Slavná groteska A. Jarryho v legendárním představení Divadla Na zábradlí (1968). Hrají: J. Libíček, M. Málková, J. Přeučil, V. Mareš, H. Lehká, O. Velen, I. Palec, H. Smrčková, J. Vízner, V. Sloup a další. Kamera A. Nožička. Divadelní režie J. Grossman. Televizní režie Z. Kubeček
00:00:08 Upozorňujeme vážené publikum, že se v této hře mluví poněkud neslušně.
00:00:14 Pan Ubu říká velice často "hovnajs."
00:00:17 I pan Čuřislav si oblíbí jisté nehezké slovo,
00:00:21 zvláště, když se stane kaprálem. Naši herci jsou vychovaní lidé.
00:00:26 Jistě chápete, že tato slova říkají s krajním sebezapřením.
00:00:31 Očekávají od vás patřičné porozumění a velkou míru taktu.
00:00:36 Nemají postranní úmysly a nechtějí urážet kaprály ani soudní dvůr.
00:00:41 Nezačnou hrát, dokud minutou ticha, věnovanou památce pana Jarryho,
00:00:47 neslíbíte, že budete nepředpojatí a benevolentní.
00:00:51 Kdybyste měli podezření, že kaprálové zastupují generály,
00:00:56 prašivci lidi čestné, svoboda nesvobodu, dobro zlo,
00:01:00 někdo někoho, nebo něco něco,
00:01:04 obrátili byste celou hru vzhůru nohama,
00:01:07 což by mělo na následek,
00:01:09 že paní Ubuová by odmítla hrát, neboť má prádlo poněkud špinavé.
00:01:14 Za těchto okolností by i slovo hovnajs
00:01:18 mohlo znamenat totéž, co rukulíbám
00:01:21 a celý tento prolog by byl zhola zbytečný.
00:03:08 Hovnajs!
00:03:14 -Vy jste ale čtverák, otče Ubu.
-Ať vás nepřerazím, matko Ubu.
00:03:22 Měl byste raději přerazit někoho jiného, otče Ubu. Ne mne.
00:03:28 Při mém zeleném ptáku, matko Ubu...
00:03:31 -Jste spokojen se svým osudem, že?
-Zajisté, jsem spokojen.
00:03:36 Jsem kapitán od dragounů,
00:03:38 pobočník krále Václava, nositel řádu červeného orla polského,
00:03:43 vynálezce patafyzického přístroje, bývalý král aragónský...
00:03:49 -Co byste chtěla víc?
-Ano, spokojíte se s tím,
00:03:53 že vodíte na přehlídky padesát hulvátů s kosinkami.
00:03:57 Na vaší kebuli může po koruně aragónské sedět i koruna polská.
00:04:02 Madam, král Václav je dosud velmi naživu. Dejme tomu, že by i umřel.
00:04:09 Cožpak nemá strašnou spoustu dětí?
00:04:12 Kdo ti brání povraždit celou rodinu a dosednout na její místo?
00:04:17 Vy mě urážíte, matko Ubu. Proto budete okamžitě uvržena do hrnce.
00:04:23 Chudinko, kdo by ti spravoval kalhoty?
00:04:26 Co je na tom? Zadek mám jako každý.
00:04:30 Co se tvého zadku týče, posadila bych ho na trůn.
00:04:34 Můžeš zbohatnout, cpát se jitrnicemi a jezdit v kočáře.
00:04:39 Mohl by sis pořídit deštník.
00:04:43 Také přilbici a kaftan, šel by ti až na paty.
00:04:47 Sakra, já podléhám pokušení.
00:04:50 Jestli toho krále potkám někde blízko lesa, zle se mu povede.
00:04:55 Výborně, tak se mi líbíš. Teď jsi opravdový chlap.
00:04:59 -Ne. -Hovnajs!
-Já, kapitán od dragounů?
00:05:03 -Zabít polského krále? Raději umřu.
-A zůstat chudý jako kostelní myš?
00:05:09 Raději chudý, jako poctivá kostelní myš,
00:05:12 -než jako bohatá, zlá, vzteklá černá kočka. -A co deštník!
00:05:17 -Co přilbice, co kočár, co kaftan?
-Hovnajs.
00:05:24 Hovnisko na hovnisko, je to s ním zatracená práce.
00:05:29 Ale myslím, že jsem s ním přece jen hnula.
00:05:34 Naděláme psí paštiky,
00:05:39 koňská žebra, napečeme krocaní biskupy.
00:05:48 Pozveme tu bandu darmošlapů, kteří jsou všeho schopni.
00:05:55 A do týdne... Díky Bohu a mně samé budu snad polskou královnou.
00:06:02 -Pánové, ochutnejte ještě telecí!
-Velmi dobré!
00:06:07 Velmi dobré.
00:06:10 -Tak, a teď do biskupů.
-Lahůdka, matko.
00:06:17 Lahůdka, lahůdka, matko.
00:06:23 -Tak hergot, je tam ještě něco?
-Zákusky, salát, dokonce zmrzlina.
00:06:28 Už dost! Copak jsem nějaký padišah, abych mohl takhle rozhazovat?
00:06:34 Neposlouchejte ho! Otče Ubu, nedojedl jste polévku.
00:06:39 -Opravdu není dobrá.
-Co byste ještě chtěli? Nic!
00:06:44 Klid, já pány obsloužím sám. Pánové, račte. Hop!
00:06:49 -Ty bídáku, co to děláš?
-Ať ochutnají kolínka. Všichni ven!
00:06:55 -Já jsem ještě nejedl!
-Zapomněli jsme. To víš, že ti dám.
00:07:01 Zůstaňte tu, s vámi musím mluvit!
00:07:05 Tak ty jsi nejedl? Co děláš?
00:07:07 Ne!
00:07:14 Ven!
00:07:17 Tak co kapitáne, jak vám chutnalo?
00:07:23 Znamenitě, pane.
00:07:27 -Až na ten hovnajs.
-Hovnajs nebyl špatný.
00:07:31 -Proti gustu žádný dišputát.
-Kapitáne Čuřislave!
00:07:36 Rozhodl jsem se jmenovat vás markýzem Novohradským.
00:07:49 Já jsem myslel, že jste úplný žebrák, otče Ubu.
00:07:56 Záleží na vás, abych mohl vládnout v Polsku.
00:08:00 -Chcete zabít Václava!
-Vida ho, chlapa. Není hloupý.
00:08:05 Pokud jde o zabití Václava, jsem pro.
00:08:13 Jsem jeho úhlavní nepřítel. Za své mužstvo ručím.
00:08:18 Kapitáne Čuřislave, markýzi Novohradský, mám vás rád!
00:08:22 Fuj, vy smrdíte, otče Ubu. Copak se nemyjete?
00:08:26 Málokdy.
00:08:28 Nikdy. Je to tlusté hovnisko.
00:08:31 Je nejvyšší čas, abychom připravili plán spiknutí.
00:08:36 Já si myslím, že nejlepší bude, když krále prostě podřízneme.
00:08:41 -Nebo když ho otrávíme.
-Fuj, špinavče!
00:08:45 Prosím! Ať kapitán Čuřislav řekne svůj návrh.
00:08:48 Já?
00:08:50 Já bych ho pořádně natřel mečem a rozsekl od pěšinky až po pásek.
00:08:59 A když vás kopne? Nosí na přehlídky železné střevíce. To by bolelo.
00:09:05 To bych vás raději udal a z té špinavé historky se vytáhl.
00:09:10 Možná bych za to dostal prachy.
00:09:13 Naplivat na otce Ubu! Naplivat na otce Ubu!
00:09:17 Jen klid, pánové! Jestli nechcete, abych vás strčil do kapsy!
00:09:23 Jsem ochoten se pro vás obětovat.
00:09:26 Z toho vyplývá, že ty, Čuřislave, máš na starost krále rozseknout.
00:09:32 Nebylo by lepší, kdybychom se na něj všichni vrhli s křikem?
00:09:37 -Snad bychom tím strhli vojsko.
-Počkejte!
00:09:42 Šlápnu mu na nohu. Až se bude vzpouzet, křiknu hovnajs!
00:09:46 Na to znamení se na něj vrhneme.
00:09:49 Až bude mrtev, zmocníte se koruny a žezla.
00:09:53 Já budu pronásledovat královskou rodinu.
00:09:56 Výborně. Nezapomeňte na Hromoslava.
00:09:59 Pánové!
00:10:01 -Pánové!
-Óóh!
00:10:06 Pánové, zapomněli jste na nezbytný obřad.
00:10:09 Přísahejte, že se budete statečně bít.
00:10:12 Nemáme kněze.
00:10:14 Matka Ubu ho zastane.
00:10:20 -Vy tedy slavnostně přísaháte...
-Přísaháme!
00:10:24 -Že rozsekáte krále...
-Přísaháme!
00:10:28 Na cimpr campr.
00:10:30 Cimpr campr! Tak přísaháme!
00:10:32 Pamatujte, kdyby se vzpouzel, vyndáte mu ledvinu, slezinu, játra.
00:10:38 Hlavně střeva! Bez toho se nedá existovat ani vládnout.
00:10:42 Rozsekáme mu ledviny, slezinu, játra, střeva.
00:10:46 -Ať žije otec Ubu!
-Výborně, zvu vás na pisoár.
00:12:12 Jste stále ještě rozhodnut, sire, že půjdete na onu přehlídku?
00:12:20 A proč bych tam nechodil, paní?
00:12:30 Dnes v noci jsem ho znovu spatřila ve snu.
00:12:35 Udeřil vás palcátem a vrhl vás do Visly.
00:12:40 Orel, podobný orlu na polském erbu, mu vsadil na hlavu korunu.
00:12:46 A komu, paní?
00:12:58 -Otci Ubu.
-Šílené blouznění.
00:13:02 Otec Ubu je znamenitý kavalír. Dá se pro mě roztrhat na kusy.
00:13:07 Velký omyl! Otec Ubu je nebezpečný ničema!
00:13:11 Mlčte, mladý nezpůsobo!
00:13:13 Tak mluvíte o rytíři mých řádů, hraběti Sandoněvském?
00:13:18 Zakazuji vám, abyste byl mé přehlídce přítomen.
