Petr Kostka, který právě dnes slaví 85. narozeniny, jako kapitán Exner vyšetřuje smrt nepohodlného svědka. Detektivka s oblíbeným českým kriminalistou z pera spisovatele V. Erbena. ### Režie: Zdeněk Kubeček. Scénář: Vladislav Čejchan. Hrají: Petr Kostka, Jaroslav Marvan, Jiřina Štěpničková, Růžena Merunková a další.
00:02:53 A to je všechno?
00:02:56 Bohužel.
00:02:58 -Protokol máte?
-Jo, tady. Ale moc v něm nenajdete.
00:03:05 Je toho málo, že jo? Já vím.
00:03:07 Hm, na nešťastnou náhodu by to stačilo.
00:03:10 "Uklouzl, upadl na dveře, prorazil hlavou sklo
00:03:14 a prořízl si krční tepnu", udávají příbuzní.
00:03:19 Kdo to vyšetřoval?
00:03:21 Nadstrážmistr Hruška, a měl to těžký.
00:03:24 -Proč?
-Není to jednoduchá rodina.
00:03:30 Starý Krempl byl pěkný ptáček.
00:03:31 Před válkou měl soukromou pojišťovnu.
00:03:33 Vilu si postavil jako hrom
00:03:35 a byl by si postavil zámek, kdyby se nebál lidí.
00:03:38 No, to víte, tady v Meziboří se nic neututlá.
00:03:41 Říkali, že jezdí na Moravu k babičce
00:03:43 a zatím jezdili na riviéru.
00:03:45 -Podezřelé okolnosti?
-Žádné, ale abych pokračoval,
00:03:50 nechtěli, aby jim národní výbor do vily přidělil nájemníky,
00:03:53 tak si tam stará Krempová nastěhovala
00:03:55 dvě děti své rozvedené sestry - Lídu a Ericha.
00:03:59 No, a stejně se to mezi sebou mydlí.
00:04:02 Ten zemřelý, ten byl tak trochu...
00:04:05 (hlasitě zívá)
00:04:08 Promiňte. Víte, kolik hodin jsem na dnešek spal? Dvě.
00:04:13 Měli jsme poslední týden fofr.
00:04:16 -Kolik že to měli dětí?
-Čtyři.
00:04:20 Když Honza a Květa zemřeli, tak zbyla vlastně už jenom Věra,
00:04:23 Petr od nich utekl, ale to už je dávno.
00:04:25 Našli byste ho v místním divadle, dělá tam nějakého poskoka,
00:04:28 a k tomu ještě maluje.
00:04:31 A představte si, že ty své mazaniny prodává.
00:04:34 A najdou se lidi, kteří to kupujou.
00:04:36 -Kde bydlí?
-Jo, adresu vám můžu dát.
00:04:38 Ne, není třeba, aspoň zatím.
00:04:42 -Byl nějaký svědek?
-Svědek žádný.
00:04:47 A proč se vám zdá, že to není v pořádku?
00:04:51 -Jako že by nemuselo jít o nešťastnou náhodu? -Hm.
00:04:56 No, já v tomhle městě žiju už od narození.
00:05:01 No, to je trochu málo, ne?
00:05:03 No, je, je, to víte, to vím, že je to málo, ale na druhé straně,
00:05:08 to víte, kdybych si s tím uměl poradit sám,
00:05:11 tak bych vás sem až z Prahy neštrapicíroval.
00:05:15 Ovšem když vy to zmáčknete...
00:05:19 Tam v té rodině prostě něco nehraje.
00:05:22 Ovšem když nic nenajdete, budu jenom rád.
00:05:25 Tak vám děkuji za útěchu.
00:05:27 V tomhle městě byl totiž vždycky pořádek.
00:05:29 Už řadu let jsme na prvním místě v kraji,
00:05:30 tak trochu jsem sám proti sobě.
00:05:32 Ovšem vědět, že by mezi námi při našich dnešních možnostech
00:05:35 chodil nepotrestaný vrah...
00:05:37 -Kdo byl první u postiženého?
-Starý Krempa.
00:05:40 Ovšem volal okamžitě doktora Bažanta,
00:05:44 snad si myslel, že se dá ještě něco dělat.
00:05:46 -A co pitevní protokol?
-Ještě nedošel,
00:05:50 ovšem doktor Bažant je starý praktik, na toho je spolehnutí.
00:05:53 Tak co myslíte? Můžete s tím něco udělat?
00:05:58 -No, snad. Snad začnu tím Bažantem.
-Já to věděl.
00:06:09 Nějaký mladík, jinak ani noha.
00:06:11 Paní Janoušková, pošlete ho nahoru k Fišerovi.
00:06:13 Je mladej, ať má nějakou praxi. A my tady zavřem krám.
00:06:27 -Pan doktor nemá čas.
-Na vteřinku jenom.
00:06:29 -Promiňte.
-Potíže?
00:06:34 No, rád bych o nich mluvil jenom s vámi, pane doktore.
00:06:39 Podívejte, mladíku, na panice nevypadáte,
00:06:41 sestra tady taky není první den.
00:06:44 Tadyhle je plenta a tadyhle jsou šampusky.
00:06:47 Anebo vás pošlu rovnou na kožní, že jo? Sestro, pište!
00:06:50 Ale já opravdu potřebuji mluvit jenom s vámi, pane doktore!
00:06:53 A proč?
00:06:57 Jo tak!
00:07:00 Paní Janoušková, běžte domů. Ten pán je tento, úplně zdráv.
00:07:06 Jsem tu soukromně.
00:07:10 -Na shledanou, pane doktore.
-Na shledanou.
00:07:15 Nikde jsem nebyl, nic jsem neviděl, nic jsem neslyšel
00:07:17 a s nikým jsem o ničem nediskutoval.
00:07:20 Vy jste rodinným lékařem Krempových, viďte, pane doktore?
00:07:23 Pro Krista pána, co zase? Před týdnem jim zemřel syn.
00:07:26 Nešťastná náhoda?
00:07:27 Máte si přečíst protokol.
00:07:29 A nemůžete mi to říct osobně?
00:07:32 Podívejte, takhle to zkoušejte na paní Janouškovou,
00:07:35 já nejsem ženská.
00:07:36 Já vím, že ne, pane doktore, ale buďte tak laskav.
00:07:40 No, byla to nešťastná náhoda, no.
00:07:42 -Kdo byl doma, když jste přišel?
-Já neměl čas kontrolovat prezenci.
00:07:49 Poslyšte, to je zajímavý. Víte, že si nevzpomenu?
00:07:55 On starej Krempa má dost velkou rodinu
00:07:56 a ještě se tam motá nějaký podnájemník.
00:07:59 Jak dopadla pitva?
00:08:01 Co by do toho novýho mohla přinést pitva?
00:08:04 Ten případ byl tak jasný, že nebylo třeba nic hlásit,
00:08:06 a jestli si někdo myslí, že to bylo něco jinýho,
00:08:08 -tak... -Tak je blázen, jako ten chudák nebožtík.
00:08:12 A ten Krempa byl...
00:08:14 No, léčil ho doktor Čejchan. Pracuje v nemocnici.
00:08:16 Já jsem jenom obyčejnej šlapák, no.
00:08:18 Ale teď mně promiňte, skončila mně ordinace
00:08:21 a já už nejsem žádnej mladík.
00:08:24 Pane doktore, považoval byste prosím náš rozhovor za důvěrný?
00:08:28 Samozřejmě. Mám před penzí.
00:09:00 Matka musela samozřejmě dělat u hrobu scény.
00:09:04 Věro, nebuď zlá. Byl to tvůj bratr!
00:09:11 Proč zlá? Všem nám šel na nervy, i tobě, tetičko.
00:09:25 Promiňte, zapomněl jsem v tom zmatku zaplatit nájemné.
00:09:29 To nevadí.
00:09:35 Věro, nepůjčila sis tady v poslední době nějaké peníze?
00:09:41 Dovolte, pan Krempa?
00:09:44 To jsem já, co si přejete?
00:09:46 -Jestli se zajímáte o podnájem...
-Nezajímám.
00:09:49 Jsem z Veřejné bezpečnosti
00:09:51 a v tomhle domě zemřel za jistých okolností váš syn, Jan Krempa.
00:09:56 Za jakých jistých okolností? Zeptejte se doktora Bažanta.
00:10:00 Už jsem s ním mluvil.
00:10:02 Rád bych se podíval na ty dveře, jestli dovolíte.
00:10:07 Je mi líto.
00:10:09 Kdo vás sem poslal?
00:10:11 Povinnost. Nerad bych vás dlouho zdržoval.
00:10:16 Já jsem Věra Krempová, Honzova sestra.
00:10:19 Matka se na ty dveře nemohla dívat,
00:10:21 tak jsme před ně postavili támhle ten krám.
00:10:24 Děkuji.
00:10:29 -Dovolíte, pane? Váš průkaz.
-Zajisté. S kým mám tu čest?
00:10:38 Rubeš, podnájemník.
00:10:39 Pane Rubeši, buďte tak laskav a píchněte mi s tím.
00:10:48 Prosím...
00:11:01 Děkuji vám, pane Rubeši.
00:11:32 Rád bych se vás na něco zeptal, smím?
00:11:36 -Uklízeli jste ten pokoj?
-Ne, zůstal tak, jak byl.
00:11:42 A měl zůstat, dokud jsem tu já.
00:11:45 Vy jste první, který do něj vkročil. Po něm.
00:11:49 Slyšel jsem, že váš syn byl nemocen.
00:11:50 Trpěl nějakými záchvaty?
00:11:52 Můj syn netrpěl žádnými záchvaty.
