Pohádka podle Františka Hrubína o létajícím koni a lásce, která i velké vzdálenosti překoná. ### Režie: Věra Jordánová. Scénář: Karel Šiktanc. Hrají: Petr Čepek, Jaroslav Mikulín, Ladislav Pešek, Milena Steinmasslová a další.
00:00:41 Že prý je stáří moudrost. Kdo ví?
00:00:47 Tady ty staré stromy kolem
00:00:50 vídaly po léta zavilost, lásku, smích,
00:00:54 a přece stojí dál a mlčí bez konce,
00:00:59 zatímco my, staří kejklíři,
00:01:03 bloudíme po světě a vracíme se nahlas k příběhům,
00:01:09 které už dávno vzalo povětří a pomíjivá voda.
00:01:32 Ukaž, kupče.
00:01:39 To je krása. Co tomu říkáš, bratříčku?
00:01:44 -Učiněná nevěsta.
-Jenom ženich mi ještě schází.
00:01:48 Natrápila ses svých nápadníků málo?
00:01:50 Chodí sem skoro v celých průvodech.
00:01:52 Vy víte, že už jsem si dávno vybrala.
00:01:55 Ano, pána z Nemanic,
00:01:58 který si nedokázal poradit ani s tím lotrem Matyášem,
00:02:00 ačkoliv mi to třikrát slíbil.
00:02:02 Když slíbil, tak to udělá.
00:02:06 Já se svatbou nespěchám, tatínku.
00:02:22 Ale pan Hynek by si měl pospíšit, nebo se ho dočkáš jako babička.
00:02:26 -To ano.
-Tatínku...
00:02:28 Ale jak říkám, jestli neposadí Zrzka Matyáše do vězení,
00:02:31 ať sem ani nechodí.
00:02:33 Když mám mít zetě z chudého kraje, ať alespoň drží slovo!
00:02:39 -Koho to sem zase čerti nesou?
-Asi zase nějaký další ženich.
00:02:47 Adélko, způsobnou tvářičku!
00:02:55 Vznešený kupec Damián, Veličenstvo,
00:02:58 přichází složit hold urozené princezně.
00:03:01 Co jsem říkal? Já snad začnu věštit.
00:03:04 -Ať vejde.
-K čemu to všechno je?
00:03:07 Jsi jako medový strom a čmeláci bzučí a bzučí.
00:03:20 Jaké máš přání?
00:03:23 Chodím hodně po světě, Výsosti.
00:03:26 A protože mi kdekdo vyprávěl o půvabu tvé dcery,
00:03:29 dovolil jsem si přinésti dar,
00:03:32 který by nalezl milost v jejích očích.
00:03:35 Všichni mi totiž tvrdili, že její ruka je dosud volná.
00:03:38 Vítám tě na svém dvoře.
00:03:41 Tvůj důkaz přízně bude pro moji dceru potěšením.
00:03:45 Prosím.
00:03:48 Má oči jako upír.
00:03:58 Nevěděl jsem, že je u vás zvykem jezdit na dřevěných koních.
00:04:03 Neposmívej se, princi, to není obyčejný kůň.
00:04:06 Je celý z ebenového dřeva,
00:04:08 a je tak rychlý, že se mu živí koně nevyrovnají.
00:04:10 To zní náramně,
00:04:12 jenže slovy ještě nikdo koně nezkrotil, ani dřevěného.
00:04:18 Nepřišel jsem mluvit do větru, Výsosti.
00:04:21 Můžeme přece ebenového koně vyzkoušet.
00:04:24 To bych rád.
00:04:26 Ještě jsem dřevěnou kobylku nesedlal.
00:04:28 Výborně, bratříčku.
00:04:35 No, moc se mu nechce.
00:04:44 Chodíte si k nám na sever tropit z lidí blázny, cizinče?
00:04:49 Strpení, Výsosti.
00:04:51 I dřevěného koně třeba umět osedlat.
00:04:54 Ale já nemám moc času, tak si pospěš.
00:05:04 Tady je knoflík ze slonové kosti.
00:05:07 Ten lehce stiskni.
00:05:16 -Bratříčku!
-Co je to?
00:05:18 Co je to za ztřeštěné kousky?
00:05:20 -Podívejte, už je skoro v oblacích!
-Bratříčku!
00:05:42 Hraješ si s ohněm, cizinče.
00:05:45 Jestli se můj syn nevrátí, dožiješ život tady ve vězení.
00:05:48 A já nerad mluvím do větru!
00:06:11 Divná země...
00:07:03 Ne, tu ne. Tu mou.
