Zdeněk Štěpánek v titulní roli televizní adaptace klasické hry M. Gorkého (1968). Dále hrají: J. Šejbalová, L. Pešek, K. Jerneková, J. Adamíra, O. Scheinpflugová, V. Chramostová, V. Hlavatý a další. Kamera A. Navara. Televizní úprava a režie J. Dudek
00:00:48 -Glašo, kávu. A kde jsou noviny?
00:00:51 -Dala jsem je nahoru Varvaře Jegorovně.
00:00:54 -Tak je zase přines. Pro celý dům kupují jedny noviny, mezuláni.
00:01:00 -Kdo jsou to ti mezuláni?
-Je tati doma?
00:01:06 -Ti mezuláni, to jsou Zvoncovovi?
-Ano, oni.
00:01:15 Šestnáct šedesát tři.
-Řeknu jim, jak jim říkáš.
00:01:19 -Hm. A!
00:01:21 Toňo! Toňo, to jsi ty?
00:01:25 Půjdeme na lyže?
00:01:29 Á. Divadlo odřekni.
00:01:32 Ach, ty nelegální vdovo.
00:01:36 -Jak jí to říkáš? Vdovo?
00:01:39 -Je to její ženich, ne?
00:01:42 -Ale ne manžel.
-Podle toho, jak se to vezme.
00:01:47 -Že se nestydíš.
-A vy?
00:01:50 -Víš vůbec, s kým mluvíš?
00:01:53 -S oficiální ženou svého otce.
00:01:58 -Fuj, čubko.
00:02:02 -Bonjour, madam sestro, comment ca va?
00:02:06 -Jedenáct pryč, a ty nejsi ještě ani učesaná.
00:02:10 -No, ojojoj.
00:02:12 -Ty umíš jenom využívat toho, že tě otec rozmazluje,
00:02:15 ačkoli není zdráv!
00:02:18 -Bude to trvat ještě dlouho?
-Copak jí záleží na otcově zdraví?
00:02:22 -Já mu to řeknu, jak se chováš.
-Děkuji pěkně. Amen?
00:02:27 Nebo snad ne?
00:02:30 -Maminko, pojďme do kuchyně, kuchař tam vyvádí jako blázen.
00:02:34 -Vyvádí. Vyvádí, zabili mu syna.
00:02:38 -Proto pořád ještě nemusí bláznit. Dnes jich zabíjej víc, ne?
00:02:43 -Kdyby jí tak zabili toho jejího krasavce Andrjušu, ta by vyváděla.
00:02:48 -Zbytečně ji dráždíte. Dělejte, musím tady uklidit.
00:03:01 -Ach...
00:03:14 -O čempak tu sníš, kozičko rezatá?
00:03:18 -Nesahejte na mě.
00:03:20 -Proč? Vždyť se ti to líbí.
00:03:24 Nebo snad nelíbí?
-Ne.-A jakpak to?
00:03:28 -Nehrajte mi tu divadlo, já se vám nelíbím.
00:03:31 -Hm, ale chtěla bys, viď?
00:03:35 -Jestli se to Varvara dozví, tak z toho...
00:03:39 -Člověk se musí ovládat. Ano, je třeba studovat.
00:03:45 Studovat. -Ona raději povídá lidem do očí drzosti.
00:03:49 A pouští mýdlové bublinky.
-Pouštím.
00:03:57 Pouštím ráda mýdlové bublinky.
00:04:05 A co? Je ti snad líto mýdla?
00:04:13 -Nezdá se ti, že jsi na ni zbytečně zlá?
00:04:16 -A ty zase moc hodný.
00:04:18 -Co to znamená moc? Co to znamená moc?
00:04:21 Jestli se nemýlím, tak jsi s mým plánem souhlasila.
00:04:25 -Pročpak jsi sem zašel?
00:04:30 -Co to má znamenat?
00:04:32 Jak to se mnou mluvíš?
00:04:35 Copak jsem malý kluk, ke všem čertům!
00:04:38 -Tak pomalu, já mám pro strach uděláno.
00:04:42 -Jen nevyhrožuj, vždyť tě znám, ne?
00:04:45 -Zdá se, že otec přijel. Podívej se na sebe, jak vypadáš.
00:04:55 -Lidí zmrzačili tolik, že je hrůza se na to dívat.
00:04:59 A kam teď s nimi?
00:05:02 Nepotřebných lidí jsme před válkou měli dost a dost.
00:05:06 My jsme zbytečně do tý vojny lezli.
00:05:09 -Z úrady vyšší moci, prosím!
00:05:12 -Tenkrát s Japonci se vyšší moc taky uradila a byla z toho ostuda,
00:05:16 až Pánbůh brání.
00:05:19 -Války však nejen ničí, ale také obohacují.
00:05:22 Jak zkušeností, tak i vůbec.
00:05:25 -Jo, lidi padnou pro čest vlasti a druzí si zas kapsy mastí.
00:05:30 -A vedle toho se nic ve světě nestane bez vůle Boží.
00:05:34 Co tu pomůže naše reptání?
00:05:39 Vyrostla, děvečka.
00:05:42 -Tělo má pěkné, pružné.
00:05:48 No ale obličej...
00:05:51 Tvář se jaksi nepovedla.
00:05:54 No, její matka byla taky ošklivá.
00:06:00 Chytrá je jako čert, ale ošklivá.
00:06:11 No, posaď se, posaď se.
-Děkuji, děkuji, děkuji.
00:06:15 Tvář Alexandry Jegorovny má určitý charakter, a proto není bez půvabu.
00:06:20 Odkud že byla její... e... rodička?
00:06:26 -Ze Sibíře.
-Á, ze Sibíře.
00:06:32 -Jo, tak říkáš...
00:06:36 vyšší moc, Bůh a takové věci, co?
00:06:40 -No, na duchovenstvo je v dnešní době vložena povinnost
00:06:45 udržovat a rozplameňovat ducha vytrvalosti a odvahy a prohlubovat
00:06:50 lásku k trůnu a k vlasti.
00:06:55 -A až bude rozplameněn duch, do bláta sebou flákne.
00:06:59 Buch.
00:07:06 -Ehm...
00:07:08 Jak je vám známo, přiměl jsem kurátora našeho chrámu
00:07:13 k rozšíření našeho sboru.
00:07:16 A vedle toho jsem besedoval s generálem Betlingem,
00:07:21 aby obětoval něco na zvon chrámu, nově zbudovaného ke cti a slávě
00:07:26 orodovníka našeho Jegoryje.
00:07:31 -No a dal... na ten zvon?
00:07:36 Dal?
-Odmítl. A dokonce pěkně zažertoval.
00:07:41 Měď, povídá, nemám rád ani u vojenských kutálek.
00:07:49 Ale vy byste měl něco dát na zvony. Už pro tu svou chorobu.
00:07:55 -Zvoněním se nemoci neléčí.
00:07:58 -To nemůžete vědět!
00:08:01 Věda příčiny nemoci nezná.
00:08:06 V některých cizozemských sanatoriích léčí,
00:08:11 jak jsem slyšel, hudbou.
00:08:17 I my tu máme jednoho hasiče, který léčí hrou
00:08:24 na bombardon.
00:08:27 -Na bombardon. Na jaký bombardon?
00:08:32 -Prosím?-Na jaký?
-Na měděný.-Aha.
00:08:37 -Na hrozně veliký měděný bombardon.
-No, když je veliký.
00:08:44 Jo. A pomáhá to?
00:08:46 -Prý to pomáhá.
00:08:49 Všechno může být, vážený Jegore Vasiljeviči, všechno může být.
00:08:56 V samých tajemstvích žijeme, ve tmě mnoha nerozřešených tajemství.
00:09:03 Zdá se nám, že je světlo a že to světlo pramení z našeho rozumu,
00:09:07 ale to světlo je světlem jen našemu oku tělesnému.
00:09:13 Duch pak, duch může být rozumem jen zatemňován, ba i zhášen.
00:09:19 Vezměte na příklad tuhle dušičku boží, našeho prosťáčka,
00:09:24 bloudka blouznivého Prokopěje.
00:09:28 V jaké radosti žije, ačkoli naši nedoukové říkají, že je to kretén.
00:09:33 -Ale už zase kážeš, běž...
-Ale ty zvony...
00:09:38 -Není mi dobře, běž, já jsem unaven.
00:09:42 Až později, sbohem.
00:09:44 -Chtěl jsem vám pomoci.
00:09:47 Velmi mě to mrzí.
