:08:32 Mně na tom záleží.
00:08:35 Holka jednoho popraveného sabotéra ho polila petrolejem.
00:08:41 Z nádoby na šampaňské.
00:08:44 Uhasit se to nedalo. Byla s ním sama.
00:08:48 -V bordelu, samozřejmě.
-V koupelně.
00:08:52 Ale je to čistě důvěrná informace.
00:08:56 Pro záznamy zůstane major Bruna navždy hrdinou.
00:09:02 Prosím vás, aspoň už mlčte.
00:09:52 Uctivá poklona.
00:10:06 Paní Brunová! Upřímnou soustrast.
00:10:10 -Už nežije?
-Pracuje k smrti.
00:10:13 Bohužel, nejde mu to. Strašné utrpení.
00:10:17 Nezasáhlo to totiž žádný vnitřní orgán.
00:10:22 Můžeme jen doufat, že selže srdce. Ale má ho železné.
00:10:28 Chápejte, jsme přátelé.
00:10:30 Major byl naším častým hostem v těch blahých časech míru.
00:10:37 -Dovedu si to představit.
-Promiňte, ale co víte?
00:10:42 Byli jsme významné sanatorium pro regeneraci důstojnického sboru.
00:10:49 Ale prošla tudy fronta. Skončili jsme jako týlový lazaret.
00:10:56 Totální úpadek.
00:10:59 Sežeňte mi hlavní sestru!
00:11:02 Prosím.
00:11:18 STÉNÁNÍ RANĚNÉHO.
00:11:33 To mu nemůžete nějak pomoci?
00:11:36 -Jak, dušičko?
-Zbavte ho nějak toho trápení.
00:11:41 -Snažíme se. Můžete i vy.
-Já? A co mám udělat?
00:11:47 Třeba ho políbit. Ale vlastně není kam.
00:12:03 Maxi, přišla tvoje žena.
00:12:19 Jen klid.
00:12:37 Co to s ním ten člověk dělá?
00:12:40 Je tam nějaký kov.
00:12:42 Snubní prsten. Nešel stáhnout. Leda odfiknout.
00:12:47 Prosím o dekorum.
00:12:53 Prosím vás, nechte ho na pokoji. Co je to za způsoby?
00:13:05 RANĚNÝ NAŘÍKÁ.
00:13:14 Jako v pralese. Tak jsme skončili, milostivá paní.
00:13:19 Je to zvěř. Tohle je tvář světa. I mrtví se nám už posmívají.
00:13:26 Že jsme včas nezemřeli.
00:14:24 Je po všem.
00:14:28 Neuvěřitelné. Ten chlap ho prakticky zabil.
00:14:33 -Madam, nevím, jak bych vám...
-Ne, prosím vás. Není třeba.
00:14:40 -Měla bych mu poděkovat.
-Komu? Tomu zajatci?
00:15:02 -Kdyby něco, jsem tady vedle.
-Děkuji.
00:15:53 Pozor! Opatrně!
00:15:58 Pane generále, jaká čest pro náš ústav!
00:16:02 No, dokud ještě žije. Než ho dorazí mé revma.
00:16:07 Vám by pomohly lázně.
00:16:10 V mém věku už jen zázrak. A kde je ten váš génius?
00:16:15 Je to Žid, nebo Rus?
00:16:18 Je to šarlatán, pane generále. Varuji vás!
00:16:22 Bolest utiší, to ano. Nebo rychle pomůže na onen svět.
00:16:28 Ale žádná léčba to není.
00:16:32 -Dovolíte, půjdeme.
-No, na to už stejně není čas.
00:16:58 Začneme už, nebo ještě na někoho čekáme?
00:17:03 Začněte.
00:17:09 Drahá paní, pan generál by vám rád osobně kondoloval.
00:17:36 ZÁDUŠNÍ MŠE ZA ZEMŘELÉHO MAJORA BRUNA.
00:18:04 Memento mori. Co nakonec po člověku zůstane?
00:18:09 Jen vyznamenání. Pěkný kousek. Skutečně mistrovský.
00:18:15 Normální cestou se k tomu člověk nedostane.
00:18:19 -Můžete si to klidně nechat.
-Ale to je nemyslitelné!
00:18:26 Já ten řád nepřevezmu. Patří těm, co skutečně bojovali.
00:18:32 Tady je na převoz do rodinné hrobky.
00:18:36 Madam, vy soustavně urážíte naši armádu.
00:18:41 Co je? Co se stalo?
00:18:45 Můj Bože! Já to věděl! Já ho varoval!
00:18:50 Pane generále, slyšíte mě? Proberte se!
00:18:59 Pane generále!
00:19:02 Ty hovado! Když se neprobere, tak tě odstřelím!
00:19:08 Nehýbejte s ním. Musí ležet na tvrdém.
00:19:12 Ráno ho probudím.
00:19:17 Co na to říct? Oni mu věří.
00:19:20 Jen jemu, a už ničemu na světě.
00:19:24 -Něčemu věřit musí.
-To říkáte právě vy?
00:19:28 Vy, která chcete pošpinit památku svého muže?