00:07:18 ZPÍVAJÍ
00:08:05 To je smutná píseň.
00:08:13 Proč taky sama nezpíváš?
00:08:16 Třeba zpívám falešně.
00:08:18 To ne.
00:08:20 V tobě určitě nic falešného není.
00:08:25 Vždyť mě ani nevidíš.
00:08:28 Pojď blíž. Nebo máš ze mě strach?
00:08:33 Strach? To ne.
00:08:38 Ale nohy mám najednou jako z olova.
00:08:41 Jako bys byla nějaká kouzelnice.
00:08:48 Jaké máš zvláštní vlasy... Skoro se tu od nich rozsvítilo.
00:08:54 Můžu ti svítit na cestu.
00:08:58 Budu tvým sluhou, chceš?
00:09:01 Proč sluhou? Mám jich, kolik chci.
00:09:07 Kdo vlastně jsi?
00:09:10 -Jsem Zajnab.
-Zajnab?
00:09:14 Dcera vladaře jižních moří. A kdo jsi ty?
00:09:18 Otakar, syn severního krále.
00:09:23 Jsi princ, a chtěl jsi být mým sluhou?
00:09:29 A čím ti tedy mám být?
00:09:33 Řekl jsi, že mi budeš svítit na cestu.
00:09:35 Tak mi sviť.
00:09:40 To je málo, ne?
00:09:44 To není málo.
00:09:46 Dost! Jestli nechceš umřít...
00:09:51 Tatínku!
00:09:55 A teď se braň!
00:10:39 Jsi duch, že jsi pronikl všemi mými strážemi?
00:10:45 Duch?
00:10:46 Ne, jsem člověk jako ty.
00:10:53 Ale teď se mi stalo něco, co jsem v životě nezažil.
00:10:58 Tvá dcera je tak krásná, že se mi zastavilo srdce.
00:11:03 -Prosím tě, dej mi ji za ženu.
-Cože?
00:11:08 Jestli mi ji nedáš, vezmu si ji sám.
00:11:11 Sám? Ty blázne!
00:11:15 Už před lety jsem ji zaslíbil vládci Bílé zátoky.
00:11:19 Stane se jeho ženou.
00:11:22 Budu o ni bojovat. Vyzvu ho na souboj!
00:11:27 To nemusíš.
00:11:29 Promluvil jsi bez dovolení s jeho nevěstou.
00:11:33 Taková opovážlivost se u nás trestá třeba i smrtí.
00:11:39 Vládce Bílé zátoky tě sám brzy vyhledá.
00:11:43 Pojď, Zajnab.
00:11:47 Připravte mu komnatu!
00:11:51 Zajnab...
00:12:01 Bláhové mládí.
00:12:04 Princ Otakar sotva oka zamhouřil,
00:12:08 a spanilá Zajnab těch několik úzkostlivých hodin provzdychala.
00:12:12 Ale darmo bylo slunce prosit, aby ještě počkalo.
00:12:15 Kdesi u moře teskně zazvonily lodě,
00:12:19 a z růží v zahradách se rosa hrnula jak křišťálové slzy.
00:12:49 Zajnab...
00:12:55 Jsem vládce Bílé zátoky.
00:12:57 Od chvíle, kdy mi otcové zaslíbili Zajnab,
00:13:00 nepromluvil s ní bez mého svolení žádný muž.
00:13:04 Ty jediný jsi tento zákon porušil a oslovuješ ji i v mé přítomnosti.
00:13:10 Žádám tě proto, abys mi splatil urážku.
00:13:14 Neboj se, Zajnab.
00:13:16 Buď budu žít s tebou, nebo nebudu žít vůbec.
00:13:20 To bylo naposled, cos mě urazil.
00:13:23 Zbraně!
00:13:30 -Zajnab tvou nevěstou nikdy nebude.
-Braň se!
00:14:01 Vyhrál jsem. Zajnab je moje.
00:14:09 Zvítězil jsi, cizinče.
00:14:12 Tvá šlechetnost je ti ke cti.
00:14:16 Poděkuj mu za svůj život, vládce Bílé zátoky.
00:14:22 A protože jsi prohrál v boji, prohráváš i mou dceru.
00:14:28 Mně nezbývá, než vzít své slovo nazpátek.
00:14:32 Odejdi.
00:14:41 -Zajnab...
-Nejsi tu doma, cizinče,
00:14:44 proto nevíš, co ví i poslední z mých sluhů.
00:14:49 Překazil jsi mou vůli,
00:14:51 zmařil jsi sňatek, zaslíbený bohům,
00:14:55 proto budeš potrestán podle zákonů této země.
