Pohádka o tom, jak Apolenka díky skleněné kuličce zažila neuvěřitelné věci (1990). Hrají: D. Patrasová, K. Jandová, J. Zahajský, K. Macháčková, H. Maciuchová a další. Scénář B. Šindelářová. Kamera F. Procházka. Režie S. Simonová
00:00:02 Takové malé krejčovství, málem zapomenuté na konci města.
00:00:08 Není to to pravé místo pro kouzelná dobrodružství?
00:00:14 Cesta je sem dlouhá, a většinou tu vládne klid.
00:00:19 Ale jednou za čas se zvonek u dveří přece jen rozhoupá.
00:00:25 Jako právě teď.
00:00:28 ZVONEK ZVONÍ.
00:00:54 -Rukulíbám.
-Dobré poledne.
00:01:01 Jaké bude vaše ctěné přání, prosím?
00:01:05 -Ráda bych...
-Mám tu krásné látky...
00:01:13 Apolenko!
00:01:18 Snad tedy kostým? Doporučoval bych bílý, možná nějaký proužek?
00:01:28 -Myslela jsem modrý?
-Vyloučeno! Bílá je elegantnější.
00:01:34 -Došel mi nádherný kousek látky.
-Tak já se na něj podívám.
00:01:40 Bude mi ctí, prosím.
00:01:43 Slečinka tady na nás chvilku počká.
00:01:47 -Prosím.
-Děkuji.
00:02:27 HODINY BIJÍ.
00:02:35 POKAŠLÁVÁNÍ.
00:02:46 -Pod stolem!
-Je tam!
00:02:56 -Mé jméno je Valentýna.
-Já jsem Apolenka.
00:03:02 Mohu se podívat?
00:03:06 -Odkud ji máš?
-Našla jsem ji.
00:03:09 Jednou ráno, po veliké bouřce. Ležela u nás na trávníku.
00:03:17 Viděla jsi? To je znamení pro nás.
00:03:22 Ta kulička patří někam, odkud se nesmí nic ztratit.
00:03:27 Co budeme dělat?
00:03:29 Musíme najít toho, komu kulička patří.
00:03:34 -A najdeme ho?
-Pochopitelně!
00:03:39 Teď je přesně vhodná doba. Je právě 12 hodin.
00:03:46 Pojď!
00:03:50 To se ochladilo!
00:03:52 -Apolenko!
-Už běžím!
00:03:56 Jé!
00:04:00 To jsou ale nevychované způsoby!
00:04:09 -Promiňte, vzbudila jsem vás?
-Kdo tady mluví o spaní?
00:04:16 Jsem na lovu!
00:04:20 -Smím vás pohladit?
-No prosím.
00:04:25 Ale jen chvilku, čekám tu totiž na myš.
00:04:33 Spíš myslím, že jsi spal.
00:04:36 Nespal, čekal jsem na myš! Jednu jsem tu viděl. Před časem.
00:04:45 -Tak proč nejdeš lovit někam jinam?
-To je právě to!
00:04:51 Všechny myši zmizely. Tamta byla poslední, a kdoví, kde je jí konec?
00:04:59 Chudáčku, to je hrozné!
00:05:06 -Tak já poběžím!
-Tak běž!
00:05:12 -Na shledanou!
-Na shledanou!
00:05:17 -Je moc roztomilý.
-Mělo by tu být plno myší.
00:05:22 -Však se zase objeví!
-To doufám.
00:05:26 Pojď!
00:05:29 CHRÁPÁNÍ.
00:05:30 Tamhle někdo je!
00:05:44 Tady snad všichni spí.
00:05:51 Je to on!
00:05:56 Dobrý den, strýčku.
00:05:59 -Valentýnko, co tady děláš?
-Dívám se na tebe. Nevypadáš dobře.
00:06:06 To se ti jenom zdá! Cítím se výborně.
00:06:13 -Jsem rád, že tě zase vidím.
-A co děláš tady?
00:06:18 -Co bych dělal? Já tady cestuji.
-Cestuješ?
00:06:24 Co se divíš? Rád se něčemu přiučím.
00:06:28 -Nová kouzla...
-Nová kouzla?
00:06:31 Mladá dáma! Promiňte, že jsem se ještě nepředstavil.
