Náprstkovo muzeum bylo založeno roku 1862. Tuto událost připomněl režisér V. Filip.
00:00:14 Je ráno 2. září roku 1894.
00:00:18 V okně domu "U Halánků" se objevují slečna Rubešová a Míla Kotnerová.
00:00:29 Umřel?
00:00:40 Tak pan Náprstek nám umřel.
00:00:56 V době, kdy v Betlémské kapli kázal mistr Jan,
00:00:59 stály v blízkosti čtyři menší domky. Ty různě měnily majitele.
00:01:04 Jeden z nich v r. 1567 zakoupil Václav Krocín z Drahobejle,
00:01:09 původním jménem Šafránek.
00:01:11 Zanechal po sobě krásnou kašnu ze sliveneckého mramoru
00:01:15 na Staroměstském náměstí.
00:01:17 Bohužel byla v roce 1862 v noci zbořena.
00:01:20 Prý tekla a už tenkrát překážela dopravě.
00:01:25 Tuto živnost sladovnickou s právem pivovarečným
00:01:29 zakoupil v roce 1676 Jan Halánek z Jičína.
00:01:33 I když zde pobýval jen 10 let zdědil dům jeho jméno,
00:01:37 přesto, že vystřídal ještě několik majitelů.
00:01:40 V roce 1826 zakoupil tuto nemovitost
00:01:43 Antonín Fingerhut s manželkou Annou
00:01:46 za 27 a půl tisíce zlatých stříbra.
00:01:49 Později přikoupili i sousední domy u Zlaté botky
00:01:53 za 5 a půl tisíce zlatých.
00:01:55 Sládek Antonín Fingerhut pocházel z českého rodu Náprstků.
00:01:59 Ale při zápisu do matriky mu jméno poněmčili.
00:02:03 Povolení znovu užívat jméno Náprstek získaly až jeho děti.
00:02:07 Byly dvě. V r. 1826 se narodil Ferdinand,
00:02:10 a o dva později byl u Svatého Havla pokřtěn i druhý syn Vojtěch.
00:02:28 To ještě bydleli v domě u Šturmů na Havelském trhu.
00:02:38 Do domu "U Halánků" Ferdinand přicupital po svých,
00:02:42 malého Vojtíška přinesli v koši.
00:02:48 Rodiče dům zvelebili a živnost vzkvétala.
00:02:53 Panímáma od Halánků,
00:02:55 jak se paní Anně Fingerutové pro její dobrotu začalo říkat,
00:03:00 však po 10 letech manželství ovdověla a zůstala s dětmi sama.
00:03:16 Vojtova první cesta za vzděláním vedla do školy ke Sv. Jiljí.
00:03:23 Druhá pak do Staroměstského gymnázia,
00:03:26 jehož prefektem byl Josef Jungmann,
00:03:29 který ve Vojtěchovi probudil vlastenecké cítění.
00:03:34 Student Náprstek žije společenským životem.
00:03:37 Navštěvuje bály, recituje, hraje divadlo.
00:03:44 Chodí na výlety do pražského okolí,
00:03:47 navštěvuje města i hrady v Čechách i na Moravě
00:03:50 s kamarádem Josefem Václavem Fričem a bratrem Ferdinandem.
00:04:02 Často zval kamarády do své komůrky na konci pavlače.
00:04:06 Jeden z účastníků těchto setkání vzpomíná.
00:04:09 Znal jsem pana Vojtu osobně v jeho dvacátem roce jako studenta.
00:04:14 Pozval nás do pivovaru na besedu. Bylo nás asi dvacet.
00:04:18 Vzal kytaru, naladil a zanotoval pod dubem, za dubem...
00:04:22 A už jsme zpívali s ním.
00:04:24 Občas se podíval otevřeným oknem, neposlouchá-li dole policajt.
00:04:29 Neb tehdy bylo hříchem mluvit, natož zpívat česky.