00:09:51 On skutečně léčí hrou na bombardon.
00:09:58 Přeji vám ze srdce hodně zdraví.
00:10:03 Promiňte, prosím.
00:10:13 -Docela už z toho náboženství zblbnul.
00:10:20 Přežral se těla a krve Kristovy.
00:10:25 Šurko! Šuro!
00:10:36 -Chtěl jste něco?
-Ne, volal jsem Šuru.
00:10:40 Co ten skřipec? To je nová móda?
00:10:44 -Tatínku...
-Hm?
00:10:46 -Měl byste si promluvit s Šurou. Chová se absolutně nesnesitelně.
00:10:51 -No, vy jste všichni dobráci. Všichni!
00:10:58 Jdi už. Jdi, prosím tě!
00:11:09 Nesnesitelně. Nesnesitelně, vy.
00:11:12 Počkejte, až já se uzdravím.
00:11:15 Já... já vás taky nesnesu a v zubech vás vynesu, vy!
00:11:23 -Volal jste?
00:11:26 -Volal.
00:11:30 Ach, ty Glašo. Glašo...
00:11:35 Jaká ty jsi pěkná, taková...
00:11:38 taková zdravá. Taková...
00:11:42 pěkná, no.
00:11:44 Ta má Varvara, to je jak pometlo.
-To je její štěstí.
00:11:48 Kdyby byla hezká, taky byste ji zatáh do postele.
00:11:52 -Vlastní dceru? Co to povídáš, ty huso!
00:11:56 -Šuru mačkáte jako cizí. Jako voják!
00:12:01 -Ty jsi se zbláznila, Glafiro. Snad... snad nežárlíš na mou dceru?
00:12:08 Neopovažuj se takhle myslet o Šuře, ty...
00:12:12 Jako voják, jako cizí holku, ty.
00:12:17 A ty už jsi byla v rukou vojáků? Co? Pověz, no?
00:12:20 -Ale... to sem teď nepatří. Teď není kdy na takové hovory.
00:12:25 Proč jste mě volal?
00:12:27 -Volal jsem... Šuru.
00:12:31 Počkej.
00:12:38 Máš mě přece ráda. I nemocnýho.
00:12:46 -Ach, ty moje neštěstí. Ano. Nestonej.
00:12:51 Nestonej.
00:12:55 -Ehm, ehm...
00:12:58 Co se tady kolem vrtíš, Andreji?
00:13:01 -Chtěl jsem s vámi mluvit o Jakovu Laptěvovi.-Aha. Běž.
00:13:09 No? Co je?
00:13:11 -Zjistil jsem, že se stýká s lidmi politicky nespolehlivými.
00:13:16 A že na trhu v Koposevu vedl se sedláky protistátní řeči.
00:13:21 -Nech toho, prosím tě, jaképak teď trhy?
00:13:30 -Žaloval na Jakova?
-Do toho ti nic není.
00:13:38 Pojď sem. Sem se posaď.
00:13:43 Na tebe tady všichni žalují.
-Kdo všichni?-Všichni!
00:13:47 Matka a...
-Matka.
00:13:50 To přece není matka.
00:13:52 -No. A taky sestra.
00:13:55 -A... A vlastně máš pravdu, to je moje sestra. Alespoň částečně.
00:14:01 -Já mluvím vážně, Šurko.
00:14:04 -Když mluvíš vážně, tak mluvíš jinak.
00:14:08 -Jsi ke všemu drzá, nic neděláš...
00:14:12 -Když nic nedělám, tak jak můžu být drzá?
00:14:15 -A nikoho neposloucháš.
-Když mě omrzelo poslouchat zrzku.
00:14:20 -Co? Kdo je u tebe zrzek, co? Ty.
00:14:24 Ty sama jsi zrzka. A víc než já.
00:14:29 A vůbec, jak to se mnou hovoříš, ty? Měl bych ti vynadat, ale...
00:14:35 ale nechce se mi.
00:14:37 -Když se ti nechce, tak se do toho nenuť.
00:14:40 -Kuš, ty. Když se ti nechce, tak se do toho nenuť.
00:14:44 Mně se tady nechce taky žít. A musím se do toho nutit.
00:14:48 -A kdo ti překáží?
-Všichni.
00:14:53 Všichni mi překážejí. Á, to ty nepochopíš.
00:14:57 -Tak mě nauč, abych pochopila,
00:15:01 aby nepřekáželi taky mně.
00:15:04 -To nejde naučit.
00:15:09 Co tady bloudíš?
-Vaškin přivezl doktora.
00:15:14 Alexandro, stáhni si ty sukně. Jak to sedíš?
00:15:18 -Tak běž, přiveď ho, doktora.
-Proč neležíš? Víš, že máš ležet.
00:15:24 -Ale kdepak, ležet mi škodí.
-Já ti pomůžu.
00:15:28 -Od ležení se stávám pořád těžší a těžší.
00:15:32 -Máš ležet, ležet, Jegore.
-Tlustší a tlustší.
00:15:35 Špatně mě léčíš, doktore, špatně!
00:15:39 Musíš mi dát ty...
00:15:41 ty nejdražší, ty... ty nejsilnější léky.
00:15:45 Vždyť já se musím uzdravit.
00:15:49 Běž.
00:15:54 Když mě uzdravíš, vystavím nemocnici
00:15:57 a ty v ní budeš pánem.
00:16:02 A budeš si tam dělat, co budeš chtít.
00:16:08 -Říkal něco lékař?
-Rakovina, říkal.
00:16:14 Rakovina jater.
00:16:16 -Ty můj bože, co si lidé nevymyslí?
00:16:20 -Říkal,
00:16:23 že to je nebezpečná nemoc.
00:16:27 -Inu ovšem.
00:16:30 Každý si vždycky myslí, že ta jeho nemoc je nejhorší.
00:16:49 -Chm... Co si to jenom vzpomněl, zrovna teď stonat.
00:16:54 Kolem dokola lítaj peníze jako z děravé kapsy,
00:16:57 žebráci vydělávaj miliony, a on...
00:17:07 Dostigajev ztloustl, že chodí celý rozepjatý
00:17:11 a mluví jenom v tisícovkách.
00:17:17 A on zrovna, jako kdyby začínal ztrácet rozum. Onehdy mi povídal:
00:17:22 "Žil jsem mimo opravdové dílo."
00:17:28 Prosím vás, rozumíte tomu?
00:17:31 -Udělala jsem chybu.
00:17:34 Vím to už dávno.
00:17:38 Vzala jsem si příručího, ale ne toho pravého.
00:17:45 Kdybych si byla vzala tebe.
00:17:48 Ale on?
00:17:50 Dceru zplodil z levého boku a hodil mi ji na krk.
00:17:54 Zetě vybral taky on, ale špatného. To je celé to neštěstí.
00:18:00 Až umře, zeť s Varvarou mě okradou o všechno.
00:18:05 Vyženou mě na ulici jako... jako žebračku.
00:18:24 -Co doktor? Odešel?
-Ještě je tam.
00:18:43 -V nevhodnou dobu se rozstonal, že?
00:18:46 -Nevybral si to dobře.
00:18:51 Chytří lidé teď tahají peníze přímo ze vzduchu jako kouzelníci.
00:18:56 -No právě, právě.
00:18:59 A k tomu ještě bude revoluce...
00:19:09 -Mokeji Petroviči, máte jít dál.
00:19:13 -Řekněte nám něco potěšujícího.
-Nemocný musí co možná nejvíc ležet.
00:19:18 Každá práce, každé rozrušení, rozčilení mu škodí. Klid a klid.
00:19:22 A potom...
-No tak, počkejte!
00:19:25 Proč to neříkáte mně? Já jsem snad jeho žena, ne?
00:19:28 -O některých věcech není vhodné hovořit s dámami.
00:19:32 Večer to zařídím.-Co zařídíte?
-Konzilium, poradu několika lékařů.
00:19:37 -Konzilium? To už je to tak zlé?
-Není se čeho bát, na shledanou.
00:19:47 -Ten je nějak důležitý. No ovšem, 5 rublů za 5 minut bere.
00:19:52 60 rublů za hodinu, tak je to.
00:19:56 -A říkal, že bude třeba operace.
00:19:59 -Řezat? Ne. Ne, já nedovolím, abyste ho řezali.
00:20:03 -Nešťastná vojna?
-Vždyť se s vámi nikdo nehádá.
00:20:07 -Pro koho nešťastná?
-Pro nás.-Pro koho pro nás?
