Závěr dvoudílné televizní hry o neobvyklém vztahu tchyně a snachy. ### Režie: Marcel Dekanovský. Scénář: Markéta Zinnerová. Hrají: Zuzana Fišárková, Zlata Adamovská, Věra Galatíková, Miroslav Vladyka a další.
00:01:13 Dobrý den.
00:01:18 Už jsi doma, Péťo?
00:01:20 ZVONÍ TELEFON
00:01:25 Navrátilová...
00:01:30 Haló...
00:01:34 -Ahoj.
-Ahoj.
00:01:39 ZVONÍ TELEFON
00:01:41 Péťo, vezmi to.
00:01:47 Tady Petr Navrátil.
00:01:50 Péťánku, to jsi ty? Tady je babička.
00:01:53 Já jsem ti...
00:01:55 Já s tebou nesmím mluvit.
00:01:59 -Kdo to byl, Péťo?
-Ale, bába!
00:02:02 Jak to mluvíš?
00:02:04 Petře, nemůžeš si tu tašku uklidit?
00:02:07 Je pátek, přijede Láďa.
00:02:11 Pojď ke mně.
00:02:16 Nechceš Láďovi udělat překvapení?
00:02:21 Jaký?
00:02:23 -Že bys mu říkal táto.
-Ale já tátu mám.
00:02:28 Ale mohl bys mít dva.
00:02:30 Vždyť jsi říkal, že kluci ve škole mají dva tatínky.
00:02:33 Jeden má dokonce i tři.
00:02:36 A Láďa se teď o tebe stará víc, než táta Petr, víš?
00:02:39 Jenže jste neměli svatbu.
00:02:42 To není tak důležitý, Péťo.
00:02:45 S tátou Petrem jsme svatbu měli, a stejně jsem musela odejít.
00:02:50 Protože by ses z něho zbláznila?
00:02:53 No...
00:02:56 -A Láďa nás vozí autem.
-No vidíš.
00:03:00 Ahoj rodino, tak vy mě pomlouváte, jo?
00:03:02 To víš, že jo.
00:03:04 -Ale Péťa ti chce něco říct.
-Jo? A co?
00:03:07 Zbláznily se počty, nebo zlobí úča, co?
00:03:09 -Spíš my ji, ale se mnou to jde.
-Jo?
00:03:12 Tak pro ten případ tady pro tebe něco mám.
00:03:15 -Podívej.
-Jé, ten je krásnej!
00:03:17 Na takovým jezdím v práci celej tejden.
00:03:20 -Je hezčí, než formule od táty.
-To bych řek.
00:03:23 Tak co vaříme, Zdeni?
00:03:25 Zdeňko, jak to, že to ještě nebublá?
00:03:28 Ty to v poledne zapíchneš, ale já dělám do pěti.
00:03:31 To víš, že je to ještě tvrdý...
00:03:34 -Tak aspoň předkrm, ne?
-Jo.
00:03:37 Počkej, já chci pusu.
00:03:40 -Tak co, jak ses měla?
-Blbě, bez tebe.
00:03:45 -Stejskalo se ti?
-Stejskalo.
00:04:01 Péťo, nechceš se jít projít?
00:04:03 Pojď, proběhni se, jdi za klukama.
00:04:06 Celý den sedíš v lavici, tak aby se ti nezkřivila zádíčka.
00:04:09 -Na, kup si zmrzlinu.
-Nebo radši žvejkačky.
00:04:13 -Ahoj.
-Ahoj.
00:05:16 Mami...
00:05:20 Já odcházím.
00:05:24 Ale to mi přece...
00:05:26 To mu nemůžeš udělat!
00:05:32 To jsi neměla mít dítě!
00:05:36 Měla, ale s někým jiným.
00:05:42 Ale na to jsi měla přijít dřív!
00:05:49 Ahoj mami, ty jsi doma?
00:05:53 To je Iveta.
00:05:56 Máš něco k jídlu?
00:05:57 -Dobrý den.
-Dobrý.
00:06:01 Už jsem ti řekla, abys sem nikoho nevodil.
00:06:05 Slečno, ještě není rozvedený.
00:06:08 Sedni si.
00:06:10 Aha... A to je nějaká vada?
00:06:15 Že se nestydíš!
00:06:17 Otec od dítěte a nosíš čepičku, jako nějakej...
00:06:20 Ale Pierre je v tom sexy.
00:06:30 -Je to možný?
-Starej se laskavě o svoje věci!
00:06:33 Tak tohle na mě nezkoušej! A sundej to!
00:06:37 Děláš ze sebe šaška kvůli takový...
00:06:41 Já myslela, že to zkusíš srovnat s mámou svýho dítěte!
00:06:45 -Já s ní?
-Dneska jsi měl mít Péťu!
00:06:48 Místo toho sem přivlečeš takovou...
00:06:50 Je zmalovaná jako kakadu!
00:06:55 To ses musela tak producírovat?
00:06:57 Tak ona mě znectí a já mám být zticha?
00:06:59 Hele, já tě upozorňuju...
00:07:01 Počkej, nech toho. Na, vezmi si.
00:07:08 Ona neví, co by organizovala, co?
00:07:12 Ona generál, ty její vojsko...
00:07:16 No tak jdi, Bobši.
00:07:20 Papej, papej.
00:07:42 Já jsem se Zdeňkou mluvil.
00:07:49 A řekl jsi jí, že bychom jí nic nevyčítali?
00:07:54 Že kvůli tomu klukovi to všechno překousneme?
00:08:01 Já na svou povahu jí to nikdy neodpustím,
00:08:05 ale nepoznala by to na mně.
00:08:12 Vždyť každý se někdy smekne.
00:08:16 To snad nese ta doba, nebo...
00:08:21 Mami...