00:04:36 Přichází den, kdy se Vojtěch staví proti své milované panímámě.
00:04:41 Odmítá studovat práva na německé univerzitě v Praze.
00:04:45 Všechno ho táhne do Vídně.
00:04:48 Tak jsem tady.
00:04:52 Maminku si usmíří a ta nakonec svoluje.
00:04:55 Do Vídně ano, ale na práva.
00:04:58 Protože panímáma nechce, aby zlundračil,
00:05:01 podpora z jejího měšce je velmi skromná.
00:05:17 A tak pivovarský vozík odváží Vojtěcha k dostavníku do Vídně.
00:05:21 Na univerzitě poznává mnoho slovanských studentů.
00:05:25 O Vídni se tenkrát říkalo, že je slovanštější než Praha.
00:05:30 Náprstka vždy zajímala Čína. A vůbec dálný východ.
00:05:33 A tak vedle práv studoval i orientalistiku.
00:05:37 Shromáždil kolem sebe několik důvěrných přátel
00:05:40 a tak vznikla vídeňská Sedmice.
00:05:43 Říkali si zkrácenými koncovkami křestních jmen.
00:05:47 A tak Vojtěch Náprstek je prostě Těch.
00:05:50 Čestným účastníkem byl kandidát lékařství Vilém Dušan Lambl.
00:05:55 Ve Vídni tohoto studenta miluje Katinka Krákorová zvaná Týnka.
00:06:00 Otec této sotva dvacetileté dívky vlastní v Praze kavárnu.
00:06:05 Jeho nekonvenční dcera však bydlí v Vídni u svého bratra
00:06:09 a zkouší to u divadla jako herečka a zpěvačka.
00:06:13 Ale spíš než na jevišti větší úspěchy sklízí u mužů.
00:06:17 Krásná tvářička učarovala i Vojtěchovi.
00:06:20 A tak vzniká životní románek. Týnka, Těch.
00:06:27 Já tebe Dušánku mám ukrutně ráda, já jsem Vojtíškova.
00:06:31 Ty mě máš taky rád? Víš, že já vás mám oba stejně ráda.
00:06:36 Vojtěch má jen mě rád a už vůbec nechce mít žádnýho víc rád.
00:06:40 On ví, že já tebe tuze miluju. Piš brzo tvé a ještě někoho Týnce.
00:06:46 Jaká nerozhodnost.
00:06:49 Na konci roku 1846 píše Vojtěch bratrovi.
00:06:53 Školy jsou pro mě zkázou.
00:06:56 Kéž bych byl osvobozen z těch okovů.
00:06:59 A dál se pak zcela jasně vyslovuje.
00:07:02 Nebudu ani profesorem ani úředníkem!
00:07:05 Mé cíle života jsou jiné.
00:07:09 Čtyřstránková revoluční řeč natištěná jako leták
00:07:13 stvrzená jako Vojtěch Fingerhut
00:07:15 a přednesená autorem před stavovským domem ve Vídni
00:07:19 rozhodne o další osudu mladého muže.
00:07:26 Držím v ruce unikátní litografii z roku 1848
00:07:31 nazvanou Barikáda slovanská.
00:07:33 Ta se nacházela ve Vídni na Štěpánském náměstí.
00:07:37 Ten vlevo s praporem je Vojtěch od Halánků.
00:07:41 ZPĚV. Dláždění hned vytrhali, kamení do oken dali,
00:07:50 po poledni ve tři hodiny, byly to smutné noviny.
00:08:00 Nebo z ručnic, též i děly silné rány zněly.
00:08:09 Nebo z ručnic, též i děly silné rány zněly.
00:08:18 Celých pět dní to trvalo, naposled se město vzdalo.
00:08:27 Nebo z ručnic i z kanónů stříleli na velkou stranu.
00:08:36 Nebo z ručnic i z kanónů stříleli na velkou stranu.
