Romantická pohádka o lásce prince z Porcelánie k tajemné dívce (1992). Hrají: M. Dlouhý, P. Trávníček, V. Křížová, G. Filippi, B. Kodetová, J. Paulová, V. Postránecký a další. Scénář P. Janiš. Kamera M. Dostál. Režie S. Simonová
00:00:35 Kdo mi uvěří?
00:00:38 Naslouchám bez uší, dívám se bez očí a když tluču, neudeřím.
00:00:47 V tikotu hodin vyprávím svědectví.
00:00:52 Svědectví křehká jak porcelán, který nechybí v žádném domě.
00:01:02 Ano, jsme v království, které se nazývá "Porcelánie".
00:01:08 V království, o které jako o vlastní duši pečuje náš princ.
00:01:19 O čem se mu asi zdá?
00:01:22 O domech z porcelánu, které by chtěl postavit?
00:01:27 Nebo o některé ze sličných panen?
00:01:31 Vidíte? V jeho zámecké zahradě jich na něho čeká rovnou devět.
00:01:37 Tváře mají různé, ale cíl však stejný.
00:01:42 Každá doufá, že právě v ní najde princ zalíbení.
00:01:48 Že právě ona bude královnou.
00:01:51 Nic není krásnějšího než moje vlasy.
00:01:55 Mohu se v nich celá skrýt, budu-li chtít. Ach, princi!
00:02:02 Vlasy jsou přece nade vše. Budeš můj.
00:02:07 Ne! Budeš můj! Hlavní je rozum.
00:02:12 Stále mi říká, uvažuj, rozvažuj!
00:02:18 Vím, proč ho poslouchám. Zvítězím!
00:02:24 Stále nepřichází. Až uslyším jeho krok, já první vyjdu mu vstříc.
00:02:33 Kdo nemá skvělé uši, musí z kola ven.
00:02:38 Moje oči, sázím na vás. Nic vám neujde, ani princ.
00:02:46 Stačí, aby se do vás zahleděl.
00:02:50 Zbytečně se namáháte. Jen půvabná ústa jsou skutečným pokladem.
00:02:57 Nesmíš je přehlédnout, princi.
00:03:05 Dokonalé šaty! Šaty jsou důležité ze všeho nejvíc.
00:03:10 Šaty bez chyby, skvělá iluze! Chudinky, nemáte naději.
00:03:23 Krok za krokem, krůček za krůčkem. Provedu prince zahradou štěstí.
00:03:30 Kdo netančí, nežije!
00:03:36 Patříte na trůn moje ručičky. Jste celé ze zlata.
00:03:46 Ani nejvzácnější květ z tvé zahrady tě neokouzlí vůní tak jako já.
00:04:10 Chyť si mě! Snaž se trochu, Mariettko!
00:04:28 -Jsou nádherné, chceš?
-Vrať mi je! Jsou pro prince!
00:04:39 -Dominiku, co se ti stalo?
-To nejhorší, co se mi mohlo stát!
00:04:46 Ámor mě střelil rovnou do srdce.
00:04:56 Zamilovaný blázen Dominik.
00:05:31 -Dominiku! -Mariettko, odjíždíme!
-Na dlouho? A kam?
00:05:37 Hledat nové naleziště porcelánové hlíny.
00:05:41 -Cožpak tolik porcelánu princi nestačí? -Nestačí!
00:05:47 Princ chce z porcelánu postavit celé království.
00:05:50 -Princ přijíždí! -Já první!
-Pusť mě dopředu! -Já první!
00:06:01 Princi!
00:06:13 Jste dnes krásnější než jindy.
00:06:20 Záříte v slunci jako můj porcelán.
00:06:24 -A vůbec, líbí se vám porcelán?
-Ano, líbí!
00:06:31 -Proč se vám líbí?
-Je vzácný!
00:06:36 -Proč je vzácný?
-Stojí hodně peněz.
00:06:42 -Jenom proto?
-Snadno se rozbije.
00:06:48 -Správně, je jen křehký!
-Ano, je křehký! Vím!
00:06:56 -A co to znamená? -Kdo v něm chce žít, nemůže mít tvrdé srdce.
