O tajemném labyrintu a zvídavé princezně. ### Scénář: Anna Vovsová. Hrají: Alois Švehlík, Hana Igonda Ševčíková, Jiří Schwarz, Svatopluk Skopal a další.
00:00:34 Bylo jedno království, ve kterém vládl zlý panovník.
00:00:39 Vládl tvrdě a bezohledně.
00:00:42 Všechny své poddané nutil lhát.
00:00:46 Kdo se lži vzepřel, toho uvrhl do labyrintu,...
00:00:51 ...odkud se nikdo nikdy nevrátil.
00:00:55 Staré knihy a mapy dal zakopat do hlubokých jam.
00:01:06 Tak lidé zvolna zapomínali, co je pravda.
00:01:10 Báli se.
00:01:12 Jeden se bál druhého, bál se ukázat svou pravou tvář.
00:01:18 Málem by už lež zaplavila celou zemi.
00:01:23 Prožrala ji jako červotoč dřevěný zvon.
00:01:28 Ale teď poslechněte, jak se věci měly.
00:01:39 Růže.
00:01:43 Tak krásně voní.
00:01:46 -Je bez vůně, to se ti jen zdá.
-Ne, pane! Opravdu voní.
00:01:55 Opravdu? Do labyrintu s ní.
00:02:03 To je nová mapa, Výsosti.
00:02:06 Jak vidíte, naše království je největší.
00:02:09 A nejmocnější.
00:02:11 Velmi správně! Je vlastně jediné na světě. Co je tohle?
00:02:19 Podle naší nové mapy jsou to maličká království.
00:02:24 Taková, jako bývalo naše království.
00:02:28 Ale na bývalé hranice si už nikdo nepamatuje.
00:02:33 Ta malá království nemají žádný význam.
00:02:37 -Chtějí jen splynout s naším královstvím. -Správně!
00:02:40 Máme tak velké království, že se v něm dá zabloudit.
00:02:45 Vždycky se mi líbila bludiště.
00:02:48 Tatínku!
00:02:50 Tatínku, slyšela jsem na zahradě, že prý má každý nějakou maminku.
00:02:58 -Já bych taky chtěla jednu.
-Kdopak ti to řekl?
00:03:03 -Co to bylo za hlupáka?
-Nevím, nikoho jsem neviděla.
00:03:08 Okamžitě prohledejte zahradu a najděte mi ho.
00:03:13 Ty poslouchej. Narodila ses ze vzduchu, tmy a z rosy.
00:03:18 Z tymiánu, sklenice vína a z hrsti mouky.
00:03:22 -A taky z pepře a petržele, milá dcero. -Ano, tati!
00:03:28 -Pamatuj si! Ty jsi žádnou matku neměla. -Budu si to pamatovat.
00:03:36 -A z labyrintu opravdu nevede žádná cesta ven? -Naštěstí ne!
00:03:41 -Pro lásku Boží, nezdržuj mě!
-Co je to láska?
00:03:46 -Hloupost, nesmysl. Láska není!
-Dobře, tati!
00:03:51 Pokračujme, pánové!
00:03:53 -Něco nového v království?
-Všechno v pořádku, Výsosti.
00:03:59 Lidem stačí, že mají plné žaludky. Přece něco... Slyšeli jsme,...
00:04:05 ...že je ve městě mladík, který předčítá ze starých knih.
00:04:11 Říká, že v nich je ukryta pravda.
00:04:15 Co je to pravda?
00:04:18 Co je to pravda? Jediná pravda jsem já sám.
00:04:25 Já určuji osud tohoto království. Já určuji, co je bílé a co černé.
00:04:31 Co voní a nevoní. Do týdne mi najdete toho holobrádka.
00:04:38 -Je hbitý jako had. -Je jako stín. Bude těžké ho lapit.
00:04:42 -Je mrštný jako ještěrka.
-Je nebezpečný.
00:04:46 Čerstvé ryby, kupujte!
00:04:52 Čerstvý chlebíček.
00:05:00 Kupujte, lidičky. Kupujte chleba.
00:05:05 Čerstvá vejce.
00:05:07 Čerstvá vejce.
00:05:10 Džbánečky kupujte.
00:05:18 Čerstvé preclíčky.
00:05:20 Kupujte zelí, je nejlevnější na celém světě.
00:05:28 K radosti bolesti, kdo by chodil bos. Kupujte boty.
00:05:32 Kupujte Boží ptactvo, bude vás obveselovat, bude vám zpívat.
00:05:38 Doma nepřekáží, je jako nic. Je překrásný. Kupujte!
00:05:45 Pane, nechcete si koupit krásného ptáčka?
00:05:50 Tenhle se mi líbí, koupím ho!
00:06:02 Co je to? Je pryč! Za poctivé peníze jsem takhle nakoupil?
