Vlastimil Brodský a Vladimír Dlouhý v dramatickém příběhu otce a syna podle scénáře renomovaného autora Jiřího Hubače, který by v těchto dnech oslavil významné životní jubileum. ### Režie: Zdeněk Kubeček. Scénář: Jiří Hubač. Hrají: Vlastimil Brodský, Vladimír Dlouhý, Jan Čenský, Jaroslava Adamová a další.
00:00:27 -Půl a pět. -Já tu počkám na kluky.
00:00:30 -Úkoly máš? -Mám. -Svačinu. -Jo!
-Lístky na oběd? -Taky.
00:00:37 Vypadáš ztrápeně. Nejíš, nespíš, do noci hledíš, jak píše Šrámek.
00:00:45 -Ta taška má nejméně 10 kilo.
-A těch 17 let k tomu to je tíha.
00:00:52 Ještě musíš unést nejméně 70. Dej na ty filmy pozor.
00:01:56 Honzo!
00:01:59 Ahoj!
00:03:03 Váš synáček právě dorazil. Jen se podívejte... Ave César.
00:03:12 Nevidím v tom nic divného,...
00:03:15 ...když student průmyslovky uvede do pojízdného stavu odhlášený vrak.
00:03:22 -Vy jste jezdil do školy autem?
-Je jiná doba.
00:03:26 Mám na to poněkud jiný názor.
00:03:30 Váš syn má čtyřku v 6 předmětech a pětku v českém a ruském jazyce.
00:03:43 Já s ním promluvím.
00:03:45 Historie se opakuje, absence, neomluvené hodiny,...
00:03:50 ...pozdní příchody, třídní důtka, ředitelská důtka.
00:03:55 -To vše stihl za osm neděl.
-On ale kdyby opravdu chtěl...
00:04:01 Na to jsme spoléhali minulý rok. A výsledek?
00:04:06 Trojka z chování a propadnutí. Nenuťte ho.
00:04:10 Když nechce studovat, tak ať jde pracovat. Všem bude líp, i jemu.
00:04:16 -Chci, aby dostudoval.
-A víte, co chce váš syn?
00:04:21 Já vím, co by chtěl.
00:04:23 Doživotní rentu a svět v dárkovém balíčku s dodávkou do bytu.
00:04:29 Ale to jsme chtěli také, pane řediteli.
00:04:33 Jistě, ale naši otcové s námi vyběhli, že?
00:04:40 Ale dnes si rodiče mohou ušoupat nohy, aby dětem ve všem vyhověli.
00:04:47 Jsem soudce z lidu, mohl bych vyprávět.
00:04:51 Učnice druhým rokem vlastní 32 šatů šitých na míru.
00:04:56 Otec technolog, matka uklízečka a škola to má zachraňovat.
00:05:02 -Mluvil jste s třídním a s jinými profesory? -Jen s některými.
00:05:08 -Všichni vám řeknou totéž.
-Profesor dějepisu Barchánek...
00:05:14 -...si ale nestěžoval na nic.
-Profesor Barchánek?
00:05:20 Je to starý pán a penzista.
00:05:25 Pracuje na termínovanou smlouvu a chce s každým vyjít po dobrém.
00:05:32 Takže do konference chybí 5 neděl a váš syn je zralý na vyloučení.
00:05:41 Ale já nedostal v tom smyslu žádnou zprávu ani upozornění.
00:05:47 Váš syn má seznam přestupků 2x tak dlouhý jako celá třída dohromady.
00:05:53 -Jeho třídní s vámi o tom třikrát hovořil. -Ale ne o vyloučení.
00:06:00 Neřekl jsem, že ho chceme vyloučit. Ale upozorňuji vás,...
00:06:06 ...dojde-li k dalšímu porušení školního řádu,...
00:06:11 ...budu nucen dát pedagogické radě návrh na jeho vyloučení.
00:06:19 Písemné upozornění dostanete ještě tento týden. Poroučím se!
00:06:37 -Já se budu bránit, pane řediteli.
-Na to máte právo.
00:07:20 Dělejte a nechte toho kecání!
00:07:34 Hele, co to máš? Ukaž!
00:07:44 -Ten obrázek bych koupil.
-Jsem rád, že ho mám.
00:07:49 -To si ho nalepíš na čelo? Kolik za něj chceš? -Neprodám.
00:08:08 Podívej!
00:08:14 Hele, přišel jeho fotr.
00:08:40 -Co je? -Chtějí, abych pozvedl pracovní morálku na jiném písečku.
00:08:47 Tatík vyhlásil škole válku a já mám být ten kanón,...
00:08:52 ...z kterého se bude střílet na velikého Járu.
00:08:57 Dělejte, za minutu zamykám!
00:09:03 -Barchánek, bude dnes fotr zkoušet?
-Velké zámořské objevy.
00:09:10 -Které to jsou?
-Neboj se, dnes se zkoušet nebude.
00:09:24 -Zelená tam vůbec nejde.
-Musíš ji dotáhnout až nadoraz.
00:09:30 -Nebude se táta zlobit, když ti ji dal? -Už to ani neví.
00:09:36 To cením, mě táta kontroluje všechno.
00:09:39 -Co to máš?
-Filmy, táta má odpoledne kroužek.
00:09:44 Barchánek, zamykám.
00:09:56 Dobrý den, Sýkora!
00:09:58 Pane Volejník, ty dlaždice nemají, takže dnes nechoďte.
00:10:03 Zelenomodré taky nemají.
00:10:07 Ale já s tím také počítal. Na shledanou!
00:10:12 Obdivuji vás, kolego. Pustit se do stavby při tomhle povolání.
00:10:18 Co jsem měl dělat, když mně tchyně sedí už 5 let za krkem.
00:10:24 Stavět dům je veliká věc.
00:10:26 Dějiny by se měly psát podle toho, co kdo postavil a ne naopak.
00:10:33 Jednou jsem si sepsal panovníky, kteří nikdy nevedli válku.
00:10:39 -Byl to slabý sešit.
-Někdy bych radši válčil.
00:10:43 Už jste někdy držel cihlu v ruce?
00:10:47 Na velké plány jsem si vždycky připadal už moc starý.
00:10:52 A co to auto, koupíte ho? Je v perfektním stavu.
00:10:57 Kdybych nepotřeboval na stavbu, neprodal bych ho.
00:11:02 -Nebo je těch 27 moc? -To ne, ale penzista počítá trochu jinak, víte.
00:11:11 Kolik můžete dát? Určitě se dohodneme.
00:11:15 Auto je jistě pěkné, ale co já bych s ním dělal? Já ho ani nepotřebuji.
00:11:22 -Na ty moje výlety mi stačí hůl a dva páry bot. -Máte přece syna.
00:11:30 My učíme Honzíka, že bohatství není ve věcech, ale v lidech.