00:06:37 Mé jméno je Babran Dabra. Kouzla a čáry všeho druhu.
00:06:43 Apolenka.
00:06:44 Ráda bych si tady někde sedla.
00:06:49 Prosím!
00:06:55 Pojď!
00:06:59 -Ráda bych viděla nějaké kouzlo.
-Kouzlo?
00:07:04 -Ale já...
-To je snad velmi dobrý nápad?
00:07:09 -Jsou to jenom samé známé věci!
-Prosím!
00:07:14 Tak já se pokusím.
00:07:17 Tak třeba kouzelný váček.
00:07:21 Stačí si něco pomyslet, pak udělat kouzelný uzlík a přání je splněno!
00:07:29 Co by sis přála?
00:07:31 Přejte si dračí zub. To je nesmírně užitečná věc.
00:07:37 -K čemu bude Apolence dračí zub?
-Už je pozdě! Prosím, dračí zub!
00:07:49 -Tohle že je dračí zub?
-Já to nechápu!
00:07:54 Vždyť jsem ho tam sám dával.
00:07:57 Povíš mi, co se tady vlastně stalo?
00:08:02 Stalo se něco hrozného.
00:08:05 Kouzelný prsten - nic!
00:08:11 Kouzelná hůlka - nic!
00:08:15 Nic, nic, nic! Všechno k ničemu! Obyčejné krámy!
00:08:20 A tohle, má drahá, býval kdysi kouzelný ubrousek "prostři se".
00:08:29 Ubrousku, prostři se! Nic.
00:08:36 Ani nevím, kdy jsem naposledy jedl.
00:08:40 A také jsem zabloudil.
00:08:43 Především se musíš dát do pořádku. A potom se najíst. Dál uvidíme.
00:08:51 Myslím, že to bylo někde tady!
00:08:56 KLEPE NA STROM.
00:08:58 Ano. Pojďte!
00:09:13 Zvenčí to vypadalo jako obyčejný strom.
00:09:17 A je to tu veliké! Snad tu mají něco k jídlu.
00:09:22 Pěkně vítám!
00:09:25 Klepali jsme, nikdo neotvíral, tak jsme vešli.
00:09:30 Velice se omlouvám. Račte ke stolu. Prosím.
00:09:39 Hned to bude!
00:09:46 Prosím.
00:09:48 Copak máte k jídlu?
00:09:51 Octový dort s bramborovou nádivkou. Můj vlastní recept!
00:10:11 Vidím, že vám nechutná.
00:10:14 Tak snad abychom zase šli?
00:10:17 Nevím, co se to děje. Nic se mi nedaří.
00:10:22 A nemůžu najít ani jednu kuchařskou knihu!
00:10:26 To je mi líto. Ale nemáte aspoň kousek chleba?
00:10:32 Kousek chleba? Ten mám.
00:10:35 Prosím, tady je.
00:10:54 -Ale to strašně pálí!
-Také jsem tam dal papriku!
00:11:00 Papriku? To je přece úplný nesmysl!
00:11:06 Že nesmysl?
00:11:13 To už přestává všechno! Tady se určitě něco děje!
00:11:18 KÝCHNUTÍ.
00:11:38 -Je trochu špinavý.
-Taky vidím.
00:11:42 Jé, a tady má díru!
00:11:46 Je mi to líto. Byla to nešťastná náhoda.
00:11:50 Prosím?
00:11:52 Malé kýchnutí, zcela nezáměrné! Moc mě to mrzí.
00:11:58 Býval to pěkný klobouk.
00:12:00 Měl byste si dávat pozor a nekýchat tak zbrkle.
00:12:06 To není tak jednoduché. Mám totiž děsnou rýmu.
00:12:11 A nemohu se jí zbavit.
00:12:13 Také někdy mívám rýmu. Ale tohle se mi ještě nestalo.
00:12:19 Máte štěstí, že mě nepřepadl třeba kašel.
00:12:24 To byste se s kloboukem už vůbec neshledaly.
00:12:29 Máte opravdu veliké schopnosti!
00:12:33 Ale velice rychle slábnou! To tou rýmou!
00:12:37 -Nemohu ani pořádně pracovat!
-A co vlastně děláte?
00:12:43 Především - vítr. Pak také déšť. A hromy a blesky!
