Pohádka o nestálosti lidského citu. ### Režie: Josef Henke. Scénář: František Pavlíček. Hrají: Lukáš Hlavica, Hana Igonda Ševčíková, Věra Galatíková, Josef Patočka a další.
00:01:06 Tak už se prober, vandrovníku.
00:01:09 Koukáš jako hvížď, překročil jsi bludný kořen?
00:01:16 -Jdu k babičce do Dubiny.
-To sis zašel pořádný kus.
00:01:24 Zahnala mě bouřka.
00:01:27 Nenašel jsem nikde jinou skrýš než tuhle pobořenou boudu.
00:01:33 Jakou boudu?
00:01:36 Uvelebil ses na hranici, kde se dnes budou pálit čarodějnice.
00:01:42 A ještě ses nechal obloudit dřímotou. Víš, co tě může potkat?
00:01:49 Kdopak by věřil venkovským povídačkám, jsou to jen pohádky.
00:01:56 Na každém šprochu je pravdy trochu, i na té pohádce.
00:02:01 -Bejvávalo.
-To se hned pozná študovaná hlava.
00:02:08 Copak mě znáte?
00:02:11 Koukal jsem, jak si tu podřimuješ a napadla mě pohádka.
00:02:17 Vyhnali študenta ze škol, doma vyčítání a lamentace,...
00:02:22 ...tak si sbalil ranec a šel hledat útočiště u své báby na samotě.
00:02:31 A já to držel pod pokličkou.
00:02:36 -Jak to všechno víte?
-Nevím, domýšlím se.
00:02:43 Ještě řekněte, že umíte číst myšlenky.
00:02:47 Nebylo by divu. Dnes je zvláštní den.
00:02:51 Uprostřed noci něco skončí a nového cosi začíná.
00:03:01 -Dejte pokoj s pověrami!
-No jo, jsi študovaná hlava.
00:03:09 -Někde vyhrávají.
-Nejspíš v Habrovce.
00:03:15 Mládenci strojí májku.
00:03:56 -To je moje píšťala.
-Já ti ji neukousnu.
00:04:14 Co to máš za postrojení?
00:04:19 Tys nikdy neviděl, jak se pentlí májka?
00:04:24 Tady se ještě strojí májky? No to mě podrž!
00:04:28 Takový Zapadákov! Lišky tu dávají dobrou noc,...
00:04:33 ...v poledne chodí polednice, večer klekánice.
00:04:38 K tomu se pálí čarodějnice.
00:04:40 Není tu dnes náhodou sraz pohádkových příšer?
00:04:45 -Ty jsi to nevěděl? -Ne!
-Já myslela, že jsi na něj přišel.
00:04:51 Jsi čert nebo jen čertův švagr?
00:04:54 Čerta bych bral, vědět, že nejsi Luciferka.
00:04:58 To jsme si hezky popovídali.
00:05:01 To ano, ale k úplnosti chybí jen tohle.
00:05:18 Teď je spokojenost na obou stranách.
00:05:23 Upaluj, ty princezno z roští!
00:05:46 Copak mám vidiny?
00:05:51 Nebo tu někdo čaruje?
00:06:01 To jsi neměl, Tomáši!
00:06:08 Co se to tu děje?
00:06:13 Zjevíte se jako duch, zmizíte jako pára nad hrncem.
00:06:19 Víš, co jsi zaplašil?
00:06:24 Nechte si ty báchorky, stejně jim nevěřím.
00:06:28 Však ty taky poznáš, jak je život plný pohádek. Podívej!
00:07:12 Kdo jsi?
00:07:18 Zůstaň tu. Smím jít s tebou?
00:07:36 Kdo to byl? Strejdo!
00:07:43 Pane!
00:07:45 Ty jeden čarodějnický tatrmane!
00:07:53 Prosím vás...
00:07:59 Zavolejte ji zpátky.
00:08:03 Jakpak já k tomu přijdu, mít kvůli tobě z ostudy kabát?
00:08:17 -Tak já zas radši půjdu.
-Kampak asi?
00:08:21 Co tady? Po takovém přivítání.
00:08:26 Co jsi čekal? Že budu mít radost?
00:08:33 Jsi lajdák!
00:08:36 Já na tu školu nechtěl, babi.
00:08:39 Chtěl, nechtěl, mohlo z tebe být něco pořádného.
00:08:44 Život není píšťalka, básničky a písničky, ale pořádná práce.
00:08:52 Zůstaneš tady, ale lenošit nebudeš.
00:08:58 Dám ti školu jak se patří.
00:09:08 Budeš se starat o náš starý jabloňový sad.
00:09:12 To není obyčejný sad. Však uvidíš, že je kouzelný.
00:09:18 Na jaře, v létě, na podzim.
00:09:23 Kouzelný, kouzelný. Copak se já vyznám v sadaření?
00:09:30 -Já tě vyučím, budeš koukat.
-Tam je asi 200 stromů.
00:09:39 Rovných 420 stromů.
00:09:41 35 višní, 20 meruněk, pár hrušní a ostatek samé jabloně.
00:09:51 Ale to přece nedokáže jeden člověk.
00:09:57 Já to dělala přes 20 let, co umřel děda.
00:10:05 Ale když si netroufáš, seženu si jiného pomocníka, padavko.
00:10:11 Tak to ne! Dám se do toho třeba hned!
00:10:17 Nebuď splašený, radši se půjdeme podívat nahoru na stráň.
00:10:24 Už zapálili oheň. Naproti hoří hranice na Vysoké.
00:10:29 A tamhleten oheň je na Bezmíří. Pojď!
00:10:39 Jdi sama, já se radši natáhnu.
00:10:48 Večeři máš na peci.
00:12:43 Pojď, aspoň na chvilku.