00:11:55 Myslím, jestli nerozhazoval věci, nešlapal po nich.
00:11:57 No dovolte!
00:11:59 -Leda záchvaty žvanění a podlosti.
-Erichu!
00:12:02 -Pardon, vy jste?
-Jeho bratranec.
00:12:08 -Bratr má pravdu.
-Ido!
00:12:12 Byl prostě blázen.
00:12:14 (plačtivě) Ne! Ne!
00:12:19 Lituji, že jsem přišel v tak nevhodnou dobu,
00:12:22 ale byl bych rád, kdyby pokoj zůstal i nadále tak, jak je,
00:12:24 a ne jen z piety.
00:12:27 -Dovolíte? -Prosím.
-Děkuji.
00:12:37 Kapitán Exner, číslo 248. Spojte mě s Prahou, číslo 4573. Ano.
00:12:48 Pane Rubeši, buďte tak laskav
00:12:52 -a píchněte mi s tím ještě jednou.
-Prosím.
00:13:08 (zvoní telefon)
00:13:10 Děkuji vám, pane Rubeši.
00:13:16 -Exner.
-Vlček.
00:13:19 Seber Beránka a přijeď. Bude o mně vědět náčelník nadporučík Čarda.
00:13:24 -O co jde?
-Kdo se moc ptá, moc se co?
00:13:30 -Jak tomu mám rozumět?
-Jak jsem to řekl.
00:13:32 Nechci, abyste vyšetřovali.
00:13:34 Mám už toho vyšetřování za celý život až po krk.
00:13:37 Chcete rozvrátit klid mé rodiny, pane?
00:13:39 Co tím myslíte, že máte vyšetřování až po krk?
00:13:41 Promiňte, prosím vás. Tatínek byl majitelem pojišťovny po znárodnění.
00:13:46 Rozumím, ale tady by šlo přece o docela jiné problémy.
00:13:48 O jaké?
00:13:50 Co kdyby to nebyla nešťastná náhoda?
00:13:52 Co tedy?
00:13:54 Vražda?
00:13:58 Omlouvám se. Na shledanou.
00:14:22 -Dobrý den. Neruším?
-To se uvidí.
00:14:28 Jsem Exner. Kapitán.
00:14:33 -Ale ne od vojáků, jestli rozumíte.
-Doktor Čejchan.
00:14:39 Rád bych si s vámi promluvil o chorobě Jana Krempy.
00:14:43 -Ale ten zemřel. -No, právě. Ošetřoval jste ho přece?
00:14:48 Byla to schizoidní psychopatie
00:14:49 jako trvalý následek schizoidního onemocnění.
00:14:53 Jak se projevovala?
00:14:54 Normálně. Totiž normálně, jako případ,
00:14:58 ale zachovával si určitý intelekt.
00:15:00 -Co tím myslíte? -Četl dobře anglicky, německy, například.
00:15:04 Dělal potíže svému okolí?
00:15:06 Drobné rodinné nepříjemnosti, pokud vím,
00:15:09 ale v rodině nebyl nikdo natolik neinteligentní,
00:15:12 že by to bral vážně.
00:15:14 -A dál?
-Co dál?
00:15:16 -Nějaké záchvaty? Epilepsie třeba.
-Rozhodně ne.
00:15:21 Hm. Když jsem si prohlížel jeho pokoj,
00:15:24 všiml jsem si, že je tam všechno laděno dočervena.
00:15:29 -To je zvláštní.
-Copak?
00:15:32 Že toho dost víte, myslím z oboru.
00:15:35 Děkuji vám. Málokdy se stane, že by mě někdo pochválil.
00:15:39 Vztah k červené barvě byl u něho výrazný.
00:15:42 Projevoval se dost zvláštním způsobem,
00:15:45 sbíral totiž věci, které byly červené.
00:15:48 -Byl při tom agresivní?
-Vůbec ne. Spíš umíněný.
00:15:54 Ale pořád nechápu, že by Krempa něco udělal.
00:15:58 Nemyslím, že Krempa něco udělal.
00:16:01 Myslíte, že někdo něco udělal Krempovi?
00:16:04 -Považujte prosím náš rozhovor za důvěrný. -Samozřejmě.
00:16:08 Chápu, že to nebude lehké, tady v Meziboří.
00:16:22 (ťukání na dveře)
00:16:24 Kdo to byl?
00:16:27 -Pojicajt.
-No, a co?
00:16:29 Ptal se na Krempu, do jaké míry byl cvok.
00:16:33 (zvoní telefon)
00:16:40 Čejchan. Je tady se mnou Rous.
00:16:47 Přivezli něco na chirurgii, nešel by ses na to podívat?
00:16:50 Beze všeho.
00:16:52 Už tam jde.
00:17:01 Trumf, trumf a sedma.
00:17:04 (klepání na dveře) Platit! Dále!
00:17:08 Sakra!
00:17:10 Pomáhej pánbůh, pánové! Hledám Petra Krempu.
00:17:14 Co tady chcete? Tady nemáte co dělat.
00:17:16 -Ale mám, jinak bych tu nebyl. Pan Krempa? -Jo, to jsem já.
00:17:21 Kdybyste byl tak laskav a chvíli se mi věnoval?
00:17:25 -Přejete si koupit obraz?
-Obraz?
00:17:28 (inspicient volá na scénu)
00:17:31 Hoši, skočte tam. Hned jsem za váma.
00:17:40 Tak obraz říkáte, jo?
00:17:42 Brouku, čekám na tebe už celou hodinu.
00:17:44 Počkej, já mám návštěvu.
00:17:45 -To je slečna Léblová a pan?
-Exner.
00:17:48 Pana Krempu jsem zdržel já, zajímají mě jeho obrazy.
00:17:51 Chtěla jsem se jenom zeptat...
00:17:52 Počkej nahoře, přídu hned za tebou.
00:18:01 -Vaše paní?
-Co?
00:18:03 Pardon. Představoval jste mi ji jako slečnu.
00:18:06 Tak sakra, co vás vlastně zajímá?
00:18:08 Obrazy. A že vy, malíř, děláte divadelního mistra?
00:18:13 Copak se dneska malováním někdo uživí?
00:18:16 Já nejsem členem Svazu výtvarných umělců,
00:18:18 a přesto si troufám malovat.
00:18:20 A nejen to, čas od času své obrazy i prodávám.
00:18:24 Já nemůžu za to, že mě pánové ze svazu nechtějí za člena.
00:18:28 Možná, že maluju špatně, možná, že ne.
00:18:31 Myslím si, že nejsou kompetentní, aby to posuzovali.
00:18:34 No, tak co? Myslíte si taky, že jsem přepjatý?
00:18:37 Každý jsme svým způsobem přepjatý.
00:18:40 Já, například, jsem taky přepjatý, jenže od kriminálky.
00:18:47 Musím už na scénu.
00:18:50 Nezlobte se, chtěl jsem se s vámi jenom seznámit.
00:18:55 (smích) To se stává.
00:19:03 -Pardon.
-Prosím.
00:19:07 Ten vstup byl vynikající, ale vy nejste přece detektiv?
00:19:14 Takhle detektivové nevypadají.
00:19:18 A jak podle vás vypadají?
00:19:25 A víte, že je zakázáno vyslýchat opilé nebo opíjet vyslýchané?
00:19:29 Ale to jistě, ale já vás přece nevyslýchám.
00:19:33 Naopak, docela normálně se bavíme.
00:19:36 I když mě ta vaše rodina zajímá. Pořád se v ní nemohu vyznat.
00:19:44 (hraje hudba z juke boxu)
00:19:47 Tančíte vůbec?
00:19:52 No, tak trochu.
00:20:10 Ta famílie za to nestojí.
00:20:14 Strýcovi a tetě hrozilo, že jim do baráku někoho nastěhují,
00:20:17 tak jsme se k nim nastěhovali my, já a bratr Erich.
00:20:23 Měli 4 děti. Petr to s nima nemohl vydržet, tak utekl k divadlu.
00:20:27 Květa umřela a...
00:20:31 -A ta Květa byla svobodná?
-Ne, měla za manžela doktora Rouse.
00:20:35 Bydlel s ní ve vile a po její smrti se jednoduše odstěhoval.
00:20:40 Teď umřel Honza a tak jim zbyla jenom Věra.
00:20:43 -Á ta, ta přísná?
-A hubená.
00:20:55 Prosím, ne tak výstředně, máme někdy potíže.
00:20:59 Budeme se snažit.
00:21:00 -Přineste mi pomerančový mošt.
-Prosím. -A vám?
00:21:02 -2 deci vína.
-Prosím.
00:21:09 -Vy jste na mě čekal u divadla schválně? -Hm.
00:21:13 Udělala jsem chybu, že jsem s vámi šla.
00:21:17 Chtěl jste se něco dozvědět a nedozvěděl jste se nic.
00:21:19 Mohl jste klidně spát.
00:21:22 A proč jste tedy šla?
00:21:26 Špatné svědomí. My jsme totiž Honzu všichni nenáviděli.
00:21:32 Myslelo mu to dobře, jestli mi rozumíte.
00:21:35 Vymejšlel, jak nám otravovat život a všechny někdy muselo napadnou,
00:21:38 že by bylo nejlíp, kdyby nebyl.
00:21:41 A pak jste se objevil vy a...
00:21:43 Ruce vzhůru!
00:21:47 To jsou blbý vtipy.
00:21:48 My se ženem temnou nocí a ty tady... Dobrý den.
00:21:52 Dáme si něco k jídlu a jdeme do hotelu.
00:21:54 Přijdeš za náma?