00:13:21 Podrobuji se, pane otče.
00:13:23 A vy, paní, abyste věděla, jak málo se obávám pana Ubu,
00:13:28 vězte, že půjdu na přehlídku tak, jak jsem.
00:13:33 Bez brnění,
00:13:39 bez meče.
00:13:43 -Jen v polobotkách.
-Osudná nerozvážnosti!
00:13:49 Pojďte, Ladislave. Pojďte, Boleslave.
00:14:00 Pojďte se mnou do kaple, Hrom...
00:14:06 Hromoslave.
00:14:11 Pomodlit se za svého otce a své bratry.
00:15:59 Vpravo v bok! Raz, dva tři.
00:16:02 Prvá druhá, prvá druhá, prvá druhá, prvá druhá. Dopočítáno!
00:16:07 Vznešený otče Ubu, přistupte blíže se svou družinou,
00:16:14 abychom provedli přehlídku.
00:16:19 Vpravo v bok! Rozchod!
00:16:51 Všichni pozor! Už se jde, pane, už se jde.
00:16:59 -Zdar salutovací gardě!
-To je salutovací garda.
00:17:07 To je salutovací garda! Drahoušci moji, svižně vykračují.
00:17:15 Nohy jako baňky.
00:17:31 -Zdar upažovacímu pluku!
-Co je to?
00:17:35 Upažovací pluk.
00:17:38 To je upažovací pluk!
00:17:42 Krocani jasní, nesou se jak na Hod boží velikonoční.
00:18:01 Zdar frontovým pozorovákům!
00:18:05 -Co to je?
-To jsou frontoví pozorováci.
00:18:10 Pohleďte, to jsou frontoví pozorováci.
00:18:14 Ťuhýci hrdí! Na mou věru, jsou to velmi krásní chlapíci.
00:18:29 -Co je? To tam už nic není?
-Ani noha!
00:18:32 Ani rakety?
00:18:36 Poslední číslo znovu!
00:18:45 Zdar frontovým pozorovákům!
00:18:50 -Pozorováci. Je jich moc.
-Já vím.
00:18:54 Pohleďte, to jsou frontoví pozorováci.
00:18:57 Ťuhýci hrdí! Na mou věru, jsou to velmi krásní chlapíci.
00:19:03 Myslíte? Mně se zdají mizerní.
00:19:06 -Ty ses nemyl, odporný tvore!
-Co je vám, otče Ubu?
00:19:10 -Vždyť ten vojáček je velmi čistý.
-Dovolíš?
00:19:14 -Tu máš, bídníku!
-Přátelé, ke mně!
00:19:18 -Co je?
-Tasme!
00:19:21 Hovnajs!
00:19:24 Za otce Ubu!
00:19:26 Na zrádce!
00:19:31 Pomoc! Svatá panno, umírám!
00:19:36 Tak! A koruna je moje!
00:21:09 -Konečně jsem trochu klidnější.
-Nemáte důvod k obavám.
00:21:26 Co to vidím? Otec Ubu a jeho mužstvo pronásleduje mé bratry!
00:21:31 -Běda! Můj sen se naplnil.
-Lupiči! Podplacení všiváci!
00:21:42 Ti zuřivci vnikli do paláce a vystupují po schodech.
00:21:46 -Matko, prchni tajnými schody.
-Proboha, kde jsou?
00:21:52 Byli jsme příliš lehkomyslní a přehnaně jsme je utajili.
00:21:56 -Tady jsou, matko.
-Ó, jak rafinované.
00:22:03 -A ty, můj synu?
-Jdu za tebou, matko.
00:22:06 Zastavit! Stát!
00:22:11 Hromoslave, slibujeme ti, že tě ušetříme!
00:22:15 Hromoslave, slibujeme, že tě ušetříme.
00:22:18 Hromoslave! Slibujeme ti, že tě ušetříme!
00:22:23 Do boje!
00:22:26 Chlapi!
00:22:36 -Tak co?
-Je pryč.
00:22:40 Je pryč.
00:22:45 -Jsou pryč.
-Jsou pryč.
00:22:48 Hleďte je chytit! Živé nebo mrtvé!
00:22:52 Píchejte, bodejte, vražděte, mlaťte!
00:22:59 -Hop, hop, hop!
-Hurá na Hromoslava!
00:23:04 -Hop, hop, hop!
-Hurá!
00:23:10 A když bude zapotřebí, házejte kamením.
00:23:13 Přátelé!
00:23:43 Chlape!
00:24:02 Maminko!
00:24:39 Ach!
00:24:46 -Tady v jeskyni budeme v bezpečí.
-Myslím rovněž.
00:24:51 -Ach, Hromoslave!
-Ano?
00:24:55 Jsem velmi nemocna.
00:24:58 Věř mi, Hromoslave. Vydržím sotva dvě a půl hodiny.
00:25:04 Copak, copak? Rozrazila tě zima?
00:25:08 Jak bych mohla odolat tolika ranám osudu?
00:25:13 Král je zavražděn. Boleslava zastřelili.
00:25:18 Ladislava přesekl kapitán Čuřislav.
00:25:23 Jako uzenku.
00:25:26 Nějaké drobné a hromadné vraždy nemohou otřást naším rodem, matko.
00:25:32 Já jsem živ a mám dvě zdravé ruce,
00:25:36 abych jimi mohl přijmout polské jablko i s křenem.
00:25:41 Jen co pominou tato nenadálá protivenství.
00:25:44 Přeji ti to, drahé dítě.
00:25:48 Já se však toho radostného dne už nedočkám.
00:25:54 Ach!
00:25:57 Co je ti?
00:26:00 Bledne, klesá, srdce už jí nebije!
00:26:10 Teď jsem sirotek.
00:26:15 Na jedné straně jsem rád,
00:26:17 že mě už nikdo nebude sekýrovat kvůli vidličce.
00:26:22 Na druhé straně hrozí nebezpečí,
00:26:24 že skončím u nějaké přepážky jako pošťák.
00:26:29 Zatím se otec Ubu bude rozvalovat v paláci, kde je tolik komorných.
00:26:37 Což se s ním dohodnout?
00:26:41 On polské jablko,
00:26:45 a já křen.
00:26:49 Hergot, duchové! Celá famílie!
00:26:53 Co asi chtějí? Zase nějaké kázání.
00:26:57 Přísahej potomku na tuto sudbu! Rod celý spoléhá jen na tvůj um.
00:27:03 Roztrhneš hubu lotrovi Ubu, jinak buď proklet a hozen psům.
00:27:11 Můžeme se dohodnout, předkové a dědkové moji.
00:27:18 Když chcete, tak ten vrah nebude žít.
00:27:22 -Dokud neskončí...
-Zahrabán v hnoji!
00:27:25 Zahrabán v hnoji, přísahám na boha polského, nedám si klid.
00:27:30 Prosím pěkně...
00:27:34 -Za zub!
-Za zub a oko za oko!
00:28:54 Lid od vás očekává korunovační dary, otče Ubu.
00:28:58 Nedovolím, to nikdy!
00:29:00 Chcete mě pro ty nenažrance přivést na mizinu?
00:29:03 Když nedáš maso a peníze, budeš ve dvou hodinách svržen.
00:29:08 Maso ano, ale peníze nedám!
00:29:11 Zabte tři staré koně, to je pro ty hulváty až dost.
00:29:15 Pane Bože! Když nedáš peníze, lid nebude chtít platit daně.
00:29:21 -To je pravda?
-Svatá pravda, otče Ubu.
00:29:24 -Lid je třeba si naklonit.
-Ale ne moc, aby nespadl!
00:29:28 -Když vládneš, musíš lid ostříhat.
-Dohola.
00:29:32 Aby neměl vši. Není hezký pohled, když se národ drbe.
00:29:36 Také není hezké, když národ drbe krále, že je skot.
00:29:48 Jak nedáte dary, začne lid uvažovat o demokracii a jiném svinstvu.
00:29:56 Bude zle.
00:29:59 -To je pravda?
-Svatá pravda, otče Ubu.
00:30:04 Dobrá, svoluji.
00:30:06 Vezměte tři milióny, opečte sto padesát skopců a volů.
00:30:10 Tím spíš, že musíte počítat i se mnou.
00:30:14 Ať žije otec Ubu!
00:30:16 Ať žije otec Ubu!
00:30:26 Lidé, jen si berte!
00:30:30 To víte, mě by to vůbec nebavilo, vám něco dávat.
00:30:35 Ale chtěla to matka Ubu.
00:30:37 Aspoň slibte, že budete v pořádku platit daně!
00:30:42 -To slibujeme!
-To je krásná podívaná.
00:30:48 Hoďte jim tam ještě jednoho koně!
00:30:53 Protože musím obohatit své království,
00:30:57 mám čest oznámit, že zahubím šlechtice a zaberu jejich statky.
00:31:02 Přineste hák na šlechtu, nůž na šlechtu, bednu na šlechtu.
00:31:07 -Potom ať předstoupí šlechta.
-Prosím, otče Ubu, mírni se.
00:31:13 Kdo bude odsouzen, pošlu ho do hladomorny.
00:31:16 Spadne do sklepa na zemáky a bude mu vyňat mozek.
00:31:22 Ať předstoupí první šlechtic!
00:31:35 -Kdo jsi, holomku?
-Hrabě Vitěbský.
00:31:39 -Jaké máš důchody?
-Tři milióny.
00:31:41 Odsouzen!
00:31:47 Druhý šlechtici, přistup. Kdo jsi ty?
00:31:52 -Velkovévoda Poznaňský.
-Stačí. Do díry!
00:31:55 Třetí šlechtici, kdo jsi? Vypadáš ošklivě.
00:31:58 Vévoda Kurónský, města Rigy, Revelu a Mitavy.
00:32:02 Velmi pěkně odpovídá. Do díry.
00:32:05 Čtvrtý šlechtici, nezdržujte přístup. Kdo jsi?
00:32:10 -Čurimír, markýz Novohorský.
-Majetek?
00:32:15 Nejdražší co mám je Eleuthézie, Denice přelíbezná.
00:32:21 -Co to plkáš?
-Učím ji číst, psát a počítat.