00:12:45 Děkuji za pozvání, ale až jindy.
00:12:48 -Přinesla jsem vám jen ochutnat koláč. -Děkuji!
00:12:53 -Čekají mě holky, jdeme do Habrovky. -K muzice?
00:12:58 Aspoň ti představím svého hosta. Tomáši, máme vzácnou návštěvu.
00:13:05 To je vnuk. Renata je z Kamenného hrádku.
00:13:14 Já myslel, že je divoženka a ona je to princezna ze Zlámané Lhoty.
00:13:22 Taky jsem si myslela, že jsi něco víc, než student,...
00:13:27 ...kterého za trest poslali do našeho zapadákova.
00:13:32 Koukám, že se tady nadělá víc klepů než ve městě.
00:13:37 To víš, lišky u nás dávají dobrou noc, tak jsme rádi každé zábavě.
00:13:44 -Copak vy se znáte?
-Náhodou jsme se potkali.
00:13:50 Renatka jde k muzice. Třeba by tě vzala s sebou.
00:13:55 Mně se nechce trdlovat, mám puchýř na noze.
00:14:03 Renatko, aspoň trochu moštu.
00:14:13 Tak ty jsi ten slavný Tomáš?
00:14:19 Jakto slavný?
00:14:22 Babička se o tobě nabájila, jako bys byl sedmý div světa.
00:14:29 To je hrozné, jak je ta láska slepá!
00:14:33 Hele, měla by sis pospíšit, abys stihla dámskou volenku.
00:14:39 Jinak si asi moc nezatancuješ. Kdo by tě taky vzal do kola?
00:14:48 Ty šašku!
00:15:11 Proč se krása nedá popsat ani namalovat?
00:15:15 Rovnou ze sklípku, to si pochutnáš.
00:15:21 Kde je?
00:15:26 -Zapomněla ti to vzkázat.
-Nebyl jsi na ni náhodou hubatý?
00:15:32 -To víš, slovo dalo slovo...
-Taková pěkná a slušná holka.
00:15:37 Její táta je správcem na Kamenném hrádku a co jsi ty?
00:15:43 Včera student a dnes správcem tvého ovocného sadu.
00:15:49 Podle mínění jiných nadějný písničkář.
00:15:53 Básničky, odrhovačky, barvičky, malovánky a pochybní kamarádi.
00:15:59 Ale s tím je ode dneška konec.
00:16:03 Renatky by sis měl hledět, kdybys měl rozum.
00:16:15 Radši mně poraď!
00:16:21 Kde bych našel tuhle?
00:16:33 Kdoví, co jsi viděl. Něco se ti zdálo.
00:16:39 A co ten ptáček? A růžový květ na úplně suché větvičce?
00:16:49 Dej mi s tím pokoj!
00:16:53 Proč mi nechceš pomoci? Však se vyznáš v čarování.
00:17:01 To jsou lidské řeči.
00:17:04 Protože bydlím na samotě a všechno si dělám podle svého.
00:17:09 Jaképak čarování. Ty stejně na kouzla nevěříš.
00:17:14 To bylo včera, teď potřebuji tvou pomoc.
00:17:21 Milý hochu, s kouzly si musí každý poradit sám.
00:17:28 Jenže musí mít čistou duši a dobré srdce.
00:17:51 Matčino jablko.
00:17:55 Napřesrok dostaneš rouby, abys tu nestála bez užitku jen pro krásu.
00:18:19 HRAJE NA PÍŠŤALKU.
00:18:32 Tak poleť blíž! Co mi to vlastně povídáš?
00:19:14 Na takovou májku koukám prvně.
00:19:17 Ale proč ji strojíš až dnes, když je první máj za horami?
00:19:23 Mne to dřív nenapadlo.
00:19:29 Viděl jsem všelijaké májky, některé byly jen, aby se neřeklo.
00:19:36 Ale jedna měla na 40 sáhů.
00:19:40 To bylo na druhém břehu, někde za Žebrákovem.
00:19:48 -Vy nejste odtud z kraje.
-Proč myslíš?
00:19:53 Že vás vidím prvně, vlastně podruhé.
00:19:57 Protože bydlíš na vršku a chodím po potocích od mlýna k mlýnu.
00:20:03 -Tak vy jste krajánek?
-No, jak se co natrefí.
00:20:08 Vyznám se v apatykářství, rozumím si s dobytkem.
00:20:13 Dohazuji holkám ženichy, někdy zahraji na pohřbu.
00:20:18 -Tak to znáte lidi v celém kraji.
-To jo!
00:20:22 Shora od Jabloneckého potoka přes Křečovický masník,...
00:20:27 ...Sedlecký potok, Musík, Brzina na téhle straně.
00:20:32 A za řekou od Vápenického a Jindrovského potoka...
00:20:37 ...přes Hříměždický a Hubenovský proti vodě až po Mererecký potok.
00:20:47 Tak to byste mi mohl pomoci?
00:20:51 Potřeboval bych vědět, kde je jedna....
00:20:56 Tak proč se za ní nevypravíš do Habrovky k muzice?
00:21:02 Já jsem si tam odskočil, jen za plot, aby babička nevěděla.
00:21:08 Ale nebyla tam ta, kterou hledám.
00:21:14 -Kterápak to je?
-Když to já právě nevím.
00:21:18 Potkal jsem ji tehdy večer před prvním májem.
00:21:23 Za chvilku zmizela, jakoby se mi jen zdála.
00:21:27 -Třeba jste ji také viděl.
-A jak vypadala?
00:21:34 -To se nedá slovy. Taková krása!
-Jak ji tedy poznat, Tomáši?
00:21:42 Na první pohled docela obyčejná.
00:21:47 Ale po chvilce, jakoby se vám začala proměňovat před očima.