00:20:11 Ty přece sám říkáš, že z vojny se daj vydělat miliony! No tak!
00:20:18 -Pro lidi.-Pro lidi... Ty říkáš lid. Lid, to je sedlák.
00:20:22 A tomu je to jedno, jestli je živ a nebo mrtev.
00:20:26 To je ta tvoje pravda.
00:20:28 -Nerozčiluj se, Jegore, škodí ti to. Sedni si.
00:20:33 -Tak co? Tak co je tedy pravda?
00:20:37 -Má věc je vydělávat peníze.
00:20:40 Sedlákova pracovat na poli a kupovat zboží.
00:20:44 A jaká jiná pravda je?
-No ovšem, ovšem...
00:20:47 Ovšemže je to tak, ale přece jen...
00:20:50 -Nač myslíš ty, když u mě kradeš?
-Proč mě urážíte?
00:20:55 -Myslíš na lid?
-A urážíte mě v přítomnosti lidí.
00:20:59 Kradu. No prosím, to se přece musí dokázat.
00:21:04 -A není co dokazovat. Krást, to je věc zákona.
00:21:10 A urážet tě nemám proč, urážkama se lepší nestaneš.
00:21:14 A kradeš!
00:21:18 Ne ty, rubl krade.
00:21:22 Rubl, to je ten největší, ten hlavní zloděj.
00:21:26 -Tak to může říkat jedině Jakov Laptěv.
00:21:30 -Taky že to říká! Běž.
00:21:33 A Betlingovi úplatek nedávat! Dostal dost.
00:21:37 To mu musí stačit! ŠEPOT
00:21:42 Co jste se tu sešli?
00:21:45 Na co čekáte?
00:21:47 -Na nic nečekáme.
00:21:50 -Tak jděte po svých. Máte snad nějakou práci, ne?
00:21:56 A, Xiňo.
-Co chceš?
00:22:00 -Nech tam u mě vyvětrat.
00:22:03 Je tam dusno a smrdí to tam doktořinou.
00:22:09 A ta Glafira, ať mi donese kvas.
00:22:14 -Ale nesmíš pít kvas!
00:22:17 -Ale jdi, jdi, jdi!
00:22:19 Já vím sám nejlíp, co smím a co nesmím.
00:22:37 Jde to s tebou z kopce, Jegore.
00:22:44 I tvář... máš takovou...
00:22:48 ne svou.
00:22:55 Takovou... nějakou cizí. KROKY
00:23:06 -Tady máte mléko.
-Odnes to kočce, dones mi kvas.
00:23:13 -Zakázali mi dávat vám kvas.
-Zakázali, ale ty ho doneseš. Stůj.
00:23:19 Počkej.
00:23:23 Co myslíš?
00:23:26 Umřu?
-Ne.
00:23:33 -Proč?
-Nevěřím.
00:23:38 -Ty... palice jedna.
00:23:43 No běž. Běž a dones...
00:23:47 dones mi kvas.
00:23:56 Tak se napiju... pomerančovýho likéru.
00:24:01 To mi udělá taky dobře.
00:24:20 Zavřeli... Holota.
00:24:26 Vy... mizerové. Hlídají mě.
00:24:33 Jako v kriminále. Jako...
00:24:37 ...jako arestanta!
00:24:42 HUDBA, HOVOR
00:24:47 -Nastalo veliké zmatení.
00:24:50 I rozumově zralí lidé tvrdí, že cara je třeba sesadit
00:24:53 pro jeho nezpůsobilost.
00:24:55 -Přes dvacet let způsobilý byl.
-Síly člověka časem vysychají.
00:25:00 -Ve třináctém roce, když Romanovci slavili
00:25:04 300. jubileum, tak mně car Nikolaj potřásl rukou.
00:25:09 Všechen lid se radoval, celá Rus.
00:25:13 -Ano, vy jste se všichni zbláznili. A poblázníte všechno kolem sebe.
00:25:18 Člověk už pomalu ničemu nerozumí. Slyšelas?
00:25:22 Cara chtěj vsadit do klece, jako Jemelku Pugačova.
00:25:26 -Axiňo, na minutu.
-Co chceš?
00:25:29 Člověk nemá taky chvíli pokoj. Promiňte.
00:25:39 -Vy jste den ode dne hezčí, Glafiro. -To mě těší.
00:25:43 -Ale mě ne. Mě netěší hezké věci, když nejsou moje.
00:25:53 -Dovolíte?
00:25:55 -Račte, prosím.
00:26:01 -Ty se dvoříš už i panským.
00:26:04 -Tomu je to jedno, jen když to má sukně.
00:26:06 -Svlékneš-li panskou, nikterak nezadá slečince
00:26:09 z nejlepší společnosti.
00:26:17 -Upřímně řečeno, mně se to nelíbí.
-Ale peníze se ti líbí, viď?
00:26:22 -Peníze se mi líbí.
-No tak koho je ti líto?
00:26:27 -Sebe, samosebou. Je to rozmazlená holka. Bude se s ní těžko žít.
00:26:33 -Tak se rozvedeš.
-Jo. A peníze zůstanou jí.
00:26:37 -Zařídím to tak, aby zůstaly tobě. A Šurku zkrotím, to nech na mně.
00:26:46 -No, upřímně řečeno...
00:26:49 -Takže si pospíší provdat. A ještě věno zvýší, víš?
00:26:55 -Hm, to jsi nevymyslel špatně.
00:27:01 Kolik že to dělá?
00:27:03 -Padesát. Mně podepíšeš směnku na deset.
00:27:07 -A to myslíš všechno úplně vážně?
00:27:10 -Jenom blbci mluví o penězích nevážně.
00:27:13 -Copak? Copak vy dva tady? Hlavy dohromady, co?
00:27:17 -Ale mluvíme o Rasputinovi, že?
00:27:21 -To je, co? Sibiřský mužík, a hraje karty s biskupy a ministry.
00:27:26 Statisíce se mu obracejí v rukách, pane.
00:27:29 Úplatek menší než deset tisíc nebere. Copak to pijete za víno?
00:27:36 Á, tak to ne, bourbonské.
00:27:39 To je moc těžké, to se má pít při obědě, vy nekulturní lidé.
00:27:45 Stěpačov, běž, přines mně skleničku. Běž, chlapče, běž.
00:27:53 -Jak jste shledal našeho drahého tchána?
00:27:57 -Jde to s ním z kopce.
00:28:00 Bojí se umřít, to znamená, že dojista umře. Toho si všimni.
00:28:04 Tak to v životě chodí. Jenomže my nemůžeme přece čekat.
00:28:08 Plod státu našeho podrývají svině a že bude revoluce,
00:28:12 to chápe i gubernátor.
00:28:20 -Vasile Timoviči!
-Copak?
00:28:26 No?
00:28:28 -Matka a Baškin povolali tetu Melánii.
00:28:32 -Abatyši? Á, to je pěkná šelma.
00:28:36 Může si vyzvednout z firmy peníze? Kolik? 70 tisíc.
00:28:42 -Devadesát.
-Devadesát?
00:28:44 To je pěkná suma. Hm. A to jsou její, nebo klášterní?
00:28:49 -Kdo to může vědět?
-Člověk má vědět všechno. Všechno.
00:28:54 Tadyhle Němci na příklad, ti vědí nejen, kolik vojáků
00:28:58 máme na frontě, ale dokonce, kolik má každý náš voják vší.
00:29:03 -Žana mi včera vyprávěla anekdotu, jedna báseň. -Jakoupak?
00:29:07 -Ne, to se v přítomnosti mužů nedá povídat.
00:29:10 -To bude asi pěkná báseň.
00:29:13 -Taky lump.
00:29:15 A co Tjatin, ožení se?
-Jde to s ním ztuha.
00:29:19 -Tak koukej sebou hodit.
00:29:21 Po pohřbu bychom museli dlouho čekat.
00:29:24 -Otec Pavlin je proti revoluci a pro válku. A já jsem proti válce.
00:29:27 Já chci do Paříže. Pamatuješ, Marjo, jak Henry řekl:
00:29:30 "Paříž, to je lepší než vojna."
00:29:33 On to neřekl, ale to byla jeho věta.
00:29:36 -Ale netrvám na ničem, neboť všechno se hroutí.
00:29:44 -Tebe ještě nevyhnali, smilnice? Počkej, brzy se dočkáš.
00:29:50 -Tak si ji vezmeš do kláštera za jeptišku. Peníze má.
00:30:07 -Ach, Jegore, tebe to skříplo.