00:08:24 Já jsem jí řekl, že budu velkorysý, když...
00:08:32 No a co?
00:08:38 Víš, dařilo se mi ji i nenávidět,
00:08:43 ale když jsem ji viděl, tak...
00:08:51 Ona mě ponížila!
00:08:56 Snad ji po tom všem nemáš ještě rád?
00:08:58 Couru...
00:09:02 A ty, mami?
00:09:06 Však ono na ni jednou dojde.
00:09:09 Přece není možný, aby jeden měl všecko,
00:09:12 a druhý jen samý trápení.
00:09:16 On ji nechá, uvidíš. A ty se pak na ni vykašleš.
00:09:21 To dítě jí to spočítá. To dítě...
00:09:29 Zakázala mu se mnou mluvit, položil mi telefon.
00:09:33 Můj Péťánek...
00:09:36 Kdybys Péťovi nevykládala, že zabila jeho dědečka, tak...
00:09:39 To víš, že zabila! Kvůli ní se nechtěl vrátit.
00:09:42 Vždyť žil jen pro toho kluka, tak proč by se chtěl vracet?
00:09:45 Já vím, že by to bylo všechno jinak, nebýt toho.
00:09:47 Nech toho!
00:09:50 Péťu mi dávat musí.
00:09:52 -Obrátím se na sociálku.
-To radši ne.
00:09:58 Kdo ví, co tam bude vykládat.
00:10:00 Nemůžete se spolu dohodnout?
00:10:03 To mi říkáš zrovna ty?
00:10:10 -Promiň.
-Je milá.
00:10:13 To musela být tchyně jako nápravný zařízení.
00:10:17 Hele, proč ti frnkla žena?
00:10:22 Do toho ti absolutně nic není.
00:10:24 Tak moment, já potřebuju vědět, do čeho se ženu, víš?
00:10:29 Abych eventuálně přibrzdila.
00:10:32 Jak to, že nemáš odklepnutej ten rozvod?
00:10:34 Jen žádný scény, jo?
00:10:36 Zdena nechce.
00:10:41 Mami, nemůžeš Ivetě tykat?
00:10:47 Už jsem se zklamala jednou.
00:10:50 Na, abys byl sexy.
00:10:54 Děkuju, ten koláč byl dobrej.
00:10:57 Ten byl pro jeho syna, slečno.
00:11:05 No... Tak jdeme, ne?
00:12:02 Zdeňko, to jsem já.
00:12:04 Prosím tě, pusť k nám Péťu.
00:12:10 Proč jsi mu řekla, že jsem zavinila dědovu smrt?
00:12:13 Poslouchej mě.
00:12:16 Všecko jsem tě učila,
00:12:20 vždyť i plíny jsi měla zapraný, když...
00:12:24 Ale babi!
00:12:26 Mami, vždyť víš, že měl nevyléčitelnou nemoc.
00:12:31 Nemůžeš přece mýmu děcku říkat něco tak strašnýho.
00:12:35 Kdybys viděla, jak na mě koukal, vůbec se mnou nechtěl mluvit.
00:12:39 Jenže děda mohl umřít v klidu!
00:12:42 A tys mu to zkazila. Byl by tu dýl, to si piš!
00:12:45 Jenže neměl proč, když jsi nám odvedla Péťu.
00:12:51 Vždyť není jenom tvůj.
00:12:54 Má tátu.
00:12:56 Starala jsem se o něj, abys ty mohla...
00:13:08 Co je?
00:13:11 -Chce kluka.
-Aha.
00:13:16 Táta?
00:13:22 Já chci k tatínkovi a k babičce!
00:13:25 Nepůjdeš nikam! Láďo, co mám dělat?
00:13:28 Jo, holka zlatá, uč se samostatnosti.
00:13:32 -A pak, je to tvůj kluk, ne?
-No Láďo...
00:13:36 -Já chci k tatínkovi a k babičce!
-Jdi si umýt ruce.
00:13:39 Tak ho pusť.
00:13:42 Víš přece, jak se vrátil! Dva dny jsem ho dávala dohromady.
00:13:49 Zdeňko, já myslím, že to bude dobrý.
00:13:56 Uděláme se pro sebe, jo?
00:14:42 Tak prosím, milostivá...
00:14:45 Tak tohle byl můj sen,
00:14:47 aby mi někdo přinesl kafíčko do postele.
00:14:50 Moment, to já dělám jenom v největší euforii.
00:14:54 Tak ať ti vydrží.
00:14:56 Malér hotovej!
00:15:00 Rozlitý kafe znamená děti.
00:15:03 Jo? Tak počkej...
00:15:10 -Tak na ně.
-Blázínku.
00:15:14 Sám jsi dítě, jinej nikdy nebudeš.
00:15:16 A jéje!
00:15:19 Tak tohle říkal mý mámě psycholog,
00:15:21 když si mu vylejvala svý mateřský srdce.
00:15:27 Tak co?
00:15:30 Slib mi, že nikdy nebudeš dospělej.
00:15:32 To nebudu, i kdybych ti slíbil, že jo.
00:15:36 -Ale stejně chci mít děti.
-Ty jsi nerozumnej.
00:15:42 Rozumnej bych ti šel na nervy.
00:15:52 Když se mě takhle dotkneš...
00:15:56 Když se mě dotkl Petr, tak...
00:15:58 Zdeňko, netahej nám ho do postele.
00:16:01 Když jsem rozlila kafe,
00:16:02 tak z toho udělal katastrofu a ze mě pitomce.
00:16:04 -A když ho rozlil on...
-Opravdu toho nech!
00:16:09 Já taky nevytahuju starý věci.
00:16:11 A bylo by to horší, já bych svoje holky chválil.
00:16:14 Přece neprokecáme celou noc o tvým bejvalým.