00:21:56 Já...
00:22:00 Já jsem ji zkusil namalovat.
00:22:07 Myslíte si, že je to čmáranice. Jen samé čáry, že?
00:22:17 Ale i kdybych uměl malovat,...
00:22:20 ..tužkou se dá nakreslit strom na našem dvorku,...
00:22:25 -...ale vlny na vodě nebo vítr?
-A co teprve lidská krása.
00:22:33 Tak aspoň něco mi pověz! Byla hubená nebo baculatá?
00:22:38 Představte si laňku, jak běží po palouku.
00:22:46 Nebo slyšel jste někdy housle?
00:22:52 Večer, někde za záclonou, vysoko v okně?
00:22:57 Takhle to nejde. Přestaň básnit! Jaké měla oči?
00:23:03 Jako hořec, co rozkvétá na konci léta, nebo spíš rozrazil.
00:23:09 -Vlasy? -Hodně zralé žito!
-Hlas? -Hladí!
00:23:18 Usmívá se, jakoby se bála nebo ostýchá.
00:23:22 Chvilku hladí jako aksamit a pak zazvoní jako skleněný zvoneček.
00:23:35 -Ale to jsou pořád jenom slova.
-Tak to zkus zahrát.
00:23:51 Podívejme!
00:23:57 -To nejde!
-Tomáši, ta tě uhranula.
00:24:04 Třeba jste ji někde potkal, třeba jste ji slyšel zpívat.
00:24:11 Stejně bych ji nepoznal. Vidíš ji jinak než ostatní.
00:24:16 Nemáš její podobu jen v očích, máš ji v srdci.
00:24:21 Jiný by se možná ani neohlédl, ale ty na ni myslíš pořád.
00:24:27 -Ale nevím, kde ji hledat.
-Zahraj mi o ní ještě!
00:24:37 HRAJE.
00:24:51 To je ten ptáček!
00:25:02 -Pane mlynářský, plaňka rozkvetla.
-A má oči jako rozrazil?
00:25:09 -Pane mlynářský...
-A má oči jako rozrazil?
00:25:19 Ty si myslíš, že se ti jen zdám?
00:25:22 -Jak to můžeš vědět?
-Nezdám se ti.
00:25:28 To ty sám jsi mě probudil.
00:25:34 Já nechtěl. Jen jsem se k tobě naklonil.
00:25:38 Měl jsem starost, aby ti slunko nepálilo do očí.
00:25:43 -Proč se staráš, vždyť mě ani neznáš. -Jak to můžeš říct?
00:25:49 Viděl jsem tě tenkrát večer před prvním májem.
00:25:53 -Dal jsem ti tenkrát jméno Májka.
-A povídal sis v duchu se mnou.
00:26:02 -Ty mě znáš? -Znám!
00:26:11 -Kdo jsi?
-Ještě jsi neuhádl?
00:26:18 -Víla?
-Nehodní říkají divoženka.
00:26:23 Ale ty mi nikdy tak neřekneš, nesmíš, ublížil bys mi.
00:26:31 Navždycky bys mě od sebe odehnal, nesměla bych s tebou zůstat.
00:26:37 -Ty víš, že chci, abys tu zůstala?
-Vím!
00:26:44 -Vždyť jsem to nikomu neřekl.
-Vím, co máš na srdci.
00:26:51 -A ty bys taky chtěla zůstat se mnou? -Ano!
00:27:14 Musím ti něco říct.
00:27:17 Když se víla zasnoubí s člověkem, nesmí už se nikdy vrátit mezi své.
00:27:23 Zříká se věčného mládí, aby se co nejvíc podobala lidem.
00:27:29 -Vydává se jim na milost a nemilost. -Milost a nemilost?
00:27:38 Kdybys mě ve zlosti pohaněl,...
00:27:42 ...kdybys jméno divoženka vyslovil jako nadávku,...
00:27:47 ...kdybys mě obelhal, kdybys mi ublížil,...
00:27:51 ...kdybys sis našel jinou ženu.
00:27:57 Ale kdybych tohle všechno nesměl, co bych vlastně směl?
00:28:05 Všechno ostatní, dát mi věrnou lásku, věřit mi víc než sobě.
00:28:14 Proč bych ti nevěřil a ubližoval? Proč bych ti lhal, když tě mám rád?
00:28:21 Říká se, že lidé jsou nestálí. Vaše láska časem vadne jako květ.
00:28:28 Ta moje nezvadne. Až do smrti bude pevná jako ten žulový kámen.
00:28:35 -Půjdeme teď spolu domů.
-Ale co tvoje babička?
00:28:40 -Bude ráda.
-Vyhlídla si pro tebe jinou.
00:28:44 -Bude ráda, že jsem šťastný.
-Bude se zlobit.
00:28:49 Však ona ji zlost přejde a já jsem na to zvyklý.
00:28:53 Bude se zlobit na mne, ne na tebe.
00:29:03 Babi!
00:29:07 Tohle je moje nevěsta.
00:29:11 Podívej, je jako růžový květ, mám ji rád a tobě se taky zalíbí.
00:29:17 -Ale má jenom jednu sukni.
-Vypadá v ní jako princezna.
00:29:23 Umí posekat louku? Vyprat ti košili? Umí ti uvařit?
00:29:28 Co neumí, naučí se od tebe.
00:29:38 -Co ti vlastně přinese věnem?
-Dobré srdce.
00:29:44 A štěstí pro nás pro všechny.
00:29:49 Krásy se ještě nikdo nenajedl.
00:29:52 Jakou má výbavu? Umí se postavit k práci?
00:29:56 Ty děláš, babi, jako bych přivedl nevěstu tobě a ne sobě.
00:30:02 Musím mít rozum za nás oba. Kdepak bude bývat?