00:06:08 -Ticho, nekřič!
-Ty podvodníku! -Pomalu!
00:06:12 -Ty šejdíři, vrať mi peníze!
-Co je to tady?
00:06:16 -Zaplatil jsem ptáka a on ulítl.
-No a co? Koupil jsi nic, ulítl.
00:06:22 -Je to v pořádku, pane?
-Ano, v pořádku.
00:06:26 Ale já zaplatil, byly to těžce vydělané peníze.
00:06:31 Chceš říct, že prodavač tě ošidil?
00:06:35 Ne, je to v naprostém pořádku, pane.
00:06:42 Kupujte kůže, kožešinky. Je pevná, jemná a vydrží vám sto let.
00:06:49 -Koupím ji.
-Ale napřed zaplatit.
00:06:54 Když ještě přidáte, může být vaše.
00:06:58 Tak prosím. Budete určitě spokojen.
00:07:01 Kůže, kožešinky...
00:07:06 Ty lháři, tomuhle ty říkáš poctivé zboží?
00:07:11 Ty lháři jeden, lháři prolhaná!
00:07:15 -Stráž!
-Pusťte mě, nechte mě!
00:07:23 50 vajec jsem od tebe koupila a podívejte se, co mi prodala.
00:07:29 Já prodala a tys koupila. Neříkala jsem, že je tam žloutek.
00:07:34 -Podvodnice! Měla jsi mi říct pravdu. -Pravdu? Zavolám stráž.
00:07:47 -Tady máš.
-To nejde, pane! Jak vám to vrátím?
00:07:53 Je-li ti milejší pravda než lež,...
00:07:57 ...přijď někdy do domu u Modrého stromu a řekni heslo: Pravda.
00:08:29 Co to máš? Ukaž!
00:08:37 Stará kniha?
00:08:40 Ale ty přece už neexistují.
00:08:45 Zamilovali se do sebe a brzy se konala svatba.
00:08:53 Co je to za nesmysl?
00:08:57 Ty jsi smutná?
00:09:00 Nebuď, má chůvičko, němá rybičko.
00:09:06 Láska je nesmysl, říkal mi to tatínek.
00:09:13 Všichni to říkají.
00:09:20 To je divné.
00:09:27 Chůvo, počkej, pusť mě!
00:09:45 Počkej!
00:10:05 Kdo tu bydlel?
00:10:11 Byla to žena.
00:10:22 Měla fantazii.
00:10:28 Děťátko.
00:10:34 Knihy.
00:10:42 Jakoby odtud utíkala.
00:10:47 Nebo ji někdo vyhnal. Co se tu vlastně stalo?
00:10:56 Kdo to byl?
00:10:59 Musím tu záhadu vyřešit, pomůžeš mi?
00:11:05 Dobře, bude to naše tajemství.
00:11:11 Začala bych tímhle.
00:11:31 Jsi moc hodná chůvička, němá rybička.
00:11:48 Hledejte na půdách, ve sklepích, každá stará kniha je důležitá.
00:11:54 A nebojte se!
00:11:56 Zkuste nejdřív doma říkat pravdu, mezi svými blízkými.
00:12:02 Není to lehké, nemáme tolik odvahy.
00:12:05 Už to, že jsi tady mezi námi je odvaha. KLEPÁNÍ.
00:12:12 -Kdo je? -Pravda.
00:12:26 -Řekl jsi, abych přišla, pane.
-Ano, posaď se.
00:12:33 Myslela jsem, že se nás zastaneš. Kdo má věčně snášet to bezpráví?
00:12:39 Nechat na sebe křičet na tržišti,...
00:12:43 ...když chceš za poctivé peníze poctivé zboží.
00:12:48 A když se bráníš, skončíš... však víš kde.
00:12:53 -V labyrintu.
-Prokleté bludiště.
00:12:58 Co se píše ve starých knihách o labyrintu tohoto království?
00:13:09 Nevídaná stavba, zbudovaná vznešenými předky naší královny.
00:13:16 Z mnoha zemí přicházeli lidé prostí i vznešení,...
00:13:19 ...aby se sklonili před umem a důmyslem lidského ducha.
00:13:24 Na cestě labyrintem je provázel panovník této země.
00:13:29 Neboť on jediný zdědil tajemství cest, tajemství návratu.
00:13:35 A náš král?
00:13:38 Z krásného lidského díla udělal bludiště bez východu.
00:13:42 Pane, z tvých slov mám strach. Snad je lepší být podvodníkem a lhářem.
00:13:51 Žilo by se nám lépe.
00:13:53 Jen na nás záleží, zda zvítězí pravda nebo lež.
00:13:58 Proč nepřišla hospodyně?
00:14:02 Vybírejte zelíčko.
