Pohádka o nespokojeném Matějovi a třinácté hodině. ### Režie: Vlasta Janečková. Scénář: Květa Kuršová. Hrají: Ondřej Havelka, Veronika Gajerová, Petr Štěpánek, Blažena Holišová a další.
00:00:36 Au!
00:00:43 Matěji!
00:00:46 -Co je, pane Berousek?
-Co by? Pořád to samé.
00:00:51 Ale já vám ta dvířka spravím, času dost.
00:00:56 Čas je vzácný a nikdo ho nemá dost na to, aby ho prozahálel.
00:01:02 Kdybych tvému tatínkovi na smrtelné posteli neslíbil,
00:01:07 že tě neopustím, dávno bych se odstěhoval.
00:01:11 Jak tu bývalo pěkně za tvého táty! Tomu šla práce od ruky.
00:01:18 Tohle mi neříkejte!
00:01:22 Mohu za to, že tu mám jen staré hodiny, které už patří na smetiště?
00:01:29 Podívejte... Kdo se s tím má za pár pětek opravovat?
00:01:34 Kdybych aspoň jednou dostal do práce nějaké krásné hodiny,
00:01:40 opravil bych je, že by tikaly jako když slavík tluče.
00:01:45 -Jestli bys to uměl.
-Pane Berousek...
00:01:50 Pořádná práce ti nevoní, tak si vymýšlíš.
00:01:54 S tebou to dobře nedopadne, jestli si nedáš říct.
00:02:01 Pořád na mně něco máte.
00:02:12 -No ne, Matěji... -No co?
-No to tedy koukám.
00:02:24 -Spokojený?
-Hele, jak to jde, když se chce.
00:02:30 Ani to moc nebolelo, viď?
00:02:34 Já si teď hodím šlofíčka.
00:02:36 A kdyby ti ta chuť do spravování vydržela než se probudím,
00:02:42 budu ti podávat šroubky. Poklona!
00:02:59 -Matěji!
-Á, Rózička. Copak chceš?
00:03:06 -Nic, jen nesu tyhle hodiny do správky. -Už zase?
00:03:14 Abych nedělal nic jiného, než vám spravoval hodiny.
00:03:21 Ještě jsi nám žádné nespravil! A já hloupá ti je sem nosím,
00:03:27 aby tetička viděla, jaký jsi šikovný hodinář.
00:03:32 Kdybys mě měl rád jen z poloviny jako já tebe,
00:03:36 tak bys tu neseděl jako pecka a koukal vydělat nějakou zlatku.
00:03:44 S tímhle harampádím se můžu lopotit do smrti a pořád budu chudý.
00:03:52 Teta mi tě nikdy nedá.
00:03:55 Kdybych měl štěstí a dostal do práce nějaké pořádné hodiny,
00:04:01 to bys koukala, Rózičko!
00:04:04 Vydělal bych zlaťáků, že bych si koupil krám v hlavním městě...
00:04:10 -A co já, Matěji? -Tobě bych koupil 10 zlatých prstýnků.
00:04:18 -Na každou ruku pět.
-Ty můj Matěji!
00:04:33 Já věděla, že tě tady zase najdu. Že se nestydíš!
00:04:38 Pro takového budižkničemu jsem tě nenachystala.
00:04:43 Já jsem sem zaskočila s těmi vašimi svatebními.
00:04:48 -Matěj je do večera spraví.
-Ale kterého?
00:04:52 Už jsi sem nanosila všechny hodiny z domu. Budíky, pendlovky,
00:04:58 a teď i moje malované svatební.
00:05:01 A kdybychom měli na baráku sluneční hodiny,
00:05:05 vybouráš zeď a přivezeš je na trakaři.
00:05:09 Poslouchej, ty umořdílo. Hodiny si odvezu spravit do města.
00:05:15 A Rózička se tu už ani neukáže.
00:05:19 Už jí přestaneš plést hlavu. Nedám holku do lajdácké živnosti.
00:05:25 Tetičko, Matěj ty hodiny do večera spraví.