00:07:03 K jemnému porcelánu se nehodí hrubá slova.
00:07:08 A k jeho kráse nepatří ošklivé myšlenky a kruté záměry.
00:07:11 Teď vystavím jen 1 porcelánovou ulici, ale za čas...
00:07:17 ...vystavím z porcelánu celou zemi. Dokáži to!
00:07:22 -Vy to dokážete! -Myslíte? Lidé obklopeni křehkostí budou lepší.
00:07:29 -Myslíte, že vybrané způsoby skryjí nedostatky? -Nač něco skrývat?
00:07:37 Nedostatky časem snad pominou.
00:07:46 Dominiku, vyrazíme!
00:08:31 Hej, princi!
00:08:37 Pospěš, princi!
00:08:44 -Nač spěchat domů?
-Abych byl dřív u Marietty.
00:08:49 -To má láska tak rychlé ostruhy?
-Jakoby bys ji neznal. -Neznal!
00:08:55 -Odpusť! -Ty miluješ Mariettu, já zase naší Porcelánii.
00:09:01 -Oba na své lásky myslíme pořád.
-To je přece něco jiného.
00:09:07 Jak moudrá odpověď!
00:09:16 Letí jak střela a přece má jejich osud rychlejšího oře.
00:09:24 Osud se nedá ošidit a počká si na každého, kde se mu zamane.
00:09:59 Pane Bože, říkají, že jsi spravedlivý.
00:10:03 A naše kolébka je pořád ještě prázdná.
00:10:11 Proč nám odpíráš děťátko?
00:10:15 Proč nám odpíráš cokoliv živého?
00:10:19 Žijeme uprostřed lánů porcelánové hlíny.
00:10:23 Neroste tu jediný strom či keř. Zdá se mi o nich.
00:10:29 Mé sny jsou živé zelenými lístky a cítím vůni květů.
00:10:35 Ale oči hasnou v prázdném šedivém ránu. Bože, smiluj se nad námi!
00:10:44 Dej nám naději, že nás netrestáš pomyslně.
00:10:50 Bože, smiluj se!
00:10:54 Prosím tě! Slyšíš?
00:11:18 Začíná nový den a ty máš narozeniny, Matyldo!
00:11:28 -Dárek pro tebe, má milá.
-Sebastiáne, ta je krásná, děkuji!
00:11:39 Do takové krásy by se mělo zasadit něco živého, keřík nebo květina.
00:11:48 Něco, co by zahánělo můj věčný smutek.
00:11:53 Ty víš a Pánbůh také ví!
00:12:12 -Myrtová větvička.
-Tady uprostřed pustých lánů?
00:12:20 Vítám tě u nás!
00:12:23 Matylda i Sebastián s láskou a vděčností přijali tak vzácný dar.
00:12:30 Pečlivě křehkou větvičku společně zasadili.
00:12:35 Slzy radosti ale i úzkosti o život myrty stékaly Matyldě po tváři.
00:12:43 Sotva však její slzy na myrtu dopadly...
00:13:12 -Zázrak! -Bůh je spravedlivý!
00:13:17 Děkujeme.
00:13:50 Jak dál?
00:14:02 Tiše!
00:14:05 Někdo mě volá!
00:14:08 -Jakoby tam.
-Tam už jsme byli!
00:14:14 Musím tam! Nemá hlas ani slova, ale já mu věřím, Dominiku!
00:14:53 Tak rád vidím tvůj úsměv! Kde jsou tvé vrásky? Zkrásněla jsi!
00:15:01 Jsem s tebou šťastná, Sebastiáne.
00:15:04 S myrtou vstoupila radost do našeho domu.
00:15:08 Je otevřeno!
00:15:13 -Dobrý den! Smíme dál?
-Vítejte u nás!
00:15:29 Vracíme se na zámek.
00:15:32 Nádherný porcelán! Krásná práce. Citlivá, jemná! Jsi umělec!
00:15:40 -Děkuji, pane! Mám svou práci rád!
-Princi! Podívejte!
00:15:47 Stalo se něco?
00:15:50 Nevím, od chvíle na rozcestí slyším to neznámé volání.
00:15:56 Vábí mě stále silněji a přivedlo mě sem!