00:14:06 Čerstvé zelíčko.
00:14:11 Kupte preclíčky!
00:14:14 Čerstvé preclíčky.
00:14:37 Vyberte si!
00:14:43 Knihy!
00:14:45 Staré knihy!
00:14:48 Kupujte knihy.
00:14:51 Staré knihy. Kupujte!
00:14:54 Zbláznila ses? Ihned zmiz nebo tě chytí. To se nesmí!
00:15:00 Vyčítám já tobě, že prodáváš cibuli? Nestarej se!
00:15:04 -Knihy.
00:15:05 -Co chtěla?
-Nevím, je asi pomatená.
00:15:17 Koupíme tvé knihy.
00:15:29 -Jsou překrásné. Jak jsi k nim přišla? -Už ani nevím.
00:15:38 -Co za ně chceš? -Za každou si budeš se mnou hodinu povídat.
00:15:47 -Není to nebezpečné? -Jen klid!
-Tak platí!
00:15:51 -Vezmi si knihy a zítra večer se tu setkáme. -Abys nelitovala.
00:15:57 To je zvláštní, tvá ruka je horká a měkká.
00:16:03 -Jako mech na slunci v lese.
-Nezapomeň, zač jsem knihy prodala.
00:16:16 -Pojď! Knihy máme a ona nás už nikdy neuvidí. -Cože?
00:16:22 Měl bys být opatrnější. Kdoví, co je zač.
00:16:32 Každou z těch knih jsem prodala za hodinu rozhovoru.
00:16:36 Ale nevím jistě, zda je to ten muž, co mluví pravdu.
00:16:41 Nebezpečný se mi nezdá. A víš co mi řekl?
00:16:48 Že mám dlaň horkou a měkkou jako mech na slunci.
00:16:59 Ale o tom mém obchodu ani muk!
00:17:04 Princezno, dceruško, hledal jsem tě.
00:17:10 Pověz mi, co jsi dělala dnes ráno.
00:17:16 Dnes ráno?
00:17:20 Trochu jsem lhala, potom zase lhala a pak se bavila.
00:17:26 -Pak mi šnek řekl, že rád špek...
-Dost! Kde jsi byla?
00:17:34 -Vždyť ti to říkám.
-Mně nebudeš lhát!
00:17:39 Kdybych věděla, co je pravda a co lež, mohla bych ti odpovědět.
00:17:44 Ale takhle...
00:17:47 Mám ruce měkké jako mech, kdopak mi to jenom řekl?
00:17:53 Přejít na druhý břeh, je jako vzdech.
00:18:01 Nakonec bych měl být spokojen. Lže dokonale.
00:18:51 Moje drahá, moje milovaná dcero!
00:18:57 Mít křídla, už dávno bych za tebou přiletěla.
00:19:02 Být rybou, vodou bych si k tobě našla cestu.
00:19:13 Trápíš se, královno.
00:19:17 Jsem nevděčná. Mám u vás vše, co potřebuji.
00:19:25 Dobře víš, že princezně tvé dopisy nedají. Spálí je.
00:19:33 Pošklebují se tvému smutku.
00:19:36 Vyměnila bych zdejší klid za strádání.
00:19:41 Jen, kdybych mohla být se svou dcerou.
00:19:44 Vím, jste příliš dlouho odloučeny.
00:19:50 Podívej, rozkvetly keře.
00:19:56 Když jsem sem přišla poprvé, ten keř byl tak drobný...
00:20:01 ...jako moje dcera, když jsem ji viděla naposled.
00:20:07 Mám výčitky svědomí, že jsem ji opustila.
00:20:11 Jaké výčitky? Všichni vědí, že tě král vyhnal.
00:20:16 Děsí mě pomyšlení, že žije tak, jak si přeje její otec.
00:20:21 A že já nezmůžu nic.
00:20:44 Musím s ní mluvit a vidět ji. Už nemůžu čekat.
00:20:56 Vždy, když jdu kolem labyrintu, naskáče mi husí kůže.
00:21:02 Kdo se tu prý ztratí, nikdy už nenajde cestu ven.
00:21:07 Říkal mi to tatínek.
00:21:14 -Slyšel jsi krále, co říkal?
-Slyšel.
00:21:18 Máme hlídat princeznu, ale mohla by z nás udělat hlupáky.
00:21:23 A navíc bychom mohli skončit tady.
00:21:29 Leda, že bychom měli plánek bludiště.
00:21:34 Blázne, ten nemá ani král. Říká se,...
00:21:37 -...že ho dal kdysi královně jako důkaz lásky. -To není pravda!
00:21:43 Královna byla dědičkou království a plán má ona.
00:21:47 Královna zmizela a král ten důkaz lásky musí oželet.