00:19:33 Naopak. Já ji chci očistit. Jestli to vůbec jde.
00:19:39 -Zůstávám tady.
-Cože?
00:19:44 Vypadni! Zmiz!
00:19:52 Zmiz!
00:19:58 -Fero!
-Rozkaz?
00:20:03 Necháš ho tu celou noc. Pro všecky případy.
00:20:18 -Zůstanete jako co?
-Pomáhat. Co bude třeba.
00:20:24 Už chápu. Jako arcikněžna Marie a dámy rakouského dvora.
00:20:31 Kvůli němu.
00:20:34 Kolika on ublížil, tolika já musím pomoci.
00:20:41 Jednoduché počty, že? Za mrtvého živého.
00:20:45 Jste tvrdá, madam. To obdivuji.
00:20:49 -Krutý byl on, doktore.
-K nepřátelům, milostivá paní.
00:20:55 Nesuďme, abychom nebyli sami souzeni.
00:20:59 Dámy vašeho stavu řeší dobročinnost spíš příspěvky.
00:21:04 Příležitostnými návštěvami.
00:21:07 Ale v pořádku. Zkuste si to. Berme to jako akt milosrdenství.
00:21:14 I když ve skutečnosti jen prodlužuje těm nebožákům utrpení.
00:21:27 Je tu všude binec. Staré zlaté časy.
00:21:31 Býval to kdysi takový diskrétní penzion pro pány oficíry.
00:21:38 Všecko je tu teď naruby, paní Anežko.
00:21:42 Promiňte, mohu vám tak říkat? Já jsem Hilda.
00:21:47 Bylo mi 16, když jsem tu ztvrdla.
00:21:50 Vy se teď pořádně vyspěte.
00:21:53 První sen v cizím prostředí je rozhodující.
00:21:58 Jsem utahaná, že budu spát jako v hrobě.
00:22:02 To se mi tedy povedlo.
00:22:05 Ve válce je větší kumšt žít než umírat.
00:22:09 A pak, co se děje v noci, není v naší moci.
00:22:15 Dobrou noc.
00:24:17 KLEPÁNÍ.
00:24:20 Otevři!
00:24:23 Potřebuji tě, otevři!
00:24:26 Zaplatím ti. Strašně se mi líbíš, viděl jsem tě, jsi jako anděl.
00:24:33 Otevři! Slyšíš? Co si o sobě myslíš?
00:24:37 Myslíš, že jsi něco extra? Otevři!
00:24:41 Otevři, ty děvko, slyšíš?
00:24:44 Otevři, jsi obyčejná děvka!
00:25:35 Vodu!
00:25:39 Dones mi vodu!
00:25:41 Vodu!
00:26:11 Jak se jmenuješ?
00:26:14 -Stryj.
-Ale to je město. Tam jsem byla.
00:26:19 Právě proto. Tam proklínají jméno tvého muže.
00:26:26 Ještě.
00:26:40 Tak, drahoušku. Namísto v černém pěkně v bílém.
00:26:45 Ještě hodinky. Tak.
00:26:53 No prosím! Skoro jako slečna Nightingalová, naše průkopnice.
00:26:59 V Krymské válce chodila k nemocným, po nocích jako svatojánská muška.
00:27:09 Netřeba, doktore. Můžu sám.
00:27:13 Tak jsem se skvěle vyspal, až jsem si duši očistil.
00:27:20 Vždy k službám, pane generále.
00:27:24 -Tak vy jste si to nerozmyslela?
-Ne.
00:27:28 Á, vdova. Přijměte moji hlubokou poklonu.
00:27:32 A upřímnou soustrast.
00:27:39 Držte ho pořádně!
00:27:50 Máte nějakou přípravu?
00:27:52 Dobrovolný kurs pro manželky důstojníků.
00:27:57 Umím si to představit. Sedánky pro paničky.
00:28:01 No nic. Na měření teploty to pro začátek stačí.
00:28:09 -Jako nějaké zvíře, co?
-Taky tak páchne.
00:28:14 Jako každý chlap.
00:28:19 -Kam ho vede?
-Za lesem je zajatecký lazaret.
00:28:24 Naštěstí se starají sami o sebe. Od nás dostávají jen léky.
00:28:31 Tam je šéfem on.
00:28:53 VÝSTŘELY.
00:29:08 I tady se střílí? Vždyť fronta je daleko.
00:29:13 To nic. Chlapci dali návnadu. Koňskou mršinu.
00:29:18 Střílejí vlky a toulavé psy. Tahají ze země mrtvoly zajatců.
00:29:24 Když se to roznese po kraji, začne nás kosit cholera.
00:29:30 Zastavte.
00:29:32 -Zastavte!
-Pr!
00:29:35 KŇUČENÍ.
00:29:36 -Slyšíte to?
-Co?
00:29:39 Slyšíte?
00:29:47 Proboha, udělejte s tím něco!
00:29:51 Je to horší, než když naříká člověk.
00:29:55 Dorazím ho.
00:30:54 Pomozte mi s ním! Omdlel.
00:31:03 Ztratil zřejmě mnoho krve.
00:31:15 Podívejte, to je pouzdro na housle.