00:14:59 -Vyhrál jsem, ne?
-Ano, vyhrál jsi svůj život.
00:15:02 Ale uvalil jsi hanbu na můj dům. Budeš uvržen pod zem,
00:15:08 aby tvou tvář už nikdy nikdo nespatřil.
00:15:13 Nerozumím vašim zákonům, ale nemám na vybranou.
00:15:18 Jenom bych se ještě rád rozloučil se svým koněm.
00:15:26 -Přiveďte jeho koně!
-Není potřeba, je tady.
00:15:41 Co to má znamenat?
00:15:47 Na shledanou, Zajnab.
00:15:51 Otakare...
00:15:55 Neboj se, Zajnab, vrátím se pro tebe.
00:16:01 Je to duch a chtěl mi odnést dceru.
00:16:18 Málo je zázraků na světě.
00:16:21 Ale mladá láska je jistojistě jedním z divů světa.
00:16:25 Letěl princ Otakar na svém ebenovém koni zpátky domů,
00:16:29 vesmírné povětří mu sladce zpívalo nad hlavou,
00:16:32 ale on neviděl, neslyšel,
00:16:34 krásné oči spanilé Zajnab mu nedaly zapomenout.
00:16:50 Adélko...
00:16:54 Nebreč, prosím tě.
00:16:57 Od té doby, co znáš pana Hynka, máš slzy pořád na krajíčku.
00:17:00 Hynek za nic nemůže.
00:17:04 Tatínka se zeptej, proč pořád pláču.
00:17:07 No a co? Copak Hynek toho zpropadeného Matyáše nedostal?
00:17:11 -Vyhnal ho ze země.
-Tak vidíš!
00:17:14 Jenomže tatínkovi to nestačí.
00:17:18 Řekl, že musí Matyáše vsadit do vězení, a to Hynek nesplnil.
00:17:23 Je to král. A dané slovo je dané slovo.
00:17:28 A král je jiný otec než ostatní?
00:17:32 To je mu úplně jedno, že jsem nešťastná?
00:17:38 Kdybys aspoň ty věděl, co to je mít rád.
00:17:43 -Já to vím.
-Bratříčku...
00:17:47 Taky vím, jak to umí bolet.
00:17:50 -Copak, Otakare?
-Tatínku...
00:17:59 Co je ti, chlapče?
00:18:05 Zamiloval jsem se, tatínku.
00:18:09 To tě asi potká ještě párkrát v životě.
00:18:13 Já býval kdysi taky takový.
00:18:16 Ale ne, tatínku, já už žádnou jinou nechci!
00:18:19 Tak to ne, chlapče, nejsi přece sám.
00:18:22 Máš své království,
00:18:24 čeká tu na tebe tisíc vladařských povinností.
00:18:26 -Otče...
-Ne, mluvím vážně!
00:18:28 Na kratochvíle zapomeň. Nepustím tě už nikam ani na krok.
00:18:32 -Chtěl jsem ti jenom ukázat...
-Jsi příští král!
00:18:36 Králové se nerozhodují přes noc.
00:18:38 Na takové věci je času habaděj.
00:18:45 Počkejte, Milosti, musím upravit tu vlečku.
00:18:50 Podívej, mám dokonce svatební šaty.
00:18:54 Jsou krásné.
00:18:57 -Ano, krásné.
-Tatínku...
00:19:02 A ve skříni budou ještě krásnější.
00:19:13 Představ si to,
00:19:15 on mi přijde oznámit, že toho darebáka zahnal za hranice.
00:19:18 Hrdě mi to říká, a vůbec mu nevadí,
00:19:21 že ten mizera bude loupit o pár lesů dál.
00:19:24 -Tatínku...
-Ba, potřebuji tě tady, synku.
00:19:27 Je toho všeho na mě už asi moc.
00:19:34 Otče, to je ten kupec, co nám daroval ebenového koně, ne?
00:19:39 Ano, do včerejška seděl v hradním vězení.
00:19:42 -Stejně v tom byly nějaké čáry.
-Ve vězení?
00:19:44 Vždyť nám daroval koně, který má cenu zlata!
00:19:46 Dobře, však jsem ho pustil jen co ses vrátil.
00:19:49 Nabídl jsem mu, aby u nás nějaký čas zůstal,
00:19:52 ať si vynahradí těch pár dnů, co seděl ve vězení o chlebu a vodě.
00:20:03 Oběd je připraven, vznešený pane. Jeho Veličenstvo vás zve ke stolu.
00:20:09 Mě? Jaká čest!
00:20:16 Už jsi to někdy slyšel?