00:16:03 Já cítím, vím, že nechci dál!
00:16:09 Stačí jen mlčet a naslouchat.
00:16:14 Princi, naše cesta se naplnila.
00:16:17 Našli jsme nová naleziště hlíny, Můžeš být spokojen.
00:16:23 -Je čas k návratu.
-Máš pravdu, spěchej domů!
00:16:29 -Sám? -Marietta tě čeká a na zámku řekni...
00:16:45 -Chtěl bych tu zůstat do rána.
-Jistě, pane, jsi naším hostem.
00:16:52 Pane, zůstaň tu taky! Odpočineš si a ráno pojedeš do zámku.
00:16:57 -Ne pojedeme! Princi, slyšíš mě?
-Něco se změnilo.
00:17:05 Ve spáncích cítím vlahý dech.
00:17:08 Vidím barvy tak nové, slyším tóny, které jsem nikdy neslyšel.
00:17:13 -Přesto jako bych je znal odjakživa. -Princi!
00:17:20 Zkus mi porozumět! Musíš! Jsi přece přítel!
00:17:27 -Prosím, jeď sám!
-Jak chceš.
00:17:38 Podivné! Princ není rozmarný a vrtochy nemívá!
00:17:43 Něco se s ním děje! Nerad odjíždím!
00:17:47 Neměj strach, pane! Postaráme se o něj.
00:17:54 Smím ji pohladit?
00:17:59 Kopyta koní, zem se chvěje,...
00:18:03 Jedou tryskem...
00:18:05 Mýlíš se, jen vítr povívá mým šatem...
00:18:09 Nevadí, přivolám ho svým tancem...
00:18:13 Princ nepřijíždí, čekáme zbytečně...
00:18:22 Lůžko je připravené, princi.
00:18:25 -Pravda, je prosté...
-Prosté? Mohu ti dát všechno!
00:18:33 -Přej si, co chceš. Všechno dostaneš. -Nic nepotřebuji!
00:18:39 Třeba tajně po něčem toužíš.
00:18:45 -Máme všechno. -Závidím ti!
00:18:54 -Prosím tě, dej mi tu myrtu!
-Naši myrtu?
00:18:59 -To po mně nechtěj! -Za peníze!
-Ještě hůř!
00:19:04 -Je to jen obyčejný keř!
-Pro nás ne!
00:19:09 Máme ji jako dítě, nedala bych ji za celé království. Neber nám ji!
00:19:15 -Mám jenom ji, nemohla bych žít.
-Rozumím ti! Odpusť!
00:19:34 -Nespěchej do noci, princi!
-Noci ani tmy se nebojím!
00:19:42 Zrádná je však temnota.
00:19:45 Vkrádá se všude, do myslí i do srdce.
00:19:50 -Naštěstí jsou hvězdy.
-Rána bývají moudřejší!
00:19:57 Nevydržel bych tu! Dobrou noc!
00:20:26 Princ se vrátil na zámek a věděl, že navždy ztratil svůj klid.
00:20:34 Jeho myšlenky se vracely k myrtě.
00:20:39 Toužil po ní stále víc a víc!
00:20:43 Princova duše onemocněla steskem.
00:20:48 Zavřel se ve svém pokoji a kromě Dominika nikdo k němu nesměl.
00:21:02 Princi!
00:21:04 Celá Porcelánie kvůli tobě drží smutek.
00:21:09 Lidé se o tebe bojí! Slyšíš?
00:21:14 Potřebují tě. Kam ses ztratil?
00:21:19 Je to má vina. Všechno začalo na rozcestí.
00:21:25 Podivné volání, neměl jsem tě opouštět. Vrátil ses jiný!
00:21:36 -To volání je stále ve mně!
-Nerozumím tomu!
00:21:46 -Vzpomínáš na tu myrtu?
-Myrtu?
00:21:52 -Dominiku, co náš princ?
-Je nejspíš zachráněn.
00:22:17 Jen na vás záleží, bude-li náš panovník žít.
00:22:23 Je zřejmé, že bez myrty nemůžeme být ani my ani princ.
00:22:29 Půjde-li myrta na zámek, musíme jít s ní!