00:31:21 Pusť! Dej to sem! Na ty si už nevrzneš.
00:31:29 Proboha!
00:31:33 To si odřízl z toho koně, nebo snad...
00:31:51 Je jako z vosku. Snad ještě chvilku vydrží.
00:31:55 -Kolik má?
-Padesát.
00:31:58 Tampon!
00:32:00 Dušičko, podejte mi ten nožík.
00:32:18 Položte ji někdo na bok. Křest má za sebou.
00:32:29 No tak! Konečně, drahá paní.
00:32:32 To byl nápad! Jste příliš jemná žena. Světice.
00:32:37 Sebeobětování má své meze. Už vás k nim nepustím.
00:32:43 Budete mi tu hezky vyplňovat karty.
00:32:47 Uděláme si vždycky kafíčko. Já ty krutosti nesnáším.
00:32:53 Po válce už budu Vídeňák. A chválabohu i mé děti.
00:33:01 Miluji mírové choroby.
00:33:04 Vodoléčba, masáže nasucho i pod vodou.
00:33:11 A všecky ty legrácky!
00:33:18 -Proč jste mě zuli?
-Máte velmi nízký tlak.
00:33:23 Stává se vám to často?
00:33:25 Ne. Jen kdysi dávno, ještě v pubertě.
00:33:29 Když jsem stála dlouho v kostele.
00:33:33 Pak je to jasné, potřebujete chlapa.
00:33:37 Nemyslím přímo denně, ale rozhodně pravidelně.
00:33:44 A slušnější recept neznáte, pane doktore?
00:33:49 Ale jistě. Kofein. Přímo do žíly. Dvojitou dávku.
00:34:04 A příště mi sem laskavě netahejte kdejakého zavšiveného tuláka.
00:34:11 Tady platí vojenské předpisy. Je mi líto, ale i pro vás.
00:34:29 Vydrž, prosím tě! Přijde. Musí přijít.
00:34:40 Pohni kostrou!
00:34:42 Kde jste tak dlouho? Umře mi tu před očima!
00:34:47 Počkej, kam se hrneš? Copak hoří?
00:34:51 Fero, no tak!
00:34:53 -Já si už nevím rady.
-Ale do rána musí být zpátky.
00:34:59 -Jistě. Jak jsme se dohodli.
-Musíte přidat. Mají své předpisy.
00:35:06 -Ano, jistě.
-V táboře je zle. Nějaká epidemie.
00:35:11 -Už týden je v bezvědomí.
-V neděli je mše.
00:35:17 Musel bych ho dát do sklepa.
00:35:27 Tak jak?
00:35:31 -Vysvlečte ho do naha.
-Zešílel jste?
00:35:35 V téhle zimě? Vždyť má vysoké horečky!
00:35:39 Neposlala jsem pro vás proto, abyste ho zabil. Jako mého muže.
00:35:46 Udělám jen to, co si přejete. Jako tehdy.
00:35:52 -Já že jsem chtěla smrt svého muže?
-A nechtěla?
00:36:09 Počkejte. Zabalíte nás.
00:36:47 I šaty.
00:37:01 To stačí.
00:37:15 V jakého boha věříte?
00:37:22 Bůh zemřel. Při ofenzívě v Mazurských močálech.
00:37:27 Házeli jsme tam lidi pod kola, abychom dostali děla a vozy dál.
00:37:35 Svět zešílel.
00:37:37 Vy za to nemůžete. Jste jenom svědek.
00:37:41 A ten nenese žádnou vinu. Je jen obětí.
00:37:46 Vy přežijete, nebojte se.
00:37:49 Vrátíte se domů, nebo kam se vám zachce.
00:37:54 A vy jste odkud?
00:37:56 Nevím. Našli mě, když jsem byl menší než tenhle.
00:38:02 To je jedno. Lidé jsou mi lhostejní.
00:38:06 -Proč jim tedy pomáháte?
-Ze zištných důvodů.
00:38:11 Je to jediná šance, jak se bez provinění zlikvidovat.
00:38:17 Sebevražda bez hříchu, řekli by katolíci.
00:38:21 Ale to je strašné, co říkáte.
00:38:27 Ale kdo z nás ví, co ho čeká?
00:38:31 Podejte mi ruku.
00:38:37 Hádáte i z ruky?
00:38:47 Žádná vášeň, žádné zoufalství.
00:38:53 -Asi tělesná chyba.
-Naopak. Ideální pro ošetřovatelku.
00:39:00 Všechno je vzhůru nohama, a vy jste jako kámen.
00:39:05 -Nízký tlak, to je všecko.
-Nemáte srdce.
00:39:10 Tak se tomu hloupě říká.
00:39:21 CHLAPEC SE PROBÍRÁ.
00:39:32 Vytřete ho do sucha slámou a dejte ho spát.
00:39:37 Už je to z něj venku.
00:39:39 No tak, drž se, kamaráde! Hlavu vzhůru!
00:40:08 To je něco pro tebe, co? Sibiřská noc!
00:40:12 Ještě tu schází medvědi. Hybaj, za mnou!
00:40:17 Jsme v Evropě. Ještě tě někdo uvidí.