00:22:02 Chtěla bych jít domů, mám strach.
00:22:03 -Z čeho?
-Z vás.
00:22:08 Bojím se, aby to nebyl někdo, koho mám třeba ráda.
00:22:12 -Nic vám nemohu slíbit, bohužel.
-Já vím.
00:22:30 Halo, kruciáni, ty telefony nefungujou. To je...
00:22:33 Haló! Haló! Tady Krempa.
00:22:35 Doktore, prosím vás, nemůžete nás v tom nechat, víte?
00:22:37 Můžou tady bejt každým okamžikem
00:22:39 a já se bez právního zástupce neobejdu.
00:22:41 Znáte moji ženu, něco řekne a je... A je konec.
00:22:45 Potichu!
00:22:51 -Dobré jitro.
-Dobrý den.
00:22:53 Mohu vás požádat ještě jednou, abyste mně ukázal váš průkaz?
00:22:56 Zajisté.
00:22:58 -A zde je povolení k prohlídce.
-Povolení k pro...?
00:23:02 Prosím vás, abyste sečkal, než se dostaví náš právní zástupce.
00:23:04 Nesečkám. Nejdu nikoho zatýkat.
00:23:07 Tohle je můj spolupracovník podporučík Beránek
00:23:09 a tohle je soudruh Petrů z národního výboru,
00:23:11 který bude prohlídce přítomen.
00:23:12 Ale já nedovolím... Já nedovolím, aby se ta...
00:23:16 Prosím vás, rozmyslete si to! Nechte ho spát.
00:23:20 Marie! Jak vidíte, pánové, očekávali jsme vás.
00:23:24 Velice mě těší.
00:23:25 Copak si naše rodina musí nechat všechno líbit?
00:23:38 Uklízeli jste tady v hale?
00:23:40 -Ne.
-Já jenom zametala.
00:23:43 Pane Krempo, pokud si vzpomínám,
00:23:44 žádal jsem vás včera, aby do pokoje nikdo nevstupoval.
00:23:48 Ale drželi jsme se přesně vašich pokynů.
00:23:51 Když jsem včera odcházel, stál příborník zde,
00:23:54 asi 2 centimetry od téhle parkety.
00:23:56 Dnes je tady. Můžete mi vysvětlit ten záhadný posun,
00:24:00 když milostivá v hale jenom zametala?
00:24:25 Paní Krempová, pojďte sem také.
00:24:29 I včera tu byl nepořádek, ale jiný.
00:24:31 Včera byla povytažena levá horní zásuvka u stolu,
00:24:34 dnes prostřední a pak tahle napravo. Kdo to udělal?
00:24:56 -Dobrý den. Pan Erich Murš?
-Ano.
00:24:59 -Směl bych se vás na něco zeptat?
-No, prosím. -Děkuji vám.
00:25:05 Mohl byste si vzpomenout, co jste dělal minulý pátek odpoledne?
00:25:10 -To snad jo.
-Bylo by to pro vás výhodné.
00:25:14 -Myslíte tím moje alibi?
-Hm.
00:25:16 Jestli ano, tak žádný nemám.
00:25:20 Hnedka po obědě jsem vzal kolo a odjel jsem ven.
00:25:22 -Viděl vás někdo?
-Ne.
00:25:25 -Vy jste Jana Krempu neměl rád?
-Nikdo ho neměl rád.
00:25:30 -To vím, ale proč vy?
-To není jednoduchý.
00:25:36 -Můžu si to chvilku rozmyslet?
-Samozřejmě.
00:25:45 -Jan Krempa byl váš?
-Bratranec.
00:25:48 Žijeme tady v nájmu. Jinak ale s tou rodinou nic nemám.
00:25:53 Víte, já jsem přesvědčenej, že nebyl blázen.
00:25:55 Byl jen línej a zalíbila se mu role ubožáka.
00:25:59 S invalidní rentou mohl bejt docela dobře spokojenej.
00:26:01 -Lékaři ovšem tvrdí...
-Lékaři tvrdí!
00:26:03 Léčil ho psychiatr Čejchan, dobrý přítel doktora Rouse
00:26:05 a ten byl manželem Honzovy zemřelý sestry,
00:26:07 takže to zase zůstalo v rodině.
00:26:10 To je váš názor nebo se o tom nějak povídalo?
00:26:13 -Můj soukromý názor. Ostatně mě Honza neotravoval. -Jak to?
00:26:16 No, jak to. Jednou jsem si na něj počkal a dal jsem mu přes hubu.
00:26:22 -A dál?
-A byl pokoj.
00:26:37 Vlastně patřím mezi podezřelý. No, mohl jsem to udělat.
00:26:46 Mně se u vás líbí. Nevadilo by vám,
00:26:49 kdybych si z vašeho pokoje udělal tak trochu kancelář?
00:26:54 No, prosím.
00:26:58 Děkuju vám.
00:27:13 Děkuju, to je všechno. Děkuju.
00:27:17 Prosím.
00:27:20 -Je dovoleno podporučíkovi jako já kát se? -Jako vždycky.
00:27:24 Tak už jsem si byl skoro jistý, že jsme naletěli,
00:27:26 ale nestalo se tak.
00:27:28 No, tak sláva!
00:27:29 Na koberci, kde právě stojíš, jsme našli stopy,
00:27:31 ze kterých se dá soudit, že tu došlo k nějaké malé rvačce,
00:27:33 čáry sem a tam.
00:27:36 Neboj, už to mám vyfocený a zakreslený. Podívej se!
00:27:40 Dvě rýhy jsou protažené z místa rvačky směrem ke dveřím
00:27:43 a končí asi metr padesát od prahu.
00:27:45 Pravděpodobně byl někdo vlečen směrem ke dveřím.
00:27:48 Tak vida! A co je tohleto?
00:27:51 To je ta rozšlápnutá pilulka. Zbytky jsou v týhle obálce.
00:27:54 A představ si, Vlček našel pod stolem ještě jednu celou.
00:27:56 -Má označení?
-Ne, poslat do Prahy?
00:27:59 No, že se tak hloupě ptám. A dál?
00:28:02 No, dál už toho moc není. Trochu špíny, nějaké jehličí
00:28:04 a na parketách sotva zřetelné černé šmouhy,
00:28:06 já bych řekl gumový podpatek nebo tak nějak.
00:28:08 (někdo klepe) Dále!
00:28:10 -Už smím?
-No, prosím.
00:28:14 -Dostavil se Bohuslav Rubeš, ten podnájemník. -Děkuju vám.
00:28:21 -Hele, podívej se na to.
-Ukaž.
00:28:25 -Já tě taky potěším.
-Hm?
00:28:27 Někdo tady opravdu všechno pečlivě přerovnával. Pracoval v rukavicích.
00:28:32 No dobrý!
00:28:39 Podívejte se, já jsem podnájemník. Nehádám se, hovořím o počasí
00:28:42 a trochu se stýkám s Věrou Krempovou.
00:28:44 Co tím myslíte, trochu?
00:28:47 Hrajeme spolu šachy.
00:28:49 Učila mě na hospodářské škole těsnopis a psaní na stroji.
00:28:53 Co vám udělal Jan Krempa?
00:28:57 Nebyl normální, to přece všichni věděli.
00:29:01 -Mohu mluvit otevřeně?
-Jistě.
00:29:06 Jednou mi vypustil všechny čtyři pneumatiky
00:29:08 a já jsem je musel pumpovat ručně.
00:29:14 -A jak jste se mu odvděčil?
-Postěžoval jsem si paní Krempové.
00:29:17 -A ona?
-Vrátila mi podnájem za půl měsíce
00:29:19 a prosila mě, abych to nikomu neříkal.
00:29:22 Ale o to teď nejde.
00:29:28 Já jsem vám chtěl sdělit...
00:29:35 -Cigaretu?
-Ne, děkuju, já nekouřím.
00:29:39 Došlo mi to až po vaší návštěvě.
00:29:41 Předtím mě vůbec nenapadla nějaká souvislost
00:29:43 mezi smrtí a ztrátou peněz paní Krempové.
00:29:46 Totiž napadla, ale zdála se mi hloupá.
00:29:52 Prosím vás, mohu si být naprosto jist,
00:29:54 že můj názor nebude pochopen jako pomluva?
00:29:57 Jistě.
00:30:00 Tak paní Krempové se někdy ztratí peníze,
00:30:02 a nejen to, z jejich knihovny se občas ztratí i kniha,
00:30:06 většinou cenná, málo dosažitelná.
00:30:08 Oni o tom nemluví, víte, ale vždycky se nějak podřeknou.
00:30:11 Ale mě teď krádeže nezajímají, pane Rubeši.
00:30:15 No, jistě, ale tady nejde
00:30:16 o neohlášené nebo dokonce neobjasněné krádeže.
00:30:19 -A o jaké tedy?
-V kruhu rodiny nebo známých.
00:30:25 Totiž známých...
00:30:30 Prostě dělá to Petr Krempa.
00:30:33 Žije na vysoké noze, v divadle nemá tak velký příjem, střídá známosti.
00:30:36 Je ženatý, ne?
00:30:38 No, jistě, ale to přece nevylučuje...
00:30:41 Pane kapitáne! A kromě toho, ale zůstane to jenom mezi náma?
00:30:49 Pane Rubeš!
00:30:53 Cestou ze spořitelny do kanceláře
00:30:55 křižuji ulici u zadního vchodu do vily.
00:30:58 V pátek odpoledne jsem tam zahlíd Petra Krempu.
00:31:05 -V kolik hodin?
-Mezi čtvrtou a pátou.
00:31:11 Vycházel ze zahrady, zamykal branku.
