Martin Růžek a Oldřich Kaiser v dramatickém příběhu o posledních dnech života velkého panovníka (1978). Dále hrají: O. Sklenčka, F. Němec, V. Šmeral, J. Adamíra, J. Kepka, D. Kolářová, V. Ráž a další. Scénář J. Šotola. Kamera A. Navara. Režie E. Němec
00:00:34 ZPĚV MNICHŮ.
00:02:36 Lamprecht z Brunu, vamberský biskup.
00:02:39 Němec?
00:02:43 Jak se ti slouží v Praze, bratře biskupe?
00:02:47 Ty mě neznáš?
00:02:49 Jeho Eminence pan Pileus, hrabě di Prata,
00:02:53 kardinál legát římského papeže Urbana VI..
00:02:56 Přijeli jsme z Říma. Na pohřeb.
00:03:01 -Umírá, ne?
-Es tut mir leid. ( Je mi to líto.)
00:03:13 FANFÁRY.
00:03:44 Jeho Eminence, pan Pileus, hrabě di Prata,
00:03:48 kardinál legát římského papeže Urbana VI..
00:03:52 Vím.
00:03:55 Pane nejvyšší hofmistře, poučte kardinála,
00:03:59 že stojí před císařem římským a králem českým.
00:04:09 Nespi, arcibiskupe. Koho vyslechneme nejdřív?
00:04:15 -Podle pořadí důležitosti.
-Správně.
00:04:20 Zavoláme si mistra kameníka.
00:04:30 Toho špinavce!
00:04:39 -Jmenuje se Parléř.
-Ruce má špinavé.
00:04:44 Kdybys tesal kámen, taky by sis je umazal.
00:04:48 A rozedřel, do krve. Ale dílo by po tobě zůstalo.
00:04:53 Dílo. K poctě Boha a k potěše tvého krále a císaře.
00:05:07 -Mám pravdu?
-Ano, otče.
00:05:11 -Jeho Eminence, pan Pileus...
-Nekřič, mnichu.
00:05:15 Já o Jeho Eminenci vím. Všecko.
00:05:22 Mistře kameníku, pojď blíž.
00:05:36 Ukaž mi ruce. Ruce mi ukaž, povídám.
00:05:45 Kdyby tě zmáčkly, jen by to křuplo.
00:05:49 -Eminence...
-Počkáme v předsíni.
00:05:54 Že prý jste přijeli na můj pohřeb?
00:06:01 Vstává se až při Evangeliu, nejdražší synovče.
00:06:06 -Je tu papežský legát.
-Tak běžte, polibte mu střevíc.
00:06:14 Třeba se tě zastane, až ti zas budu ubližovat.
00:06:17 Co?
00:06:22 I Němců se zastane.
00:06:25 Utíkej, žaluj, že si nehledím Říše.
00:06:31 Že nejsem rytíř, ale kupec.
00:06:41 Já pamatuju v Praze legátů, že by se jimi mohlo dláždit.
00:06:45 Římský. Zbabrali to.
00:06:48 Co je to za církev, která má dva papeže?
00:06:51 Kam se poděje úcta?
00:06:53 Jak vládnout říším, když sama církev má dva papeže?
00:06:58 -Rozumíte mi?
-Ano, otče.
00:07:01 "Ano, otče", nic jiného jsem vás neučil?
00:07:06 Ale já udělám v církvi pořádek.
00:07:08 I kdybych měl oba vyhnat a posadit tam třetího. Třeba pana Očka.
00:07:14 Ten aspoň nevymýšlí, jak osedlat Svatou stolici
00:07:18 a vytáhnout s ní do války, drancovat města.
00:07:21 Já nedovolím, aby rozkradli to,
00:07:24 co jsem touhle hlavou a těmahle rukama...
00:07:37 -Kdy budeš hotov? -Se zvonicí?
-S celým svatovítským kostelem.
00:07:42 Za 20 roků, imperátore. Když dá Bůh zdraví.
00:07:47 Zbláznil ses?
00:07:49 K čemu by mi byl kostel, kdybych ho jakživ neviděl?
00:07:54 -Kostel nás všecky přežije.
-Ale proč ho tedy stavíme?
00:07:58 Aby byl, aby stál.
00:08:04 -K poctě Boží.
-A taky je to radost, stavět.
00:08:11 Já stavím Čechy už 45 let.
00:08:18 Myslíš, že mě přežijou?
00:08:25 Kámen je ovšem trvanlivější než...
00:08:41 -Cos mi chtěl?
-Peníze, imperátore.
00:08:44 Zedníkům, kameníkům, pokrývačům.
00:08:47 Nepořádně jim platíme, a jim se to zajídá.
00:08:51 -Zkroť je.
-Mají pravdu.
00:08:55 V Čechách má každý pravdu. To je takový zdejší zvyk.
00:09:01 Nežebrej.
00:09:03 A podruhé si umyj ruce, když jdeš před korunní radu.
00:09:09 Máš je jako medvěd.
00:09:12 Vám se líbí, co?
00:09:14 Je silný, zdravý. Ten tu bude ještě nejmíň 20 let.