00:11:39 Nezlobte se!
00:11:41 Nezlobím se, ale mohl jste to říct rovnou. Mohl jsem už dát inzerát.
00:11:56 Dobrý den.
00:11:58 Poslyš, ty prý nechceš auto?
00:12:02 To jsi mě zklamal. Mohl jsi to otci aspoň vysvětlit.
00:12:08 -Já o ničem nevím.
-Chtěl jsem vám prodat svůj vůz.
00:12:13 26 tisíc. Přídavné halogeny, radiály a motor ze 110.
00:12:18 -Příští rok si budeš dělat řidičák.
-Nevím, jestli mě vyberou.
00:12:24 Zkusím promluvit s Hálou.
00:12:27 Děkuji, pane profesore.
00:12:33 ZVONÍ.
00:12:40 -Kde jsi tak dlouho? -V šatně.
-Utíkej, už zvonilo.
00:12:55 -Na co čekáš?
-Proč nekoupíš to auto?
00:13:00 Dovedeš si mě představit za volantem?
00:13:04 -Příští rok si budu dělat řidičák.
-Nemáme ani garáž, ani nářadí.
00:13:12 -Ani tolik peněz.
-Jakto, že jiní mají?
00:13:20 Lidí dnes kupují a kupují. Jakoby chtěli vykoupit svoje viny.
00:13:31 Každý blbec má auto nebo chalupu. A co máme my? Dědu v Třeboni.
00:13:41 Máme tebe.
00:13:44 Můžeš si přece půjčit. Úplně každý si půjčuje.
00:13:50 To je pravda. Asi bude konec světa.
00:13:57 Chtěl jsem říct, že důchodcům nepůjčují. A dobře dělají.
00:14:07 Tak se netrap. Jsou důležitější věci, než ojetý automobil.
00:14:14 Odpoledne přijď dřív, musíš založit ty filmy.
00:14:36 Dobrý den, pane profesore! Tak co, zase mezi tu zvěř?
00:14:41 -Jak se máme, pane Mazač?
-Hází mi tu vajgly, syčáci.
00:14:46 Samá Amerika. Válka na ně, profesore.
00:14:50 Včera jsem sesbíral 5 kilo housek. Máma už má doma moře strouhanky.
00:14:57 -Vyrostou a zmoudří.
-Samá psychologie...
00:15:01 ...a za chvíli nás budou děti bít. Řezat, dokud je přepereme!
00:15:07 Jako profesor Blažíček. To byl zápasník.
00:15:11 Jednou zbil mého kluka tak, že začal psát básně.
00:15:16 Dnes píše scénáře. To je kšeft. Co slovo 5 korun.
00:15:20 Napíše dobrý večer a má pětku. RÁMUS. Bárta, Čumpelík...
00:15:26 -Pozor na Honzíka, motá se kolem nich. -Honza?
00:15:31 Taky zkoušel cigárko.
00:15:33 Ve 4 je ten poplach. Máte ve sklepě plynové masky, nosítka i lékárnu.
00:15:41 Vy taky na nic nezapomenete.
00:15:44 Ba ne, teď jsem zrovna zapomněl poděkovat za tu knížku.
00:15:49 Maminka si početla.
00:15:51 Tak nebudu zdržovat, pane profesore a do nich!
00:16:24 Kdo chybí?
00:16:26 Maršík, Brož, Jirásek....
00:16:35 -Pane profesore, my jsme malovali.
-A mně bylo nevolno.
00:16:40 Já jsem musel jít s maminkou na pohotovost.
00:16:48 -Máš tam nějakou čtyřku?
-Samé trojky, jako obvykle.
00:17:01 Tady je čtyřka, podepiš si ji.
00:17:04 -Copak je?
-Já jsem měl včera závody.
00:17:10 Všichni na místa!
00:17:20 Dobrovolníci vpřed!
00:17:26 Nikdo se nehlásí?
00:17:29 Tůma, výborně.
00:17:33 Každý velký okamžik v dějinách byl vítězstvím odvahy. Píši vám plus.
00:17:40 Já jsem chtěl všechny upozornit, že je dnes v jídelně bezmasý den.
00:17:51 Palačinky!
00:17:54 Palačinky!
00:18:02 SLYŠÍ KŘIK: PALAČINKY.
00:18:13 Vidím, že si rád pohovoříte. To mě těší, Tůmo.
00:18:19 Hovořit, to je dnes hlavní zaměstnání člověka na světě.
00:18:26 Pojďte k tabuli!
00:18:34 Napište data hlavních zeměpisných objevů 15. a 16. století.
00:18:47 Objevení Ameriky bylo jistě významným objevem 15. století,...
00:18:53 ...ale ještě dříve tu byly slavné plavby Portugalců, že?
00:19:01 -Z jejich četných úspěchů jsme si poznamenali... -Kanál la Manche.
00:19:09 Jistě to víte, Tůmo.
00:19:14 -Významný letopočet 1487.
-Ano!
00:19:25 Tento rok se váže ke jménu Bartoloměj Dias.
00:19:34 A který znamenal otevření cesty do Indie.
00:19:43 Příruční slovník naučný chybně uvádí letopočet 1488.
00:19:49 Naproti některé zahraniční slovníky zařazují tuto plavbu do r. 1486.
00:19:59 K čemu se váže tento letopočet, Tůmo?
00:20:04 Pomozte mu, Dušková!
00:20:07 -Vasco da Gama, plavba ze Zanzibaru do Kalikatu. -Správně.
00:20:13 -Kalikat neboli... -Kozikode.
-Kozhikode.
00:20:21 Kde leží Kalikat, Tůmo? Tak nenapovídejte!
00:20:30 -Je to Indie.
-Ano! Kalikat leží v Indii.
00:20:37 -Nebo jste to snad nevěděl?
-Nevěděl.
00:20:41 Přiznat nevědomost není hanba.
00:20:48 Pokračujte, Tůmo!
00:20:54 Čím víc se budete učit, tím víc budete odhalovat svoji nevědomost.
00:21:00 Ale tím víc budete sami sobě rozumět.
00:21:08 Sobě i jiným. A to je velice důležité, věřte mi.
00:21:16 Čumpelíku!
00:21:22 Neboť vzdělanost je mimo jiné schopnost chápat jiné.
00:21:29 Tato schopnost vám chybí, Tůmo.
00:21:32 Zřejmě vám ještě nějakou chvíli potrvá, než pochopíte,...
00:21:38 ...že historie je víc než pár jmen a nudných čísel, že?
00:21:43 Ano, máte pravdu.
00:21:49 Posaďte se!
00:21:58 Píši vám jedna, Dušková.
00:22:05 Napovídala jste bez chyby.
00:22:12 -A vy Tůmo se přihlaste, až budete umět. -Ano, pane profesore.