00:22:33 Bude nás stačit, když myrtu každý den spatříme.
00:22:39 Jinou odměnu nežádáme, pane!
00:22:44 Princi!
00:22:47 Podívej!
00:22:53 -Myrta! Vaše myrta!
-Ode dneška je i tvoje!
00:22:58 Opatruj ji tedy s námi!
00:23:04 Vidíš, tamhle je! Pojď!
00:23:09 Tady je moje dětství! Uvidíš!
00:23:21 Moje tajné místo. Když jsem byl kluk, nikdo mě tu nenašel.
00:23:28 Zavři oči!
00:23:40 Dominiku! Krásně sis to vymyslel!
00:23:46 Počkej, až tě najdu!
00:23:50 Tajné místo?
00:23:56 Dominiku!
00:24:02 Dominiku!
00:24:11 -Marietto! -Dominiku!
00:24:16 -Líbí se ti moje kouzlo? -No tohle!
-Tohle moje tajemství znáš jen ty!
00:24:24 Pojď!
00:24:29 Stýskalo se mi, neviděla jsem tě po celý čas princovy nemoci.
00:24:36 Všechno ti vynahradím! Princ už je zdravý!
00:24:41 -Jaká nemoc ho trápila?
-Ta nejhezčí i nejkrutější! Láska!
00:24:48 -Neříkej! A koho miluje?
-Myrtu!
00:24:54 -To je žert!
-Vůbec ne, jen tajemství!
00:25:02 Bylo to nepochopitelné, ale myrta naplňovala zámek klidem a radostí.
00:25:10 Princ stále častěji usedal ke své práci, aby dohonil co zameškal.
00:25:18 Byl šťastný!
00:25:22 Sebastián s Matyldou myrtu denně vídali.
00:25:33 A Dominik s Mariettou rovněž!
00:25:40 Kdo však zneklidnil bylo 9 panen. Prince už nezahlédly.
00:25:46 A slíbená slavnost na počest jeho uzdravení se stále odkládala.
00:26:20 Dobrou noc!
00:26:28 Princi!
00:26:52 Nádherný sen!
00:27:06 -Přeješ si? -Posaď se a piš!
-Teď?
00:27:12 Všichni lidé musí být šťastni.
00:27:16 Chci postavit nejen porcelánové domy, ale i porcelánové školy.
00:27:23 -I školy? -Jistě! V prvním patře se bude vyučovat slušnost...
00:27:30 ...ve druhém laskavost a ve třetím ochota a obětavost.
00:27:36 Tak piš přece!
00:27:39 Jen tak obklopeni křehkou krásou se stanou lidé lepšími.
00:27:48 -Jak ta škola bude vysoká?
-Hodně Dominiku! Až do oblak!
00:28:01 Opravdu věříš, že se lidé naučí žít jinak? Že je tvůj porcelán změní?
00:28:10 Věřím! Je to jeho skryté poslání.
00:28:15 Proč bych byl jinak hrdý na to, že žijeme právě v porcelánu.
00:28:22 Dlouhé čekání, den za dnem.
00:28:26 Jak volně a líně ubíhá čas.
00:28:34 Musím se setkat s princem. Příležitost má hbité nohy.
00:28:40 Přijde-li rychle, ještě rychleji odejde.
00:28:47 Co ale když princ nepřijde? To nesmím dopustit.
00:28:58 Prosím tě, přijď opět! Čekám tě ve snu.
00:29:12 Jsem u tebe, princi.
00:29:58 Jsi moje víla!
00:30:12 Tvoji vůni nikdy nezapomenu.
00:30:36 -Proč mě budíš? Zdál se mi krásný sen! -Odpusť!
00:30:41 -Nevrátí se? -Kdo? -Ta dívka! Ten sen! -To je mi líto.
00:30:49 -Ale právě došlo ke vzpouře.
-Ke vzpouře? Kvůli čemu?
00:30:55 -Kvůli slavnosti!
-Ach tak! Tys mě vyděsil.
00:31:01 Slíbenou slavnost na počest tvého uzdravení už nemůžeme odkládat.
00:31:08 A nejvíc se na ni těší tvých 9 ctitelek.