00:12:52 -Ale s tím je teď konec.
-Jak to?
00:12:57 Protože mi ukradli hromový pytlík a hůlku blýskavici.
00:13:02 -Vím, kdo to udělal!
-Kdo?
00:13:05 Moje bývalá pomocnice, Hromnice!
00:13:09 Jednoho dne zmizela a mé věci s ní!
00:13:13 -A kde myslíte, že je teď?
-Já myslím, že tady někde blízko.
00:13:22 -Jak to?
-Protože ji každou chvilku slyším.
00:13:29 HROM.
00:13:31 DIVOKÝ SMÍCH.
00:13:54 -Neříkal jsem to?
-To jsou věci!
00:13:57 Že si tohle nechá Sluneční paní líbit?
00:14:02 -Asi o tom neví.
-Proč myslíte?
00:14:05 Protože vůbec nevychází z domu.
00:14:09 Proto je tady pořád zamračeno a zima.
00:14:13 Moc se to tu změnilo, od té doby, co jsem tu nebyla.
00:14:19 -Proč jste sem vlastně přišla?
-Podívejte se! -Jé!
00:14:26 To je určitě ona!
00:14:31 -To je zvláštní.
-Vy tu kuličku znáte?
00:14:35 -Není snad vaše?
-Moje? Ne.
00:14:39 Ale myslím, že ji znám. Kdepak jsi ji našla?
00:14:45 U nás doma na zahradě.
00:14:47 -U lidí?
-Ano, u lidí.
00:14:50 To je kulička z klobouku Sluneční paní!
00:14:54 Ona svůj klobouk přece nikdy neodkládá?
00:14:58 -Možná v noci?
-To je pravda.
00:15:02 Když už Hromnice ukradla hromový pytlík a blýskavici,
00:15:09 mohla by ukrást pomocí hromu a blesku i kouzelný klobouk!
00:15:16 A ten klobouk má velikou moc!
00:15:20 Má-li ho cizí osoba, nedivím se, že je tu všechno vzhůru nohama!
00:15:28 -Promluvme si o tom někde v bezpečí. -Vím kde.
00:15:39 Konečně jsem se dočkala!
00:15:43 Co jsem se jí nahledala!
00:15:46 Bez kuličky na jehlici je tvá kouzelná moc k ničemu.
00:15:52 Tolik kuliček jsem našla! A žádná nebyla ta pravá.
00:16:00 Ale teď už mi neunikne!
00:16:04 Pak zničím Sluneční paní a vládnout budu já!
00:16:12 Blesky, hromy, hromoblesky!
00:16:18 Temná noc.
00:16:21 Zjistili jsme, že se tu v poslední době děje mnoho podivného.
00:16:30 To tedy ano!
00:16:32 Už jsme to poznali i na vlastní kůži.
00:16:36 Mne například, se zmocnila neovladatelná rýma.
00:16:49 -Kouzla ztrácejí svou moc.
-Jídlo je nepoživatelné.
00:16:56 -A kocour nemá myši.
-To je pravda.
00:17:01 Ale co za tím vězí?
00:17:07 To vám hned teď řeknu.
00:17:11 Jen se klidně raďte. Není vám to nic platné.
00:17:16 Já už si kuličku ohlídám!
00:17:19 A pak vám ukážu, kdo je tady pánem!
00:17:25 Já, já! A ne ta!
00:17:31 Aspoň že svítit nemůže, když nemá klobouk.
00:17:38 Ale když je to tak, co budeme dělat?
00:17:42 Tak Hromnice!
00:17:44 -To jste si vybral pomocnici!
-Netušil jsem, co je zač!
00:17:50 HROM.
00:17:53 -Asi už má i kouzelný klobouk!
-No právě!
00:17:57 Musíme nějak ten klobouk od ní dostat zpátky.
00:18:02 Mám nápad! Napekl jsem koblihy.
00:18:06 Někam je položíme a jejich vůně přiláká Hromnici.
00:18:12 Ta se do nich pustí a někdo z nás jí klobouk nenápadně sebere.
00:18:19 To snad nemyslíte vážně? Jakápak vůně?
00:18:23 Jaképak koblížky, vždyť to jsou dělové koule!
00:18:29 Tvrdé jako kámen!
00:18:34 Máte pravdu.