00:21:52 Ale je to jedno. Koho pošle do labyrintu, ten tam zemře.
00:21:58 Král může být spokojen.
00:22:02 Slyšela jsi? Král dal nějaký důkaz nějaké královně.
00:22:07 Ale jaký důkaz lásky? Vždyť žádná láska není.
00:22:15 Počkej! Chtěla bych tomu rozumět.
00:22:22 Dobře, nemůžeš mi to říct. Tak se radši vrať.
00:22:38 Ne, nic jsem neudělal. Nechte mě! Vrahové!
00:22:43 Proč jste vybrali právě mě? Nikam nepůjdu!
00:22:46 Ty nevíš? Dej si pozor na jazyk! Teď je to jen dětská hra.
00:22:51 -Jaké máte důkazy, že jsem říkal pravdu? -Tak přece něco víš.
00:22:56 -V paláci ti rozvážeme jazyk. -Ne!
-A dokonale! -Nechte mě!
00:23:11 -Kde je ten druhý?
-Čeká tě ve svém domě.
00:23:16 Nejsem zvyklá na takové jednání. On tu měl čekat na mě.
00:23:22 Nevěděl jsem, že prodavačka knih je pyšná jako princezna.
00:23:28 -Tak půjdeš se mnou nebo ne?
-Dobře! Ukaž mi cestu.
00:23:33 Račte, Výsosti!
00:23:39 Ale pamatuj si!
00:23:41 Sliby se musí plnit prodavačce knih stejně jako princezně.
00:23:56 Nikdy jsem neviděla dům, jako je tenhle.
00:23:59 -Mým přátelům se tu líbí.
-Co je to přítel?
00:24:06 -Ty to nevíš? -Ne!
00:24:12 Přítel je člověk, kterého máš ráda a na kterého se můžeš spolehnout.
00:24:21 S tím koho máš ráda, můžeš mlčet, můžeš si s ním i povídat.
00:24:26 Můžeš se s ním i pohádat, ale to na věci nic nezmění.
00:24:31 Máš ho ráda a on tebe.
00:24:33 Proto mu můžeš říct všechno, co jinému člověku nikdy neřekneš.
00:24:38 Nikdy nezneužije tvou důvěru.
00:24:41 Nikdy jsem neměla přítele. Řekni mi, co je to mít někoho rád.
00:24:49 Jinak máš ráda přítele, jinak člověka,...
00:24:53 ...se kterým chceš prožít celý svůj život.
00:24:57 Jinak otce nebo matku. Láska má tolik podob.
00:25:01 -Nemám matku. -Umřela ti?
-Nikdy jsem žádnou neměla.
00:25:08 -Každý má matku. -Já ne!
00:25:11 Narodila jsem se z rosy, tymiánu, petržele a mouky.
00:25:16 Posmíváš se mi.
00:25:18 Podle toho, jak se tváříš, jsi se narodil z kyselých okurek.
00:25:29 A co když se neposmívám?
00:25:32 Tak bych si myslela, že jsi se narodil z čisté vody.
00:25:35 Z motýlích křídel, ze sladkého medu.
00:26:00 Hodina už uplynula.
00:26:05 Ještě jsme neskončili.
00:26:36 Kolik už jich odtud odletělo a žádný se nikdy nevrátil.
00:26:50 Leť chytře, vyhni se střelám a sítím, vyhni se labyrintu.
00:26:58 Najdi dům s dobrými lidmi.
00:27:04 Ti už si poradí, co s dopisem.
00:27:15 V ničem se nevyznám. V hlavě mám teď zmatek.
00:27:19 Hučí v ní všechna nová slova.
00:27:22 -Lituješ, že jsi se mnou uzavřela obchod? -Nelituji, naopak.
00:27:31 Bojím se, že nebudu mít dost času, abych se všemu od tebe naučila.
00:27:35 A ta nová slova v sobě poskládala.
00:27:41 To je zvláštní.
00:27:43 Srdce mi tluče, jako bych s chůvou běhala po paláci.
00:27:53 Musím ti něco říct.
00:27:55 Vím to, jsi princezna.
00:28:00 Dcera krále. Nebojíš se, že se se mnou bavíš?
00:28:05 -Proč se mám bát?
-Jsi přece ten, který učí pravdě.
00:28:10 Musíš být opatrný, hrozí ti nebezpečí.
00:28:18 Miřte přesně!
00:28:24 Daleko nedoletí, má střela ho zasáhla. Hněte s sebou!
00:28:30 Jestli má zas dopis od královny, chci ho mít.
00:28:38 Holoubek.
00:28:41 Zabloudil až sem. Přinesl dopis.
00:28:48 Tak na co čekáš? Čti!
00:28:55 Moje drahá, milovaná dcero!
