Jana Preissová a Luděk Munzar v milostném příběhu, v němž láska zvítězí nad lstí… Televizní adaptace klasické staroindické Šúdrakovy hry v přebásnění F. Hrubína. ### Režie: Marie Poledňáková. Scénář: Miloš Smetana. Hrají: Jana Preissová, Luděk Munzar, Jan Libíček, Jaromír Hanzlík a další.
00:00:11 HUDBA A ZPĚV
00:00:20 "Léto je jak krásných vzdech, včely bzučí na jasmínu
00:00:27 a dívka se nad bystřinu sklání s květy ve vlasech.
00:00:47 Léto opojilo včely.
00:00:52 Včely hudbou opojí ženu v bílém závoji,
00:00:57 s kterou o vůni se dělí.
00:01:12 Léto je jak krásných vzdech, včely bzučí na jasmínu
00:01:18 a dívka se nad bystřinu sklání s květy ve vlasech."
00:01:56 -Hodně zdraví, příteli.
-Maitréja.
00:02:00 -Hodně štěstí.
00:02:04 -Když přiletí štěstí po neštěstí, jak lampa v hustých tmách zahoří.
00:02:09 Kdo upadl ze štěstí do chudoby ač tělo má, mrtev živoří.
00:02:15 -A co byste měl radši? Smrt anebo nouzi?
00:02:19 -Mezi nuzotou a smrtí spíše smrt, než nouzi volím.
00:02:22 Smrt je jenom malá bolest. Nekonečně nouze bolí.
00:02:29 -Přišel jsi o majetek a to ti dodává zvláštní půvab.
00:02:33 Jako novému měsíci.
00:02:35 -Mě neskličuje, že jsem přišel o majetek.
00:02:40 Sužuje mě, že se nyní hosté mému domu vyhýbají,
00:02:43 protože mé jmění zmizelo.
00:02:45 -Ále, vždyť jsou ti otroci s svou starostí o majetek jako pastýři,
00:02:49 co si ze strachu před vosami troufnou jenom tam,
00:02:51 kde je zaručeně žádná nebodne.
00:02:54 -Souží mě, že zchudneš-li, zchladne i přátelství lidí.
00:02:59 Z chudoby do hanby člověk se propadá.
00:03:03 Kdo hanbě propadl, důstojnost ztrácí,
00:03:07 kdo ztratil důstojnost, pokořen zůstává,
00:03:09 kdo zůstal pokořen, zmalomyslní,
00:03:13 kdo zmalomyslněn, zármutku propadá,
00:03:15 zármutku propadlý, úsudek ztrácí,
00:03:18 kdo ztratil úsudek, záhubě propadá.
00:03:21 -Tak dost, příteli.
00:03:22 Pusť ten smutek z hlavy.
00:03:27 -Když zchudneš,
00:03:29 ani z tvých příbuzných nikdo nic na tvou řeč nedá.
00:03:32 Nesnáze se ti množí.
00:03:37 Nejdražší druzi se odvracejí.
00:03:40 Zlé skutky, třebas je spáchali jiní, svět na tvoje bedra vloží.
00:03:47 Ba, z pěti největších zločinů je chudoba ta šestá.
00:03:58 -Stůj Vasantaséno, stůj!
00:04:00 -Vasantaséno, stůj, vždyť se ti nic nestane!
00:04:02 Stůj přece!
00:04:04 -Paní, stát. Stát.
00:04:06 Běžíš jak splašená pávice, chvost jen se třese
00:04:10 a pán tady za tebou hopkuje jak mladý kohout v lese.
00:04:13 -Proč běžíš? Proč se chvěješ jako mladý banánovník?
00:04:16 Proč prcháš strachem zmámená?
00:04:19 Tvé líce zraňují rozhoupané náušnice.
00:04:23 -Potěš ho, je oblíbenec krále.
00:04:26 -Vasantaséničko, rozpaluješ moji vášeň, mou touhu.
00:04:30 Mou lásku.
00:04:33 Nevěstka jedna, necuda bezbožná,
00:04:37 běhna, děvka a parádnice!
00:04:41 -Vykonal jsem oběť domácím božstvům.
00:04:44 Jdi také a v chrámu vykonej oběť.
00:04:48 -Nepůjdu.
-Proč?
00:04:51 -Protože ty jsi bohy uctil
00:04:52 a oni k tobě stejně nejsou milostiví.
00:04:55 Tak co člověk z toho uctívání má?
00:04:57 -Nech mudrování a vykonej oběť.
00:05:02 -Když mám tedy jít, ať jde Radaniká se mnou.
00:05:07 -Radaniko?
00:05:10 Doprovoď Maitréju.
00:05:12 -Prosím, pane.
00:05:17 -S útěkem je zkrátka konec.
00:05:19 -Máš spadeno na některý můj šperk, pane?
00:05:21 -Zahradní květinu nesmí nikdo oloupit o květ, nehovoř o špercích.
00:05:25 -Jsem králův švagr, bůh mezi lidmi.
00:05:28 A ty mě musíš milovat.
00:05:29 -Jdi, jdi, jsi únavný. A mluvíš nestydatě.
00:05:34 -Koukněme se, jak je ta mladá nevěstka ke mně roztomilá.
00:05:41 -Tělo, s kterým se nosíš, je zboží, jež kdokoli koupí.
00:05:45 Chovej se, krásko ke všem stejně, ať milí či ne ti jsou hosté.
00:05:50 V stejném rybníce se moudrý bráhman i hloupý čandala koupe.
00:05:56 Nad stejnou květinou škaredá vrána i nádherný páv se sklání.
00:06:03 -Ty jsi ten rybník, květina, loď, nevěstka všem k milování.
00:06:19 -Ach jak jsou šaty z lýka těsné.
00:06:22 -Lýko za to přece nemůže.
00:06:25 Ale tvá ňadra.
00:06:28 -Pohleď na růže.
00:06:29 Na nahém slunci oddychnou si ráno,
00:06:32 ale když těžká noc je přikryje...
00:06:34 -Mám ji!
-Pust mě!
00:06:36 Maitréjo!
00:06:37 -Jaká je to herečka.
-Jak vládne svým hlasem.
00:06:41 -Tak dost, chlape bídná, i pes má ve své boudě kuráž.
00:06:44 A co teprve já bráhman, touhle holí,
00:06:46 která je zkroucená jako osud našinců, ti rozsekám hlavu.
00:06:50 -Co říkáš?
00:06:55 -Odpusťte, páni.
00:06:56 Huboval jsem, protože jsem nevěděl, s kým mám tu čest.
00:07:01 Ale to přece není v pořádku,
00:07:03 aby cizí lidé lezli do domu urozeného Čárudatty.
00:07:07 -Přijmi prosím všechny omluvy. Běželi jsme za dívkou své touhy.
00:07:12 -Co? Za touhle tou?
00:07:13 -Ale ne, za tou, co svobodně vládne své kráse.
00:07:17 Zmizela nám. Pojďme.
00:07:19 -Bez Vasanasény nejdu.
00:07:23 -Slona, kůl a řetěz chytí, koně uzda chytí, ženu srdce.
00:07:30 Když ti schází, musíš odejíti.
00:07:34 -Nepůjdu.
00:07:48 "Ach jak je krásná, spanilá.
00:07:51 Zpěv ptačí pro ni hledá jména.
00:07:56 A luna pro ni zbloudila a klesla v trávě na kolena.
00:08:01 A její oko nezná lest.
00:08:04 A váží světlo z hloubky hvězd.
00:08:09 Jak milostně se umí dívat.
00:08:12 A jak sladce váhala, když kolem květin přešla mdlá.
00:08:20 Váhala pro mne jako voda, jež pramen žíznivému podá."
00:08:29 -Prosím za odpuštění, moje vina, že jsem vnikla nevhod.
00:08:35 -Má drahá Vasantaséno...
-Příteli?
00:08:43 Králův švagr ti vzkazuje, když mu vydáš Vasantasénu,
00:08:48 že s tebou uzavře přátelství natrvalo.
00:08:51 Když mu ji nevydáš, budete nepřáteli do nejdelší smrti.
00:08:56 -Hlupák.