00:30:11 Pane na nebi.
00:30:15 -Posaď se,
00:30:17 velebná matko.
00:30:22 -Tak doktoři nepomáhají.
00:30:25 Vidíš, Hospodin dlouho mlčí, ale když pak dopustí...
00:30:31 -...spustí i motyka.
00:30:35 O Hospodinu potom.
00:30:40 Nejdřív o penězích.
00:30:43 -Peníze nejsou moje, jsou klášterní.
00:30:48 -Hm. Tak proč se... proč se o ně bojíš?
00:30:55 Máš strach, že umřu a ty o ně přijdeš?
00:31:01 Tak je z obchodu vyber. Ale pozor!
00:31:07 Teď se peníze rozmnožují jako vši na vojácích.
00:31:12 A já nejsem tak nemocný, abych umřel.
00:31:19 -Kapitál z firmy vybírat nechci, ale...
00:31:25 mohla bych dát přepsat směnky na tvoji ženu.
00:31:29 -Dělej, jak chceš.
00:31:34 Ale... až já umřu,
00:31:37 tak ji zeťáček okrade a její vlastní dcera Varvara
00:31:42 mu při tom pomůže.
00:31:47 -Závěť jsi napsal?
-Ne.-Napiš.
00:31:52 Ani se nenaděješ a Hospodin tě zavolá.
00:31:56 -A proč zrovna mě?
-Ty řeči si nech.
00:31:59 -Taky sloužíš Bohu ve dne v noci, jako Glafira mně.
00:32:03 -Co to blekotáš?
00:32:06 -Před chvilkou jsi tady řekla, že Glafiru vyženou.
00:32:09 To znamená, že brzo umřu, že? Ale proč?
00:32:16 Proč?
00:32:21 Vždyť Vaska Dostigajev je mnohem větší lotr než já.
00:32:27 Ten je zdráv a bude živ. A ženu má jako lusk a...
00:32:33 -Jegore!
00:32:36 -Já vím, já jsem hříšník.
00:32:40 Já vím. Lidem jsem ubližoval. Lidi si pořád ubližujou.
00:32:44 Takovej je život.
00:32:48 -Jenomže když Hospodin nedopustí, ďábel nesvede.
00:32:52 A když Bůh dopustí, aby ďábel sváděl, tedy se tě odřekl!
00:32:56 -Odřekl? Odřekl.
00:33:03 Aha.
00:33:06 A proč?
00:33:08 Proto, protože jsem měl rád peníze?
00:33:13 Protože mám rád ženské?
00:33:16 Protože jsem se pro peníze oženil s tvou sestrou,
00:33:21 s tou káčou pitomou?
00:33:24 Protože jsem byl tvým milencem?
00:33:28 -Zbláznil ses! Co ty...
00:33:34 Co ty to? Panebože na nebi.
00:33:37 -No, modlíš se ve dne v noci, ale ke komu? Sama nevíš, ty!
00:33:42 -Jegore!-Sama nevíš.
-Ty se řítíš do propasti.
00:33:46 V takové době, kdy se všechno kácí.
00:33:50 Carův trůn otřásají ty nejtemnější síly, Antikrist,
00:33:54 snad se blíží poslední soud.
00:33:57 -Poslední soud. Poslední soudy, ty vrahno!
00:34:04 No jen běž!
00:34:06 Běž to doho svýho kutlochu! Lízat se tam s děvčátky.-Ty!
00:34:10 -S těma klášterníma zpěvačkama.
-Nemravo!
00:34:14 -A Glafira je u tebe smilnice. A co seš ty?
00:34:17 -Ty! Ty zdechneš, počkej, brzy zdechneš, ty červe!
00:34:21 -Pusť! Pusť, povídám!
-Ty netvore!
00:34:26 -Táhni!
-Ty zvíře!
00:34:30 -Běž!-Zvíře!-Vrahno! A varuj se... au.
00:34:37 Au, Glašo!
00:34:42 Glafiro!
00:34:46 Glafiro! Glašo!
00:34:53 -Vrkají tam jak hrdličky a tam Bulyčov ryčí,
00:34:57 že ho člověk nemůže ani poslouchat.
-A odporně chamtivý.
00:35:01 Víte, že mu platím za ten den, kdy neřekne nějakou ohavnost?
00:35:05 A on to bere. A jak lže. A zbabělec je to.
00:35:09 Strašně se bojí, že ho macecha svede.
00:35:12 SMÍCH
00:35:19 -Tak tohle se povedlo.
00:35:23 -Prosím tě, ty tu budeš, dokud to nedopijete?
00:35:27 -Copak někomu překážím, co? Já nevím.
00:35:32 -Co? Pláče?-Kdo pláče?
-Ale abatyše.-A proč?
00:35:41 -Ten hlupák Alexej mě zatahal za ucho, že ho ani necítím.
00:35:44 A peníze mi ukrad, lump. Určitě se k smrti upije.
00:35:48 Já a on jsme takový dvě ničemný děti.
00:35:51 -Tjatine, líbí se ti Antonína?
-Ano, moc.-A já?
00:35:56 -No...
-No?
00:35:58 -Ty moc ne.
00:36:05 -To se vám ani trochu nelíbím?
00:36:08 -Co se červenáš? Nabízí se ti za ženu.
00:36:11 Ale raději by sis měl vzít Antonínu. Šíleně mě otravuje.
00:36:16 -Mluvíš jako pradlena, když je v jiným stavu.
00:36:19 -Zato ty jsi aristokratka. Nepijte pala kořalka, to není bon.
00:36:24 -Sašo! -Pardon. SMÍCH
00:36:40 -Tjatine.
00:36:42 Tjatine, řekněte, radí vám, abyste se se mnou oženil?
00:36:47 -Ano, radí.
00:36:49 -A chápete, že to je špatná rada?
00:36:55 -Chápu.
00:36:58 Vy jste moc chytrá.
00:37:02 A taky dost zlá a rozmarná. Jako váš otec.
00:37:06 Taky zrzavá jste. Jako hasičská fakule.
00:37:10 Taky jako váš otec.
00:37:12 -Tjatine, vy jste buď chlapík, nebo děsnej všivák.
00:37:16 -Myslete si, co chcete, ale podle mého
00:37:20 vy stejně jednou spácháte nějaký zločin.
00:37:23 -Z té bude jeptiška nebo herečka.
00:37:25 -Jeptiška?
00:37:28 Ba ne. Děvka jako Zolova Nana.
00:37:33 -Co to říkáte? Fuj.
00:37:36 -Chtěla bych být zkažená, abych se mohla mstít.
00:37:40 -Komu? A zač?
00:37:42 -Za to, že jsem zrzavá! Za to, že je otec nemocný! Za všechno!
00:37:53 Až přijde revoluce, já se spustím.
00:37:58 Uvidíš.
00:38:04 Víte, že jste strašně legrační, Tjatine?
00:38:07 -Co se dá dělat?
00:38:11 -A oblékáte se taky tak legračně.
00:38:15 -Já se šíleně ráda bojím. Já, když se bojím, tak se nenudím.
00:38:19 To já třeba takhle večer sedím a čekám, že se připlazí
00:38:23 ohromný had...
00:38:26 -Ten, co byl v ráji?
-Ale ne, strašnější.SMÍCH
00:38:29 -Ale no tak. Jděte pryč, Stěpočko.
00:38:32 Blahoslavení, kdo po radě bezbožných nechodí
00:38:36 a na cestě hříšníků nestojí.
00:38:38 -Víte, že Jean Butlingová docela vážně věří, že v Americe
00:38:41 jezdí kuchařky do trhu autem?
00:38:43 -Ale všichni jsou tady bezbožní hříšníci.
00:38:46 Jděte pryč, Stěpočko, vy jste přece tichý hoch, stvořený pro lásku.
00:38:50 -Ta umí žvanit, co? Ta to umí. Proč rozkvétá Amerika, ptám se, prosím?
00:38:56 Protože tam jsou u vlády majitelé fabrik, majitelé dolů...
00:39:04 Jegore. Pojď, posaď se a poslechni si,
00:39:08 co přivezl otec Pavlin z Moskvy.
00:39:12 Pojď, posaď se.
00:39:14 -Měl by sis lehnout.
00:39:26 -Tak spusť, velebnosti, spusť ten svůj kolovrátek.
00:39:33 Já jsem zamlada... zamlada rád sedával v putykách.
00:39:37 S muzikou.
00:39:41 -Málo dobrých novinek mohu povídat.