00:05:29 Udělá to kvůli mně, protože mě má rád.
00:05:33 Mlč! Já ti srovnám faldy.
00:05:36 A jestli tě posedlo vdávadlo, tak to se poohlédneme jinde.
00:05:43 -S tímhle bys měla na růžích ustláno... -Dovolte, teta!
00:05:48 To aby se naučila hodiny spravovat sama, aby tě uživila.
00:05:54 Seber ty hodiny a plav domů!
00:06:08 Dobrý den, vzácná paní.
00:06:14 -I tobě, krásná panenko.
-Nevíš, co se sluší?
00:06:24 Mám tu čest s Matějem, mistrem hodinářským?
00:06:35 -Co si přejete?
-Já počkám.
00:06:40 Nejdřív se rozluč s tou roztomilou panenkou.
00:06:45 Ti už se rozloučili, vzácný pane, navždy.
00:06:49 A vám poradím, odneste si ty vzácné hodiny opravit jinam.
00:06:55 -Teta, měla jste naspěch.
-Ty mě budeš vyhazovat, nezdvořáku?
00:07:05 Rózičko, přece to tak nenecháme!
00:07:11 Zdá se, že jsem přišel nevhod. Mohu přijít jindy.
00:07:18 Dnes nebo jindy, pane, já na tom budu vždycky stejně.
00:07:25 Ale to je krásná práce!
00:07:30 Jenže mají na ciferníku místo dvanácti 13 čísel!
00:07:36 Přece odjakživa má den 12 a noc také 12 hodin.
00:07:41 Jsou to vzácné hodiny. A jediné na světě.
00:07:47 Moc mi na nich záleží, proto jsem je přinesl do opravy právě tobě.
00:07:55 Mně? Ale já...
00:07:59 Kdybych věděl, že to nedokážeš, nebyl bych tady.
00:08:07 -Tak co jim schází?
-Maličkost. Nebijí.
00:08:17 A 13. hodina je právě moc důležitá.
00:08:25 Hleď je opravit a já se ti odměním tak,
00:08:29 že do smrti nebudeš muset pracovat.
00:08:35 -Kdy si pro ně mohu přijít?
-Snad za týden?
00:08:41 Tak dlouho se bez nich neobejdu. Zítra za svítání.
00:08:46 -Tak brzy? -Buď a nebo.
-Jistě, přijďte si zítra ráno.
00:09:18 Nedala bys mi jednu tu voňavou růžičku, krásná panenko?
00:09:23 Proč bych vám ji dávala?
00:09:27 Omluvte tu holku, vzácný pane.
00:09:31 S kýmpak tu promluví, v téhle díře? Jsou tu jen obyčejní lidé.
00:09:37 Když dovolíte, natrhám vám růží, kolik unesete.
00:09:42 Děkuji, já počkám, až mi je natrhá vaše dcera.
00:09:48 Není moje, ale jako kdyby byla.
00:09:52 Nebožka sestra umřela tak mladá a já se Rózičky ujala.
00:09:58 Ale je to hodná holka, jenže trochu tvrdohlavá.
00:10:03 Tu kytku vám natrhá, hned ji zavolám zpátky.
00:10:09 -Rózo! Rózičko!
-Nechte ji, přijdu si jindy.
00:10:17 -Rózo! Hned sem pojď!
-Mám času dost.
00:10:30 To jsem blázen. Stál přece tady! Na mou duši!
00:10:40 Přísahám, že jsem s ním mluvila! Tohle by byla partie!
00:10:49 No počkej, holka, já ti toho hodináře vystrkám ze srdíčka.
00:11:00 Kuku!
00:11:06 Koukám, že dnes nastavuješ noc.
00:11:09 Nechceš toho nechat? Kdo má při tom ťukání usnout?
00:11:20 ...dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm...
00:11:26 -Hepčí!
-Dejte pokoj, pane Berousek.
00:11:32 Nelíbí se vám, že nespravuju, a když spravuju, tak také špatně.
00:11:38 Tak co byste tedy chtěl?