00:08:58 Tato dívka je hodna úcty, která se prokazuje bohyni.
00:09:03 Setrvejme v přátelské náklonnosti.
00:09:07 -Milý a sladký návrh.
00:09:14 Jestli mi, pane prokážeš laskavost,
00:09:16 ráda bych si u tebe uschovala tenhle šperk.
00:09:22 Kvůli němu mě pronásledovali ti lotři.
00:09:28 -Vzácná paní, tento dům se nehodí k tomu,
00:09:31 abys v něm schovávala věci.
00:09:34 -Věci se svěřují lidem, ne domům.
00:09:40 -Maitréjo, vezmi ten šperk.
00:09:44 -Mockrát, paní děkujeme.
00:09:46 -Udělal jsi mi velikou laskavost.
00:09:48 -Styď se, svěřila nám jej do úschovy.
00:09:51 -Když do úschovy, tak nám ho můžou sebrat zloději.
00:09:55 -Byla bych ráda, kdyby mě tento urozený pán doprovodil domů.
00:10:03 -Maitréjo, doprovoď vzácnou paní.
00:10:09 -Když budeš ty doprovázet vzácnou paní,
00:10:12 lidé se na tebe budou koukat jako na plameňáka.
00:10:16 Na mě by se dívali jako hladoví psi na obětní zvíře.
00:10:21 -Doprovodím tedy vzácnou paní sám.
00:10:29 "Když jsem k ní prvně oči zdvih, usmála se jen v rozpacích,
00:10:35 pod listem skromnosti se tiše skryl motýl citu.
00:10:39 A z té výše jak hvězda láska, o níž vím, padala jenom tušením."
00:10:54 -Přece se ti nemohla hned napoprvé sednout na klín.
00:11:02 ZPĚV
00:11:04 "Když se včelka necita, nalíbala dosyta
00:11:13 mangového květu.
00:11:17 Ohlíží se po jiném, chce se líbat s jasmínem
00:11:25 a zpívá si v letu."
00:11:31 -Rozmarná píseň, ale přesto plná stesku.
00:11:37 -Cos říkala?
00:11:40 -Jsi roztržitá.
00:11:41 A podle toho vidím, že po někom marně toužíš.
00:11:45 -Dovedeš Madeniko náramně šikovně
00:11:48 vniknout druhému do srdce.
00:11:50 -Pověz, paní, komu sloužíš?
00:11:53 Je to král?
00:11:54 Nebo králův švagr?
00:11:56 -Chci milovat.
00:11:58 Ne sloužit.
00:12:00 -Tak miluješ nějakého mladého bráhmana,
00:12:02 kterého šlechtí vynikající vědomosti?
00:12:04 -Bráhmanovi musím prokazovat úctu.
00:12:07 -Nebo miluješ mladého kupce, který procestoval spoustu měst
00:12:10 a získal obrovské jmění.
00:12:12 -Mladý kupec odjíždí do cizích zemí a opouští svou milou.
00:12:17 -Není to král, ani jeho švagr. Není to bráhman, ani kupec.
00:12:23 Tak koho vlastně miluješ, princezničko?
00:12:36 -Nebyla jsi snad se mnou v zahradě
00:12:39 u chrámu boha Šivu?
00:12:44 -Ten, co se na tebe tak díval?
00:12:47 -Výborně Madaniko, výborně.
00:12:52 -Ten se tě ujal a vzal tě pod ochranu?
00:12:55 -Správně jsi uhodla.
00:12:59 -Povídá se, že urozený Čárudatta je chudý.
00:13:04 -Právě proto ho miluji.
00:13:07 Nevěstku, která dá srdce chudému...
00:13:14 ...lidé nepomlouvají.
00:13:20 -Ale paní...
00:13:22 Copak včely létají na mangovník, když mu květy opadaly?
00:13:26 -Právě proto se jim říká
00:13:28 sběračky medu.
00:13:36 -Tak proč ho hned nenavštívíš, když jsi po něm celá roztoužená?
00:13:40 -Kdybych ho navštívila teď hned a on mi to nemohl vrátit,
00:13:44 protože je tak chudý...
00:13:49 Ne, ne, to už bych ho pak těžko mohla spatřit.
00:13:58 -Copak sis u něho neschovala šperk právě kvůli tomu?
00:14:02 -Děvče, děvče...
00:14:06 -Okradl mě!!
00:14:07 Chyťte ho, chyťte ho!!
00:14:09 Okradl mě!!
00:14:14 Dopadli jsme tě, lumpe, naval těch deset zlaťáků!
00:14:18 -Dneska je zaplatím.
-Zaplať hnedka!
00:14:20 -Zaplatím, měj se mnou slitování.
-Zavazuje tě hráčských dluh!
00:14:23 Prohrál jsi, lumpe, tak vysol těch deset zlaťáků!
00:14:27 -Kde je mám vzít?
00:14:28 -Hledej tátu a zaplať.
00:14:29 -Kde mám vzít tátu?
-Hledej mámu a plať.
00:14:31 -Kde mám vzít mámu?
-Prodej sebe a zaplať!!
00:14:35 -Měj slitování.
00:14:36 -Hej, Dardirako!! Majitel herny tě už naučí!
00:14:40 Dardirako!!
00:14:41 Jau!! Chyťte ho, lumpa!
00:14:43 Za ním! Chyťte ho! Lumpa, chyťte ho!
00:14:48 ŽENSKÝ VÝKŘIK
00:14:50 -Utíkám k tobě pod ochranu, paní.
00:14:52 -Kdo jsi?
-Živím se lazebničením.
00:14:55 -Á, to ses vyučil jemnému řemeslu.
00:14:59 -Já jsem se tomu vyučil jako umění.
00:15:02 Až teď se z toho stalo jenom řemeslo.
00:15:05 -Před kým jsi utíkal? Koho se bojíš?
00:15:09 -Majitele herny, prohrál jsem v kostkách deset zlaťáků.
00:15:12 -Když neumíš vyhrávat, nemáš se pouštět do hry.
00:15:20 -Dal jsem se do služby k jednomu urozenému pánovi.
00:15:24 Když rozdával, tak se tím nevychloubal.
00:15:27 Když mu někdo ublížil, dovedl na to zapomenout.
00:15:30 Cítil s každým, kdo se na něho obrátil o pomoc.
00:15:34 -Dál, pane.
00:15:36 -Došlo, paní na to, že z té své laskavosti a dobročinnosti...
00:15:40 -Přišel o jmění.
00:15:42 -Jak jsi to, paní, uhádla?
00:15:44 -Ctnosti a majetek se málokdy drží spolu.
00:15:48 V rybnících, ze kterých se nedá pít, bývá vody dost.
00:15:57 Jak se jmenuje ten člověk?
00:15:59 -Žije v obchodnické čtvrti.
00:16:02 Jeho jméno si zaslouží všechnu čest.
00:16:05 Je to urozený Čárudatta.
00:16:09 -Ber tenhle dům, jako kdyby byl tvůj.
00:16:12 Nabídni mu místo. A ty vezmi vějíř.
00:16:16 Na pánovi je vidět, že je unavený.
00:16:29 -Dělal jsem u toho pána sluhu.
00:16:32 Když se mu z ctnostného života scvrklo jmění,
00:16:35 začal jsem se živit tím, že jsem hrál v kostky, jenomže...
00:16:38 Jenomže mi štěstí nepřálo a prohrál jsem deset zlaťáků.
00:16:43 -Okradl mě!!
00:16:44 -To jsou ti dva. Majitel herny a hráč, co mě honí.
00:16:49 -Dej majiteli herny místo těch deseti zlaťáků tenhle šperk.
00:17:18 ZPĚV
00:17:22 "Když se slunce na obloze zvedne, lotos něžné květy zavírá.
00:17:34 Ukrývá v nich život přes poledne, ale luna, luna umírá.
00:17:47 A tak ty jen zemdlíš v ohni lásky, jako v slunci růže zemdlela,
00:17:58 jako zemdlí travin úzké klásky, ale já v něm shořím docela."
00:18:13 Maitréjo.
00:18:14 VÝKŘIK
00:18:15 Maitréjo!! Zloděj!! Zloděj!!
00:18:18 Tam! Tam!