00:22:22 Málokterý humanitní obor vypovídá o člověku tolik jako historie.
00:22:33 O jeho velikosti i malosti.
00:22:38 O tom odkud jdeme a kam směřujeme.
00:22:44 A to jsou otázky, které si každý z vás, i vy Tůmo, někdy položíte.
00:22:54 A historie vám na ně dá dobrou odpověď.
00:23:00 Proto byste ji neměli zanedbávat.
00:23:51 Pane kolego, chtěla jsem vás upozornit.
00:23:55 Ráno byl ve vaší třídě hrozný kravál, asi jste tam nebyl.
00:24:01 Byl u nás zrovna pan ředitel a moc se mračil.
00:24:05 -Musela jsem vám to říct.
-To jste moc hodná!
00:24:09 Kdo může být hodnější než vy?
00:24:13 -A ještě něco. Havránek se žení.
-Ne? -Jo!
00:24:19 -Ten, co skáče s padákem. -Já vím. Ta vaše 4. A. je ve všem první.
00:24:42 Budeme mít miminko.
00:24:44 K maturitě jedeme s kočárkem a já jdu za kmotru. Ředitel.
00:25:04 Jsou trošku neklidní.
00:25:07 Dnes bylo u vás trochu veselo, že?
00:25:11 Probírali jsme velké zámořské objevy, takže tam bylo živěji.
00:25:17 Já myslel, že vyvoláváte zemětřesení.
00:25:21 -Co Horejsek? -Bystrý, inteligentní, spontánní osobnost.
00:25:29 -Spontánní? A prospěch?
-Chvalitebný.
00:25:36 -No dobře. Problémy tedy nemáte?
-Jeden problém mě trochu trápí.
00:25:45 Jsou to hodní hoši, ale bojím se, že jim docela nerozumím.
00:26:19 Nechte si to na doma, šantalové! Padáme!
00:26:28 Horejsek! Svinčík mi před školou dělat nebudeš! Sebrat!
00:26:34 Vám už patří i ta ulice?
00:26:38 Pohni se nebo tě popadnu za límec...
00:26:43 Bude to?
00:26:48 To jsou Sparty a já kouřím výhradně Morrisky.
00:26:53 -Lituji, pane Mazač. -Já tě viděl! Seber to! -Seberte to někdo!
00:27:08 -Mám pro tebe ten obrázek.
-Fajn, díky.
00:27:14 Podrž to, rupla mi vzpěra.
00:27:19 Natoč to!
00:27:27 -Kam si ho dáš? -Já ještě nevím.
00:27:32 -Kam jedete?
-K Ireně, má narozeniny.
00:27:36 -Pospěš si, v 7 se vrátí naši.
-Ahoj!
00:27:40 -Všechno nejlepší! -Dík!
00:27:45 -Jedeme! -Pojedeš s námi?
00:27:48 -Nemohu, mám odpoledne kroužek, táta na mě čeká. -Tak ahoj!
00:28:46 -Promítání filmů musíme odložit na příští schůzku. -To je škoda!
00:28:53 Dnes si aspoň slovem povíme o známých památkách českého baroka.
00:28:59 My vám k té promítačce někoho seženeme, pane profesore.
00:29:55 PÍSNIČKA.
00:30:00 Táta můj snad měří jen dva couly,
00:30:07 ale dům má velký jako Boží chrám,
00:30:15 a peněz má, že neví kam se koulí,
00:30:23 a stále píše ať se vrátím k nám.
00:30:30 Já raději sám bych s tebou dřel jen bídu s nouzí,
00:30:39 když tebe táta můj už nechce znát.
00:30:46 On nezná rána, kdy mě jen tvůj dech probouzí,
00:30:54 ani noc, kdy žárem nedá se už spát.
00:31:05 -Přišel Honza. -Co to je? -Ahoj!
00:31:09 Já myslel, že jsi s fotrem v Praze na výletě.
00:31:15 Co bych dělal v Praze?
00:31:17 Prý tam plašíte holuby, aby měl Brunclík čistý výhled.
00:31:37 Dík!
00:31:40 Tak na toho starého dobrého vola.
00:31:57 Hudba!
00:31:59 PÍSNIČKA.
00:32:02 Pojď se mnou tam, kde řeka v údolí se kroutí,
00:32:11 než ranní mlha trávu orosí,
00:32:19 tam najdeme zámek z vrbového proutí,
00:32:27 bez oken a jen s trochou rákosí.
00:32:34 Já raději sám bych s tebou dřel jen bídu s nouzí,
00:32:42 když tebe táta můj už nechce znát.
00:32:50 On nezná rána, kdy mě jen tvůj dech probouzí,
00:32:58 ani noc, kdy žárem nedá se už spát.
00:33:38 Něco se muselo stát, něco se mu určitě stalo.
00:33:45 -Myslím, že náš chlapec dospívá.
-Vždycky zavolal.
00:33:51 V takové chvíli má plno práce sám se sebou.
00:33:56 Jaká je to práce zatelefonovat kde je a kdy přijde?
00:34:01 Přece ví, že čekám od sedmi s večeří.
00:34:08 Telefon funguje.
00:34:16 -U koho může být? -Nemám tušení.
-Vždyť je učíš, všechny znáš.
00:34:23 Snad víš s kým se stýká.
00:34:28 Je mi divné, že nepřišel na ten kroužek a prostě zmizel.
00:34:36 Takže se od 2 hodin někde toulá.
00:34:44 Zítra píší kompozici z fyziky. Já mu snad namlátím.
00:34:57 Hlavně nekřič.
00:35:03 Jen pojď, tatínek už na tebe čeká.
00:35:09 Dobrý večer.
00:35:13 Máš pro nás nějaké přijatelné vysvětlení?
00:35:19 -Kde jsi byl od 2 hodin?
-Venku. -A kde venku?
00:35:27 Různě.
00:35:30 Tatínek na tebe čekal od 2 hodin a ty jsi utekl jako kluk.
00:35:36 Nevěděli jsme si rady s tou promítačkou. Proč jsi nepřišel?
00:35:42 -Zapomněl jsem.
-Já nesmím zapomenout na nic.
00:35:46 Místo oběda ti sháním knížky...
00:35:50 -...a ty se flákáš po hospodách a lžeš nám do očí. -Už jsi skončila?
00:35:56 -Chci jít spát.
-Jak to se mnou mluvíš?
00:36:00 Promiň, musím ráno dřív vstávat.
00:36:06 Ty kouříš? Dýchni na mě!
00:36:12 -On kouří. -Nekouřím.
-Ukaž kapsy!
00:36:17 Není důležité, co má v kapsách. Mládí je víc, než pár cigaret.
00:36:24 Tak se podívej! Bundu si taky prohlédni.
