Příběh o velkém trápení malého uličníka, který se o mikulášském večeru zamotá do osudů dospělých (1992). Hrají: J. Abrhám, E. Balzerová, D. Douda, A. Mihulová, P. Nový, B. Hrzánová, K. Hrachovcová a další. Scénář: J. Procházka, K. Kachyňa a I. Procházková. Kamera V. Smutný. Režie K. Kachyňa
00:01:24 -Ale Topolová je někde u nádraží.
-Je to někde tady u špitálu.
00:01:31 A nezvoň, dokud ti neřeknu.
00:01:34 -Nepůjdeme přes park?
-Přes park ne.
00:01:38 Kolem parku to má Kudláček, Rafaj a Pecka.
00:01:43 Ti berou za návštěvu 15 korun. Za 10 by prý nešli.
00:01:49 Kde máš jazyk?
00:01:54 -Někde se mi musel odlepit.
-Blbečku.
00:01:58 Arnošte, mně je zima.
00:02:01 Letos jsem si s sebou vzal dva voly.
00:02:10 ANDĚLSKÉ ZVONEČKY.
00:02:28 Neslyšíte zvonění?
00:02:37 Koukni na chodbu.
00:02:52 Nic.
00:02:56 Au, to pálí!
00:03:03 Ale to jsou moje papuče.
00:03:06 Tebe ve škole neučili, že máme být snášenliví a velkorysí?
00:03:22 PÍSKÁ. Šašku, kdo ti půjčil noční košili? Babička?
00:03:29 Blbci, to je Mikuláš.
00:03:33 -Jde sem Pipka.
-Co by tu dělala?
00:03:36 Teploměry si už vzala.
00:03:39 Ta jde na internu, chystají tam mejdan.
00:04:11 Co jsi zas dělal u dveří?
00:04:13 Po večeři už se nemáš co koukat ze dveří!
00:04:18 -Já jsem se nikam nedíval.
-Nelži!
00:04:22 Kdo ti dovolil otevřít okno?
00:04:27 Čí jsou to bačkory?
00:04:29 -Kdo otevřel to okno? -Je tu hic.
-Tebe se na nic neptám.
00:04:35 Dobře že už jdeš ráno domů.
00:04:38 Budeme se všichni modlit, aby ses nám sem nevrátil.
00:04:44 Ta mrkačka se už probrala. Fňuká.
00:04:47 Nikomu nechybí trepky?
00:04:51 Má dostat prášek a měl by se na ni podívat doktor.
00:04:56 Komu budou chybět, ať se o ně přihlásí.
00:05:01 -Bolí tě něco?
-PLÁČE.
00:05:03 To se zas vyspíme!
00:05:05 Ale já už nikomu v noci pohádky nevykládám.
00:05:10 Když bude fňukat, volám službu. Od toho jsou ve špitále zvonky.
00:05:18 Neplač. Dojdu pro pana doktora.
00:05:22 Teď sníš piškotek, a přestane to bolet.
00:05:26 Nebo se pobliješ.
00:05:29 -Kdyby něco, zazvoní Ivan.
-Nebo pro vás může skočit.
00:05:34 Ale poběží asi bos. Nemá si co obout.
00:05:39 -To jsou tvoje trepky?
-Ale já jsem... Ano.
00:05:44 To jsi mě tedy zklamal, Ivane.
00:05:47 -Zazvonil by Řehořek.
-Ano.
00:05:51 A do koupelny! Umýt! Přijdu si tě zkontrolovat.
00:05:56 Už zas? Už jsem se myl třikrát.
00:06:00 V koupelně je průvan, dostanu kašel.
00:06:04 Už to začíná.
00:06:06 KAŠLE.
00:06:20 Přestaň se courat, nebudeš kašlat.
00:06:24 Nikam nemůžu. Vzala jste mi mé kecky.
00:06:28 Mám snad jít bos? Nebo letět?
00:06:31 Máš je u koupelny. Vezmi si je. A běž si třeba ven.
00:06:37 Mně už je to úplně jedno.
00:06:39 Komárek má teplotu. Měla jste ho změřit.
00:06:44 Já ho měřil. Má 39!
00:06:46 -Jak to?
-Nevím. Já na to nestudoval.
00:06:50 Vy jste ho kuchali.
00:06:52 A kdo vám bude napovídat, až mě zítra spakujete?
00:06:58 To bude úmrtnost jak za morové epidemie.
00:07:02 HOLČIČKA PLÁČE.
00:07:32 -Nevíš, který doktor dnes slouží?
-Koníček.
00:07:37 No jasně. Ještě nepřiklusal.
00:07:40 -Určitě ne?
-Koně nepřehlédnu.
00:07:44 A už by si dávno přišel pro kafe.
00:07:47 KLEPE. Pane doktore!
00:07:50 Posledně vypil 10 kafí za noc. Na dluh.
00:08:03 Co jsem říkala? Maštal je prázdná. Zavoláme mu?
00:08:16 -26 318. -To znáš čísla všech doktorů zpaměti?
00:08:21 Všech ne. Jen některých.
00:08:28 -Obsazeno.
-Nebo vyvěsil telefon.
00:08:33 Vůbec bych se nedivila, kdyby mu ho ufikli.
00:08:38 ZVONEČKY.
00:08:56 Mikuláš! Ani jsem nevěděla, že je dnes Mikuláše.
00:09:02 Loni jsem na Mikuláše ještě trsala ve škole.
00:09:07 -Kam jdeš?
-Skočím pro něho.
00:09:10 -Proč?
-Přece to tady za něj neoddřeme?
00:09:15 Hlavně ať ti nevstává ten pankreas.
00:09:19 Dám se přeložit na pitevnu. Tam mi nikdo vstávat nebude.
00:09:25 Kdyby něco, tak na 1. patře je docent Budil.
00:09:31 Kdoví jestli. Jestli Budila taky nebudeme muset budit.
00:09:37 -PLÁČ.
-Už je to tady.