00:31:16 Nenáviděli se, prostě se nenáviděli, ti dva.
00:31:23 -Tím chcete říct, že...
-Ne. Ne.
00:31:25 Prosím, tím já vůbec nic nechci říct,
00:31:27 jenom postřeh, domněnku. Ne názor. A to prosím ještě čistě důvěrně.
00:31:33 -(za dveřmi) Soudruhu kapitáne!
-Vidíte, musím zase jít.
00:31:42 Soudruhu kapitá...
00:31:47 Pane Krempo, mohl byste ještě jednou vylíčit,
00:31:49 jak jste našel svého syna?
00:31:52 Ano, prosím.
00:31:53 -Kudy jste vstoupil do haly?
-Tady těmi dveřmi.
00:31:55 Okamžik, prosím!
00:31:57 Tam ty dveře vedou do zahrady a k zadnímu vchodu do vily.
00:31:59 Byly otevřené nebo zavřené?
00:32:02 -To nevím.
-Pokračujte, prosím.
00:32:06 No, nejprve jsem si ničeho nevšiml,
00:32:08 až teprve později jsem viděl rozbité dveře a v nich hlavu.
00:32:14 Kde jste asi stál v tu chvíli?
00:32:16 No, myslím, že asi tak... No, tady. Tady v těch místech.
00:32:24 Co jste dělal dál? Můžete nám to předvést?
00:32:28 No, prosím. No, pochopitelně jsem skočil
00:32:30 a chtěl jsem ho vyprostit z těch dveří, ale...
00:32:36 Ale nešlo to, protože tenkrát tady bylo plno rozbitého skla
00:32:39 a plno krve.
00:32:40 Tak jsem vešel dveřmi do pokoje.
00:32:47 Mohl byste počkat chvíli venku?
00:32:52 Ty dveře byly otevřené?
00:32:56 No, myslím pootevřené.
00:32:59 Když dovolíte, asi takhle.
00:33:03 Takže jste se jimi mohl protáhnout?
00:33:06 No vždyť jsem vám to už říkal!
00:33:09 Tak prosím.
00:33:23 A teď se podívejte. Můžete nám vysvětlit, proč ty dveře neujely,
00:33:33 když do nich narazil hlavou váš syn, právě tak, jako teď?
00:33:40 Ne.
00:33:53 Vy jste se rozhodl, že už na nás nepromluvíte?
00:33:58 Přál bych si jen, aby už jste odtud zmizeli.
00:34:05 -Přivezli posudek o pitvě.
-No, a co?
00:34:08 Když si Krempa prořízl krk o sklo ve dveřích, tak už nedýchal.
00:34:12 Kromě toho měl na krku oděrky a podlitiny.
00:34:14 Tak co říkáte? Vsadil jste na špatného koně?
00:34:18 Intuice, ta se v naší branži taky počítá.
00:34:21 Soudruhu náčelníku, mohl byste dát předvést Petra Krempu?
00:34:25 Petra Krempu? No, prosím, s největší radostí,
00:34:28 ovšem zatím čeká na výslech jeho sestra nahoře.
00:34:31 Děkuju vám.
00:34:33 Tak, první kolo máme za sebou.
00:34:34 Teď do druhého, bude těžší - najít pachatele.
00:34:40 V pátek odpoledne v kritický den, jak vy říkáte, jsem byla ve škole,
00:34:43 tam mě viděla spousta lidí. Mám dokonalé alibi.
00:34:48 Jak jste přišla zrovna na tohle?
00:34:50 Protože vám již jistě mnoho lidí řeklo,
00:34:52 že jsem svého bratra srdečně nenáviděla.
00:34:54 -A víte, že ne?
-Ne?
00:34:57 Když vám to neřekli, já tomu moc nevěřím,
00:34:59 tak se to stejně dovíte velice brzy.
00:35:01 -Od koho například?
-Od mého mladšího bratra Petra.
00:35:05 Pro toho jsem právě poslal.
00:35:09 Předevčírem jste si byl daleko méně jistý, než dnes.
00:35:13 Chcete se mnou patrně hovořit o naší rodině
00:35:15 a dovědět se maximum drbů, abyste si mohl upřesnit směr.
00:35:20 Hlavně mě zajímají oba vaši bratříčci.
00:35:23 No, výborně. Na téhle platformě se můžeme dohodnout.
00:35:27 Tak kromě mé matky lezl Honza všem krkem
00:35:29 a všichni měli dost důvodů se s ním vypořádat.
00:35:32 Otec se ho bál.
00:35:35 Můj mladší bratříček Petr má neustále finanční potíže.
00:35:40 -Myslím, že krade.
-Kde?
00:35:43 -Nevím, ale doma jistě.
-Malý plat?
00:35:47 Pití, sem tam nějaká holka,
00:35:51 což pro pověst rodiny v našem městě znamená katastrofu.
00:35:56 Když jsem byl u vás poprvé, ptala se vás maminka,
00:35:58 jestli jste si v poslední době nepůjčovala peníze.
00:36:01 Patrně si nebyla jista, jestli je někam nezaložila.
00:36:04 Kdyby je totiž vzal Petr a ona si tím byla jista,
00:36:07 tak by mlčela.
00:36:09 -Tohle není drb?
-Ne, to jsou fakta, pane?
00:36:12 -Exner.
-Děkuji.
00:36:17 Ale Petr není muž činu.
00:36:19 Prostě po tatíčkovi, nikdy se nepral, vždycky radši utekl.
00:36:25 A pan Rubeš?
00:36:30 Věříte, že jsou lidé, kteří i šachy hrají maximálně opatrně?
00:36:34 Dokonce se dá říct zbaběle?
00:36:44 Ale vy je s ním přece hrajete.
00:36:48 -Protože tu není nikdo, s kým bych hrála. -Promiňte.
00:36:57 Zase trochu subjektivní výlev.
00:37:02 Je podstatné pro vaši práci,
00:37:04 jestli se s ním stýkám jako se svým bývalým žákem nebo také jinak?
00:37:11 -Ne, to není podstatné.
-Nestýkám se s ním jinak.
00:37:21 -Chcete vědět ještě něco?
-Ehm, ne děkuji.
00:37:26 Vlastně... Pod svícnem tma, pan Erich Murš?
00:37:34 Ten je schopen fackovat se z fleku, za cokoliv.
00:37:38 Mimochodem, abych se mu nepřipletl také do rány.
00:37:42 Nemohu mu stále zabírat jeho pokoj.
00:37:44 Nebyl by tady nějaký koutek, kde bychom mohli nerušeně pracovat?
00:37:48 Úplně volný je jenom pokoj po Květě,
00:37:50 ale musíte se zeptat matky.
00:37:52 Proč?
00:37:55 To poznáte sám.
00:37:59 -Ještě něco?
-Ne, děkuji.
00:38:08 Slečno Věro, měla byste někdy chuť zahrát si šachy se mnou?
00:38:16 Ráda.
00:38:27 Ach. (ťukání na dveře) Dále!
00:38:32 Petr Krempa není k nalezení. Jako by se pod ním slehla zem.
00:38:36 Tak vida! A co jeho žena?
00:38:38 Říkala, že odjel na ředitelství do Hradce.
00:38:40 A ví to jistě? Byla s ním na nádraží?
00:38:42 Ne, nebyla, ale říkala, že jinam jet nemohl.
00:38:44 Ovšem v Hradci ho nenašli.
00:38:46 Budu se muset stavit v hotelu.
00:38:47 -Špína, co?
-Přesně tak.
00:38:50 -Nemá ten Krempa nějakou milenku?
-Jo, to já nevím.
00:38:53 To víte, máme dost rozkrádaček v socialistickým vlastnictví,
00:38:56 na drby není čas.
00:38:58 Tak na shledanou.
00:39:00 Poslyšte, když jsem byl u něho tenkrát v divadle...
00:39:02 Neznáte nějakou Léblovou?
00:39:04 Léblovou? Léblovou? To je moje švagrová.
00:39:10 Má dceru? No, Mílu, je jí devatenáct.
00:39:14 Co je s ní?
00:39:16 No, mezi námi, soudruhu Čardo, já jsem někdy na drby.
00:39:21 Já vám nerozumím.
00:39:23 Myslím, že milenkou Petra Krempy je vaše neteř.
00:39:26 -Co?
-Tak na shledanou.
00:39:29 Ježíši Kriste!
00:39:53 Ta stará paní má ale divnou mánii. Barikádovat dovede.
00:39:59 Jako před týdnem dole, nehmlich.
00:40:03 No, místa měli pořád ještě dost.
00:40:14 Tak tady zemřela Květa Krempová.
00:40:18 Jak v zakletým zámku.
00:40:33 Á, jsme zralí do postele.
00:40:37 Vypadá to, jako kdyby sem celý rok nikdo nevlez.
00:40:39 -To je rodinka! Ani její muž?
-Jaký muž?
00:40:43 Doktor Rous, ten internista.
00:40:45 Paní Krempová vypovídala,
00:40:46 že pracoval tenkrát v nemocnici v Borovině.
00:40:48 Dojížděl vlakem a sem domů se vracel asi tak dvakrát tejdně.
00:40:51 Když zemřela Květa Krempová, tak tu nebyl.
00:40:55 S ním si budu taky muset promluvit.
00:40:57 Tak mi shrňte výsledky a pudem na kutě.
00:41:01 Že je to vražda je jasný, jinak nula od nuly pojde.
00:41:03 Ale, tak neblbni.
00:41:05 Od Krempovy smrti uplynul tejden. Už se tady normálně žilo, uklízelo.