00:36:31 Já jsem ti nabídl ruku k smíru, jestli sis toho nevšiml.
00:36:40 Mír a smír až na věky věků. Jako obvykle. Dobrou noc!
00:36:51 -Taky bych ti mohl nařezat.
-To jsi měl udělat hned.
00:37:03 -Neměl jsem křičet. -Já myslela, že nám se to nemůže stát.
00:37:13 Budeme si muset zvyknout, že se vydá svou cestou.
00:37:18 Já si to už nepamatuji, ale tady někde začíná to území nikoho.
00:37:25 A to musí přejít každý sám, jinak by nebyl dospělý.
00:37:33 Když se narodil, tak jsem si myslela, že se stal zázrak.
00:37:38 Který dá všemu nějaký smysl. Tak se člověk stará a strachuje...
00:37:44 ...počítá dekagramy, první slůvka, rány na duši,...
00:37:49 ...ponocuje, vstává a shání od rána do večera každý den...
00:37:55 ...a pořád čeká, že tohle všechno dítě jednou pochopí.
00:38:01 A zatím stárne a dítě se mu každým dnem vlastně vzdaluje.
00:38:18 Co když ho něco trápí?
00:38:26 Co když nás potřebuje.
00:38:30 Měla bys ho nechat, až přijde sám.
00:38:40 Ne, já jdu za ním. Já nemohu jít takhle spát.
00:39:18 Tak už vím všechno.
00:39:22 Běhají po třídě v plynových maskách a smějí se ti...
00:39:27 ...a ty rozdáváš jedničky a ty svoje průpovídky.
00:39:32 Proto snad nepřišel v půl 12.
00:39:36 Víš, jak ti říkají? Ani mi to nechtěl říct.
00:39:43 Je mu hanba, že jeho otec je celé třídě pro smích.
00:39:49 -Jak mi říkají? -Všechno mi řekl. On se za tebe stydí.
00:40:01 Začíná tě nenávidět a je z toho nešťastný.
00:40:06 -Nechtěl, abych ti to řekla.
-Prostě dospívá.
00:40:13 V tomhle věku se láska a nenávist střídá jako den a noc.
00:40:20 Prosím tě, přestaň s tím!
00:40:24 Ty víš, co myslím.
00:40:36 Nechci ho ztratit. Nechci dopadnout jako naše Jiřina.
00:40:41 Její kluk chodí domů už jenom spát. Víš, co mi řekla?
00:40:47 Že žije jen od pohledu k pohledu.
00:40:51 A že čeká jen na slovo, které by ji nevraždilo.
00:40:56 -Tak já nechci skončit. -Pověsila se mu na krk a to ho zlomilo.
00:41:03 Ale ty jsi mi neodpověděl.
00:41:11 Myslím si, že člověk by neměl celý svůj život stavět na svém dítěti.
00:41:19 To je nejlepší způsob, jak ho ztratit.
00:41:23 A na čem ho mám stavět?
00:41:37 Co máme z toho bláznivého života?
00:41:40 Pořád lítáš jen sem a tam a pořád jen něco doháníš.
00:41:45 Z práce do práce, z fronty do fronty,...
00:41:49 ...přeplněný autobus, večeře, nádobí a dny letí.
00:41:54 Vždyť je to nedávno, co jsem ho vedla do školky za ruku.
00:42:00 Nestěžuji si, vím, že to tak musí být.
00:42:07 Klavír jsem oželela, jazyky skoro zapomněla,...
00:42:12 ...ale nelituji ničeho.
00:42:16 Víš, jenom ty chvíle, kdy jsme bývali spolu.
00:42:21 Seděli, povídali, Honza brnkal na kytaru a vyprávěl.
00:42:28 A já měla takový zvláštní pocit naplnění.
00:42:34 Že žiji, čas se zastavil a já byla šťastná.
00:42:44 -Proč pořád něco ztrácíme?
-Já ti rozumím.
00:42:53 Co chceš, abych udělal? Já to udělám.
00:43:07 Aby to bylo jako dřív. Když jsi byl pro něho vševědoucí a všemohoucí.
00:43:15 Když dětství je nějak čím dál kratší.
00:43:24 Ale musí si tě vážit. Nesmíš dopustit, aby se mu smáli.
00:43:31 Máš je přece v rukách.
00:43:34 Můj tatínek si pořídil aspoň psa, aby mohl někomu poroučet.
00:43:40 Ty máš celou třídu.
00:43:42 A syna, který čeká, že to dokážeš.
00:43:54 Poroučet?
00:44:03 -Nepočkáš na mě?
-Ne, já jdu s kluky.
00:44:08 Chtěl jsem si s tebou pohovořit.
00:44:26 Maminka si dělá starosti.
00:44:29 Ta moje přezdívka se jí nelíbí a tobě taky ne.
00:44:36 Za těch 40 let jsem jich nasbíral moc, ani si je všechny nepamatuji.
00:44:43 Poděs, karlík, barchan.
00:44:47 Na akademii mi říkali barchanděl. Byla to ohromná třída.
00:44:54 Nějaký Růžička byl velký talent na muziku.
00:44:59 Byl problematický a teď je to člen korespondent.
00:45:04 Nedávno se ke mně hlásil v Praze.
00:45:09 Tak ty si myslíš, že jsem hňup?
00:45:13 To nic. Větší malér je, když má někdo o někom velké mínění.
00:45:22 Co?
00:45:27 -Ty mě neposloucháš. -Ale jo.
00:45:33 Kdyby můj táta se mnou takhle někdy pohovořil,...
00:45:38 ...tak bych se snad rozbrečel.
00:45:41 Nikdy mě neuhodil, ale ani nepohladil. Nikdy na mě nekřičel.
00:45:47 Když mě volal domů, tak na mě pískal píšťalkou.
00:45:51 Strašně jsem se styděl, už jsem se nemohl dočkat, až budu dospělý.
00:45:58 -Tak já jdu, pospíchám.
-Člověk se někam nedopospíchá.
00:46:03 Nepospíchej! Všechno má nějakou cenu. I to pískání na píšťalku,...
00:46:10 ...i tohle hloupé povídání.
00:46:16 Tak co bude s tím kroužkem?
00:46:20 Budeš tam chodit? Nebo tě to nebaví?
00:46:27 Tak snad umíš říct ano nebo ne!?
00:46:33 -Vždyť je to trapné.
-Co je trapné? -Všechno.
00:46:42 Honzo!
00:46:47 Nic.
00:46:49 Chtěl jsem jenom říct, abys přišel včas k večeři.
00:46:58 Kvůli mamince.
00:47:39 Honzíku.
00:47:48 Neslyšeli jste zvonit? Koukejte mazat rychle do třídy!
00:47:54 Panstvo vy taky! Račte dovnitř.