00:09:39 Že zrovna já musím obskakovat ty malé uřvané smrady.
00:09:45 Zas budu někomu do rána dělat pejska a kočičku.
00:09:56 -CHRÁPÁNÍ.
-BUŠENÍ NA DVEŘE. Pane doktore!
00:10:02 Pane doktore, probuďte se!
00:10:06 Pane doktore!
00:10:14 Moment, já se jen obléknu.
00:10:22 Pane doktore!
00:10:54 -Pane doktore, nesu vám kafe!
-Jo, už to bude.
00:11:16 -Nelehejte si!
-Já si nelehám.
00:11:21 Otevřete, už jste měl být v nemocnici!
00:11:45 Kde máte kabát? Vy jste přišel bez kabátu?
00:11:50 Sedněte si k tomu kafi.
00:11:56 A kde máte sako?
00:11:59 Proboha, vy jste přišel jen v košili?
00:12:03 Ale ne, měl jsem svetr a pršák.
00:12:06 Ale včera nepršelo. Bylo 10 stupňů pod nulou.
00:12:11 -A já vás viděla v zimáku.
-Ten mám v autě.
00:12:16 -Proč v autě?
-Kolik je hodin?
00:12:20 Panebože! Vy nemáte ani hodinky?
00:12:25 Kde jste byl? Zase s tím Petrášem?
00:12:29 S těmi ožraly z kapslovny? S těmi zloději?
00:12:33 Copak to jsou kamarádi pro vás?
00:12:37 Je 8 hodin. Budím vás už dlouho.
00:12:41 Paní Martínková, vidíte to zkresleně.
00:12:45 Směřujeme ke svobodné demokratické společnosti, kasty jsou v Indii.
00:12:52 Chápete ten rozdíl? Přírodě se prostě nedá odporovat.
00:12:58 A proč si berete pršák, když máte kabát v autě?
00:13:03 To pro jistotu, kdybych ho tam náhodou neměl.
00:13:08 -A nezapomenete na tu injekci pro mého muže? -Nezapomenu.
00:13:38 Alenko, takhle se nastydnete!
00:13:41 -Jedete na Zámecký vrch?
-Kam jinam?
00:13:54 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:13:58 Prosím vás, promiňte, nemáte náhodou cigaretu?
00:14:04 -Já nekouřím.
-Já jsem si totiž zapomněl koupit.
00:14:10 Já mám ještě pár cigaret. Tři, jestli vám budou stačit?
00:14:17 -Neuhodil jste se?
-Ne. Děkuji.
00:14:24 Jsi praštěná?
00:14:48 -Díky. -Počkejte! Nešla byste si někdy zatančit?
00:14:53 -Já mám až do Vánoc noční.
-A na Silvestra? -To ještě nevím.
00:15:00 -Možná. Třeba jo.
-Tak jo.
00:15:07 To je dobře, že jdete, pane doktore.
00:15:11 To jste vy, Alenko? Stalo se něco?
00:15:15 Ne, ale bály jsme se, co s vámi je, tak jsem...
00:15:20 -Sháněl mě někdo?
-Ne, ale koza...
00:15:23 -Vrchní sestra má někdy ve zvyku...
-Já znám její zvyky.
00:15:39 Trochu tomu pomůžeme.
00:15:52 Sláva!
00:16:01 -Že by stávkoval kvůli zimě?
-Asi nemáte benzín, pane doktore.
00:16:08 Opravdu. Jak to? Včera jsem přece...
00:16:25 Jestli potřebujete přidat na benzín...
00:16:30 Včera jsem měl přece... Zloději. Zítra vám to vrátím.
00:16:36 -Víc nemám.
-Děkuju. To bohatě stačí.
00:16:42 Sakra!
00:16:49 Pr!
00:16:53 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:16:56 -Tak kolik toho dneska bude, pane doktore? -2 litry.
00:17:10 Tak, to bychom měli.
00:17:17 Vezměte si.
00:17:33 Jste hodná, že jste se pro mě zastavila.
00:17:37 Měla jsem o vás strach.
00:17:43 Taky jsem míval o někoho strach.
00:17:46 VÝKŘIK - NÁRAZ.
00:17:55 ŠTĚKOT PSŮ.
00:18:15 Alenko!
00:18:19 -Stalo se vám něco?
-Ne. A vám?
00:18:31 Stůj!
00:18:38 Syčáci, vraťte se! Okamžitě se vraťte!
00:18:42 Slyšíte? Tak stůjte, smradi!
00:18:48 -Nechte je.
-Byla to jejich vina.
00:18:52 Vletěli vám přímo pod auto.
00:18:55 -Co máte s rukou?
-To nic, pojďte.
00:19:05 -Stalo se někomu něco?
-Nikdo tam není.
00:19:09 Vždyť se to stalo teď!
00:19:13 Odstupte, prosím!
00:19:17 Pojďte, radši půjdeme. Oni si mě stejně najdou.
00:19:27 PLÁČ.
00:19:35 Tak pejsek vzal kočičku a začal kočičkou umývat podlahu.
00:19:42 Tak to není! Napřed vzala kočička pejska!
00:19:48 -Bolí tě bříško?
-Ne.
00:19:51 -Co tě bolí?
-Já chci domů!
00:19:56 STÉNÁNÍ.
00:20:00 To je bolest!
00:20:03 Hele, nešaškuj! Lehni si!
00:20:16 Rudo! Rudolfe, co je ti?
00:20:27 -Ivane, pojď mi pomoct!
-Ne! S tím ekzémem na mě nesahej!
00:20:33 Na pejska s kočičkou vám může skočit jedině vůl.
00:20:38 No prosím, už neřve.
00:20:41 Ale jak začneš řvát, umřu doopravdy.
00:20:45 A budu ti ležet u postele. Takhle.
00:21:03 To je dost. Musela jsi ho budit?
00:21:07 -Jak je té malé?
-Pořád řve.