00:18:23 Ty ho nevidíš?
00:18:27 -Tvůj zloděj jsem já.
00:18:33 -Kde je šperk?!
00:18:35 -Kde je šperk?!
00:18:40 Měli jsme jej přece jen v úschově.
00:18:42 -Kdo uvěří, jak to bylo?
00:18:44 Každý si mě změří pouze.
00:18:46 Probouzíš jen opovržení, když ti vážnost vzala nouze.
00:18:53 -Já to zapřu.
00:18:55 Kdo komu co dal?
00:18:57 Kde je na to svědek?
00:18:58 -Měl bych ještě lhát?
00:19:00 Ráno půjdeš do domu Vasantasény
00:19:02 a sdělíš jí mým jménem, že jsem její zlatý šperk prohrál.
00:19:06 Třeba v kostkách.
00:19:08 Aby přijala v náhradu mou poslední šňůru perel.
00:19:14 -Co tě vede?
00:19:16 Za laciný šperk, který jsme ani neprojedli, ani nepropili,
00:19:19 ale ukradl nám ho zloděj, dáváš jí perlovou šňůru?
00:19:22 To nejcennější, co se dá najít ve čtyřech mořích?
00:19:24 -Zapřísahám tě, aby ses nevracel, dokud ji nepřiměješ, aby ji přijala.
00:19:36 -Šarvilako?
00:19:39 Vítám tě.
00:19:43 Proč jsi tak vyděšený?
00:19:45 -Svěřím ti tajemství.
00:19:47 Jsme tu sami?
00:19:48 -Samozřejmě.
00:19:50 -Propustí tě Vasantaséna za výkupné?
00:19:53 -Kde bys vzal tolik peněz, abys mě mohl od paní vykoupit.
00:19:58 -Láskou k tobě hnán a nouzí tísněn víc než dosti,
00:20:03 spáchal jsem, má bázlivá, v noci násilnosti.
00:20:09 -Šarvilako, býval jsi čestný bez poskvrnky.
00:20:12 Viď, že jsi neprovedl takovou násilnost, abys byl pravý opak?
00:20:18 -Ohlas Vasantaséně:
00:20:20 "Paní...!
00:20:24 Paní, šperk, jak na tvou míru zrobený, zde vezmi,
00:20:29 nos jej z lásky ke mně.
00:20:31 Cizí jej však spatřit nesmí."
00:20:34 -Ženské jako my, aby nesměly nikomu ukázat šperk?
00:20:38 Tyhle dvě věci vážně nejdou k sobě.
00:20:40 Ale ukaž mi jej přec, ať se podívám.
00:20:44 Jako bych jej už někde viděla. Odkud jej máš?
00:20:47 -Co na tom záleží? Vezmi si jej.
00:20:49 -Proč mi chceš vykoupit svobodu, když mi nevěříš?
00:20:52 -Včera jsem slyšel, že kupec jménem Čárudatta...
00:20:56 -Ty surovče.
00:20:57 Snad jsi v tom domě někoho nezabil.
00:20:59 -Nikoho jsem nezabil ani nezranil.
00:21:02 -Opravdu ne?
-Opravdu.
00:21:04 -Tenhle šperk patří Vasantaséně.
00:21:07 Svěřila ho tomu urozenému pánovi do úschovy.
00:21:11 -Proč?
-Proto.
00:21:13 -Jdi a vrať ten šperk tomu urozenému pánovi.
00:21:17 -Vymysli něco jiného.
00:21:20 -Tak dělej, že patříš k čeledi toho urozeného pána
00:21:23 a vrať šperk mé paní.
00:21:26 -A co z toho?
00:21:29 -Ty nebudeš zloděj, ten pán se zbaví závazku
00:21:33 a moje paní dostane šperk zpátky.
00:21:37 -Není to odvážné?
00:21:40 -Tvá bázlivá jde ohlásit Vasantaséně,
00:21:43 že hrdina Šarvilaka přišel.
00:21:56 -Paní.
00:21:59 Přišel bráhman od vznešeného Čárudatty.
00:22:04 -Jak víš, že patří k němu, děvče?
00:22:08 -Jak bych to nevěděla, když patří ke mně.
00:22:12 -Ať vstoupí.
00:22:22 -Buď zdráva, paní.
00:22:25 -Co tě přivádí ke mně do domu?
00:22:31 Ztratil jsi řeč, pane?
00:22:36 -Kupec Čárudatta ti vzkazuje, že jeho dům je sešlý
00:22:41 a že nemůže tuto věc dobře ochránit.
00:22:46 Vezmi si ji proto nazpět.
00:22:52 -Vyřiď mu také vzkaz ode mne, pane.
00:22:58 -Jak zní ten vzkaz?
00:23:02 -Vezmi si, pane, Madaniku.
00:23:06 -Nerozumím, paní.
00:23:09 -Urozený Čárudatta mi řekl: "Dej Madaniku tomu,
00:23:13 kdo ti přinese tenhle šperk."
00:23:15 Musíš tomu rozumět tak, že ti ji dává on.
00:23:20 -Ach paní.
00:23:22 -Sláva tobě!
00:23:26 -Skláním s úctou hlavu při loučení za vzácný dar,
00:23:29 jejž mi dává závoj, jméno vdané paní.
00:23:37 -Podívej se na mne ještě naposled.
00:23:40 Jako přítelkyně.
00:23:43 Dávám ti svobodu. Vzpomeň si na mě, někdy.
00:23:47 -Paní!
00:23:49 Paní!
00:23:52 Náčelník stráže dává na vědomí.
00:23:54 -Co se děje?
00:23:55 -Král Pálaka poděšený předpovědí,
00:23:58 že pastýř jménem Árjaka se stane králem,
00:24:03 dal Árjaku přivésti z jeho vesnice a uvrhnout do vězení.
00:24:10 -Jak že?
00:24:11 Král Pálaka uvěznil mého drahého přítele Árjaku?
00:24:17 -Kam jdeš?
00:24:20 -Nad ženu a nad přítele na světě muž nemá nic.
00:24:26 Vzbouřím vojáky i dvořany,
00:24:29 abych ze zajetí vysvobodil přítele.
00:24:31 -Ale buď na sebe opatrný!
00:24:33 Ach, paní.
00:24:38 -Muži, má drahá, jsou muži.
00:24:44 Cítíš-li hněv k chlapci...
00:24:50 ...není lásky.
00:24:53 Bez hněvu však také lásky není.
00:24:57 Rozhněvej se naň a rozhněvej ho.
00:25:03 Odpusť mu...
00:25:07 ...a vezmi odpuštění.
00:25:13 -Jezdí u vás taky lodě, vzácná paní?
00:25:18 -Tak dost, pane.
00:25:20 -Proč se vlastně ptám?
00:25:23 Vaše lodě, to jsou vaše prsy.
00:25:28 Plujete po moři lásky a vodou v něm...
00:25:31 ...jsou chutě.
00:25:32 -Tak dost.
00:25:35 -Když jsem teď uviděl Vasantasénin dům,
00:25:38 s nádvořím, jejž přetékají kdečím,
00:25:42 opravdu mi je, jako bych na jediném místě uzřel celé nebe.
00:25:47 Je to dům milostnice nebo palác boha Kuvéry?
00:25:54 Kde máš paní?
00:25:59 -Pojď dál, pane.
00:26:09 -Paní, přišel bráhman od urozeného Čárudatty.
00:26:14 -Oh.
00:26:15 Dnes je nádherný den.
00:26:18 Asunto, uveď ho uctivě dál.
00:26:30 -Zdravím tě, paní.
00:26:33 -Ach Maitréja.
00:26:36 Buď vítám.
00:26:42 Jakpak se daří kupcovu synu?
00:26:44 -Dobře paní.
-Ano?
00:26:47 Zdalipak se přátelé k tomu ctnému muži
00:26:52 slétají jako ptáci k svému stromu?
00:26:56 Co tě sem přivádí?
00:26:59 -Urozený Čárudatta se uctivě klaní a vzkazuje ti...
00:27:03 -Co poroučí?
00:27:06 -Myslel si, že ten zlatý šperk patří jemu.