00:09:22 Čemu se směješ? Jdi už. Nejsi nám příjemný.
00:09:29 Je taky Němec. A stavíme spolu kostely.
00:09:34 Ale ty... jen fňukat umíte. Že je mně Praha víc než Norimberk.
00:09:40 Je mně víc! Je mně víc než Řím. Protože je moje.
00:09:45 A kancléřem nebudeš, našli jsme si jiného.
00:09:49 Řekněte mu, koho jsme si našli. Budou si rozumět.
00:09:54 K prospěchu České koruny,
00:09:56 kterou společně promění v zemský ráj.
00:10:00 -Kdo je to? -Pochlubte se, koho jsme vám našli jako prvního rádce.
00:10:06 -Pana z Jenštejna.
-Míšeňský biskup.
00:10:10 Povýšíme ho na arcibiskupa. Spi, Očko, spi.
00:10:18 Máme o něm zprávy.
00:10:20 Studoval v Paříži, učený kněz, vzor ctnosti a mírné rozvahy.
00:10:26 -Nikdo ho nezná.
-A to je právě výhoda.
00:10:30 Že to není váš přítel ani váš spřeženec.
00:10:34 Váš had, kterého bychom si hřáli na prsou.
00:10:38 V mých Čechách bude pořádek! A kdybych měl být kancléřem já sám.
00:10:44 Hofmistrem, já sám. A vrchním biřicem, také já sám.
00:10:48 I papežem?
00:10:54 A ty, čím bys chtěl být ty?
00:11:01 Králem českým? Císařem římským?
00:11:16 Dal jsem ti Moravu, a ty tam zalezeš a nevystrčíš nos.
00:11:23 Mě nezajímá, že jsi taky Lucemburk.
00:11:26 Jsi chudý příbuzný, který prosí,
00:11:29 aby směl ocucat kost po mně a po mém synovi.
00:11:34 Vstaňte!
00:11:37 On je tvůj pán.
00:11:41 Co mlčíš? Čekáš, až umřu, a pak se ukáže, co?
00:11:46 Jenže tebe já přežiju. Všecky, všecky vás přežiju!
00:12:10 Do postele. Ať se na mne nedívají.
00:12:20 -Kardinála poslat pryč?
-Ne, ne, ne.
00:12:27 Říct mu, že jsem ráčil jít k obědu, a že ho přijmu až...
00:12:39 Bože na nebesích...
00:12:48 Odporná země. Studená.
00:12:55 Čechy. Kdo si je vymyslel?
00:12:58 Sněží.
00:13:01 Nastavěli tržišť, hradeb, kostelů,
00:13:05 založili si univerzitu, nač jim je?
00:13:10 Hloupý národ je poslušnější a jeho víra v Boha pevnější.
00:13:15 To už je potřetí, co mu jedeme na pohřeb, a zas nic.
00:13:29 -Uráčil se nás přijmout?
-Umírá.
00:13:40 Svatí archandělové, orodujte za něho.
00:13:46 A bude po slávě.
00:13:48 MODLITBA.
00:14:15 Má medicína není všemohoucí.
00:14:26 Modleme se. MODLITBA.
00:14:36 Ještě je živý!
00:14:44 Co s námi bude?
00:14:47 -Číháš, vráno, na kořist?
-Mlčte.
00:14:53 -Vyžeňte ho. -Paní matko...
-Nejsem vaše matka.
00:14:58 Vám taky budu na obtíž?
00:15:01 Pošlete mě na vdovský hrad, vyšívat dečky na oltář?
00:15:05 Netěšte se, on pošle vás. Do věže.
00:15:08 A když ne on, tak Rožmberkové. Na Krumlov, za mříže.
00:15:13 Ale ty vyrosteš a pomstíš mě.
00:15:18 To je váš syn, Zikmund! Proberte se!
00:15:23 Tenhle je chcípák, po matce. Jen si vzpomeňte, jak brzo umřela.
00:15:28 Zikmund je váš dědic. Je silný, je můj!
00:15:33 Proberte se a požehnejte mu!
00:15:36 MODLITBA.
00:15:44 Jděte všichni pryč! Císařovna se bude loučit.
00:15:55 Se svým chotěm, s pastýřem srdce svého.
00:16:01 Se svým životem.
00:16:09 Vidí nás?
00:16:17 Dýchá.
00:16:22 Jsme spolu 15 let, ale nikdy jsem se ho nepřestala bát.
00:16:28 Jak je starý.
00:16:31 Imperátor - a umírá.
00:16:37 Ách!
00:16:41 Kde jsou všichni? Kam šli?
00:16:45 Povraždí nás, zabijou nás!
00:16:55 Podlož mi záda, sednu si. Jsi hluchý? Pomoz mi.
00:17:08 -Je vám líp? -Je mně nanic.
-Zavolám doktora. -Nezdržuj.
00:17:15 -To je noc?
-Je poledne.
00:17:20 -Nemáte hlad? Přinesu vám něco.
-Ne, máme málo času. Dej mi ruku.
00:17:28 Nestyď se.
00:17:32 PLÁČE.