00:16:18 Já jsem chtěla, abys to věděl.
00:16:21 To je dobře, ale škoda každý chvilky, ne?
00:16:27 A pak, je krásná, modrá noc...
00:16:31 Celá naše...
00:16:34 A považ, ženo, musíme vydržet týden.
00:16:50 Nech mě! Já chci k tatínkovi!
00:16:53 Mám od něj samopal a lepší auto, abys věděl!
00:16:55 Tatínek chce být se mnou, ty flundro!
00:17:00 Petře, jak to mluvíš s mámou!
00:17:02 To není žádná máma, tahá se s cizím chlapem!
00:17:05 Péťo!
00:17:07 A ty mě nesmíš bít, nebo to řeknu tatínkovi
00:17:09 a on na tebe přivede esenbáky.
00:17:11 A nesmíš mě navádět, ať mu říkám táto.
00:17:14 Petře, přestaň! To nemá ze sebe.
00:17:16 A mám! Babi, tati!
00:17:25 Máš ráda jenom jeho. A mě necháš jít do popelnice.
00:17:29 Co to říkáš, Péťo?
00:17:31 Jsi nejvíc, co mám. Copak to nevíš?
00:17:35 Tak se vrátíme k tatínkovi. Už má klíče od bytu,
00:17:38 měl bych tam svůj pokojíček a vešlo by se mi tam hodně hraček.
00:17:42 Tady jsme jako sardinky.
00:17:45 Petříčku, k tatínkovi nemůžeme.
00:17:48 -Ale o tom jsme spolu už mluvili.
-Tatínek by ti odpustil, maminko.
00:17:53 -A babička?
-Babička ne.
00:17:56 To ona ti řekla, že jsem flundra?
00:17:58 Ne, jedna paní, ale nesmím ti to říct.
00:18:01 Tatínek říkal, že nikoho už nebude mít tak rád.
00:18:05 Jenom mě, tebe a babičku.
00:18:08 Petříčku, mít rád nestačí.
00:18:12 Lidi si taky musí rozumět.
00:18:14 Tatínek by ti rozuměl, maminko, já bych mu to řekl.
00:18:19 Péťo, tatínek je k tobě hodnej, ale ke mně nebyl.
00:18:23 Ty bys chtěl, abych byla pořád moc smutná?
00:18:28 S Láďou jsem veselá. Taky nás má rád, moc. Tebe i mě.
00:18:34 -Mě ne, chtěl mě praštit.
-Protože jsi zlobil.
00:18:38 Co by z tebe bylo, kdyby ti všechno prošlo?
00:18:41 Ale já už se na tebe nezlobím.
00:18:44 Ono je to na dětskej rozoumek všechno moc složitý, viď?
00:18:50 Tak promiň.
00:18:55 Ahoj, Péťo. Dobrý den, mladá paní.
00:18:59 Já jsem hrozně ráda, že jste tady teď vy.
00:19:02 Předtím to bylo jako průchodící dům,
00:19:04 ale záchod neumyla žádná.
00:19:06 Mami, proč je jejich Béďa takovej divnej?
00:19:14 Je to chytrej kluk.
00:19:16 Víte, že to na něm lidi kolikrát ani nepoznají?
00:19:20 To víte, že ne.
00:19:23 On je hrozně hodnej.
00:19:25 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:20:03 Stejská se ti?
00:20:08 -Mně jo.
-A mně taky.
00:20:12 Zase přijdu.
00:20:14 Vyzvednu si tě z družiny, uděláme si výlet.
00:20:17 -Nebo sníme cukrárnu, jo?
-Jo.
00:20:21 A Hiršovi řeknu, že mu dáš pár facek.
00:20:23 -A proč?
-Protože je to vůl.
00:20:25 Ale no tak...
00:20:26 Je to vůl, babi, protože se pere a přepere mě.
00:20:29 Máma řekla, že si to máme vyřídit sami.
00:20:33 Tak dobře. Ale všechno bude naše tajemství.
00:20:38 -Nikomu ani muk.
-Já vím, máma by nám to zatrhla.
00:20:54 Líbí se ti kytička pro dědečka?
00:20:56 Láďa taky mamce nosí. Krade je, babi.
00:21:18 -Ahoj, Maruš.
-Ahoj.
00:21:20 Tak co, konečně mu dovolila, aby se podíval na dědův hrob?
00:21:25 Dobrý den.
00:21:27 Koukáš, jaký to tady má děda pěkný?
00:21:30 Však se taky bába plácla přes kapsu.
00:21:33 -Má to tu pěkný.
-Viď?
00:21:36 A hlavně mu to tady každý den opečovává.
00:21:39 Nejradši by se sem nastěhovala, viď?
00:21:40 Ale jo, prosím tě.
00:21:43 Mrtvýmu nedáš pokoj a na živý kašleš.
00:21:46 Oni na mě.
00:21:48 Jsi tady každý den, soudě podle kytek.
00:21:52 Je jedinej, koho mám. Taky mu můžu všechno říct.
00:21:56 Teď, jo?
00:21:58 Hele, já jim tady každý čtvrtletí poklidím,
00:22:02 na Dušičky dostanou věnec,
00:22:04 na jaře kytku macešek, na úmrtí puget a svíčku.
00:22:07 Za to, jaký byli, až až...
00:22:12 Na, to má ode mě, občas mě pozdravil.
00:22:21 Kdybys viděla, s čím chodil Péťa domů...
00:22:25 Ten její, když přijede,
00:22:29 tak pošlou kluka na ulici, třeba i do tmy.
00:22:34 Chudák. Aspoň se brzo otříská.
00:22:38 Viděla ses v ní, dávala jí první poslední...
00:22:45 A jak k nám přišla, studentka. Nahá!