00:20:18 Přijdeš se jí poklonit, přineseš jí dar,
00:20:21 a oni tě zavřou jako nějakého pobudu.
00:20:24 -Slyšíš, co říkám?
-Ano, pane.
00:20:28 Ani mě vlastně pořádně neodmítla. Nic, vlastně nic.
00:20:33 Jenom prý si dosyta užívej našeho pohostinství.
00:20:38 Běž mě ohlásit.
00:20:43 Budu si užívat.
00:20:45 A všem na očích, ať je jim aspoň hanba.
00:22:19 Zajnab...
00:22:37 Měj rozum, dceruško, dnes večer je svátek květů.
00:22:42 Bolí mě hlava, budou tančit samy.
00:22:45 Co je to za rozmary? Nemysli si, že ti to strpím,
00:22:50 kvůli nějakému potřeštěnci, který ani není z tohoto světa.
00:22:55 To není pravda, a ty to dobře víš.
00:22:58 Všichni jste si přáli jeho smrt,
00:23:01 ale on zvítězil, protože mě má rád.
00:23:04 A vrátí se pro mě, protože mi to slíbil.
00:23:07 Jen ať se vrátí! Já ho odtud vyprovodím.
00:23:11 Nebojí se, má létajícího koně.
00:23:14 A já na něj budu čekat třeba do smrti.
00:23:18 Tak víš co?
00:23:20 Od zítřejšího rána postavím stráže po všech střechách a terasách.
00:23:26 Ke všem dveřím, ke všem oknům! Na každou píď!
00:23:31 A dnes večer na slavnosti květů budeš tančit s ostatními!
00:23:59 Zajnab...
00:24:03 Otakare!
00:24:06 -Neplač, Zajnab.
-Otakare!
00:24:10 Pojď, náš ebenový koníček už čeká.
00:24:18 A unese nás oba?
00:24:20 Neboj se. Pojď.
00:24:26 Třeba se tvůj otec umoudří, a můj taky.
00:24:30 -Nechce mě, viď?
-Ale ne.
00:24:32 -Jsem jiná, cizí.
-Zajnab...
00:24:35 -Nebudou mě tam u vás mít rádi.
-Jdi, ty blázínku.
00:24:37 Až tě uvidí, padnou ti všichni k nohám.
00:24:41 -Pojď.
-Bojím se.
00:24:46 Neboj se, budeme už pořád spolu.
00:24:50 Budeme šťastní, i kdyby se proti nám spiknul celý svět.
00:25:05 Zajnab, počkej tu na mě. Zkusím s otcem promluvit.
00:25:11 -A co když odmítne?
-Máme přece ebenového koníčka.
00:25:15 Když nás tu nebudou chtít,
00:25:18 poletíme někam daleko, kde na nás budu všichni hodní.
00:25:21 Chceš?
00:25:26 Pojď.
00:25:33 Zůstaneš tady, já se pro tebe vrátím.
00:25:37 Buď opatrný, ať kvůli mně nepohněváš otce.
00:25:42 Když budu mít tebe, udělám všechno, co bude chtít.
00:25:46 Přijdu za chvíli.
00:25:53 Pospěš si.
00:25:57 Přijď brzy.
00:26:27 -Zajnab...
-Kdo mě volá?
00:26:34 Neboj se, posílá mě můj pán, princ Otakar.
00:26:37 Stalo se mu něco?
00:26:40 Jemu ne, ale tobě tu hrozí nebezpečí.
00:26:43 -A proč nepřišel sám?
-Král ho nechce pustit ani na krok.
00:26:46 Teď dal dokonce hledat i ebenového koně,
00:26:49 aby mu princ už nemohl nikam uletět.
00:26:51 -A co bude se mnou?
-Pojď.
00:26:54 Tenhle zázračný kůň tě zachrání.
00:26:59 Ale já to jeho kouzlo neznám. To jenom princ na něm umí létat.
00:27:04 Neboj se, Zajnab, můj pán mi všechno prozradil.
00:27:07 -Odnesu tě do bezpečí.
-Mám strach.
00:27:09 Tady zůstat nemůžeš.
00:27:11 Princ si pro tebe přijde, jen co se otec obměkčí.
00:27:14 Pojď, slyšíš? Sluhové jdou hledat ebenového koně.
00:27:19 -Snad ho zase brzy uvidím.
-Neboj se, Zajnab.
00:27:32 Neboj se, se mnou se neztratíš!
00:27:45 Uvidíš, tatínku, určitě se ti bude líbit.
00:27:48 Zajnab je jako obrázek.
