Ráno, po bouřlivé oslavě narozenin důchodce Zíchy, je ve svém bytě nalezen mrtvý jeho přítel Meduna. Nešťastná náhoda – únik plynu – se později ukáže jako pouhé maskování vraždy! (1971). Hrají: L. Pešek, E. Balzerová, F. Filipovský, J. Pokorná, V. Postránecký, M. Masopust, E. Jiroušková, J. Skopeček, J. Cmíral a další. Scénář K. Fabián a J. Mladějovský. Kamera A. Navara. Režie A. Procházková
00:01:56 KLEPÁNÍ
-Pane Meduna, slyšíte?
00:02:02 Pane Meduna, nesu vám peníze, důchod!
00:02:09 KLEPÁNÍ
00:02:19 -Pane Meduna! -Prosím vás, co to tu děláte za kravál?
00:02:24 -Nesu panu Medunovi důchod, a on neotvírá.
00:02:26 -A co má bejt? Asi není doma. Ale je, svítí.
00:02:29 Tak asi spí, je po flámu.
00:02:35 Pane Meduna, probuďte se!
-Tak hoří, nebo co?
00:02:38 -Ta nám tady ještě chyběla. Pan Meduna neotvírá.
00:02:42 -Třeba si jenom odskočil.
00:02:44 -Ale v tuhle dobu on nikam nechodí. A to by stejně musel okolo mě.
00:02:48 -Aby se mu tak něco stalo.
-Co by se mu stalo?
00:02:51 Včera oslavoval, že jo, paní Pazderová, tak teď vyspává.
00:02:59 Pane Meduna, otevřte! To jsem já, Kaňková!
00:03:10 Ježišmarjá, plyn! Já cejtím plyn. Pojďte, rychle, rychle!
00:03:19 Otevřte okno!
00:03:37 Pane Zícha! Pane Zícha, pojďte sem!
00:03:49 -Co se stalo?
00:03:51 -Bože na nebesích, ten bude chudák koukat.
00:03:59 -Honzíku!
00:04:01 -Ježišikriste, takový neštěstí, pane Zícha.
00:04:05 To jste si nepomyslel...
-Zavřete ten plyn, prosím vás!
00:04:09 -A dyť u toho stojíte.
00:04:13 -Paní Kaňková, zavřete kohoutek nožem nebo něčím, ne rukou.-Jo.
00:04:38 -Nešlo by to ještě s umělým dýcháním?
00:04:42 -Těžko, pane Zícha.
00:04:44 I když se stávaj případy, že lidi vstávaj z mrtvejch
00:04:47 po 7 hodinách, tomuhle chudákovi už nikdo nepomůže.
00:04:52 -Paní Kaňková!
-Ano, ano?
00:04:55 -Zavolali jste policii?
00:04:59 -Policii? Ne.
00:05:02 -Tak zavolejte, prosím vás, paní Pazderová, 21-21,
00:05:06 ať sem hned přijedou.
-Ano.
00:05:20 -Paní Pazderová, počkejte!
00:05:25 Počkejte, paní Pazderová, za tenhle ten barák zodpovídám
00:05:29 před veřejností já.
00:05:36 Jéje, dobrýtro, pane Fiala.
-Dobrýtro, co se děje?
00:05:40 -Prosím tě, jdi si lehnout, Kaňková volá policii.
00:05:43 -Na co policii?
-U nás v domě se otrávil pan Meduna.
00:05:46 -Počkej, co to říká? Kdo že se otrávil?
00:05:49 -Já ti to potom vysvětlím, stačí, že tě tady ona viděla. Jdi.
00:05:52 -Ale já musím do depa, Vlastičko.
-Jdi.
00:05:59 -Už jedou.
00:06:04 TIKÁNÍ HODIN, HUDBA
00:07:14 -Pane Zícha!
00:07:18 Co tam děláte, pane Zícha?
00:07:28 -Dovolala jste se?
-Ano.
00:07:34 -Paní Pazderová, je tu všechno v pořádku?
00:07:38 Podívejte se, nechybí nic?
00:07:42 -Já nevím. Prsteny má, hodinky taky.
00:07:48 Ale, pane Zícha, na otravu svítiplynem nezemřel.
00:07:52 Nemá růžový kolorit kůže, a to bývá, víte.
00:07:57 -Jak myslíte, že je dlouho mrtvý?
00:08:01 -Asi tak sedm hodin. Myslím já.
00:08:13 -Jak to dopadlo včera?
00:08:15 -Včera to bylo jednoduchý. Kde je to, prosím vás?
00:08:18 -Tady.
-Děkuji.
00:08:20 -Pojďte, hoši.
00:08:25 -Počkejte! Počkejte, paní, pojďte.
-Já mám spoustu pochůzek.
00:08:28 -Ale to se nedá nic dělat.
00:08:30 My tam musíme bejt, my jsme ho našly.
00:08:34 -Dejte to někam.
-Dejte to někam.
00:08:40 -To není otrava svítiplynem, jak by se na první pohled zdálo.
00:08:44 -Na první pohled se zdá mnoho věcí, paní.
00:08:48 -Já vím.
00:08:50 Ale až budete tak často jako já vázat jeden uzel na nohu
00:08:54 a druhej na hlavě a odvážet to, co zbylo z člověka,
00:08:57 tak možná na první pohled uvěříte.
00:09:00 -Dejte se do toho, hoši.
-Tak, hoši...
00:09:07 -Vy jste ho našla?
-Ano.
00:09:10 Společně tady s paní správcovou a s paní doručovatelkou.
00:09:13 Všechny tři.
00:09:15 -Co si o tom myslíte?