00:40:37 Tu máš, pij!
00:40:43 Zbytečně spekuluješ, kamaráde. Chtělo by se ti utéci, co?
00:40:50 Ale mně neutečeš. Mně neuteče ani myška.
00:40:59 Na sto kroků trefím veverku do oka.
00:41:03 To je moje slabá stránka. V tom jsem přeborník.
00:41:11 Dej si!
00:41:23 Mám rád šlechtu, dámy a zpěv.
00:41:29 Slyšel jsi mě zpívat?
00:41:38 ZPÍVÁ.
00:41:42 Snad ho tu nechcete nechat celou noc?
00:41:46 Vždyť tu zmrzne!
00:41:50 Máte pěkně vypitý hlas, madam.
00:41:54 Pila jste celý život francouzské koňaky, co?
00:41:59 Na ty já nemám.
00:42:09 Fero, proboha! Přestaňte už pít!
00:42:14 Jsem chudý, ale spravedlivý. A okradený!
00:42:20 My tu s felčarem pijeme. Jsme svoji.
00:42:26 Fero! Do rána ho máte odvést zpátky.
00:42:30 Kamaráde, vybral sis velmi šaramantní dámu.
00:42:35 Vyšumělý sekt.
00:42:40 Trefím tam poslepu.
00:42:43 Za rohem rovně a 3 kroky doleva.
00:42:46 -Pozor na žumpu!
-Prosím vás!
00:42:52 Kam jdete?
00:42:53 Když není co pít, není o čem diskutovat.
00:42:58 Zavíráme, panstvo!
00:43:00 -Fero, nechci to zadarmo!
-Jde se spát.
00:43:04 Fero!
00:43:11 Kristepane!
00:43:17 Co mám s tebou dělat? Takhle tě tu nemůžu nechat.
00:43:24 Než se ten dobytek vyspí, tak tu zmrzneš.
00:43:45 Proboha, jen potichu!
00:43:51 Tudy!
00:43:55 Potichu!
00:44:10 Opatrně!
00:44:31 Pozor!
00:46:05 -Jak se vlastně jmenuješ?
-Anežka. A ty?
00:46:14 -Ale doopravdy.
-Krištof.
00:46:25 -Jsi jako já.
-Jak to myslíš?
00:46:33 Oba nás tu čeká už jen hra se smrtí.
00:47:00 Ty jsi nepotřeboval jen ženu, Krištofe.
00:47:08 Ty potřebuješ utéci, že?
00:47:16 Chtěl jsem, ale teď už nemohu.
00:47:21 Proč? Kvůli mně?
00:47:32 Panebože!
00:47:37 O tebe nejde.
00:47:42 A o koho tedy jde?
00:47:48 Dozvíš se, až bude třeba.
00:48:15 Krištofe!
00:48:55 Ten klíč bych prosila.
00:49:02 Stačí.
00:49:04 Podej mi ruku.
00:49:14 Ven, to ano, ale dovnitř bys pomoci nechtěl, co?
00:49:38 Už se dost blýskají?
00:49:40 Víc to nejde. Nové z nich už nebudou.
00:49:46 Přece jen z tebe něco bude. A teď mi tam zameteš.
00:49:52 A pořádně! I pavučiny!
00:50:21 Máš tam i kousek slaniny a trochu cukru.
00:50:26 Ale ne abys to všecko rozdal. Mysli trochu i na sebe.
00:50:41 Je to bída. Ale aspoň že v tom nemáš vši.
00:50:46 -Musím ti sehnat i něco teplejšího.
-Děkuji ti.
00:51:00 Víš, je to strašné, Krištofe.
00:51:08 Ale my se zničíme.
00:51:13 -Neboj se, už to dlouho nepotrvá.
-Jak to myslíš?
00:51:21 Každá válka jednou skončí.
00:51:27 Mám strach. Jako kdybych s tebou umírala.
00:51:37 Ale tohle je příjemný způsob umírání.
00:51:42 Krištofe, nebuď nevkusný.
00:51:47 Panebože, za tohle nás stihne trest.
00:51:53 Měli bychom se kát.
00:51:56 -Ne! To nemůžu!
-Krištofe!
00:52:05 -Ne, to já nedokážu!
-Krištofe, mlč, prosím tě!
00:52:11 Přestaň, Krištofe!
00:52:22 Odpusť mi. Jsem už takový. Doufám, že proto na mne nezanevřeš.
00:52:29 Mlč už!
00:52:35 -Krištofe!
-Anežko!
00:53:02 Končit! Odchod!
00:53:08 Končíme!
00:53:28 Dělej to pořádně, nebo ti zlámu hnáty!
00:53:32 Vy jste se zbláznil!
00:53:34 Zázrak, že ten chlapec vůbec stojí na nohou.
00:53:39 V peřinách se mi tu válet nebude! Nebýt zima, tak už ho odtud ženu!
00:53:46 -Nemáte cigaretu, sestřičko?
-Dej pokoj!
00:53:51 Snaž se uzdravit, ať se můžeš vrátit domů.
00:53:55 Odkud jsi? Kde máš maminku?