00:41:08 V jednom pokoji dokonce dvakrát. Není pravděpodobné, že by to byla
00:41:10 do posledního detailu promyšlená vražda.
00:41:13 Jediný pokoj, kde se vlastně neuklízelo, je tenhle.
00:41:16 Nějak se mi to všechno nezdá.
00:41:18 Můžu mít na blázna vztek, ale že bych ho zabíjel?
00:41:21 -Leda v sebeobraně.
-Nebo když se s ním pohádám.
00:41:24 Nebo když něco hledám a on mě vyruší.
00:41:30 -Lékárnička. -Lékárnička? Roční zásoba okresního města.
00:41:37 Samej Digitalis.
00:41:40 Květa měla anginu pectoris.
00:41:42 -Tady je něco francouzsky.
-Na to snad stačíme, ne? Cordal E.
00:41:47 -Taky anglicky.
-Marplan.
00:41:51 -Maďarsky.
-Maďarsky? Korontin éš...Éš...
00:41:59 Tak to vzdávám.
00:42:04 Blbneme, pánové. Jsme v koncích.
00:42:08 (smích) Co to čteš, prosím tě?
00:42:10 To je děsně zajímavý.
00:42:12 Ta paní si dělala poznámky, co během dne koupila a kde byla
00:42:13 a co by měla dělat.
00:42:15 Teda, pánové, tady je nejlíp vidět, jak jdou ceny nahoru.
00:42:17 Ježíšmarja, klid!
00:42:18 Počkej! Počkej! Nech mě domluvit. Nebudeš litovat!
00:42:21 -Dva poslední deníky tady chybí.
-No, a co?
00:42:25 Ten poslední, podle data, jsme našli dole u Jana Krempy.
00:42:27 Byl zapadlý v psacím stole a byl červený.
00:42:30 -Ten předposlední jste nenašli?
-Ne.
00:42:33 Hm. Hele, vezmi to Čardovi.
00:42:39 Sice se to nemá, ale konec konců to vrátíme.
00:42:41 Jo, a z toho vemte vzorky a pošlete k expertíze.
00:42:44 -(smích)
-Co je?
00:42:47 Nic. Tady je taková legrační poznámka.
00:42:49 Ona si totiž zapisovala...
00:42:52 Okamžitě do postele! Fofrem!
00:43:07 Promiňte, chtěla jsem jenom utřít prach.
00:43:38 Pane doktore Rousi, a proč vy jste se po smrti své ženy
00:43:41 již nikdy nevrátil do Krempovy vily?
00:43:44 Tak prostě jsem nemohl.
00:43:45 -Vy si skutečně neodložíte?
-Ne, děkuji. Spěchám.
00:43:48 Tohle je, myslím, váš majetek, lékárnička vaší paní.
00:43:54 Hm, běžné léky jednoho typu.
00:43:58 Jsou tam také cizí léky - Marplan, Cordal E, myslím dost cenné.
00:44:01 To můžete klidně vyhodit.
00:44:03 Neléčil jsem ji, ani jsem se nesnažil ji léčit.
00:44:06 Zásadně se to nedělá a měla dobrého lékaře.
00:44:08 Doktora Bažanta, toho jsem poznal. Fajn člověk.
00:44:11 Pacienti ho mají, myslím, rádi, ne?
00:44:14 Starý praktik s poněkud svéráznými názory na terapii,
00:44:16 ale tohle, to byla jednoznačná diagnóza.
00:44:20 Jdu za vámi, pane doktore,
00:44:22 jako za někým, kdo snad jediný se může na tu rodinu podívat
00:44:25 trochu objektivně.
00:44:27 Jaký je váš názor na smrt Jana Krempy?
00:44:30 Nevím, jestli o tom mohu odpovědně mluvit. Nežiju tam víc, než rok.
00:44:35 Nechci, abyste mluvil odpovědně, potřebuji se dopátrat motivu.
00:44:37 Mohl bych si u vás také umýt ruce? V autě se člověk špíně neubrání.
00:44:41 -Prosím.
-Děkuju vám.
00:44:43 Nebudu si nic psát. Nebudete podepisovat žádnou výpověď,
00:44:47 ani vás nebudu tahat po soudech.
00:44:50 Motiv? Motiv? Dovolte, trošku si to proberu.
00:44:55 Každý zločin má totiž nějaký motiv.
00:44:59 Myslíte, že to byl skutečně zločin?
00:45:03 Zprvu jsem pochyboval, teď už ne.
00:45:05 Kdo by podle vás mohl zavraždit Jana Krempu?
00:45:09 -Promiňte, a může být motivem také strach? -No, jistě.
00:45:13 -Pak... Ale ne.
-No, tak ven s tím. Můj slib platí.
00:45:19 Můj bývalý tchán byl velice sebevědomý člověk.
00:45:22 Byl chudý, zbohatl,
00:45:24 z vyprávění vím, že se přitom často choval bezohledně,
00:45:26 jinak se taky zbohatnout nedalo.
00:45:28 No, byl prostě bez skrupulí.
00:45:30 Podařilo se mu zachránit celou vilu.
00:45:31 Jestli schoval také nějaké šperky, zlato, pak to třeba Honza věděl...
00:45:35 Inteligentní byl dost a mohl otce vydírat.
00:45:38 Proč? Blázen bez velkých nároků na životní standard?
00:45:41 -Mirku?
-Dobrý den.
00:45:43 Dovolte, moje žena je sestrou na chirurgii.
00:45:45 Kapitán Exner z toho... Počkejte, jak vy tomu teď říkáte?
00:45:49 Dobrý den.
00:45:50 -Prostě, Veřejná bezpečnost.
-Jo tak. Z Veřejné bezpečnosti.
00:45:54 Nebudu zdržovat. Vidím, že někam odcházíte.
00:45:57 -Ano, máme výročí, dvouleté.
-Aha, gratuluji.
00:46:01 Zdržíte se? Ráda bych vás pozvala zítra na večeři.
00:46:04 Málokdy k nám někdo přijde a mně se ještě nestalo,
00:46:05 že bych mohla mluvit s někým z vašeho oboru.
00:46:08 Žena je báječná kuchařka.
00:46:10 Děkuji vám. Ohlásím se tedy, když dovolíte.
00:46:15 -Co s tímhle?
-To můžete klidně vyhodit.
00:46:18 -Á, tady ještě... Jau!
-Copak?
00:46:22 Nic. Nic.
00:46:24 -Plotýnky.
-Začínající?
00:46:28 -Bohužel dost brzy.
-Kolik je vám let?
00:46:31 -Třicet a něco.
-Tak to zas není tak příliš brzy.
00:46:34 Slabá útěcha.
00:46:36 Když dovolíte, odemknu vám spojovací chodbu.
00:46:45 -To je večer, co?
-Kde ses toulal?
00:46:48 -Budeš se divit, pozvali mě ke Krempům. -No a?
00:46:53 Starej Krempa má strach z kriminálky.
00:46:55 Byl tam taky doktor Bažant a jejich známý právník.
00:46:58 Měla to být porada, jak zabránit skandálu.
00:47:02 Dostal jsem kafe s velkou vodkou.
00:47:04 -Večeři ne?
-Ne.
00:47:06 Chudnou. Jo, mimochodem, volala Blanka.
00:47:09 Sakra, zase si bude stěžovat, že jsem zarostlej, jak opice.
00:47:11 -Nemáš holící strojek?
-Tady je.
00:47:16 Sympatický člověk, ten kapitán, viď?
00:47:18 No. Jo, tak hezkou službu a dobrou noc.
00:47:34 Prosím.
00:47:44 Dobrý den vespolek!
00:47:48 -Dobrý den.
-Tak co mi vlastně chcete?
00:47:52 -Kde je Petr Krempa?
-No, vím já?
00:47:55 -Znáte ho.
-No, od vidění, samozřejmě.
00:47:59 Samozřejmě.
00:48:02 Zapomněla jste, že jste ho v divadle oslovovala: "Brouku."
00:48:08 Tak kde je?
00:48:10 Na to se snad zeptejte jeho ženy, ne? Mohu jít?
00:48:14 Každou chvíli může přijít váš strýček, nadporučík Čarda.
00:48:22 Hm, když jinak nedáte...
00:48:27 -Tak kde jste se měla s Petrem sejít? -Na Špičáku.
00:48:32 -Minulý týden jste tam byli také?
-Jo.
00:48:36 -A co jeho žena?
-Do tý mi nic není.
00:48:38 -Ostatně má taky milence.
-Váš měsíční plat? -Co?
00:48:42 No, dva výlety, vlak, autobus, nocleh, nebo spíte pod stanem?
00:48:46 Petr vydělá dost. Maluje.
00:48:48 Při dobré vůli bychom tam za hodinku mohli autem být.
00:48:52 Hehe, s váma tam teda nepojedu.
00:48:53 -Když dovolíte...
-No nejedu nikam!
00:48:56 Hm, tak já požádám nadporučíka Čardu.
00:48:58 -Počkejte. A co mu chcete?
-Vy jste ale zvědavá.
00:49:31 To je pro nás? Jo, fajn. Děkujem pěkně. Děkujem.
00:49:44 Dobrý večer. Slečna Léblová zmeškala vlak,
00:49:47 tak jsem si dovolil...
00:49:49 Děkuju. No děkuju vám!
00:49:55 Prosím.
00:50:01 -Pomerančový mošt.
-S velkou, s malou?
00:50:04 -Řidič.
-Máme volné pokoje.
00:50:07 Doba je taková, že žádným kvaltem nic nedohoníte.
00:50:10 Přesně tak, ale já hrozně rád jezdím v noci.
00:50:12 -Znáte Petra Krempu?