00:08:45 Vodárna, mostecké mlejny, ty už více vidět není.
00:08:54 Ohněm docela zkaženy.
00:08:58 V prach a popel obráceny.
00:09:03 Ohněm docela zkaženy, v prach a popel obráceny.
00:09:12 Policejní komisař Baxer varuje ve Vídni Vojtu,
00:09:15 že je na něj vydán zatykač.
00:09:17 Cesta do Ameriky se tak stala nutností.
00:09:21 Jet přes Prahu už není možné.
00:09:23 7. října 1848 se v průchodu domu kde bydlel,
00:09:27 rozloučil se členy Sedmice a odjíždí přes Přerov do Bohumína.
00:09:32 Ve Vratislavi navštěvuje Františka Čelakovského,
00:09:35 který mu na cestu půjčuje 40 tolarů.
00:09:38 Už 11. října se Vojta i s Katinkou ocitá v Hamburku.
00:09:51 Odtud ještě píše dopis příteli Lamblovi.
00:09:54 Dvacátého jedeme s Katinkou z Hamburku na velké lodi.
00:09:58 Zachovej můj poměr s Týnkou v tajnosti. Tvůj upřímný Těch.
00:10:02 A k tomu připisuje bývalá Lamblova přítelkyně.
00:10:06 Při šosáctví, které teď ještě u nás panuje,
00:10:10 musíme to prozatím v tajnosti zachovat.
00:10:13 Podepsána Týnka Náprstková.
00:10:16 21. října opouštějí Týnka a Těch na parníku Leontine evropské břehy.
00:10:23 Po dvouměsíční neklidné plavbě
00:10:25 mladý pár poprvé vkročí na půdu Ameriky.
00:10:29 Vojtěch se zpočátku živí různě.
00:10:31 Jako kolportér knih, lepič dopisních obálek,
00:10:35 truhlář rakví nebo jako kameník na stavě kostela v New Londonu.
00:10:40 Navazuje kontakty s českými krajany a za půl roku po vylodění
00:10:45 se mladá dvojice natrvalo usazuje v Milwaukee u Michiganského jezera.
00:10:53 Krátce předtím píší dopis Františku Ladislavu Riegrovi.
00:10:57 Připouštím milý příteli, že se cítíte šťastným být.
00:11:01 Ale aby naše štěstí úplně bylo,
00:11:03 musíte naleznouti družku takovou jako já v Katince Krákorové.
00:11:08 Vy Katinku znáte, proto ji nemusím popisovati.
00:11:12 Koupili jsme poblíž New Yorku
00:11:14 kousek země v krásné úrodné krajině. Zítra se dám do práce
00:11:19 a brzy musí být kuchyňská zahrada v květu.
00:11:22 Do čtyř úhlů zasadím 4 lípy
00:11:24 a za pět, šest neděl bude náš domek hotový.
00:11:27 A dále připisuje Katinka.
00:11:30 Pane Riegre, sláva vám, muži šlechetný,
00:11:33 že tak statně hájíte práva národa našeho.
00:11:36 Přijměte srdečné pozdravení mé z volné Ameriky.
00:11:39 Navštivte nás v Americe. Bude vás radostně přivítat.
00:11:43 A znovu podpis, Katinka Náprstková.
00:11:47 V Milwaukee si Vojtěch zařizuje obchod
00:11:50 s galanterním a skleněným zbožím. Dále s hudebninami a knihami.
00:11:55 To vše za finanční podpory své matky a bratrovy pomoci.
00:11:59 Nejmilejší by mi bylo v první zásilce zaslati struny, štětiny,
00:12:04 žíně, harmoniky, notový papír, tapety, švestky.
00:12:08 Kdybych byla ptáčkem, říkávala tehdy často.
00:12:12 Jak ráda zalétla bych k synovi.
00:12:15 Ani bych si nepřála, aby mě viděl a poznal.