00:17:41 On brečí.
00:17:49 Opláchněte si obličej.
00:17:58 A učešte se.
00:18:03 Budete pánem světa. Ať chcete, nebo nechcete.
00:18:08 Natáhněte uši. Vypravíte někoho do Francie.
00:18:12 Někoho schopného. Jenštejna.
00:18:16 Sjedná s naším milovaným příbuzným, králem francouzským,
00:18:21 dohodu o papežích.
00:18:24 -Aby byl jen jeden.
-Ale který? -Římský.
00:18:29 Vyvolil si ho Bůh. Avignonský slouží Francouzům.
00:18:35 -Oba jsou antikristové.
-Kdo vám to řekl? -Já.
00:18:40 Co si přeješ, mistře Vojtěchu? Nezvali jsme tě.
00:18:43 Mám k tobě kdykoli přístup.
00:18:47 My jsme si vyvolili papeže římského.
00:18:51 -Avignonský se nám totiž líbí ještě míň. -Ó! Jsi snad Bůh?
00:18:59 -A Francouzi?
-Vypravíte také někoho do Anglie.
00:19:05 Nabídne králi Richardovi naši dceru za ženu.
00:19:12 Francouzi dostanou strach,
00:19:14 že vy potáhnete s vojskem na Paříž od Rýna a Angličani od moře.
00:19:20 -Já nikam s vojskem nepotáhnu.
-Nač taky?
00:19:24 Ale s naším milým příbuzným bude spíš řeč.
00:19:27 Kdo má strach, s tím je vždycky řeč.
00:19:30 Říká se po Praze, že umíráš. A nemáš strach?
00:19:35 Učené mistry nikdy neberte vážně.
00:19:37 Domnívají se, že svět je tady kvůli jejich filozofiím.
00:19:42 -Svět je tu proto, abyste mu vládl.
-Ale proč zrovna já? -Kdo jiný?
00:19:50 Zjara se v Římě necháte korunovat na císaře.
00:19:59 Je to příjemný obřad.
00:20:04 Zvony zvoní, lid jásá.
00:20:12 Cítíte křídla dějin, jak mávají.
00:20:21 Mistře Vojtěchu, proč jsme smrtelní?
00:20:24 Chtěl bys žít věčně?
00:20:27 S tímhle tělem, vetchým, zchátralým?
00:20:30 Alespoň ještě pár let.
00:20:33 Tolik jsem se nastaral, život jsem na to utratil.
00:20:39 Spoléhám na vás. Viďte, že smím?
00:20:44 Těžko by se mně umíralo. Odpovězte mi.
00:20:49 -Já nechci vládnout.
-Cože? On nechce vládnout.
00:20:55 A co byste chtěl? Do kláštera? Nebo k potulným rytířům?
00:20:59 Nechci utratit život. Nedokážu to.
00:21:05 -Nikdo to po vás nedokáže.
-A svět má být bez vlády?
00:21:10 A co Čechy? Ponecháte je lotrům? Panským darmojedům?
00:21:15 Aby lid bloudil bez cíle a bez užitku?
00:21:18 Pochopte to, já mohu být kancléřem,
00:21:21 mohu být papežem, kdyby si to Bůh přál.
00:21:24 Ale svým vlastním synem být nemohu, pochopte mě.
00:21:32 Ach, řekni mi něco ty, mistře Vojtěchu, potěš mě.
00:21:38 Venku padá sníh, chroupe pod nohama. Vltava zamrzá.
00:21:44 Ano.
00:21:51 Pod Karlštejnem budou závěje.
00:21:57 Jenštejn nepřijel?
00:22:00 Já se postarám, aby se pokračovalo v mém díle.
00:22:04 Abych měl důstojné nástupce.
00:22:08 -Chápete mě? -Ano, otče.
-Bože!
00:22:10 Oznámím-li vám, že hodlám snášet vejce, také řeknete "ano, otče"?
00:22:16 Mě netěší, když se mnou souhlasíte.
00:22:19 -Vás to těší? -Ne, otče.
-Odporujte mi! Vy se mne bojíte.
00:22:24 -Nač myslíte? -Netrap ho.
-Ale musím. Probuďte se!
00:22:30 Pryč. Pryč, pryč! Ať jde pryč, nebo ho vydědím.
00:22:37 Nemyslíte na nic jiného než na svoje panování.
00:22:43 I tahle postel pro vás není obyčejná, ale císařská.
00:22:47 Hádejte se. S vámi? Copak smím?
00:22:51 Poroučíte mi, na koho se mám usmát a na koho zamračit.
00:22:55 Vy jste nezplodil děti, ale nástupce.
00:22:58 Já jsem tu jenom proto, abych pokračoval ve vašem díle.
00:23:04 A co bys chtěl? No, tak řekni, co bys chtěl?
00:23:10 Na koho ty se potřebuješ usmívat?
00:23:12 -Vždyť jsi král, z Boží milosti!
-Milosti lidí. -Jakých lidí?
00:23:17 To máš též od něho? Lidem nevěř.
00:23:20 Jen se porozhlédni, komu můžeš věřit u dvora.