-Proč?
00:50:16 Chtěl bych si od něho koupit obraz.
00:50:19 Á, ano, koupili jsme jich s manželem několik.
00:50:22 Děkuji.
00:50:24 Je tu příjemně. Až budu mít dovolenou, rozhodně sem zajedu.
00:50:30 Předpokládám, že už vás slečna Léblová informovala.
00:50:35 Víte, že jsem netušil,
00:50:36 že se kriminálka zajímá také o manželské nevěry?
00:50:39 Ale, pane Krempo, mně je úplně jedno, s kým, kdy a proč
00:50:42 se stýkáte, pokud vaše žena...
00:50:43 -Stýká se také.
-Hm. -Hm.
00:50:47 Zajisté k vám už dolehly pověsti o naší činnosti
00:50:49 ve vile vašeho pana otce.
00:50:51 Jo, pověsti dolehly, jenomže já v tý vile nebydlím už málem 10 let.
00:50:56 -Občas tam snad chodíte, ne?
-Málokdy.
00:50:58 No, tak na rovinu. Co a kde jste dělal minulý pátek odpoledne?
00:51:04 Hmmm, hmm, paměť.
00:51:08 Dnes si nevzpomínám, co jsem dělal včera odpoledne.
00:51:11 Snažte si vzpomenout, to odpoledne zemřel váš bratr.
00:51:15 Jo. Jo, jo, jo, vidíte. To jsem byl, tuším, v divadle.
00:51:20 -To je nepříjemnější, než si myslíte. -Nechápu.
00:51:23 -Váš bratr nezemřel, byl zavražděn.
-Ale?
00:51:29 A my máme svědka, který vás to odpoledne viděl vycházet z vily.
00:51:39 Tak proč mě nezatknete?
00:51:43 Na všechno dojde.
00:51:57 -Takže jste tam byl?
-Byl.
00:52:01 Ale ještě než vyslovíte zatýkací formuli,
00:52:03 dovolte, abych vám pověděl svou verzi případu.
00:52:07 -Říkáte tomu verze, ne?
-Říkáme. A dovolím. -Děkuji.
00:52:12 Podívejte se, soudruhu kapitáne, já nejsem ve městě příliš oblíbený.
00:52:18 Jsem tedy výborným objektem pro jakékoli podezření.
00:52:22 Možná, že vám už naznačili,
00:52:24 že by bylo nejlepší, hodit to na mě.
00:52:27 Spravedlnosti by bylo učiněno zadost a kromě toho dána výstraha:
00:52:29 "Podívejte, jak žil a nakonec skončil Petr Krempa!"
00:52:33 Jenže já jsem svýho bráchu nezabil
00:52:37 a strašně by mě zajímalo, která svině... Promiňte!
00:52:41 Který poctivý přisluhovač mě smočil.
00:52:44 -Vám asi ublížilo moc lidí, že?
-Heleďte se, to je moje věc.
00:52:49 -Chápu, že nás třeba nemáte rád,
-Poslyšte! -ale bavme se v klidu.
00:52:54 Váš bratr byl zabit
00:52:56 a vy jste byl ve vile v době, které my říkáme kritická.
00:53:00 Šel jsem navštívit svoji matku. Ještě jednu, prosím vás!
00:53:03 A když jste zjistil, že není doma,
00:53:04 štípl jste jí z příborníku nějaké peníze.
00:53:06 Co si to dovolujete?
00:53:08 Ale ne, nedělám krádeže, pane Krempo.
00:53:10 Nezajímá mě, jestli jste nějakou tu stovku vzal nebo ne,
00:53:12 je to v rodině.
00:53:13 Jiné by ovšem bylo, kdybyste byl přistižen svým bratrem.
00:53:16 Byli jste sami a beze svědků.
00:53:20 Děkuju.
00:53:27 -Takže ono to se mnou vypadá dost blbě, že? -Nemýlíte se.
00:53:32 Co navrhujete?
00:53:35 V každém případě nechám na vás, jak se velmi pěkně říká,
00:53:37 uvalit vyšetřovací vazbu.
00:53:41 Vy jste mě vážně přijel zatknout?
00:53:44 Ne. Přišel jsem sobě i vám ulehčit krušné chvíle.
00:53:49 -No, to je laskavé, ale úplně zbytečné. -Nemyslím.
00:53:53 Normálně bych požádal o spolupráci nadporučíka Čardu
00:53:55 a ten by vás předvedl s patřičným efektem.
00:53:59 Takhle spolu odejdeme málem jako přátelé.
00:54:01 Ujasníme si některé podrobnosti a když všechno dobře dopadne,
00:54:04 v pondělí nastoupíte do práce, jako by nic.
00:54:07 -A když to nedopadne?
-No, to snad raději nepřipouštějte.
00:54:14 Vemte si laskavě kabát.
00:54:20 -Pro slečnu Léblovou pošlu vůz.
-Ta se neztratí.
00:54:33 -Domluvili jste se?
-Beru.
00:54:37 -Říká se, že nemaluje špatně.
-A má budoucnost, uvidíte.
00:54:40 -V pořádku.
-Děkuji vám.
00:54:48 Navštívil jsem vilu svých rodičů,
00:54:50 abych tam odcizil určitou částku peněz.
00:54:52 -Určitou?
-No, tak teda větší částku peněz,
00:54:55 kterou jsem potřeboval na pobyt v exklusivním horském hotelu
00:54:58 pro sebe a svoji milenku Mílu Léblovou. Stačí?
00:55:02 Ne, trochu podrobností a časových údajů.
00:55:04 Ale já nevím, kolik bylo přesně hodin!
00:55:06 -Zpozoroval jste v hale něco zvláštního? -Ne.
00:55:09 Tu, tu věc ve dveřích bych samozřejmě nepřehlíd.
00:55:13 Zavolal jsem ještě, abych měl jistotu, že jsou všichni pryč.
00:55:15 Vzal jsem peníze a šel.
00:55:16 -Nenapadlo vás, kde je váš bratr?
-Ve svém pokoji nebyl.
00:55:20 Dveře byly pootevřeny. Určitě by vylezl, kdyby mě slyšel.
00:55:23 -Aby vás pozdravil?
-Aby mně řek nějakou pitomost.
00:55:25 A kdyby vás viděl, jak berete peníze?
00:55:27 Kdyby mě viděl, tak bych je snad nebral, ne?
00:55:29 Poslyšte, pane kapitáne...
00:55:36 Já vím, že to se mnou vypadá blbě, ale všichni, kdo byli v tom baráku
00:55:40 a kdo s tím klukem nějak přišli do styku, měli důvod ho praštit.
00:55:44 Fakt. V tom prokletým domě to byl schopnej udělat kdekdo.
00:55:49 -I pan Rubeš?
-Ten?
00:55:54 Brácha na něj psal anonymní dopisy do zaměstnání.
00:55:58 -Anonymní?
-No, jistě.
00:56:00 Totiž anonymní, psal tak, aby každej věděl, kdo psal.
00:56:04 Že defrauduje, že žije nad poměry, že je nemrava s mou sestrou.
00:56:07 Rubeš měl kvůli tomu nepříjemnosti v zaměstnání.
00:56:10 -A co Lída Muršová?
-Ha, ha, naše krásná sestřenka!
00:56:16 Inteligentní zmije, mazaná, jak vopice.
00:56:20 -Ale zabíjet?
-Klidně. Klidně.
00:56:26 Byla před časem ve špitále s nějakejma ženskejma záležitostma
00:56:30 a Honza o ní roznášel po městě, že je nakažená. Dobrý, co?
00:56:37 -A byla?
-Ale prosím vás,
00:56:39 ta si jen tak s někým nezadá. Na to je moc mazaná.
00:56:42 Heleďte se, ženský mě neučte znát. Fakt. Fakt ne!
00:56:47 Ale Lídině bráchovi dal kupodivu pokoj.
00:56:52 -Snad proto, že mu dal přes hubu.
-Fakt? To jsem nevěděl.
00:56:55 Poslyšte, to je dobrý.
00:56:57 -Takže ani toho nevylučujete?
-(souhlas)
00:57:01 -A co rodiče?
-Rodiče!
00:57:05 Tatínek, jestli dovolíte, je senilní a maminka? Ta...
00:57:11 Můžete být cynikem až do konce, když jste tak hezky začal.
00:57:15 To je věc názoru, kde začíná cynismus a kde...
00:57:18 No, dobře, dobře. A maminka?
00:57:23 Vy jste si mě moc neoblíbil, že ne?
00:57:25 Mám dojem, že se ani moc nesnažíte vzbuzovat lásku na první pohled.
00:57:30 A maminka?
00:57:36 Maminka by byla schopná to udělat.
00:57:41 No, protože ta ho jediná milovala.
00:57:44 Ta jediná v něm pořád viděla zázračný dítě.
00:57:47 Ale nenajdete u ní motiv.
00:57:50 Mohla to udělat jedině, aby zabránila něčemu ještě horšímu,
00:57:55 ale čemu, to já nevím.
00:58:00 -Takže nejhůř jste na tom pořád vy.
-Bohužel, i když jsem to neudělal.
00:58:08 Mě může teď zachránit už jenom to, že nejste pitomec.
00:58:16 Proč?
00:58:19 Protože mám pořád ještě naději, že se z toho nějak dostanu.
00:58:25 Jestli totiž někdo mýho bráchu zabil, tak padla kosa na kámen.
00:58:38 Jenom vědět, kdo tu kosu držel.
00:58:40 To už je vaše věc.
00:58:44 -Propustit?
-Ne, ne.
00:58:47 Tady jsou poznámky. Vemte ho vedle. Až příde Beránek, ať pokračuje.