00:09:18 -Že to někdo narafičil tak, aby to vypadalo
00:09:22 jako otrava svítiplynem.
00:09:25 -Máte znalosti.
-Jsem sálová sestra.
00:09:30 -To vy jste nám telefonovala?
-Ano.-Totiž...
00:09:34 -Vlastně tady paní správcová.
-Kaňková.
00:09:38 -Ale číslo nám dal pan Zícha.
-Kdo je to?-Tady z bytu odvedle.
00:09:42 -On tady byl s vámi?-Ano.
-Zajděte pro něj, prosím vás.-Ano.
00:09:45 -Vy běžte pro lékaře z pohotovosti, ano? Běžte, běžte.
00:09:48 A pak si promluvte s paní doručovatelkou,
00:09:50 abychom ji nezdržovali.
00:09:52 -Tak to vám mockrát děkuju, na shledanou. -Prosím.
00:09:55 -To je vždycky tak, když někam přijdem, všecko je zpřeházený.
00:09:58 -My jsme na nic nesahali.
00:10:00 -Jestli na tomhle vařiči byly nějaký stopy,tak jsou určitě v háji.
00:10:03 -Ne, kohoutek jsme zavřeli nožem.
-Kdo vám to poradil?-Já.
00:10:09 -Pan Zícha je slepej, pane komisaři.
00:10:12 -Myslím, že neuděláte chybu, když budete počítat s vraždou.
00:10:19 -Proč hned s vraždou?
00:10:22 Mohla to být přece nešťastná náhoda, nebo i sebevražda, ne?
00:10:27 Znal jste pana Medunu?
-Ano.-Byli jste přátelé?
00:10:32 -My jsme si rozuměli.
00:10:35 My jsme si rozuměli jako chlapi, kteří si musí sami hospodařit.
00:10:40 On žil bez rodiny, já taky.
00:10:43 Včera s námi...
00:10:46 ještě oslavoval v hospodě Na Růžku.
00:10:50 Měl jsem narozeniny.
00:10:56 ZPĚV
00:10:59 Na Pankráci, na malém vršíčku stojí pěkné stromořadí.
00:11:10 Na Pankráci, na malém vršíčku...
00:11:15 -Děkuju vám.
00:11:18 -Počkej,a jak to, že ty jsi vlastně dneska tady? Nemáš bejt na šichtě?
00:11:22 -Ale sepsula se jim mašina a Toníček dostal náhradní volno.
00:11:26 -Ne.
00:11:27 -Tak mu to přejte, pane Meduna, Toníček je náhodou moc hodnej.
00:11:32 -Jen se ho zastaňte, Vlastičko, kluka jednoho uniformovanýho.
00:11:35 Tak přilož pod kotel, Antoníne, topiči elektrárenskej.
00:11:41 Rosťo!
-Ano?
00:11:44 -Jinak kdyby Toník přikládal jako vy, pane Meduna,
00:11:47 tak by snad všechny vlaky museli zrušit.
00:11:51 -To máš svatou pravdu, Vlastičko, ale tady s Honzíkem
00:11:53 si vždycky přiťuknu, protože on nás má stejně nejradši.
00:11:57 -No!
00:12:02 -Vy jste mi teda vypráskanej spolek.
00:12:08 -Teda vy jste nám tady chyběl.
00:12:12 -Ale nechte ho. Děkuju.
00:12:17 Víte, Vlastičko, tak si kolikrát říkám,
00:12:20 nebejt vás a tadyhle Karlíka, tak bych si v tom našem baráku
00:12:24 namouduši připadal jako trosečník na pustým ostrově.
00:12:28 -Mně zas ten dům úplně vyhovuje, i když má číslo 13.
00:12:33 -Ten váš barák, panstvo, je už dávno prokletej. To je vis maior.
00:12:38 Jestli to nevíte, tak na tom pozemku stávala
00:12:41 před léty katova chalupa.
00:12:44 Kat si tam vozil oběšence a prodával je doktorům. Fakt.
00:12:49 -To může být pravda. Proč ne? Když to říkáte vy.
00:12:55 -Vemte si cigáro.-Ano, děkuju.
-Když máte ty narozeniny.
00:13:05 Vy teda děláte, že nás nevidíte, ale stejně nás máte
00:13:08 všecky přečtený.
00:13:11 -To jste uhodl.-Jestlipak víte, co teď zrovna dělám?
00:13:15 -Jo.
00:13:17 Honzík zazdívá třetího ruma a vy, pane Voženílek,
00:13:22 jste velice nervózní, protože pořád něco děláte s rukama.
00:13:30 Tak na zdraví.
00:13:31 -Na zdraví! Tady. Tak.
00:13:34 -Na zdraví.
-Na zdraví.
00:13:38 ZPĚV
00:13:47 -Proč si myslíte, že to nebyla nešťastná náhoda?
00:13:51 -Honzík nezemřel na otravu plynem. Spím na druhé straně zdi.
00:13:58 Vidíte sám, tady jsou spojovací dveře. Můj byt patříval k tomuto.
00:14:05 A ještě domácí z toho udělal byty dva. A ty dveře dal zatlouct.
00:14:09 Ve svém bytě bych ucítil plyn nejpozději do hodiny.
00:14:13 -Kdybyste byl vzhůru. Ale vy jste přece spal, ne?
00:14:17 -Spal, ale na plyn jsem citlivý, probudil bych se.
00:14:23 Paní Pazderová říká, že je Honzík mrtev nejméně 7 hodin.
00:14:27 To by tedy plyn musel unikat těch 7 hodin, že?
00:14:31 Když jsem ale vešel, tak moc ho tady cítit nebylo.
00:14:35 Můžete mi věřit, čich mám výborný. A kromě toho jsem chemik.