00:30:09 Tady, se mnou.
00:30:14 -A já? -Vybílím ti komůrku, do oken ti dát muškáty a rozmarýn.
00:30:21 Nech těch tvých fantazií, tohle je moje světnice.
00:30:25 Ty si ji vezmi kam chceš, třeba na seník.
00:30:30 To by tak hrálo, abych já šla do komůrky kvůli nějaké kdoví odkud.
00:30:40 -Babi, popovídáme si o tom zítra.
-Ne zítra, teď hned!
00:30:49 Co je zač, odkud přišla, z jaké je rodiny, co umí...
00:30:54 ...kolik si s sebou přinesla? Jak se vůbec jmenuje?
00:30:59 Já jí říkám Májko!
00:31:05 Lidi zlatí, slyšel to kdy svět?
00:31:11 Renatka mu není dost dobrá, tak si přivedl Májku.
00:31:18 Já tě varovala, Tomáši. Sbohem!
00:31:22 Nepustím tě!
00:31:28 Babi!
00:31:30 Jestli mi uteče, tak jdu za ní!
00:31:36 Blázen jsi na to dost velký!
00:31:53 -Proč se na mne zlobí?
-Měla se mnou asi jiné plány.
00:32:01 Proč chce vědět, kdo jsem a odkud jsem přišla?
00:32:07 To je u lidí takový zvyk.
00:32:14 -Proč se ti vysmála, že mi říkáš Májka. -U nás jsou jiná jména.
00:32:22 A já jsem jej vyslovil, protože nevím, jaké jméno máš doopravdy.
00:32:28 Takové, jaké mi dáš ty.
00:32:36 Mohl bych tě pojmenovat Jabloňka, když jsem tě našel pod jabloní.
00:32:42 Ale Májka se k tobě nejvíc hodí.
00:32:46 Rozmysli se, ještě jsi mi nedal slovo.
00:32:57 Tak ti ho dávám teď!
00:33:01 Neublížím ti, nezpronevěřím se a pořád tě budu mít rád.
00:33:18 Co to bylo?
00:33:21 To je takový zvyk mezi lidmi, když se mají rádi.
00:33:29 Je mnohem hezčí, než ty co dává tvoje babička.
00:34:03 Tak to by mohlo stačit, tady není pouť!
00:34:08 -V neděli bude v Habrovce, zveme vás. -Nemáme čas na trdlování.
00:34:14 Ale Májka by si šla zatancovat.
00:34:17 Zahráli bychom jí sólo a já bych ji roztočil.
00:34:22 Ty nic neslibuj, máš hlavu v chomoutu.
00:34:26 PÍSNIČKA.
00:34:27 Mládenečku mladý, poslechni mé rady radím tobě, zanech ženění,
00:34:33 oženíš se jednou, tvářičky ti zblednou, krása se ti promění.
00:34:39 Proč to zpíváte, jako byste ho litovali?
00:34:43 Slova jsou smutná, ale nota veselá.
00:34:46 To je zvyk litovat chlapce, že se žení.
00:34:50 Copak není šťastný, že bude se svou milou?
00:34:55 To jo, ale svoboda je svoboda!
00:34:58 Přijdeme ti taky zahrát, až do toho praštíš.
00:35:02 -Praštit do čeho a proč?
-Chtěli říct, až budeme mít svatbu.
00:35:09 Zajděte do Habrovky, všichni jsou zvědaví na tvou krásnou nevěstu.
00:35:16 PÍSNIČKA.
00:35:18 Svoboda, svoboda, po hospodách skáče,
00:35:21 a tvoje poctivost na komůrce pláče.
00:35:25 -Tomáši, ty se zlobíš?
-Jdi domů!
00:35:49 Co jsem ti udělala, Tomáši?
00:35:54 -Všichni se kolem tebe rojí jako vosy. -Chtěli nám udělat radost.
00:36:01 -Co je na tom zlého? -Oči na tobě mohli nechat, jak ses jim líbila.
00:36:09 Kytka na louce se také líbí všem.
00:36:13 Ale já nechci, aby se na tebe každý díval.
00:36:22 Bůhví, co to do mne vjelo. Myslím jen na tebe.
00:36:29 Chvilku tě nevidím a jsem celý nesvůj.
00:36:34 Jak bys mohl být svůj, když jsi můj!
00:36:37 -A ty jsi má?
-Jsem, co budeš chtít.
00:36:45 -Chci, abys byla moje žena.
-Copak nejsem?
00:36:51 -Až po svatbě.
-A co je to svatba?
00:37:00 To si nevěsta,...
00:37:03 ..musí obléci bílé šaty se závojem, na hlavu si dá věneček,...
00:37:12 ...k oltáři ji vedou družičky a vyhrává muzika.
00:37:17 -To je váš zvyk? -Ano!
-Ale my se bez něho obejdeme.
00:37:23 Závoj si upředu z noční mlhy, jabloně nám budou za družičky,...
00:37:29 ...altánek bude oltář a místo muziky nám budou zpívat ptáci.
00:37:35 Nebo ty složíš písničku a zazpíváš mi ji sám.
00:37:43 Připínám kvítek svému ženichovi.
00:37:51 Váži si ruce s tvými na znamení, že navždy chceme býti spolu.
00:37:59 Pečetím svůj slib, že tě vždycky budu mít ráda.
00:38:15 Vidím tolik hvězd.
00:38:17 Nad hlavou se ti vznáší úplněk, velké žluté jablko.
00:38:27 Co vidíš ty?
00:38:32 Tvé oči, tvé čelo, tvoje vlasy.
00:38:43 Položila jsi hlavu na polštář ze srdečníku.
00:38:50 Čelenku ti splétá mařenka a fialové pohárky oměje...