00:23:24 -A proč se mám rozhlížet u dvora?
-A kde? Snad na rynku? -Třeba tam.
00:23:30 Ty jehně.
00:23:32 Poslouchej mě. Vládnout, to není hra.
00:23:37 -Ale nač, nač vládnout?
-Aby byl ve světě pořádek.
00:23:41 -A je snad? Všude se krade, vraždí.
-V mých Čechách ne. -A co v Říši?
00:23:49 Marnost.
00:23:52 V Říši, v Říši snad.
00:24:01 Němci mi nikdy neodpustí, že si jich nehledím.
00:24:05 Že nepiji jejich pivo, nejím jejich herynky.
00:24:12 Lezou tam po sobě, koušou se do nosu.
00:24:16 A jen ať se koušou, já sedím v Praze.
00:24:19 A sedím pevně. Praha je z tvrdého kamene.
00:24:23 Tak jakápak marnost?
00:24:29 Sebrat vojsko a táhnout na Řím, na Avignon? Kdo to zaplatí?
00:24:34 Vysvětlovat rytířům, že je mnohem výnosnější modlit se,
00:24:39 než mordovat a drancovat?
00:24:42 A nebo je všechny pochytat a pověsit je na duby?
00:24:46 V celém království, v celé říši není tolik dubů,
00:24:50 kolik je panských zlodějů.
00:24:54 Já jsem vždycky víc vyženil, než vyválčil.
00:24:58 Chytrost, diplomacie.
00:25:01 A když se něco nepodaří, znova. Začínat vždycky a stále znova.
00:25:08 Seďte! Zůstaňte v koutě a dívejte se. A mlčte!
00:25:21 Co vy víte o marnosti?
00:25:45 Co se na mne tak díváš? I já jsem český král.
00:25:51 Zvelebil jsem tvé dědictví.
00:25:56 Čechy jsou slavné, bohaté.
00:26:03 Ale kurfiřti a Němci a Rožmberkové a církev...
00:26:15 V Bohu se nemýlím, ale v církvi jsem se zmýlil.
00:26:32 Poslali mě sem.
00:26:41 -Kdo je to?
-Jan z Jenštejna, biskup míšeňský.
00:26:47 Ne! Kdes byl?
00:26:52 Cesty jsou zaváté.
00:26:54 Jedeš zdaleka? Z Míšně rovnou sem?
00:26:59 -Ne až z Míšně.
-A odkud tedy?
00:27:03 Z hradčanského placu. Biskup se dvoří mladé Rožmberkovně.
00:27:08 Ve vší počestnosti, že? Viděl jsem tě v noci lézt do okna.
00:27:13 Závidíš, otče scholastiku?
00:27:15 -Ona je krásná, když jde do chrámu.
-A co teprve, když leží.
00:27:21 Vzkázali jsme ti, že tě jmenujeme kancléřem.
00:27:27 Vzkázali jsme ti to před týdnem. Nespěchal jsi.
00:27:33 Do neštěstí se nemá spěchat, imperátore.
00:27:38 -Takový úřad! Být první po králi.
-Nepřivykl jsem práci.
00:27:44 -A čemu jsi přivykl?
-Tanci, lovu... -A ženským.
00:27:50 A ženským, otče scholastiku. Ty už jsi odvykl?
00:27:54 Ale co Čechy?
00:27:59 V Čechách je nuda.
00:28:01 Chystám se do Paříže, jenom co sleze sníh.
00:28:04 A do Říma. Nebo do Avignonu? V Čechách se nedá žít.
00:28:10 Vašeho děda prý jednou napadlo, že vymění Čechy za Lombardii.
00:28:15 -To nebyl hloupý nápad, můj králi.
-V Čechách se musí žít!
00:28:25 Pryč! Pryč, všichni pryč!
00:28:44 Arcibiskupa. Budu se zpovídat.
00:28:58 -Kudy chodíš, když umírám?
-Byl jsem v kapli.
00:29:03 -Nelži, byl jsi v kuchyni.
-Dohlédnout, co ti vaří.
00:29:07 Je advent, přísný půst.
00:29:11 Vaří ti kapříka, s cibulkou a petrželkou.
00:29:17 -Kolik je ti let, Očko?
-Oh, přežil jsem už 11 papežů.
00:29:24 -Ale jíst mi chutná.
-Nestydíš se?
00:29:30 Vyzpovídej mě.
00:29:38 Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.
00:29:41 Amen.
00:29:44 Zpovídám se a vyznávám Bohu všemohoucímu...
00:29:51 Preláti se bojí o své majetky, kdyby nastal v Čechách zmatek.
00:29:58 Až umřeš, no.
00:30:02 Poslouchám tě.
00:30:05 Vyznávám se Bohu všemohoucímu...
00:30:11 Je to strašně těžké účtovat se životem, Očko.
00:30:17 -Jaký byl můj hlavní hřích?
-Přemítej, zpytuj svědomí.
00:30:26 Legát je krysa. Slibuje úřady a prebendy.
00:30:33 Mně slíbil kardinálský klobouk.
00:30:39 Přemítáš?