00:22:49 Když na ni Petr nasazoval, byla jsem při ní,
00:22:52 jen aby to mezi nimi bylo dobrý.
00:22:55 A ona nám teď odvede kluka a nechce nám ho dávat.
00:22:59 Petr je odstěhovanej,
00:23:03 já už mám jen toho dědu...
00:23:07 Hřála sis hada na prsou.
00:23:09 Jo, jo, hada sis hřála na prsou!
00:23:17 ZPÍVAJÍ My jsme děvčata...
00:23:19 Stop!
00:23:21 Holky, kde máte Jitku?
00:23:23 Soudružko, mně nejela tramvaj.
00:23:25 Tak to bylo naposled.
00:23:26 -Ale mně opravdu nejela.
-Já vím.
00:23:28 Všem jezdí, jenom tobě, chudinko, nejede.
00:23:30 Já za to nemůžu, že jsem od přírody pomalejší.
00:23:37 Zase nejsi taková hvězda, aby se na tebe muselo čekat.
00:23:41 A nemysli si, že nevím, kdo se vracel do internátu oknem.
00:23:44 To si přičti k zaraženým vycházkám tak na týden.
00:23:48 -Kam jdeš?
-Telefonovat, babička mi stůně.
00:23:53 Tak pokračujeme.
00:23:57 ZPÍVAJÍ
00:23:59 My jsme děvčata, okatá, hubatá,
00:24:02 švadlenky Madlenky...
00:24:04 Romane, dala mi zaracha, ta kráva.
00:24:07 Já ji tak nenávidím!
00:24:10 Co? To nemůžu, ví o tom okně.
00:24:13 Je odporně bdělá.
00:24:16 Tak kup napínáčky, já nás pomstím.
00:24:19 Tak pa.
00:24:22 Ahoj, nevíš, kde bych našel vychovatelku Navrátilovou?
00:24:25 Ne.
00:24:27 Co je? Proč brečíš, princezno?
00:24:29 -Komu tykáte?
-Tak to pardon...
00:24:34 -Láďo!
-Ahoj, Zdeňko.
00:24:36 Počkej, nelíbat. Jsem v pracovní neschopnosti.
00:24:39 Jak to?
00:24:56 Jsi náš...
00:25:07 To byl krásnej sen.
00:25:10 Víš o tom, že tam máte moc hezký holky?
00:25:13 Myslíš Jitku? Roztrhla bych ji jak hada.
00:25:18 -A proč?
-Chodí s dospělejma chlapama.
00:25:22 Přece nemůžeš chtít,
00:25:24 aby taková hezká holka běhala po světě nepolíbená.
00:25:27 Neměj péči, holky už toho dost stihly.
00:25:31 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:25:33 -Nejsme doma!
-Dále!
00:25:37 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:25:40 -Já nesu marodovi bylinky.
-Pojďte dál, posaďte se.
00:25:43 Díky.
00:25:45 Mami, co je to hřát si hada na prsou?
00:25:48 Ty jsi ale chytrý kluk. Jak jsi na to přišel?
00:25:52 Úča nám to četla v knížce.
00:25:55 Tak já ti to vysvětlím, Péťo.
00:25:58 Tak si třeba představ, že máš kamaráda,
00:26:01 a myslíš si, bůhví jak není dobrej.
00:26:04 Třeba mu pomůžeš, když ho někdo mlátí, víš?
00:26:06 A potom, když někdo mlátí tebe, tak on uteče.
00:26:11 -To je blbý, co?
-Jo.
00:26:16 Sama jsem je sbírala.
00:26:18 Tak děkuju.
00:26:20 Posadím Béďu na mez...
00:26:22 -On je hrozně hodnej.
-To je.
00:26:25 Péťo, a moc dobře jí.
00:26:29 Paní Charouzková, nabídněte si.
00:26:32 Děkuju, to je pěkný.
00:26:35 -Můžu vzít taky Béďovi?
-To víte, že můžete.
00:26:38 -On hrozně rád sladký.
-No, to já taky.
00:26:42 -Tak si ode mě vezměte.
-Jo?
00:26:46 To jste hodná, děkuju.
00:26:49 -Musíte být čipera.
-To já budu, paní Charouzková.
00:26:52 -Tak děkuju.
-Nemáte zač.
00:26:59 Na shledanou.
00:27:03 Vidíš, o co bychom přišli v paneláku?
00:27:05 Společný WC a pavlače sbližujou lidi.
00:27:09 Nevěř tomu.
00:27:11 Charouzková by se k nám profiltrovala i skrz panely.
00:27:15 -Psala Lucka.
-Jo? Ukaž.
00:27:22 Z Madridu...
00:27:24 Tak to tý bestii přece jenom vyšlo.
00:27:28 Péťo, na co si hraješ?
00:27:31 -Ukazuju Fíkovi moje angličáky.
-Aha.
00:27:38 Já snad chcípnu...
00:27:41 -On umře?
-Co to říkáš?
00:27:56 Zase nejede výtah.
00:28:08 A kde je hořčice? Tak skoč pro ni!
00:28:14 Hele, víš co? Trhni si nohou!
00:28:17 Já snad dělám důležitější věci, ne?
00:28:19 Hele, ty jenom postáváš, čumíš a naviguješ!
00:28:23 Domluvili jsme se přece, že ty dojdeš...
00:28:31 Ano, ty ses domluvil!
00:28:36 Domluvili...
00:28:43 Já už vím, proč ti zdrhla žena.
00:28:47 Víš proč?
00:28:49 Protože jsi línej.
00:28:54 Říkala jsi, že se ti to se mnou líbí, ne?
00:28:58 No jo, to víš, že jo. Abych ti udělala radost, víš?
00:29:03 Abys nesklap, víš?
00:29:06 Tss!
00:29:07 Jo, tss! To ti jde dobře.