00:14:41 -Dobrý den.
-Dobrý den, pane doktore.
00:14:45 -V kolik se dům ráno otvírá? V šest?-Jo, v šest hodin ráno.
00:14:50 -Pane Zícho, vy jste se vracel z té hospody Na Růžku
00:14:53 spolu s panem Medunou?
00:14:56 -Ne, on šel napřed. Měl už dost nakoupíno.
00:15:00 -A šel sám?
-Nevím.
00:15:03 -Nevíte, jestli s ním někdo nevešel do domu?
00:15:06 -Jo, to já nevím, to nevím.
-Ani později na vás nikdo nezvonil?
00:15:11 -Dneska v noci namouduši nikdo, pane komisaři.
00:15:14 -Nadporučík.
-Promiňte.
00:15:16 -Někdo cizí taky mohl mít klíč od domu.
00:15:19 -Kdy tady byl v poslední době měněn zámek na domovních dveřích?
00:15:25 -Počkejte, to bylo...
-Před pěti lety.
00:15:28 -Jo, před pěti roky, ano.
00:15:30 -Hořák je skoro ucpanej nudlema.
-Tak vidíte, plyn skoro neutíká.
00:15:35 -Jen tak podle odhadu, smrt nastala asi před 8 hodinami.
00:15:40 Mohlo by tady jít o otravu. Plynem rozhodně ne.
00:15:44 -Tady paní sálová sestra říká, že smrt nastala před 7 hodinami.
00:15:49 -Se sálovou sestrou bych se nikdy nehádal. Nitroglycerin.
00:15:54 Měl zřejmě anginu pectoris.
00:15:57 -Ano, měl. Užíval nitroglycerin pravidelně.
00:16:01 -Prášky si vezmete s sebou na rozbor, že?
00:16:04 Doporučuji soudní pitvu. Tady máte úmrtní list.
00:16:10 Můžete ho nechat odvézt, na shledanou.
00:16:14 -Děkuji, na shledanou.
-Na shledanou, pane doktore.
00:16:21 -Kolik je teď hodin, asi tak?
00:16:24 -Devět... pět. Proč?
00:16:27 -Nic.
00:16:33 -Pan Meduna kouřil viržinka?
-Ano.
00:16:40 -Neznám kuřáka viržinek, který by používal zapalovač.
00:16:45 -Ale ten vypadá jako Emanův. Tedy...
00:16:51 Voženílka, vedoucího ze samoobsluhy na náměstí.
00:16:55 Včera večer v hospodě si s podobným celou dobu hrál.
00:17:01 -Mám domovem tichá je putyka.
00:17:07 Mou ženou je sklenice piva...
00:17:17 Víte vy, co je to dvanáct táců maňasa?
00:17:21 Víte vy vůbec, kolik to obnáší?
00:17:25 -Vám bych nesvěřila roznášku mlíka, natož obchod.
00:17:38 -Rosťo, ještě jednu rundu!
-Václave, počkej.
00:17:43 -Kamaráde, víš, teď je mi hej.
-Já vím. Opatrně.
00:17:46 -Teď mám před sebou úctu.
-Pane Zícha?-No?
00:17:51 -Potřebuju založit. Dvanáct táců.
00:17:55 Vy jedinej mě pochopíte, jinak jsem v hajzlu.
00:17:58 -Dvanáct táců? Prokristapána, kamaráde, já jsem penzista.
00:18:04 U mě jsi na špatný adrese. Kde bych vzal dvanáct táců?
00:18:08 -Takovejch by bylo.
00:18:14 -Proč jste vyrazili dveře? Vy nemáte rezervní klíč?
00:18:17 -Rezervní? Jo, to já nevedu, pane komisaři.
00:18:22 Jednou pan Meduna zapomněl klíče a chtěl, abych mu půjčila rezervní,
00:18:27 ale musel mu otevřít tady pan Zícha.
00:18:31 -Paklíčem?
-Ano. Vlastně ne, klíčem.
00:18:35 Ale to nebyla mezi námi žádná tajnost.
00:18:39 Léta jsme bydleli vedle sebe.
00:18:42 Honzíkův klíč se hodil k mým dveřím a můj zase... k jeho.
00:18:53 -Vy máte jenom jeden klíč od svého bytu, pane Zícho?
00:18:57 -Prosím?
00:19:01 Ano. Ještě před půl rokem jsem měl klíče dva.
00:19:05 Ale o jeden jsem přišel.
00:19:09 -Tak tenhle zámek by se dal otevřít i ohnutým hřebíkem, ale nevypadá,
00:19:14 že by byl otvíranej násilím.
00:19:18 -Pane Zícho, nevíte náhodou,
00:19:23 měl pan Meduna nějaké peníze?
00:19:29 -Nevím.
00:19:32 -Ale že měl pětačtyřicet tisíc na knížce, to přece víte.
00:19:35 Včera večer o tom věděla celá hospoda.
00:19:43 -Nic ti nepůjčím, ale pivo si na mě můžeš dát.
00:19:47 -Honzíku, trochu jsi přebral, půjdeme na kutě.
00:19:50 -Koukni, jestli ti je líto tý příští rundy,
00:19:53 tak ta další jde zase na mě.
00:19:55 Ty myslíš, že já na to nemám? Nevěříš? Podívej.
00:19:58 -Věřím, nemusíš tak křičet.
00:20:00 -Koukni, tady to je. Pětačtyřicet klacků, černý na bílým, je to tak?
00:20:05 -Prosím tě, schovej tu knížku.
-Co bych to schovával?
00:20:09 Já jsem to nikde neukrad, ty jsou poctivě vydělaný
00:20:14 a poctivě našetřený!