00:27:10 Prohrál ho v kostkách a toho hráče, co ho vyhrál,
00:27:14 ...poslal král... ...nikdo neví kam.
00:27:18 -Paní...
00:27:31 -Tak si teda za to vezmi tuhle šňůru perel.
00:27:46 -Proč bych si nevzala šňůru perel?
00:27:50 Vyřiď urozenému Čárudattovi, že ho k večeru...
00:27:54 ...přijdu navštívit.
00:28:01 Půjdeme potěšit Čárudattu.
00:28:03 Jaké šaty si mám obléci? Jaké šperky?
00:28:12 -Vyřídím...
00:28:14 Vyřídím.
00:28:17 -Honem, přines je.
-Přijde bouřka.
00:28:21 -Ať přijdou mračna, udělá se déšť.
00:28:27 Déšť ať padá bezustání, mé srdce letí za milým
00:28:35 a nic, pranic mu nezabrání.
00:28:44 HŘMÍ
00:28:50 -Podívej, obloha plná nakupených mraků,
00:28:54 jež letí v tisícerých tvarech vpřed.
00:28:57 Jak delfíni.
00:28:59 Jak ryby kroužící v hejnech.
00:29:02 Jak hradby paláců a skal.
00:29:06 Je větrem potrhána.
00:29:09 Jako by jí při tom kdosi péra vyškubal.
00:29:13 Jak jsi dopadl?
00:29:16 -Moc špatně jsem dopadl.
00:29:20 -Nepřijala mou perlovou šňůru?
00:29:23 -My a mít takové štěstí.
00:29:25 Sáhla na ni ručičkou něžnou jak lotosový kvítek a vzala si ji.
00:29:31 -Proč tedy říkáš, že jsi dopadl špatně?
00:29:35 -A nedopadl?
00:29:36 Za laciný šperk přišli jsme o perlovou šňůru,
00:29:39 která byla učiněná pýcha čtyř moří.
00:29:44 Zatracená chtivinda hamižná.
00:29:48 Napřed neumí nic jiného, než pořád brebentit o nějaké lásce,
00:29:51 co prý cítí...
00:29:53 A potom shrábne perlový náhrdelník,
00:29:54 jako by se to rozumělo samo sebou.
00:29:56 -Tak nehovoř, příteli.
00:29:58 -Ts...
00:29:59 Topí se v bohatství a mě ani nepozve,
00:30:02 abych si s ní vypil šáleček něčeho.
00:30:05 Kdybys už dal pokoj s tou svou náklonnosti k Vasantaséně,
00:30:07 když už nám nadělala takovou škodu.
00:30:12 Ženská jak kamínek v botě.
00:30:14 Ne a ne se ho zbavit.
00:30:16 A tak se říká, příteli, kam šlápne taková ženská, písař, slon,
00:30:20 žebrák, podvodník anebo osel, tam už ani darebáci nerostou.
00:30:24 -Zanech již těch nářků.
00:30:27 Kdo má zlato, má i milou.
00:30:30 Ženu zlatem dobudeš.
00:30:33 -Neboť ctnostmi ženy dobýt nelze.
00:30:38 A taky říkala: "Vyřiď Čárudattovi,
00:30:40 že ho k večeru přijdu navštívit."
00:30:43 Tak si podle toho myslím,
00:30:44 že jí perlový náhrdelník není dost.
00:30:46 Že by na té návštěvě chtěla ještě něco trhnout.
00:30:49 HŘMÍ
00:30:56 -Jen ať přijde, příteli.
00:30:59 -Jen ať přijde...
00:31:01 -Neodejde neuspokojena.
00:31:14 -Zdravím tě, pane.
00:31:19 -Copak tě sem přivádí v takovém nečasu?
00:31:29 -Ona je tu.
00:31:32 -Kdo ona?
00:31:33 -Přece ona.
00:31:37 -Přišel ti věřitel.
00:31:44 -Jsi zármutek všech urozených žen.
00:31:49 Květ stromu lásky, stromu Madanova.
00:31:55 Kráčíš krokem plným vděků. Krása.
00:31:59 I v chvílích rozkoše stud milující na jeviště,
00:32:03 kde slast se hrává a v patách jak poutníci se táhnou nápadníci.
00:32:13 Mám ti vyřídit od králova švagra, že tě čeká.
00:32:16 Posílá pro tebe vůz.
00:32:18 Abys nemusela pěšky.
00:32:19 -Dojemná starost.
00:32:22 -Vůz je připraven, doprovodím tě.
00:32:24 -Jeď sám.
00:32:25 Vyřiď mu, že nemám čas.
00:32:35 -Jeho dům, paní.
00:32:37 HŘMÍ
00:32:40 -Nehanbíš se, oblaku?
00:32:42 Když k miláčkovi běžím domů, mokrou rukou sahat po mně,
00:32:48 děsit mě zvukem hromu.
00:32:55 -Oznam urozenému Čárudattovi,
00:32:57 že v této chvíli šperkovaná mraky, kvítím celá provoněná,
00:33:04 přišla plná radosti a lásky, deštěm promočené vlasy.
00:33:17 -Má milovaná,
00:33:20 má Vasantaséno.
00:33:22 HŘMÍ
00:33:25 -Ach, vládce hromů, což jsem ti kdy věnovala lásku...
00:33:28 ...že tak bouříš řevem mraku?
00:33:31 -Když jako vzteklá sokyně noc kříží cestu tvou,
00:33:36 musíš ji vyplísnit.
00:33:38 -Proč bych plísnila noc,
00:33:40 která je dík své ženské přirozenosti tak nevědomá?
00:33:46 -Pročpak jsi, paní, přišla v takovém nečasu?
00:33:55 -Paní se přišla zeptat, jakou cenu má perlová šňůra.
00:34:01 Myslila si, že šňůra perel patří jí.
00:34:04 Prohrála ji v kostkách
00:34:06 a toho hráče, co ji vyhrál, poslal král, nikdo neví kam.
00:34:12 Do té doby...
00:34:14 Do té doby, než ji najdou, vezmi si tenhle zlatý šperk.
00:34:24 -Prohlížíš si ho náramně důkladně, pane.
00:34:27 Viděl jsi ho už někdy?
00:34:31 -Ne.
00:34:33 Ale mohu nechat oči na tom, jaký šikovný umělec ho dělal.
00:34:37 -Zrak tě klame?
00:34:39 Je to ten šperk.
00:34:42 -Je to právě ten šperk, co nám ukradli z domu.
00:34:44 -Příteli, lest, jíž my jsme chtěli nahradit odcizenou věc,
00:34:49 ošálila nyní nás.
00:34:52 Leč to je jenom zdání přec.
00:34:54 -Moje bráhmanské slovo, že je to pravda.
00:34:56 -Vskutku?
00:34:59 Je to týž šperk?
00:35:00 -Samozřejmě, pane.
00:35:04 -Kdo uvěří, jak to bylo?
00:35:07 Každý si mě změří pouze.
00:35:11 Probouzíš jen opovržení, když ti vážnost vzala nouze.
00:35:19 -Tak co?
00:35:20 Budeš tu dneska v noci spát?
00:35:22 -Ale ale, vážený Maitréjo, nemluvíš až moc polopatě?
00:35:28 -Už sem zase pronikl déšť,
00:35:31 chce odtud vystrnadit lidi, co se tu pokojně usadili.
00:35:38 -Miláčku, pohleď, celá zrudlá blýskavice jež se těší,
00:35:43 že jdou mraky.
00:35:45 Tak jako když milence milá běží obejmout.
00:35:55 -Má milovaná...
00:35:57 ...téměř nedostupná.
00:36:09 -Miláčku, pohleď, duha, pohleď, jak nyní nebe zívá...
00:36:16 ...blesky jeho jazyk.
00:36:19 A duha oblouk rozepjatých paží.
00:36:23 -A proto pojď a vstupme dovnitř.
00:36:34 Jak jsi krásná, spanilá.
00:36:38 Zpěv ptačí pro tebe hledá jména.
00:36:43 A luna právě zbloudila a klesla v trávě na kolena.
00:36:49 A tvoje oko nezná lest.
00:36:51 A váží světlo z hloubky hvězd, jak milostně se umíš dívat.