00:48:04 Pane profesore! Mám pro vás knížku a jablka od bratra.
00:48:10 Představte si, že mu rostou panenská jablka na stromě.
00:48:15 To by byl kšeft. Náklaďák, 1000 pytlíků a jsou z nás boháči.
00:48:21 -A co Honza?
-Líbal se s Duškovou.
00:48:24 Ale nebojte se, ona chodí s Horejskem.
00:48:28 Už slevil na 25 a pořád nemůže to auto udat. Řekl jsem mu,...
00:48:34 ...aby ho dal za 20, jinak že ho může dát do šrotu.
00:48:39 -Dobrý den, kolego!
-Dobrý den!
00:48:43 Kolego, ta fyzika vypadá zle. Měli 3 příklady a Honza si ani neškrtl.
00:48:50 -Promluvím s ním. -Bylo by škoda, kdyby si to pokazil.
00:48:57 Je trochu náfuka, ale jinak má všude kázeň a přesnost.
00:49:02 -Slyším toho chlapa všude tikat. Je taky mladší než vy. -32.
00:49:09 32? Hergot, ten je mladý až mám vztek.
00:49:13 Těch mladých je nějak víc. Nezdá se vám to taky?
00:49:18 To je tím, že se víc ohlížíme. Prostě stárneme, pane Mazač.
00:49:24 Je to fofr, ještě včera jsem si česal ofinku.
00:49:44 Když jsme spatřili tolik měst postavených na vodě,...
00:49:50 ...a jiná zase na pevné zemi,...
00:49:53 ...a k tomu rovnou a přímou hráz,...
00:49:57 ....po níž jsme šli mezi vodami do Mexika,
00:50:01 ...žasli jsme a říkali, že se to podobá začarovaným věcem.
00:50:07 O nichž je řeč v knize Amadesově.
00:50:10 Protože ty velké věže, chrámy a domy z pevných zdí stály na vodě.
00:50:16 Někteří vojáci se tázali, zda to, co zříme, není pouze snem.
00:50:22 -Jak nádherné byly paláce v Istapalapě. -Barchánek!
00:50:28 Barchánek!
00:50:31 Sedni si pořádně!
00:50:41 -To stačí, Dušková. Martínek.
-Já jsem se omlouval.
00:50:51 Do konference musím mít od každého 2 známky.
00:50:55 Dnes a v úterý budu zkoušet.
00:50:58 Máte poslední možnost dobrovolně se přihlásit.
00:51:03 Budu k tomu přihlížet. Tak dobrovolníci vpřed!
00:51:08 Počkat, na každého se dostane.
00:51:13 Běžte pryč!
00:51:19 Teď Bárta a připraví se Čumpelík.
00:51:28 Řekněte nám něco o původním obyvatelstvu Ameriky.
00:51:33 Co by to tak asi mělo být? SMÍCH.
00:51:37 Hrubost je projevem slabosti a slabým nepatří budoucnost.
00:51:44 Kontrolujte se, Bárto. Můžete začít, pokud jste připraven.
00:51:52 Velice svědomitě. SMÍCH VE TŘÍDĚ.
00:52:04 Pokračujte, prosím!
00:52:08 Klid, prosím.
00:52:15 Jak jste správně uvedl,...
00:52:17 ...učinili Aztékové střediskem své říše Mexiko.
00:52:25 Řekněte nám něco o způsobu jejich života.
00:52:31 Aztékové vynikali...
00:52:38 Aztékové byli poměrně vyspělý národ...
00:52:43 Ano, i když své vzdělání přejali od původních obyvatel,...
00:52:49 ...dokázali je velmi rozvinout. Takže např. vynalezli mimo jiné...
00:53:05 -Co vynalezli? -Psaní.
00:53:11 Ano, vlastní písmo.
00:53:14 -Vynalezli aztécké písmo.
-Správně.
00:53:19 Také jejich astronomické znalosti, jak jste se zmínil, byly značné.
00:53:27 -Byly velmi značné. -Tyto znalosti jim umožnily sestavit kalendář.
00:53:34 Ještě jste nám neřekl, kolik dnů měl aztécký kalendář?
00:53:43 Aztécký kalendář měl 365 dnů.
00:53:50 Správně.
00:53:52 V čem byl aztécký kalendář dokonalejší než juliánský?
00:54:00 Aztécký kalendář byl dokonalejší v tom, že byl dokonalejší.
00:54:11 Ale v čem? Asi jsem vám to neříkal,...
00:54:16 ...ale Aztékové počítali i s přestupným rokem.
00:54:25 Také jejich stavby byly víc než pozoruhodné.
00:54:35 Jak byste charakterizoval jejich stavby?
00:54:43 Aztékové stavěli své stavby na vodě.
00:54:53 -Jejich stavby měly stupňovitý tvar. -Ano, to by stačilo.
00:55:04 Sedněte si!
00:55:08 Odpovídal jste vcelku správně, ale byly tu trochu nepřesnosti.
00:55:15 Chvalitebně.
00:55:21 Budeme pokračovat. Dušková, kde jsme skončili minule?
00:55:26 -Dobytí říše Inků. -Ano!
-Zastavte se u mě. -Ano!
00:56:04 Ticho, klid, prosím!
00:56:07 Prošel jsem si kvalifikační arch. Průměrná známka z dějepisu je 1,5.
00:56:14 V ostatních předmětech je průměr 2,2 až 2,9.
00:56:24 Jak mi to vysvětlíte?
00:56:30 Dějepis už svou podstatou je snadnější a zajímavější.
00:56:39 Ten Bárta byl objektivně na sotva dostatečnou.
00:56:47 Patrně vaše přítomnost Bártu poněkud znervóznila.
00:56:52 A pak přihlásil se dobrovolně.
00:56:55 -A u Bárty musíme aktivnost ocenit. -Jistě!
00:56:59 Ale za předpokladu, že neznámkujeme jen dobrou vůli, ale také znalosti.
00:57:06 V opačném případě je to cesta ke ztrátě autority a kázně.
00:57:12 -Ano, jistě. -Nebo chcete říct, že máte ve třídě kázeň a pořádek?
00:57:22 Co se tam dělo před mým příchodem?
00:57:26 Dobrovolníci se hlásili ke zkoušení.
00:57:29 -Prali se, jak jste je potrestal?
-Iniciativu já netrestám.
00:57:35 Co vlastně trestáte?
00:57:38 -Ohlásil jste někoho do konference k napomenutí z chování? -To ne!
00:57:45 A nebylo to nutné, pane profesore?
00:57:50 To netvrdím, ale za ta léta jsem zjistil,...
00:57:54 ...že trest nevzbuzuje lítost, ale vzdor a pokrytectví.
00:58:02 I když to není vždy patrné,...
00:58:05 -...je spravedlnost občas dílem velkorysosti. -Prosím?