00:28:58 Mít tak křídla, dávno bych už za tebou přiletěla.
00:29:03 -Nerozumím tomu. Mám vůbec právo to číst? -Jen čti!
00:29:10 Král je mocný, ale všemocný není. Věřím, že tě brzy uvidím, má dcero.
00:29:17 Holuba, který ti přinesl psaní opatruj. Zná ke mně cestu.
00:29:24 Královna, tvá matka.
00:29:28 Král? Jiný král než můj otec tady není.
00:29:34 Jestliže jsem dcerou té, která mi píše,...
00:29:38 -...potom to znamená, že mi píše...
-Královna. Tvá matka!
00:29:44 Matka?
00:29:48 Já mám matku? Já mám maminku.
00:30:00 Myslel jsem, že už jsi sám.
00:30:09 -Právě odcházím. -Doprovodím tě!
00:30:46 Takhle je to tedy. Jan a princezna.
00:30:58 Tolik let se spolu v bídě plahočíme...
00:31:02 ... a on si za mými zády najde cestičku na královský trůn.
00:31:11 Jestli je to opravdu princezna, proč by ji měl mít právě on.
00:31:21 Holub uletěl.
00:31:24 Princezna je bůhví kde a ten mládeneček...
00:31:27 -Bouří lidi...
-Chce, aby četli staré knihy.
00:31:31 Je to vaše chyba! Zítra ho tu chci mít!
00:31:35 Jinak půjdete všichni do labyrintu.
00:32:09 Už nikdo nikdy nemůže zvrátit osud této země!
00:32:15 Já jsem ji pokřtil dokonalým hříchem.
00:32:19 Moje vůle je zákon!
00:32:22 Každý bude lhát!
00:32:24 Každý se napije, aby aspoň jedním douškem zkalil svou čest.
00:32:30 Já dokážu, že se každý trochu namočí.
00:32:34 Aspoň cípkem potřísní svoje svědomí. A to je moje síla!
00:32:42 Ani němí nebudou bez viny, ani slepí. Ani hlušší, bez rozdílu.
00:32:49 Musíš mít žízeň po tak dlouhém letu.
00:32:53 Až se posilníš a odpočineš si, odneseš dopis mamince.
00:33:06 To jsi ty, chůvo.
00:33:10 -Představ si, už vím, že mám maminku.
00:33:17 -Bože...
00:33:21 Ty mluvíš?
00:33:30 Kdysi jsem si řekla, že je lepší být němý, než muset lhát.
00:33:41 Ale teď i mlčení by bylo lží.
00:33:47 Pojď! Musím ti toho spoustu říct.
00:34:01 Tady v té kolébce tě maminka houpávala.
00:34:12 Co se stalo pak? Proč už tady není?
00:34:22 Když v této zemi přestala platit pravda,...
00:34:27 ...protože tvůj otec si násilím a lží upevňoval moc...
00:34:33 ...rozhodla se královna, že s tebou tajně uprchne.
00:34:39 -Nechtěla, abys byla vychovávána v království lži. -A dál?
00:34:46 Utíkaly jsme v noci zahradami,...
00:34:52 -...ale jak jsi zaplakala, chytili nás. -Byla to má vina!
00:34:56 Jakápak vina u nemluvněte?
00:35:01 Mně pak pohrozili smrtí, jestliže cokoliv prozradím.
00:35:05 Tak jsem začala předstírat, že jsem z té hrůzy oněměla.
00:35:12 Jenomže tvou maminku vyhnali ze země.
00:35:21 Král už dávno čekal na záminku, jak se královny zbavit.
00:35:28 Nechtěla nikdy lhát.
00:35:37 Taky už nechci!
00:35:41 Napíši dopis mamince a utečeme s Janem za ní.
00:35:46 -Ale na Jana se chystají teď rádci.
-Musíme ho varovat.
00:36:00 -Kde je? -Nevím.
00:36:04 -Tak ty nevíš? Půjdeš s námi. Pak si vzpomeneš. -Ne!
00:36:11 -Nikdo nic neví. Samá neviňátka!
-Samí slepí.
00:36:30 Nesmíš tu zůstat, chtějí tě chytit.
00:36:35 Zůstanu, protože tě mám rád.
00:36:39 Kdybych utekl, tvůj otec by nad námi vyhrál. Vyhrála by lež.
00:36:44 -Bojím se o tebe, musíš hned pryč. Nebo utečeme spolu. -Ne!
00:36:54 Půjdeme za tvým otcem a já mu řeknu, že se máme rádi.
00:36:57 Zahyneš v labyrintu. Otec se nesmí dovědět, že se máme rádi.
00:37:04 -Tolik se bojíš pravdy?
-Už nechci lhát.
00:37:10 Já sama řeknu králi o nás dvou.