00:38:55 -...jsou plné svatebního nektaru.
-Teď už jsme svoji.
00:39:03 Ty jsi má radost! A já?
00:39:09 Štěstí, o kterém se mi asi jenom zdá.
00:39:34 -Jaké to bylo na trhu?
-Lidí jako máku.
00:39:38 A prodal jsi něco?
00:39:45 Do posledního jablíčka. Teď už jsou vzácné a letošní budou za dlouho.
00:39:54 Jabloně teprve vykvetly.
00:39:59 -Nečekal jsem ani polovinu.
-Zaplať Pánbů, to mi přišlo vhod.
00:40:07 Vezmi si, kolik potřebuješ.
00:40:11 -Já ne, ale Majce jsem chtěl koupit něco na nohy. -Jak chceš.
00:40:19 -Kde je?
-Co já vím? Já ji nehlídám.
00:40:26 Babi, prosím tě, mohla bys k ní být vlídnější?
00:40:32 Mám snad od rána do večera se na ni usmívat?
00:40:37 -Co pořád proti ní máš?
-Nic! Nevšímám si jí.
00:40:42 Právě, chodíte kolem sebe jako cizí.
00:40:46 Ona by udělala, co ti na očích vidí a ty se na ni ani nepodíváš.
00:40:52 -Proč? -Proč?
00:40:59 Já ti tedy řeknu proč? Protože se mi nelíbí.
00:41:07 Běhá po stavení, ale není ji slyšet. Je jako duch.
00:41:13 Všechno se jí vede, jakoby chtěla říct, vidíš bábo, jak jsem šikovná.
00:41:20 Však by tě neubylo za dobré slovo.
00:41:23 Ale ze všeho nejhorší, jak se umí kouknout.
00:41:28 Podívá se na člověka a já cítím, že do mne vidí.
00:41:34 -Ona snad ví, co mám na jazyku.
-Proč ti to vadí?
00:41:39 -Mohla by mě uřknout.
-Ještě z ní udělej čarodějku.
00:41:45 -Kdoví? Po hnízdech slídí jako kuna. -To není pravda!
00:41:51 Viděla jsem ji. Na jasanu za chalupou vybrala všechna písklata.
00:41:57 -Chce mladou krev. -Babi! Měl na ně políčeno jestřáb,...
00:42:03 ...tak je dala do kurníku. To jsem jí poradil já.
00:42:07 Když jde o ni, jsi hluchý a slepý, protože tě omámila.
00:42:13 -Proč neposlechneš svou bábu?
-Protože k ní nejsi spravedlivá.
00:42:20 -Ta holka nám přinese neštěstí.
-Mně přinesla štěstí.
00:42:27 Tak se běž podívat do sadu, co to tam vyvádí s jabloněmi.
00:42:33 Já ji jen zahlédla a naskočila mně husí kůže, Hrůza, hrůzoucí!
00:43:15 -Co to děláš?
-Tomáši, nemohla jsem se tě dočkat.
00:43:20 -Co tě to napadlo?
-Proč se mračíš?
00:43:24 Zapálit oheň pod stromy, když kvetou.
00:43:28 -Co je to za bláznivá kouzla?
-To jim přece neuškodí.
00:43:33 -Pojď pohladit trávu.
-Čím dál, tím líp.
00:43:37 Podívej úplněk a na trávě jinovatka. Jdou tři ledoví muži.
00:43:50 -A ten kouř?
-Zachrání květy, aby neumrzly.
00:43:56 Jak bych mohla ublížit tvým jabloním?
00:44:00 -To bych přece ublížila tobě.
-Odpusť mi to!
00:44:07 -Nevěřil jsi mi. Proč ses mračil?
-Protože jsem hlupák!
00:44:17 To bylo poprvé a naposledy.
00:44:22 Tomáši!
00:44:27 Tomáši!
00:44:32 Tomáši!
00:44:36 Tomáš tu není.
00:44:40 -Požehnej Pánbů! -Vítej!
00:44:49 Urodí se, že? Když je dobrý sadař.
00:44:56 Toho najdeš v chaloupce, pomáhá babičce.
00:45:01 Jak víš, že ho hledám? Jdu kolem a napadlo mě, že se stavím.
00:45:07 Sbírala jsem léčivé byliny. Některé neznám, tak jsem se chtěla přeptat.
00:45:14 Na ty se zeptej babičky. Ta dokáže s bylinkami hotová kouzla.
00:45:20 Já si nemusím pomáhat kouzly.
00:45:25 To jsou k nám hosté! Pojď dál, Renatko!
00:45:30 Jsem ráda, že tě vidím. Posaď se, ať nám nevyneseš spaní.
00:45:36 Víte babi, že bych si ho docela ráda trochu odnesla.
00:45:41 Už jsem dnes kvůli tomu šla na bylinky. Ale nevyznám se v nich.
00:45:48 Tak jsem přišla na radu.
00:45:56 -Copak ti schází?
-Nemůžu spát, obchází mě úzkost.
00:46:04 Ráno vstávám jako rozlámaná.
00:46:09 Tyhle jsou tak do vázy, aby se potěšily oči.
00:46:15 Já ti něco najdu ve své apatyce.
00:46:23 Tohle je proti záduše, tohle na revma a toto na veselou mysl.
00:46:30 Toto proti uštknutí, toto je pro tvé trápení.
00:46:36 Na požehnaný spánek a libé sny.
00:46:41 -Tyhle kvítečky jsem ještě neviděla. -Těch se nedotýkej!
00:46:47 -Kvítečky malé, ale síla mocná.
-Na jakou nemoc? -Na žádnou!
00:46:53 Leda, kdybys ty sama chtěla někoho učarovat.
00:46:59 Tak večer spařit vodu ze studánky a před spaním vypít.