00:36:58 Jak jsi sladce váhala.
00:37:04 -Vojáku Čandanako, Mangalo,
00:37:06 no co tady civíte jako by nic?
00:37:08 Když ten pastýř zlomil okovy a panu králi srdce,
00:37:11 a teď utíká z vězení.
00:37:13 Ty utíkej k východní bráně u hlavní silnice.
00:37:15 Ty k západní.
00:37:16 Ty k severní.
00:37:17 Ty k jižní.
00:37:20 Čandanako, musíme prohledat celé město a všechny vozy.
00:37:24 -Kdo vypáčil bránu od vězení tomu pastýřskému synku?
00:37:28 -No co tady stojíte? Na co čekáte?
00:37:32 Na tvé srdce ti to přísahám.
00:37:34 Nežli slunce vyšlo z poloviny, ten pastýř byl už ten tam.
00:37:43 -Dobré ráno.
00:37:47 -Noc už je pryč?
00:37:50 Už je ráno?
00:37:52 -Pro nás je ráno.
00:37:54 Pro tebe, paní, je pořád ještě noc.
00:37:59 -Kdepak je ten tvůj hráč, děvče?
00:38:04 -Urozený Čárudatta poručil vozkovi a odešel do starého sadu.
00:38:10 -Co mu poručil?
00:38:12 -Aby připravil vůz.
00:38:14 Že pojedete...
-Kam mám jet?
00:38:20 -...za ním.
-Za ním?
00:38:22 Srdce se mi svírá netrpělivostí.
00:38:25 V noci jsem si ho dost dobře neprohlédla.
00:38:29 Za to dnes mu uvidím pěkně přímo do očí.
00:38:35 Dostal jsem se až do vnitřní části domu?
00:38:40 -Ne jen do vnitřní části domu,
00:38:42 ale rovnou do srdce všem zdejším.
00:38:46 -Čárudattovo služebnictvo také trpí nedostatkem.
00:38:50 -Bude trpět, až ty odjedeš, paní.
00:38:54 -Neplač, miláčku, budeš si hrát s vozíčkem.
00:38:58 -Já takový hliněný vozíček nechci.
00:39:01 Radaniko, dej mi zlatý.
00:39:04 -Ale kde mám vzít zlato, dítě?
00:39:06 Se zlatým vozíčkem si budeš hrát, až tatínek zase zbohatne.
00:39:14 Klaním se ti, paní.
00:39:17 Rohásena, Čárudattův syn.
00:39:22 -Jak je podobný otci.
00:39:26 Pojď, maličký, vezmi mě kolem krku.
00:39:31 -Zdědil po něm, myslím, jak povahu, tak krásu.
00:39:34 Čárudatta ho má rád nadevšechno.
00:39:37 -Pročpak jsi plakal?
00:39:39 -Hrál si se zlatým vozíčkem sousedovic chlapce,
00:39:42 ale ten si ho odnesl.
00:39:43 A když se pořád doprošoval, udělala jsem mu tenhle.
00:39:47 Hliněný vozíček.
00:39:49 A když jsem mu ho dala, řekl mi: "Já takový nechci, dej mi zlatý."
00:39:55 -Bože, i ten malý hošík musí trpět tím, že jsou jiní bohatí.
00:40:00 Už nesmíš plakat, maličký.
00:40:02 Budeš si hrát se zlatým vozíčkem.
00:40:07 -Radaniko, kdo to je?
00:40:10 -Otrokyně, kterou získal tvůj tatínek...
00:40:13 ...svými ctnostmi.
00:40:15 Vezmi si moje šperky a dej si udělat zlatý vozíček.
00:40:22 -Nevezmu si ho, ty pláčeš.
00:40:25 -Ale nepláču, maličký.
00:40:27 Běž a hraj si.
00:40:32 -Krytý vůz pro paní Vasantasénu stojí připravený u postranní branky.
00:40:38 -Ať chvilku počká, než se ustrojím.
00:41:08 -Stůj!
00:41:11 Čí je ten vůz?
00:41:12 -Urozeného Čárudatty.
-Kdo v něm sedí?
00:41:14 -Paní Vasantaséna.
00:41:15 Jedeme do starého sadu za Čárudattou.
00:41:18 -Tak jeď.
00:41:21 -Stůj!
00:41:23 Tys pustil vůz bez prohlídky?
00:41:24 -Samozřejmě.
-Na čí odpovědnost?
00:41:25 -Urozeného Čárudatty.
-Kdo to je urozený Čárudatta?
00:41:28 Kdo to je Vasantaséna, aby jela bez prohlídky?
00:41:30 -Co? Ty je neznáš?
00:41:31 Pak neznáš taky měsíc na nebi a jeho záři.
00:41:34 -Vojíne Čandanaku,
00:41:35 já Vasantasénu znám, Čárudattu taky, safra.
00:41:38 Jenže mám královský rozkaz a v tom neznám ani bratra.
00:41:43 -Jsi velitel a král ti věří, tak jdi a udělej prohlídku.
00:41:48 -Ty jsi taky velitel a král ti taky věří, tak udělej prohlídku ty.
00:42:00 -Viděl jsem urozeného... ...urozenou Vasantasénu.
00:42:05 Říká, že se nesluší obtěžovat ji na veřejné cestě,
00:42:07 když jede navštívit Čárudattu do starého sadu.
00:42:10 -Tak to se mi nelíbí.
00:42:12 -Co se ti nelíbí?
00:42:13 -Najednou se ti hlas třese, jak jsi celý rozčílený.
00:42:16 Teď povídáš urozená, předtím jsi říkal urozený.
00:42:19 Já se podívám taky.
00:42:20 Hej, vozko, to je královský rozkaz!
00:42:22 -Už jsem ho prohlédl a ty ho chceš prohlížet po mně?
00:42:24 Co jsi vůbec zač?
00:42:27 ZPÍVÁ
00:42:29 "Léto je jak krásných vzdech, včely bzučí na jasmínu
00:42:35 a dívka se nad bystřinu sklání s květy ve vlasech."
00:42:43 -Nejede.
00:42:45 -Podívej...
00:42:46 -Kde?
00:42:47 -Támhle.
00:42:50 Rybník.
00:42:53 Připomíná svítání, jak na něm září různobarevné lotosy.
00:42:57 -Už tu dávno měla být.
00:42:59 -Řekl jsem vozkovi,
00:43:00 aby Vasantasénu přivezl co nejrychleji.
00:43:02 -Kde tak dlouho vězí?
00:43:04 ZPÍVÁ
00:43:06 "Léto je jak krásných vzdech, včely bzučí na jasmínu..."
00:44:08 -Urozený pane, do vozu se mi dostala ženská.
00:44:11 -Jak?
00:44:14 Gazela následuje tygra?
00:44:17 A miláčka bílého, jako měsíc na podzim, zanechává?
00:44:20 -Ne.
00:44:22 -To se nesluší, Vasantaséno, to se pro tebe nesluší.
00:44:25 Napřed pyšně odříci a pak pro zisk?
00:44:28 -Ne.
00:44:29 -Po bezectném mravu nevěstek zas dolézati za ním?
00:44:33 -Ne!
00:44:34 -Ale ano.
00:44:37 Nevěstka, trh špatností je.
00:44:40 Brána klamu, pýchy, kolébka lstí, neřestí, lží, domov laškování,
00:44:46 trh, jenž slavnostmi všech rozkoší jen kypí.
00:44:50 Jen prodej šťastně svou tvář za své laskavosti, paní.
00:44:57 -Spletla jsem si vozy, pane.
00:45:11 -Vasantaséna, přišla tě navštívit.
00:45:14 -Tak to mě potkalo nevídané štěstí.
00:45:17 Vrhám se ti k nohám, spínám k tobě ruce.
00:45:21 -Jdi pryč, mluvíš nestydatě.
00:45:24 -Kdes ji sebral?!
00:45:25 -Jemnostpane, silnice byla ucpána venkovskými povozy,
00:45:28 zavezl jsem vůz k Čárudattovu ovocnému sadu,
00:45:30 slezl jsem, abych pomohl s jiným povozem
00:45:32 a mezi tím, asi omylem, si mi sedla do vozu.