00:20:17 -Honzíku!
00:20:19 Honzo, pojď domů, neblázni, to nemá cenu.
00:20:24 -Máš recht, kamaráde, tys to se mnou vždycky myslel dobře.
00:20:28 Ty přece víš, že to stejně dám všecko tý svý holce.
00:20:36 Tý, co nemá na tátu nikdy čas.
00:20:40 Však ona ta tvoje Věruška se na tebe taky pěkně vykašlala.
00:20:47 -Věříš, že mi to ani tak nevadí?
00:20:50 -A myslíš, že holka ví, kolik mám?
00:20:54 Kamaráde, rozumíš, já chci vypetrachtovat,
00:21:00 že má ráda svýho tátu jenom proto, že to je její táta.
00:21:05 A basta, víš?
00:21:08 -Tak nemusíš o tom křičet po celý hospodě, všichni to víme.
00:21:12 Pojď domů.
00:21:14 -Tobě se tady nelíbí? Já jsem tady tak šťastnej, kamaráde!
00:21:20 -Servus, hospodo! Vyprahlej a uštvanej jako bernardýn.
00:21:26 Služebník.
00:21:33 Přines mi jedno kafe!
00:21:37 Uctivost, panstvo.
00:21:40 Přeju příjemnej zbytek večera, paní Pazderová.
00:21:44 Jak pozoruju, už pro vás nejsem žádný rito,
00:21:48 vy teď letíte na uniformu, že jo?
00:21:51 Poctivej chlapec, notabene na čtyřech kolech komunálu,
00:21:55 jako jsem já, musí ustoupit.
00:21:57 -Teda vy jste charakter, Ládíčku. Vás by měli malovat do slabikářů.
00:22:02 -Toho by měli ukazovat na pouti v panoptiku.
00:22:06 -Penzisto zazobanej.
00:22:17 -Pane Mrázku, prosím vás, vy taxikáři máte přehled.
00:22:24 Nevíte, pracuje moje dcera ještě v Magnolii?
00:22:27 -Pokud vím, tak jo.
00:22:30 -A neznáte telefon?
00:22:35 -235 066.
-Děkuju.
00:22:37 -Ona vám zapomněla gratulovat?
-Ale ne, to ne.
00:22:42 -My půjdeme. Tak dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:22:46 -A ne, abyste mi zase dělali do rána nad hlavou mejdan.
00:22:50 Jeden se potom nevyspí.
00:22:52 -Já jdu taky.
00:22:57 So long, chasníci.
-Na shledanou.
00:23:14 -Karlíčku, kampak jdeš? Já už jdu taky.
00:23:17 -Já přijdu. Za chvilku jsem tady.
00:23:23 -Tak co, pane Meduna?
00:23:27 -Prosil bych známku.
00:23:56 Haló? Tady Zícha.
00:24:01 Mohl bych mluvit s Věrou Zíchovou?
00:24:05 Její otec. Jo, počkám, děkuju vám.
00:24:21 Haló?
00:24:23 Aha, ano, ano.
00:24:26 Tak, prosím vás, až bude mít pauzu, řekněte jí, že jí volal její otec.
00:24:32 A kdyby měla náhodou po programu čas,
00:24:36 ať se staví v hospodě Na Růžku.
00:24:41 Že jsem tam a slavím narozeniny.
00:24:47 Jo, děkuju vám. Děkuju vám.
00:24:50 Tak buďte tak hodná, prosím vás. Sbohem.
00:25:07 Tak jsem se nedovolal.
-Chcete ještě známku?
00:25:11 -Ne, to není tak důležitý. Děkuju vám.
00:25:35 Tak co je s tebou, Honzíku?
00:25:37 Aha, ty jsi usnul, viď?
-Šel trochu na luft.
00:25:44 Tak co, dovolal jste se?
00:25:48 -Ale kdepak, maj tam pořád obsazíno.
00:25:53 Rosťo.-Ano, ano?
-Prosím vás, tuplovaný kafe.
00:26:18 -Nevíte náhodou, pane Zícho, kam pan Meduna schovával
00:26:22 vkladní knížku?
00:26:26 Nechte nás tady, prosím vás, chvíli o samotě, ano?
00:26:29 -Prosím.
-Prosím.
00:26:33 -Míval ji v pokoji, v příborníku.
00:26:48 Ale už tam není.
00:26:52 Teď je asi kolem půl desáté, že ano?
00:26:56 -Ne kolem, ale přesně. Proč?
00:27:01 -Protože teď už bude ta knížka dávno vybraná.
00:27:11 -Nebyla na heslo?
00:27:13 -Samozřejmě, že ne.
00:27:15 Kdybyste znal Honzíka, ten si s takovými věcmi nedělal hlavu.
00:27:19 -Kdo všechno byl v té hospodě?
00:27:22 -Slyšelo to plno lidí. Číšník Rosťa... Aha, píšete si to.
00:27:28 No tak: pan Fiala, paní Pazderová,
00:27:32 pan Voženílek, vedoucí té samoobsluhy.
00:27:36 On o tom můj přítel nemluvil jenom v té hospodě.
00:27:40 On to povídal kdekomu.
00:27:44 -Proč jste mi neřekl hned, že tady ta knížka není?
00:27:48 -Neptal jste se mě.
00:27:51 -Kdybyste mě byl upozornil včas, tak už jsme pravděpodobně
00:27:56 vraha měli.-Pravděpodobně jenom jeho spolupachatele.
00:28:00 -Ale od toho už vede přímá cesta k vrahovi.
00:28:03 -Ne. Nemyslím.
00:28:06 Můžete se samozřejmě domnívat, že jsem vám to neřekl schválně.