00:29:15 Víš, podle čeho se pozná hňup?
00:29:18 Že o sobě absolutně nepochybuje.
00:29:21 Sakra!
00:29:23 A víš, podle čeho se pozná holka padlá na hlavu?
00:29:25 Že nepozná hňupa.
00:29:27 To víš, já si říkám, že je to chudáček,
00:29:31 lidi jsou na něj zlí.
00:29:35 Proto je tak nešťastnej. A má blbou ženu.
00:29:38 Proto se pořád chová jako zapraný fusekle,
00:29:40 ale já ho změním.
00:29:44 Ty jsi sprostá!
00:29:45 Z tebe začne koukat to pravý kopyto,
00:29:48 když cítíš, že máš něco jistýho, víš?
00:29:53 A víš co? Nezakryješ to žádným baretkem.
00:29:59 Prďola pro dny všední i sváteční, sušená erotika.
00:30:06 Primitiv mě nemůže urazit.
00:30:09 Hochu, nenadávej, když mluví dáma.
00:30:14 -Dáma?
-To víš, že jo.
00:30:16 Ty nezmákneš ani synátora, člověče.
00:30:18 Spratka! Jsi z něj podělanej i za ušima.
00:30:21 Ale co se divím, že jo? Je tvůj.
00:30:24 Hele, já jsem ráda, že ten skvost nebudu mít na krku
00:30:29 a že za zadkem nebudu mít tu starou megeru.
00:30:32 Tak toho už snad bylo dost, ne?
00:30:34 Jo, sbohem a šáteček.
00:30:45 Iveto...
00:30:56 Zuj se, já to mejt nebudu!
00:31:13 Ty krávo!
00:31:51 Dobrý den.
00:32:00 Péťo, pojď.
00:32:09 To babička, mami, já nechtěl. Tahá mě z družiny.
00:32:12 -Nesmím ti to říkat, nabila by mi.
-No Péťo...
00:32:16 -A cpe mi bonbóny, bába pitomá!
-Co si to dovoluješ?
00:32:20 Nemám vás rád. Nikoho nemám rád!
00:32:25 Co tu křičíš, tady musíš být potichu...
00:32:42 Necháš si jméno?
00:32:45 Ano, kvůli Péťovi.
00:32:52 Víš, já...
00:32:55 Už když jsme spolu chodili,
00:32:58 tak jsem se bál, že mě opustíš.
00:33:02 Proto máme Péťu?
00:33:07 Možná proto jsem někdy něco přeháněl.
00:33:17 Kdyby ti život nedopadl, jak jsi chtěla,
00:33:27 vrať se.
00:33:33 Čekám dítě.
00:33:42 Vdáš se?
00:33:46 Ano.
00:33:49 Kdy chceš vídat malýho?
00:33:53 Já nevím.
00:34:02 Ty nevíš, jak ho mám rád.
00:34:06 Já na něm lpím.
00:34:12 Taháme se o něj jako dva psi.
00:34:16 Je to hrozný.
00:34:20 Je to nespravedlivý.
00:34:25 Ale já nechci, aby můj syn nevěděl kudy kam.
00:34:36 Řekni mu, že ho miluju.
00:34:44 Ty mu to neřekneš...
00:34:47 Ať má radši klid.
00:34:52 Až vyroste, tak pochopí.
00:34:58 Péťa za mnou přijde
00:35:02 a já mu vysvětlím...
00:35:08 Jsi necitelná!
00:35:15 Ahoj.
00:35:25 Aby tě nekopnul do oka.
00:35:27 Jdi ty...
00:35:29 A nemlaskej, mohl by to dělat po tobě, tati.
00:35:32 Co bys chtěl, Péťo? Bratříčka nebo sestřičku?
00:35:37 Oba.
00:35:39 Zase nebuď neskromnej,
00:35:41 něco musíme nechat na příště, ne?
00:35:44 -Tak co, synku, co úkoly?
-Jé...
00:35:50 A kdy budete mít svatbu, když čekáte miminko?
00:35:54 No...
00:35:56 Víš, co říkají chytrý chlapi?
00:35:59 Nekazit víno vodou,
00:36:01 kávu cukrem, lásku manželstvím.
00:36:06 A co říkají ženský?
00:36:10 Když jsou chytrý, tak to samý,
00:36:13 protože se pak nemusejí rozvádět, když se seknou.
00:36:17 To víš, takových krásných holek běhá po světě...
00:36:20 Co když mě některá zlomí?
00:36:22 Maminka je ze všech nejkrásnější.
00:36:24 To jo, ale chlapi jsou slabí.
00:36:26 Já jsem silák, Hiršovi jsem dal do držky!
00:36:32 Ty pohádky mě štvou,
00:36:33 na konci pořád samá svatba, no a co?
00:36:36 Jako by to bylo to nejvíc.
00:36:38 Je to dítě svý doby. Aspoň budete oba Navrátilovi.
00:36:49 Tak vidíš, letos jsme každý jinde.
00:36:55 Ani nesmím vzpomenout, jak jsme tu loni byli všichni.
00:37:02 Petr přijde po Štědrém dnu, má teď jiné zájmy.
00:37:08 Možná přivede Péťu, ona to povolila.
00:37:14 Pořád s ní mluvím.
00:37:17 Jednou bych si přála všechno jí vypovědět,
00:37:20 aby věděla, co to je.
00:37:23 Taky bude stará.
00:37:28 Každý táhne za svým, neohlíží se ani po tom,
00:37:31 co kdo pro koho udělal pěknýho.
00:37:34 Ani po pozůstalých živých.
00:37:38 Za ní nepůjdu, na žádný pád,
00:37:40 leda až ji potkám.
00:37:46 Co bych ti řekla o Petříčkovi?