00:47:05 Než přeříkáš Otčenáš, jsi v limbu.
00:47:11 Co Tomáš? Vůbec se neukáže.
00:47:17 Řekni mu to ty, na mě moc nedá. Spravuje střechu, já ho zavolám.
00:47:24 -Bude nerad, že ho zdržuji.
-Však on to do večera stihne.
00:47:32 Tomáši, slez dolů, máš tu vzácnou návštěvu.
00:47:39 Taky se potřebuješ napít, abys nedostal úpal.
00:47:43 -Nemám čas na návštěvy.
-Počkej, až ji uvidíš.
00:48:05 Renato!
00:48:08 Tebe jsem vůbec nečekal, už jsem tě strašně dlouho neviděl.
00:48:16 -Ale srdce tě proto nebolí.
-Kde se tu bereš?
00:48:20 Jdu náhodou kolem, dívám se, co tvůj sad?
00:48:24 Jabloně se jen ohýbají.
00:48:27 Tak si pamatuj, kam si přijít pro jablka na svatební koláč.
00:48:35 -Nedělej si starost, nemám naspěch.
-Je tu někde voda?
00:48:48 Vyschnul jsem pod střechou na troud.
00:49:13 Tak ty nemáš naspěch?
00:49:18 Jsi slečna ze zámku, vybíravá.
00:49:23 Těžko bych se spokojila s tím, co najdu pod první jabloní.
00:49:29 Jenže kdo moc vybírá,...
00:49:35 ...může nakonec přebrat.
00:49:40 Až budu potřebovat radu, přijdu za tebou.
00:49:45 Ty máš ale nabroušeno. Ukaž se, nemáš místo jazyka břitvu?
00:49:51 -Pozor, já nejsem bosorka z pápěří a mlhy. -Však já bych tě zkrotil.
00:49:58 -Zkroť si tu svoji divoženku!
-Májku nech na pokoji!
00:50:28 -Máš rozum?
-To se ptáš mne a nebo sebe?
00:50:38 Kdo to byl?
00:50:45 Záleží na tom?
00:50:58 Když se urodí málo, je to bída,...
00:51:02 ...když se urodí moc, může být ještě hůř.
00:51:09 -Jen aby nepřišel vítr, aby nepotlouklo. -Uchraň Pánbů!
00:51:22 Hlas povědomý, ale podoba?
00:51:28 Však je to doba, cos tu pentlil májku.
00:51:33 No jo, mlynářský!
00:51:39 -Co ty? Ženatý?
-Vy víte, že jsem měl veselku?
00:51:44 -Napřed pověz, jestli sis dobře vybral. -Ale jo!
00:51:51 Ta krása, oči jako rozrazil.
00:51:58 Když je člověk zamilovaný.
00:52:00 Jenže pak oči vyblednou každodenním díváním...
00:52:05 ...a nebo se třeba i vypláčou.
00:52:08 -Vedete divné řeči.
-Už jsem zticha.
00:52:17 -Sad máš krásný a požehnaný.
-Ale těch starostí a práce.
00:52:28 Jsme my to pronárod!
00:52:30 Jeden den před obrázkem klečí, druhý den ho obrací ke zdi.
00:52:36 Ke spanilé růži na své zahrádce sotva přivoní,...
00:52:41 ...ale na cizího přes plot, to se mu líbí.
00:52:45 -Na koho to házíte?
-Medový koláč se přejí nejdřív.
00:52:50 Tam si můžeš ukousnout, kdy chceš.
00:52:53 -Proč jste vlastně přišel?
-Zastavil jsem se na kus řeči.
00:52:59 -Však si nejsme cizí.
-Vidíme se potřetí.
00:53:03 -Když jsi prvně viděl Májku, hořely ti uši. -Ale pak si člověk zvykne.
00:53:10 Pověz ty mi, hlavo študovaná, co je to za nemoc tenhle zvyk?
00:53:16 Přivykneš pozemskému ráji a jako by nebyl.
00:53:20 Zvykneš si na krásu a jako by vybledla.
00:53:24 Zvykneš si, že tě má někdo rád a tenhle prokletý zvyk...
00:53:29 -...udělá kříž na tvou vlastní láskou. -Mám Majku rád.
00:53:35 Ale už to není jako dřív.
00:53:38 Majka je zlatá, ale někdy se mi z ní motá hlava.
00:53:43 Uhodne, co si myslím, než jí to stačím říci.
00:53:49 Vidí do mne jako do tůně.
00:53:51 Upřímná je, až z toho mám husí kůži, připadám si vedle ní falešný.
00:53:58 -Máš jí za zlé, že je lepší než ty.
-Je to jako nějaký neduh.
00:54:04 Jen aby tě z něho jednou nehojilo trápení.
00:54:10 -Proč jste přišel zrovna dnes?
-Zdá se v nepravou chvíli?
00:54:17 Vždycky když jste přišel, objevil se tu zvláštní ptáček.
00:54:23 Na haluzce, z které v tu chvíli vypučel růžový květ.
00:54:29 Tehdy jsem se vás chtěl zeptat, co to znamená,...
00:54:34 -...ale vy jste se najednou ztratil. -Zelený ptáček.
00:54:39 Ukáže se tomu, kdo má čisté a mladé srdce potřebné lásky.
00:54:47 A kde zazpívá, tam vykvete růžový květ štěstí.
00:54:54 Jenomže květ za čas zvadne.
00:54:58 Ale dá jablko, když se sadař stará a štěstí roste, kvete, zraje.
00:55:06 Když ho člověk nezmarní. Ach ty jeden Tomáši!
00:55:13 Tomáši!
00:55:15 Nevolal někdo?
00:55:24 Májka. Byla obracet seno.