00:28:11 Jenže to mi nemůžete dokázat.
00:28:36 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:28:39 -Běžte, prosím vás, k panu Zíchovi, ano?
00:28:42 -Ale...
-No jen běžte, běžte.
00:28:47 Kde vy jste byl celou noc, pane Fialo?
00:28:51 -No tak... my jsme byli... v hospodě Na Růžku.
00:28:57 A... Jo, asi tak do půl jedenáctý, viď?
00:29:02 A potom jsem šel spát sem.
00:29:08 Tady k Vlastičce, teda k paní Pazderový.
00:29:13 -Jste si jist, pane Fialo, že jste byl celou noc
00:29:16 výhradně jenom v posteli?
00:29:20 -No tak výhradně v posteli, to se říct nedá. Byl jsem si...
00:29:27 Asi dvakrát jsem si byl na pavlači, jak se říká, odlehčit.
00:29:32 -Nechte si ty legrácky.
00:29:35 -Když tam byl, tak tam byl, co má být?
00:29:37 Přesnou kontrolu nad chlapem člověk nikdy nemá,
00:29:40 jinak bych za něj ručila.
00:29:42 -Ručte raději za sebe, paní. Vy jste byla celou noc doma?
00:29:46 -Jo. Vlastně...
00:29:50 Asi tak v půl pátý mně volala babka Míková, že jí není dobře.
00:29:53 -Tak jste k ní šla.
00:29:55 -Ano. Byla jsem jí píchnout morfiovku proti bolestem.
00:29:59 Ale jestli se v tu dobu u Meduny svítilo,
00:30:02 tak toho jsem si bohužel nevšimla.
00:30:06 -Takže vy už nám vlastně nemáte co říci.
00:30:10 -Nemusíš na mě dělat oči, na to nemáš vůbec právo.
00:30:13 -Já nedělám oči žádný.
-Já jsem...
00:30:17 já jsem z té hospody nešla domů.
00:30:20 Byla jsem ještě v baru Magnolie, tam, co vystupuje Věra Zíchová.
00:30:28 -To znamená, že vy jste tady byl celou noc sám.
00:30:35 -Byl. Že já blbec jsem radši nešel spát domů.
00:30:38 Teď jsem v tom tady nemusel lítat.
00:30:41 -Prosím tě, copak v něčem lítáš?
-Lítám.
00:30:44 -Já jsem tam nešla na flám.
00:30:48 Včera odpoledne mi volala Medunova dcera Jarka,
00:30:51 že tam bude večer na mě čekat.
00:32:57 A holka má po šichtě. Našla si opravdu vzrušující zaměstnání.
00:33:02 -A co?
00:33:09 -Měla by ses občas podívat za tátou.
00:33:11 Sedí u nás v hospodě zase pěkně nalitej.
00:33:15 -Co bych asi tak zmohla?
00:33:17 Tou hospodou za ty léta už projelo nejmíň embéčko.
00:33:25 Kdepak, paní Vlasto, já už se do špitálu nevrátím.
00:33:29 Mně to tam obrací žaludek.
-To máš od Věry, viď?
00:33:33 Když mně bylo tolik, co tobě, tak jsem taky jednou utíkala
00:33:37 ze špitálu. -Peněz málo, volna jako šafránu.
00:33:42 Ani mě nenapadne.
00:33:44 Paní Vlasto, byla byste tak hodná a řekla starýmu,
00:33:47 aby mně nedělal potíže, až budu chtít dát tu vejpověď?
00:33:51 -Milá Jaruško, to se mezi slušnejma lidma dělá jinak.
00:33:55 Ne, že se nechodí 14 dní do práce. A teď ti to mám u někoho žehlit.
00:34:01 Hezkou tvářičku máš.
00:34:04 Ale ta ti je na chirurgii málo platná. Tam se musí dělat.
00:34:08 A pořádně.
-Já na to nemám žaludek.
00:34:11 -Med nenabereš v žádný práci. Ber věci tak, jak jsou.
00:34:15 A z Věry si vzor neber. Ta její kariéra stojí stejně za bačkoru.
00:34:22 Copak tohle je nějaký zaměstnání?
00:34:26 Prosím tě, za dva, za tři roky si stejně najdou mladší.
00:34:30 A možná, že se ještě ráda vrátí do špitálu.
00:34:33 -Kdyby mně bylo tolik, co vám, tak bych taky možná mluvila jinak.
00:34:39 -A co kdybych ti řekla, že jsem se kvůli tý svý práci rozvedla?
00:34:51 -Dobrý večer.
-Ahoj. -Nazdar.
00:34:54 -Ahoj. To jste hodný, že jste se na mě přišly podívat.
00:34:58 Tak jak jsem se vám líbila?
00:35:01 -No dobrý. Posaď se.
-Děkuju. -Já ti naleju.
00:35:09 -Že se tady bavíte o špitále?
00:35:12 -Bavíme se o tom, že by ses taky občas mohla podívat na tátu.
00:35:16 Víš aspoň, že má dneska narozeniny?
00:35:19 -Když s ním je to těžký.
-Prosím tě, jen se nevymlouvej.
00:35:23 -Ale my mu chtěly s mámou pomoct, ale od tý doby, co nevidí,
00:35:26 je samej mindrák.
00:35:28 Nejdřív chtěl spáchat sebevraždu.
00:35:32 Pak mámě oznámil, že prý musí spálit všechny mosty.
00:35:35 Ach, nemluvil na nás, začal nás obě vyhazovat z bytu.
00:35:41 Úplně se změnil. Tak má, co chtěl, klid a samotu.
00:35:47 A my s mámou potřebujeme peníze, nikdo nám zadarmo nic nemá. A co.