00:39:44 A podle mého názoru i to dobré je špatné,
00:39:48 protože něco lepšího než to, jak jsme si žili před válkou,
00:39:51 si člověk ani vymyslit nemůže.
00:39:53 -Ale, vy jste dneska přísný, otče Pavline.-Otče.-Prosím?
00:39:58 -Otče. Všichni jsou otci.
00:40:02 Bůh je otec, car je otec, ty jsi otec, já jsem otec...
00:40:07 Ale síla v nás není. Jenom smrt.
00:40:13 Ne, já nemluvím teď o sobě.
00:40:16 Já mluvím o té veliké smrti, o válce.
00:40:21 Vypustili ji na lidi jako tygra z klece v cirkusu.
00:40:27 -Ale, Jegore Vasiljeviči, uklidněte se.
00:40:31 -Uklidněte se. Kdo mě uklidní? Jak? Čím?
00:40:35 Tak, uklidni mě, otče Pavline, no! Ukaž tu svou sílu?
00:40:40 -Přečtěte si písmo svaté, bibli. Např. Knihu kazatele.
00:40:46 Je dobře si to připomenout. Válka je v zákoně.
00:40:50 -Zákon. Zákony, to jsou všechno bajky.
00:40:55 Slunce nezastavíte!
00:40:59 Lžete, jen lžete!
00:41:02 -Reptat, to je ten největší hřích.
00:41:05 Je třeba mít duši tichou a pokorně přijímat odplatu
00:41:09 za hříšný náš život.
00:41:12 -Hm, a ty ses zmířil, když tě církevní starosta
00:41:16 Alexej Gubin porazil?
00:41:22 Ne, podal jsi žalobu k soudu.
00:41:26 Vzal jsi si Zvoncova za advokáta, ano, biskup se tě zastal.
00:41:31 -Promiňte.
00:41:35 -K jakému soudu podám žalobu já na tu svou nemoc?
00:41:41 A na tu svou předčasnou smrt?
00:41:49 Ty budeš umírat pokojně, s duší tichou a usmířenou, co?
00:41:56 Ne! Budeš řvát a budeš naříkat a...
00:41:59 -Mé důstojenství mi nedovoluje, promiňte.
00:42:03 -Ne, otče Pavline, prosím vás.
00:42:06 -Nech toho, otče Pavline, jsi taky jenom člověk.
00:42:10 Pod tou řízou jsi zrovna takový člověk, jako jsem já.
00:42:14 A povídali, že máš srdce slabý.
00:42:18 -No prosím.
-Ne, otče Pavline.
00:42:21 -Bojte se, k čemu taková slova? Je stanoveno od věků, že...
00:42:25 -Stanoveno, ale zdá se, že ne dost pevně, viď?
00:42:29 -Lev Tolstoj byl kacíř.
00:42:32 Pro nevěru téměř církví proklet, ale před smrtí běžel do lesa
00:42:37 jako zvíře.
00:42:40 -Tak ti děkuju za útěchu.
00:42:44 Děkuju.
00:42:47 Já tě budu ještě obtěžovat, otče Pavline.
00:42:55 Jo a... a, Axino...
-Ano?
00:42:59 -Pošli ke mně Baškina.
-Ano.
00:43:05 -A Glafira ať mi přinese tu...
00:43:11 kaši.
-Ano.
00:43:14 -A vodku.
00:43:20 -Nedám, nedám, ne! Vodku nesmíš!
-Co nesmím? Všechno smím!
00:43:27 Běž!
00:43:36 Měl bych si vlastně zakouřit. V kouři je líp.
00:43:41 Všecko není vidět.
00:43:47 Och...
00:43:57 Jakova zavřeli?
-Ano, dnes dopoledne. Skandál.
00:44:03 -Samotného?
-Prý asi deset.
00:44:09 -A všechny z těch "pryč s carem"?
00:44:13 -Říkají to různě.
00:44:15 Někteří pryč s carem, druzí zase pryč se všemi boháči a dělníci,
00:44:20 aby sami vládli státem.
00:44:23 -První, co udělají, bude, že ten stát propijou.
00:44:28 -Co taky jiného?
00:44:36 -Ano.
00:44:40 Ale co když nepropijou?
-A co budou dělat bez pána?
00:44:48 -Vidíš, na to jsem nepřišel.
00:44:53 Bez tebe, že?
00:44:55 A bez Vaski Dostigajeva?
00:45:01 Co si ti chudáci počnou?
00:45:04 -I vy jste pán.
-No jo.
00:45:08 Já pán, ty pán. Jo, no.
00:45:16 Poslyš, jak to... jak to zpívají tu píseň?
00:45:21 -"My zřeknem se starého světa..."
00:45:25 -No a dál?
00:45:28 -"a prach jeho střesem z noh svých."
00:45:36 -To vypadá jako modlitba, mizerové, co?
00:45:47 Chceš něco?
00:45:49 -Já? Nic. Už nic.
00:46:00 -Kaše vystydne.
-No jo.
00:46:06 Au, au...
00:46:12 Fuj.
00:46:16 A ten... ten trubač přišel?
-Sedí v kuchyni.
00:46:20 -Aha. Tak až sním tu kaši, tak ho přiveď.
00:46:27 A... zavolej taky Šurku.
-Hm.
00:46:39 -Co je tu takový ticho?
-Všechno je nahoře.
00:46:48 -Ó... ach...
00:47:02 -Ne ne ne! Nepij, neškoď si. Nestonej.
00:47:07 Nech všeho a odejdi odtud.
00:47:10 Vyžerou tě jako červi, zaživa tě vyžerou! Pojď, ujedeme na Sibiř.
00:47:15 -Nech toho.-Pojedeme na Sibiř. Já budu pracovat.
00:47:18 Co ty tady? Proč?
00:47:20 Nikdo tě tady nemá rád, všichni čekají jenom na tvou smrt.
00:47:23 -Myslíš, že to nevím? Všecko vím, všecko.
00:47:33 Ty a Šurka, vy jste to,
00:47:39 co jsem v životě vyhrál.
00:47:42 Všechno ostatní jsem prohrál.
00:47:52 Ale co... co když se uzdravím?
00:47:57 Běž, přiveď toho trubače, přiveď ho.
00:48:06 -Snězte tu kaši.
00:48:15 -Čert vzal tvou kaši, ty.
00:48:18 Kaši...
00:48:22 Ó!
00:49:00 -Přeju vám zdraví, milostpane.
-Buď zdráv. Buď zdráv, posaď se.
00:49:10 Glašo, jdi.
00:49:14 Zavři dveře, jdi.
00:49:22 Tak takhle ty vypadáš, co?
-Ano. Přesně tak, prosím.
00:49:34 -No, fešák zrovna nejsi. Au...
00:49:42 Tak, povídej, jak léčíš?
00:49:46 -Má léčba je prostá, milostpane.
00:49:49 Jenomže lidi jsou do sebe zvyklí cpát medicíny z lékáren,
00:49:54 takže já vždycky žádám o peníze předem.
00:49:59 -Aha. A vyléčíš?
-Sta, sta jsem jich vyléčil.
00:50:07 -Ale nezbohatl jsi z toho.
00:50:10 -To víte, milostpane, poctivou prací člověk nezbohatne.
00:50:17 -A jaké nemoci léčíš, co?
-Všechny.-Všechny.
00:50:22 -Všechny nemoci pocházejí z příčiny jedné a jediné,
00:50:26 a to ze zkaženého vzduchu v břiše.
00:50:31 Tak...že já léčím nemoci všechny.
00:50:36 -Bravo. Bravo! Tak ukaž ten svůj...
00:50:42 bombardon, ukaž.
00:50:46 -A, milostpane, rubl dát můžete?
00:50:55 -Rubl?-Rublík.
-Ach, ty jeden. Glašo!
00:51:04 Jsi z lacinýho kraje.
00:51:07 -To je jen pro začátek.
00:51:11 -Tak ukaž.
00:51:20 To vypadá jako samovar. SMÍCH
00:51:25 -Šurko, pojď sem, pojď. Pojď sem, pojď! Hele, dívej se.
00:51:31 Jak se ti líbí ten kouzelník?
00:51:38 No tak, spusť!
00:51:42 No?
00:51:57 TROUBENÍ
00:52:18 -To je všechno?
00:52:22 -Milostpane, čtyřikrát za den po pěti minutách,
00:52:26 člověk se vydýchá a je to.
00:52:31 -Ale neumře?