00:32:27 To je nějaký blbec, že jo? Já ti dám Denici. Do díry!
00:32:31 Moment! Tu Denici mi dejte stranou.
00:32:46 Otoč mě, já nevidím.
00:32:49 -Jak se vytahuje, neřád!
-Mlč, příšero!
00:32:52 Co když mi bude štěstěna přát?
00:32:55 Čuně! Přesolím polévku a spálím ti koláče!
00:32:58 Nezdržuj! Předstup, pátý šlechtici. Vypadáš dobře, pojď sem.
00:33:04 -Hrabě Toluňský, vévoda Poloňský.
-To ale není moc.
00:33:07 Mně to stačilo.
00:33:09 Lepší něco, než nic.
00:33:11 -Do díry?
-Jo, do díry.
00:33:13 -Otče Ubu, jsi příliš ukrutný.
-Inu, bohatnu.
00:33:21 Teď se podíváme na administrativu. Zákony budu dělat já.
00:33:26 Jsme proti každé změně!
00:33:29 Hovnajs! Úředníci od dneška nebudou placeni.
00:33:33 Z čeho budeme žít?
00:33:35 Z pokut, které uložíte. A ze statků odsouzených.
00:33:39 Hrůza, nestoudnost, skandál, ohavnost!
00:33:42 Prohlašujeme, že za takových okolností nebudeme soudit.
00:33:46 Výborně, pánové. Do díry s administrativou! Fofr!
00:33:58 Otče Ubu, ty jsi pěkný král! Co o tobě napíší historikové?
00:34:03 Kdo? Historikové? Přiveďte historikové.
00:34:08 A do díry s historici!
00:34:12 Dějiny budou takové, jaké já budu chtít. Všechno do díry!
00:34:17 Jsou tu ještě všelijací básníci a spisovatelé.
00:34:21 Ti všichni napíší co děláš.
00:34:23 Tak přiveďte pár těch pisálků, co chtějí být nesmrtelní.
00:34:28 -Kdo jsi ty a kdo ten druhý?
-Pane...
00:34:32 Kuš! Na to se neptám! Chci slyšet, kdo jsi!
00:34:41 Jsem redaktor časopisu Rozhledy polské.
00:34:44 Ten pán nahoře napsal hru Kašpárek a jehňátko.
00:34:50 Pánové, vy se mně vůbec nelíbíte!
00:34:53 Máte v kebulích jakési myšlenky, nebo co!
00:34:58 Proto ve jménu národního zdraví, do díry!
00:35:06 Stop! Dva stačí.
00:35:10 Ti ostatní už budou psát, že jsem dobrák, jakého země nenosila.
00:35:15 Ten holomek si opravdu ví rady.
00:35:18 Otče Ubu, teď máme v rukou všechno bohatství Polska.
00:35:26 Získali jsme nesmírný poklad.
00:35:31 Je uložen v kapli. Rozdělíme si ho?
00:35:36 Opovaž se! Já chci zbohatnout. Ty nedostaneš ani šesťák.
00:35:44 Dejte si pozor, otče Ubu.
00:35:47 Za těch pár dní, co kralujete, jste napáchal víc vražd,
00:35:52 než by bylo zapotřebí k zatracení všech svatých.
00:35:56 Krev krále a šlechticů křičí o pomstu!
00:36:03 A ten křik, vězte, ten bude vyslyšen!
00:36:08 Nejednáš správně, otče Ubu. Postaví se proti tobě.
00:36:12 Ale prosím tě! O toho bobánka se starám tolik, jako o Hromoslava.
00:36:18 Snaž se získat Hromoslava dobrými skutky.
00:36:23 To mám zase rozhazovat peníze? Vaší vinou se rozházelo 20 miliónů.
00:36:28 Dělej, co chceš. Ale Hromoslav zvítězí. Právo je na jeho straně.
00:36:33 Právo? Ty nepřestaneš otravovat?
00:36:38 Copak si opravdu myslíš, že bezpráví je horší než právo?
00:36:43 Já vám to ještě všem ukážu!
00:36:47 Lide! Mám čest ti oznámit,
00:36:50 že jsem dnes definitivně změnil režim.
00:36:55 -Hurá! Ať žije král Ubu!
-Daně se budou platit dvakrát.
00:37:02 A ty, které dodatečně určím, i třikrát.
00:37:06 Slitujte se, otče Ubu. Jsme chudobní občané.
00:37:10 Nebojte se, budete platit!
00:37:13 Nebo vás strčím do kapsy, popravím a odtrhnu hlavu od krku.
00:37:18 Dále se okamžitě zavádí desetiprocentní daň z majetku.
00:37:25 Druhá daň bude z obchodu a průmyslu a třetí ze sňatků.
00:37:30 Čtvrtá bude ze svobodného stavu, pátá z úmrtí.
00:37:35 Každá po patnácti francích.
00:37:37 -Tak je to tedy?
-Ano. Šestá daň bude z revma.
00:37:42 Sedmá z okurek.
00:37:45 A konečně hromadné daně z varhan a drštkové polévky.
00:37:50 Přátelé, do zbraně!
00:37:52 Touto reformou vzápětí zbohatnu, všechny povraždím a půjdu.
00:37:57 Bližší informace zítra v hromadných masových sdělovacích prostředcích.
00:38:03 Ať žije Hromoslav, z milosti boží král polský a litevský.
00:38:08 Kruci! Stráže, konejte svou povinnost!
00:38:36 Jako by nevěděli, že máme vůz na třináct,
00:38:40 šavle na třináct a dveře na závoru.
00:40:00 Tož to jste vy, nestoudný dobrodruhu?
00:40:07 Vy jste se zúčastnil vraždy našeho bratrance Václava?
00:40:12 Sire, odpusťte! Byl jsem do toho zavlečen otcem Ubu proti své vůli!
00:40:18 Ty sprostý lháři! A co teď vlastně chceš?
00:40:22 Prohlédl jsem, sire. Uprchl, sire.
00:40:26 Pět dnů a pět nocí uháněl koňmo širou ruskou stepí.
00:40:34 Prosím vás o slitování a možnost se napravit.
00:40:38 Jakou záruku své oddanosti mi dáš?
00:40:41 -Svůj meč a přesný plán města.
-Šavli přijímám.
00:40:50 Ale ten plán, při svatém Jiří, spalte.
00:40:56 Nechci dobýt vítězství zradou.
00:40:59 Hromoslav, syn Václavův, zůstal naživu.
00:41:06 Učiním vše, aby byl znovu nastolen.
00:41:09 -Jakou šarži jsi měl u Poláků?
-Velel jsem pátému pluku dragounů.
00:41:14 Dobře, jmenuji tě podporučíkem desátého pluku kozáků.
00:41:20 -Sire!
-Ale jestli mě zradíš, tak se těš!
00:41:27 Budeš-li ve válce dobrý, odměním tě.
00:41:31 -Sire, odvaha mi neschází!
-Dobrá.
00:41:39 A teď se už vytrať.
00:41:44 Sire!
00:41:51 -Ať tě víc nevidím!
-Sire!
00:42:02 Vojeři! Za co?
00:43:06 Pánové, schůze je zahájena.
00:43:08 Promluvím o přístroji, který jsem sám sestrojil.
00:43:12 -Dá se jím přivolat krásné počasí.
-Velmi dobře, otče Ubu.
00:43:18 -Pitomec!
-A co nové daně?
00:43:22 -Pane Ubu, jak ty se osvědčují?
-Vůbec ne.
00:43:27 Daň z manželství vynesla jen korunu šedesát.
00:43:30 -Otec Ubu nutí lidi, aby se ženili.
-Paní finančnice!
00:43:35 Mám uši, abych mluvil, vy hubu, abyste poslouchala!
00:43:39 -Co chce ten bambula? Zmiz!
-Už je pryč!
00:43:42 -Nechal tu psaní.
-Co je ti po tom? Dej to sem!
00:43:46 -Já neumím číst, přečti to.
-Od Čuřislava!
00:43:51 Car ho přijal velice laskavě.
00:43:55 Vtrhne do naší země, aby dosadil na trůn Hromoslava.
00:44:02 -A ty že budeš zabit.
-Já se bojím!
00:44:07 Svatý Antoníčku, prosím, oroduj za mě.
00:44:10 Dám ti finance, budu za tebe pálit svíčky.
00:44:14 Kolena vzpurná, ohněte se!
00:44:17 -Pane Bože, co si počnu?
-Zbývá jediná možnost, otče Ubu.
00:44:22 -Jaká, má lásko?
-Válka.
00:44:25 -Přísahám Bohu, to je důstojné!
-A chrabré!
00:44:29 Pojďte honem organizovat armádu!
00:44:34 Připravit dělostřelectvo a pevnosti!
00:44:37 -Vzít peníze pro vojsko!
-Peníze nedám! Ani mě nenapadne!
00:44:42 Vždycky jsem válčil a byl jsem za to placený!
00:44:46 A teď aby se najednou válčilo na mé útraty? Ne!
00:44:50 Dobrá, když jsme tak posedlí, válčeme.
00:44:53 -Ale nevydejme ani krejcar.
-Ať žije válka!
00:46:04 Pozor!
00:46:07 Sakra, než budu hotový, přijdou Rusové a zabijí mě.
00:46:13 Jak je krásný. Úplná tykev ve zbroji.
00:46:17 Pochodem vchod! Raz dva, raz dva.
00:46:23 Zastavit stát!
00:46:27 Vojáci, než se vydáme do boje, tak si provedeme rozcvičku.
00:46:33 Vzpažit, upažit, opářit,
00:46:39 řiť namířit, dokouřit.
00:46:44 Dobře, jsem s vámi spokojen.
00:46:47 Pamatujte! Voják ať vidí já nevím koho, udělá já nevím co.
00:46:54 Není všechno co se třpytí. Jste příslušníci armrdy!
00:46:59 Z těch jsou vždy nejlepší vojáci. Voják musí být uvědomělý.
00:47:04 A oholený!
00:47:06 A oholený víc, protože je to vidět.
00:47:10 Abyste vždy kráčeli cestou cti a slávy,
00:47:14 přenesete váhu těla na pravou nohu a levou rychle přisunete.