00:12:18 Hlavně, abych já jej spatřila.
00:12:21 Tak mluvila ve chvíli klidnější, ale jindy bývalo jí ještě trudněji.
00:12:26 Podnikala seč jen byla, aby se mohl vrátiti do vlasti.
00:12:31 Tak vzpomíná přítelkyně paní Anny, Žofie Podlipská
00:12:35 v knížce z roku 1893.
00:12:37 O synově milostném vztahu pronikla zvěst i přes oceán
00:12:41 a dolehla k sluchu paní maminky. Pro ni to byla rána zdrcující.
00:12:46 Říkávala: Hrůza, hrůzoucí, potupa nevylíčitelná.
00:12:54 Vojtěch se tedy se svou Katinkou na nátlak matky rozchází.
00:12:58 Na uklidněnou píše domů.
00:13:00 Vězte tedy panímámo, jedním slovem, jsem svobodný.
00:13:04 Ale přelétavý motýlek Katinka nezůstává dlouho sama.
00:13:08 V Americe si našla redaktora doktora Einglera.
00:13:12 Vojtův milostný románek se v domě "U Halánků" úzkostlivě tajil.
00:13:17 Dokonce i v knize o Milwaukee od W. Kosa z roku 1871
00:13:23 byly vypuštěny všechny zmínky týkající se Kateřiny Krákorové.
00:13:30 S německými přáteli vydává Náprstek v Americe časopis,
00:13:34 který kupují i američtí Češi. Vyzývá čtenáře,
00:13:37 aby věnovali českému muzeu vhodné předměty a knihy.
00:13:41 Po čase sám odesílá do Prahy 356 knih, 800 periodik,
00:13:45 130 indiánských předmětů, 212 minerálů,
00:13:49 dále velké množství hmyzu, ptáků, savců, ryb a plazů.
00:13:55 Zpočátku pro tyto zásilky neměli doma vůbec žádné pochopení.
00:14:00 Matka to důrazně odmítá a bratr v tom nevidí obchod ale výdaje.
00:14:05 Náprstkovo jméno nabývá zatím v Americe na vážnosti.
00:14:09 V roce 1856 vede americkou delegaci k dakotským Indiánům.
00:14:13 Výsledek byl tenkrát ohromující.
00:14:16 Vojta si přiváží z této cesty vzácný dar.
00:14:19 Náčelnickou pokrývku z buvolí kůže. Dodnes je v Náprstkově muzeu.
00:14:27 Stává se veřejným notářem pro stát Viskonsion.
00:14:30 Je členem volební delegace
00:14:32 kandidáta na prezidentský úřad Charlese Fremonta.
00:14:36 Zakládá vzdělávací spolek Slovanská lípa.
00:14:39 Náprstkovi imponovala Amerika pracující, charitativní,
00:14:43 plná technického nadšení a touhy po vědění.
00:14:47 Zde pochopil nutnost uplatnění žen v kulturním,
00:14:50 společenském a sociálním životě.
00:14:54 Co se v té době dělo v Praze a v domě "U Halánků?"
00:14:58 Panímáma i bratr Ferdinand si vedou dobře. Obchod prosperuje.
00:15:04 V roce 1856 umírá Karel Havlíček Borovský.
00:15:08 Trnovou korunu mu na rakev
00:15:10 demonstrativně pokládá Božena Němcová.
00:15:13 Tuto vavřínovou, trním propletenou a podle nákresu zhotovenou korunu
00:15:18 zaplatil Ferdinand Náprstek.
00:15:20 Vojtův bratr zdědil Černý pivovar na Karlově náměstí.
00:15:25 Často navštěvuje Boženu Němcovou.
00:15:27 Ta v dopise 13. června 1857 popisuje svému muži,
00:15:31 jak se jí Ferdinand Náprstek dvořil.