00:37:49 Vždyť ho ani nevidím.
00:37:52 Buď rád, že ses toho nedočkal.
00:37:56 Čtu, ale abych ti pravdu řekla, ani nevím co.
00:38:00 Tak háčkuju.
00:38:02 Jakživ jsem se k tomu pořádně nedostala,
00:38:05 pořád jste mě někdo potřeboval.
00:38:08 To jsou ty nejhorší chvíle, dědo,
00:38:13 když od tebe už nikdo nic nečeká.
00:38:18 Chtěla bych přijít k tobě.
00:38:30 Co tady sedíš jako vejr?
00:38:46 Řekl mi Máňo, tys měla doma vždycky tak čisto...
00:38:53 To bylo poslední, co mi tady řekl.
00:39:00 Vezmi si.
00:39:04 Máš to dobrý.
00:39:08 Hele, já cvičím jógu, zajímám se o lidi...
00:39:13 Víš, že Švankmajerka má zase novýho dědka?
00:39:17 Kde berou tu odvahu?
00:39:27 No nic, musíš mezi živý.
00:39:37 Prosím, dámy.
00:39:41 A dvakrát větrník, ať se práší za kočárem.
00:39:46 Tak co Petr s tou Ivetou?
00:39:49 Nic.
00:39:52 Skoncoval s ní.
00:39:54 Prý je to fracek ordinérní, říkal.
00:40:02 Představ si, řekla mu, že je línej.
00:40:05 To Petr nemá zapotřebí,
00:40:07 aby mu tohle někdo říkal do obličeje.
00:40:10 Prosím, dámy.
00:40:13 Díky, Kájo.
00:40:15 Přišla na to, že si beru Péťu, jeho bejvalá.
00:40:20 Jdi, to mi povídej.
00:40:22 Utrum.
00:40:27 Petr se s ní nechce dohadovat.
00:40:29 Je až moc velkej dobrák, je hrdej.
00:40:38 Prý z něj vychovávám farizeje, Kamilo.
00:40:43 To jsme to dopracovaly, holka.
00:40:46 Napřed jsme si posílaly svatební oznámení,
00:40:50 pak se nám narodil nějakej ten syčák,
00:40:54 pak parte.
00:40:57 Musela odcházet? Všude je něco.
00:41:04 -Který mužský je dokonalý?
-Žádný.
00:41:12 Musím se trochu našminkovat.
00:41:24 Já jsem tak naštvaná.
00:41:27 Nemít toho psa, tak se oběsím.
00:41:30 Nemít toho psa...
00:41:32 Už na vás čeká. Už vyje, paní Petrnicová.
00:41:35 On tak zatrpknul, je to hotovej chudák.
00:41:43 Každej pracuje na svým stáří už zamlada.
00:41:46 Jaký si ho nachystá, takový ho má.
00:41:49 Představte si, nešel jim na svatbu,
00:41:51 neviděl ani vnuky.
00:41:53 Tak ať se nediví, že je sám. Já ho nelituju.
00:41:58 Co je sem žene? Proč nejsou doma?
00:42:00 Kam mají podle tebe jít?
00:42:02 Ceny jsou tu přijatelný i pro ty chudší,
00:42:04 a prostředí neuráží ani ty, co si zvykli na lepší.
00:42:08 My jsme něco jako poslední společenská štace, víš?
00:42:12 Ale jo, dělají dobře,
00:42:15 když se takhle vyštafírujou a přijdou si sem sednout.
00:42:18 A co tady dělám já, na týhle ztracený vartě?
00:42:21 Jestli se ti to nelíbí, tak si přejdi do Alcronu.
00:42:25 Hele, když doma někoho mají,
00:42:28 nebo je čeká doma kolotoč s vnoučatama,
00:42:32 tak na to vysedávaní tady nemají náladu ani čas.
00:42:36 Ale že si zasedli zrovna na náš podnik.
00:42:39 Já půjdu na ředitelství a požádám o přeložení.
00:42:42 S těmahle tuzérama můžu akorát tak pod stan k Mácháči.
00:42:46 Ano, prosím...
00:42:51 -Pojď, jdeme.
-Co ti přelítlo přes nos?
00:42:56 Zaplatíme!
00:42:59 Ale nic...
00:43:02 -Bude to dohromady?
-Sama.
00:43:05 Tak to byla vídeňská káva, větrník...
00:43:07 Devět korun šedesát, prosím.
00:43:09 Ale vyrazíme si zase, že jo?
00:43:12 Za jedno kafe tady mám doma dvě lepší.
00:43:15 A nemusím se dívat, jak nade mnou zívá figura ve fraku.
00:43:21 -Děkuji vám, madam.
-Prosím.
00:43:26 -Prosím tě, co zas máš?
-Sem už mě netahej.
00:43:31 Připadám si tu jako na hřbitově.
00:43:38 -A co oběd?
-Až pak.
00:43:42 Pojď, Verunko, pojď... Kde je Péťa?
00:43:44 -Nevím.
-Zase přinesl kouli.
00:43:48 Neměl úkol.
00:43:50 Já se ho ptám...
00:43:52 Mám mu nařezat, nebo co?
00:43:53 Jo, holka zlatá, je to tvůj kluk.
00:43:56 -Láďo...
-No co je?
00:43:59 Nadávala jsi, že musíš dělat to, co ti manžel nařídí,
00:44:02 a když něco nevymyslím, tak nedáš ani ránu.
00:44:05 -Tak promiň.
-Ale to nic.
00:44:10 Deformace z manželství je to samý, jako deformace z povolání.
00:44:15 Počkej, ještě budu samostatná, až tě to bude mrzet.
00:44:20 Tak toho se nebojím. A trochu mě to mrzí.
00:44:25 Ale jenom trošku.
00:44:27 Verunko... Po kom to dítě tak prská?