00:47:19 Více čočky na cvičišti, méně štěnic na bojišti!
00:47:24 Pozor! Vpravo v bok!
00:47:27 K slavnému pochodu na vzdálenost jednoho směrníku pochodem vchod!
00:47:47 -Mnoho zdaru, pane Ubu.
-Už teď jsem polomrtvý.
00:47:53 Jo, holka, zapomněl jsem ti říct, že ti svěřuju vladařství.
00:47:59 Ale mám s sebou finanční knihu.
00:48:02 Zle se ti povede, když mě okradeš.
00:48:04 K ruce ti nechám věrného vojvodu Klína.
00:48:07 -Tak, matko Ubu, buď s Bohem.
-Sbohem. Pořádně zabij cara.
00:48:14 Zajisté. Extrakce jazyka, vetknutí dřevíčka do uší.
00:48:19 Háčkem si ho přitáhnu, sekyrkou tnu, halapartnou probodnu.
00:48:25 To jsem blázen. Mrzne a prší. Tohle před válkou nebývalo. Jeď!
00:49:00 Tak...
00:49:05 Teď, když je ten tlustý panák pryč,
00:49:10 zmocníš se pod mým vedením všech pokladů Polska.
00:49:14 Ano, prosím. Ale kde to je?
00:49:17 První a největší poklad Polska jsem přece já.
00:49:23 Ty trumpeto, nestůj a zmocni se mě. Nebo tě dám popravit!
00:49:29 Nebo ti snad nejsem dost dobrá?
00:49:46 Naopak, šlechetná královno.
00:49:53 Ba právě naopak.
00:50:01 Pamatuj si, že žena, to jsou housle.
00:50:08 Vezmi mě rovnou za hmatník. Jsem dobře naladěna.
00:50:13 -Slyšíš něco?
-Nějaký šramot.
00:50:18 -Snad tlukot.
-Ne. To bude šramot.
00:50:23 -Tlukot, povídám!
-Hele, o co, že šramot?
00:50:30 Ježíši! Hromoslav se vrací! Utíkej!
00:50:44 Jsme na místě, přátelé. Ať žije Václav a Polsko!
00:50:54 Ať žije Václav a Polsko.
00:50:58 Ať žije Václav a Polsko.
00:51:04 Ten starý ničema otec Ubu je pryč.
00:51:07 Zbývá jen ta čarodějnice matka Ubu se svým pacholkem Klínem.
00:51:11 Povedu vás a nastolím znovu rod svých otců.
00:51:16 Hurá!
00:51:25 Zruším všechny daně, které na vás hrůzný otec Ubu uvalil.
00:51:29 Hurá!
00:51:50 Hurá!
00:51:54 Hurá!
00:52:13 Probůh, sotva stojím na nohou a zmatek mám v hlavě. My zahyneme.
00:52:18 Neboť umíráme žízní a jsem strašně unavený.
00:52:23 Pane voják, prosím vás, vemte mi tu motyčku, jo?
00:52:27 A vy ten háček, čímž ulevíte mé osobě. Jsem strašně unavený.
00:52:32 Až se vrátím do Polska,
00:52:35 vynaleznu skrze znalost patafyziky i osvícených rádců automobil,
00:52:41 jakož i plachetní vůz k přepravě celého vojska.
00:52:45 Copak je tomu chlapci? Copak je ti, hochu?
00:52:49 Vše je ztraceno, sire. Poláci se vzbouřili.
00:52:54 Klín a matka Ubu uprchli s poklady a státními financemi.
00:52:58 Cože? Ty zvíře zlověstné! Sůvo z nudlí, noční ptáku!
00:53:03 Obrátit celou armrdu!
00:53:06 Sire Ubu, ruská armáda je na protější pláni!
00:53:09 Sakra, to jsme v tom pěkně. Rychle sešikovat vojsko k bitvě!
00:53:15 Zůstaneme na pahorku a nedopustíme se pošetilosti sestoupit dolů.
00:53:21 Salutovací gardu umístíme nalevo. Ruské vojáky přivítají a přizabijí.
00:53:26 Frontoví pozorováci pozorujte, zbytečně se do ničeho nepleťte.
00:53:32 Upažovací pluk nechám nahoře, aby do všeho pažil.
00:53:36 Já půjdu uprostřed, jako živoucí citadela. Budete kroužit kolem.
00:53:42 -Sire Ubu, rozkazy byly vyplněny.
-Výborně. Kolik je hodin?
00:53:47 Moment.
00:53:54 Jedenáct dopoledne, sire.
00:53:57 Jedenáct? Tak to nejprve poobědváme.
00:54:02 Kdepak, Rus nikdy nepodnikne útok před obědem.
00:54:06 Dejte rozkaz,
00:54:08 aby vojáci vykonali potřebu a zanotovali polskou píseň.
00:54:13 Kamarádi!
00:54:19 Kamarádi, nyní se poněkud uvolníme.
00:54:22 Přímým proudem vlevo příč, úkrokem vzad.
00:54:25 -Raz, dva.
-Prima, fakt.
00:54:30 Kamarádi, hop! Knoflík!
00:54:38 Hej, přeletěl ptáček nad černými lesy,
00:54:45 pírka se mu zachvěla...
00:54:55 Jak je zbožňuji!
00:54:57 La la lalala lá...
00:55:01 Pane intendante, pojďte sem.
00:55:05 Přineste zásobu pro celou armádu a dejte mi ji stranou, jo?
00:55:09 Hoši, místo oběda zpívat!
00:55:50 Místo pro cara!
00:55:58 Tož za Pána Boha a za mě!
00:56:19 -Cože? My už nemáme nic k jídlu?
-Ne, sire.
00:56:23 Já jsem věděl, že naše administrativa nemůže udělat chybu.
00:56:31 RÁNA.
00:56:33 -Co to je?
-Čajkovskij, sire.
00:56:41 Já tady nemusím být.
00:56:48 Ještě bych si tu pošramotil svou drahocennou figuru.
00:56:52 Kamarádi, nástup!
00:56:57 Kamarádi, mluvím k vám jako váš kamarád.
00:57:01 Mohu vám oznámit, že naše armrda a její skvělé zbraně,
00:57:07 hlavně nové křesací kameny, dosáhly skvělých úspěchů.
00:57:12 Mám z toho, kamarádi, radost. Kamarádi, vítězství je naše.
00:57:18 Zbývá už jen poslední maličkost. Porazit nepřítele.
00:57:22 Kamarádi, vlast nás co? No, co nás vlast?
00:57:30 -Přece volá.
-Ano, volá.
00:57:34 Kamarádi, pozor! Čelem vzad!
00:57:39 Vlevo v bok! Vpravo v bok!
00:57:43 Vlevo v bok!
00:57:45 Pochodem vchod.
00:58:09 -Překážka?
-Ničevo.
00:58:25 Postupujeme na všech stranách, sire!
00:58:28 Já to slyším! To je nějakého ramplování.
00:58:32 Tatíček car je tu! Zachraň se, kdo můžeš!
00:58:37 Vojáci, kupředu!
00:58:45 -Sire...
-Co je? Pořád postupujeme?
00:58:48 Pořád, sire. Jenom trochu pozpátku.
00:58:51 -Já mám prázdnou láhev.
-Vezměte si carovu, sire.
00:58:55 To je dobrý nápad, ano.
00:58:58 Všechny moje nástroje,
00:59:01 rozdělte se o čest skolit, vykuchat a zužitkovat moskalského vladaře.
00:59:06 -Do střehu, Veličenstvo, do střehu!
-To jsi ty, Čuřislave?
00:59:12 Pojď blíž, bobánku, ať si tě osmažím na mírném ohýnku.
00:59:17 Jeřábi táhnou!
00:59:24 -Tu máš!
-Rozsekám tě na kousky. Čuchni si.
00:59:30 -Cítíš?
-Vy myslíte, že to dělám naschvál?
00:59:34 -Co jste měl k obědu?
-Kele.
00:59:37 -A byly dobré?
-Byly.
00:59:40 Car za mnou, příkop přede mnou, kdo uteče, vyhraje. Hurá!
00:59:53 -A teď jsem v kýblu.
-Hurá!
00:59:57 Car je v tom, car je v tom.
01:00:02 Car je v tom, car je v tom.
01:00:08 Car je v tom! Všichni na něj, hoši!
01:00:14 Vždycky říkám: Více čočky na cvičišti, méně štěnic na bojišti.
01:00:23 Tak, tentokrát je všemu konec.
01:00:27 Konečně příležitost prchnout.
01:00:30 Páni vojáci, vpřed! Vlastně vzad!
01:00:42 To je lidí, to je úprk.
01:00:49 Pane Bože, kam se schovám?
01:00:55 To jsi ty? Také jsi naživu? Také tě nezabili?
01:01:00 Prosím tě, zapni mi to.
01:01:02 Tak co? Už jste se vzpamatoval z toho strachu a běhu?
01:01:06 Strach už nemám, ale běhavku jo. Hele, hezký pejsánek.
01:01:11 Pozor, otče Ubu! To je obrovský medvěd!
01:01:14 To je medvěd? Lítá šelma jde po mně!
01:01:18 -Střílejte, otče Ubu.
-On nejde po mně?
01:01:21 Já ho nebudu provokovat. Pomož si sám.
01:01:25 Já se za tebe pomodlím.
01:01:28 In nomine dominis mater akumulátor, agitátor, imitátor...
01:01:37 Sakra, sakra. Tys ji koupil, viď? Vzmuž se, bojuješ za mě.
01:01:49 A sakra! On ho sežral a já mám pokoj.
01:01:53 Pane Bože, jsem tvůj mimořádně věřící poddaný.
01:02:01 Rozsekám tě na cucky!
01:02:07 Hovnajs, jestli já nemám v životě smůlu!
01:02:11 Rozsekám tě na cucky...
01:02:18 Tak, teď budeme žít v míru!
01:02:25 Ka ka lin, ka ka lin,
01:02:28 kakalin kalinka maja...
01:02:39 Pane Bože, já ti děkuju. Dostaneš ode mě preclík.
01:02:43 Já nezapomenu. Já nařídím, aby se nezapomnělo.
01:02:47 Matka Ubu! Kde se tu bereš, ty štěkno pitomá?