00:31:12 Trvají na tom, aby slavnost byla už zítra.
00:31:17 -Řekni jim, že zítra odpoledne přijdu do zahrady. -A slavnost?
00:31:27 Vím, slíbil jsem to!
00:31:30 Je mi to líto, ale budu muset zrušit svůj slib.
00:31:47 Nemohu zradit svůj sen.
00:31:53 -Je krásná a svěží. Opravdu je tu šťastná. -A vy?
00:32:01 Bála jsem se, že nás tu potká něco zlého, ale už se nebojím.
00:32:08 -Jste tu v bezpečí. -Líbí se nám tu, máme krásnou dílnu.
00:32:14 Princi, panny jsou už v zahradě. Proč je necháváš čekat?
00:32:20 -Vidíš, zapomněl jsem. Jen ať se baví. -Nikdo se nebaví!
00:32:26 -Čekají na tebe. -Řekni tedy...
-Ne, slíbil jsem, že tě přivedu.
00:32:33 Brzy se vrátím!
00:32:51 Výsosti!
00:32:57 Jste jako bratr duhy. Ale na nebi našeho štěstí se objevujete vzácně.
00:33:05 Je mi to líto, neboť si přeji, abyste byly šťastné.
00:33:11 Vím, zanedbávám vás. Děkuji za vaši trpělivost.
00:33:19 Trpělivost je vzácný dar a já vám ho chci dnes oplatit.
00:33:27 -Dominiku! -Princi, váš cit je vzácný a vaše oči jasnozřivé.
00:33:35 Pohlédněte tedy na každou z nás, ať poznáte, jaké jsme.
00:33:42 Neboť všechno má svůj čas. Čas čekání, váhání.
00:33:47 Snad nadešel čas rozhodnutí.
00:33:52 Dobrá, splním vaše přání!
00:34:20 Marnivost!
00:34:24 Lehkomyslnost!
00:34:28 Pýcha!
00:34:32 Chladný rozum!
00:34:36 Marnivost!
00:34:44 Která z nás je vás hodna, princi?
00:34:48 Řekněte, kterou jste si vybral?
00:34:52 Která se vám líbí?
00:34:55 Tak řekněte, princi!
00:35:08 Vidíte, mě princ poctil nejvyšší přízní.
00:35:23 -Který z nich je nejkrásnější?
-Jsou všechny stejné.
00:35:39 -Jsou stejné, právě tak jako vy.
-Báječný žert!
00:35:46 -Zaslouží si poklonu.
-Mluvím vážně.
00:35:51 Každá z vás ať zasadí květinu.
00:35:55 Budete šťastnější, když přestanete myslet jen na sebe.
00:36:02 Naučíte se lásce.
00:36:06 Jasnosti!
00:36:08 Jste zcela dokonalý, princi. Měl byste se oženit.
00:36:18 Nikdy se neožením. Zamiloval jsem se do snu.
00:36:24 A sny musíme ctít, ne je zrazovat.
00:36:42 Urazil nás, nenávidím porcelán!
00:36:53 Jak tichý je ten svět.
00:37:38 Kéž by tě sen přinesl na svých křídlech.
00:38:07 Zrodil tě zázrak?
00:38:11 Moje vděčnost a radost vzešly z tohoto stromku.
00:38:16 -Za co vděčnost?
-Za slzy, které mě zalévaly.
00:38:21 -Poděkuj Matyldě, byly její.
-Za touhu silnější než vesmír.
00:38:27 Za touhu vás všech, otce, matky i tvoji.
00:38:32 Za něhu a věrnost děkuji.
00:38:38 Chvěješ se!
00:38:41 Mám strach, že se probudím a ty se rozplyneš.
00:38:46 -Neboj se, nejsem sen!
-A kdo tedy?
00:38:53 Myrtová panna.
00:38:58 Ty jsi skutečná?
00:39:02 Už chápu, proč jsem sám sebe nepoznával.
00:39:06 Proč jsem čekal právě na tebe.
00:39:10 -Proč? -Jako bys měla neviditelnou síť, která mě chrání.
00:39:17 Do které bych se uschoval nejraději napořád.
00:39:22 Pomáhala mi nést tíhu světa. Děkuji!