00:30:42 -Zhřešil jsem samotou.
-To není hřích.
00:30:48 Marnost, Bože zástupů.
00:30:53 Já jsem byl vždycky sám, a to je hřích.
00:30:56 To je smrtelný hřích.
00:30:59 Kardinálský klobouk není k zahození.
00:31:06 Legát přijel navrátit Čechy na cestu pravou.
00:31:11 "Římská říše", povídá, "vzkřísí svou slávu a moc".
00:31:17 "V čele s papežem. A ve spolku s křesťany německého jazyka."
00:31:25 Ti se tvé smrti též nemohou dočkat. A s tvým synem prý už zatočí.
00:31:32 -Legát se zbláznil.
-Ne tak docela.
00:31:35 Je mnoho uší, jež mu naslouchají vlídně.
00:31:40 Všelijaké panstvo, Rožmberci, pan Jošt.
00:31:44 -Tvoji preláti.
-Ach, i preláti.
00:31:50 -A ty.
-Já?
00:31:53 Sloužil jsem ti až do roztrhání těla.
00:31:58 -Jenže...
-Už se taky nemůžeš dočkat, viď?
00:32:04 Prach jsi a v prach se obrátíš.
00:32:11 Oblékat. Ukážeme legátovi cestu pravou.
00:32:16 Svinskou bránu - a na jih.
00:32:19 Na tvém pohřbu chce legát držet kázání, ve kterém vysvětlí,
00:32:24 jakou budoucnost přisoudil Čechám Bůh.
00:32:30 Prý je to smutná budoucnost.
00:32:34 Ale co my tu bez tebe? Jak sirotci.
00:32:39 -Legát se radil se samým Bohem?
-Ach, kdoví, s kým se radí legáti.
00:32:44 Se mnou se teprv poradí.
00:32:47 Až ho budou uši brnět, jak si poradí.
00:32:51 Vysvětlíme legátovi,
00:32:54 jakou budoucnost jsme přisoudili Čechám my.
00:32:58 Pýcha tě nadouvá a nekoříš se Bohu.
00:33:01 -Tobě se z toho zpovídat nebudu.
-A jeho náměstkovi na zemi?
00:33:06 Povýšil jsi Čechy, jako by to byla říše faraonova.
00:33:11 -A co tedy mají být?
-Poslušná dcera církve.
00:33:14 A skromný dílec Římské říše německého jazyka.
00:33:18 Čechy jsou Čechy, a ne dílec.
00:33:21 Čechy jsou moje dcera, a ty mi na ni nesahej.
00:33:24 -Ctít budeš církev.
-Já ji ctím.
00:33:28 A proto přijdu a vyženu z ní hady a vši.
00:33:31 Ty budeš první. A oba papežové za tebou.
00:33:34 Už se na tebe těšíme, synu. Přijdeš sám?
00:33:38 Nestarej se. Já a moji věrní...
00:33:50 Měl byste odejet, Eminence. Není tady pro vás bezpečno.
00:33:59 Mně se v Praze líbí. A nejsem sám.
00:34:04 Uřežeme ti uši, abys měl proč vzpomínat na Prahu.
00:34:11 Jdi mi z očí!
00:34:18 Neví, co činí.
00:34:27 Není v Čechách zvykem, řezat uši legátům.
00:34:34 -Jo, já vím.
-Uříznout hlavu je jistější.
00:34:42 Je mým zvykem, protivit se násilí.
00:34:50 No, pošleme mu sud piva, aby přišel na jiné myšlenky.
00:35:02 Čert mi ho byl dlužen.
00:35:11 -Kážou u svatého Apolináře.
-A u svaté Kateřiny.
00:35:16 A u svatého Mikuláše dole na rynku.
00:35:18 O správnosti víry a poslušnosti.
00:35:23 -Pár bosáků. -Jsou dobře obutí.
-Už je jich plná Praha.
00:35:29 -A kdo je sem pustil?
-Jdou volně.
00:35:34 Ke svatým hrobům jako obvykle.
00:35:42 Vymeteme je koštětem. Nebo nám budou plivat do oken?
00:35:48 -Mají zbraně.
-Z tvých zbrojnic!
00:35:53 Jsou vzorně vycvičeni a jejich odvaha je příkladná.
00:36:01 A slovo Boží kážou hlasem velikým.
00:36:06 Pomordují nás!
00:36:09 Kážou slovo Boží, a pod kutnou mají nůž?
00:36:14 Ano. Kopí a těžké meče poschovávali v klášteřích.
00:36:20 U jeptišek? Též jsem u svatých panen své kopí nejednou ztratil.
00:36:25 -Jak z Ovidia, co?
-V Čechách jsou panny přísné.
00:36:29 -Tady je všechno přísné. Odjeďte se mnou. -Mlč, biskupe!
00:36:38 Kolik mají pražská města ozbrojenců?
00:36:44 -Málo a...
-A jsou to Němci.
00:36:52 A my tady, na Hradě?
00:36:59 Jsou nám přednější kupci než vojáci.
00:37:03 -Straníme se bitev. -SMÍCH.