00:21:10 Co kůň? Nepletl si tě zase s paní průvodčí?
00:21:15 Neříkal, že ho máš u nemocnice vzbudit?
00:21:19 Že se na něj nevykašleš. Platí ti někdy to kafe?
00:21:24 -Naúčtuju mu je koncem měsíce.
-To nás bude celá fronta.
00:21:36 KLEPE. Pane doktore.
00:21:47 -Přinesla jsem vám kafe.
-Děkuju, jste hodná.
00:21:58 Zafačuju vám tu ruku.
00:22:03 Jo, hned, jenom co najdu...
00:22:14 Sakra!
00:22:16 Ale to nechte.
00:22:33 Au!
00:22:37 Hlavně že se to nemusí šít.
00:22:41 Hlavně že jsem nikoho nepřejel. To by mi ještě chybělo ke všemu.
00:22:48 K čemu, ke všemu? Máte nějaké problémy?
00:22:53 -Dá se to tak nazvat.
-Já bych vám ráda pomohla.
00:23:01 Jste hodná.
00:23:06 Děkuju vám, Alenko.
00:23:26 TELEFON.
00:23:31 Telefon. Alenko, zvoní telefon.
00:23:37 Jo, to je u nás.
00:23:48 Neber to! To bude koza. Teď máme být na obchůzce.
00:23:53 -Zkouší, jestli jsme opravdu na pokojích. -Já se tam podívám.
00:24:01 Rohlíčková. Haló? Ano, jsme na pokojích.
00:24:07 Nic nového. Ano, už se probudila. Chvilku brečela, a teď je klidná.
00:24:15 Ano, jsme u ní pořád.
00:24:20 Pan doktor?
00:24:22 Myslím, že je u toho žlučníku.
00:24:25 -Byla jste za rodiči toho kluka, že ho pouštíme? -Nebyli doma.
00:24:32 -Včera taky ne? -Ne.
-Někdy doma být musejí.
00:24:37 -Byla jste tam vůbec?
-Byla.
00:24:40 Otevřete ty hnědé desky, na poslední straně je adresa.
00:24:48 Purkyňova 360/2.
00:24:53 Ano, na shledanou.
00:24:56 Mé!
00:25:17 -Já bych vám... já bych ti vážně chtěla pomoci. -Jak?
00:25:23 Kdybys potřeboval...
00:25:26 Slyšela jsem, že jsi ve finanční tísni.
00:25:33 -Kdo to říká?
-Všichni.
00:25:39 Kde se tyhle drby berou?
00:25:41 To bych moc rád věděl, komu stojím v cestě.
00:25:46 Mám něco našetřeno. Po tátovi.
00:25:49 Tak kdybys chtěl jinam...
00:25:52 Nebo by sis mohl založit soukromou praxi.
00:25:57 -Absurdní.
-Proč?
00:26:01 Proč?
00:26:04 ZVONEČKY.
00:26:14 -Pojďte taky k nám!
-Bereme 15 Kč.
00:26:17 Nejste z laciného kraje. Nešlo by to za 10?
00:26:22 -Chcete, nebo nechcete?
-Ale jo.
00:26:26 Je to 3. patro, druhé dveře vlevo.
00:26:30 Zvoň! Ty hudruj! A řetěz!
00:26:51 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:26:54 Jemu ne. Je ještě malý. Na zdraví!
00:26:58 -Jenom tahají z lidí peníze.
-Nekaž to těm dětem.
00:27:04 -Je to nesmysl. -Dobrý večer.
-Dobrý. -Báchorky.
00:28:03 ZVONÍ.
00:28:05 -Karle, jdi otevřít, někdo zvoní!
-Kdo by tady co hledal?
00:28:16 Dobrý večer. Hledám paní Filipcovou.
00:28:21 Já už ne. Dáma už tady nehostuje. Nevidíte, že je škrtnutá?
00:28:30 Posílali jsme jí telegram. Má u nás v nemocnici chlapce.
00:28:36 -Zítra si pro něj má přijít.
-Filipcová? To pusťte z hlavy.
00:28:42 Zapomínala na kluka, už když ho kojila.
00:28:47 V Plzni ho nechala 3 měsíce na hlavní poště.
00:28:52 S touhle adresou už nemá nic společného.
00:28:56 Možná jí poslali ten telegram na nové působiště.
00:29:01 K tomu Žouželkovi do Mostu.
00:29:04 On tam vyučuje housle, a Filipcová houslisty.
00:29:12 Kam toho chlapce máme dát? V nemocnici zůstat nemůže.
00:29:18 Někomu ho dát musíme.
00:29:20 -Komu?
-Do práce. Je to Tarzan.
00:29:26 Proč ho nepošlete rovnou do polepšovny?
00:29:30 V tomhle domě už byli dvakrát hasiči.
00:29:34 Na mě šel ten smrkáč s nožem. Co byste tomu řekla?
00:29:40 -Nemá u vás ten chlapec aspoň zimník? -Ne.
00:29:45 Nechala vám ho nahého? Mě taky nechala nahého.
00:29:50 Ale já ji honit po soudech nebudu. Na to nemám náturu.
00:29:56 Toho kluka by jí měli vzít.
00:29:59 Nic mi nedávejte. Kvůli tomu jsem nepřišla.
00:30:04 Karle, copak je to tvůj harant? Ani nevíš, s kým si ho umotala.
00:30:11 Nevystrkuj tady nahý zadek, buď tak hodná.
00:30:44 Kudlajdo, kde máš čáku? Tohle má být Mikuláš?
00:30:49 Filipes, zapni si poklopec!
00:30:52 Pecko, ten anděl, to jsi ty, nebo tvoje ségra?
00:30:57 Rudlo, nešel tudy Šašek?
00:31:00 -Arnošt? -Jo.
-Co mu chceš?
00:31:03 -Chceš si od něj půjčit čáku?
-Ne. Chci se ho na něco zeptat.
00:31:10 -Šli k jatkám. Do Jiráskovy ulice.