00:27:50 Chci jenom tvoje dobro a dobro tohoto království,
00:27:53 proto ti bránit nebudu.
00:27:55 Zajnab, kde jsi?
00:28:03 Je pryč.
00:28:09 A ebenový kůň taky.
00:28:14 Zajnab...
00:28:18 Někdo ji unesl.
00:28:21 -Kupec Damián.
-Damián? A proč?
00:28:26 Mluvil se sluhou.
00:28:28 Nemohl přenést přes srdce, že ho Adélka nevyslyšela.
00:28:31 Ale co s tím má společného Zajnab?
00:28:34 Pomstil se.
00:28:41 Odpusť mi, tatínku, ale já bez ní nemůžu být.
00:28:46 Musím ji najít, i kdybych měl projít celý svět.
00:28:50 Bez ní bych ti tu nebyl stejně nic platný.
00:28:55 Nemáš moc času, synku. Jsem už starý.
00:29:02 Neboj se, tatínku, najdu ji.
00:29:07 Vrátím se brzy.
00:29:29 Pojď krasotinko, tebe všude rádi uvidí.
00:29:34 Tenhle dvorec vypadá náramně urozeně.
00:29:38 Možná, že nás přijdou uvítat i s muzikou.
00:29:41 Copak, nechce se ti mezi lidi?
00:29:47 Nechceš se o mě s nikým dělit?
00:29:50 Co je, ztratila jsi řeč?
00:29:53 Pojď.
00:29:55 Stůj! Kam bys rád, cizinče?
00:29:59 -Rád bych mluvil s tvým pánem.
-S mým pánem?
00:30:02 -Odkud ho znáš?
-Z lidského vyprávění.
00:30:06 Chvála jeho pohostinství nás sem přivedla.
00:30:08 Chvála jeho pohostinství, povídáš?
00:30:11 To ano, pan Matyáš nezůstal nikdy nikomu nic dlužen.
00:30:16 Jakube, čemu se tam tak chechtáš?
00:30:21 Aha, návštěva...
00:30:24 Představ si, tihle dva zatoužili po našem pohostinství.
00:30:31 Budeš muset zavolat Matyáše.
00:30:34 A to jste přijeli na tý dřevěný kobyle?
00:30:37 Asi ano. Ani se ten hřebeček moc nezapotil.
00:30:42 Zato tahle křepelička je z toho celá zadýchaná.
00:30:47 Co tady rámusíte? Nemáte nic na práci?
00:30:50 -Máme návštěvu, pane.
-Koukám.
00:30:54 A ne ledajakou.
00:30:57 Vítám tě na svém dvorci, krásná panno.
00:31:02 Přicházíme v dobrém, pane.
00:31:05 Cestou na jih jsme zabloudili, potřebujeme někde složit hlavu.
00:31:08 Bude mi ctí, krasavice.
00:31:11 Tak vlídné místo nenajdeš v širém okolí.
00:31:15 Můžu tě doprovodit?
00:31:17 Copak? Ona neumí mluvit?
00:31:20 Umí, pane, ale bojí se.
00:31:25 Říká, že ne. Proč mi lžeš, cizinče?
00:31:30 -Kdo je ta dívka?
-Je to moje sestra, pane.
00:31:36 Jsem Matyáš, slavný Zrzek Matyáš.
00:31:41 A začínám mít strach, že se brzy náramně rozzlobím.
00:31:46 Jsi opravdu jeho sestra, krásná holubičko?
00:31:51 -Lže.
-Odveďte ho!
00:31:54 Pusť mě, pane. Dostaneš ode mě dárek nad dárky.
00:32:00 Koně, který má cenu zlata.
00:32:02 Tak se mi zdá, že z toho zlata lítají třísky.
00:32:05 -Hned ti to vysvětlím.
-Ticho!
00:32:08 Ty asi neznáš Zrzka Matyáše.
00:32:12 Co bys, Michale, udělal s tak prolhanou palicí?
00:32:17 Třikrát ji pohladil pěstí a hodil do černý rokle.
00:32:21 A nebo ne, pane. Mám lepší nápad.
00:32:25 Zejtra odplouvá turecká loď.
00:32:28 Prodal bych ho tomu hromotlukovi, co obchází kolem přístavu,
00:32:31 a v noci nakupuje otroky pro jeho sultánské veličenstvo.
00:32:36 Nejvyšší čas, aby ses vydal na cestu, je dlouhá.
00:32:39 A nedej se ošidit.
00:32:41 Vyslechni mě, pane, nebudeš litovat!
00:32:42 Už ani muk, nebo ti zacpu hubu!