00:18:36 Moci tak za ní poslat mou kouzelnickou hůlku!
00:18:42 -Ale nemůžeš.
-Bohužel, nekouzlí.
00:18:46 Asi bychom se měli poradit se Sluneční paní.
00:18:51 -To se mi zdá rozumné.
-Jenže to nejde!
00:18:55 Sluneční paní totiž přichází na zem jen zřídka.
00:19:01 Naposled tady byla při mých narozeninách.
00:19:06 Nemá někdo z vás dnes narozeniny?
00:19:10 Nemám.
00:19:12 -A co ty?
-Také ne.
00:19:16 -Poslyšte, co kdybych já třeba...
-Ale ne!
00:19:22 KÝCHNUTÍ.
00:19:34 -Dobrý den, hledáte někoho?
-Ne, kdepak.
00:19:40 Nevidíte, jak vypadám? Mohu já se takhle někde ukázat?
00:19:46 V poslední době je to se mnou nějak špatné.
00:19:51 S vámi také? Z toho si nic nedělejte!
00:19:55 -To se určitě spraví.
-Myslíte?
00:20:03 -Něco vám spadlo.
-Jé, pytlík! To nic není.
00:20:14 -Mohly bychom si spolu něco zahrát.
-Moc ráda!
00:20:19 -Co hrajete nejraději?
-Kuličky! I jiné hry.
00:20:24 Já také ráda hraju kuličky. Mám jednu krásnou!
00:20:29 Ona vlastně není moje. S tou hrát nemůžu.
00:20:34 Zahrajme si alespoň jednu hru! A jenom tak, ne doopravdy.
00:20:41 Tady je důlek. Tak já začnu.
00:21:00 -A jste na řadě.
-Tak prosím ustupte!
00:21:06 Cože?
00:21:07 -Stojíte mi na kuličce!
-Promiňte.
00:21:25 -Nezahrajeme si ještě jednou?
-Už ne.
00:21:29 Vyměním všechny své kuličky za tu tvoji!
00:21:34 To nejde.
00:21:35 Tobě k ničemu není, ale já ji moc potřebuji!
00:21:41 Není přece moje!
00:21:43 Vrátím ji tomu, komu doopravdy patří.
00:21:48 -Ta kulička je z mého klobouku!
-Z klobouku?
00:21:55 Vy jste Hromnice! A ukradla jste Sluneční paní klobouk!
00:22:01 Máš pravdu. Jsem Hromnice. A jsem silná a mocná!
00:22:06 -Dej mi tu kuličku, nebo!
-Nedám!
00:22:11 Tak ty mi ji nedáš?
00:22:15 HROM.
00:22:21 HROM.
00:22:30 Ale dáš!
00:22:35 -Pořád takový rámus! To je hrozné!
-Je to opravdu nesnesitelné!
00:22:44 -Kde je Apolenka?
-Vždyť tady byla! -Ale není!
00:22:50 Apolenko! Apolenko!
00:22:53 -Venku se určitě něco děje!
-Rychle za ní! Všichni!
00:23:12 Hromnice, že se nestydíš!
00:23:15 Ticho!
00:23:17 Teď tady poroučím já!
00:23:20 -Co budeme dělat?
-Musíme honem něco vymyslet!
00:23:32 Au!
00:23:36 To jsem si dal!
00:23:37 -A chce se mi kýchnout!
-To nesmíte!
00:23:41 Musíme rychle Apolence pomoci!
00:23:45 -Běžte pro ty vaše koblížky!
-Cože? -Pro koblížky!
00:23:51 Dej mi ji! Mám tě v hrsti, stejně ti nikdo nepomůže!
00:23:58 -Strýčku, umíš ještě mířit?
-To doufám!
00:24:04 -Dáš mi tu kuličku!
-Ne!
00:24:08 Apolenko! Apolenko, honem sem!
00:24:20 Apolenko!
00:24:23 Kulička!
00:24:26 KÝCHNUTÍ.
00:24:30 Kulička!
00:24:33 To ne!
00:25:11 Au! To pálí!
00:25:21 Pomozte mi!
00:25:30 Jé!
00:25:33 -Co s ním uděláme?
-Musíme ho vrátit Sluneční paní.
00:25:39 Vy byste to mohl dokázat!