00:15:36 Já jsem zdravý chlap a jsem mlčenlivý
00:15:39 a vy byste to také na mě neprozradila. Mám vás tuze rád.
00:15:44 Mimo svou matku já vás ctím nad všechny ženy.
00:15:47 Řekněte, že mě budete mít trošku víc ráda.
00:15:50 Přitom si utřel hubu, protože ustavičně žvýkal,
00:15:54 vzal mě za ruku a políbil mi ji.
00:15:57 Jakožto ctnostná paní měla jsem ho vyhodit ze dveří.
00:16:01 Cesty lidských osudů jsou spletité.
00:16:03 Srdce Boženy Němcové trpělo tehdy jinou láskou.
00:16:07 Vrcholila náklonnost k doktoru Lamblovi, příteli Vojty Náprstka.
00:16:12 Byl to ten Lambl, který žil ve Vídni s Katinkou.
00:16:16 Nyní už paní Eignerovou. Ta byla přítelkyní Boženy Němcové.
00:16:20 Což dosvědčuje první vydání Babičky věnované Katince Eignerové.
00:16:25 9 let už je Náprstek americkým občanem
00:16:28 a v Praze ho pořád čeká porevoluční zatykač.
00:16:32 Díky úmorné snaze panímámy je Vojta doma amnestován
00:16:36 a trestní stíhání je zastaveno.
00:16:41 Teď už jen den po dni čítati budu s dětinskou radostí
00:16:45 a nedočkavou touhou,
00:16:47 brzo-li zasvitne den, kdy vás, předrahá panímámo opět spatřím.
00:16:52 Nebude pak blaženějšího nade mne.
00:17:14 Panímáma od Halánků vedla prozíravě svůj podnik k rozkvětu.
00:17:19 Ale byla i vyhlášenou dobrodějkou.
00:17:21 Kdo tu prosil o almužnu, nikdy nebyl odmítnut.
00:17:25 Studenti u ní dostávali obědy zadarmo.
00:17:28 Často se tu stavovali a přespávali dráteníci ze Slovenska.
00:17:35 Vojta přijíždí s myšlenkou založit průmyslové muzeum,
00:17:39 kde by vystavoval nejnovější objevy a vynálezy.
00:17:43 Zajímavé předměty si přivezl z Ameriky.
00:17:46 Něco dostal a něco zakoupil na Světové výstavě v Londýně.
00:17:51 V roce 1862 vystavuje na Střeleckém ostrově v Praze.
00:17:55 Probíhá zde cyklus přednášek doplněný ukázkami
00:17:58 různých strojů i přístrojů ulehčujících práci v domácnosti.
00:18:03 Návštěvníci nevycházejí z údivu.
00:18:05 Poprvé zde vidí ledničku, pračku, šicí stroje, žehličky,
00:18:10 plynový sporák, ale i Papinův hrnec.
00:18:15 V domě "U Halánků" se pořádaly také dýchánky,
00:18:18 kterých se zúčastňovaly také význačné osobnosti.
00:18:22 Jako Palacký, Zeyer, Rieger, Neruda, Purkyně.
00:18:26 Náprstek nechybí ani při zakládání tělocvičné jednoty Sokol pražský.
00:18:32 V roce 1863 je zvolen poslancem do Zemského sněmu.
00:18:37 Avšak stále sleduje cíle, o nichž snil v Americe.
00:18:41 Požádá Karolínu Světlou,
00:18:43 aby sezvala do domu "U Halánků" ženy ze svého okruhu
00:18:47 a které by se chtěly dále vzdělávat.
00:18:50 A tak vzniká v Praze Americký klub dam.
00:18:57 Členkou mohla být dívka už od 16 let.
00:19:00 A podle stanov, které Náprstek vypracoval bylo povinností
00:19:04 rozšiřovati své vědomosti, konati dobročinnost,
00:19:08 hleděti si mládeže a oslavovati památku vynikajících žen.