00:32:47 A tobě, krasavice, připravíme nejkrásnější komnatu,
00:32:51 aby se ti u nás líbilo.
00:32:53 -Jakube!
-Ano, pane?
00:32:55 Toho valacha na třísky, večer s ním v krbu zatopíme.
00:32:58 Je to ebenové dřevo, to bude hořet jako fakule.
00:33:01 Copak? Ty nechceš? Tak dobrá.
00:33:07 Odtáhni ho pod střechu, aby na něj nepršelo.
00:33:10 Nechci, aby se tak krásné oči tvářily tak smutně.
00:33:18 Vidíš, holubičko, takhle ti to sluší.
00:33:21 Pojď, se mnou ti na Černém dvorci nebude nic scházet.
00:34:02 Hej!
00:34:10 Je tady někdo?
00:34:22 Nikdo.
00:34:26 Jako po vymření.
00:34:32 Ruce dej nad hlavu! Ani se nehni!
00:34:35 Co je?
00:34:37 Kabátek máš nóbl, botičky taky.
00:34:42 Copak jsi zač? A kde jsi nechal koně?
00:34:46 Včera jsem ho prodal. Byl už kost a kůže.
00:34:51 -Ty jsi loupežník?
-To víš, že ne.
00:34:55 Jenom jsem zkoušel, jestli bych to ještě uměl zadeklamovat.
00:35:01 Ani tahle bouchačka není pravá.
00:35:04 Jsem Valentýn, kejklíř a komediant v jedné osobě.
00:35:13 -Tu máš.
-Sedni si.
00:35:15 -Děkuju.
-Kam tebe kosti nesou?
00:35:22 Unesli mi nevěstu, kejklíři.
00:35:25 Cizinku z jižních krajin.
00:35:32 Neslyšel jsi o ní?
00:35:35 Člověče, počkej... Říkáš cizinku?
00:35:39 -Víš o ní něco?
-Vím i nevím.
00:35:43 -Tak vím nebo nevím?
-Vím i nevím.
00:35:48 Je tady blízko nějaký Černý dvorec. Tam ti žije cháska...
00:35:53 Sice urozená, ale s divnou pověstí.
00:35:56 -Pánem je tam jakýsi Matyáš.
-Jo.
00:35:59 Zrzek Matyáš mu říkají.
00:36:02 Zrzek Matyáš? Toho znám!
00:36:05 Však se o něm mluví na hony daleko.
00:36:10 -Napij se.
-Děkuju.
00:36:14 Povídej.
00:36:17 Tomu Zrzkovi před časem přivedli nějakou krasavici.
00:36:22 A on ztratil hlavu. Cizinka s krásnýma hlubokýma očima.
00:36:29 To je ona, kejklíři, to je ona!
00:36:32 Jenže tahle je němá.
00:36:36 Němá? Tak to ne!
00:36:42 Počkej, on ten Matyáš dělá všecko, aby promluvila.
00:36:48 Alespoň ano kdyby prý uměla říct,
00:36:51 protože on by ji chtěl údajně pojmout za manželku.
00:36:55 Ne, kejklíři, to určitě není ona.
00:36:58 No, no... Ty jsi mi z nóbl hnízdečka, viď?
00:37:03 Buď vejskání, nebo stejskání.
00:37:06 Podívej, já jsem tam chtěl stejně jít a zkusit štěstí.
00:37:10 Co když ji rozesměju?
00:37:12 Co když se mi povede, aby aspoň slůvko vyhrkla.
00:37:16 Ten Zrzek by měl určitě štědrou ruku.
00:37:19 Blázníš, kejklíři?
00:37:21 Vždyť jsou to mordýři, věší lidi za nohy.
00:37:24 Dostanou z nich i to, co neví.
00:37:26 Jenže Valentýn už takových viděl! Aspoň to okouknu, pak ti povím.
00:37:34 Však to potom můžeš zkusit i sám, ale to bys nemohl v tomhle kabátu.
00:37:40 Já bych tě vystrojil a vyzdobil, že by tě vlastní tatík nepoznal.
00:37:48 Ach, tatík...
00:37:50 Teď toho kormoucení nech. Na to je času dost.
00:37:55 Přeju ti dobrý chutnání.
00:37:59 Dobrý, kejklíři. A děkuju ti.
00:38:13 Na všechno jen vrtí hlavou!
00:38:15 Šperky ne! Zábavy ne! Hostiny ne, a svatba taky ne!
00:38:22 A já tě tady mám jako v bavlnce. Co ti schází?
00:38:25 Máš všechno, na co si vzpomeneš.