00:25:42 Rýma už trochu polevila, tak to hned zkusíme.
00:25:49 FOUKÁ.
00:26:16 -Tohle už nedám nikdy dohromady!
-Ukažte! To je smůla!
00:26:24 To jsem nechtěl.
00:26:35 -Prsten je zase v pořádku!
-Gratuluji.
00:26:39 Teď vám můžu těch hůlek vyčarovat tisíce!
00:26:44 Opravdu? Stačila by jedna. Potřebuji ji nutně ke své práci.
00:26:56 Stůj!
00:26:58 Neukážeš se tu více, ať je z tebe blýskavice!
00:27:15 -Jé! Ta je jako nová! Děkuji vám!
-A o Hromnici je také postaráno!
00:27:22 Teď si hromů a blesků užije dosyta.
00:27:28 -No jo.
-Copak?
00:27:31 Jen jsem si vzpomněl, že si budu muset najít novou pomocnici.
00:27:37 Nechte to na mně a na mé hůlce!
00:27:42 -To by taky šlo?
-Dávejte pozor!
00:27:47 Velké kouzlo všechno změní, ať tu stojí, kdo tu není!
00:27:58 -Já jsem Hromnička.
-No to je báječné!
00:28:12 Já si blýsknu!
00:28:18 A teď hrom!
00:28:22 HROM.
00:28:26 -To se mi opravdu povedlo!
-A je po starostech.
00:28:31 Jen...
00:28:40 Myslím, že Valentýna by potřebovala nový klobouk.
00:28:45 To je maličkost.
00:28:58 Jé!
00:29:00 -Poslední model!
-Ještě krásnější než ten první.
00:29:06 Všechno je báječné, všechno je skvělé!
00:29:11 -A já vás zvu na velkou hostinu!
-Ne!
00:29:16 A pročpak ne?
00:29:21 No ne!
00:29:29 -Bylo to skvělé!
-Já už vážně nemůžu!
00:29:34 To bylo vynikající!
00:29:37 -Všechno je zase jak má být.
-Okamžik!
00:29:51 Ubrousku, prostři se!
00:29:57 Výborně! Všechno je zase jak má být!
00:30:03 A to všechno díky Apolence.
00:30:06 Byla jsi opravdu statečná. Proto ode mne dostaneš dárek.
00:30:12 -Co by sis přála?
-Já ani nevím.
00:30:17 Já bych si rady věděla.
00:30:20 Sluneční paní!
00:30:23 Přišla jsem vám poděkovat. A teď snad i trochu poradím.
00:30:31 Pojď blíž, kouzelníku!
00:30:45 Zavři oči, Apolenko! Je to překvapení.
00:30:58 Pospěšme si, už je moc hodin!
00:31:03 Už!
00:31:08 Už jsme tady, Apolenko. Pan Hedvábný je jako vítr.
00:31:14 -Mňau!
-Dárek!
00:31:16 -Kde se tady vzal?
-Smím si ho nechat?
00:31:21 -Co když někomu patří?
-Je můj, maminko.
00:31:26 Já toho kocoura znám, opravdu nepatří nikomu.
00:31:31 -Leda snad tady slečně?
-Tak dobrá.
00:31:35 A výborně chytá myši!
00:31:38 -Tak na shledanou.
-Na shledanou.
00:31:42 A tady náš příběh končí.
00:31:45 Sluneční paní má svůj kouzelný klobouk,
00:31:50 a všechno je zase jak má být.
00:31:53 Byla to pravda, nebo sen?
00:31:57 Na to se zeptejte třeba kocoura, možná vám to poví.
00:32:03 Kdo ví?
00:32:11 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Malá holčička Apolenka (K. Jandová) se dostala pomocí oživlé figuríny a kouzelné kuličky z krejčovského krámku do říše divů, kde prožila neuvěřitelné zážitky. Apolenka užasla, co všechno tam uviděla. Mluvícího kocoura, kouzelníka, kterému se zlomila kouzelnická hůlka a on nemohl čarovat, kuchaře, který dával do koláčů místo mléka ocet, vítr, který měl rýmu, a záludnou vílu Hromnici (H. Maciuchová), která tu pěkně řádila. Ale hlavně poznala Sluneční paní (D. Patrasová) a její kouzelný klobouk…