00:44:32 Teď abych ji celou převlíkla.
00:44:34 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:44:36 Dále!
00:44:37 -Ahoj, už jste tady?
-Dobrý den.
00:44:40 Dobrý den. Ahoj, holky.
00:44:44 -Za dvě hodiny se vrátíme.
-Radši za tři.
00:45:07 Asi si zahraju na kytaru.
00:45:11 A ty mi, lásko moje, neřekneš,
00:45:13 že bych měla dělat něco užitečnějšího, třeba oběd.
00:45:19 To je na tobě to krásný.
00:45:23 To víš, že ne.
00:45:24 Oběd není tak důležitej, jako nějaký hraní na kytaru.
00:45:29 A pak, já zbožňuju zbytky mixovaný polívčičky.
00:46:21 DĚTSKÝ PLÁČ
00:46:32 Co ti je? Copak se nám nelíbí?
00:46:36 Počkej, já se podívám.
00:46:44 Bodejť bys byla spokojená...
00:46:49 To jste hodná. Děkuju, já už to udělám.
00:46:57 Pana Navrátila, prosím.
00:46:59 Děkuju.
00:47:02 Ahoj, tady je Zdena.
00:47:05 Chtěla jsem se tě jenom zeptat, Petře,
00:47:09 jestli by sis zase nechtěl brát Péťu.
00:47:11 Třeba každý druhý víkend.
00:47:14 On teď lajdá ve škole a já...
00:47:17 Za jeho výchovu jsi odpovědná přece ty.
00:47:20 Promiň, Zdeno, ale dítě není pingpongový míček.
00:47:27 Neruším?
00:47:30 -Lucko...
-Ahoj, Lucko!
00:47:33 Ahoj.
00:47:36 Ahoj, rodino.
00:47:38 Ty bestie, dáš nás dohromady
00:47:39 a pak se ani nepřijdeš podívat, jak nám to klape.
00:47:42 Láďo, ty vypadáš nějak zdrchaně.
00:47:44 To tě tak vyřídilo to mimino, jo?
00:47:47 -Tohle je pro ty vaše ratolesti.
-Děkujeme.
00:47:50 -Kde je máte?
-Dcera se vozí, syn se toulá.
00:47:54 Vychutnej chvíli, kdy tu není nával.
00:47:57 Jen jsem jí pomohla vymanévrovat z náruče idiota, víš?
00:48:00 V jaký náruči se nacházíš teď? Povídej.
00:48:03 A jé, teď mi dáte, co?
00:48:05 Tak si tu pěkně popovídejte, já mám ještě nějakou práci.
00:48:08 Ahoj.
00:48:11 -Dáš si kafe, Lucko?
-Jo.
00:48:14 Sedni si, jestli je kam.
00:48:24 Jaký to je, rodit?
00:48:27 No, kdyby rodili chlapi, nevymýšleli by války.
00:48:32 Co ty?
00:48:34 No co... Já hraju, oni poslouchaj.
00:48:37 Asi to se světem ještě není tak zlý,
00:48:39 když chce tolik lidí poslouchat hudbu.
00:48:43 Když tě vidím, tak si říkám, že nesmím nic vzdávat.
00:48:47 Kdepak... Máš lžičku?
00:48:49 V tom tvým je asi větší jistota.
00:48:52 Co já? Zlomím si ruku...
00:48:54 Ale...
00:48:56 Já ti závidím, Lucko.
00:48:59 Říkám si, že až mrně trošku povyroste,
00:49:02 tak se vrátím k tomu, co mám ráda.
00:49:04 Já ti zase závidím děti.
00:49:08 -Taky je budeš mít.
-Jo...
00:49:10 Ale až najdu odvahu přiznat si, že jsou nejmíň tolik, co hudba.
00:49:14 A až poctím někoho důvěrou, že bude táta i chlap.
00:49:20 -Někdy ti přijdu pokolíbat.
-Asi ne, máš svých starostí dost.
00:49:25 -Máš někoho?
-No... Až potom.
00:49:30 Povídej, co despota? No ten...
00:49:33 Pochopil vůbec, proč jsi odešla, prosím tě?
00:49:39 Mně se o tom nechce mluvit.
00:49:43 Ale s tchyní jsi měla pravdu.
00:49:46 -Zasekla se?
-Jo.
00:49:49 Ale pro mě zůstala taková, jaká je.
00:49:52 A vídáte se?
00:49:55 Ona ten krok neudělá a já taky ne.
00:50:00 Asi jí není dáno, aby viděla, jaký Petr doopravdy je.
00:50:05 To přece není dáno nikomu, kdo miluje.
00:50:09 To je fakt.
00:50:11 Oč líp jí vychází syn, o to ty musíš být horší, ne?
00:50:14 Musí najít viníka pro ten karambol.
00:50:17 -Co Láďa?
-Láďa?
00:50:22 Kdybys viděla, jak se svíjel, když Verunce rostl zoubek.
00:50:26 Ještě neví, že s dětmi Je děsně dlouho moc starostí.
00:50:29 Vlastně pořád.
00:50:31 Nikdy na nic nečeká, neumí být trpělivý.
00:50:34 Ale až se dostane přes kopec, pozná radost.
00:50:47 Tak, pojď sem. Něco tady máme, počkej.
00:50:59 Odešel jsem, Zdeňko.
00:51:02 Nepřinesl bych ti už žádnou radost, jak jsem vždycky chtěl,
00:51:05 ani ty mně.
00:51:07 Vím, myslíš si, že v tom nejhorším to vzdávám,
00:51:10 ale věř mi, se mnou bys to teď měla horší, než beze mě.
00:51:14 To, na co vždycky budeme vzpomínat jako na hezký kus života,
00:51:17 by se brzy změnilo v galeje.