00:19:12 Klub si vedly ženy samy a už za 20 let jeho trvání
00:19:16 proběhlo 575 přednášek za účasti téměř 27 tisíc posluchaček.
00:19:23 Přednášky tu byly opravdu pestré. Například co je to socializmus.
00:19:28 Nebo pokusy s nejmodernějšími fyzikálními vynálezy,
00:19:32 mikroskopem, telefonem. Přednáška o astronomii.
00:19:35 T.G. Masaryk tu měl přednášku,
00:19:38 jak máme studovati básníky psychologicky a logicky.
00:19:42 15 přednášek tu měl Jaroslav Vrchlický
00:19:45 o velkých osobnostech světové literatury.
00:19:48 A tak bychom mohli jmenovat řadu dalších.
00:19:52 Členky klubu pořádaly jazykové kurzy
00:19:55 a vzdělávaly se studiem v Náprstkově knihovně.
00:19:59 Měly z čeho vybírat. Už v roce 1865 čítala 4500 svazků.
00:20:04 Obrovská sbírka výstřižků
00:20:06 patří dnes k největší raritě Náprstkova muzea.
00:20:13 Poslechněte si, milé dámy, toto:
00:20:16 Již od počátku školského cviku činí se rozdíl mezi děvčetem a hochem,
00:20:21 jako by se v dívce schválně pěstovala polovičatost,
00:20:26 duševní nedbalost a pouhá hravost.
00:20:30 Umí trochu francouzsky, trochu hráti na piáno,
00:20:33 trochu šíti, literní již skoro zapomněla,
00:20:37 na žehlení a jiné domácí práce je příliš útlá,
00:20:41 ale nic neumí a nic nechce konati řádně
00:20:44 a ničeho není dostatečně znalá.
00:20:46 Se vším si jen napolo hrála, ve všem je diletantkou.
00:20:54 Činnost klubu neprobíhala jen pod touto střechou.
00:20:58 V létě dámy pořádaly vlastivědné výlety i se svými známými rodinami
00:21:03 a mnohdy přibraly i děti z ústavu.
00:21:06 Cílem těchto vycházek bylo užít zdravého vzduchu a slunce,
00:21:10 kterého se dětem ve tmavých domech nedostávalo.
00:21:22 Výlety s programem a pohoštěním, určené školním dětem,
00:21:27 daleko předběhly svou dobu.
00:21:37 Vojta Náprstek a Americký klub dam
00:21:39 sháněli peníze na stavbu Národního divadla,
00:21:43 Národního muzea, Technického muzea,
00:21:45 na vybudování pomníku Mistra Jana Husa a Boženy Němcové,
00:21:50 na dostavbu chrámu Svatého Víta.
00:21:55 Otevřením Národního divadla začaly do Prahy proudit zástupy lidí
00:22:00 nejen z venkova, ale i z ciziny.
00:22:03 Dámy tyto skupiny provázely po Praze.
00:22:06 Náprstek stále udržoval kontakty s Čechy za oceánem.
00:22:10 Naši krajané v Americe ho nazývali pražským čestným konsulem.
00:22:14 Dveře "U Halánků" byly zvláště jim otevřeny.
00:22:19 19. října 1873 dotlouklo osmdesátipětileté
00:22:23 přelaskavé srdce panímámy od Halánků.
00:22:26 Pohřeb měla slavný a velký.
00:22:28 Celé zástupy nejen Pražanů šly paní Fingerhutovou Náprstkovou
00:22:33 doprovodit až k Olšanské hrobce.
00:22:35 Za zmínku stojí i dojemná účast dráteníků ze Slovenska,
00:22:40 kteří oděni v čistých halenách dali tak poslední hold své příznivkyni.
00:22:48 Asi měsíc po pohřbu matky
00:22:50 je Vojta Náprstek zvolen členem sboru obecních starších.