00:39:28 Vezmi mou ruku myrtová panno a už nikdy mě neopouštěj!
00:39:37 -Bez požehnání rodičů?
-Přivedu je hned!
00:39:42 Nespěchej, princi!
00:39:45 Každá věc pod nebem má svůj určený čas.
00:39:50 Ještě si rozmysli, je-li tvá touha být se mnou skutečně opravdová.
00:39:59 Až zavoláš, přijdu k tobě navždy!
00:40:36 Když princ potom řekl všechno Sebastiánovi a Matyldě,...
00:40:42 ...zvolna se jejich úžas proměnil v neskonalou radost.
00:40:48 Svatba naší dcery. Ale k svatbě patří i svatební dar.
00:40:55 -A u nás už dlouho zahálela...
-Porcelánová kolébka.
00:41:00 -Zítra ti ji přivezeme.
-Pojedu s vámi!
00:41:05 Pojď, musíme se chystat na cestu.
00:41:09 Už brzy moje myrtová panno budeme navždy spolu.
00:41:16 Oznamujeme všem radostnou novinu.
00:41:20 Během několika dní se princ ožení se svou vyvolenou.
00:41:29 Obelhal nás!
00:41:32 A nevěstu skrývá na zámku.
00:41:35 Všichni na zámku jsou zvědaví, kdo je tvoje nevěsta.
00:41:41 -Chtějí znát jméno. -Tajemství!
-Potřebují její monogram.
00:41:47 -Nač? -Na svatební ubrusy.
-Ať na ně vyšijí myrtovou větvičku.
00:41:57 Takže tajemství až do poslední chvíle.
00:42:02 Zítra prý odjíždíš se Sebastiánem a Matyldou.
00:42:07 -Doprovodím tě!
-A kdo se postará o myrtu?
00:42:12 -Kdokoliv! -Ne, jenom ty! Důvěřuji jenom tobě!
00:42:19 Ničemu nerozumím! Všechno je podivné a záhadné!
00:42:26 Co je na tom divného, že se chci oženit?
00:42:30 -Ty tajnosti kolem tvé vyvolené.
-Pominou už brzy!
00:42:39 Dobrá, pojedeš s námi a o myrtu se postará tvá nastávající...
00:42:49 -Marietta? -Ano, Marietta.
00:42:55 Marietto!
00:42:58 Jen ty jediná mi můžeš pomoci.
00:43:02 -Chci přichystat pro prince překvapení, rozumíš mi? -Ne!
00:43:10 To nevadí, jen mě chvilku poslouchej!
00:43:19 -Co chcete? -Kde je ta jeho vyvolená? Kam ji schoval?
00:43:25 -Nevím! Opravdu nevím!
-Tak si vzpomeň!
00:43:31 -A rychle! -Vzpomeň si!
-Tak mluv!
00:43:35 -Tak řekni něco! -Na co čekáš?
00:43:39 Opravdu nevím! Mám se starat jen o princovu myrtu.
00:43:45 Nemůžeš se nám snad věnovat kvůli myrtě?
00:43:49 -Co je na ní tak zvláštního?
-Jděte pryč!
00:43:54 Nedotýkejte se jí! Mám ji chránit jako vlastní život.
00:44:01 To je podivné! Mluv! Co se za tím příkazem skrývá?
00:44:08 -Mluv nebo ten keř zničíme!
-Ne!
00:44:13 -Na co čekáš, Marietto! -Mluv! Rychle! Prozraď nám to tajemství!
00:44:23 Vždyť já nic nevím!
00:44:49 Nevěsta z myrty.
00:45:07 Tak je to!
00:45:10 Myrta!
00:45:13 Ona je příčinou toho, že se princ od nás odvrátil.
00:45:19 -Zradil nás! Ten keř musí zmizet!
-Ano!
00:45:27 Aaaaa....
00:45:51 -Vy jste ji zabily. -Kdo ti uvěří?
00:45:56 Klíč od ložnice máš přece jenom ty!
00:46:06 -Ne! -Na památku!
00:46:12 Vezmi si větvičku za odměnu!
00:46:21 Stejně tě zítra popraví!