00:51:19 Brzy bys mě chtěla nabrat na vidle a vyhodit ven.
00:51:23 Neumím předstírat, že život od ničeho k ničemu je peříčko,
00:51:26 neumím ti pomoct.
00:51:28 Tak proč bychom si měli být na obtíž a spálili šanci,
00:51:31 že ještě můžeme žít pěkný dny?
00:51:34 Mám kam jít, můžete tu zůstat.
00:51:37 Děkuju za dceru a kus dobrýho života.
00:51:39 Povinnostem se nevyhýbám,
00:51:42 řekl jsem ti přece, že nikdy nebudu dospělej.
00:51:50 Láska s ručením omezeným...
00:52:14 Maminko, proč pláčeš?
00:52:18 Petříčku, zůstali jsme sami, víš?
00:52:23 Táta odešel. Bylo mu s námi těsno, víš?
00:52:29 On od nás utek?
00:52:32 Ale my jsme rodina. Ty, Verunka a já.
00:52:37 To se ale nedělá, Verunka je miminko.
00:52:40 Tak řekni mýmu tatínkovi Petrovi, jestli by nás chtěl.
00:52:45 Já ti nikdy neuteču, budu ti pomáhat.
00:52:48 Usměj se, maminko.
00:52:55 Zahraj, maminko, ať je nám spolu hezky a veselo.
00:52:59 Tak jo.
00:53:01 Maminko, hřála sis hada na prsou?
00:53:19 ZVONÍ TELEFON
00:53:25 Navrátilová.
00:53:28 Proč jsi mi neřekla, že jsi sama?
00:53:32 Stydíš se, že tě nechal?
00:53:35 Mami, já nevím, co dřív. Mají pláňata, oba.
00:53:39 Babi, já jsem flekatej.
00:53:43 Verunka řve, já ti k ní dám telefon, chceš?
00:53:48 Dej mi mámu.
00:53:50 Zdeňko?
00:53:52 Jedu k tobě.
00:54:07 Ahoj.
00:54:11 -V tomhle žijou děti?
-Babi, já se nesmím podrbat.
00:54:16 Péťánku, ty vypadáš...
00:54:27 To máte dohromady.
00:54:29 Děkujeme. Posaď se.
00:54:34 To zrovna, v tom svinčíku.
00:54:38 Proč máš tak zapraný plíny?
00:54:41 Říkala jsem ti, že než je dáš do pračky,
00:54:43 musíš je namočit a fleky přeprat v ruce.
00:54:48 -Měla jsi to zapotřebí?
-Proč jsi přišla?
00:54:53 Nemysli si, že jsem ti odpustila.
00:54:56 Taky jsi mi říkala ty svoje pravdy, tak se necukej, když ti povím svý.
00:55:01 Ještě si to vyříkáme.
00:55:19 Co kdyby ses vrátila k Petrovi? Myslím, že by si dal říct.
00:55:25 Nebo že by si vzal Péťu, kdybys chtěla.
00:55:32 Vyrostou spolu.
00:55:36 Není tak špatný, jak si myslíš.
00:55:40 Teď má pěkný byt...
00:55:44 Vzpomeň si na dědu.
00:55:45 Vydržela jsi s ním jenom proto, že jsi odepsala sama sebe.
00:55:48 Dědu nech na pokoji, to je můj život.
00:55:53 Ty si možná ze života s Petrem pamatuješ jen to horší, já ne.
00:55:58 Z ničeho nic jsi po Petrovi plivla
00:56:01 a namluvila sis nezodpovědnýho fešáka.
00:56:04 To nebylo z ničeho nic.
00:56:07 Prosím tě, to rostlo léta.
00:56:10 Máš, co jsi chtěla. To bylo terno.
00:56:16 No, to nemám, ale taky nemám, co jsem nechtěla.
00:56:21 Láďa byl tak jinej než Petr.
00:56:24 Mně je líto, že to nevyšlo, že prostě neměl výdrž.
00:56:28 Je to syčák, viděla jsem to na něm hned.
00:56:37 A co kdybyste se nastěhovali ke mně?
00:56:41 -Ty bys mi do všeho mluvila.
-To víš, že jo.
00:56:45 A ty by sis dala říct.
00:56:51 Ty jsi ale palice...
00:56:55 Kdybych se vrátila k Petrovi, to by byla skutečně moje prohra.
00:56:59 Tragická.
00:57:01 S ním se nedá žít.
00:57:04 S ním se nedá prožít celý život.
00:57:08 Jsi nešťastná. Dvě děti, a mužskej žádnej.
00:57:13 Neříkej, že ne. Já to dobře vidím.
00:57:16 Děláš hrdinu a ve skutečnosti brečíš.
00:57:20 To vidím i za tím tvým hloupým culením.
00:57:23 Mě neoklameš, na to se známe moc dlouho.
00:57:30 Takový malý dítě...
00:57:36 Kdybych ho potkala, dostane pár facek.
00:57:40 Pojď, Verunko, pojď.
00:57:44 Dáme kabátek a půjdeme ven.
00:57:50 A máma ať si třeba lítá na Měsíc, viď?
00:57:56 Ty mi rozumíš.
00:57:59 Zůstaly mi děti, to je hodně.
00:58:03 A myslím, že jsi mi zůstala i ty.
00:59:35 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Ve druhé části příběhu má dominantní postavení matka (V. Galatíková). Těžce nese rozpad synova manželství a smrt manžela. V průběhu děje se jen nesnadno vypořádává s počáteční nevraživostí k bývalé snaše Zdeně (M. Fišerová), která odešla k jinému muži. Podle jejího názoru měla udržet manželství za každou cenu. Teprve když Zdenu s malou holčičkou nový muž opustil, nachází v sobě paradoxně sílu ke sblížení…