-Ale měli dělat Topolovku.
00:31:17 Tak jdi do Topolovky.
00:31:19 Jdeme k jatkám.
00:31:23 Víš, že se ti odstěhovala máma? Napsala ti o tom?
00:31:28 Jdi rovně! Rafaj, neblafaj!
00:31:31 BUŠENÍ NA DVEŘE.
00:31:36 Otevři! Hned otevři!
00:31:40 -Jsi hluchý?
-Už jdu.
00:31:52 -Proč se zamykáš?
-Vy se na WC nezamykáte?
00:31:57 -Ty jsi tu kouřil!
-Vždyť jste mi cigarety vzala.
00:32:03 -Tak kdo tady tedy asi kouřil?
-Ten dědek s tou pankreasí.
00:32:09 Prosím tě, ten už dávno spí.
00:32:13 A vy tu něco cítíte? Že by tady někdo kouřil?
00:32:18 Zvedni ruce!
00:33:01 -Páni! Cigarety! A sirky!
-Moje cigarety. Kdes je vzal?
00:33:07 Já je nevzal! A bít mě nesmíte. KŘIČÍ.
00:33:16 -Zase kouřil.
-Nekouřil. Neviděla jste mě kouřit.
00:33:21 -Našla jsem u něj své cigarety.
-Byly pod oknem, ne u mne.
00:33:27 -A jak víte, že jsou vaše?
-Poznačila jsem si je. Vidíte? -Ne.
00:33:34 Tady na kraji. Musíte ke světlu.
00:33:41 -Já tam nic nevidím.
-Tady.
00:33:45 Už se mi třikrát ztratily cigarety.
00:33:50 Pane doktore, volá vás někdo z policie.
00:33:54 -Ano.
-Nemám tam jít?
00:33:57 -Řeknu, že jste u případu.
-To by vypadalo jako výmluva.
00:34:03 Tím dřív by přijeli.
00:34:06 Jdi! Syp do postele!
00:34:22 Něco si k tobě schovám. Ale nikomu ani muk.
00:34:27 Až tu bude klid, přivedu ti Mikuláše a čerta.
00:34:32 -Čerta ne. Já se čerta bojím.
-No jo.
00:34:37 Moje auto? Kde?
00:34:43 A víte jistě, že je to moje auto?
00:34:47 To je neuvěřitelné, pane kapitáne. Já přece nejezdím.
00:34:53 Co nemám řidičský průkaz, to bych si bez papírů nedovolil.
00:35:03 Vážně jsem nejel, jel jsem autobusem.
00:35:07 Vystoupil jsem si u nemocnice.
00:35:11 U domu, stálo u domu. A co se tomu stalo?
00:35:17 No nazdar!
00:35:20 Havarijní pojistku? Ano, tu jsem si zaplatil.
00:35:25 Tak děkuji, pane kapitáne.
00:35:28 Proč jsi neřekl, že... KLEPÁNÍ.
00:35:31 Pane doktore, můžeme na chvilku na internu?
00:35:36 Oni tam mají mejdan.
00:35:40 Jistě.
00:35:46 Aleno! Pojď, dělej! Pane doktore...
00:35:51 No jen jdi, Alenko. Běž se tam podívat.
00:35:55 Kdybych něco potřeboval, tak si brnknu.
00:36:00 Léky už jsem rozdala.
00:36:02 -A u dětí je všechno v pořádku.
-Dobře.
00:37:29 Rudo! Pojď sem!
00:37:32 -Pipina mi zakázala vstávat.
-Tak pojď sem!
00:37:37 Tady neví jeden, co nařizuje druhý.
00:37:41 -Jdeš pro toho Mikuláše?
-Spi.
00:37:45 Až za chvilku.
00:37:48 -Nemáš jednu cigaretu?
-Já? -Jenom jednu.
00:37:55 Nikdo tu není, holky šly na internu, neboj se.
00:38:00 Nikdo tady není.
00:38:13 Jestli cekneš, tak ti do té jizvy sáhnu.
00:38:18 Co bych říkal?
00:38:20 Ukaž jazyk. Napij se. Musíš hodně pít.
00:38:24 Až to vypiješ, zas ti přinesu.
00:38:27 Zeptá se Mikuláš, jestli jsem byla hodná?
00:38:32 To ani nemusí. Na tobě to uvidí.
00:40:07 -Vyčistit zuby, umýt nohy, spát!
-Už zase?
00:40:11 Nejdřív ukliď ten zbytek cigarety, cos tam vyhodil, ne?
00:40:23 Čuně! Mazej do koupelny!
00:40:28 Mám ti vytočit číslo pana primáře, abys mu poreferovala?
00:40:34 Nepodáš mu zprávu zatepla?
00:40:38 -Kde je Alena? A Jana?
-Šly na chvilku na internu.
00:40:43 -Alenu vyhodím a Janu přeložím.
-Ale já jsem je tam pustil.
00:40:50 Nemáte právo je někam pouštět. Jsou ve službě.
00:40:55 Když už jsem tady, zůstanu. Uvidíme, kdy se slečny vrátí.
00:41:01 Nebude vám vadit, když si linku přepojím sem?
00:41:06 Jak by taky mohlo?
00:41:08 Všechno, co uděláš, je přece předem schváleno nadřízenými instancemi.
00:41:23 KLEPE.
00:41:25 U vany máš hadr. Všechno po sobě utři.
00:42:01 Už tu vodu zastav!
00:42:06 PLÁČ.
00:42:18 Ukaž mi jazyk.
00:42:22 Napij se.
00:42:24 No pojď. Musíš hodně pít. Tak. Spi už.
00:42:31 -Kdy přijde Mikuláš?
-Mikuláš do nemocnice nechodí.
00:42:36 Nechá ti dárky doma. Maminka ti je přinese.
00:42:41 Přijde sem. On říkal, že ho přivede.
00:42:45 -Kdo říkal?
-Ruda to říkal.