00:58:51 -Ehm...
-Jdeme!
00:59:41 (klepání na dveře)
00:59:54 Pánové, na stole je vzkaz, abyste mě nebudili.
00:59:57 To jsem já, Arnošt Buben.
00:59:59 A žádný vzkaz jsme od tebe nedostali.
01:00:02 -Hmm, kolik je hodin?
-Bude šest.
01:00:05 Ježíš, spím jen hodinu.
01:00:08 -Máš?
-Podle toho, co.
01:00:11 -Kdybys laskavě otevřel očka.
-Zkusím to.
01:00:14 Makali jsme na tom materiálu nepřetržitě skoro celou noc.
01:00:17 -No, a co?
-Jed to není. Přečti si to!
01:00:22 -Kdybys mi to shrnul.
-Dobrá, tak stručně.
01:00:26 Farmaceutický výrobek. Výrobce neurčen.
01:00:29 Tableta zpod stolu a prášek z koberce jsou stejného původu.
01:00:33 Obsahují především efedrin.
01:00:35 Ostatní není podstatné.
01:00:38 -Budeš mě ještě potřebovat?
-Nevím, asi ne.
01:00:41 Čekají mě v Praze.
01:00:43 Efedrin, efedrin, ten se kape do nosu proti rýmě.
01:00:47 Dá se do nosu taky to, sypat?
01:00:51 No, to jsem nezkoušel. Stahuje cévy.
01:00:54 -No, a co ta? No, ten, mozek?
-Jestli stahuje mozek? -No.
01:01:02 Ne, jestli je v psychiatrii nějaký preparát s efedrinem.
01:01:07 To nevím. Chceš toho na mě moc.
01:01:10 Kdybych byl jen trošku vzhůru!
01:01:15 Neodjížděj. Vyber si dole postel a budu tě potřebovat.
01:01:22 -Ty, Michale, fakt musím tady zůstat? -Osud.
01:01:25 Až se vyspíme, tak mi opatříš seznam všech léků s efedrinem.
01:01:32 Tak jo.
01:02:03 Pánové, na stole je vzkaz, abyste mě nebudili.
01:02:06 -"Já jsem Arnošt Buben", já vím.
-Ale houby, Beránek!
01:02:09 Mám štěstí, je půl devátý.
01:02:11 Cože?
01:02:15 -Prima čtení, co?
-Hm. Usnul jsem nad tím až k ránu.
01:02:19 "Dopoledne prala, odpoledne vařila, večer navrhl rozvod,
01:02:22 matka by to nepřežila.
01:02:23 Pohádali jsme se. Ačkoli mi přinesl Cordal,
01:02:26 snaží se být hodný.
01:02:28 Zkusím to někdy, až spotřebuji Marplan.
01:02:30 Kdybych věděla, jak vypadá ona.
01:02:32 Zítra výročí svatby, nezapomene. U doktora Bažanta je hodný."
01:02:37 No, mě teda zajímaly jiný zápisy.
01:02:39 Tyhle jsou z posledního sešitu.
01:02:41 Jo, a mohli byste zjistit,
01:02:43 jestli 25. června loni nevolal někdo z Krempovy vily meziměstsky?
01:02:50 To probuzení mě zničilo.
01:02:53 Petra Krempu nikdo nebudil a taky už je vedle.
01:02:56 Jo? Jak to s ním dopadlo?
01:02:59 -Vyslýchal jsem ho skoro celou noc.
-No, a co navrhuješ?
01:03:01 Jestli to půjde takhle dál,
01:03:03 nezbyde nám, než ho pustit na večeři domů.
01:03:05 Taky si myslím.
01:03:06 No, ale říkal jste, že je v tom až po uši.
01:03:08 No, právě, to je to jediné, co mě na tom mate.
01:03:12 No, tak já už jsem z toho jelen.
01:03:18 A jéje. Už jste tady zase?
01:03:21 -Bolí mě hlava.
-No jo, to dneska každýho.
01:03:24 Paní Janoušková, skočte si na oběd.
01:03:27 -Je půl jedenácté, pane doktore.
-Tak si skočte na svačinu.
01:03:30 Já přece nikdy nesvačím, pane doktore.
01:03:32 Tak skočte do laboratoře za slečnou Žilovou
01:03:34 a zdrbněte si s ní, jakej jsem hrubián, no.
01:03:44 Nechcete se napít, mladíku?
01:03:45 -Děkuji, já pivo moc ne.
-Ale, chyba!
01:03:48 Pane doktore...
01:03:51 To jsem potřeboval už nejméně čtvrt hodiny.
01:03:54 Vy jste léčil Květu Krempovou?
01:03:56 Od narození. Taky jsem ji rodil, pane...
01:03:59 Jakou měla chorobu?
01:04:00 Anginu pectoris. Ale proč vás to zajímá?
01:04:03 A jaké léky jste jí předepisoval?
01:04:05 No, už desítky let není nic lepšího, než nitroglycerin.
01:04:08 Ale někdy si pacient myslí, že musí dostat něco zahraničního,
01:04:12 a tak jsem jí v poslední době předepisoval maďarský Korontin.
01:04:16 Ale to je vlastně taky nitroglycerin.
01:04:18 -A co takhle Cordal?
-Cordal? To neznám.
01:04:24 -Neznáte? Nebo Marplan?
-Marplan? Anglicky.
01:04:29 Taky neznám.
01:04:32 Víte, že angličtí lékaři
01:04:33 předepisujou při záchvatu pořádnou štamprli whisky?
01:04:36 Ono to v podstatě je stejný, alkohol taky rozšiřuje cévy.
01:04:40 -A efedrin cévy stahuje, že?
-Ale ne, odkud to víte?
01:04:45 Copak může člověk v téhle zemi psát recepty na whisky?
01:04:50 Můžu se vás zeptat, kde jste to sebral?
01:04:53 Nezlobte se, to ne.
01:04:55 Tak vám děkuju.
01:04:57 -Prej jste zašili Petra, jo?
-No, tak jenom zadrželi.
01:05:02 Lahoda! Už před deseti lety bylo pozdě.
01:05:04 Chytrý, ale strašlivě líný dítě.
01:05:08 -Nechcete se napít?
-No, tak trošku. -No, vida.
01:05:15 Ó. Bodlo, co?
01:05:22 -A co dáme na tu hlavu?
-Na jakou hlavu?
01:05:24 No na tu vaši, říkal jste, že vás bolí.
01:05:26 Po tom pivě už je to lepší.
01:05:27 -Ale aspirin vám můžu napsat.
-Až podruhé, pane doktore.
01:05:30 Už je mi docela fajn.
01:05:35 -Co ještě chcete?
-Mluvit s vámi.
01:05:37 -Odmítám jakoukoliv odpověď.
-Proč?
01:05:40 Nechci, aby se vyšetřovalo...
01:05:41 No, dobře. Řekněte mi, prosím vás...
01:05:43 Copak se vás už nikdy nezbavíme?
01:05:46 Jako v džungli, člověku skočí někdo na krk...
01:05:51 Jsme z vás vyčerpaní.
01:05:54 Já s vámi cítím, paní Krempová.
01:05:56 Potřebuji vědět jenom jednu maličkost.
01:05:58 -Ne, nemá smysl, abych vám odpovídala. -Ale proč?
01:06:03 Protože jsem...to byla já.
01:06:07 -Ano, já jsme zabila svého syna.
-Ale...
01:06:11 Ano, byla jsem to já a prosím, abyste mě zatknul.
01:06:16 -Proč jste to udělala?
-Dělal ostudu celé rodině.
01:06:22 A jak jste to udělala?
01:06:26 Podrazila jsem mu nohy a přitiskla jsem mu hlavu na sklo.
01:06:34 Paní Krempová, jakou ostudu dělala rodině vaše dcera Květa?
01:06:41 Květa? Žádnou.
01:06:43 Byl to asi tichý člověk, který nikomu neublížil, viďte?
01:06:45 No jistě.
01:06:47 Pak mi tedy vysvětlete, proč byla patrně zavražděna i ona?
01:06:50 -Vy jste šílenec.
-Možná.
01:06:51 Vy jste šílenec. Vás musí potrestat. Já si budu stěžovat!
01:06:55 Okamžitě odejděte z mého domu!
01:06:57 -Proč? -Okamžitě odejděte z mého domu, pane!
01:07:03 Přinesli jste sem jenom neštěstí.
01:07:06 Neštěstí sem přineslo nás. Je mi líto, pane Krempo.
01:07:08 A vaše paní...
01:07:09 Jí nevěřte!
01:07:12 Nevěřte jí ani slovo!
01:07:15 Proč to děláš? Proč lžeš? Proč chceš pořád sama všecko dirigovat?
01:07:24 Nech věci běžet, jak běží, my už je nepředěláme.
01:07:28 Copak ses nepoučila, ničím?
01:07:32 (zničeně) Opravdu ničím?
01:07:37 Podívej se, kam jsme to dopracovali!
01:07:45 Ale teď už toho mám dost. Teď budu mluvit já.
01:07:49 Myslím, že to není zapotřebí.
01:07:50 Paní Krempová, já chápu, že máte ráda svého syna Petra,
01:07:54 ale jsem naprosto přesvědčen, že za tak velkou oběť nestojí.
01:08:01 Slečno Věro, vy jste byla myslím první, kdo loni našel svou sestru?
01:08:07 -Ano.
-Jak ležela?
01:08:11 Uprostřed pokoje, obličejem k zemi.
01:08:13 U ruky měla tubu s léky. Kolem byly rozsypané pilulky.