00:11:40 -Radši je nech jak jsou a jdi do hajan. -Nemůžu.
00:11:46 Myslíte, že bych také radši nespal? Sotva vidím.
00:11:51 Ale nemůžu, protože když ty hodiny do zítra spravím,
00:11:56 tak budu bohatý jako král.
00:11:59 Už jsem se lekl, že tě baví práce a on je to mamon!
00:12:04 Ale ať za tu správku dostaneš co dostaneš,
00:12:08 určitě si sedneš, budeš kroutit palci,
00:12:12 a než se ohlédneš, zase budeš mít roztrhané gatě.
00:12:23 Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset,
00:12:31 jedenáct, dvanáct...
00:12:36 Tyhle hodiny, milý zlatý, ty bys zrovna spravovat nemusel.
00:12:42 A proč? Takové hodiny dostane člověk do ruky jednou za život,
00:12:49 -a to ještě ne každý.
-To já vím.
00:12:52 Jenže i kdybys je spravil, moc štěstí ti to nepřinese. Dobrou.
00:12:58 Počkat, pane Berousek. Co o těch hodinách víte?
00:13:03 Ty chytrý, každý hodinový skřítek má jejich tajemství v malíčku,
00:13:09 pokud dával pozor ve škole, a to já dával.
00:13:14 Víc ti neřeknu, protože se mi chce spát.
00:13:18 Přece teď nepůjdete spát?
00:13:20 Slíbil jste tatínkovi, že na mě dohlídnete.
00:13:24 Vidíte, že s tím nemohu pohnout.
00:13:28 Ráno ten pán přijde, a když nebudou spravené, nic nedostanu.
00:13:34 Tomu pánovi na těch hodinách moc záleží.
00:13:38 To bych řekl, s těmi hodinami by se mazlil každý na světě.
00:13:44 To už jste říkal,
00:13:47 že máte jejich tajemství v malíčku už od skřítkovské školy.
00:13:54 Ale já vám něco řeknu, já na ty vaše pohádky nevěřím.
00:14:02 -Ty chceš říct, že si vymýšlím?
-Jo.
00:14:07 Tak to ne! Pojď sem. Pojď, pojď. Tak poslouchej.
00:14:16 Žádné jiné hodiny na světě neměří den a noc po 13 hodinách.
00:14:22 A proč? Protože v té 13. hodině si můžeš přát, co chceš,
00:14:28 a všechno se ti také hned splní.
00:14:33 Propána, ale to už je za pár minut! To už je nestačím opravit!
00:14:40 Proč jste to neřekl hned?
00:14:44 Já jsem ti to vůbec nechtěl říct, tys to ze mě vymámil.
00:14:50 -Neblázni, nech ty hodiny plavat.
-To bych si musel do smrti vyčítat.
00:14:57 Budu mít krásný krám plný nejvzácnějších hodin!
00:15:02 Vznešení zákazníci se ke mně jen pohrnou!
00:15:08 Koupím si truhlu na zlaťáky a ta bude vrchovatá!
00:15:13 Já tušil, že si takhle představuješ štěstí.
00:15:18 A zbyde tam aspoň kousek místa pro Rózičku?
00:15:22 Špatného už jsem si užil dost. Ale teď všem ukážu! A nejdřív tetě!
00:15:32 Ta už mi nesmí přes práh!
00:15:40 To jsem to vymňoukl, že jsem si radši jazyk nepřekousl!
00:15:45 Ale jedno ti řeknu, Matěji. Ty vzácné hodiny ti štěstí nepřinesou.
00:15:53 ...dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset,
00:16:01 jedenáct, dvanáct, třináct!
00:16:07 Přeji si, abych měl krásný krám plný vzácných a drahocenných hodin
00:16:13 a abych byl bohatý.
00:16:36 Pane Berousek! Pane Berousek, já jsem to dokázal!
00:16:44 Pane Berousek, pojďte se podívat!
00:16:54 Račte, prosím.
00:17:08 Tady je máte.