00:37:20 Tak ty se chceš stát zetěm krále?
00:37:23 Už tě omrzel nuzný dům a chudá strava.
00:37:26 -Vyčítáš mi lásku? -Lásku? Vychytralosti říkáš láska?
00:37:34 Tak ty ses zamiloval do princezny? Máš pravdu, kdo by odolal trůnu?
00:37:42 Hrone!
00:37:48 -Hrone!
-Všechno jsi zradil.
00:38:03 Tolik jsme byli spolu. Myslel jsem, že se známe.
00:38:11 A teď? Kvůli mně... Nelituješ toho?
00:38:46 -Někoho snad hledáte?
-Princezno!
00:38:57 -Zase nás doběhla.
-Dlouho se smát nebude.
00:39:02 -Dnešní noc je temná.
-Temná!
00:39:07 -Měsíc tak krutě svítí.
-Svítí!
00:39:12 -Pánové, co říkáte téhle večernici?
-Krása!
00:39:19 -Zmýlil jsem se, je to zářící Slunce. -Ano, Slunce.
00:39:25 Lháři jste výteční, ale nudíte mě k smrti.
00:39:32 Kde je moje dcera? Od rána jsem ji neviděl.
00:39:35 Tvoje dcera, králi, ti chce utéct, zamilovala se.
00:39:41 Cože? Kdo na krále takhle křičí? Kdo si troufá?
00:39:46 -Ten, který když budeš chytrý, ti může pomoci. -Ihned se ukaž!
00:39:53 Pojď sem ty, jsem příliš líný.
00:39:56 Taková drzost! Kdo se to opovažuje?
00:40:00 -Králi, nemám moc času, nebo sbohem!-Počkej!
00:40:14 Řekni, co víš. Ale mluv rychle nebo tě dám oběsit.
00:40:18 -Můžeš mě potřebovat.
-K věci nebo...
00:40:22 -Můžeme spolu udělat dobrý obchod.
-Kdo jsi?
00:40:27 Řeknu ti jméno člověka, který učí lidi říkat pravdu.
00:40:34 -Člověka, který se zasnoubil s princeznou. -Dost!
00:40:38 Jsem ochoten ti posloužit, králi.
00:40:44 Štědře se ti odměním. Teď jméno toho člověka.
00:40:53 Jan.
00:41:06 Výsosti!
00:41:08 -Výsosti, princezna se vrátila.
-A odkud se vrátila?
00:41:14 -Nejdřív zmizela a pak....
-Stačí!
00:41:24 Máme hosta.
00:41:30 Králi!
00:41:34 Už dlouho jsem s tebou chtěl mluvit, ale teprve teď mám důvod.
00:41:40 -Opravdu?
-Jsem Jan, přítel tvé dcery.
00:41:47 Máme se rádi a nechceme ti lhát. Zapírat a schovávat se.
00:41:52 Utíkat a překrucovat slova.
00:41:55 Tak ti říkám přímo, chtěl bych si princeznu vzít.
00:42:03 Tak ty si ji chceš vzít?
00:42:06 Chci být upřímný k tobě stejně jako k jiným.
00:42:11 Vodu téci vzhůru králi nedonutíš. I když možná chvíli,...
00:42:16 ...vydržíš-li chvíli stát na hlavě, se to tak může zdát.
00:42:27 Mám na to jiný názor.
00:42:30 I to nejdivočejší zvíře, šelma, dravec, se dají zkrotit.
00:42:36 Vodit na řemínku. Zobají pak z ruky.
00:42:43 -Naučí se, jak se chovat v kleci.
-A co královna? Co tvoje žena?
00:42:49 Ta šílená? Jen blázni jako ona nebo ty se těžko krotí.
00:42:55 I v přírodě jsou vadné kusy.
00:42:58 Musí se pochytat a zničit, aby se nákaza nešířila.
00:43:03 To bych pak řekl, že celé království je země bláznů.
00:43:07 A i když tví rádci nutí lidi ke strachu,...
00:43:11 ...tak nepřestali rozeznávat pravdu od lži. To mi věř!
00:43:17 No dobře!
00:43:26 Ukáži ti tvou pravdu!
00:43:31 Hrone, co tu děláš?
00:43:34 Přišel dobrovolně. Tvůj přítel tě zradil.
00:43:39 -To není pravda. -Ubožáku! Ty nutíš vodu téct nahoru.
00:43:44 -Ty, ne já! -Přesto věřím...
-Věřit můžeš v labyrintu.
00:43:52 Tam tě nikdo rušit nebude, ani moje dcera.
00:43:58 Snad jen smrt tě bude trochu obtěžovat.
00:44:03 Ale to už je jenom tvoje věc. Odveďte ho, ztrácím čas.
00:44:13 Ty zůstaneš!