00:45:36 -Jak že, přijela v mém voze a nejela za mnou?
00:45:39 Prokaž mi laskavost.
00:45:43 -Co mám učinit?
00:45:44 -Zab Vasantasénu.
00:45:48 -Tuto mladou ženu, města ozdobu, jež v lásce,
00:45:55 jako jiné nevěstky, si vésti nedovede?
00:45:58 Tu nevinnou...
00:46:01 ...kdybych teď zavraždil, v čí loďce přeplul bych pak řeku,
00:46:06 jež na onen svět vede?
00:46:09 -Loďku ti seženu.
00:46:16 -Udělám tě představeným nad vším svým služebnictvem.
00:46:19 -Já budu pán...?
00:46:21 -Zab tuhle ženskou.
00:46:23 -Slituj se, urozený pane,
00:46:24 já nectný chlap jsem tu vzácnou paní přivezl jen proto,
00:46:27 že si spletla vůz.
00:46:29 -Tak ty ji nezabiješ?!!
00:46:30 -Dávám se ti do ochrany, pane.
00:46:32 -Bij si mě, třeba mě zab, pane, já žádný zločin neudělám.
00:46:35 -I ten nuzný sluha, který se ocitl v bídě,
00:46:37 chce odměnu v onom světě.
00:46:39 To pán však ne.
00:46:41 -Táhni, otroku!! Táhni!!
00:46:48 -Kde ses zdržel takovou dobu?
00:46:50 -Zapomněl jsem polštář do vozu,
00:46:51 tak jsem musel dělat cestu dvakrát.
00:46:59 -To není paní Vasantaséna. To je pan Vasanataséna.
00:47:03 -Zanech žertů.
00:47:07 Kdo jsi, pane?
00:47:11 -Odpusť mi, prosím,
00:47:12 že jsem tak z nenadání vstoupil do tvého vozu.
00:47:15 Jsem Árjaka a utíkám sem pod tvou ochranu.
00:47:20 -Jsi ten, jehož dal král Pálaka přivést z jeho rodiště a uvěznit?
00:47:24 -Ano, ten.
00:47:28 -Jsem šťasten, že jsi tak učinil zcela o své vůli.
00:47:32 -Dovolíš-li, půjdu.
00:47:34 -Ne, odjeď v mém voze.
00:47:39 Ten nevzbudí podezření.
00:47:41 -Děkuji ti, pane.
00:47:48 -Dojeď šťastně k svým nejbližším.
00:47:52 -Ke svým nejbližším počítám teď i tebe.
00:48:02 -Králi jsem tím věru prokázal špatnou službu.
00:48:06 -Nejvyšší čas jít odtud.
00:48:08 -Srdce nevím, proč mi úzkost svírá bez ustání.
00:48:12 -Očima svých špehů vidí daleko náš král.
00:48:17 -Tak jdi pryč, ona se pak stydí projevit svou lásku.
00:48:23 -Dobrá.
00:48:24 -Neříkala jsem, že se ti dávám do ochrany, pane?
00:48:26 -Ničeho se neboj, Vasantaséno.
00:48:29 Svěřuji Vasantasénu do tvých rukou.
00:48:33 -V mých rukou zůstane jako svěřený poklad.
00:48:37 -Vskutku?
00:48:40 Kdybys porušil své slovo, budeme do smrti nepřátelé.
00:48:54 -Mluvím sladce, šeptám sladce, skláním hlavu i čepici k nohám,
00:49:03 cpu ti zlato.
00:49:04 A ty nechceš?
00:49:08 -Zlatem mě chceš omámit?
00:49:10 Milovala jsem mangovník,
00:49:14 teď bych měla milovat palášový strom.
00:49:17 -Ty otrokyně!
00:49:19 Z toho chudáka Čárudatty jsi udělala mangovník?!
00:49:21 A ze mě, králova švagra, palášový strom?!
00:49:25 Tak ty mě urážíš a ještě si myslíš na nějakýho Čárudattu?!
00:49:30 -Proč bych na něj nemyslela, když ho nosím v srdci?
00:49:32 -Ještě dnes zakroutím krk tomu, co ho nosíš v srdci!
00:49:35 A tobě taky, ty milenko žebráckého kupce!
00:49:39 Že ti pomůže ten tvůj otrok!
00:49:43 Ten chudák Čárudatta!
00:49:54 ŽENSKÝ VÝKŘIK
00:49:57 -Soudce musí zákon znát, šalby prohledat,
00:50:02 stejný musí být k svým i cizím, ortel s uvážením vynášet,
00:50:08 slabým ochránce a lotrům postrach,
00:50:13 ziskuchtivosti se musí stříci, srdce - brána pravd,
00:50:19 dbát musí dobra druhých, králův hněv z nich odvracet.
00:50:28 Ty si přeješ vznést obžalobu?
00:50:30 -Samozřejmě.
-Pověz, oč běží.
00:50:32 -Jednou, když měl král, manžel mé sestry, pánové,
00:50:37 dobrou náladu, daroval mi starý sad, abych jej opatroval.
00:50:41 Chodím tam každý den,
00:50:42 abych jej prohlídl, dal zušlechtit.
00:50:44 Z dopuštění osudu jsem tam uviděl ležet na zemi ženské tělo.
00:50:49 -A je ti známo, kdo je ta nebohá žena?
00:50:53 -Taková ženská nastrojená, Vasantaséna.
00:50:56 Sto zlatých náramků na sobě.
00:50:58 Nějaký zločinec ji zavedl do mého starého sadu
00:51:01 a tam ji pro trošku peněz uškrtil.
00:51:05 -Povolej Vasantaséninu matku.
00:51:11 A jak jsi poznal, že byla uškrcena pro peníze?
00:51:14 -Jak...jak...
00:51:16 Myslím si to, podle toho, že krk měla celý napuchlý a holý.
00:51:21 Tam, co nosívala šperky, neměla nic.
00:51:24 -Štěstí všem vespolek, vzácní páni.
00:51:27 -Kde je teď Vasantaséna?
00:51:29 -U svého přítele.
-Jak se jmenuje?
00:51:32 Zanech studu, táži se tě z moci úřadu.
00:51:36 -V kupecké čtvrti žije Ságaradattův syn.
00:51:39 On má jméno, které už samo je dobré znamení.
00:51:43 Čárudatta.
00:51:45 U něho moje dcera šťastně užívá své mládí.
00:51:49 -Slyšeli jste to, vzácní páni? Zapište to.
00:51:51 Vedu při proti Čárudattovi.
00:51:54 -Povolej urozeného Čárudattu.
00:52:00 Na začátek zápisu vepiš,
00:52:02 že se Vasantaséna dostavila do domu urozeného Čárudatty.
00:52:15 -Proč jsi mne sem povolal?
00:52:17 S kým vedu při?
00:52:19 -Se mnou, ty vrahu ženských!
00:52:23 Zabil jsi Vasantasénu!
00:52:25 -Oh.
00:52:29 -Jsi hlupák.
00:52:34 -Kde je Vasantaséna?
-Odešla domů.
00:52:40 -Jak odešla? Kdy? Šel s ní někdo, když odešla?
00:52:45 -Odešla domů, co mám ještě říci?
00:52:48 -Zatáhl ji do mého starého sadu a tam ji uškrtili.
00:52:52 -Odešla pěšky nebo odjela vozem?
00:52:54 -Přiveď dalšího svědka.
00:52:56 -Neviděl jsem ji odcházet,
00:52:57 tak nemohu říct, zda odjela vozem či odešla pěšky.
00:53:04 -Buďte zdrávi, páni soudci.
00:53:07 Proč jste mě sem povolali?
00:53:11 A proč tebe?
00:53:14 Proč jsi takový rozrušený, příteli?
00:53:17 -Zabil Vasantasénu! Pro peníze a šperky!
00:53:20 Kupec, který nemá doma ani zlaťák!
00:53:25 -Páni, tadyhle ten člověk,
00:53:27 který vyzdobil naše město stavbami zámků, klášterů,
00:53:31 sadů, chrámů, rybníků a studní...
00:53:35 ...že by byl takový blázen,
00:53:37 aby pro hrst peněz spáchal takový zločin?