01:02:51 Ale, z Varšavy. Poláci mě vyhnali, pakáž jedna.
01:02:58 Kdyby nebylo Polska, nebylo by Poláků.
01:03:02 Mě zase vyhnali Rusové.
01:03:05 -Co je tohle?
-Můj věrný Klín. Ty ho nepoznáváš?
01:03:10 -Ach, jaký to krásný samec!
-Kdo? Já?
01:03:19 Ach, ty zvíře!
01:03:28 Tvůj Klín že je věrný? Ten je tak pro medvěda dobrý.
01:03:35 -Myslí na panděro jako otec Ubu.
-Mlč, příšero! Vyloupnu ti mozek.
01:03:40 Otče Ubu, tady není klid. Uděláme nejlíp, když utečeme.
01:03:45 -Pomalu s tím!
-Hromoslav!
01:03:48 Ty bídáku! Otče Ubu!
01:03:51 Zavraždil jsi mého otce, krále Václava.
01:03:55 Zavraždil jsi mou matku, královnu Rosamundu.
01:03:59 Povraždil jsi celou mou rodinu, vyvraždil jsi šlechtu.
01:04:03 Spravedlnost a finančníky. Vědu a umění.
01:04:07 Ale jednomu jsi neublížil, protože to je nesmrtelné.
01:04:11 A to je národní četnictvo.
01:04:31 -Umírám!
-Žiju!
01:04:35 To je konec monarchie! Byl jsem poslední umlčen!
01:04:41 Pozor, pozor! Služební hlášení.
01:04:46 Jelikož máme carismus a monarchii díky přírodním silám zničené,
01:04:54 vyhlašuje se republika svobodných lidí.
01:05:01 Chráněni jsou pouze medvědi. Konec hlášení.
01:05:08 K přestávce rozchod!
01:05:38 Tak co?
01:05:44 Proč nic neříkáš, otče Ubu?
01:05:50 Zapomněl jsi snad to slovo?
01:05:57 Hovorná osobo.
01:05:59 To slovo už nechci ani vyslovit. Měl jsem z něj samé mrzutosti.
01:06:04 Mrzutosti? Co polský trůn, přilbice, deštník, slavné tažení?
01:06:09 To nebránilo nepříteli, aby nestříleli směrem
01:06:13 na naši drahocennou osobu, ač jsme na to velmi upozorňovali.
01:06:18 Ani medvědovi, aby nerozsápal naše vojvody,
01:06:22 ač jsme na něj z výše skály hovořili. A latinsky.
01:06:26 Ani vám, drahá choti, abyste náš poklad a korunu šedesát
01:06:30 na obživu našeho finančního koně tak hanebně nepromrhala.
01:06:35 Zapomeň, tak jako já, na ty drobné trampoty.
01:06:42 Pane Bože, copak se toho pitomého stvoření nezbavím do smrti?
01:06:48 Abych pravdu řekl, cítím se v nových poměrech bizardně nesvůj.
01:06:54 Žijeme ve svobodné zemi. Musím si opatřit nové boty.
01:06:59 Špatné boty, jak se na demokratického občana sluší.
01:07:04 -Ale markýzi Novohorský...
-Neříkej mi tak. Jsem Čurimír.
01:07:09 Jméno je to prosté, lidé se za mnou neotáčejí.
01:07:12 Ano, pane Čurimíre.
01:07:14 -Můžeš mi říkat strýčku.
-Ano, strýčku.
01:07:20 Jak se uživíme, když nechceš být velmistrem financí ani králem?
01:07:25 -Prací svých rukou, matko Ubu.
-Ty chceš přepadat lidi?
01:07:31 Blázníš? Teď, když mají moc ve svých rukou?
01:07:36 Naopak. Já chci lidem sloužit.
01:07:39 Chci být lidem užitečný. Třeba v obchodě.
01:07:42 -Ty chceš krást?
-Ty máš výrazy!
01:07:45 Neříká se krást, ale zásobovat.
01:07:49 -Čím?
-Třeba botami.
01:07:51 To nebude žádný problém.
01:07:54 Od revoluce se tu povalují křápy, jak šlechtici práskli do bot.
01:07:59 Ach, moje milá, přesto, že občanská bouře zuří vůkol,
01:08:04 chci urvat tuto klidnou chvíli pro tvé vzdělání.
01:08:08 Nastává teď epocha hluboce přísně a veskrze vědecká.
01:08:14 Přesto neuškodí, když se naučíš číst a psát.
01:08:18 Strýčku, musím tak záhy znát trpkou pravdu o tomto světě?
01:08:23 Raději bych vila věnečky na louce.
01:08:27 Uchovala bych nevinné dětství do klimakteria.
01:08:30 Nebožka tvá matka mě žádala, abych tě vzdělal velmi důkladně.
01:08:35 Přesto se pokusím ušetřit tě nejhoršího.
01:08:38 Vynecháme kupecké počty. Probereme paměti starého prasáka.
01:08:45 Dílo je lehce stravitelné, neklade přehnaný důraz na teorii.
01:08:51 Budu upřímná. Raději bych studovala paměti mladého prasáka.
01:08:56 -Bylo by mi to věkově bližší.
-Naivní dívenko!
01:09:01 Mladí prasáci nemohou psát paměti, protože nemají o čem.
01:09:06 Až naše generace se nezištně ujala tohoto úkolu,
01:09:10 myslíc přitom jen na váš prospěch. Teď čti, dodržuj délky.
01:09:15 Opravím ti chyby, jsem přece tvůj strýc.
01:09:19 Vašnosti, máme výtečné výrobky. Naší specialitu, hovnošlapky.
01:09:24 Jsou různé druhy hovnajzů, i hovnošlapky pro různé požadavky.
01:09:28 Na čerstvá lejna, kobylince, na stolici pro muže středního věku.
01:09:34 Vezmu si tento pár, snad mi budou. Co jsem dlužen, pane Prťáku?
01:09:39 -Čtrnáct franků.
-Prosím?
01:09:41 -To je osmadvacet.
-Prosím?
01:09:44 Každá botka. Jeden pár šestapadesát.
01:09:48 -Pro vás, pane. Vypadáte úctyhodně.
-Madam...
01:09:53 Chybil jste, strýčku. Proč jste nevzal tyhle roztomiloučké?
01:09:58 -Ty jsou na četnické fekálie.
-Máš pravdu, milá.
01:10:02 -Vezmu si tento jiný pár.
-Jak je libo. Cena je stejná.
01:10:06 -Madam...
-Moment, co bude s placením?
01:10:11 Tyto jsem přece vyměnil za ty pro muže středního věku.
01:10:16 Počkat, ale ty jste přece také nezaplatil!
01:10:20 Protože si je nenechal, prosím pěkně, pane Prťáku.
01:10:28 -To je ale pravda.
-Ježíši!
01:10:32 Ty hlupáku! Chováš se, jako kdyby ti patřilo národní hospodářství.
01:10:38 Mlč, příšero! Když obchoduješ s něčím, co není tvoje,
01:10:43 tak i ten nejhorší obchod je dobrý obchod.
01:10:47 V demokracii bere každý, kdo má ruce.
01:10:50 Nejen já můžu okrádat druhé, ale i oni mě. V tom je ta hrůza.
01:10:55 -Jsme ve svobodné zemi, matko Ubu.
-Svoboda se rovná rovnosti.
01:11:00 Z toho mi je zle. Rovnost je pro mravence a pro velbloudy.
01:11:05 -Co to meleš? Velbloud není rovný.
-Výjimka potvrzuje pravidlo.
01:11:11 Co humři? Jsou nečistí, s nevytrhanými chlupy.
01:11:15 To je jejich svoboda. Co vaše uši?
01:11:18 Odhrňte je a uvidíte milióny mšic. Ty jsou si rovny.
01:11:22 A člověk má klesnout na úroveň mšic?
01:11:25 Člověk, který vymyslel bašmaní kotlety a lžíci?
01:11:29 To je pravda. Já už nechci být svobodný.
01:11:34 -Co chceš dělat?
-Já budu otrokem.
01:11:36 -Na to jsi moc tlustej.
-Tlustej...
01:11:41 Nevadí. Aspoň mi půjde lépe fyzická práce.
01:11:46 Přineste mi otrockou zástěru,
01:11:50 otrocké koště, věci na čištění bot.
01:11:56 Jako král jsem dělal všechno jen pro svou slávu a pro Polsko.
01:12:06 Teď budu mít na všechno tarifek.
01:12:09 Leštění vlasů, stříhání vousů, dvě korunky padesát.
01:12:16 Kroucení nosu, tři koruny dvacet pět.
01:12:20 A ještě za menší peníz vás posadím třeba do vašeho vlastního hrnce.
01:12:26 Nabídnu lidem své služby. Já budu sloužit lidu.
01:12:32 Hurá! Ať žije armrda!
01:12:38 Levá, dva. Levá, dva. Levá, dva. Levá, dva...
01:12:42 Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset...
01:12:48 Raz, dva, tři, vykopnout!
01:12:51 Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, vykopnout!
01:12:56 Hop, dva, tři, vykopnout! Á, dva, tři, čtyři, pět, vykopnout!
01:13:01 Raz, dva, tři, vykopnout! Raz, dva, tři, vykopnout!
01:13:09 Jsme svobodní lidé.
01:13:13 -Ať žije svoboda.
-Ať žije svoboda.
01:13:17 Ať žije. Svoboda.
01:13:21 Nezapomínejme, že první povinností svobodných lidí je být svobodní.
01:13:26 Kupředu!
01:13:36 -Hoši, pomaleji!
-Abychom nepřišli nikdy včas.
01:13:43 Ano, ano, ano.
01:13:48 Svoboda znamená nikdy nepřijít na cvičení včas.
01:13:52 -Nikdy! -Nikdy!
-Nikdy! Buďme neposlušní!
01:13:58 Ale společně a kolektivně!
01:14:05 Vlastně společně ne.
01:14:08 -První bude neposlušný na raz.
-Druhý na dva. -A třetí na tři.
01:14:16 A každý budeme mít jiné tempo.
01:14:22 Každý budeme mít jiné tempo!