00:35:53 -Ale to není řešení. Kdyby se s ním promluvilo...
00:35:57 -Ale s ním už se mluvilo stokrát.
00:36:00 -Ale já myslím, že by to šlo, kdybyste společně...
00:36:02 -Nešlo by nic!
00:36:07 Nezlobte se, ale máme od půlnoci záskok v Kaskádu. Na shledanou.
00:36:14 -Ahoj.
-Ahoj.
00:36:20 Tohle je náhodou... moc tvrdej chleba.
00:36:27 -Četla jsem na plakátech... Jmenují se "Duo Veragus".
00:36:33 Nepřipadá ti to směšný?
-Ne.
00:36:36 -Ale tohle přece není žádný štěstí.
00:36:53 -Moment. Kam jdete?
00:36:55 -Promiňte, chci jít do svého bytu.
-Zatím to ještě nejde.
00:36:59 POVZDECH
00:37:11 -Tady pan... chtěl jít do svého bytu.
00:37:15 -Proč ne? Můžeme. Půjdu s vámi, pane Zícho.
00:37:18 -To má být prohlídka?
-Mám si vyžádat svolení?
00:37:22 -Já s prohlídkou souhlasím.
-Tak pojďme.
00:37:25 -Klíč máte vy, zapomněl jsem.
-Ano, mám.
00:37:45 Víte co?
-Prosím?
00:37:49 -Běžte dolů a řekněte chlapcům, že můžou odjet.
00:37:53 Ať nám auto pošlou zpátky. Chcete něco?
00:37:57 -Ne, nic.
-Tak běžte.
00:39:04 Jestli nemáte zápalky, tady jsou.
-Děkuju.
00:39:12 Děkuju.
00:39:19 -Kdo vám tady uklízí, pane Zícho?
00:39:23 -Cože? Domovnice.
00:39:27 Ale na to jste se jistě ptát nechtěl.
00:39:30 KLEPÁNÍ
00:39:33 -Promiňte.
00:39:39 -Tak už víme, pane Zícho, jak vypadali ti dva,
00:39:43 co vyzvedli ze spořitelny těch třiačtyřicet tisíc.
00:39:47 -Pětačtyřicet.
-Dva tisíce zůstaly na knížce.
00:39:53 Pokladní nám je popsala velice přesně.
00:39:57 Světlovlasý mladík,
00:40:00 na kterého čekala tmavovlasá dívka.
00:40:05 Chci znát jména vašich spolupachatelů.-Ale...
00:40:09 -No ovšem. Vy jste měl klíč od sousedního bytu.
00:40:15 Jména.
-Ta jména se snadno dozvíte.
00:40:18 Ne však ode mě, na to musíte přijít sám.
00:40:21 -Poslyšte, znáte zákon?
00:40:24 -Proboha, pánové, mám docela slušný důchod.
00:40:29 Nepiju, neznám kino, neznám divadlo, nepotřebuju šetřit
00:40:34 na auto, ani na chatu, proč já?
00:40:42 -Než se vám to stalo, měl jste přece ženu a dceru.
00:40:51 -Aha... stačil jste oběhnout už celý dům, že?
00:40:59 Asi vám toho hodně napovídali, protože tohle je zlý dům,
00:41:04 pane nadporučíku.
00:41:08 Ale o tom raději nemluvit.
00:41:13 Překážel jsem doma.
00:41:17 Konečně, slepý otec...
00:41:22 je obtížný otec.
00:41:29 -To o těch spolupachatelích jsem samozřejmě myslel žertem.
00:41:34 -Samozřejmě, že ne. Ale na tom nezáleží, to je vaše věc.
00:41:38 -Promiňte...
-Pane Zícho...
00:41:43 Ten pan Meduna,
00:41:48 byl on šťastný?
00:41:50 -Podle toho, jak se kdo na štěstí dívá, pane nadporučíku.
00:41:57 Já jsem ve svém neviditelném světě také šťastný.
00:42:03 Teď vlastně ne.
00:42:06 Ale to nebude věčně.
00:42:09 -Ptal jsem se na něj.
00:42:12 -Jeho dcera měla kdysi malér v nemocnici.
00:42:18 Prostě... ztratilo se tam tenkrát pět tisíc korun.
00:42:22 A byla do toho nějak zamotaná.
00:42:25 -Ukazujete mi snad stopu?
00:42:30 -Neukazuju vám nic.
00:42:38 A Honzík si to hrozně bral.
00:42:41 Taková věc se dá jinak snad odpustit, ale u něho ne.
00:42:45 To je snad rodová pýcha, nebo co.
00:42:49 Já myslel, že se tenkrát pro tu hloupost Honzík utrápí.
00:42:54 -Taková hloupost to snad zase nebyla?
00:42:57 -Promiňte, ale když to srovnáte s loupežnou vraždou,
00:43:02 pak je to hloupost.
00:43:04 -Pane Zícho,
00:43:08 víte toho mnohem víc, než nám říkáte.
00:43:13 -Nevím nic.
00:43:15 -Děláte jenom jednu chybu.
00:43:20 Pojďte ke mně kousek blíž. Ještě kousek.
00:43:27 Ještě.
00:43:36 -Když udělám ještě půl kroku, tak do vás vrazím.
00:43:40 Slyším, jak dýcháte.
00:43:45 -Vždyť jsem vám říkal, že vidí.
00:43:48 -Jsem úplně slepý už 5 let. Prosím.
00:43:58 -Promiňte.
00:44:01 Jak se vám to stalo?
00:44:08 -Menší výbuch v laboratoři. Na dvě oči však dost velký.