00:53:40 Ty zpustlíku, ty trapiči lidí, ty zlatem vyfintěná opice,
00:53:45 řekni tady znova, teď přede mnou,
00:53:47 jak by mohl takový zločin spáchat můj přítel?
00:53:49 Vždyť ten si ani nepřitáhne rozkvetlý keřík jasmínu,
00:53:52 aby si otrhal květy, protože má strach,
00:53:54 aby při tom nepolámal nějakou větvičku!
00:53:58 -Koukněte se, koukněte, vzácní páni,
00:54:02 vždyť to jsou přece šperky té ubohé dívky!
00:54:05 A pro tuhle trošku zlata ji zabil.
00:54:14 -Paní, pozorně si prohlédni tuhle skříňku se zlatými šperky.
00:54:19 Je to ona nebo ne?
00:54:22 -Je podobná, ale není to ona.
00:54:24 -Ty stará kuplířko, očima to přiznáváš...!!
00:54:28 ...a ústy zapíráš?
00:54:29 -Ssss.
00:54:30 Dobře si to rozmysli.
00:54:34 Znáš ty šperky?
00:54:36 -Vždyť povídám, že ne.
00:54:39 -Patří ty šperky tobě?
00:54:42 -Ne.
-Komu patří?
00:54:46 -Dceři této paní.
00:54:48 -Jak o ně přišla?
00:54:51 -Ztratila je.
00:54:53 Ano, ztratila je. Tak je to.
00:54:56 -Proč jim neřekneš pravdu?
00:54:58 -Zrodil jsem se v rodě prostém zla a nelpí na mně vina.
00:55:01 Leč když svět přičítá mi zlo, nač nebýt uznán vinným?
00:55:05 -S pravdou dojde člověk k štěstí. S pravdou nikdy nezhřeší.
00:55:10 Pravda má dvě slabiky!
00:55:12 Tak nezakrývej pravdu lží!
00:55:16 -Poručil mně, abych tyto šperky odnesl zpět Vasantaséně.
00:55:20 Darovala je malému Rohásenovi na zlatý vozíček.
00:55:24 -Urozený Čárudatto, mluv pravdu.
00:55:29 -Řeka s vodou laskavosti vyschla.
00:55:32 Rozkoš prchla do své domoviny, zničen byl trh boha lásky,
00:55:35 kde se krása stavívala na odiv.
00:55:38 -Zabil ji.
00:55:39 No tak, jen to řekni taky, zabil.
00:55:40 -Ach Vasantaséno, krásko,
00:55:43 kéž nezrodíš se příště jako milostnice.
00:55:46 -Zabil ji.
00:55:47 -Tys to řekl.
00:55:49 -Á, slyšeli jste, slyšeli, páni?!
00:55:51 Zabil ji!
00:55:53 -A je po všech pochybnostech.
00:55:59 -Urozený Čárudatto, ortel vynášíme my,
00:56:03 ostatní však záleží na králi.
00:56:06 -Chopte se Čárudatty.
00:56:10 -Zákon praví:
00:56:14 Bráhman, jenž zhřešil,
00:56:17 nechť je vypovězen za hranice země.
00:56:21 Majetek propadá státu.
00:56:31 -Král Pálaka nařídil, ať tomu,
00:56:33 co zabil Vasantasénu pro trochu peněz,
00:56:35 uvážou kolem krku věnec z červených květů,
00:56:39 odvedou ho za zvuku bubnů na jižní pohřebiště
00:56:42 a tam ho setnou.
00:56:47 -Teď co jsem jak do moře se zřítil do neštěstí.
00:56:51 Neznám bázeň, ani nemám duši uděšenu.
00:56:55 Jen mne pálí oheň pomluv, které budou nyní vésti lidé.
00:56:59 Že jsem zabil milovanou ženu.
00:57:03 -Byl jsem tvůj věrný přítel.
00:57:05 A budu pokračovat v životě, se kterým ty se loučíš.
00:57:08 -Ne ze smrti.
00:57:10 Z poskvrněné pověsti mě hrůza jímá.
00:57:14 Očistili mne však, přijmu smrt jak narození syna.
00:57:19 -Tak pojď, pojď, víš, že máme fortel
00:57:22 a známe moc způsobů, jak svazovat lidi na popravu.
00:57:36 -Nevypočitatelné jsou cesty lidských osudů,
00:57:38 když jsem se já octl v tomto postavení.
00:57:40 -Tak pojď, Čárudatto, pojď.
00:57:50 -Po všem těle prach a mouku, rudé dlaně obtištěny.
00:57:56 Náhle jsem se z člověka zde na obětní zvíře změnil.
00:58:00 -Uhoďte na buben a vyhlaste rozsudek!
00:58:04 Zde je první místo!
00:58:05 BUBNOVÁNÍ
00:58:11 -Tenhle zločinec pro trochu peněz zavedl Vasantasénu
00:58:15 do starého sadu a tam ji uškrtil.
00:58:19 Král Pálaka poručil, aby byl popraven.
00:58:22 BUBNOVÁNÍ
00:58:29 -Vasantaséno má milovaná...
00:58:33 Když jsem k tobě prvně oči zdvih, usmála ses jen v rozpacích.
00:58:38 Pod listem skromnosti se tiše skryl motýl citu
00:58:42 a z té výše jak hvězda láska, o níž vím,
00:58:46 padala jenom tušením.
00:58:49 BUBNOVÁNÍ
00:58:58 -Uvolněte cestu!
00:58:59 Udělejte místo!
00:59:01 -Král Pálaka poručil, aby zločinec,
00:59:03 který zavedl Vasantasénu do starého sadu
00:59:06 a tam ji pro trochu peněz uškrtil,
00:59:09 byl popraven.
00:59:11 -Uvolněte cestu!
00:59:12 -Tento skutek, který se příčí zákonům nebe a země,
00:59:15 spáchal Sagaradattův syn, urozený Čárudatta.
00:59:20 BUBNOVÁNÍ
00:59:35 -Tys ve své kastě náčelníkem, prokaž mi laskavost.
00:59:38 -A ty bys přijal laskavost od nás?
00:59:40 -Čandala není tak krutý, jak král Pálaka.
00:59:43 Toužím jen naposledy spatřit svého syna.
00:59:46 -Dobrá.
00:59:47 -Uvolněte cestu, ať může Čárudatta spatřit svého syna!!
00:59:53 -Tatínku!
00:59:55 -Synáčku.
00:59:59 Díky, Maitréjo.
01:00:02 Co mohu dát svému synu?
01:00:07 Tady je ještě má, není z perel ani zlata.
01:00:13 Bráhmana vždy jak šperk zdobí.
01:00:16 -Pojď, Čárudatto, pojď.
01:00:17 -Kam mi vedete mého tatínka?!
01:00:19 -Za to může královský rozkaz, ne my.
01:00:23 -Tak si vezměte mě.
01:00:25 -Abys byl za tuhle řeč dlouho živ, synáčku.
01:00:29 -Tento statek, láska patří bohatým i chudým.
01:00:34 Všem.
01:00:35 -Lidé dobří!!
01:00:37 Ať pustí mého přítele!!
01:00:39 Zabte mě, místo něj!!
01:00:52 -Slyšel jsem výkřiky ze sadu, tak jsem tam hned pospíšil.
01:00:56 Opravdu jsem netušil, že najdu tebe, vzácná paní.
01:01:00 -Čím se ti odvděčím?
01:01:03 -Toho darebáka, králova švagra, jsem ještě zahlédl.
01:01:06 Prchal do svého paláce.
01:01:08 Trestu neujde.
01:01:10 A kdyby spravedlnost váhala,
01:01:11 já sám půjdu za soudcem a všechno mu povím.
01:01:14 -Paní!
01:01:16 Paní!
01:01:18 Čárudattu vedou na popravu!
01:01:20 Že tě zabil!
01:01:22 -Co říkáš?
01:01:23 Kvůli mně?
01:01:25 Popravit?
01:01:27 -Už jsou na místě, kde se potřetí vyhlašuje rozsudek.
01:01:33 -Vůz!
-Vůz!
01:01:35 -Okamžitě vůz!