00:17:17 Bijí, jdou, jsou v pořádku.
00:17:25 -Svou odměnu už sis vybral, i když tak jsme se nedomluvili. -Já vím.
00:17:32 -Mohl bych se tě za tvou troufalost potrestat. -Já vím.
00:17:41 Neboj se, neudělám to.
00:17:46 Ty sám sis takhle vybral. Uvidíš jak!
00:17:52 Dobře jsem si vybral, dobře. To se tedy uvidí!
00:18:15 Přijde mě odprosit, nepřijde, přijde, nepřijde...
00:18:27 -Ale panenko, snad bys neplakala?
-Co tu pořád chcete?
00:18:32 -Čekám, že mi utrhneš růžičku ze své zahrádky. -To se načekáte!
00:18:41 Ach, vítáme vás! To jsou k nám hosté!
00:18:54 Proč nepozveš vzácného pána dál? Posaďte se u nás, vzácný pane.
00:19:02 Já jsem se přišel podívat, jestli už je čas,
00:19:07 abych si odtud odnesl růžičku od panenky Rózičky.
00:19:14 No tak, Rózičko, neslyšíš?
00:19:19 Tak ne. Já počkám, mám času dost.
00:19:26 Holka hloupá! Takový ženich!
00:19:32 A ty místo, aby ses ho chytila za rukáv, děláš drahoty.
00:19:37 Poslouchej, co ti teď řeknu, a drž se za plot, ať neupadneš.
00:19:43 Z toho tvého umořdíla,
00:19:46 co si nevydělá na kůrku chleba, se přes noc stal boháč!
00:19:51 Naparuje se v novém krámě,
00:19:54 a tiká mu tam hodin, že jsou slyšet až na náměstí!
00:19:59 Už je poledne a já se vsadím,
00:20:02 že ani do večera si o tebe říct nepřijde. Taková je jeho láska!
00:20:08 -To není pravda, tetičko.
-Tak je to lež. -Matěji! Matěji!
00:20:39 Je to krása, to se musí nechat. Jen ti nóbl zákazníci se nehrnou.
00:20:46 Však oni přijdou.
00:20:55 Víš, že máš pravdu? Tak se mi zdá, že někdo stojí za dveřmi.
00:21:12 Á... To jsi ty, Rózičko? Pojď dál.
00:21:21 Matěji! Matěji! To je krása!
00:21:31 Vždyť jsem ti říkal, že nemá smysl spravovat staré budíky.
00:21:37 Stačily jedny zvláštní hodiny a vystaráno.
00:21:43 To jsem ráda, Matěji.
00:21:46 Teď už teta nemůže mít nic proti tomu, aby sis mě vzal.
00:21:51 Chtěla bohatého a to teď jsi, viď?
00:21:55 Tak utíkej za ní a řekni si o mě, Matěji.
00:22:02 -Já za ní? Ona musí přijít za mnou.
-Matěji, ty už mě nemáš rád?
00:22:13 Co bych neměl? Ale tvoje teta musí pochopit, jaká je to pro ni čest,
00:22:20 když si tě vyberu za ženu. O mě se teď nevěsty budou prát.
00:22:26 -Možná, ale já mezi nimi nebudu!
-Já jsem to tak nemyslel!
00:22:33 -Já tě mám rád!
-To jsi jí ukázal, jak ji máš rád.
00:22:39 -Jsem zvědav, jak si ji udobříš.
-Jen se nebojte.
00:22:45 Uvidíte, že ještě dneska, nejpozději zítra,
00:22:51 přinese nějaké staré hodiny, já je opravím a všechno bude v pořádku.
00:22:59 A když nepřijde Rózička, tak jistě přijde teta.
00:23:04 Takového ženicha si nenechá ujít!
00:23:30 Neutíkej, Rózičko.
00:23:32 Smutným myšlenkám neutečeš a spánek ti stejně nezklíží víčka.
00:23:38 Já nevím, co si počít. Kdybych tak mohla na trápení zapomenout...