00:44:16 Doufej, že tě budu potřebovat.
00:44:22 Maminko, kdybys mi tak mohla pomoct.
00:44:29 Ano, královna, tvoje matka nám pomůže.
00:44:33 Ona jediná zná cestu z labyrintu. Pojď! Vezmi si pero a piš!
00:45:04 Leť chytře! Vyhni se všem střelám a sítím.
00:45:15 ŠÍLENÝ SMÍCH.
00:45:24 NÁŘEK.
00:45:28 Vrazi!
00:46:06 Je tam, střílejte!
00:46:16 Ty přece víš víc, než jsi zatím řekl.
00:46:21 Čekám.
00:46:24 Jsem ti oddaný, králi.
00:46:27 Ukáži prstem na všechny, které Jan učil pravdě.
00:46:36 Princeznin dopis pro královnu.
00:46:39 Od ní se tedy princezna pomoci nedočká.
00:46:52 -Jsi chytrý. Tebe si budu hledět.
-Hledět?
00:47:00 -Za kolik?
-Chtěl bych...
00:47:08 Tvou dceru, králi!
00:47:13 Bude tvoje, bude-li souhlasit.
00:47:38 -Ne! -Nekřič! Chtěla bys odtud na svobodu?
00:47:46 -Přišel jsem ti pomoct. -Ty mně?
-Ano! Jenom mi podepiš tohle.
00:47:59 Vzdávám se dobrovolně Jana, nikdy ho už nechci vidět.
00:48:03 -Podepiš to a budeš volná. -Nikdy!
00:48:10 To radši do konce života tu budu zavřená.
00:48:14 Odejdi, chci být sama.
00:48:18 Brzy se uvidíme, za týden bude svatba.
00:48:24 -Jaká svatba? -Naše.
00:48:28 Zmiz! Jsi odporný, hnusný!
00:48:34 Zradil jsi svého přítele, zradil jsi všechny.
00:48:39 -Jsi vůbec člověk?-Kopej si do mě, plivej mi do očí,...
00:48:45 ...ale přesto všechno se bude brzy slavit svatba.
00:48:50 -Nikdy! -Kdo se tě bude ptát?
00:48:53 Tváře napuchlé hořem se schovají pod závoj a nikdo nic nepozná.
00:48:58 Lidé budou jásat a tvé vzlyky si vysvětlí jako šťastný smích.
00:49:04 A potom pomalu si zvykneš.
00:49:12 Řekla jsem ti, zmiz!
00:49:17 Jeho život je ve tvých rukou, když podepíšeš, bude žít.
00:49:23 Rozmysli si to, ale nemáš moc času.
00:49:30 Lidičky, slyšeli jste to?
00:49:33 -Zavřeli ho, je v labyrintu.
-Musíme něco udělat.
00:49:38 -Ale co? -Hlavně se nesmíme bát.
-Už nechceme prolhaného krále.
00:49:43 -Ne! -Nechceme lež!
00:49:47 Nechceme krále, který zná jenom lež.
00:49:51 -Král musí propustit Jana.
-Ano!
00:49:55 -Musí nám vrátit královnu.
-Ano!
00:49:58 Král nemusí nic!
00:50:00 Jediné co teď udělá je, že vás všechny zavře do labyrintu.
00:50:06 Chopte se jich!
00:50:21 Brzy pominou tyhle vášně. Smrt rozpustí odvahu té lůzy.
00:50:28 A ty se staneš manželem princezny.
00:50:36 Jsme tady, Jene! Slyšíš nás?
00:50:42 Odpověz, ať k tobě najdeme cestu tím hrozným bludištěm.
00:50:46 Vyvedeš nás odtud.
00:50:51 Všechno je to moje vina.
00:50:55 Měl jsem vůbec právo budit v těch lidech naději?
00:50:59 Máme strach. Cesty labyrintu se nikdy nesetkají.
00:51:05 Žádná nevede ven. Měli jsme držet jazyk za zuby.
00:51:08 Co je nám platná pravda, když vypustíme duši.
00:51:11 Buď zticha! Nechci to slyšet!
00:51:17 Všechny nás přece nemůžou zavřít.
00:51:22 Slyšíte?
00:51:26 Všechny nás nemůžou zavřít.
00:51:30 -A král se dočká trestu.
-Král se nás nebojí.
00:51:36 Sedí si v paláci a chystá svatbu princezně.
00:51:42 -Princezna se vdává? Koho si má vzít? -Hrona, pane.
00:51:51 Je konec, Jene! Konec!
00:52:01 Ne!
00:52:14 Nikdo na světě nemůže mít takovou moc,...
00:52:17 ...aby celé království uvěznil v labyrintu.
00:52:23 Dokud dýcháme, musíme hledat cestu z labyrintu ven.