00:47:19 Náš svět umí být krutý, myrtová panno! Ale ty se vrátíš!
00:47:25 Nenecháš přece uschnout své kořeny.
00:47:29 Jsou jedinou nadějí, dřímá v nich síla k životu, dřímá v nich zázrak.
00:47:38 Prosím tě, probuď jej.
00:47:55 Bože!
00:48:13 Kdo zabil moji myrtovou nevěstu?
00:48:35 Marietto!
00:48:46 Marietto!
00:48:47 Marietto!
00:49:05 Marietto!
00:49:26 -Marietto! -Dominiku!
00:49:29 -Věř mi Dominiku, já jsem ji nezabila. -Věřím!
00:49:40 Pomsta! Ne!
00:49:43 Ta mi štěstí nevrátí!
00:49:50 -Je nevinná, všechno ti vypovím!
-Chci být sám!
00:49:55 -Princi, prosím, vyslechni mě!
-Všechno se změnilo.
00:50:00 Mohu vystavit z porcelánu celé království a lidé ho rozbijí.
00:50:07 -Bereš jim důvěru?
-A divíš se mi?
00:50:11 -Nevěsta by tě nepoznala.
-Mlč! -Nebudu!
00:50:15 Dřív jsem viděl v porcelánu jen chladnou krásu.
00:50:21 Potřebujeme lepší svět.
00:50:23 Když tvá pravda umře, lidé už se nezmění.
00:50:28 A Porcelánie bude navždy jen snem.
-Ubohá Porcelánie! -Ubohý princi!
00:50:35 -Zklameš i myrtovou pannu?
-Vždyť nežije. -Zasaď kořen!
00:50:43 Jsou stále živé, princi!
00:50:46 -Ty jsi zachránila její kořeny?
-Neztrácej ani okamžik!
00:50:52 Věřím, že myrta zase ožije. Zase budeš šťastný!
00:50:58 Šťastný? Ale jak dlouho to bude trvat než se objeví další větévka?
00:51:08 A začali tedy od začátku.
00:51:12 Trpělivě!
00:51:14 Sebastián, Matylda i princ neúnavně pečovali o myrtu.
00:51:20 Den za dnem, týden za týdnem.
00:51:25 Měsíc po měsíci.
00:51:29 Rok za rokem.
00:51:38 Jestliže poprvé zázračně působily na růst myrty Matyldiny slzy,...
00:51:46 ...bylo tentokrát potřeba více trpělivosti a mnohem více času.
00:51:56 Princ dbal stejně poctivě i o celou Porcelánii.
00:52:02 A půvabné křehké ulice i školy stále přibývaly.
00:52:21 Bojíš se na svět?
00:52:28 Prosím tě, odpusť nám a přijď ještě jednou.
00:52:36 Chceš-li mě opět uvidět, musíš získat zpět 9 větviček.
00:52:43 9 mých prstíčků.
00:52:47 Princ tedy nechal svolat všechny z Porcelánie,...
00:52:52 ...aby přinesli své myrty. Jako posledních přišlo 9 panen.
00:53:32 Ano, to jsou ony!
00:53:39 Před lety jsem se chtěl oženit s myrtovou pannou.
00:53:44 -Někdo však mou myrtu zničil.
-A byl potrestán?
00:53:48 -Jaký trest byste mu určily vy?
-Ať ho okamžitě pohltí země.
00:53:55 -A promění na bodlák!
-Ano, promění na bodlák!
00:54:01 -Cožpak vy souhlasíte?
-Ano, souhlasíme!
00:54:36 Odsoudily jste se samy!
00:55:39 V tikotu hodin vyprávím příběh.
00:55:44 A doufám, že se jednou pohádka stane skutečností.
00:55:52 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Princ kouzelné země Porcelánie (M. Dlouhý) chtěl vystavět svůj palác a celou zemi z porcelánu, aby křehkost okolí přiváděla lidi k ohleduplnosti a jemnosti i v jejich myšlení a konání. Devět panen marně čekalo, kterou z nich si vyvolí za nevěstu. Princ však doposud nepoznal, co je to láska. Až potkal myrtovou pannu (G. Filippi). Dívku, která se zrodila z keře…