00:53:58 -Žádnou nemám.
-Co to říkáš?
00:54:02 Ten má domov všude, kde se dá něco ukrást.
00:54:06 Já jsem v životě nic neukradl. Mně naopak ukradli housle!
00:54:13 A odkud jsi je měl?
00:54:16 I kabát mi ukradli. Svině četnické.
00:54:20 V kapse jsem měl francouzské mýdlo.
00:54:24 To ti dali určitě nějací buzeranti, co?
00:54:29 Takové řeči si vyprošuji. Přede mnou mluvte slušně, ano?
00:54:35 Znal jsem jednoho takového virtuóza.
00:54:39 Taky byl lepší v posteli než ve hře.
00:54:47 Zrovna ty máš co mluvit! Dáváš i zajatcům! A zadarmo!
00:54:53 Mně tu nikdo štvát nebude!
00:55:21 Hybaj!
00:55:35 Opatrně!
00:55:41 Jsme na místě, pane.
00:55:45 -Půjdeme.
-Ne!
00:55:50 -Nejdu!
-Nemůžete tu zůstat!
00:55:53 Ne! Já tu nechci zdechnout! Ne! Nejdu nikam!
00:56:00 Co je? Mám ho zpacifikovat?
00:56:03 Dej si pohov.
00:56:04 Pan lajtnant je baron. Je raněný. A kromě toho ohluchl.
00:56:12 Pane barone, stůjte!
00:56:37 Zbláznili jste se? Přestaňte!
00:56:46 VÝSTŘELY.
00:56:47 Neštvete mě!
00:56:50 Kde je vrchní sestra? To mám dávat klystýry a injekce já?
00:56:57 Sestro Agnes, připravte mi sedativum.
00:57:01 Dvojitou dávku! Rychle!
00:57:06 Sestro, co je s tím?
00:57:15 Uhněte!
00:57:19 Držte ho!
00:57:24 Doufejme, že to vydrží.
00:57:27 Když nám takhle kolabují důstojníci, co potom mužstvo?
00:57:33 Strašné!
00:57:34 Není divu, když nás opustil i císař.
00:57:39 To jsou poměry! Pomalu to můžeme všecko zabalit.
00:57:49 -Pošlu Fera do tábora.
-Zůstanete sedět tady!
00:57:54 Ale to mu nepomůže!
00:57:57 O tom, co komu pomůže, tu rozhoduji výlučně já.
00:58:02 Prosím vás! Dejte mu šanci!
00:58:05 Krištof by mu určitě pomohl!
00:58:11 Krištof? Já myslel, že jsou to jen fámy.
00:58:16 Erotické představy nadržených chlapů.
00:58:20 Ale vidím, že...
00:58:25 Tady nejde o šanci, ale o formu!
00:58:29 Tady platí vojenský řád.
00:58:32 A vy se budete chovat, jak se na válečnou vdovu sluší!
00:59:58 Halt! Stát!
01:00:02 Já jsem ze sanatoria. Brunová.
01:00:09 O co jde?
01:00:22 Ale to je proti předpisům. Kde je Fero?
01:00:26 Šel někam do města.
01:00:30 Tak se hněte! Vždyť jde o život!
01:00:33 Jestli ten baron zatím zemře, půjdete před polní soud!
01:00:39 O to se postarám! Jako že jsem Brunová!
01:00:44 -Ale...
-Nemusíte mít obavy.
01:00:47 Tak jako Fero to zvládne i slabá ženská.
01:00:55 Krištofe!
01:01:37 -Ty ses zbláznila!
-Krištofe!
01:01:41 Všechno jsem promyslela. Je to naše jediná šance.
01:01:47 Doma mám peníze, šaty. Doklady, co po něm zůstaly.
01:01:52 Utečeme. Schováme se, dokud neskončí válka.
01:01:57 Vždyť to už nemůže dlouho trvat.
01:02:04 Proč mlčíš? Co?
01:02:09 Co je na tom zlého? Co je na tom zlého, řekni!
01:02:16 Vždyť já jsem vlastně před tebou nikoho neměla.
01:02:24 I my přece máme trochu právo na štěstí, ne?
01:02:34 Šťastní byli nešťastní.
01:02:37 Krištofe, slova teď nemají žádný význam.
01:02:41 Ty jednoduše musíš žít! Musíš žít!
01:02:47 Tak mi to aspoň rozvaž.
01:02:51 Krištofe!
01:02:55 Já jsem se zbláznila.
01:03:13 Co to děláš? Přestaň!
01:03:16 Promiň. Jdi pryč, dokud je ještě čas.
01:03:20 Potom ti to vysvětlím, ale tady nemáš co dělat.
01:03:25 -Běž!
-To bolí! Pusť mě!
01:03:28 -Krištofe!
-Tak zmiz! Ztrať se!
01:03:32 Co si vůbec o sobě myslíš? Že jsi Mesiáš?
01:03:36 Že spasíš tento svět? Co chceš být? Kristus?
01:03:41 Nechápeš, že tu zdechneš? A ani pes po tobě neštěkne!
01:03:52 Nikdo pro tebe nebude plakat. Nikdo!