00:44:21 Podívejte, pánové, stejně by mně cesta do Medunova bytu nikdy
00:44:26 nedělala potíže, ale tuhle noc jsem tam opravdu nebyl.
00:44:45 -Dobré poledne, pane Zícha.
00:45:23 -Prosím vás,kde je Varieté Magnolie?
-Varieté Magnolie?
00:45:28 Jděte rovně a je to hned na příštím rohu.-Děkuju.
00:45:38 -Vy tedy tvrdíte, že jste tu noc z hospody Na Růžku
00:45:42 k panu Medunovi nešel?
-Proč bych tam chodil?
00:45:49 Ani ho pořádně neznám. Šel jsem se domů vyspat.
00:45:57 -Jak se tedy k němu dostal váš zapalovač? Je váš, ne?
00:46:03 -Není.-Vždyť jste se na něj skoro ani nepodíval.
00:46:11 -Totiž... možný to je.
00:46:15 -Pane Voženílek,v té hospodě viděla u vás podobný zapalovač
00:46:21 spousta lidí. Kde ho máte?
00:46:29 -Podívejte, já mám v podniku manko.
00:46:35 Chtěl jsem si od starýho pána půjčit dvanáct tisíc.
00:46:39 -No, dál.
-Když ona s ním nebyla pořádná řeč.
00:46:43 Tak jsem se sebral a šel jsem zase pryč.
00:46:47 Jo, že nemám zapalovač, to jsem zjistil až venku.
00:46:50 Ale to už jsem se nechtěl vracet. Ale ty prachy jsem si sehnal jinde.
00:46:57 Čestný slovo, můžete si to ověřit. Mám tady ještě pár známých.
00:47:08 Já můžu jít?
-Na shledanou.-Děkuju vám.
00:47:13 -Ten zapalovač si vemte.
-Děkuju.
00:47:18 Děkuju vám, na shledanou.
-Na shledanou.
00:47:23 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:47:29 Já myslím, že jste ho měl pořádně zmáčknout.
00:47:34 -Ale neblázněte.
00:47:37 Tenhle člověk by nebyl schopen vraždy pro dvanáct tisíc.
00:47:41 Je to sice frajírek, ale jinak prý poctivec.
00:47:47 Dělá chybu, že si to myslí o všech. To víte, samoobsluha.
00:47:51 Není divu, že má manko dvanáct tisíc.
00:47:54 Pak je tady ten Mrázek, taxikář, co bydlí ve stejném domě
00:47:58 jako Meduna.
-To je známá firma.
00:48:01 Ten večer byl v hospodě Na Růžku jenom pár minut.
00:48:05 Potom jel do Magnolie, ale domů se vrátil až ráno.
00:48:10 On totiž po šichtě ještě načerno taxikaří.
00:48:13 -No dobře, dobře.
00:48:16 Teď je nejdůležitější najít toho blonďáka a tu tmavovlásku,
00:48:20 co na něj čekala.
00:48:24 Pokladní ze spořitelny je náhodou popsala velice přesně.
00:48:29 Podle všeho ten Zícha nemusel vraždit sám, ale asi se podstatně
00:48:34 podílel na inspiraci vraždy.
00:48:41 Expertiza zámku prokázala, že nebyl otevřen násilím,
00:48:45 ale shodným klíčem.
00:48:52 A ze znaleckého posudku vyplývá,
00:48:57 že příčinou smrti bylo požití prudkého jedu.
00:49:05 Když Meduna odešel do hospody, někdo dal tabletu jedu
00:49:11 do krabičky s nitroglycerinem
00:49:15 a po jeho smrti v ranních hodinách přišel znovu.
00:49:22 Vzal vkladní knížku,
00:49:24 postavil polévku na vařič...
00:49:30 a pustil plyn.
00:49:35 -A proč jsme toho Zíchu tedy pouštěli?
00:49:44 -Protože potřebujeme vědět, s kým je vlastně ve styku.
00:49:54 -No...
00:50:12 -Hledáte někoho?-Prosím vás, kde bych našel Věru Zíchovou?
00:50:16 -Zíchovou?
-Ano.
00:50:18 -Já tady v Magnolii žádnou Zíchovou neznám.
00:50:21 -Vysoká, štíhlá, pětadvacet...
00:50:22 -Počkejte, to je někdo z personálu, nebo tady účinkuje?
00:50:25 -Ne, účinkuje v programu s kouzelníkem.
00:50:28 -Jo tak, vy myslíte tady tuhle na tý...
00:50:31 Vy myslíte Duo Veragus, ne?
00:50:34 Tak ti tady včera vystupovali naposled a dneska večer odjíždějí
00:50:37 někam na turné do ciziny.
00:50:39 -A kde bych ji našel teď?
-To já bohužel nevím.
00:50:43 -Aha, děkuju.
-Prosím.
00:50:50 Ale počkejte! Počkejte, zkuste to zeptat se...
00:50:57 -Odložte si.
00:51:03 Chtěl jsem vás poprosit, abyste se podívala na jednu slečnu.
00:51:08 Jen klid. Pojďte se mnou.
00:51:13 Prosím.
00:51:15 -Takže to bylo vaše poslední zaměstnání?
00:51:23 -Prosím.
00:51:29 -Tak dál. Do práce tedy nechodíte. Z čeho žijete?
00:51:34 -Něco jsem měla našetřeno.
00:51:39 -Paní pokladní, neznáte náhodou tu dívku?
00:51:43 Neviděla jste ji dnes ráno u vás ve spořitelně?
00:51:48 -Ne.
-Jste si tím jistá?
00:51:52 -Ale ano.
00:51:54 Tamta byla sice taky černovlasá, ale trochu vyšší a starší a...
00:51:58 docela jiný typ. Tak trochu exot.