00:42:49 On neví, že by ho sem pan vrátný nepustil.
00:42:53 -Přijde sem!
-Ano, přijde.
00:43:03 Spi už.
00:43:13 Co jsem ti říkala?
00:43:31 Spinkej. Kdyby přišel, já tě vzbudím.
00:43:54 -KLEPE.
-Ano.
00:44:04 Oblečte si košili.
00:44:06 Podle nemocničního řádu máte mít košili a řádně zapnutou.
00:44:13 -Kde máte košili?
-Neměl jsem ji, nosím svetr.
00:44:44 -Nezabil jste někoho?
-Ne.
00:44:50 Ani sebe, bohužel.
00:45:23 Kdo za tebe bude zastavovat vodu?
00:45:29 -Kde je Ruda?
-Ještě se nevrátil.
00:47:11 Ty čuně! Ty mizero jeden!
00:47:18 Myslíš, že budu věčně kvůli tobě, ty spratku, pumpovat kola?
00:47:25 A kupovat ventilky?
00:47:32 Pojď sem, ty hajzle! Já tě z toho stromu sundám!
00:48:05 Když tě nikdo neztříská, tak tě jednou ztřískám já!
00:48:11 Za všecko! Však ty dobře víš, za co!
00:48:16 Pomažeš do polepšovny! Tam už si s tebou poradí.
00:48:22 A klidně žaluj panu primářovi, že jsem tě zbila.
00:48:27 Řeknu mu to sama.
00:48:29 I o tom rozbitém nádobí. A kdo zamyká lidi na záchodě.
00:48:35 A že se nám na oddělení ztrácejí peníze.
00:48:39 -Prachy jsem nikomu neukradl.
-Kdo lže, ten i krade.
00:48:45 -Ty lžeš v jednom kuse.
-Nikomu nekradu peníze.
00:48:51 -A do polepšovny nepůjdu.
-Tebe se budeme ptát!
00:48:56 Maminka mě tam nedá. Maminka si pro mě ráno přijde.
00:49:02 Jo? Které ráno?
00:49:04 Kdy? Nevíš kdy? Máma je ráda, že tě nemá na krku.
00:49:09 Kdoví, kde je. Ani nevíme, kde je.
00:49:13 Kolikrát tady za tebou byla, co?
00:49:17 Za ty 4 měsíce, co tě odtud nemůžeme dostat?
00:49:22 Ani jednou!
00:49:24 Ani korespondenční lístek neposlala.
00:49:28 Poslala mi kecky.
00:49:30 Nechala je ve vrátnici, neměla čas, aby za mnou přišla.
00:49:36 -Jistě.
-Kdo mi je tam dal?
00:49:39 Vy jste přece říkala, že mi je tam dala!
00:49:43 -Že jste s maminkou mluvila!
-Nesahej na mě!
00:49:48 Ráno ty ventilky najdeš! A kola nahustíš!
00:49:53 Přece volala, že se za mnou nemůže dostat.
00:49:57 Že má nedělní směny.
00:50:00 A poslala mi náčrtník a pastelky. Kdo mi tedy dal ty pastelky?
00:50:08 To sis, kozo, všecko vymyslela? Tak to nebyla pravda?
00:50:14 Lžeš! Ty lžeš nejvíc! Ty jsi největší lhářka!
00:50:26 Na ventilky i na kola se ti vykašlu!
00:50:30 Rozmlátím ti u toho tvého auta všechna okna!
00:51:00 HUDBA A SMÍCH.
00:51:08 My jsme tady, pane doktore, kvůli té vaší bouračce.
00:51:14 Ale já jsem vám přece říkal, že jsem nejel.
00:51:19 -Jel jsem autobusem.
-A co ta vaše ruka?
00:51:23 Pane doktore, vy nám vždycky vykládáte tak krásné historky.
00:51:30 Ale ono je to pak úplně jinak. Kupoval jste přece 2 litry benzínu?
00:51:37 -A co ta slečna, která byla s vámi?
-Slečna?
00:51:43 -Jo, ta stopařka?
-Jméno a adresu samozřejmě neznáte.
00:51:49 -Stopaře nelegitimuji.
-Nestalo se jí nic? -Ne.
00:51:56 Odešla směrem k nádraží.
00:52:00 Víte co, pane doktore? My si teď u vás sepíšeme protokol.
00:52:06 Prosím.
00:52:27 PLÁČ.
00:52:34 Pořád fňuká.
00:52:36 Proč nespíš? Dám ti sušenku. Sníš si ji a budeš spinkat.
00:52:42 Já nechci. On šel pro Mikuláše, a pořád nejde.
00:52:47 Vyprávějte jí něco. Neznáš nějakou pohádku?
00:52:52 Ruda zná. O drakovi, který chodil do hospody.
00:52:57 A proč vy nespíte?
00:52:59 Ruda vážně říkal, že přivede Mikuláše.
00:53:03 -Může ho přivést?
-Aspoň na chvilku.
00:53:08 Nikoho nepřivede. Odkud by koho přivedl?
00:53:13 Všechny voloviny, co vám říká, mu věříte.
00:53:47 Sestřičko, nemám horečku? Pořád slyším zvonění.
00:53:52 Pořád se mi zdá, jako by venku někdo vyzváněl.
00:53:58 -Venku chodí Mikuláš.
-Mikuláš?
00:54:03 Nemáte teplotu.
00:54:33 HUDBA A SMÍCH.
00:55:01 Arnošte, pojď už domů.
00:55:09 Už máme dost, pojď už.
00:55:14 Arno, pojď sem. Hledal vás Kudláček s Rafajem a Peckou.
00:55:20 -Chtěli vám namlátit.
-Ty ještě žiješ?
00:55:25 Ztratil někde čáku. Asi chtěl tu tvou.
00:55:29 -Poslal jsem je k jatkám.
-Co tu strašíš? Co chceš?
00:55:34 -Nechceš zapalovač? -Ukaž.