-Nikdy. Sta jsem jich vyléčil.
00:52:38 -A teď...
00:52:40 teď mně řekni, jsi vůl, a nebo lump?
00:52:45 -Tak vy mi taky nevěříte.
00:52:49 -Počkej! Počkej, neschovávej ten bombardon.
00:52:53 Neschovávej ten bombardon.
00:52:57 A řekni, lump, a nebo vůl?
00:53:01 Neboj se, peníze dostaneš, ale jak ti říkají, ty doktore?
00:53:08 -Gabriel Uvěkov.
00:53:12 -Gabriel.
-Gabriel!
00:53:16 Ga..., hrome! Hrome, Gabriel!
00:53:21 -Jméno je to docela normální, nikdo se mu nesměje.
00:53:26 -Ach, ty Gabrieli, tak co? Podvodník? A... a nebo lump?
00:53:34 -Dáte šestnáct rublíků?
-Gašo! Gašo!SMÍCH
00:53:43 -To víte, bez šalby a bez klamu se člověk neuživí.
00:53:48 -Ano, ano, správné to není, ale pravda to je.
00:53:54 -A to nestydíš obelhávat lidi?
00:53:57 -Proč bych se styděl? Někdo tomu věří.
00:54:02 -Šurko, pamatuješ? Pop Pavlin to takhle neřekne. On nesmí!
00:54:07 On nesmí.
00:54:09 -Za to byste mi měl, milostpane, ještě přidat.
00:54:13 -Ty chlape. Dej mu pětatřicet. A nebo ukaž, dej mu to všechno.
00:54:18 SMÍCH
00:54:23 -Víš ty co? Zkus na to tento, zatrub. Zatrub!
00:54:29 Ale foukej silně, ať ti nahoře puknou!
00:54:34 La la la...
00:55:02 -Tati!
-Jste ožralí, nebo co?
00:55:05 -Nech ho, nedotýkej se ho, neopovaž se.
00:55:09 Trub, foukej, rozfoukej je, Gabrieli!
00:55:14 To archanděl Gabriel troubí na konec světa!
00:55:19 Jdi a rozhoupej je!
00:55:22 Rozhoupej je!
00:55:24 -Prosím tě! Prosím tě! Vyhoď ho!
00:55:28 -Konec světa! Zkáza světa!
00:55:30 Trub, tra dá!
00:55:45 -Matka Melánie přijela na dlouho?
-Jak to mám vědět?
00:55:52 -Proč radši nezůstala v klášteře?
-Nevím.
00:55:58 -Ty taky vůbec nic nevíš. Co ty jsi za panskou?
00:56:01 -To je psí počasí.
00:56:05 Ty se tady bavíš se služkou?
00:56:18 -Doufám, že si uvědomuješ, že přítomnost abatyše
00:56:22 v našem domě není dvakrát příjemná. A právě v tuto dobu.
00:56:26 -Dům ještě není náš. Co Tjatin, ožení se?
00:56:32 -Tjatin je osel, nebo simuluje poctivost. Tvoje sestra je...
00:56:36 ...chytrá bestie, od které můžeme očekávat jenom samé nepříjemnosti.
00:56:41 -Škoda, že sis to neuvědomil, když s tebou koketovala.
00:56:44 Jenže tobě to bylo příjemné.
00:56:46 -Koketovala se mnou, aby dráždila tebe. -Počkej.
00:57:04 Zdálo se mi, že otec zase křičí.
00:57:07 -I když lékaři tvrdí, že má všech pět pohromadě.
00:57:10 Po té blbé scéně s tím bombardonem bych za to moc nedal.
00:57:13 -Ten uměl zaranžovat horší scény.
00:57:17 -Noviny lžou jako obvykle, dobrý večer.
00:57:19 -Já vám říkám, že to není pravda.
00:57:22 -Prosím, je zjištěno zcela přesně, car se zřekl trůnu
00:57:26 nikoli z dobré vůle, ale pod tlakem násilí.
00:57:30 Jsa zajat na cestě do Petrohradu členy strany kadetů.
00:57:33 Tak je to, prosím.
00:57:35 -No a co z toho?
-Všechny zatčené propustili a...
00:57:39 ...policie strádá.
-Ehm...
00:57:43 -Vy od těchto událostí očekáváte něco dobrého, Andreji Petroviči?
00:57:50 -Společenské síly se organizují zákonnou cestou.
00:57:54 A brzy řeknou své slovo.
00:57:57 Společenskými silami rozumím lidi, kteří mají přesto akademickou...
00:58:00 -Andreji, prosím tě, nech toho.
00:58:04 -To je zajímavé, skutečně. A co náš pacient?
00:58:07 -Lékaři považují naše obavy ze ztráty rozumu za neopodstatněné.
00:58:12 -To je dobře.
00:58:14 Ačkoli lékaři obyčejně považují za opodstatněné jen své honoráře.
00:58:19 -Xenie Pavlovno!
-Ano.
00:58:22 -Přijel Mokrousov, zástupce policejního komisaře.
00:58:25 -No a co by rád?
00:58:28 -Opouští policejní službu pro přílišné nebezpečí
00:58:32 a rád by do služby k nám, do lesního hospodářství.
00:58:36 -Ale je to hlupák, ne?
00:58:38 -Zajisté. Jako všichni policejní úředníci.
00:58:42 Ale to není na škodu, povážíme-li co nadělali naši chytráci.
00:58:50 Povolit jim, obrátí celou zemi naruby jako kapsu.
00:58:54 -Nezbytně je třeba dát duchovenstvu volného kázání.
00:58:59 Jinak nic dobrého z toho nekouká.
00:59:07 -No...
00:59:10 Co mlčíte?
00:59:15 Brebentili jste, brebentili, a nakonec, jako když utne.
00:59:22 -Jsme zaražení, nenadáli jsme se...
-Čeho?
00:59:26 -Pohledu na slovutného muže, vedeného...
00:59:30 -Slovutného.
00:59:37 Pod člověkem se podlamujou nohy, tak ho vedou.
00:59:43 Slovutného. Mokeji...
00:59:50 Jakova prý propustili?
00:59:54 -Ano, ano. Všechny trestance propustili.
00:59:57 -Všechny ty z těch...
01:00:02 pryč s carem a cara za mříže?
01:00:07 To je, co?
01:00:11 Otče Pavline, co tomu říkáš?
01:00:14 -Nevyznám se v těch věcech, ale podle mého skromného mínění
01:00:19 bych se zprvu informoval, co ty osoby mají v úmyslu mluvit
01:00:24 nebo dělat a...
01:00:26 -Zvolit cara... bez cara se pokoušíte navzájem.
01:00:41 -Dobře dnes vypadáte. Nemoc zřejmě polevuje.-Ano.
01:00:49 Peru se s ní.
-Měl by sis lehnout.-Ach. Ne.
01:00:56 Přišels ohledně zvonu?
01:01:01 -No, zaskočil jsem v důvěře, že vás uvidím v lepším stavu.
01:01:06 A taky jsem se nemýlil.
01:01:11 Děkuji ti.
01:01:13 Děkuji.
01:01:22 Přirozeně však, maje v paměti vaši minulou štědrost a velkodušnost
01:01:27 k našemu městu a k našemu chrámu...
01:01:30 -Špatně se za mě modlíš.
-Já?
01:01:33 -No, je mně pořád hůř a hůř.
01:01:39 Nemám chuť platit Bohu.
01:01:43 Za co?
01:01:45 Naplatil jsem se dost a dost, a nic z toho.
01:01:49 -Vaše oběti nebudou marné, nebudou marné.
01:01:52 -Ale, prosím tě, něco bych se tě rád zeptal.
01:02:01 Proč si Bůh vymyslel smrt?
01:02:04 -Nemluv o smrti, to není potřeba.
-Ty mlč, ty poslouchej.
01:02:11 -Zbytečně se trýzníte takovými myšlenkami.
01:02:16 Co znamená smrt, když je duše nesmrtelná.
01:02:20 -Tak proč je tedy zavřená do takovýho špinavýho těsnýho těla?
01:02:28 -Tuto otázku pokládá církev nejen za neopodstatněnou, ale...
01:02:33 -Nekoktej, mluv přímo, no!
-E... e... e...
01:02:37 -E... e... e... No! Šurko, pamatuješ... na trubače?
01:02:44 -No prosím, v přítomnosti Alexandry Jegorovny.
01:02:48 -Právě před ní! Ona tady bude žít.
01:02:53 Ona musí vědět,
01:02:56 proč například žiješ?