01:08:17 -Kam se poděla ta tuba?
-Odnesl ji Honza.
01:08:20 -Proč? -To byla jedna z jeho bláznovin. Ta tuba byla červená.
01:08:25 Děkuji vám. Sbohem.
01:08:39 Tak, dnes večer končíme.
01:08:43 Podrobné dispozice dostanete od poručíka Vlčka.
01:08:46 Chtěl jsem vás jenom požádat,
01:08:47 jestli byste nepřidělil anděla strážného doktoru Čejchanovi,
01:08:50 tomu psychiatrovi z nemocnice.
01:08:53 Kdo by to byl řek!
01:08:54 Jde s manželkou do kina a pak se možná staví v kavárně,
01:08:56 ale nerad bych, aby ještě někoho navštěvoval.
01:08:59 -A do kavárny může?
-Samozřejmě.
01:09:04 Abych nezapomněl, mám ještě vyřídit od podporučíka Beránka,
01:09:06 že Meziboří volalo loni Borovinu v 0:15,
01:09:10 a potom ještě jednou v 7:35.
01:09:14 -Děkuji vám. Přivedli Petra Krempu?
-Už je vedle.
01:09:18 Kdybyste byl tak laskav a předvedl ho.
01:09:30 Exner. Rád bych se přišel s vámi rozloučit, jak jsem slíbil.
01:09:35 -Jak to dopadlo? -Trochu zbytečně se to dramatizovalo.
01:09:39 Přišel bych asi po deváté, dřív to při nejlepší vůli nestihnu.
01:09:44 -Budu vás čekat.
-Na shledanou po deváté.
01:09:48 -Jak jste se vyspal?
-Na spaní tu jaksi není prostředí.
01:09:52 A kde by se vám spalo líp, doma nebo na Špičáku?
01:09:56 -No, to je snad blbost, ne?
-Ne, přát si můžete.
01:10:01 No, tak třeba na Špičáku,
01:10:07 ale jedině, když mě tam zavezete služebním vozem
01:10:10 a zasalutujete mi tam.
01:10:15 Soudruhu strážmistře, propustíte Petra Krempu
01:10:19 a zavezete ho služebním vozem na Špičák.
01:10:22 -Za chvíli to dostanete písemně.
-Provedu.
01:10:26 A zasalutujete mu tam.
01:10:36 -Už jsme mysleli, že nepřijdete.
-Dobrý večer. Opozdil jsem se.
01:10:40 Všechno nejde zorganizovat tak, jak by si člověk přál.
01:10:44 Co je nového?
01:10:45 To snad byste měl vědět spíš vy.
01:10:47 Musím se vám přiznat,
01:10:48 že vaše návštěva je pro nás opravdu událostí.
01:10:51 Děkuji vám. No, kdyby nebylo Meziboří tak daleko,
01:10:53 jezdil bych sem na víkend.
01:10:56 (zvoní telefon) Promiňte.
01:11:01 Prosím.
01:11:05 -Dovolíte? Pěkné obrazy.
-Trošku mě to baví.
01:11:12 Kinclová si zlomila ruku.
01:11:13 Volali, že musím hned přijít, nemají sestru.
01:11:15 -To potřebují někoho hned?
-Přivezli pacienta.
01:11:19 Snad se dlouho nezdržíte.
01:11:22 Budu se snažit, abych byla zpátky co nejdřív.
01:11:25 My počkáme.
01:11:33 -Bohužel nic jiného nezbývalo.
-Jak to? Co nezbývalo?
01:11:37 Nic jiného nezbývalo, než zorganizovat věci tak,
01:11:39 abychom zůstali sami.
01:11:41 Žádná sestra si ruku nezlomila a nikoho nepřivezli.
01:11:44 -Promiňte, my jsme vás pozvali a...
-A já toho využil.
01:11:47 Chtěl bych si s vámi promluvit o smrti vaší první ženy
01:11:50 a jejího bratra Jana Krempy.
01:11:53 No, prosím, proč ne, ale...
01:11:55 Během rozhovoru zůstaňte laskavě sedět.
01:11:58 Promiňte, ale já vám vůbec nerozumím.
01:11:59 -Jsem bezmocný proti faktům.
-No, prosím.
01:12:08 Zápisy v deníku vaší paní.
01:12:11 Prohlašoval jste, že doktor Bažant je pitomec
01:12:13 a opatřil jste jí Marplan,
01:12:15 anglický lék, který u nás není běžně v prodeji.
01:12:18 -Pomáhal jsem jí.
-Opatřil jste jí také Cordal E.
01:12:20 To není pravda!
01:12:24 Cordal E je francouzský lék,
01:12:25 který obsahuje efedrin a stahuje cévy.
01:12:28 Víte, že lék, který vám upadl na zem tenkrát v nemocnici,
01:12:31 když jste si prohlížel lékárničku, byl právě Cordal?
01:12:34 No, a co má být?
01:12:37 Možná náhoda, ale my jsme zjistili,
01:12:39 že tabletky léků, které jsme našli rozsypané v pokoji Jana Krempy,
01:12:42 jsou totožné s Cordalem. To je první fakt.
01:12:47 Mohu si snad dojít aspoň pro cigaretu, ne?
01:12:50 Zůstaňte sedět.
01:12:54 Promiňte, ale vy jste patrně zešílel.
01:12:57 Před rokem jedné noci dostala vaše žena opět záchvat.
01:12:59 Vzala si nitroglycerin, ale nezabral.
01:13:03 Proto vám volala do nemocnice - zápisy na meziměstské ústředně.
01:13:08 Co jste jí řekl?
01:13:10 -Aby byla klidná.
-A vzala si Cordal E?
01:13:13 No dovolte, snad nechcete tvrdit...
01:13:14 Ne, to nemohu.
01:13:16 Jenom to, že z Krempovy vily volali ráno Borovinu podruhé,
01:13:20 aby vám oznámili její smrt.
01:13:22 -To je všechno absurdní.
-Ani bych neřekl.
01:13:28 Co vás čekalo, když jste sem přišel?
01:13:31 Plat sekundáře a společný pokoj v nemocnici.
01:13:35 Krempovi měli největší vilu ve městě
01:13:37 a mluvilo se o majetku, který starý Krempa ulil.
01:13:41 To všechno po svatbě splasklo jako velká bublina.
01:13:45 Narazil jste na sobectví, chamtivost, lakotu.
01:13:49 Skončil jste v jediném pokoji
01:13:51 a na krku jste měl hodnou, ale nemocnou ženu.
01:13:55 Rozvod na malém městě prakticky nemožný,
01:13:58 a tak jste vymyslel riskantní východisko z neřešitelné situace.
01:14:02 -No dovolte, z čeho mě to vlastně podezříváte? -Z vraždy!
01:14:09 Potom přišel strach.
01:14:12 Uvědomil jste si, že krabička s Cordalem byla červená,
01:14:15 oba poslední deníky také
01:14:16 a pro obojí jste si před týdnem přišel.
01:14:19 Při tom vás překvapil Jan Krempa.
01:14:22 Při potyčce se Cordal rozsypal.
01:14:25 Podařilo se vám Krempu zneškodnit, ale zapomněl jste,
01:14:28 že padne-li člověk na dveře, které se otevírají ven,
01:14:32 a má-li hlavou prorazit sklo, musí být dveře nutně zavřené.
01:14:37 To je další fakt.
01:14:40 (hlasy a hluk za dveřmi)
01:14:42 Jen klidně seďte. Hledají deník a klíče od vily.
01:14:46 -Na to nemáte právo!
-Povolení.
01:14:49 A vaše paní je prohlídce přítomna.
01:14:51 Ale nesmysl! To je všechno nesmysl!
01:14:53 Kdyby to bylo tak, jak říkáte, proč bych to nechal rok spát?
01:14:57 To je to jediné, co nevím.
01:15:01 Ale napadlo mě, že inteligentní blázen Jan Krempa
01:15:04 mohl snadno uhodnout účinky Cordalu na anginu pectoris,
01:15:07 a že vás začal tak trochu trápit.
01:15:11 To on uměl, ne? Ale to už jsou jenom moje dohady.
01:15:14 (urgentní klepání na dveře) Dále!
01:15:22 Tady je deník a klíče od Krempovy vily.
01:15:25 Přední branka, zadní branka, dvakrát dům.
01:15:29 A máme boty. Ve vzorku podpatku je zadřený bílý prášek.
01:15:39 Jménem zákona, doktore Rousi,
01:15:42 zatýkám vás pro podezření z vraždy Květy Krempové-Rousové
01:15:45 a jejího bratra Jana Krempy.
01:15:53 Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2014
Zapeklitý případ, smrt syna z rodiny někdejšího majitele pojišťovacího ústavu vyšetřuje oblíbený kriminalista, kapitán Exner v podání Petra Kostky.
V centru kriminálního příběhu je velmi početná rodina Josefa Krempy (J. Marvan), žijící v rodinné vile spolu s dalšími příbuznými a podnájemníkem. Rodiče měli čtyři dospělé děti, dva syny a dvě dcery, z nichž jedna nedávno zemřela a nyní záhadně zemřel i syn Jan, kolem jehož úmrtí se soustřeďuje vyšetřování. Svědek nebyl žádný… Mladík byl považován za rodinného „blázna“, kterého neměl nikdo kromě matky (J. Štěpničková) v oblibě, protože každému prováděl různé škodolibé kousky. Jenže jeho smrt, jak vyšetří kapitán Exner, nebyla nešťastná náhoda, ale vražda. Kdo mohl mít na jeho smrti zájem? Byl vrahem někdo z nejbližší rodiny? Kapitán Exner hledá motiv…