-Co je tu k smíchu?
00:37:15 Nebývá moudré urážet papežské legáty.
00:37:31 Vypadáš utěšeně, bratře Kvardiáne. A víno máš výtečné.
00:37:37 Bolzanské. Hodí se k pečeným tetřívkům a k bažantům.
00:37:43 -Jsi v Čechách spokojen?
-Je tady klid.
00:37:53 Až příliš. Lid je tu hříšný.
00:37:58 -Čím hřeší?
-Pravdou.
00:38:04 Nemám rád tyhle žerty. Nadešel čas činů.
00:38:11 Strhneme tipec Českému království.
00:38:15 Ale jak?
00:38:18 ZPĚV MNICHŮ.
00:39:08 A co ty?
00:39:11 Piješ si v klidu bolzanské, pečou ti tetřívky,
00:39:16 a zatím na Pražském hradě přijímají papežova legáta jako zloděje koní.
00:39:25 A když chci v Čechách zjednat nápravu,
00:39:28 musím sem vláčet své lidi až z Vlach.
00:39:31 A ty máš plný klášter ospalých minoritských kozlů,
00:39:36 co jen žerou a honí ženské.
00:39:38 Sancta Maria!
00:39:42 Vyplatíš mi 2 tisíce zlatých, teď hned.
00:39:46 Poručíš, aby naložili na vůz maso, špek, pivo.
00:39:50 -Je půst.
-Kuš.
00:39:53 V Židech koupíš ocelové klobouky a střelný prach. Slyšel jsi.
00:40:00 -Pro tvé svaté muže?
-Pro moje vojáky.
00:40:37 Je tady nevlídno.
00:40:41 -Nepropustil nás.
-Někteří ale máme napilno.
00:40:46 -Spěcháme za legátem.
-I ty, pane?
00:40:50 Legáti se rádi baví německy a němčina je řeč nudná.
00:40:54 -Nebo ne, můj markrabě?
-Neměl bys... -Tišeji. On asi spí.
00:41:01 A nebo na nás už dávno zapomněl.
00:41:04 Nezapomněl, biskupe.
00:41:17 Mrzí mě, jestli jsem byl někdy příčinou vaší nespokojenosti.
00:41:28 Žádám vás o věrnost a o pomoc.
00:41:40 Připsal bych vám v závěti město Cheb i s okolím.
00:41:47 Českému panstvu bych odpustil polovinu...
00:41:51 ...ne, čtvrtinu toho, co mi dluží na berních.
00:41:57 Rožmberkům bych dal možná Zvíkov.
00:42:03 České církvi zlepším prebendy.
00:42:08 A Říši římskou německého jazyka...
00:42:14 Já jsem se vždycky snažil ze všech sil.
00:42:20 Ale copak uhlídáš pytel blech?
00:42:26 Dal jsem této zemi mír, klidný život.
00:42:33 Vysoké učení, obrazy, chrámy, trhy, most.
00:42:46 Čechy kvetou. Má je spálit mráz?
00:42:58 Ohluchli jste? Ponižuju se, škemrám! A vy nic!
00:43:08 Stráže! Všechny zavřít.
00:43:14 Do věže!
00:43:27 Říkal jste do věže.
00:43:31 Marnost, marnost.
00:43:44 Je mi těžko. Nebýt vás, byl bych úplně sám.
00:43:49 Děkuji Bohu, že mi vás poslal.
00:43:52 Útěchu v stáří, v hodince smrti. Byla jste mi věrnou chotí.
00:44:00 Bůh vám to splatí na nebesích.
00:44:05 A na zemi?
00:44:08 Máte přece svá věrná města. Klidná, bohatá.
00:44:14 O klid vám nestojím. Jsem císařovna, a chci vládnout.
00:44:19 Budete císařovna vdova. Vládnout bude můj prvorozený.
00:44:24 Tak to určil Bůh a já.
00:44:30 Ještě se uvidí, kdo bude vládnout.
00:44:37 Vy také? A koho si na to přivedete, co?
00:44:43 Jeptišky? Tak běžte! Za legátem.
00:44:49 On vám nějaké sežene. Běžte!
00:44:58 Co si mě tak prohlížíš? Běž si za Jenštejnem.
00:45:02 -Radši bych zůstal s vámi.
-A co když si to nepřeji?
00:45:07 Co když jste mě už omrzeli? Vy všichni, vy, vy lidé.
00:45:39 LATINSKY: Otče náš, jenž jsi na nebesích...
00:45:53 BOHOSLUŽBA. Kyrie eleison - Pane, smiluj se.
00:45:59 Kriste eleison - Kriste, smiluj se.
00:46:09 MODLITBA - LATINSKY.
00:46:17 -Jak dlouho se v Praze ještě zdržíme? -Do Vánoc.
00:46:23 Pro rozkvět Čech.
00:46:25 Kdyby to skončilo vzpourou proti církvi.
00:46:30 Země je zralá k hříchu.
00:46:32 Celý svět je zralý k hříchu a k neposlušnosti.
00:46:38 Pravé křesťanství, pravdu.