01:02:58 -Sloužím v chrámu.
-To vím, že sloužíš.
01:03:02 To vím, že sloužíš, ale jednou taky budeš muset umřít.
01:03:07 No a co pak?
01:03:10 -Ptáte se nelogicky a neplodně. Odpusťte.
01:03:15 Odpusťte, neměl byste už rozjímat o pozemských věcech.
01:03:20 -Neopovažujte se takhle mluvit!
01:03:23 -Ale já jsem člověk pozemský! Skrz naskrz pozemský!
01:03:29 -Země je prach.
-Prach!
01:03:33 Tak vy na mě takhle, co? Prach? Ale řízu...
01:03:40 řízu máš na sobě hedvábnou. Prach, co? Prach, ale kříž nosíš zlatý!
01:03:45 Prach, ale peníze hrabete!
01:03:49 -Zlé a zhoubné řeči vedete před svou dcerkou.
01:03:53 -Cvičí vás jako psy na zajíce.
-Nemoc z vás dělá zvíře.
01:03:58 -Zbohatli jste z toho svýho žebráckýho Krista!
01:04:04 -Ryčíte jako kanec.
-Jdi už! Jdi pryč.
01:04:09 Utíkáš, viď, zbabělče... mizerná.
01:04:15 -Zbytečně se rozčiluješ.
01:04:18 Zas ti bude hůř. Proč si nedáš na chvilku pokoj?
01:04:23 -Ach, není... pro koho bych se ještě šetřil. Víš?
01:04:30 Dobře se tady dívej a dobře poslouchej.
01:04:36 Já ti je tady schválně takhle předvádím.
01:04:40 -Sama to všechno... vidím.
01:04:44 Nejsem malá holka.
01:04:48 -Po tý scéně s tím trubačem se usnesli,
01:04:51 že jsem se zbláznil.
01:04:56 Jo jo, to by se jim hodilo do krámu. Zbláznil.
01:05:03 Já... já mám rozumu za tři, abyste věděli! Za tři!
01:05:09 -Měl bys odjet z domu. Musíš se léčit, tady nikoho neposloucháš.
01:05:14 -Ale poslouchám. Poslouchám. Všechny poslouchám.
01:05:21 Já i toho potřeštěnce zkusím.
01:05:27 Co když přece pomůže? Ojojoj!
01:05:33 Au, ojojoj!
01:05:36 Kde sakra vězí? Už by tu měl být.
01:05:41 Hu, bolest ve mně kouše
01:05:47 a hlodá jako stesk.
01:05:52 -Pst, klidně, klidně. Měl by sis lehnout.
01:05:57 -Ale kdepak. Lehnout...
01:06:00 Lehnout, to znamená vzdát se. Lehnu a nevstanu.
01:06:06 To máš jako v boxu.
01:06:11 Uf, pojď sem. Chci ti...
01:06:14 chci ti něco říct.
01:06:18 Víš, nějakou divnou..., nějakou divnou náhodou
01:06:23 jsem se nedostal na to pravý místo.
01:06:31 Já žiju v cizí ulici.
01:06:36 Mezi cizíma lidma.
01:06:40 Och, čtyřicet let už žiju s cizíma lidma.
01:06:48 Víš, můj... můj otec...
01:06:54 plavil voly, ten nemoh. A já...
01:07:01 Chm, já ti to nedovedu vypovědít.
01:07:07 -Klidně mluv. Mluv, jako když jsi mně...
01:07:12 jako když jsi mně vyprávěl pohádky.
01:07:16 -Já ti pohádky nevypravoval.
01:07:19 Já ti říkal vždycky pravdu.
01:07:26 V Boha... v Boha nevěř.
01:07:32 Kde je Bůh?
01:07:37 A dobří lidé taky nejsou.
01:07:43 Dobří lidé jsou vzácní jako falešné peníze.
01:07:53 Sama vidíš, jak to tady chodí.
01:07:59 Zmotali se a...
01:08:01 a dostali se do sebe a zblbli.
01:08:09 Co je mně do nich? Co je do nich?
01:08:15 Jegoru Bulyčovovi. Ale ty?
01:08:23 Jak ty s nima budeš žít?
-O mě se nestarej.
01:08:36 -Co je, Axino?
01:08:40 Co tu blou... bloudíš?
01:08:44 -Jegore, musím s tebou mluvit. Musím mluvit s otcem!
01:08:50 -Když musíš, tak musíš.
01:08:56 Já musím taky.
01:09:00 -Přijela k nám Melánie.
01:09:03 -Malaša? Proč?
-Stalo se jí neštěstí.
01:09:08 Nějací vojáci přepadli jejich klášter.
01:09:12 Zabili jim krávu a ukradli sekyry, rýč a klubko provazu.SMÍCH
01:09:20 -Ach, Axino, ty mi připadáš jako... jako zlej sen.
01:09:30 -Měl by ses s ní smířit.
-S Malašou?
01:09:37 Nač?
-Nač? To je otázka. Tvoje zdraví.
01:09:43 -Moje zdraví.
01:09:49 Dobrá, smířím se s ní.
01:09:55 Smířím, přiveď ji. Řeknu jí,
01:10:01 odpusť nám naše viny.
-Buď na ni hodný.
01:10:08 -Nemluv moc.
-Ach.
01:10:14 Odpusť nám naše viny,
01:10:19 jakož i my odpouštíme viníkům našim.
01:10:28 Lež za lží. Banda mizerná.
01:10:39 Tak co?
01:10:43 Smíříme se, Malašo?
01:10:45 -Ty rváči. Každého pro nic za nic urážíš.
01:10:54 -Odpusť nám naše viny, Malašo.
01:10:59 -O viny teď nejde. Jde o to, co se děje ve světě.
01:11:04 Cara, Bohem k vládě pomazaného, svrhli z trůnu. Zešíleli.
01:11:10 Všichni zešíleli. Podkopávají si sami půdu pod nohama.
01:11:15 Lúza se bouří. Ženské mi do očí křičely:
01:11:19 "My jsme lid! My, my jsme lid!"
01:11:23 Gubernátora zbavili vlády a na jeho místo dosadili notáře Osmolského.
01:11:29 -Taky pěknej bagoun.
01:11:32 -Včera říkal arcibiskup Nikanor: "Žijeme v předvečer
01:11:37 zkázonosných událostí." Copak je možná vláda jenom světská?
01:11:44 Od biblických dob vládla ruka ozbrojená mečem a křížem.
01:11:49 -Za biblických dob neuctívali kříž.
01:11:56 -Ale evangelium je v jedné vazbě s biblí. A kříž, to je meč.
01:12:01 -Malašo, co myslíš?
01:12:07 Bolí Boha břicho?
-Ty šašky si nech.
01:12:13 -Krista asi bolelo. Kristus jídal ryby.
01:12:18 -Jegore, proč mě dráždíš?
01:12:23 Já si musím o tom všem s tebou pohovořit.
01:12:26 -To si zas vynadáme.
-Ne, počkej. Jegore...
01:12:30 Jegore, pros...
-Potom. Teď přijde doktor.
01:12:36 Doktor.
01:12:38 No, chce mě uzdravit.
01:12:42 Malašo.
01:12:46 Váš bloudek svatý,
01:12:51 prosťáček boží, Prokopěj.
01:12:57 Děti mu prej říkají Propotěj. Pojď sem.
01:13:03 A prej je to gauner.
01:13:06 -Jak můžeš takhle mluvit? Přijmi ho.
01:13:14 -Přijmu. Přijmu, Malaško. Třeba i Propotěje. Běž, přiveď ho.
01:13:22 Mně je dneska nějak líp. Jen ty nohy.
01:13:29 Ale tak nějak veseleji.
01:13:33 A všechno mi připadá takový legrační.
01:13:42 No běž. Přiveď ho, Propotěje.
01:13:47 -Jegoriji!
01:13:51 Zbylo toho v tobě ještě mnoho.
01:14:00 -To je právě to,
01:14:04 že mnoho.
01:14:12 -Simuluje. Simuluje šílenství.
01:14:20 -Proč by to dělal?
01:14:22 -Ale ať si nehraje.
01:14:25 Když bude potřeba odvolat se proti jeho závěti soudně,
01:14:29 všichni budeme svědčit. Ty, já, otec Pavlin, ten trubač...
01:14:34 To by bylo, kdybychom nedokázali, že nebyl při smyslech.
01:14:38 Já tě naučím co a jak. Ach, ty... ty sis vybrala muže.