00:22:54 Jako člen Rady městské, jak sám říkával,
00:22:57 fedroval na radnici vše, co by si přál mít uskutečněno
00:23:01 v zájmu občanstva a pro dobré jméno obce.
00:23:04 Jeho projevy byly jasné, někdy až příliš pokrokové,
00:23:08 že je mnozí měli za podivína.
00:23:23 Kočár je připraven, pane Náprstku.
00:23:27 No to je dost, občane!
00:23:34 Pan Náprstek je vážený pan radní.
00:23:37 2 roky po smrti maminky se oženil s Josefou Křížkovou,
00:23:42 dcerou sladovnického mistra o 12 let mladší.
00:23:47 Pracovala v domě "U Halánků" od svých 18 let.
00:23:50 Sňatek z rozumu se změnil na krásný láskyplný vztah.
00:23:54 Děti neměli, ale 5 sirotků u nich nalezlo svůj domov.
00:23:59 Paní Pepička nese veškerou tíhu zaběhnuté živnosti.
00:24:03 Vojtěch se tak může věnovat práci politické a kulturně osvětové.
00:24:10 Svou vahou radního se zasazuje o zřizování městských sadů a parků,
00:24:15 navrhuje získat pitnou vodu pro Prahu filtrací z Vltavy.
00:24:19 Je proti módním dámským vlečkám, neboť víří prach na ulici.
00:24:23 Chce, aby ženy s kočárky směly jezdit po chodníku,
00:24:27 nikoliv ve vozovce. Pražskou koňku chce nahradit tramvajemi.
00:24:32 K tomu dochází až rok po jeho smrti.
00:24:35 Pro hasiče požaduje parní stříkačky,
00:24:38 prosazuje pouliční osvětlení Prahy Křižíkovými lampami,
00:24:42 do domácnosti chce zavést plyn na vaření a do úřadů telefony.
00:24:47 On sám byl s číslem 104 jedním z prvních majitelů telefonu.
00:24:51 Zasazuje se o postavení petřínské rozhledny a lanovky.
00:24:55 Chce vybudovat krematorium a zoologickou zahradu.
00:24:59 A to zdaleka není všechno.
00:25:01 Jeho zájem o věci a dění byl velmi široký.
00:25:06 Oslavy padesátin spojil Náprstek s dalšími významnými událostmi.
00:25:11 Uspořádal dětskou slavnost
00:25:13 a položil základní kámen pro nové muzeum.
00:25:16 Jménem národa první zabrání rýčem provedl doktor František Rieger.
00:25:21 Za obec pražskou pak doktor Tomáš Černý
00:25:24 a jménem Čechů žijících mimo vlast Vojta Náprstek.
00:25:29 Za 10 let je stavba připravena pro nové sbírky.
00:25:33 Dům "U Halánků" i muzeum přečkaly dokonce povodeň v roce 1890.
00:25:40 O rok později na Zemské jubilejní výstavě
00:25:44 nemůže Náprstek se svou expozicí chybět.
00:25:48 Přátelství toho muže s mnoha cestovateli
00:25:51 přinášelo i zajímavé trofeje z jejich cest.
00:25:55 On sám mnohé výpravy do světa pomáhal také financovat.
00:26:06 Zvláště si povšimněte reliéfů.
00:26:12 Vytesaných křováky.
00:26:16 Největší objekt tenkrát vystavený v muzeu
00:26:19 byla kostra velryby objednaná v Norsku.
00:26:22 Konec ocasních obratlů pokračoval za dveřmi druhého sálu.
00:26:27 Protože Náprstek nikdy nezkazil žádnou legraci,
00:26:30 odevzdal tento dar veřejnosti trochu neotřelým způsobem.
00:26:35 Banketem v kostře pro zvané hosty, kde se podávalo velrybí maso.
00:26:40 Prý to tenkrát nikomu moc nechutnalo.
00:26:46 Touto kostrou se dodnes pyšní Národní muzeum v Praze.