00:46:42 Za pár let by tu honili biskupy jako štvanou zvěř.
00:46:54 Do Vánoc tu obnovíme zbožný pořádek.
00:46:58 Rozdrobíme Čechy jako rohlík a naházíme kačenám.
00:47:09 A po Vánocích?
00:47:11 I král francouzský chřadne. Bůh ví, co činí.
00:47:15 Rozdrobíme Evropu jako rohlík?
00:47:20 A naházíme ji církvi svaté.
00:47:26 ZÁVĚR BOHOSLUŽBY.
00:47:48 Modlím se, a nepomáhá to.
00:47:51 Mizerné zaměstnání, být císařem.
00:47:55 Pamatuješ ještě, jak jsme spolu šplhávali do okna?
00:48:00 -Taky sotva pleteš nohama.
-Však už jsme na konci cesty.
00:48:06 -Dost jsme se naputovali.
-Údolím slávy? -A marnosti.
00:48:13 Já ovšem zplodil 11 potomků.
00:48:16 -A ty? -Tři.
-Ale nemanželské, viď?
00:48:22 Jak jinak, když jsem kněz.
00:48:26 Dobře jsme pracovali.
00:48:29 -Jen jestli to mělo smysl.
-Mělo.
00:48:34 Ale... ale co dál?
00:48:39 Postavil jsem si věčný pomník, rozmočí ho déšť?
00:48:45 Potěš se ještě sluníčkem, je zimní, zapadá.
00:48:51 A nebo se něčeho napijeme? Poruč, ať přinesou.
00:48:55 Dobrý ležák je člověku někdy užitečnější
00:48:58 než všecky říše od Říma po Bagdád.
00:49:02 Já jsem císař.
00:49:06 Nemyslel jsem, že mé panování se ukončí tak směšnou událostí.
00:49:14 Mniši, sebranka nějaká, nic víc než veš v kožiše.
00:49:21 Kdyby to byl můj otec, Jan z Lucemburka, slavné paměti,
00:49:27 skočil by do sedla, jeho rytíři za ním...
00:49:32 Ale copak já vylezu do sedla?
00:49:36 Já... já umírám.
00:49:45 Neboj se, oni je vyženou.
00:49:48 Mnichy oni odjakživa nemají v lásce.
00:49:52 -Kdo? -Lidé. Pražané.
-Kteří Pražané? -Zdola, z města.
00:50:02 Ale já jsem to Pražanům nepřikázal.
00:50:05 Na to oni se tě, počítám, ptát nebudou.
00:50:08 -Mají na mnichy žízeň sami od sebe.
-Ale to by byla nepřístojnost.
00:50:14 Nikdo ať se mi do mých věcí neplete.
00:50:18 Nesluší se, aby kdejaký švec sám od sebe...
00:50:25 Ale hlouposti. Tohle není škrpál, mistře Vojtěchu.
00:50:33 Já žádné rvačky po Praze nestrpím.
00:50:40 Možná si malujeme čerta na zeď.
00:50:47 Co když opravdu přišli kázat slovo Boží.
00:50:51 V tom se jim přece nemůže bránit.
00:50:54 Ne, já zbožné mnichy v nenávisti nechovám.
00:51:02 Pošleme si pro ten ležák, viď? Neruš nás, přemítáme o slově Božím.
00:51:09 Máš radši rakovnické nebo turnovské?
00:51:13 -Jsou tady.
-Rakovnické je silně nahořklé.
00:51:16 -Je jich jako sarančat.
-Ale mně hořké pivo chutná.
00:51:21 ZPĚV MNICHŮ.
00:51:25 Hrnou se na nádvoří. A před kostel.
00:51:35 -Modlí se.
-A všecko zbožně pobijí.
00:51:49 Já umírám. Oni ti to neřekli?
00:52:01 Mistře Vojtěchu, ty buď tady, zatlačíš mi oči.
00:52:10 Vyřiďte si to vy dva.
00:52:16 Nestůjte tady jako sloup. Jste jednou král.
00:52:20 -Gott sei Dank. ( Díky Bohu.)
-Jsme vám k službám.
00:52:40 Nějak nám teče do bot, Vojtíšku, viď?
00:52:45 Opravdu myslíš, že je vyženou?
00:52:52 Vyženou.
00:52:56 Ale já jsem se o to neprosil. Já o ničem nevím.
00:53:05 Ovšem, idea je to chytrá.
00:53:09 Hned po pohřbu pojedete do Říma pokleknout před Svatým otcem.
00:53:14 A to se svým kancléřem, panem Lamprechtem.
00:53:18 -A v průvodu nejvyšších prelátů.
-A říšských knížat.
00:53:22 Poprosíte Svatého otce o požehnání.
00:53:26 A svěříte Čechy, skromný dílec Římské říše, do péče matky církve.
00:53:33 Dohlížet na to budu já.
00:53:36 Vládu v Čechách odevzdáte zatím panu Joštovi.
00:53:40 Až se vrátíte, budete sídlit na Křivoklátě.
00:53:44 -Může se věnovat lovu. -SMÍCH.
-Stvrdíte mi to přísahou.