00:38:27 Kdybys aspoň promluvila! Jen slovo, slovíčko.
00:38:31 Ten darebák říkal, že jsi dřív mluvila.
00:38:34 Mám tě teda přinutit?
00:38:36 No, nedívej se. Do skonání čekat nebudu!
00:38:39 Pane, nějaký kejklíř. Chtěl by potěšit vaši nevěstu.
00:38:44 Kejklíř? Pošli na něj psy!
00:38:46 -Počkej, přived ho.
-Ano, přivedu ho.
00:38:51 Třeba se ti budou jeho kousky líbit.
00:38:55 Tak pojď. Ukaž pánovi, co dovedeš.
00:38:58 -Tak honem, co umíš?
-Umím metat tři jablka najednou.
00:39:03 A taky tancovat jako kozel a vyprávět tuze legrační pohádky.
00:39:09 Jabka si nech, to známe. Ukaž to kozí rejdění.
00:39:13 Prosím, pane.
00:39:33 Dost!
00:39:36 -Spusť jinou.
-Prosím, pane.
00:39:45 Byla jednou jedna oříšková země Tramtárie,
00:39:51 kde byly stromy z bílých jadýrek a hrady ze skořápek.
00:39:57 Vládl tam starý oříškový král a ten měl syna Otakara.
00:40:12 Tys ji rozplakal! Já tě...
00:40:16 Stráže!
00:40:17 Vysázejte mu dvacet ran tou nejlepší lískovkou. A hned!
00:40:22 -Ano, pane.
-Já ti dám, ty komediante!
00:40:26 Jedna, dvě, tři... Že ani nekřičí?
00:40:31 Nechte ho. A žeňte ho pryč.
00:40:37 Ale nemysli si, že budu pořád jako z vosku!
00:40:41 Zrzek Matyáš není pro legraci, před ním se třáslo jinačí panstvo!
00:40:45 Lezlo po kolenou, prosilo. Celý paláce!
00:40:50 Žádný ciráty!
00:40:52 Do tří dnů bude svatba!
00:41:00 Otakare...
00:41:03 Z čeho vlastně pochází lidská myšlenka na zlý skutek?
00:41:08 Z bolesti? Ze závisti? Z příkoří?
00:41:14 Kdo ví?
00:41:16 Tenkrát ani na dlouhé přemýšlení nezbýval čas.
00:41:20 Zdálo se, že nastala chvíle,
00:41:23 která o mladých lidech rozhodne všechno.
00:41:29 Za chvíli přijde páter z města. Stačí, když přikývneš.
00:41:35 Nehraj si se mnou.
00:41:36 Jestli mi ten dnešní den zkazíš, tak...
00:41:39 Budeš jako beránek, rozumíš?
00:41:41 Budeš se usmívat na mě, na všechny, nebo...
00:41:45 -Pane!
-Už jsou tady?
00:41:47 To ne, ale je tu nějaký starý doktor.
00:41:48 Říká, že prý vaši nevěstu vyléčí.
00:41:51 Doktor? Přiveď ho!
00:41:55 Dám mu třeba pytel zlaťáků.
00:41:58 Chci mít svatbu jako ostatní, veselou.
00:42:03 Dobrý den, pane.
00:42:06 -Ty jsi doktor?
-Ano, pane.
00:42:09 Moc na to nevypadáš. A jakpak léčíš?
00:42:14 -Kouzelným slovem, pane.
-Jo? Tak dělej!
00:42:19 -Máme málo času.
-Jistě, pane, jistě.
00:42:27 Jsi krásná, nevěstinko. Krása by neměla být smutná, že?
00:42:36 Podívej se na mě.
00:42:40 Viď, že se na mě usměješ, Zajnab?
00:42:48 Výborně, doktore!
00:42:51 Řekni, co potřebuješ, jenom ať promluví!
00:42:53 Děkuji, pane, nepotřebuji nic.
00:42:56 Jenom bych rád věděl, jak se sem tvá nevěsta dostala.
00:43:01 Jo? Přivedl ji sem jeden darebák.
00:43:05 Prodali jsme ho do tureckýho otroctví.
00:43:09 -A přišli pěšky, pane?
-Pěšky, pěšky.
00:43:13 Ale přitáhli s sebou dřevěnýho koně.
00:43:16 Na tom asi sotva přijeli!
00:43:19 Pane, mohl bych toho dřevěného koně vidět?
00:43:24 Jo, mohl. Ale není čas, doktore.
00:43:28 Neboj se, pane, bude to jen pár minut.
00:43:36 Přineste dřevěnýho koně!