00:52:30 Najdeme ji!
00:52:34 Věřte mi!
00:52:54 -Královno! -Chůvo! -Paní!
00:52:58 -Pomoz nám! -Co se stalo?
-Král zešílel, všechno ničí.
00:53:07 -Celé království mizí v labyrintu.
-Moje království?
00:53:13 A tvou dceru chce provdat za strašného člověka.
00:53:17 -Ale princezna miluje Jana.
-Kdo je Jan? -Všechno ti povím.
00:53:23 Věř, že volila dobře. Ale teď ho zachraň!
00:53:27 A všechny, které král poslal na smrt. Prosím!
00:53:34 Vím, co uděláme. Musíme rychle jednat. Pojď!
00:53:41 -Opouštíš nás? -Za všechno děkuji.
00:53:44 Pomohla jsi mi překonat nejtěžší dobu.
00:53:48 -Bude to nebezpečné. -Nebojím se!
-Připraví ti věci!
00:53:51 Ne, nic nepotřebuji. Jen plánek labyrintu a ten mám.
00:54:05 Děkuji vám všem!
00:54:16 Budu se za vás modlit.
00:54:56 Ještě dnes bude princezna mojí ženou.
00:55:09 Všem se dává na vědomost, že se dnes královská dcera vdává.
00:55:22 Všichni se musí radovat a veselit.
00:55:26 Na počest ženicha a nevěsty, na počest krále.
00:55:45 -Královno!
-Je to ona. Říkali, že je mrtvá.
00:55:50 Lhali nám, jako vždy. Vítáme tě, naše dobrá paní!
00:55:55 -Vy jste na mě nezapomněli.
-Jak bychom mohli.
00:55:59 -Ale vracíš se v těžké době.
-V těžké době, já vím.
00:56:04 Královno, musíme k labyrintu, každá minuta je drahá.
00:56:11 Slyšel jsi? Nechtějí prolhaného krále. Ta sprostá drzost.
00:56:18 Královna se vrátila a lidi se za ní táhnou jako ovce. Ten nevděk!
00:56:24 Uklidni se, králi.
00:56:26 Královna chce vyvést lidi z labyrintu. Co si o sobě myslí?
00:56:30 -Svatba už měla začít.
-Princezna počká, pojď!
00:56:40 Musím ji chytit, musím dostat plánek za každou cenu.
00:56:51 -Může nás to stát život.
-Radši by ses vzdal? Ne!
00:56:57 Jednou jsi zradil, ale mě nezradíš.
00:57:17 Najdeme tu zmiji! Ty hloupé ovce teprve uvidí, kdo je jejich král.
00:57:23 SLYŠÍ HLASY.
00:57:33 Nejsou daleko, za chvíli je máme. Rozmáčknu je jako štěnice.
00:57:39 A plánek bude jenom můj!
00:57:49 -Jsou tam! -Ne tam!
00:57:55 Utíkejte!
00:58:27 Sám pro sebe jsem si připravil past.
00:58:32 Nikdy ji nenajdeme.
00:58:39 To je ten nádherný trůn, moc a sláva? Proto jsem zradil?
00:58:46 Živil sis hada.
00:59:01 Všechno jsem prohrál.
00:59:13 Jak se to vlastně stalo, že moc mi proklouzla mezi prsty jako voda?
00:59:21 Jako hladká ryba.
00:59:24 Nic už nechápu. Kde se vzala v lidech ta síla mi odporovat?
00:59:31 Jak to, že už nemají strach?
00:59:49 Tak jsme to přece dokázali.
00:59:54 -Tak tebe miluje má dcera?
-Ano, paní, milujeme se.
01:00:05 Buďte spolu šťastni a šťastnou udělejte i tuto zemi.
01:00:13 Aby byla pro všechny dobrým domovem.
01:00:19 A v království zas bylo vejce vejcem, slunce sluncem,...
01:00:24 ...a láska láskou.
01:00:28 Pomalu se zapomínalo, že téhle zemi se říkalo prolhané království.
01:00:41 Růže.
01:00:45 Pravá růže, tak krásně voní!
01:00:59 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Pohádka vypráví o prolhaném království, jemuž vládl král, který si myslel, že může poddané nutit ke lži a ty, kteří lhát nechtějí, zavírat do labyrintu. Zdálo se, že králova vláda je věčná a že se tu nikdy nic nezmění. A přesto toho dne, kdy princezna objevila vchod do tajné komnaty, začalo se v prolhaném království blýskat na lepší časy. Nejprve se do království vrátila královna, která žila ve vyhnanství. Ona jediná znala tajemství návratu z labyrintu. A pak je tu ještě hrdinný Jan, který vládu zla přemůže a spolu s princeznou, kterou si vezme za ženu, nastolí království bez lží.