-Hele. -Co za to?
00:55:40 -Půjč mi na chvilku tu mitru a ten hadr. A berlu.
00:55:45 -A vousy.
-Kam to chceš?
00:55:49 Je tam jedna blbá holka. Udělám jí Mikulajdu.
00:55:54 -My už jdeme domů.
-Na chvilku.
00:55:58 -Ten zapalovač je rakouský.
-Tak na čtvrt hodiny? -Na půl.
00:56:04 Tak si pro to pojď.
00:56:07 -Vole, ty jsi naboso?
-To máš jedno, vole.
00:56:12 -Já už chci domů.
-Tak jděte oba.
00:56:16 A o cigaretách ani neceknete, nebo vám namelu.
00:56:25 A nedělejte rambajs!
00:56:37 -To by chtělo fotku.
-Košili sis měl vzít až za plotem.
00:56:43 -Jak polezeš přes plot?
-Klidně.
00:56:49 Nestůj tady, ať na nás nikdo nečumí.
00:56:53 Přijď si pro to za půl hodiny.
00:57:22 Au! Do prdele!
00:59:52 Takže to tady můžu, Libuško, rovnou zabalit, co?
01:00:02 Chceš vědět, co udělám zítra ráno? Střelím auťák.
01:00:09 Tak 10 tisíc za něj musím dostat. Možná 15.
01:00:14 Bude mě to stát jen odtažení, to může stát tak 500.
01:00:21 -Možná jenom 300.
-Nemám.
01:00:28 -Vrátil jste Zedníčkovi ty 200?
-Samozřejmě.
01:00:34 Totiž ne. Vrátím mu to pozítří, při braní.
01:00:39 Já vím, že to musím vrátit.
01:00:43 Při braní vám strhnou 1100, co dlužíte doktoru Nekudovi.
01:00:50 Nekudovi?
01:00:52 Tak Nekuda si chodí vybírat úvěry přímo do mzdové účtárny?
01:01:01 Ještě že je to kamarád.
01:01:04 Nebýt mě, tak ho vyrazili z fakulty.
01:01:08 Vykopli by ho, že by se hned tak nezastavil.
01:01:12 To jsem ti říkal, jak jsem šel za něj v pitevně před komisi?
01:01:19 Všem jste to říkal. Aspoň padesátkrát.
01:01:23 Prvně jsem to slyšela před 20 lety.
01:01:27 To se přece nedělá, kolega kolegovi hlásit půjčky do účtárny.
01:01:34 -Vždyť za mnou mohl přijít.
-Říká, že za vámi šel. Asi stokrát.
01:01:41 Předevčírem jste se prý měli sejít u brány.
01:01:46 Nechal jste se provézt vrátnicí v sanitce.
01:01:50 Doktor Nekuda prý vás v sanitce viděl.
01:01:55 Na zemi. Pod nosítky.
01:02:03 Tak on mi blokuje konto, a ještě toto rozšiřuje? O mně?
01:02:11 -Mohu poprosit o jednu cigaretu?
-Jistě.
01:02:21 Vezměte si jich víc, ať v noci nemusíte budit pacienty.
01:02:30 Už jsou pryč? Řekl jsi jim, že to nebyla tvoje vina?
01:02:35 -Já ti to dosvědčím.
-To není třeba.
01:02:40 Věřili mi, myslím, všechno.
01:02:43 Jestli chceš... Jestli potřebuješ...
01:02:47 Jestli potřebujete brýle, abyste viděla, kde na vás zvoní,
01:02:54 zajděte si na oční.
01:02:56 Nenabízejte nikomu pomoc, sama ji potřebujete.
01:03:01 Nesouhlasí vám tetracyklin.
01:03:04 Ani teploty nemáte zaznamenané. Dovolíte?
01:03:09 O tom, že jste opustila nemocnici ve službě, si promluvíme jindy.
01:03:16 Pospěšte si na osmičku.
01:03:19 A rovnou s sebou můžete vzít čisté prádlo.
01:03:23 Paní Beránková to zase nestihla.
01:03:40 Bude asi nejlepší, když to tu zabalím.
01:03:44 Není nakonec jen tenhle špitál.
01:03:48 Budu pracovat samostatně, ambulantně.
01:03:52 I v každé fabrice jsou lepší podmínky než tady.
01:03:58 Především byt, podíl na prémiích.
01:04:02 Chcete jít k prvnímu? To jste měl podat už minulý týden.
01:04:08 Ale i tak vám to asi ředitel podepíše.
01:04:12 Nezapálíš si taky?
01:04:14 -Udělám ti kafe, chceš?
-Ne.
01:04:18 Samozřejmě, kdyby tady měl člověk větší odezvu na určitou iniciativu,
01:04:28 myslím v práci,
01:04:30 tak by možná netoužil po nějakých extrabuřtech.
01:04:35 Vztahy mezi spolupracovníky, mezi nadřízenými a podřízenými,
01:04:42 lépe řečeno, mezi jedním nadřízeným a podřízenými,
01:04:48 jsou tím základním požadavkem, který, myslím si, není přemrštěný.
01:04:55 -Co si o tom myslíš ty?
-Cože?
01:04:59 Napadlo mě, že kdybys za mě ztratila slovo,
01:05:04 tak bych možná učinil jiné rozhodnutí.
01:05:08 To raději nechtějte.
01:05:10 Co bych měla panu primáři vykládat? Že se mi tu ztrácejí injekce?
01:05:17 Že je někdo nejspíš bere? A prodává?
01:05:21 Nebo že se tu děvčatům ztrácí pětikoruny, kafe a cigarety?
01:05:28 Že se tu místo služby vyspává, když už tu vůbec někdo je?
01:05:34 Pokud se na to díváš už i ty takhle, tak to je konec.
01:05:40 To v tom tedy lítám s veškerou úctou.
01:05:45 Ale prosím vás, vy jste přece machr.
01:05:49 Dříč, pedant. Vás všude vezmou s otevřenou náručí.