01:04:05 To v sobě nemáš ani kousek citu? Jen pýchu?
01:04:29 Krištofe, stůj! Kam jdeš?
01:04:32 Slyšíš mě? Krištofe! Tak to mě radši zastřel!
01:04:37 Ztrať se, slyšíš? Jdi si kam chceš!
01:04:41 Zmiz! Táhni do pekla!
01:04:45 Krištofe!
01:04:49 VÝSTŘEL NAPRÁZDNO.
01:06:16 Počkejte! Pomůžu vám.
01:08:14 Paní Brunová! Na slovíčko!
01:08:36 Tak aby bylo jasno, po dnešním vašem extempore...
01:08:41 ...se budete starat výlučně o hygienu pacientů.
01:08:47 Mám na mysli nočníky, klystýry, však mi rozumíte.
01:08:52 Pokud to nebudete respektovat a míníte jednat nadále svévolně,
01:08:59 budeme se muset, bohužel, rozloučit.
01:09:03 To je vše, co jsem vám chtěl říct.
01:09:07 Děkuji. Povinnosti vás čekají.
01:09:22 Ze služby se nedezertuje, madam! Slyšíte?
01:09:29 Vy můžete být jedině vyhozená!
01:09:33 Už mě asi proklínáte.
01:09:35 Ale když je ženská dlouho sama, ztrácí nad sebou kontrolu.
01:09:42 Trochu jsem se zdržela. Ale stálo to za to!
01:09:46 Pořádných chlapů je dnes jako šafránu.
01:09:51 V neděli si vyrazíme spolu, co říkáte?
01:09:55 Něco se stalo?
01:10:02 Co se stalo?
01:10:07 Vy už pro mne neexistujete. A já pro vás taky ne.
01:10:17 Madam to vzdává ještě před svátky. Dlouho tu nevydržela.
01:10:23 Trapná epizoda.
01:10:44 Takhle to dál nejde.
01:10:46 Takhle se dovedou spustit leda, s prominutím, Židovky po pogromu.
01:10:53 Ani stromek jste si nerozsvítila. Pro koho jsem ho strojil?
01:11:00 -Tady to vypadá!
-Nechte to.
01:11:04 Zatopím v kotli, aspoň se vykoupejte.
01:11:08 To vám udělá jen dobře.
01:11:11 ZVONEK.
01:11:13 Koho to sem čerti nesou?
01:11:19 Kliď se! Kam jdeš?
01:11:22 -Sestřičko! Já musím!
-Stůj!
01:11:29 -Nech mě! Pusť mě!
-Zpátky!
01:11:32 Sestřičko! Paní Anežko!
01:11:35 -Sestřičko!
-Co tu děláš, Silvio?
01:11:40 Co se stalo?
01:11:41 -Darebáku!
-Pusť mě!
01:11:46 Můžete jít, Imriško. To je v pořádku.
01:11:50 Je mi zima a mám hlad!
01:11:52 Imriško, nerozuměl jste?
01:11:55 -Už nic nepotřebuji.
-Ale paní...
01:11:59 Můžete jít domů. Děkuji vám.
01:12:04 Tak jděte.
01:12:10 Silvio.
01:12:19 Víte, jak to dělali?
01:12:21 Nechali se pohřbít spolu s mrtvými a pak vylezli.
01:12:26 Jako při vzkříšení.
01:12:30 Co mi to chceš namluvit? Že Krištof utekl?
01:12:35 Že tam nechal raněné a nemocné? Ne, to je vyloučené.
01:12:41 To by on nikdy neudělal.
01:12:43 Když jde o život, každý myslí jen na sebe.
01:12:48 Já bych mohl vyprávět!
01:12:55 -A kam by utíkal?
-Vy to asi víte líp než já.
01:13:00 Já? A proč já? Jak jsi na to vůbec přišel?
01:13:06 Sem určitě ne.
01:13:11 A odkud vůbec víš, kde bydlím?
01:13:14 Jste přece žena majora Bruna. Vás tady zná každý.
01:13:21 Já vím, kde je.
01:13:23 -Kde?
-Ze mě to nikdo nedostane.
01:13:28 Vždyť mi zachránil život, ne? Proto jsem radši odtamtud utekl.
01:13:35 -Dobré, ne?
-Dobré.
01:13:40 Jez.
01:13:43 Vykoupu tě a pořádně obleču do té strašné zimy, ano?
01:13:49 Nebo víš co? Zůstaneš tady. Tady ti bude nejlíp.
01:13:55 Tady budeš v bezpečí.
01:14:07 -Poznáváte ho?
-Ale vždyť... odkud ho máš?
01:14:12 Od něho.
01:14:16 Už mi věříte?
01:14:55 Silvio!
01:15:05 Proboha, Silvio!
01:15:11 Hybaj! Já ti ukážu, ty hajzle!
01:15:17 Mám ho! Paní Brunová! Nic se nebojte!
01:15:21 To budete koukat, co je to za ptáčka!
01:15:25 Já jsem nic neukradl! Já jsem to našel!
01:15:32 Tak prosím.
01:15:35 Tohle jsi našel?