00:26:52 Vojta Náprstek je osobnost, o které by se dalo ještě dlouho vyprávět.
00:26:58 Podobně i o klubu Amerických dam, který přetrval až do roku 1948.
00:27:03 Když 2. září 1894 Náprstek umřel, plakalo mnoho lidí.
00:27:07 Protože jen těch, kterým on se svou rodinou pomohl bylo mnoho.
00:27:12 Starosta Grégr tehdy řekl:
00:27:14 Mnoho tento už dokázal, ale jedno nedokázal. Aby měl nepřítele.
00:27:19 Jediná živá relikvie,
00:27:21 která tu po Náprstkových zbyla je tato bříza.
00:27:24 Psal o ní básník Zeyer a maloval ji Antoním Chittussi.
00:27:28 Původně vyrostla na terase,
00:27:31 na kterou ji zasadila paní Pepička Náprstková.
00:27:34 Terasa ale byla po čase zbourána,
00:27:37 ale paní Pepička nechtěla o tento vzrostlý strom přijít
00:27:41 a tak povolali odborníka.
00:27:43 Ředitel Městských sadů, František Thomayer,
00:27:46 bratr slavného doktora Thomayera.
00:27:49 Ten bříze v případě přesazení nedával žádnou naději na život.
00:27:54 Jak vidíte, i mistr tesař se utnul. Bříza stojí pro radost všech dál.
00:28:00 A důvěrně se jí říká Pepička.
00:28:04 Jo, pro radost? Na podzim nám Pepička pěkně zaneřádí dvůr.
00:28:09 Ale jinak máme ten strom docela rádi.
00:28:14 I po smrti zůstal Náprstek propagátorem nových myšlenek.
00:28:18 Nechává se zpopelnit v německé Kothe.
00:28:21 Bližší krematorium bližší nebylo.
00:28:27 Vdova Pepinka se pečlivě dál stará o sbírky i o dům,
00:28:31 až do své smrti v roce 1907.
00:28:34 Je to ona, kdo v roce 1903 ještě poklepe na základní kámen
00:28:39 budoucí sochy mistra Jana na Staroměstském náměstí.
00:28:43 Jaká to paralela z domu "U Halánků" mezi Krocínem a Náprstkovými.
00:28:58 Srdce moje nechápe nutnost zla na zemi,
00:29:01 proto bych rád přinesl všechnu oběť,
00:29:04 kterou však též od každého požaduju.
00:29:07 Aby bída, chudoba a nevědomost zmizely z povrchu země.
00:29:34 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Budou tomu již dvě stovky let, co ve starobylém pivovarském domě u Halánků na Betlémském náměstí v Praze spatřil světlo světa Vojta Náprstek. Už od útlého mládí tíhnul ke studiu cizích kultur, proto se rozhodl vystudovat orientalistiku a po revoluci roku 1848 se vydal s přítelkyní zkusit štěstí za oceán. V Americe se stal členem expedice pro výzkum indiánského kmene Dakota, ale rovněž se díky svému knihkupectví věnoval výrazné podpoře krajanského života. Vlastenecké činnosti zůstal věrný i po návratu z Nového světa a přeměnil svůj rodný dům nejen v centrum českých obrozenců, ale s pomocí manželky i v místo setkávání emancipovaných žen v Americkém klubu dam. V roce 1862 se tato budova stala díky Náprstkově iniciativě sídlem Českého průmyslového muzea, které mělo napomoci rozvoji české průmyslové tvorby. Shromažďoval v něm však také etnografické a umělecké objekty z celého světa, které se později staly hlavním obsahem expozice. Pozoruhodná historie stavby odráží nejen ambice českého národa v druhé polovině 19. století. Je i památkou na Náprstkovu osvícenou osobnost, která byla sice fascinována indiánskými kulturami, ale svůj život plně zasvětila všestrannému společenskému pokroku.