01:14:27 Svobodný člověče číslo jedna, dvě, tři,
01:14:32 máte osmnáct dní vězení!
01:14:37 Svoboda, milánkové, to není žádná legrace.
01:14:46 To je perné úsilí.
01:14:48 Je třeba studovat a dokonale ovládat teorii svobody.
01:14:54 Každý z vás se musí učit, učit, učit.
01:15:00 Jasné?
01:15:03 Bez nedisciplinovaného jedince
01:15:06 nemůže být nedisciplinované společnosti.
01:15:13 Jak jinak můžeme dosáhnout toho...
01:15:22 Jak jinak...
01:15:35 Jak jinak můžeme...
01:15:44 Jak jinak můžeme dosáhnout toho, že nebude splněn...
01:15:53 Jak jinak můžeme dosáhnout toho, že nebude...
01:16:04 Jak jinak můžeme dosáhnout...
01:16:10 Jak jinak dosáhnout toho,
01:16:14 že nebude splněno usnesení vyšších orgánů
01:16:17 a že tak všechno půjde k dokonalé spokojenosti vyšších orgánů.
01:16:22 No, chlapi. Roto!
01:16:27 Roto, na můj povel!
01:16:31 Roto, roto...
01:16:34 K poctě zbraň!
01:16:40 Chyba. Vy, člověče číslo 1, máte položit zbraň na zem.
01:16:47 Vy, člověče číslo 2, zvedněte zbraň pažbou vzhůru.
01:16:50 Vy, svobodný člověče číslo 3, hoďte ji šest kroků vzad
01:16:55 a dejte najevo, že ctíte naprostou svobodu. Rozuměno? Znovu!
01:17:00 Roto, na můj povel!
01:17:08 Roto, roto...
01:17:12 K poctě zbraň!
01:17:42 -Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest...
-Ať žije armrda.
01:17:49 Stát! Ne, vlastně ne. Buďte spíš neposlušní a pokračujte.
01:17:54 Co je to za nového brance?
01:17:57 Zná trik se zbraní, co jsem ve svobodné zemi ještě neviděl.
01:18:02 Vypadá jako otec Ubu. No, uvidíme.
01:18:06 Chlape! No, vy!
01:18:08 Chlape! K poctě zbraň!
01:18:13 Kurva! Ovládáte teorii svobody lépe, než já.
01:18:18 Dovolujete si udělat i to, co je nařízeno.
01:18:21 Jste snad svobodnější člověk, pane?
01:18:25 Vypadá jako Čuřislav, uvidíme. Ne, jsem jen otrok.
01:18:29 Na jménu nezáleží. Jsem vám k dispozici.
01:18:32 Určitě je to otec Ubu, hnusný a odporný neřád. Uvidíme.
01:18:36 Jsem kaprál svobodných lidí. Na jménu nezáleží.
01:18:40 Šířím svobodu a s minulostí jsem skoncoval.
01:18:43 V minulém režimu jsem byl nepřítelem režimu.
01:18:47 V tomto režimu mám naprostou důvěru režimu.
01:18:50 Zato nevím, jestli vám tu štěstí pokvete, pane.
01:18:56 To je jasné, to je Čuřislav. Smrdutý všivý pes a prasák.
01:19:01 Nebojte se, pane. Nechci vás jmenovat žádným markýzem.
01:19:05 Ubohý blbeček. Prosím pěkně, jak to chcete udělat?
01:19:09 Třeba tak, že celé armrdě vyčistím boty. Sloužím lidu.
01:19:14 S černidlem na boty nemůže zacházet člověk s tak temnou minulostí.
01:19:21 Ostatně, nemám na vás kdy. Musím se svou armrdou cvičit.
01:19:28 Roto, na můj povel!
01:19:32 Pochodem vchod!
01:19:39 -Raz, dva, tři, vykopnout!
-Nějak vás neposlouchají.
01:19:43 Vlastně... Zastavit! Stát!
01:19:49 Raz, dva, tři, vykopnout! Hop, dva, tři. A rychle!
01:19:54 Chlapi!
01:19:56 Raz, dva, tři, čtyři!
01:20:02 I když vlastně pomaleji. Chlapi!
01:20:10 Raz, dva, tři, vykopnout! Raz, dva, tři, vykopnout!
01:20:19 Á skok! Skok! Skok!
01:20:23 Chlapi!
01:20:34 -Při mém zeleném ptáku...
-Tihle vojáci nemívají peníze.
01:20:41 -Posloužíme někomu vydatnějšímu.
-Ale komu?
01:20:47 Támhle jdou zase ti dva.
01:20:51 Ten pán má u nás víc vroubků než poštovní známka.
01:20:56 A slečně se dodatečně koukneme na perforaci.
01:20:59 -Ach, milé dítě...
-Zase u srdce bolno, strýčku?
01:21:05 U srdce bolno, v kalhotách volno.
01:21:09 To říkávala nebožka prabába, hraběnka Krakowská.
01:21:13 Nechápu vaše obavy, strýčku Čurimíre.
01:21:16 Sehnal jste si staré a špinavé boty.
01:21:19 -Co by se vám ještě mohlo stát?
-Události mají překotný průběh.
01:21:23 Zatím jsme příliš nepokročili ve tvém vzdělání. To mě zarmucuje.
01:21:29 Vždyť si mě chce kaprál Čuřislav vzít. Bude o mě postaráno.
01:21:34 Všímám si, že kaprál proplétá teorii svobody společnosti
01:21:39 s teorií nesvobody jedince, což svědčí o tom,
01:21:43 že jako filozof vyzrál.
01:21:46 Nebo nevyzrál vůbec a chce se oženit.
01:21:52 Avšak paměti starého prasáka nejsou zbytečné
01:21:56 ani pro filozofa velice zralého ani nezralého.
01:22:01 Přiznám se, strýčku, že ti příliš nerozumím.
01:22:04 Situace je tedy značně komplikovaná, má milá.
01:22:08 Probereme paměti starého prasáka dvakrát,
01:22:12 pokaždé z jiného aspektu.
01:22:16 Teď už čti, dodržuj délky. Rád ti opravím chyby.
01:22:20 -Jsem přece tvůj strýc.
-Cukroušku, dovolte mi,
01:22:24 abych vám nabídl své služby. Kroucení nosu... Co to říkám?
01:22:29 -Leštění nohou. -Au!
-Nevidíte, že je bosa?
01:22:33 -Co říkáte? -Že je bosa.
-Já ti dám bosa!
01:22:36 Hochu, já jsem otrok. Nic mi nezabrání při výkonu povolání.
01:22:41 Au!
01:22:45 To je surovost! Holka omdlela. Přiveď ji k sobě, ať zaplatí.
01:22:50 Ani mě nenapadne. Ještě by mi nabízela mrzké spropitné.
01:22:55 Tady je celá portmonka. Tady někde bude prkenice toho pána.
01:23:02 -Padesát tisíc!
-Necháš si to všechno, otče Ubu?
01:23:08 Myslíš, štěkno pitomá,
01:23:10 že promrhám ovoce své práce a nakoupím ti prezenty?
01:23:14 Čurimír, dříve markýz Novohorský. To je markýz.
01:23:20 Sakra, toho už jsem jednou zabil. Cukroušku, pojď.
01:23:28 A co Čurimír?
01:23:43 Á raz, dva, hop! Raz, dva, hop!
01:23:49 Raz, dva, tři, vykopnout! Raz, dva, tři, vykopnout!
01:23:53 -Jak já chci domů!
-Chlapi, pohyb!
01:24:02 Kurva!
01:24:13 Cukroušku, vidíte před sebou nejoddanějšího ze svých otroků.
01:24:18 Kruci, řekněte aspoň slovíčko. Ať vím, jestli přijímáte mé služby.
01:24:24 To není slušné, pane. Vzpomínám, co říkal strýček.
01:24:28 Nemám si dát líbit od žádného muže důvěrnosti.
01:24:32 Jen v přítomnosti strýčka Čurimíra.
01:24:35 Čurimíra? Máš ho mít. Moment.
01:24:46 Čůřo, pojď!
01:24:50 Raz, dva, tři, vykopnout! Raz, dva, tři, vykopnout!
01:25:02 Pozor! Zadkem vpřed!
01:25:05 Ojíněný smrček za vámi, protichodem zastavit, stát!
01:25:14 Raz, dva, tři, vykopnout! Hop, dva, tři, vykopnout!
01:25:21 Raz, dva! Raz, dva!
01:25:38 Byl jsem tak prozíravý, že jsem ho vzal sebou.
01:25:42 Ach!
01:25:46 Ano, budu stát u jejích nohou na stráži.
01:25:50 Nepustím k ní nikoho, kdo by ji chtěl navštívit. Ať žije otroctví!
01:26:19 Otec Ubu, podívejme. Vy jste tady sluhou? Ohlaste mne.
01:26:26 Počkat! Paní není doma. A tady poroučejí jen otroci.
01:26:32 -Vy máte otrockou hodnost?
-Jsem otrokem lásky.
01:26:36 Slečna Eleuthérie je paní mého srdce, má snoubenka. Stačí vám to?
01:26:41 Láska, Čuřislave, je akt, nemající žádné ceny, neboť se dá opakovat.
01:26:50 Ale ty chuděrko, ty plesnivečku.
01:26:55 Co nemá žádnou cenu, je pro otroka tak akorát.
01:27:01 -Tu službičku rád zastanu za vás.
-Co chceš dělat, tlusťochu?
01:27:05 Cukroušku, pán je svobodný, může mě u tebe zastupovat.
01:27:09 -Jsi dobrý.
-Ty slizká španělská muško!
01:27:14 -Ty przniteli dorostenek!
-Jak to ví?
01:27:18 Tak ty tak! Na toho muže mi nesahejte.
01:27:22 Ten nepřekročí práh vězení. Zahyne mou rukou.
01:27:28 Buďme neposlušní! Raz, dva, tři! Chyťte ho!
01:27:51 Kur... Ku ku...
01:28:02 Otče Ubu! Sdílela jsem s tebou všechna protivenství.
01:28:07 Neváhám proto následovat tě ani na cestě k blahobytu.
01:28:25 Drahý strýčku, nebohý markýzi Novohorský.