00:58:11 Tím nechci říct, že bych byl spravedlivý, ale snažím se jen...
00:58:17 Když kolem sebe vidím tolik sobectví a lhostejnosti...
00:58:25 ...i k věcem veřejným, snažím se je vést k upřímnosti.
00:58:31 K odpovědnosti oni dorostou sami, věřte mi.
00:58:41 Nemám nic proti vašim poněkud svérázným metodám.
00:58:46 Komplexní výchovný vliv je jistě součástí výchovného procesu,...
00:58:53 ...ale i velkorysost má své meze. A vy je překračujete.
00:58:58 To už není velkorysost, ale shovívavost.
00:59:05 -A to byste neměl už kvůli svým kolegům. -Já rozumím.
00:59:16 Říká se, že žák si k vám dovolí jen tolik, kolik mu sám dovolíte.
00:59:23 Zajímavá myšlenka.
00:59:26 Neříkejte, že ji neznáte. Ale já ji uznávám.
00:59:30 Nerad lidi zbytečně otravuji. Kantořina je dnes velká dřina.
00:59:36 21 akcí za měsíc to přece nejde. Napsal jsem inspektorovi.
00:59:42 Taková kvantita lidi znechucuje, vede k povrchnosti a formálnosti.
00:59:49 Já ji odmítám, abych vám vytvořil prostor pro vaši práci.
00:59:55 Protože mně jde o znalosti, morálku a skutečnou angažovanost.
01:00:02 Tam bychom neměli litovat času ani námahy.
01:00:06 Tam bychom měli být tvrdí k sobě i k našim žákům.
01:00:13 A to je důvod, proč jsme tady. Máte zkušenosti, velké znalosti,...
01:00:20 ...ale výsledky tomu jaksi neodpovídají.
01:00:29 Říkám to, jak to vidím.
01:00:32 Měl byste být na ně přísnější, jinak s nimi nevydržíte.
01:00:37 Co říkáte?
01:00:40 Pokusím se!
01:00:44 Znalosti, kázeň, morálka, nic víc.
01:00:53 -Kdybyste potřeboval, rád vám pomohu. -Děkuji!
01:01:39 HRAJE MUZIKA. Pěkná fotka ze starého Kodaku.
01:01:45 Už 2 hodiny telefonuje a vůbec se neučí.
01:01:50 Radši jsem zapnula lux, abych to nemusela poslouchat.
01:01:55 Asi má teď nové přátele.
01:01:59 Drží se mě, jakoby se bál, že ho pustím. Jak je to možné?
01:02:07 Stárneme čím dál tím rychleji.
01:02:12 Nic není tak smutného jako staré fotografie.
01:02:32 Nějaká Irena.
01:02:36 Ty děti tak rychle vyrostou. Proč vlastně žijeme?
01:02:46 Abychom to nejlepší co je v nás předali jiným.
01:02:50 Jenom tak půjde svět k něčemu lepšímu.
01:02:54 -A my jsme se mu to nejlepší snažili dát. -Hrozná muzika.
01:03:09 Myslím, že jsi se dnes ještě nezasmála.
01:03:17 Ani nepozdravil. Zalezl do pokoje, od té doby vyhrává a telefonuje.
01:03:25 Máš ještě mě. Já už asi nevyrostu.
01:03:31 Tak se netrap a nebreč!
01:03:40 -Já už jsem se rozhodl. Byl jsem dnes u ředitele. -On tě zavolal?
01:03:49 Chtěl si jen popovídat. Řekl jsem mu, že budu přísnější.
01:04:00 Co koukáš? Žádné pardony, žádné diskuse, umíš, neumíš, budu pes!
01:04:11 To, že jsi mu slíbil?
01:04:20 Říkala jsi přece, že dokud si nás bude vážit, bude nám patřit.
01:04:30 -Říkala jsi to přece, ne?
-Říkala.
01:04:41 Myslel jsem, že tě potěším, když s nimi trochu zatočím.
01:04:52 -Dokážeš to ještě?
-Není nic lehčího než trestat.
01:04:58 A nic těžšího než odpouštět.
01:05:04 -Já jsem pořád jenom odpouštěl a odpouštěl. -A odpouštěl.
01:05:28 Průměr 1,5.
01:05:33 To jsem ještě nikdy nedosáhl.
01:05:38 Vždycky jsi myslel na jiné.
01:05:41 Funkce, kroužky, soutěže, všechno s tebou vymetli.
01:05:50 To už je asi můj osud.
01:05:56 Tvůj tatínek říkával, jaký jsi býval metr, ještě na reálce.
01:06:03 To jsem byl mladý a důležitý.
01:06:11 Mrzelo mě, že české dějiny jim v roce 1943 nic neříkají.
01:06:22 Tenkrát nějaký Schovánek...
01:06:27 Dal jsem mu napomínání a reparát. K tomu reparátu už nikdy nepřišel.
01:06:41 Gestapo si ho odvedlo přímo ze školy.
01:06:46 Do smrti na to nezapomenu.
01:06:53 To byla válka.
01:06:57 Vím, ale od té doby jsem v každém dítěti viděl toho Schovánka.
01:07:09 Ty jeho oči, když ho odváděli,...
01:07:16 ...s pětkou z dějepisu na rozloučenou.
01:07:27 Ten ředitel tě chtěl vyhodit, viď?
01:07:34 A co se mu nelíbí?
01:07:38 Je to slušný člověk a soudce z lidu, chce mít pořádek.
01:07:48 -Která je to hodina?
-Pátá.
01:07:57 Drž mi palce.
01:08:10 Budu!
01:08:40 ZVONÍ.
01:08:51 ZVONÍ.
01:09:11 -Pardon, ale už zvonilo.
-Já už jdu.
01:09:16 -Vy si berete plášť?
-Ten jsem nosil, když jsem začínal.
01:09:22 Tenkrát se šaty jinak šetřily. Máte ohnutý límec.
01:09:27 Víte, že ta moje druhá holka si nechce vzít toho Jarolímka.
01:09:34 -Sakra, ty syčáci vás dneska ani nepoznají. -Taky si myslím.
01:09:40 -Vám je ve třídě zima?
-Ne! Spíš horko.
01:09:45 -Pane profesore, zápisník!
-Děkuji!
01:09:49 Vidíte, to bych tomu dal.
01:10:16 Chybí vám něco?
01:10:19 Nic, jenom jsem se zastavil jako César, než překročil Rubikon.
01:10:27 Copak César, ale vy jste nějak bledý.
01:10:31 Asi na vás něco leze. Nechcete panáka domácí slivovice?
01:10:36 Kdepak slivovice. K odvaze je třeba mravní síla a pocit hanby.
01:10:43 Houby, mně na to vždycky stačily 2 panáky a pořádný vztek.