01:05:56 Vám dají možná ve fabrice ne byt, ale vilu.
01:06:01 Ale ne ve spojených ocelárnách, spíš ve spojených lihovarech.
01:06:21 Libuško, proč my spolu vlastně válčíme?
01:06:25 Proč bychom nemohli začít tam, kde už jsme jednou přestali?
01:06:32 Čemu se směješ? Co je na tom k smíchu?
01:06:36 Já přece můžu přestat pít.
01:06:39 Když si řeknu, že přestanu, tak přestanu.
01:06:43 Nemusím si všimnout láhve, i kdyby byla zlatá.
01:06:49 A konec konců, kdybych věděl, že na tom záleží,
01:06:54 tak půjdu klidně na protialkoholické léčení.
01:06:59 Prodám auto, byt nám dají.
01:07:02 Já bych dělal praktickou chirurgii, ty třeba instrumentářku.
01:07:08 Vzali by nás všude.
01:07:11 -Já bych chtěla do Prahy.
-A proč ne?
01:07:15 Znám tam jednoho kluka, ten by...
01:07:18 Ale Luděčku! Staré pověsti české, jo?
01:07:22 Na pohádky už jsem moc stará.
01:07:26 To můžeš vykládat tak Aleně. Ta na to čeká.
01:07:31 Proč Alence?
01:07:33 Musíš přece vědět, že ty a já, že to mezi námi nikdy neskončilo.
01:07:41 Myslím doopravdy.
01:08:01 Ty už si nevzpomínáš?
01:08:06 Vzpomínáš si?
01:08:09 -Vzpomeneš si někdy?
-Vzpomínám.
01:08:24 Dala jsem ti tehdy 20 tisíc na nábytek.
01:08:29 A tys ho jel do Prahy kupovat. Mám u vás 20 tisíc 300.
01:08:50 To je koza!
01:09:01 Jano!
01:09:03 Řekni pánům z interny, že je zvykem,
01:09:07 když někdo přijde na cizí oddělení, že se hlásí u vrchní sestry.
01:09:14 Dobrý večer.
01:09:18 Vy se mnou máte práci, viďte?
01:09:22 -Už abych tady nezacláněla.
-Ale jděte, co to povídáte?
01:09:28 Máte nízko hlavu. Takhle se vám špatně dýchá.
01:09:33 -Proč si to nezvednete?
-Já už nemám žádnou sílu.
01:09:38 Od toho jsou tu sestry, zazvoňte si, když něco potřebujete.
01:09:50 -Zvonek máte u ruky.
-Děkuju.
01:09:55 -Děkuju vám, dobrou noc.
-Dobrou noc.
01:10:04 Kdybyste paní Beránkové občas dala mísu, ušetřila byste si práci.
01:10:11 Všechno, co dělám, dělám špatně.
01:10:15 Všichni jsme úplně blbí. Jenom vy, vy jste bez chyby.
01:10:21 -Co si o sobě myslíte?
-Jsem na tomhle oddělení 25 let.
01:10:27 Proto ještě nemusíte buzerovat, své povinnosti plníme.
01:10:33 Vyjížďky v pracovní době k nim také patří?
01:10:38 Vy žárlíte.
01:10:40 Nedala jste mu nic, o co by stál, proto od vás odešel.
01:10:46 A teď ho dusíte.
01:10:48 Jste ráda, že pije, máte tak nad ním převahu.
01:10:53 Nebýt mých přímluv, už by ho dávno odtud vyhodili.
01:10:59 Vy jste šlechetnost sama.
01:11:02 Ale už se přimlouvat nemusíte. Půjde sám. A já s ním.
01:11:08 Myslíte si, že ho předěláte?
01:11:12 On předělá vás. Přesvědčí vás, o čem bude chtít.
01:11:18 Jsou lásky a lásečky.
01:11:21 Když člověka potká láska, tak si ji nesmí nikým nechat vzít.
01:11:28 Dítě? Ne, dítě by nás od sebe jenom vzdálilo.
01:11:33 Naše láska musí zůstat čistá, ničím nezatížená.
01:11:38 Nedotčená, rozumíš?
01:11:44 Jestli s ním odejdete, budete za pár let jako já.
01:11:51 Nikdy nebudu jako vy.
01:12:04 Rudo!
01:12:07 Prosím tě, cos dělal?
01:12:25 Nevykládej, že to byla náhoda. Já ty tvé náhody znám.
01:12:31 -Nebolí to?-Jen ať to trochu bolí. Aby si dal pozor.
01:12:37 Jak se ti to doopravdy stalo?
01:12:41 O hřebík u té kliky na záchodě.
01:12:44 Nelži, prosím tě.
01:12:46 O ten šroubek by ses mohl leda škrábnout.
01:12:51 Zapatlal jsi ho schválně od krve.
01:12:55 Vypadá to jako od ostnatého drátu. Nebo od skla.
01:13:01 Nestrčil jsi ruku do skla?
01:13:04 Do skla?
01:13:09 -Co jsi mi udělal s tím autem?
-Nic.
01:13:13 Počkej! Tys mi rozbil skla? Přiznej se.
01:13:18 -Cos mi na tom autě rozbil?
-Nic!
01:13:22 Moment! Operujeme, nebo vyšetřujeme?
01:13:26 To si slízneš!
01:13:28 Už jednou jsem je měla rozbitá. Už vím, kdo mi je rozbil.
01:13:34 -Nic jsem s tím autem neudělal!
-Nemůžete mu dát pokoj?
01:13:41 Nic jsem s tím autem neudělal. Jen jsem jí ho vypustil.
01:13:47 Vůbec jsem teď u toho auta nebyl!
01:13:51 Jestli nebudeš ticho, dám ti narkózu.
01:13:55 To je toho, rozbitá skla.
01:13:58 Mít na autě rozbitá jen skla, tak si pískám.
01:14:03 Tohle ti nedaruju!