01:28:31 Juk!
01:28:36 Má milá, nebyl jsem ani za mák mrtev.
01:28:40 Jen jsem přehnal svou zásadu, že tě budu všude provázet.
01:28:48 Znovu připomínám, že čas kvapí.
01:28:55 Hrozí zůstavit tě obecné nevědomosti.
01:28:58 Nebožka tvá matka by měla pramalou radost,
01:29:02 kdyby viděla, že paměti starého prasáka leží dosud netknuty.
01:29:07 I mne to zarmucuje, strýčku. Zvláště, když vím,
01:29:11 že zisk, který mi to přinese, bude v mém manželství požehnáním.
01:29:16 Tvé znalosti pana kaprála jistě příjemně ohromí.
01:29:21 I nadále chci sledovat, jak si vedeš, zda se vše správně vyvíjí.
01:29:27 Snad se nechceš dívat klíčovou dírkou?
01:29:31 Zajisté nikoliv, drahé dítě.
01:29:35 Chci zbudovat lože tak široké, kam bych se vešel i já.
01:29:42 Tak budu stále nablízku a neopustím tě ani na okamžik.
01:29:46 Toto řešení je ušlechtilejší.
01:29:49 Teď už čti, dodržuj délky a klesej hlasem.
01:29:52 Rád ti opravím chyby, jsem přece tvůj strýček.
01:29:59 Dávno, dávno již tomu, co jsem naposledy hleděla do té mírné...
01:30:06 Ale omyl, mé dítě!
01:30:17 -Nevíte, lidičky, koho to chytli?
-Kdo by měl každého znát?
01:30:22 -Stačí, že policajt otce namydlí.
-A kdo se nudí, může si hrát.
01:30:49 -Otče Ubu, ovace.
-Spíš ovoce, huso pitomá!
01:30:53 Samá rajčata. Velmi zralá, na tuto dobu.
01:30:59 Řekla bych, že raná doba je pro nás ta nejzralejší.
01:31:03 Slušelo by se něco provolat.
01:31:08 Ať žije otroctví! Ať žijí tresty!
01:31:12 A pokuty! A popravy!
01:31:15 Ať žije perzekuce! Hurá!
01:31:21 Každý občan do roka, promění se v otroka.
01:31:24 Každý, kdo je obutý, hlasuje pro pokuty.
01:31:28 Chceme místo dopravy, elektrické popravy.
01:31:31 Kdo je bos a kdo má hlavu, ten se těší na popravu.
01:31:35 Každý svoji zahrádku, chystají mu oprátku.
01:31:40 Kdo má nohy, kdo má ruce, hlasuje pro perzekuce.
01:32:12 -Fuj!
-Šňupáme v rovnosti, matko Ubu.
01:32:17 Leštič nohou, otrocký lokaj, vězeň.
01:32:24 Naše kariéra je zajištěna.
01:32:27 Je tu ticho jako ve Václavově paláci.
01:32:31 Nikdo nezvoní, nikdo nevyráží dveře.
01:32:34 V této zemi se domy nedají zavírat.
01:32:37 Kdekdo se ti žene do baráku jako vítr do mlejnice.
01:32:41 Proto jsem dal opevnit naše obydlí železnými dveřmi a pevnými mřížemi.
01:32:47 Naše znalost fyziky nám dovolila vymyslet důmyslné zařízení,
01:32:52 aby nám teklo skrze střechu,
01:32:55 což udržuje slámu v kobce dostatečně vlhkou.
01:32:58 Ani ven nesmíme, kdy se nám zachce, otče Ubu.
01:33:02 Jít ven? Už mám dost husích pochodů přes celou Ukrajinu.
01:33:06 Krucihinajs, odtud se ani nehnu.
01:33:10 Sedíme v teple, návštěvy máme, kdy chceme.
01:33:13 Zvědavá zvířata k nám chodí jen v návštěvní dny.
01:33:17 Otec Ubu a matka Ubu k přelíčení.
01:33:19 Ani nás nenapadne. Copak nevidíte, že se zabýváme trávením?
01:33:24 Každé další rozšíření panděra by nám mohlo způsobit smrt.
01:33:28 Až bude trávení dokonáno, půjdeme a necháme se soudit.
01:33:34 Pojďme, nemeškejme. Co když si to soud rozmyslí?
01:33:38 Sakra, to by mohl. To by mohlo být po naší kariéře léta letoucí.
01:33:59 Potěšeně pozoruji, že se na naši počest rozhoupala spravedlnost.
01:34:04 Bravo, bravo. Hele, náš lid.
01:34:08 Naší lavici hanby a potupy dodá více cti a lesku.
01:34:12 Chová se slušně a pěkně poslouchá. Dobře, lidi. Fajn, prima.
01:34:36 Nuže, ať předstoupí ti, co si na nás stěžují.
01:34:40 Vaše jméno!
01:34:43 František Ubu, bytem na Opařence.
01:34:48 Jinak bývalý král polský a aragonský, doktor patafyziky,
01:34:54 hrabě Mandragorský a Sandoměřský, markýz z Bengábu.
01:35:01 -Já ti dám!
-A vy?
01:35:04 Viktorina Ubu, v domácnosti. Bytem tamtéž.
01:35:10 Jinak bývalá královna polská. Tu máš!
01:35:18 -Vaše jména.
-Čurimír.
01:35:24 Dříve markýz Novohorský!
01:35:28 Uklidni se, dítě. Jsem pořád tvůj strýc.
01:35:31 -Kaprál svobodných lidí, Čuřislav.
-Dříve markýz Novohradský.
01:35:43 Pane předsedo soudního dvora,
01:35:46 nenechte se vyrušit při výkonu spravedlnosti, na níž máme nárok!
01:35:52 Pánové, tento netvor, poskvrněný již tolik...
01:35:57 Pánové, tento poctivec s bezvadnou minulostí...
01:36:00 Mlčte, breptové! Říkáte nesmysly a povídačky.
01:36:04 Ano, byli jsme král polský a aragonský.
01:36:07 Pobili jsme spousty nepřátel. Vybírali trojnásobné daně.
01:36:11 Mysleli jsme jen na vysávání, odírání, vraždění.
01:36:15 Každou neděli jsme na předměstí kuchali mozečky
01:36:19 mezi kolotoči a pouťovými stánky.
01:36:21 Zabili jsme pana Čurimíra. Ostatně, sám to může dosvědčit.
01:36:26 Panu Čuřislavovi jsme znásilnili snoubenku.
01:36:30 Proto nařizujeme soudcům odsoudit nás k nejvyššímu trestu,
01:36:34 na jaký si můžete vzpomenout.
01:36:38 Trest má být přiměřený, nikoliv však trest smrti, pozor!
01:36:42 Jinak musíte odhlasovat úvěry na stavbu velkého stínadla.
01:36:47 Protože se neradi staráme o budoucnost, přejeme si,
01:36:51 aby trest zněl na doživotí, v sídle u moře, kde je zdravé podnebí.
01:36:58 Soud se odebírá k poradě.
01:37:14 Chtěl jste pojmout za choť mou neteř, pane.
01:37:18 Měl jsem to v úmyslu. Ale nikdy bych se neoženil s dívkou,
01:37:22 jejíž strýc je i ve svobodném světě nehoden jména markýz Novohorský.
01:37:28 S potěšením konstatuji, že se naše názory shodují.
01:37:31 -Pojď na má prsa, zeti!
-Tatínku!
01:37:37 Soud se vrací z porady.
01:38:03 Soudní dvůr odsuzuje Františka Ubu k doživotnímu vězení.
01:38:10 Dále odsuzuje Viktorinu Ubu, řečenou matku Ubu,
01:38:14 k přikování jedné koule a k doživotnímu vězení.
01:38:17 Ať žijí svobodní lidé!
01:38:28 Ať žije otroctví.
01:39:30 Při nepokojích v Širáku bylo zabito sto Širáků.
01:39:34 Zraněno bylo dalších dvě stě Širáků.
01:39:37 Oznámil to širácký ministerský předseda Benrák Širák.
01:39:42 -Co na tom, že se perou?
-Co na tom, že někdo chcíp?
01:39:47 -Nás štve, že soused žere.
-Zadek si vozí, má se líp.
01:39:51 Podle zpráv cizí agentury
01:39:54 došlo dnes v Polsku k velkému lidovému shromáždění
01:39:57 před budovou vězení, kde se ubytoval jistý otec Ubu.
01:40:02 Bude zde žít na státní útraty.
01:40:04 -Na státní útraty v dobré víře.
-Leží na pupku jako páv.
01:40:10 -Blaženě chrní v obecní díře.
-Občané, proč to nepotká nás?
01:40:14 Otec Ubu v novinářům oznámil, že když nedostane stravu 12x denně,
01:40:20 nebude poskytovat audienci ani řediteli vězení
01:40:23 a vyhodí na dlažbu každého, nahého jako dlaň.
01:40:28 -Dvanáctkrát denně si napere nácka.
-Štěstěny milenec bude as.
01:40:33 -Protekci má, toť jasné jak facka.
-To bylo a bude zas.
01:40:37 Otec Ubu předpovídá, že letošní zima bude zlá.
01:40:42 Jemu to nevadí. Bude ležet v teple a stříhat si paznehty. Konec zpráv.
01:40:49 -Paznehty stříhá v teple a klidu.
-Bydlí zadarmo, má celou věž.
01:40:53 -Vězení přece patří teď lidu!
-Občané vzhůru, chceme tam též!
01:41:41 Miláčku, neměli bychom přece jen plavat víc v proudu?
01:41:46 Rozkošný drobeček.
01:41:49 Nikoli, drahá Eleutherie.
01:41:51 Čuřislav dobře ví co dělá.
01:41:55 Kurva!
01:42:00 Slavně zvítězí.
01:42:03 Mám v rukou pevně dějiny.
01:42:09 Propočítal jsem si to na koleně.
01:42:13 Všiml sis, milý zeti, že každá samička je automat na mince?
01:42:22 -Eleuthézička je už žena.
-Tady bude absolutní ticho!
01:42:35 Tento dům se zabírá pro veřejné účely.
01:42:38 Sbalte si pět švestek, slečna šampón navíc.