01:01:37 Vůz!
01:01:57 -Dnes je řada na tobě, abys ho popravil.
01:02:00 -Kdepak, na tobě je řada.
01:02:04 -Když je teda řada na mně,
01:02:07 tak s popravou ještě chvilinku počkáme.
01:02:12 -A proč?
01:02:14 -Než táta odešel do nebe, řekl mi:
01:02:17 "Když bude při popravě řada na tobě,
01:02:20 nepopravuj odsouzence hnedky.
01:02:23 Někdy třeba přijde nějaký dobrák a vyplatí ho.
01:02:28 Někdy se králi narodí syn
01:02:31 a on pustí všechny odsouzence na svobodu.
01:02:34 Jindy se zase splaší slon
01:02:37 a odsouzenci se poštěstí v tom zmatku utéci.
01:02:43 Někdy se třeba vymění král a všichni dostanou milost."
01:02:54 Urozený Čárudatto...!
01:02:58 Vina je na královském rozkaze, ne na nás, čandalech.
01:03:03 Mysli teď na to, nač člověk myslet musí.
01:03:08 BUBNOVÁNÍ
01:03:23 -I měsíc a slunce, co se pohybují nahoře na nebesích,
01:03:25 mají svoje trápení.
01:03:28 A co teprve stvoření, které se bojí smrti jako lidi.
01:03:33 Na tom světě se někdo zvedne, jen aby padl...
01:03:37 ...a jiný padne, jen aby se zvedl.
01:03:45 -Tady je to třetí a poslední místo, kde se vyhlašuje rozsudek.
01:03:52 -Tento zločinec pro trochu peněz
01:03:54 zavedl Vasantasénu do starého sadu...!
01:04:00 ...a tam ji uškrtil.
01:04:05 -Zastavte!!
01:04:07 Čandalové, počkejte!!
01:04:09 Přestaňte bubnovat!
01:04:11 To jsem já nešťastná,
01:04:14 kvůli které ho chcete popravit.
01:04:22 -Kdo to přišel, když meč byl již vytasen?
01:04:26 Já smrti v chřtánu.
01:04:29 Jako když přijde déšť k vyprahlému obilnému lánu.
01:04:39 -To jsem já, nehodná,
01:04:43 pro kterou ses ocitl v tak nedůstojném postavení.
01:04:47 -Miláčku.
01:04:50 Tebe prý jsem zabil.
01:04:52 -Králův švagr mne škrtil,
01:04:55 téměř připravil o život.
01:04:58 Tvůj lazebník mne zachránil.
01:05:02 -Ještě štěstí, že jsme nepopravili nevinného člověka.
01:05:06 -Z cesty!
01:05:07 Z cesty!!
01:05:12 Čárudatta i Vasantaséna žijí.
01:05:15 Přání našeho nového panovníka Árjaky jsou splněna.
01:05:20 Ať žije král Árjaka!
01:05:22 VŠICHNI: Ať žije král Árjaka!
01:05:25 -Ať po porážce všech nepřátel mu patří širá zem,
01:05:30 nad níž jak korouhev se bílý vrch "Kaljásy" tyčí.
01:05:39 VŠICHNI: Ať žije král!
01:05:42 -Stráž!?
01:05:45 VŠICHNI: Ať žije král Árjaka!
01:05:47 -Stráž!?
01:05:50 VŠICHNI: Ať žije král!
01:05:52 -Co se to děje?
01:05:58 Stráž!? Ke mně!!
01:06:05 -Ano, je to on.
01:06:07 -Spoutejte ho! Do vězení s ním!
01:06:25 -Tys mě Čárudatto ochránil.
01:06:28 -Ochránil tě tvůj vlastní osud.
01:06:30 -Poslední příčina však byls ty.
01:06:33 Získal jsem vládu skrze tvé ctnosti.
01:06:36 Budeš se tedy na ní podílet.
01:06:40 -Sotva usedl tvůj přítel Árjaka na trůn,
01:06:44 přenesl na tebe vládu nad Kušavátí na břehu Vény.
01:06:48 Přijmi to jako první projev jeho přátelské oddanosti.
01:06:53 Pověz sám, co mají učinit s tím ničemou královým švagrem?
01:06:58 Má být v poutech usmýkán?
01:07:01 -Uděláš, co ti řeknu?
01:07:03 -O tom neměj pochyb.
01:07:06 -Když sok, jenž nám křivdil, kleče dává se nám do ochrany,
01:07:10 nesmíme jej zabít zbraní.
01:07:13 -Dobrá.
01:07:15 Předhodíme ho psům!
01:07:16 -Ne!
01:07:18 Laskavostí splácej rány.
01:07:22 Propusť ho.
01:07:24 -Bude propuštěn.
01:07:26 -Co máme učinit pro tohoto mnicha, pane?
01:07:33 -Co by sis přál, příteli?
01:07:35 -Když jsem se přesvědčil, jak všechno na světě pomíjí,
01:07:38 jsem dvojnásob spokojený, že jsem mnich.
01:07:42 -Ctná Vasantaséno,
01:07:44 král Árjaka je šťasten, že ti může darovat jméno vdané paní.
01:07:49 -Nic víc nechci, pane.
01:07:54 "Ach jak je krásná, spanilá.
01:07:58 Zpěv ptačí pro ni hledá jména.
01:08:03 A luna pro ni zbloudila a klesla v trávě na kolena.
01:08:08 A její oko nezná lest.
01:08:10 A váží světlo z hloubky hvězd."
01:08:15 -Pověz, čím tě mohu ještě potěšit?
01:08:19 -Čím jiným bych se mohl ještě těšit?
01:08:22 Moje čest mi byla navrácena,
01:08:24 sok, který nám padl k nohám, puštěn byl,
01:08:27 má je nyní milovaná žena,
01:08:29 ty, co můj přítel, ses mi navrátil a vládneš nám, co král.
01:08:33 Řekni sám, když toto všechno mám,
01:08:36 co bych nad to od tebe si ještě přál?
01:08:40 -Osud jedny zdvíhá, druhé vede k pádu.
01:08:44 Světa pořádek nám ukazuje jako věčný svazek protikladů.
01:08:49 -Kéž naplní se slova nového panovníka.
01:08:53 -Nechť dávají krávy hodně mléka...
01:08:56 Obilí nechť obtěžkává zemi...
01:08:59 Déšť ať prší v pravý čas...
01:09:03 A vanou větry, které těší duše lidí...
01:09:07 Vše, co žije, nech, ať raduje se.
01:09:10 Ctnostní bráhmani jsou stále ctěni.
01:09:13 -Od nepřátel moudří vladaři ať chrání zemi
01:09:17 a po zákonech řídí.
01:09:20 ZPÍVÁ
01:09:23 "Léto je jak krásných vzdech, včely bzučí na jasmínu
01:09:29 a dívka se nad bystřinu sklání s květy ve vlasech.
01:10:00 Léto opojilo včely.
01:10:04 Včely hudbou opojí ženu v bílém závoji,
01:10:09 s kterou o vůni se dělí.
01:10:23 Léto je jak krásných vzdech, včely bzučí na jasmínu
01:10:29 a dívka se nad bystřinu sklání s květy ve vlasech."
01:12:15 Titulky: Kristýna Derzsiová, Česká televize, 2020
Televizní adaptace klasické staroindické Šúdrakovy hry v básnickém překladu Františka Hrubína vypráví milostný příběh jako poetickou pohádku, v níž vítězí láska nad lstí. Natočila ho v roce 1972 M. Poledňáková, která v těchto dnech slaví významné životní jubileum (*7.9.1941), podle scénáře J. Smetany. Urozený Čárudatta (L. Munzar) přišel kvůli své velkomyslné a dobrotivé povaze o jmění. V jeho domě nalézá útočiště krásná Vasantaséna (J. Preissová), kterou pronásleduje králův švagr (J. Libíček, od jehož narození uplyne letos 90 let) nemístnými milostnými návrhy. Vasantaséna, která Čárudattu už dávno miluje, mu dá do úschovy náhrdelník, aby měla záminku se s ním znovu setkat. Do domu se však vloupá zloděj Šávrilaka (J. Satoranský) a náhrdelník ukradne…