00:55:30 Nezlobte se na mne, že jsem nerudný. Nevím, co to se mnou je.
00:55:37 Pořád na jazyku pelyněk, jako bych se napil zlobného býlí.
00:55:45 Pane krajánku!
00:55:48 Strejčku!
00:55:53 Mlynářský.
00:55:55 Tomášku, seno pod lesem je jako pepř, může rovnou do stodoly.
00:56:01 -Ty jsi někoho volal? Někdo tu byl?
-Vidíš, ne?
00:56:09 -Ptala se po tobě Renatka, šla zase kolem. -No a co?
00:56:17 -Vyhlíží si tě, viď?
-Dej mi s tím pokoj!
00:56:22 Ještě mě budeš slídit.
00:56:25 Proč bych slídila, když ti poznám každou myšlenku na očích.
00:56:31 Upřímnosti se člověk stejně nedočká.
00:56:34 -Takže já jsem k tobě neupřímný?
-Ke mně by to bylo marné,...
00:56:41 ...ale k sobě, protože si pamatuješ, cos mi sliboval.
00:56:49 Tak už se usměj!
00:56:51 Jablíčko moje, sladké, malované.
00:56:59 Bude jich letos požehnaně. Kdoví, jestli to není tvoje dílo.
00:57:08 Je-li dobrý sadař a nebe požehná.
00:57:13 Jen aby nepřišel vítr, z toho mám strach.
00:57:19 -Nebo krupobití. Pořád aby se člověk o něco bál. -Ty nemusíš!
00:57:27 Podívej se na ty bouřkové mraky, jsou tam už od poledne.
00:57:33 Neměj strach, dokud jsme spolu.
00:57:38 Co to povídáš? Zaženeš snad bouřku někam jinam?
00:57:47 Ne! Odvezeme seno?
00:57:51 Jdi napřed, já jdu hned za tebou.
00:58:10 Nestůj u toho okna, když se blýská.
00:58:15 Bouřka je ještě za kopcem, ale Majka nejde.
00:58:23 Přinesla vybělené prádlo od potoka, to už je ale dlouho.
00:58:31 Pak se sháněla po větším koši.
00:58:36 -Řekla bych, že šla do sadu.
-Když se žene bouřka?
00:58:42 Já ji nehlídám. Ani nezpovídám, co sama nepoví.
00:58:49 Leží to na mně jako balvan, babi.
00:58:54 Když si pomyslím, že by krupobití nebo vichřice...
00:58:59 ...měly zničit ty krásné stromy.
00:59:06 -Vidíš ji? Co to tam vyvádí? Ona se snad pomátla. -Kde je?
00:59:14 Lomcuje větvemi, střásá nezralá jablka, všechnu úrodu zkazí.
00:59:21 -Všechno ovoce shnije.
-Co ji to napadlo?
00:59:25 Běž se ji zeptat!
00:59:31 Divoženky!
01:00:05 -Co to děláš, proboha?
-Chci zachránit, co se dá.
01:00:10 Podtrhneš je a budou k ničemu.
01:00:13 Ty mi nevěříš? Slíbil jsi, že mi budeš věřit.
01:00:18 Protože jsi mi popletla hlavu kouzly.
01:00:21 -Sama jsi řekla, kdo jsi.
-Neříkej to! -Bláznivá divoženka.
01:00:27 -Tomáši, proč mi děláš bolest?
-Chtěla jsi upřímost, tak ji máš.
01:00:34 -Muselo se to stát? -Abys neměla nade mnou pořád navrch.
01:00:40 Škoda naší lásky! Sbohem!
01:00:45 Sbohem, ty moje lásko!
01:01:03 Však ona se vrátí. Kam bys chodil? Schovala se v altánu.
01:01:10 -Už je po všem.
-Ano, bouřka už je pryč.
01:01:17 Ale do sadu nechoď, darmo by tě trápila ta spoušť.
01:01:24 -Já se babi strašně bojím.
-Pánbů namočil, Pánbů usuší.
01:01:30 -Však ony nám stromy zase dorostou.
-Nemám strach o jabloně.
01:01:39 Mám strach o Májku.
01:01:48 Vrať se, prosím, vrať se mi!
01:01:57 Sbohem, lásko, moje!
01:02:02 Já blázen! Proč se to muselo stát?
01:02:10 Úroda požehnaná.
01:02:16 -Jenomže sadařka už tu není.
-Komu to vyčítat, hlavo študovaná!
01:02:26 -Sobě, strejčku.
-Včerejšího dne se nedovoláš.
01:02:32 Copak nemohu napravit svou chybu?
01:02:38 Tomáši! Před chvilkou tu byl.
01:02:45 Nevím si s ním rady. Je jako tělo bez duše.
01:02:50 -Proč ho nepošlete do Habrovky za kamarády? -Nedá si říct.
01:02:58 Vzkazují ti kluci z kapely, kdy se ukážeš.
01:03:03 Nemám proč!
01:03:06 Kdybys byla sám Svatý Jan Zlatoústý, nepořídíš.
01:03:11 Co já se do něho namluvila, už jsem i odprosila. Ale bylo to nanic.
01:03:17 Nenašla jsi na Májce nitku poctivou.
01:03:21 Však mě to moc trápí, každou chvilku si na ni vzpomenu.
01:03:29 Copak jenom já mohu za to, že to dopadlo jinak, než jsme chtěli?
01:03:41 Nemysli si, že ti chci do něčeho mluvit, je to tvůj život.
01:03:47 Ale vzpomínání tě při životě neudrží.
01:03:51 Jsi živý a patříš mezi živé.
01:03:56 -Víš, že bych ji ani nepoznala.
-To mě nejvíc mrzí.
01:04:02 Jak mohu vzpomínat, když se mi vytratila její podoba.