01:11:15 Všichni na místa, omluvy nepřijímám.
01:11:19 -Já jsem se nemohl učit, vypnuli proud. -Nám přivezli koks.
01:11:25 -Brácha rodí. SMÍCH.
-Na místa!
01:11:39 Budu zkoušet látku za celé čtvrtletí.
01:11:43 Čumpelíku, pojďte k tabuli!
01:11:46 Někdo přineste mapu zámořských objevů!
01:11:51 Já se dnes nějak necítím.
01:11:55 -Chápu vás, Čumpelíku, posaďte se, píši vám nedostatečně.
01:12:03 Co to je? Co blbne?
01:12:08 Horejsek!
01:12:24 -Jste připraven, Horejsku!
-Vždy připraven.
01:12:30 Hospodářský význam zámořských objevů.
01:12:34 -To jsme neprobírali.
-Probírali. Dušková, váš sešit.
01:12:50 -27. října. -To jsem asi chyběl.
01:12:58 Nechyběl, Horejsku.
01:13:01 -Ale já to v sešitě nemám.
-Ukažte mi svůj sešit!
01:13:19 Já jsem ho zapomněl doma.
01:13:29 -Můžete odpovědět na otázku?
-Jen tak z voleje?
01:13:35 -Význam zámořských objevů byl velký. -Pokračujte!
01:13:43 -Já víc v sešitě nemám.
-Trváte na tom? -Jistě.
01:13:51 Posaďte se, máte nedostatečnou.
01:13:55 -Za co? Dal jste mi otázku a já na ni odpověděl. -Nedostatečně.
01:14:01 Sedněte si!
01:14:06 SMÍCH. -Neslyšel jste? -Hlásím se dobrovolně na jinou otázku.
01:14:12 -Počkáte, až vyzkouším ostatní.
-Hlásím se na opravu.
01:14:18 Dnes už se s vámi bavit nebudu!
01:14:21 Tak nevím, proč jsem tady. To tady vůbec nemusím být.
01:14:27 -Na místo! Kam jdete, Horejsku?
-Jdu se uklidnit! -Ticho!
01:14:33 Nedělejte hlouposti, jste přece dospělý člověk.
01:14:39 Vraťte se!
01:14:41 -Sorry! -Ticho, prosím!
01:14:45 Sednout!
01:14:52 Seďte a neohlížejte se!
01:15:04 Budeme pokračovat!
01:15:09 Barchánek!
01:15:18 Pojď k tabuli!
01:15:32 Hospodářský význam zámořských objevů.
01:15:36 Jeho zhodnocení z hlediska obchodů a peněžnictví.
01:15:44 -Rozuměl jsi otázce? -Rozuměl.
01:15:51 Můžeš na ni odpovědět?
01:15:56 -Ne! -Proč?
01:16:03 -Ale bez komise ho zkoušet nesmíte.
-Vím, co mám dělat, Bárto.
01:16:16 Nechceš se aspoň pokusit?
01:16:29 Sedni si, máš nedostatečnou. K tabuli půjde Bárta.
01:16:47 Proč se tu fláká ten Horejsek?
01:16:50 Měl nějaký incident s Barchánkem, tak se jde uklidnit.
01:17:12 Kampak?
01:17:14 -Nesahat, pane Mazač!
-Nekecej a plav!
01:17:19 Nebo dostaneš takový nářez, že na něj v životě nezapomeneš.
01:17:25 -Pane Mazač! -A před celou třídou se mu omluvíš! -Já?
01:17:31 Ty! Nebo půjdeme teď spolu rovnou do ředitelny. Tak si vyber!
01:17:37 -Prima! Říďa bude mít aspoň jednou radost. -To určitě!
01:17:42 -Šel jsem Barchánkovi do kabinetu.
-Teď už to nezachráníš! Plav!
01:17:49 Dělej!
01:17:54 Sedněte si, Bárto, máte nedostatečnou.
01:17:59 K tabuli půjde Tůma.
01:18:10 OMLUVTE KRÁTKÉ VYRUŠENÍ.
01:18:12 PROSÍM, ABY PROFESOR BARCHÁNEK A SÝKORA SE DOSTAVILI DO ŘEDITELNY.
01:18:19 Co se děje?
01:18:22 Ticho!
01:18:51 Vstupte!
01:18:57 -Pan školník přistihl Horejska na chodbě v přízemí. -U východu.
01:19:04 Šel jsem pro mapu do přízemí.
01:19:07 Lhaní vás nezachrání! Upozornil jsem rodiče,...
01:19:12 ...že při dalším vážnějším porušení školního řádu bude vyloučen.
01:19:19 Prosím, pane profesore!
01:19:29 Můžete nám k tomu něco říct.
01:19:34 Horejsek odešel pro mapu zámořských objevů.
01:19:45 Co vám řekl Horejsek pane profesore?
01:19:49 Řekl, že tam sedět nebude a že se musí uklidnit.
01:19:54 -Co nám k tomu řeknete?
-Bylo to nedorozumění.
01:19:59 Horejsek neměl v sešitě zapsanou látku a myslel,...
01:20:04 -...že jsme ji neprobírali.
-Proto utekl ze třídy? -Proto ne.
01:20:10 -Vy jste ho poslal ze třídy?
-Nepřímo.
01:20:14 Řekl jsem, aby někdo došel pro mapu zámořských objevů.
01:20:20 -A Horejsek tak učinil.
-S vaším souhlasem?
01:20:31 Ano, pane řediteli!
01:20:38 Můžete jít, děkuji vám!
01:20:44 Vy tady zůstaňte, pane profesore.
01:21:01 Proč jste to udělal? Postavil jste se sám proti sobě.
01:21:09 -Nemyslím, pane řediteli.
-Horejsek vám utekl z hodiny.
01:21:16 Vy si myslíte, že to ocení? Neocení!
01:21:23 Učíte dějiny, měl byste vědět, že existují jen vítězové a poražení.
01:21:30 K poraženým bývá historie většinou nespravedlivá.
01:21:37 Tak jste si řekl, že to napravíte.
01:21:41 Ale poražený jste vy, pane profesore. Na hlavu poražený.
01:21:47 V našem tichém povolání je víc porážek než vítězství.
01:21:54 Čí je to vina? Mají všechno.
01:21:58 A i to málo, co mají odevzdat, jim odpouštíte.
01:22:06 Víte, co si ten Horejsek teď o vás myslí?
01:22:13 Mládí je hledání a spousta chyb a hloupostí.
01:22:21 Příčina chyb je neznalost něčeho lepšího.
01:22:25 Horejsek zřejmě to lepší ještě nepoznal.
01:22:32 Víte, jak vám říkají?
01:22:36 Nevím!
01:22:40 Nechcete ještě změnit své stanovisko?