00:23:45 Zapomeneš a budeš šťastná, když budeš chtít.
00:23:53 Co tam děláš, holka nešťastná?
00:23:59 Rózo pomatená, pojď spát, nebo si pro tebe dojdu.
00:24:05 Utrhni mi už konečně růžičku, Rózičko, je právě čas.
00:24:13 BIJÍ HODINY.
00:24:23 Ach, ta je těžká, pane.
00:24:26 Přeju si, Rózičko, abys byla stále se mnou.
00:24:31 -Co to děláte? -Chtěla jste, abych se s Rózičkou oženil.
00:24:38 Co jsem to udělala? Rózičko moje, vrať se mi zpátky!
00:25:04 -Kde to jsem? -V mém zámku, ve kterém jsi odedneška paní.
00:25:13 Ne, já nechci!
00:25:26 -Prosím vás, pusťte mě odtud.
-Sama ses rozhodla, Rózičko.
00:25:33 -Chceš přece zapomenout a já ti pomohu. -Chci domů.
00:25:40 SMĚJE SE.
00:25:44 Ty bláhová! Budeš mít všechno, nač si vzpomeneš!
00:25:49 Krásné šaty, šperky, tvá krása tu nikdy neuvadne.
00:25:56 -Zůstaneš navždy mladá.
-Nestojím o to.
00:26:02 K čemu mi tady bude věčné mládí?
00:26:10 Je tu zima.
00:26:17 Vaše oči, pane, studí zrovna jako ty zlaté růže. To Matěj...
00:26:23 -Na Matěje chceš přece zapomenout. Neboj, už ho neuvidíš. -Ne, to ne!
00:26:30 Budu ti stále nablízku.
00:26:35 Ať se ti u mě líbí.
00:27:12 Už aby si od nás někdo koupil aspoň jedny hodiny.
00:27:17 Nemám pravdu, Matěji? Haló! Povídám, Matěji!
00:27:25 -Co je, pane Berousek?
-Pojď sem.
00:27:31 Povídám, že když to všechno spustí, je tu kravál jako o pouti,
00:27:37 a zákazníci nikde.
00:27:40 Copak zákazníci... O ty já nestojím.
00:27:44 Jakpak to? Vždyť sis to tak krásně vymyslel...
00:27:49 Hodinářství jako z pohádky, hodiny budou vynášet,
00:27:54 truhlice ani nepůjdou zavřít, jak budou napěchované zlaťáky...
00:28:00 -Lépe sis nemohl přát.
-To já právě nevím tak jistě.
00:28:07 -Ty ses nějak špatně vyspal.
-Ba ne, pane Berousek.
00:28:12 Ale já už druhý den neviděl Rózičku.
00:28:19 To je pravda, nějak se jí k nám nechce.
00:28:26 Co by tu také dělala, když o ni nestojíš?
00:28:32 Já že o ni nestojím? Já bych se radši neviděl.
00:28:37 Proč já si přál tenhle proklatý krám místo toho,
00:28:41 abych mohl žít s Rózičkou až do smrti?
00:28:54 -Pane Berousek! Vidíte to také?
-No jo, vidím.
00:28:59 No jo, pojď sem. Já jsem ti to zapomněl říct.
00:29:04 To jsem ale... Poslouchej.
00:29:07 Kdo jen na okamžik zalituje toho, co si přál ve 13. hodině,
00:29:13 hned všechno ztratí, ať to bylo, co to bylo.
00:29:17 -Jé...
-Snad ses tolik nevyděsil.
00:29:21 Pane Berousek, teta! Asi jde na námluvy. Co mám dělat?
00:29:27 Nevím, ale jistě jí bude stačit jedno omrknutí.
00:29:33 A to, co ti řekne, si za čepici nedáš.
00:29:40 Matěji!
00:29:46 Matěji!
00:29:51 Matěji, hochu zlatý, já tě přišla odprosit.
00:29:58 Podej mi židli, mám nějakou slabost v kolenou.
00:30:06 -Rózička zmizela.
-Řekněte to ještě jednou, teta.