01:04:07 Nepamatuji si ani hlas, pohled, usmání.
01:04:12 Jako by mi ji nějaké zlé kouzlo vymazalo z paměti.
01:04:20 Jako by to byl trest za to, že jsem jí ublížil.
01:04:25 -Měla tě ráda? -A jak!
01:04:29 -Tak ti odpustila.
-Co ty můžeš vědět? -Vím!
01:04:38 Tohle vím docela jistě. Také mám podíl na tvém žalu,...
01:04:43 ...ale nebudu se kvůli tomu mučit až do smrti.
01:04:49 A taky jsem se dost naplakala kvůli tobě. A mám ti to pořád vyčítat?
01:04:56 Lidé si musí odpouštět a na bolest se musí zapomenout.
01:05:02 To já právě nechci!
01:05:05 Soužení není jako krásná kytka, abys ho pěstoval jako vzácnost.
01:05:12 -Člověk si neporučí.
-Měl bys to aspoň zkusit.
01:05:34 Na jaře přijdu s rouby, ale napřed si tě ještě opentlím.
01:06:13 Divná písnička. Ani veselá, ani smutná. Nijaká!
01:06:20 -Vy si umíte vybrat chvíli.
-Náhoda.
01:06:24 Jdu do mlýna na Masníku, tak si povídám, co dělá mladej?
01:06:33 Už se mi nevrátila.
01:06:36 Hledal jsem po celém okolí, vyptával se, ale všechno marné.
01:06:42 Vy byste mi neporadil?
01:06:44 Jak chceš najít v širém světě, co jsi neudržel v malé hrsti?
01:06:51 Hlavo študovaná! Co nemáš v sobě, nehledej ve světě.
01:06:58 Čarovný kvítek musí nejdřív vykvést ve tvém srdci.
01:07:03 Říkal jste mi, že poznám své štěstí teprve, až mi dá sbohem.
01:07:08 Štěstí hochu, to je tažný pták, a velmi plachý.
01:07:17 Přiletí, hnízdo si postaví, zazpívá a najednou je pryč.
01:07:27 Kdybych aspoň věděl, jak ji přivolat.
01:07:31 Tenkrát v máji přišla za tvou písničkou.
01:07:36 -Já už nedovedu pěkně zazpívat.
-Co jsi to o ní nabájil.
01:07:43 Oči, kvítečky rozrazilu, čelo z alabastru, hlas jako zvoneček.
01:07:50 Proč mi ani to nezůstalo?
01:07:53 Vím já, jestli je to trest a nebo dar úlevy?
01:07:59 Kdybych věděl, že mi odpustila, že nemá větší trápení než já...
01:08:07 Co by sis nejvíc přál?
01:08:10 Ještě jednou ji uvidět. Zahlédnout ji aspoň z dálky.
01:08:16 Ten kdo žije štěstí, nikdy o něm neví.
01:08:24 Zelený ptáček už mi nikdy nezazpívá a růžový kvítek nevykvete?
01:08:30 Tomáši, ty říkáš štěstí a myslíš tím svoje potěšení.
01:08:36 To je štěstí akorát pro malé děcko.
01:08:41 Tvoje štěstí bude mít podobu člověka šťastného jen skrz tebe.
01:08:57 Proč mezi lidmi láska za čas uvadne jako květ?
01:09:02 Jdou světem dvě panny.
01:09:05 Napohled stejné, ale nejsou to dvojčata, ani sestry.
01:09:11 Láska a sebeláska.
01:09:17 Nelituj, už si nic nevyčítej!
01:09:20 Nehledej mě mezi kvítím, které včera zvadlo.
01:09:25 Najdeš mne v radosti, co tě teprve čeká.
01:09:31 Co jsi zažil doopravdy, žije s tebou dál.
01:09:35 Jenom podoba pokaždé bude jiná.
01:09:44 Neodcházej, prosím tě!
01:09:54 -Vrať se mi!
-To, co ty voláš, nemůže se vrátit.
01:10:00 -Aspoň ve snu.
-Poděkuj Bohu, jestli se to stane.
01:10:05 Nežehrej, když se nedočkáš.
01:10:14 -Majko, proč mi odcházíš?
-Abys nezapomněl.
01:10:19 -Prosím tě, zůstaň!
-Vždyť jsem stále s tebou.
01:10:24 -Nech mi tu aspoň svoji podobu.
-Najdeš ji znovu brzy.
01:10:32 Zazpívej mi, můj milý!
01:10:36 PÍSNIČKA.
01:10:38 Což ten slavíček
01:10:43 o půlnoci,
01:10:47 zpívá,
01:10:50 což se ten hlásek
01:10:56 pěkně rozléhá.
01:11:02 Krajánku, já už zase mohu zpívat a hrát.
01:11:07 Vidíš, a to sis málem zoufal.
01:11:23 -S Pánbíčkem, hochu!
-Snad se už neloučíte?
01:11:28 Jde ti jiná návštěva.
01:11:38 -Kdo je to? -Uvidíš!
01:11:54 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Ve svém pohádkovém příběhu Růžový květ se jeho autor František Pavlíček vrací k věčnému tématu lásky. Citový vztah člověka k nezemské dívce je pro něj příležitostí k hledání obecnější podoby lidské lásky. Ke smutku nad její nestálostí přidává autor i důvěru v sílu hlubokého lidského citu, byť zmarněného, který v srdci člověka zůstává jako trvalý dar.
V předvečer prvního máje potkává mládenec Tomáš (L. Hlavica) krásnou dívku. Zdá se mu o ní, nebo je skutečná? Zvítězí láska ke kouzelné víle (H. Ševčíková), které Tomáš říká Májka, nebo mladíkův cit získá skutečná dívka Renata (K. Špráchalová)?