01:15:41 I tohle?
01:15:44 I pánovy zlaté Omegy!
01:15:47 Zamknu ho do komory a zavolám četníky.
01:15:51 Nechte ho! Pusťte ho!
01:15:54 Já jsem mu to dala.
01:15:57 Paní, proboha, co je vám? Ten parchant...
01:16:01 Jděte už domů, Imriško. To se vás netýká.
01:16:06 -Ale paní, já nevím.
-Imriško, jděte už!
01:16:33 Můžeš si to vzít.
01:16:37 A ještě ti přidám.
01:16:39 A co za to?
01:16:45 Zavedeš mě k němu.
01:16:53 Co je? Co si to dovoluješ, Silvio?
01:16:58 Ty ses zbláznil!
01:17:00 -Takové děcko!
-Tak to mi neříkejte!
01:17:04 Nejsem už žádné dítě!
01:17:06 A chci, abyste se mnou dělala to, co s ním.
01:17:11 -Úplně všecko! Jinak ho udám!
-Silvio!
01:17:16 -Udám ho!
-Ty ses zbláznil!
01:17:19 Co to s tebou udělali?
01:17:22 Dobrý kšeft, ne?
01:17:23 Nejdřív dáš ty mně, a já tě potom zavedu k němu.
01:17:29 -Nech mě! Jsi špinavý!
-Tak se umyji.
01:17:35 -Jinak ho udám!
-Ne, prosím tě!
01:17:38 -Odprásknou ho jako psa!
-Dobře, Silvio.
01:17:43 Ale musíš se nejdřív umýt.
01:17:47 Takhle to nejde. Podívej se, jak vypadáš.
01:17:51 Ano?
01:17:54 Ale ty jdeš se mnou! Nevěřím ti!
01:17:57 -Silvio!
-Ještě si něco vymyslíš!
01:18:01 Svleč se i ty!
01:18:04 Jinak ho udám!
01:18:10 Dobře.
01:18:11 No co je? Na co čekáš?
01:18:23 Dobře. Ale nesmíš být ke mně surový.
01:18:28 Udělám všecko, co budeš chtít, jen mě, prosím tě, netrap.
01:18:40 Nesmíš být surový.
01:18:43 Zuj mě! No!
01:18:57 No co je?
01:19:04 Počkej!
01:19:15 Zavři dveře, táhne! Jdi!
01:19:24 Jestli mi utečeš, tak ho udám!
01:19:28 Ne, neboj se.
01:19:42 Co je?
01:19:46 Aha.
01:19:56 Neboj se. Hned to bude.
01:20:05 Neboj se.
01:21:16 Pr!
01:21:18 -Jedeme dobře k vile majora Bruna?
-To jedeš špatným směrem, kamaráde.
01:21:26 Musíš se vrátit na křižovatku a potom doleva.
01:21:31 -Kam to vlečeš?
-Prodat židovi.
01:21:39 Pěkný kousek. Dnes se dají získat poklady.
01:21:44 -Obracej!
-Hyje!
01:22:49 Odpusťte, doktore. Dala jsem služebnictvu na svátky volno.
01:22:56 -Prosím.
-Děkuji.
01:22:58 Postarám se o vás sama. Mám přece praxi.
01:23:02 Jsem rád, že zvěsti o vašem stavu byly pouhou fámou.
01:23:08 Měl jsem o vás obavy nejen jako lékař, ale i jako přítel.
01:23:14 Nejsem příliš troufalý?
01:23:17 Naopak. Sama jsem se za vámi chystala.
01:23:21 Ve válce se dá nový rok uvítat jedině mírem.
01:23:26 Už ho moc potřebujeme.
01:23:29 Něco pro zahřátí by nebylo? Bloudili jsme.
01:23:33 Nějaký trotl nás poslal do polí.
01:23:37 Mně jen symbolicky. Před námi je ještě Silvestr.
01:23:42 Lékař ví, že i poslední noc v roce bude mít své padlé.
01:23:48 I když na jiném válečném poli.
01:23:52 Jen se předem nepodělat, říkával náš mocnář.
01:23:57 Prosím o pietu, Fero.
01:23:59 Zapomeňme na to, co bylo, milostivá paní.
01:24:04 Brzy po vašem odchodu jsem byl odhodlaný udělat vstřícný krok.
01:24:11 Ale zabránila mi v tom nečekaná lapálie s našimi zajatci.
01:24:18 Ano?
01:24:20 Bohužel. V táboře nám vypukl tyfus. Tak už to ve válce chodí.
01:24:26 Začali nám padat jako mouchy.
01:24:30 -Nerad bych jitřil vaše rány.
-Ano?
01:24:34 Ale myslím, že je čestné vás informovat.
01:24:38 Té epidemii neušel ani ten... jak se to vlastně jmenoval?
01:24:46 Já vlastně nevím, proč mi to říkáte.
01:24:50 Pro mne za mne, mně už je to jedno.
01:24:54 Zahrával si se zubatou, až ho skosila.
01:25:00 To rád slyším, madam.
01:25:02 Dnes je nejlepší příležitost všechno spláchnout a obrátit list.