01:14:43 Já ti říkala, vezmi si Vaškina.
01:14:48 -Protože jsi mi záviděla.
01:14:51 -Co to breptáš?
01:14:54 Záviděla, já tobě?
01:14:58 -Co bude s Propotějem?
-Snad to nebude zapotřebí.
01:15:03 -Co nebude zapotřebí?
01:15:05 Pozvali jsme ho, domluvili jsme se s ním, a nebude zapotřebí.
01:15:08 Ty se mi do toho nepleť.
01:15:11 Jen ho přiveď. Co dělá?
01:15:15 -Pořád jenom breptá ty svý říkánky.
-Říkánky. Trdlo!
01:15:21 On prorokuje.
01:15:24 Je u vytržení, káčo pitomá.
01:15:37 Jegoriji, přišel náš svatý bloudek.
01:16:00 -Hůůů hůůůů
01:16:04 hůůůů...
01:16:09 Tady je nakouřeno, až se duše zalyká.
01:16:12 -Tady, holenku, nikdo nekouří.
01:16:15 -Ty vypadáš, ty...
01:16:17 -Všechno je troud. Všechno prach, všechno pomine.
01:16:21 Byl s Grišou kříž, lezl výš a výš, o strop narazil čelo,
01:16:27 ďábel vzal do pekla tělo...
01:16:30 -To mluvíš o Rasputinovi, co?
01:16:33 -Svržen je car a zahyne království, kde vládne hřích. Smrt...
01:16:42 a smrad.
01:16:45 Hůů, hučí, hučíme velice,
01:16:50 hučí, hučí zlá smilnice. Ďábel...
01:16:56 v ženské podobě... stojí vedle tebe!
01:17:01 Vyžeň! Hůů...
01:17:04 -Já vyženu tebe. Žvaň si, co chceš, ale kroť se. To tys ho...
01:17:09 to tys ho navedla, Malašo?
01:17:12 -No dovol. Copak mohu blázna navést?
01:17:15 -Jak je vidět, tak můžeš.
01:17:19 -Hůůů, hůůů...
01:17:24 -Co je to tady za divadlo?
-Mlč.
01:17:27 -Kacíř nespí.
01:17:30 Kacíř bdí a hodiny tikají,
01:17:35 tik tak, tik tak, tik...
01:17:40 Bůh by zmoh, kdyby moh...
01:17:44 Já jsem přece jen dobrý kmoch.
01:17:48 Vida, vida, vida, je to bída.
01:17:52 Rozehraješ se, satanáši, vůle tvá tě chce teď strašit.
01:17:56 Odbila půlnoční hodina!
01:17:59 Kokrhat kohout počíná.
01:18:03 Kykyryký, kykyrý,
01:18:06 přijde velký zpovědník.
01:18:11 Zabili hnidu, zpívají panychidu...
01:18:19 Hůůů hůůů...
01:18:23 Až bude třeba tancovat, zatančím vašim i našim.
01:18:28 Astara, askafa, idumbe,
01:18:33 idumbe, neuměj, bum, bum, bác,
01:18:36 honem sebou na zem plác.
01:18:39 Čuchala, čuchala, a nic nevyčuchala.
01:18:43 Dým dum dum dub, dub, dům, dým, satanáš si hraje s ním.
01:18:48 Tramtará tramtará, on je na tom světě sám,
01:18:52 čarodějka za katrama se s ním potom pojímala.
01:18:56 Od neštěstí, od hříchu neutečeš, hříšníku.
01:19:00 Gregoriji Jegoriji, proto s tebou čerti šijí.
01:19:03 -Ty!-Hůůů!
-Vyžeňte ho!
01:19:06 -Zabijte ho! Chcete mě postrašit? Nebo co?-Hůů! Hůů!
01:19:13 -Sem, sem, sem, Jegore. Sem, sem, tak.
01:19:17 -Zadržte tu šerednou komedii!
-Rychle, šup, zlý duch!
01:19:21 -Vyžeň je, otče, vyžeň je všechny!
01:19:26 -Opovažte se na něj sáhnout, je u vytržení.
01:19:30 -Za takové vytržení dostávaj lidé po hubě, matko Melánie.
01:19:35 -Vstaň. Honem! -A kam?
-Šikovně to umí, dvojím hlasem.
01:19:42 -Jděte... pryč.
01:19:45 Všichni.
01:19:49 Dost se nakoukali.
01:19:51 -Zmiz, netvore, zmiz! Stěpo, vyžeňte ho!
01:19:57 -Tak vstávat. Jedem, jedem!
-Hůů! Hůů! Hůů.
01:20:02 -Dneska nebyl strašný, to umí dělat daleko strašněji.
01:20:06 Kdyby mu tak dali kořalku.
01:20:09 -Co to breptáš?
-Že se nestydíte.
01:20:12 -Před kým? Před tebou?
-Uklidni se, teto, prosím tě.
01:20:16 -Nač tohle všechno?
01:20:20 Proč tohle všechno? K čemu to? K čemu?
01:20:24 -Au, au...
01:21:03 -Jedeme domů, Lízo, jedeme!
01:21:08 S Bulyčovem je zle, moc zle.
01:21:13 A venku demonstrace. Pojď, musíme zamknout.
01:21:31 -To všechno si... vymyslela abatyše.
01:21:36 -Tobě není dobře, viď?
01:21:39 -Jako...
01:21:44 panychidu za živého.
01:21:48 -Řekni, řekni, mám poslat pro doktora?
01:21:51 -Není třeba. Není třeba.
01:21:57 Slyšelas, co říkal ten tajtrlík?
01:22:05 Bůh by zmoh, kdyby moh.
01:22:13 Nemůže tedy.
-Na to všechno teď musíš zapomenout.
01:22:22 -Dohlídni, aby tamti neubližovali...
01:22:30 Glafiře. ZPĚV ZVENKU
01:22:34 -Co to zpívají?
-Nevstávej. Nevstávej, prosím!
01:22:38 ZPĚV Volnost a štěstí, volnost a mír...
01:22:43 -I zahyne království,
01:22:48 ve kterém vládne smrad.
01:22:57 POCHODOVÁNÍ A ZPĚV
01:23:17 -Nic nevidím. Nic nevidím.
01:23:24 Království tvé...
01:23:31 Čí království?
01:23:35 Království bestie.
01:23:43 Království... Otče náš...
01:23:53 Ne, to je... to je špatně.
01:24:00 Umírám.
01:24:04 Á... Jaký ty jsi mně otec,
01:24:12 když jsi mě odsoudil k smrti?
01:24:22 A proč?
01:24:25 Když umírají všichni. Proč?
01:24:34 A když všichni, tak... proč právě já?
01:24:41 Proč právě já?
01:24:46 Ó, Jegore... Bulyčove.
01:24:58 Ach, Šuro, Glašo...
01:25:08 Doktor, joj jojoj!
01:25:14 Hrome, někoho!
01:25:21 Já... já... Jegore...
01:25:32 Glašo...
01:25:38 Glašo, Šuro...
01:25:47 To zpívají...
01:25:50 panychidu za mrtvého.
01:25:57 Šuro!
01:26:03 Glašo...
01:26:09 Ach...
01:26:13 Ach, Šuro...
01:26:27 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2013
Starý, bohatý, nerudný, svérázný a v mnohém nekompromisní muž umírá na nevyléčitelnou chorobu a ví o tom. Jeho rodina, to je nemilovaná, měšťanskými způsoby oplývající manželka, živočišná panská-milenka, přímočará, ale starcova oblíbená nemanželská dcera Šura a emočně strnulá, neupřímná dcera a její muž. Kromě milenky a Šury, které jediné mají starce rády, všichni čekají jen na dědictví, intrikují a pomlouvají. Ani Šura není žádné neviňátko, ale její bezprostřední a nezáludná povaha starce dokáže potěšit, narozdíl od nepřátelských příbuzných. Gorký tu zobrazil svět předrevolučního Ruska s důrazem na zachycení ruské povahy s jejími různorodými typy – měšťanskou paničkou, pokryteckou abatyší a popem, jurodivým léčitelem, a především nejednoznačným hrdinou, který svým robustním způsobem působí místy i sympaticky pro svou opravdovost…
Hra Maxima Gorkého z roku 1932 Jegor Bulyčov v televizní dramatizaci z roku 1968 se na obrazovkách nikdy nereprízovala, ale je pozoruhodná především skvělým hereckým výkonem představitele titulní role Zdeňka Štěpánka.