00:43:39 Pane, já bych chtěl vyzkoušet takový malý pokus.
00:43:45 Třeba tvou nevěstu váže k tomu koni nějaké tajemství, že?
00:43:52 Počkej... A víš, že možná jo?
00:43:58 Moc mě tenkrát prosila, abych ho nerozbíjel.
00:44:03 Sakra, doktore, jestli se ti to podaří,
00:44:06 dám ti, co na rukou uneseš.
00:44:08 Děkuju, pane.
00:44:10 Buď té laskavosti, krásná panno, a vsedni na toho vyřezávaného koně.
00:44:15 Já sám tě povedu.
00:44:28 Hej, doktore! Myslím, že páter už přichází.
00:44:37 Nevěsta je vyléčena.
00:44:42 Výborně, doktore!
00:44:48 A sbohem, Zrzku Matyáši!
00:44:51 No tohle!
00:44:57 Sbohem, pane Matyáši!
00:45:00 Co to je? Honem, chyťte je!
00:45:04 Pozdě, Matyáši!
00:45:06 A místo pátera jsem ti nechal pozvat pana Hynka!
00:45:11 Určitě si budete mít co říct.
00:45:15 Za tohle mi zaplatíš!
00:45:18 Sbohem, Matyáši!
00:45:38 Rozezpívali se prý tenkrát ptáci v povětří,
00:45:42 že nebylo slyšet lidského slova.
00:45:45 A lesy prý se po rovinách rozšuměly,
00:45:48 že to znělo jako očistná bouřka.
00:45:51 Asi proto, že byla stvrzena jedna láska,
00:45:56 co už měla na kahánku.
00:46:04 Zajnab, pojď.
00:46:13 Zajnab, jsme doma.
00:46:23 Slyšíš? Někdo tu je.
00:46:27 Počkej...
00:46:35 -Adélko...
-Bratříčku!
00:46:41 -Kdo to je?
-Pojď.
00:46:50 To je Zajnab.
00:46:53 Ta je krásná...
00:46:55 Vítám tě, Zajnab.
00:47:00 -Co je, Adélko?
-Ztratil se mi Hynek.
00:47:05 Zkusil toho od tatínka už tolik...
00:47:07 Odvedl ti ho jeden kejklíř, já vím.
00:47:11 -Kejklíř?
-Jmenuje se Valentýn.
00:47:15 A poslal jsem ho za panem Hynkem já.
00:47:18 -To není pravda.
-Ale je.
00:47:21 Měl jsem zrovna nějaké nevyřízené účty se Zrzkem Matyášem.
00:47:26 A protože jsem věděl kde je, vzkázal jsem pro pana Hynka.
00:47:30 A pan Hynek má Zrzka Matyáše už dávno pod zámkem.
00:47:34 Bratříčku!
00:47:38 -Musím to říct tatínkovi!
-Počkej!
00:47:44 Má ho ráda jako já tebe.
00:47:48 Pojď, musíš mi svítit na cestu.
00:47:57 Že prý je stáří moudrost. Kdo ví?
00:48:03 Kdybych ten příběh stokrát vyprávěl,
00:48:06 k moudrosti života dopovím jenom málo.
00:48:10 Král Otakar tu vládne bůhví kolik let.
00:48:14 A otec královnin, proslulý vladař jižních moří,
00:48:20 se dávno smířil s myšlenkou, že jeho dcera patří jiné zemi.
00:48:26 Jenom ten ebenový koníček už dávno nelítá.
00:48:33 A teď si s ním hrají děti krásné Zajnab.
00:48:39 A já vyprávím tyhle minulé příběhy,
00:48:45 jak si to žádá osud starých kejklířů.
00:49:41 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Do dnešního cyklu Pohádka pro pamětníky jsme vybrali jednu ze sbírky F. Hrubína Špalíček pohádek. Pro pohádku o létajícím koni byla inspirací orientální sbírka Tisíc a jedna noc, natočila ji v roce 1978 režisérka V. Jordánová podle scénáře M. Medové.
V jedné orientální říši měl vládce (F. Horák) syna (P. Svoboda) a dceru (M. Steinmasslová) na vdávání. Právě kvůli ní přinesl jednou kupec Damián (P. Čepek) vládci dar – ebenového koně. Nebyla to ale obyčejná hračka. Když na něj princ Otakar usedl, kůň se vznesl do výše a dopravil ho do daleké země, kde žila krásná princezna Zajnab (M. Vančurová). Tak začíná pohádka o věrné lásce, kterou nepřemůže ani velká vzdálenost, nepřátelství a nepřízeň okolí…