01:42:42 Když nás nechtějí do vězení pustit,
01:42:45 tak ho postavíme prací vlastních rukou.
01:42:48 -Ve jménu otce Ubu!
-Chlapi!
01:42:55 Bratři, to je kaprál svobodných lidí Čuřislav a jeho přátelé!
01:43:00 Hrr na ně!
01:44:10 Raz, dva, tři, vykopnout!
01:44:16 Raz, dva, tři, vykopnout!
01:44:30 Roto, na můj povel. Roto, roto.
01:44:35 Rozptýlit se! Kamarádi, nastal vážný okamžik.
01:44:42 -Každý z nás...
-Jsme z ocele!
01:44:47 Chlapi, otec Ubu je otrokem.
01:44:51 Svým chováním ohrožuje naši svobodu.
01:44:56 -Musíme být věrni svým ideálům.
-Ať žije kaprál Čuřislav!
01:45:02 Jsem ochoten ujmout se velení. Dokouřit! Kurva...
01:45:12 Chlapi, vtrhneme do vězení, vyženeme otce Ubu.
01:45:18 Promiňte. Chlapi... Vytáhněte otce Ubu nahého!
01:45:26 -Vstup je zakázán, pánové.
-Vytáhneme otce Ubu, rozumíš?
01:45:32 Chlapi, vytáhněte ho!
01:45:38 -Svoboda je neposlušnost.
-Jsme svobodní lidé.
01:45:42 -Můžeme jít, kam chceme.
-Musíme jít, kam chceme.
01:45:46 -Můžeme i do vězení.
-Musíme jít do vězení.
01:45:50 Ano, chlapci. Svoboda je tak trochu i otroctví.
01:45:53 Viď?
01:45:56 -A nejsvobodnější je otec Ubu.
-Hurá do vězení!
01:46:04 Cože? To je vzpoura!
01:46:09 Tak to vidíš, Čuřislave.
01:46:13 Zůstal jsi bez přístřeší.
01:46:17 Tví svobodní lidé dezertovali k otrokům.
01:46:21 Nezbyla ti ani jedna koule,
01:46:23 aby ses mohl stát aspoň externím otrokem.
01:46:27 To už je příliš, otče Ubu. Kurva!
01:46:39 Vaše svoboda je příliš jednoduchá,
01:46:42 aby mohla sloužit za vidličku na šneky. Ta je totiž dvojklaná.
01:46:46 Podívej, na každé noze mám pěknou trestaneckou kouli.
01:46:50 A nenechám je zrezivět.
01:46:53 Nezalekl jsem se vydání a dal je pěkně poniklovat.
01:46:57 Také jsem pevně přikován ke zdi. Naše postavení je neotřesitelné.
01:47:02 Buď zdráv, příteli. Náš žalářník tě vyvede.
01:47:09 Zavíráme!
01:47:36 Wilibalde!
01:47:51 To je neobyčejně zajímavá země, Wilibalde. Všímej si.
01:47:56 Existují zde jevy, o kterých jsme doma ani neslyšeli.
01:47:59 Třeba parní válec. Nebo královský palác. Pravý ráj turistiky.
01:48:05 Zde na každém kroku, Wilibalde, zakopneš o něco historického.
01:48:11 Máme baedeker. Podíváme se, co to bylo.
01:48:15 Wilibalde, to je kámen, který pochází z kteréhosi století.
01:48:23 Je celý z jednoho kusu.
01:48:26 Na tomto místě se o něj zakopává už od doby Konislava III.
01:48:31 To je krajně interesantní, všímej si.
01:48:34 Musíš mě s tím kamenem vyfotografovat.
01:48:44 Wilibalde, pohlédni na tuto starou zeď.
01:48:49 Jsou tu ještě stopy psa, který zde vykonal svou historickou potřebu.
01:48:58 Podíváme se, jak se to zvířátko jmenovalo.
01:49:02 To prastaré zvíře se jmenovalo Boleslav Roura.
01:49:07 Bylo celé z jednoho kusu. Budova je velmi rozlehlá.
01:49:12 Severní křídlo se ztrácí za pohořím a jižní křídlo v dešti.
01:49:17 Podle této knihy by to mohl být královský palác, všímej si.
01:49:24 Buďte tak laskav, nadlehčujte mi ty koule, ať se neunavuju.
01:49:29 -Utáhněte obojek, ať nenastydnu.
-Budova z kamenů a s mřížemi.
01:49:34 Královský palác se strážemi, které nedovolují vstup.
01:49:38 To se opravdu shoduje. To je krajně interesantní, všímej si.
01:49:43 Musíš mě s tím palácem vyfotografovat.
01:49:47 Jsi stále hezčí, otče Ubu.
01:49:50 Železa ti seknou, i ta vězeňská čepička.
01:49:56 Ještě mi kovají pranýřový obojek. Kvalitní materiál, žádná plechárna.
01:50:01 Až se zlepší náš finanční stav, pořídíme si kobkový povoz.
01:50:08 Nosí náhrdelník, má ozdoby a stuhy, drží kouli,
01:50:12 čili říšské jablko, jako symbol světa. Ano, je to král.
01:50:16 Velký, tlustý, dvojitý král.
01:50:19 Má dvě říšská jablka a vleče je nohama.
01:50:23 Wilibalde, musíš mě s tím králem vyfotografovat.
01:50:28 -Ať žije král!
-Ať žije král!
01:50:33 Ať žije král!
01:50:37 Sakra! Už toho mám dost! Chci být také otrokem!
01:50:42 -Ať žije král!
-Ať žije král!
01:50:49 Otče Ubu, veta je po plánech s otroctvím.
01:50:53 Chtěl jsi lidem čistit boty a oni tě nosí na ramenou.
01:50:56 Ať žije král! Ať žije král!
01:51:01 -Co je to za lidi?
-Vaši spoluvězni, žáci, přívrženci.
01:51:05 -Vaši přátelé.
-Ať žije král!
01:51:08 Přestaňte už! Při zeleném ptáku, já s vámi zatočím!
01:51:19 Nemluví špatně.
01:51:30 Přátelé, jsem hluboce dojat, přesto nebudu rozdávat peníze.
01:51:36 -Pitomče!
-Huš!
01:51:38 Ale domnívám se, že vám nebude proti mysli
01:51:41 přijmout z naší královské ruky některé pocty.
01:51:46 Starý defraudante a padělateli kovových pětikorun,
01:51:52 budete strážcem veškerých našich financí.
01:51:58 Vy, bratře, máte podíl na našem železném růženci
01:52:02 prokurevnictví, drancování, boření lidských obydlí.
01:52:06 Budete naším nejvyšším soudcem.
01:52:09 Vy, galejníku, odsouzený pro vraždu majitelky mandlu,
01:52:13 zabití poštmistra a utracení čtyř neteří.
01:52:17 Tebe pasuji na nejvyššího generála. A neuteč nám.
01:52:20 Ty, školní inspektore,
01:52:23 zavřený pro prasečinky s žákyněmi mateřských škol, budeš cenzorem.
01:52:30 Ochmelka, který dýmějovým morem nakazil celou Mazovskou nížinu,
01:52:35 bude naším osobním lékařem.
01:52:39 Ty s panděrem, co díky tasemnici máš jakousi představu o nekonečnu,
01:52:45 buď naším kardinálem.
01:52:48 A nakonec ty, vytrvalý paralytiku,
01:52:52 který ses za mřížemi naučil psát hůlkovým písmem,
01:52:56 pečuj o rozkvět naší vědy a umění.
01:53:01 Vás všechny, zloděje, lupiče, kuchače mozků,
01:53:06 vás všechny bez rozdílu jmenuji svými udatnými oficíry,
01:53:11 -armrdy tuzemské i exportní.
-Ať žije král!
01:53:14 Ať žije otec Ubu! Sláva otroctví! Sláva Polsku! Ať žije armrda!
01:53:21 Promiňte, Veličenstvo, promluvte.
01:53:23 Ráda bych slyšela, co říká dvojitý tlustý král. Aspoň hlavní myšlenku.
01:53:33 Hovnajs! Přátelé, do práce!
01:54:09 PÍSEŇ. Zadujte, zadujte, zadujte v klubu,
01:54:13 ať žije, ať žije, ať žije náš král Ubu!
01:54:18 Zadujte, zadujte, zadujte v klubu,
01:54:21 ať žije, ať žije král!
01:54:25 Kdo sroubil kormidla, ten ať si také řídí,
01:54:32 my chceme plavidla se zadky místo přídí.
01:54:39 Ať žijí naše zadky, ať žijí naše zadky,
01:54:47 ó jak jsou kulatý, ó jak jsou hladký.
01:54:55 Zadujte, zadujte, zadujte v klubu,
01:54:58 ať žije, ať žije, ať žije náš král Ubu!
01:55:03 Zadujte, zadujte, zadujte v klubu,
01:55:06 ať žije, ať žije král!
01:55:27 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Král Ubu Alfréda Jarryho, groteska o cestě za mocí a požitky, v slavné inscenaci Divadla Na zábradlí šedesátých let a v režii Jana Grossmana s neopakovatelným Janem Libíčkem v titulní roli.
Obžerný a poživačný, lačný moci a bezskrupulózní Otec Ubu se za vydatných rad své ctižádostivé ženy zbaví polského krále a zmocní se jeho trůnu. Nastolí hrůzovládu, v níž mu jde jen o vlastní prospěch, a tak není divu, že se proti němu lidé vzbouří. Nebudeme předjímat všechny peripetie děje, jisto je, že hrdina“ skončí ve vězení, a to zcela dobrovolně, neboť v nejisté době zde nachází teplou stravu a bezpečí, takže ho chtějí záhy všichni občané následovat…
Divadelní pojetí J. Grossmana a Divadla Na zábradlí, které vzniklo už v roce 1964, a jehož televizní záznam byl pořízen v létě roku 1968, je dodnes působivé, zábavné a především myšlenkově bohaté. Jdeme za tím, kdo nás populisticky krmí hezkými řečmi? Chceme žít v závětří, aby se o nás někdo staral, zatímco my mu odevzdáme veškerou svou svobodnou vůli? To nejsou otázky, které by měly zajímat jen diváky před padesáti lety…