01:22:44 Člověk se někdy dopouští křivdy tím, že ji nepotrestá.
01:22:53 To je moje zkušenost.
01:22:58 Já jsem se opravdu snažil, ale je to nějak ve mně.
01:23:06 Za války mi Němci popravili jednoho žáka, byl nedostatečný v dějepise.
01:23:13 Na pohřbu mi jeho matka řekla,...
01:23:17 ...že měl dějepis ze všech předmětů nejraději.
01:23:22 A už to nějak ve mně zůstalo.
01:23:26 I ten nejhorší žák pro mě vždy znamenal kousek naděje.
01:23:34 -Pro budoucnost.
-Pro mě taky!
01:23:44 Ale tu cestu bychom jim neměli tak zametat.
01:23:55 Víte, já jsem z Vysočiny.
01:24:01 Jedna kravka, 3 pole, samé kamení.
01:24:06 Táta rozřezával sirky po délce, aby ušetřil.
01:24:13 Nikdo nám nic nedal a nic neodpustil.
01:24:19 Za každou chybu se tvrdě platilo. Snad proto jsem jiný než vy.
01:24:25 Snažím se vidět věci takové, jaké skutečné jsou.
01:24:30 Abych dokázal být spravedlivý.
01:24:35 Byl bych rád, kdybyste navrhl nějaké řešení.
01:24:44 Myslíte ohledně Horejska?
01:24:48 Jde o vás!
01:24:52 Dnešní případ nepochybně ztíží vaši pozici ve škole.
01:24:58 Chtěl bych vám pomoci, ale nevím jak.
01:25:12 Kdybyste dovolil, já bych ukončil pracovní poměr.
01:25:19 Paragraf mi to dovoluje a stejně mi dobíhá smlouva.
01:25:24 Lidé nám odcházejí, z kantořiny se stává zaměstnání,...
01:25:30 ...ale pro vás je to životní poslání.
01:25:34 Dohodli jsme se přece, že smlouvu prodloužíme.
01:25:38 Jste velmi laskav, ale říkal jste, že za každou chybu se platí.
01:25:45 Tak jsem to nemyslel.
01:25:49 Jsem ze staré gardy.
01:25:52 Když něco říkám, tak to také tak myslím.
01:25:56 Když něco dělám, jsem vždycky ochoten za to zaplatit.
01:26:01 Já jsem vám lhal a to jsem ještě nikdy neudělal.
01:26:13 Nechtěl bych, abyste odcházel s pocitem křivdy.
01:26:20 Jsme oba jiní, ale cíl máme společný.
01:26:29 Rozmyslete si to!
01:26:32 Je mi 65 let, tohle je moje čtvrtá škola za poslední tři roky.
01:26:40 Já patřím do starého železa.
01:26:46 Někdy mám pocit, jakoby s námi starými odcházel lepší svět.
01:26:54 A to je stáří, pane řediteli, protože lepší svět přichází.
01:27:22 Je mi to líto,...
01:27:25 ...ale snad to bude pro vás v této chvíli nejlepší.
01:27:37 Děkuji vám, pane profesore.
01:27:41 Přál bych vám,...
01:27:44 ...aby ta vaše semínka důvěry se nerozletěla jen tak do povětří.
01:27:55 To jste řekl moc pěkně a já vám taky děkuji.
01:28:42 Budeme pokračovat.
01:28:44 -Horejsku, přinesl jste mapu zámořských objevů? -Já? Ne!
01:28:50 Tak pro ni dojděte, teď už vám v tom snad nikdo nebrání.
01:28:57 Už letím!
01:29:05 Skončili jsme u významu zámořských objevů...Co je Dušková?
01:29:14 Jak to dopadlo, pane profesore?
01:29:22 Dobře, Dušková.
01:29:26 V životě vždycky všechno dobře dopadne.
01:29:32 Ale musíme se o to taky trochu přičinit. Člověk se často mýlí,...
01:29:39 ...ale pokud v sobě najde sílu přiznat svou chybu...
01:29:48 ...vždycky vstane a znovu vykročí.
01:29:55 Víte,...
01:29:57 ...v lidském hemžení se nikdy nevyskytne jedinec stejný jako vy.
01:30:08 Važte si toho.
01:30:11 Každá minuta vašeho života, vašeho mládí je vzácná.
01:30:19 Nepromarněte ji! Ne všichni jste obdarováni stejným nadáním,...
01:30:27 ...ale všichni můžete rozvíjet ty vlastnosti,...
01:30:33 ...které jsou ve vaší moci.
01:30:37 To je snášenlivost, velkorysost a přátelství.
01:30:44 Učte se nenávidět zlo a lhostejnost.
01:30:49 Ale zlé a lhostejné lidi se snažte pochopit a pomáhejte jim.
01:30:58 Člověk je často větší, než si myslíme.
01:31:09 Lidské dějiny jsou dlouhé...
01:31:13 ...a každá doba uskutečnila nějaký sen doby předešlé. Je na vás,...
01:31:21 ...aby vaše generace uskutečnila ten největší sen,...
01:31:28 ...pro který tolik lidí v dějinách umíralo.
01:31:39 Kde jsme to skončili, Dušková?
01:32:07 ZVONÍ.
01:32:41 Co jste to udělal? Měl jste toho syčáka na lopatě.
01:32:48 Víte, Agamemnón říká, budou-li vítězové v úctě chovat...
01:32:53 ...chrámy a bohy poražených, zachrání se. Já jsem se zachránil.
01:33:08 Takový člověk!
01:33:15 -Bylo mi jasné co řekne, jak tam vlezl. -Náhodou, je to grand!
01:33:23 Velký grand!
01:33:27 Pojďte blbci, dnes to roztočíme, fotr je v Ostravě.
01:34:11 -Tak kluci jedeme. -Já nejedu, jdu si koupit boty do tanečních.
01:34:17 -Pomůžete mi je vybrat? -My? -Jo!
01:34:36 Tati!
01:34:47 -Jak jste mi to vlastně říkali?
-Grand! Velký grand.
01:35:38 Skryté titulky vyrobilo Studio"V", s.r.o.
Dojemný příběh Jiřího Hubače o problémech stárnoucího středoškolského profesora dějepisu Barchánka (V. Brodský) a jeho dospívajícího syna (V. Dlouhý). Barchánek vyučuje na průmyslové škole ve třídě, kam chodí i jeho syn Honza. Otcova pozice ve škole, jeho velkorysý a chápavý vztah k mládí mu ale příliš neimponuje. Barchánek není schopen trestat špatnými známkami. Honza se za otce stydí a vzdoruje mu. Oba tak podstupují zkoušku – syn i otec a jeho tak snadno zranitelná dobrota a víra v odpovědnost nastupující generace, kterou je třeba chápat a věřit jí…