01:25:09 Pozvali jsme dámy z lepších kruhů. Pacientům to jen prospěje.
01:25:16 Ano, chápu. Jsem přece také válečná vdova, ne?
01:25:21 A vlast volá. Hned jsem sbalená.
01:25:30 Veselá vdova. To tedy ano.
01:25:32 Pochová muže i frajera a jede se dál.
01:25:37 To je ta správná parketa.
01:25:41 Halt! Stát!
01:25:42 -Kam se s tím šineš, dědo?
-Pro armádu, kam jinam?
01:25:47 Opatrně! Prohlédni ho!
01:26:06 Jeď!
01:26:39 A co je tohle?
01:26:46 Halt!
01:26:47 STŘELBA.
01:26:54 Podívej, tys mu dal!
01:27:03 -Tamhle je!
-Halt!
01:27:05 STŘELBA.
01:27:31 Halt!
01:27:33 Tudy nemůžete. Načapali jsme zvěda.
01:27:37 Daleko utéci nemohl. Je zraněný.
01:27:41 Je tu někde schovaný. Může být nebezpečný.
01:27:45 -Na to jsme připraveni.
-Ale dejte si pozor.
01:27:50 Jistě se pokusí odtud dostat.
01:27:54 -Madam, je vám nevolno?
-Ne.
01:27:59 -Jste bledá jako smrt.
-Ne, nic mi není.
01:28:05 Tak jedeme! Na co čekáte?
01:28:23 NĚKDO VYSTŘELUJE SVĚTLICE.
01:28:49 KOLEM S POKŘIKEM PROJÍŽDÍ ROZJAŘENÁ SPOLEČNOST.
01:29:06 Už se nemůžou dočkat půlnoci.
01:29:26 Zastavte! Proboha, to je on! Zastavte!
01:29:32 Slyšíte? Zastavte!
01:29:35 -Madam, co se děje?
-Já musím ven!
01:29:39 Nestřílejte!
01:30:05 Krištofe!
01:30:08 Krištofe!
01:30:11 Kdo je to? Ukažte!
01:30:17 Panebože, vždyť to je...
01:30:28 Na vlastní oči jsem viděl, jak ho hodili do jámy.
01:30:34 Vy jste zešílel, chlape!
01:30:36 Chcete mi namluvit, že vstal z mrtvých?
01:30:41 Jste slepý? Je to on! Ten ďábel!
01:30:45 Co tím chcete říct? Že dovoluji pohřbívat živé?
01:30:51 Víte, v čem se okamžitě vezeme? Umíte si představit to vyšetřování?
01:30:58 -Vždyť se můžu mýlit.
-To bych prosil.
01:31:03 Však i tak je těžko k poznání.
01:31:10 Madam, to není on. To je jen taková ďábelská podoba.
01:31:16 Nebo jste připravená vysvětlovat někde, kam utíkal?
01:31:22 Jestli ne právě za vámi?
01:31:26 Krištofe!
01:31:28 Krištofe, můj drahý, proč jsi to udělal?
01:31:32 Myslím, že tady už jsme zbyteční.
01:31:36 Proč jsi na mě nepočkal? Byla bych za tebou přišla.
01:31:47 Krištofe, slyšíš mě? Jsem tady! Jsem u tebe!
01:31:53 Jsem tady, Krištofe! Dostal ses ke mně.
01:32:00 Ta snad zešílela.
01:32:03 Musíš žít! Jsem u tebe!
01:32:07 Už se ti nic nestane. Neboj se!
01:32:13 Krištofe, to nesmíš!
01:32:16 Krištofe! Slyšíš mě?
01:32:22 Neodcházej! Nenechávej mě tady!
01:32:26 Vezmi mě s sebou!
01:33:03 A co mu napíšeme na hrob? Jaké jméno?
01:33:09 Ať je beze jména.
01:33:12 A jaký mu mám dát kříž? Jaké víry?
01:33:22 Obávám se, že on už ztratil jakoukoli víru.
01:33:31 Tady se nerouhejte, paní. Všichni máme jednoho Boha.
01:33:49 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Pozoruhodný historický snímek autora Vladimíra Körnera a režiséra Miloslava Luthera se vrací do středu první světové války. V poutavém i drásavém milostném příběhu vdovy po důstojníkovi – Anežky (I. Timková), která se stala ošetřovatelkou v jednom z válečných lazaretů, a zajatce, nadaného schopností léčit vlastní energií a vůlí, se odhaluje zoufalá a nekonečná touha po štěstí a smysluplné existenci, i když doba, která se řítí kolem hrdinů příběhu, je zbavena smyslu, citu i naděje.
Snímek obdržel několik významných ocenění na mezinárodních festivalech – Prix Europa Berlin 1994, ceny na festivalu v Šanghaji 1994 (hlavní cenu za ženský herecký výkon pro I. Timkovou, cena kritiky pro I. Timkovou, cena za nejlepší televizní film), 2. cenu v kategorii TV dramatických pořadů (první cena nebyla udělena) na Balatonském festivalu středoevropské iniciativy 1994 či Ocenění Českého literárního fondu za scénář V. Körnera.