00:52:02 -A co tihle?
00:52:10 -Bohužel.
00:52:12 -Podívejte se, slečno Medunová, jestli vám mohu něco doporučit,
00:52:17 vraťte se hodně rychle do práce, protože jinak bychom se tady
00:52:21 velice brzy mohli setkat znovu.
00:52:26 Prosím.
00:52:37 -Ano, rozumím, pokračujte.
00:52:43 Tak.
00:52:47 Pan Zícha nám celé odpoledne špacíruje po kavárnách a vinárnách.
00:52:52 Co tomu říkáte?
00:52:55 A přitom při prvním výslechu tvrdil, že - a to je ověřeno
00:53:00 i u lidí z jeho domu, že nepije, než sem tam pivo.
00:53:06 A najednou je tu víno, destiláty v samých lepších podnicích.
00:53:10 Brusel, Esplanade, Kaskád, Jalta...
00:53:14 Když spočítáme útratu na účtenkách, dělá to víc než jeho důchod.
00:53:19 Také byl v Tuzexu se starožitnostmi,
00:53:22 ale tam nic nekupoval.
00:53:25 Co myslíte, že tohle putování může znamenat?
00:53:30 -Třeba ho trápí svědomí a nemůže to doma vydržet, tak utrácí.
00:53:35 Máte teď z čeho, ne?
00:53:38 -Ale to snad ne. Je to přece inteligentní člověk.
00:53:42 Takový se nebude jen tak lehko propichovat.
00:53:49 TELEFON
-Ale...
00:53:53 -Rozumím. Zůstaňte na místě.
00:53:59 Je v hale na Hlavním nádraží.
00:54:03 Tak pojďte.
00:54:07 Watsone.
00:54:42 -Ano, ve 20:30, prosím.
-Děkuji.
00:54:45 -Bezpečnost.Prosím vás, kam odjíždí ten pán v černých brýlích?
00:54:50 -Ten nikam.
00:54:52 Chtěl vědět,jestli si nekupovala místenku do pařížského rychlíku
00:54:56 nějaká černovlasá slečna.
00:55:09 -Já mám furt dojem, že o nás ví.
-Hloupost.
00:56:17 -Pan nadporučík.
-Ano.
00:56:21 -Čekal jsem, že vás potkám.
-Kdo vám o mně řekl?
00:56:28 -Kouříte Dětvy, že? Já si pamatuju i jiné vůně.
00:56:36 -Chcete odjet? Skončeme to, pane Zícho, dál už to přece nemá cenu.
00:56:43 -Ne. Dál to opravdu nemá cenu.
00:56:58 -Proč jste nám neřekl hned, že chcete odjet?
00:57:01 Musel jste přece vědět, že na to dřív nebo později
00:57:04 přijdeme sami, nemyslíte?
00:57:06 -To nešlo. Chtěl jsem poskytnout někomu čas.
00:57:12 Čas něco udělat.
00:57:15 Nebo snad částečně odčinit.
00:57:23 Je tohle třetí vagón odpředu?
00:57:28 -Tak se snad vrátíme, pane Zícho, ne?
00:57:32 -Ne. Vy budete stát tady. Vrah je totiž uvnitř.
00:57:40 Vy byste tam nebyl nic platný, prosím vás.
00:57:44 -Já půjdu s vámi.
00:57:47 -Ne. To je moje věc, pane nadporučíku. Jen mi pomozte.
00:58:05 -Tak co?
00:58:08 -Běžte druhou stranou.
00:58:30 -Dobrý večer, váš lístek, prosím.
-Jen se s někým loučím.
00:59:05 Před půl rokem mi zmizel rezervní klíč od bytu.
00:59:15 DOJATĚ
-O ty sirky ti říkat nebudu.
00:59:22 Vždycky se mi ztrácely z kredence.
00:59:28 Dal jsem ti možnost, ale teď už je pozdě.
00:59:35 Teď už musíš jít se mnou. Venku na tebe čekají.
00:59:43 Toho jsem tě chtěl ušetřit.
01:00:08 Tady vám představuji svou dceru.
01:00:12 -Děkuji vám, pane Zícho.
01:00:22 Já se jistě nemusím téhle blondýně představovat, že?-Blondýně?
01:00:29 -Teď se hodně nosí paruky, pane Zícho.
01:00:32 Vaše nyní plavovlasá dcera měla černou paruku,
01:00:36 když vyzvedávala v bance peníze.
01:00:47 To vy jste dala do krabičky s nitroglycerinem tabletu jedu, že?
01:00:56 -Řekl mi, že je to jenom uspávací prášek. Že jenom tvrdě usne.
01:01:04 Že to Medunu zabilo, to mi řekl až ráno, když jsme tam šli spolu.
01:01:08 -Kdepak jsou ty peníze? -Já nevím. Já jsem je s Věrou jenom vyzved.
01:01:13 Oni pak za ty prachy nakoupili šperky.
01:01:17 Ale o vraždě já nic nevím, s tím nechci nic mít.
01:01:21 -No tak, kde jsou?
01:01:50 -Ukažte.
01:02:10 -Ale.
01:02:15 Dobrý trik, co?
01:02:29 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2013
Po oslavě narozenin nevidomého důchodce Karla Zíchy (L. Pešek) je nalezen ve svém bytě jeho přítel Jan Meduna (F. Filipovský), a to bez známek života. Muž se často chlubil svými penězi na vkladní knížce. Ta ale zmizela! Nešťastná náhoda v podobě úniku plynu se nakonec ukáže jako dobře promyšlené maskování vraždy. Léky, které bral nemocný Meduna, byly vyměněny za prudký jed. Podezřelých je řada…