00:30:12 Zmizela. A já za to můžu.
00:30:14 Já ji nutila do známosti s tím divným člověkem.
00:30:19 -S jakým divným člověkem?
-Vždyť ho znáš.
00:30:23 Je to pár dní, co sem přišel s těmi vzácnými hodinami.
00:30:29 Na mou duši, já myslela, že holka bude mít na růžích ustláno.
00:30:36 Rózička nechtěla, věděla, že z toho nic dobrého nekouká.
00:30:42 Matěji, ten člověk Rózičku popadl a zmizel s ní jak satanáš.
00:30:55 Matěji, já vím, že jsi měl Rózičku rád.
00:31:00 Utíkej za ní, přiveď ji zpátky a já vám požehnám.
00:31:06 Rózičko moje, jak jsem ti ublížil! Pane Berousek, co budeme dělat?
00:31:13 Já jsem ti říkal, abys ty hodiny nechal na pokoji.
00:31:18 A už je to tady!
00:31:33 Matěji, ještě včera jsi měl pozlacený výklad plný hodin.
00:31:40 Na vlastní oči jsem to viděla!
00:31:43 A teď už zase sedíš v téhle chudé hodinářské díře.
00:31:49 Že ty máš spolky s ďáblem? To tys Rózičku očaroval!
00:31:56 Teto, co vás nemá? Vzpamatujte se!
00:32:02 Ach Bože, já už ani nevím, co povídám.
00:32:10 Taková rána! Takové neštěstí!
00:32:15 Kdo ví, jestli se Rózičce v království času nezalíbí.
00:32:20 Třeba si na nás ani nevzpomene.
00:32:24 Pane Berousek, proč jste neřekl hned, že víte, kde je Rózička?
00:32:31 Vždyť byste mě v tom naříkání ani neslyšeli.
00:32:35 Tak rychle, jak se dostanu do království času? Prosím vás...
00:32:41 Ale není to žádná procházka rozkvetlým hájem.
00:32:46 Pán 13. hodiny si dobře hlídá svoje království.
00:32:52 Já jsem se rozhodl. Bez Rózičky mě už netěší svět.
00:32:58 To rád slyším, Matěji.
00:33:01 Možná by sis měl vzít svoje hodinářské nástroje.
00:33:06 A také tohle. Chytej!
00:33:14 Tam to, teta. Ale to ne...
00:33:19 Máš vestu tenkou jako pavučina, skočím ti domů.
00:33:24 -Mám tam jednu teplou.
-Na to teď není čas.
00:33:28 Když se nedostane do království času do 13. hodiny po půlnoci,
00:33:34 -tak už Rózičku nikdy neuvidíme.
-To tedy pospíchej.
00:33:40 A zdrávi se nám oba vraťte. Já zatím zadělám na svatební koláče.
00:33:47 -Pane Berousek, kudy vede cesta?
-Kudy?
00:33:52 Nekoukej tak vyděšeně a otevři dveře tamhle těch hodin v rohu.
00:34:07 No, to je cestička. Tak upaluj a brzy se vrať.
00:34:13 No, upaluj, Matěji, a brzy se nám vrať.
00:34:24 Ale měl jste jít s Matějem, když se tak vyznáte.
00:34:30 Tohle si nadrobil sám a vy na tom máte také svůj díl.
00:34:35 To mi nemusíte říkat. A víte co, pane Berousek?
00:34:40 Já vám tu trochu poklidím. Kde máte nějaké hadry?
00:34:45 -Nic takového tady není.
-Tak já si skočím domů.
00:34:50 -Jsem zpátky, než napočítáte do pěti. -U toho být nemusím.
00:35:13 Ach Bože, já už to tu nevydržím.
00:35:21 Nechte mě jít, prosím vás. Chci domů!
00:35:26 Nad naší zahrádkou dávno vyšlo sluníčko, růžičky chtějí pít.
00:35:33 Stýská se ti po zahradě? Budeš mít lepší, krásnější.
00:35:45 Vidíš ty nádherné květiny?