00:53:49 Vzdejte se!
00:53:53 -Ne!
-Excelente, můj králi.
00:53:56 -Začíná to být zábavné.
-Jsem český král!
00:54:01 -Dáš mě zabít?
-Nejsem vrah.
00:54:06 Ale když budeš zlobit, vsadíme tě do věže.
00:54:09 A tohle si schovej. Mé mnichy rozčiluje, když vidí zbraň.
00:54:15 -Avanti.
-Svatí patroni, orodujte za nás.
00:54:21 Kopeš si hrob.
00:54:23 Pros za nás hříšné, Panno nebeská!
00:54:31 Máte strach? I smrt je možná zábavná.
00:54:37 -Ještě se chystáš do Florencie?
-Ne, zůstaneme. Je tu veselo.
00:54:42 Eminence! Vyhnali je.
00:54:56 Moji kameníci mají sílu, imperátore.
00:54:59 -Zbraně jim pobrali. -Komu?
-Mnichům. Bylo jich plné nádvoří.
00:55:05 Mí lidé odpočívali po práci a rušilo je to.
00:55:08 -Ženou je pryč. -Do polí?
-Dolů do města.
00:55:12 Pražané se jich tam ujmou.
00:55:22 Měl jsi tomu zabránit. Nebo ty chováš mnichy v nenávisti?
00:55:30 Chovám je v lásce.
00:55:33 Kéž Bůh požehná jejich kroky zpátky do Říma.
00:55:46 -Zabít ho!
-Teď už je pozdě, můj rytíři.
00:55:50 -Cos mi chtěl, mistře?
-Peníze, imperátore.
00:55:53 -Jsme jim dlužni. -Komu zas?
-Zedníkům, kameníkům, řezbářům.
00:55:58 Zaplatí se jim později.
00:56:00 -Ale oni teď mají...
-Pravdu, já vím. -A zbraně.
00:56:09 Zmiz.
00:56:29 Ještě se vám líbí?
00:56:33 -Mají sílu.
-Až budu vládnout... -Pokračujte.
00:56:40 Budou mi pomáhat.
00:56:54 Chvála Bohu a českým patronům.
00:57:00 Půjdeme k večeři?
00:57:05 Půjdu si po svých, paní.
00:57:13 Půjdu si sám.
00:57:57 Podivný svět.
00:58:06 -Co to tam hoří?
-Klášter minoritů.
00:58:10 Měli prý v refektáři střelný prach.
00:58:15 -A co ten křik?
-Tvoji Pražané. Honí papežence.
00:58:21 -Vraždí je?
-Ženou je přes Dobytčí trh.
00:58:25 Do Svinské brány, k jihu.
00:58:30 -Ševci mu budou pomáhat.
-Mají i zbraně.
00:58:36 -A taky pravdu mají.
-Pomohli ti z louže.
00:58:43 -Ale co dál?
-Nestarej se. Však oni si poradí.
00:58:52 Poradí si. Moje Čechy nezahynou.
00:58:59 -Oheň je nespálí.
-A meč je nezničí.
00:59:03 -A budou trvalejší kamene.
-Amen.
00:59:09 Ale budou to ještě moje Čechy?
00:59:18 Poradí si.
00:59:20 Jenomže beze mne, otče scholastiku, beze mne.
00:59:26 Ale tak je to možná dobře.
00:59:31 Už abych umřel, viď? Už je načase.
00:59:37 Ještě mi něco vypravuj. O mém... o mém panování.
00:59:48 Léta Páně 1333 pan Karel, prvorozený syn českého krále Jana,
00:59:57 vstoupil do svého dědičného království
01:00:02 a nalezl je ve stavu žalostném.
01:00:05 I panoval pak po dlouhou řadu let, zemi zvelebil a lidé ho měli rádi.
01:00:14 Když umíral, želeli ho Čechové a nazvali ho Otcem vlasti.
01:00:22 A Otec vlasti, to je panovník,
01:00:25 který když posléze svou zemi opouští, ona může žít i bez něho.
01:00:34 A Čechy...
01:00:40 Čechy mohly žít i bez něho.
01:00:49 Z čehož on, umíraje, byl i pyšný, i dosti smuten.
01:00:59 Ale samo o sobě to bylo dobré a veselé.
01:01:12 ZVONY.
01:01:30 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Hra Jiřího Šotoly je dramatem posledních dnů života římského císaře a krále českého Karla IV.. Není jen historickou rekonstrukcí, s velkou básnickou nadsázkou vypovídá o životě, lidských a politických postojích tohoto významného panovníka. Do Prahy v roce 1378 již potřetí přijíždí papežův legát, protože se očekává úmrtí Karla IV.. Končí jedna velká a slavná éra českých a evropských dějin. Karel IV., hrdý na to, z jaké bídy povznesl svou milovanou českou zemi ke světovému významu a kráse, trne hrůzou z jejího pokoření po vlastním odchodu…
Titulní roli důstojného a hrdého panovníka s autoritou ztělesnil Martin Růžek, nejistého a nesebevědomého králova syna Václava IV. hrál mladý Oldřich Kaiser.