01:14:05 Ráno přijdou policajti a odvezou si tě do kriminálu.
01:14:10 Vlezte mi na záda! Všichni!
01:14:14 Zbláznil ses? Jsi normální?
01:16:32 PÍSKÁNÍ.
01:16:34 -Vole, nehvízdej!
-Tak dělej!
01:16:37 -Kde to máš? A co to máš na ruce?
-Neptej se a jdi domů!
01:16:44 Pro mitru si přijď zítra.
01:16:57 -Kdy přijde Mikulajda? -Kde je?
-Kdes ho nechal? -Tak přijde?
01:17:04 -Už přijde?
-Držte huby!
01:17:11 -Kecáš! Nikoho nepřivedeš.
-Klídek.
01:17:16 -Je už na chodbě ticho?
-Jo.
01:17:39 Hledáš něco?
01:17:41 Na záchodě už jsi byl. Plav do postele!
01:17:47 To bude svetr?
01:17:56 Mikuláš nebude. Sedí tam ta kráva.
01:18:00 -Hlavně že jsi měl milión řečí.
-Sklapněte!
01:18:24 Mikuláš nepřijde? Proč nepřijde?
01:18:30 Mikuláš není.
01:18:32 To ti doma neřekli, že Mikuláš je volovina pro malé děti?
01:18:38 -Mikuláš je.
-Tak je.
01:18:42 Já jsem věděl, že kecá. Jen se vytahoval.
01:18:47 Kdo cekne o Mikulášovi, dostane přes hubu.
01:18:52 Abys přes ni nedostal sám.
01:18:56 Ty si o to koleduješ.
01:18:58 HOLČIČKA PLÁČE.
01:19:05 Neřvi! Umřel ti snad někdo?
01:19:08 Vidíš tu ruku? Čuchni, smrdí krchovem.
01:19:13 Nech ji být.
01:19:19 Škemráte si o nakládačku? To vám nestačila ta poslední?
01:19:28 Tak kdo jde první? Pojďte!
01:19:34 ZVONEČEK.
01:19:37 Vole, to je Mikulajda!
01:20:15 -Tak jakpak se jmenuješ?
-Anička.
01:20:20 -Byla jsi hodná?
-Ano.
01:20:23 -Nepláčeš tady?
-Ne.
01:20:28 Tak když jsi nezlobila, máme pro tebe nějaké dárečky.
01:20:43 Děkuju.
01:20:48 Já mám na té vkladní knížce 50 tisíc.
01:20:52 To by pro začátek stačilo, ne? Co říkáš?
01:20:59 To je hromada peněz.
01:21:01 Moc velká na to, abys ji vsadila na špatného koně, Alenko.
01:22:20 Mně nic nedávejte. Dejte to těm blbečkům.
01:22:25 Ale jednu tabákovku si snad vezmeš, ne?
01:23:18 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Když se v předvánočním čase sejdou v nemocnici samí smutní a opuštění lidé, kteří si navzájem znepříjemňují každou chvilku, dostává příležitost dobré srdce. Městem chodí Mikuláš a Ruda si usmyslel, že ho musí dostat přes nemocničnmí bránu, aby jedné holce rozsvítil oči.
Režiséra Karla Kachyňu fascinoval svět dětské duše v kontrastu se světem dospělých, ostré a nekompromisní vidění světa. Zároveň měl citlivý smysl pro zachycení charakterů outsiderů, lidí, kterým osud upřel bezstarostnost mládí a kteří přesto prokazují hrdost i naději. Mezi všemi těmi příběhy vyniká adaptace autobiografického románu Alana Marshalla Už zase skáču přes kaluže podle scénáře Jana Procházky.
Ke svému oblíbenému scenáristovi se Kachyňa vrátil i v roce 1992. Pro televizní film zvolil povídku Městem chodí Mikuláš. Jejím hrdinou je malý kluk, ale stejně jako u většiny režisérových dětských“ filmů, ani tentokrát se nejedná o film pro děti. Nebo pouze pro děti. V nemocnici na malém městě se odehrávají převážně příběhy dospělých. Nikdo z nich se zrovna nenachází v úspěšném období života, mají porouchané vztahy, nedaří se jim v práci. Hořkost z nich dělá lidi nepříjemné, a tak i třináctiletý uličník dostává kapky od každého, koho potká. Ne neprávem si vyslouží přezdívku Lže a krade, ale podezření na něj padá i ve chvílích, kdy je nevinný. Jenže zrovna tenhle kluk si usmyslí, že udělá radost jedné smutné holce. A protože je 5. prosince, slíbí jí, že do nemocnice přivede Mikuláše. To ovšem znamená, že se musí dostat ven. A pod bystrým zrakem vrchní sestry to nebude nijak snadný úkol. Tenhle souboj s nejistým výsledkem má ale v závěru jedno jisté – všichni jeho aktéři pomalu otvírají oči a jako zázrakem otvírají svá obrněná srdce a prožijí chvíli vzájemného porozumění.
Karel Kachyňa věnoval vždy velkou pozornost výběru malých herců. Dlouhé castingy, kamerové zkoušky, testy schopnosti komunikace s dospělými hereckými partnery – to byl náročný proces, předcházející obsazení dětské role. Proto nám jeho hrdinové připadají tak uvěřitelní, přirození. Takový je i Daniel Douda v roli Rudy. Zvládl skvěle souhru s Josefem Abrhámem, Eliškou Balzerovou, Barborou Hrzánovou, Alenou Mihulovou i Kateřinou Hrachovcovou. Nebyl to jeho první film, objevil se již v moderní pohádce Freonový duch, ale jak už to u dětských talentů často bývá, jak zazářil, tak zase zmizel. Herectví se dál už nevěnoval. V roli Rudy bude ale v tomto lehce melancholickém příběhu divákům stále připomínat, že když je dobrá vůle, přijde i Mikuláš.
Připravila: Gabriela Koulová, foto: Jaroslav Trousil, ČT
Převzato z časopisu ČT+