00:35:52 Průzračné jezírko, ptáci s duhovým peřím...
00:36:06 Všechno může být tvoje, ale jen pod jednou podmínkou.
00:36:12 Když zapomeneš na svět, odkud jsi přišla.
00:36:17 Ale jak bych mohla? Nemohu, nechci. Proč jste k nám vůbec chodil?
00:36:31 Potřeboval jsem opravit hodiny.
00:36:34 Matěj je spravil a já jsem spokojený.
00:36:39 -Nenávidím ty hodiny.
-Možná bys je měla mít ráda!
00:36:44 Každý nemá to štěstí, aby prošel jejich zkouškou.
00:36:49 Já vám nerozumím, pane.
00:36:52 Už mě netrapte, nebo mi srdce pukne žalem.
00:36:57 Pomohu ti, krásná Rózičko, když tolik prosíš.
00:37:08 Pomohu ti zapomenout.
00:37:15 Bude ti tak lépe, ubohá Rózičko.
00:37:45 Kampak, kampak? Brána do království času není žádná promenáda.
00:37:51 Tak jsem tu dobře! Já se bál, že se do království vůbec nedostanu.
00:37:58 Však tam ještě nejsi, království je na druhé straně.
00:38:03 A přejít kouzelnou lávku není jen tak.
00:38:07 -Když mi otevřete závoru...
-Ale já ji neotevřu.
00:38:12 -Co tam chceš?
-Pán 13. hodiny unesl moji Rózičku.
00:38:17 Pán 13. hodiny? Tak to jdi radši hned zase domů.
00:38:22 -Nepůjdu, já Rózičku vysvobodím.
-Povídali, že mu hráli.
00:38:27 -Pusťte mě...
-Nepustím a basta.
00:38:33 -KLEPE.
-Nepustím a basta fidli.
00:38:41 A já se odtud nehnu, dokud si to nerozmyslíte.
00:38:53 -Nedal byste si šňupeček?
-Ne.
00:38:59 -Jaký máš tabák? Virginský?
-Já se v tom nevyznám.
00:39:05 Ten pytlík tabáku mi dal na cestu můj přítel pan Berousek.
00:39:10 -Co? Berousek z kukačkových hodin?
-Přesně ten. Vezměte si.
00:39:18 No jo, to je Berouskův pytlík. Co jsme se z něj našňupali!
00:39:24 -Vyprávěl ti někdy o Tadeášovi?
-No jo, každou chvíli.
00:39:32 Tak to jsem já. Co Berousek? Jak se má? Co dělá?
00:39:37 Pane Tadeáši, já jsem rád, že jsme se potkali,
00:39:42 ale to povídání si necháme na jindy. Hrozně spěchám.
00:39:47 Kdybyste mi otevřel tu závoru...
00:39:50 I kdybych chtěl, nemohu. Nejde s ní hnout. Hepčí!
00:40:05 Ale pane Tadeáši, na tohle přece stačí kapka oleje a je to!
00:40:17 Neměl bych ti to říkat, ale když znáš Berouska, je to jiné kafe.
00:40:24 Podívej. Jakmile vyletí závora nahoru, začne ti odměřovat čas.
00:40:30 Cesta do království pána 13. hodiny vede nad propastí po úzké lávce
00:40:38 a je to zatracená klouzanice.
00:40:41 Přes tu lávku musíš přejít dřív než se přesype písek v té závoře,
00:40:48 jinak spadneš do propasti.
00:40:52 Povídám, nikam nechoď, nechci tě mít na svědomí.
00:40:57 -Pane Tadeáši, zvedejte závoru.
-Ty máš palici jako dub.
00:41:03 Počkej, zvednu to jen napůl, aby se písek sypal pomaleji.
00:41:14 -Děkuju!
-Utíkej! Rychle utíkej! Hepčí!
00:41:26 -Jéééé!
-Zatracený šňupací tabák!
00:41:35 -Jsi v pořádku?
-Mohlo to dopadnout hůř!
00:41:41 Nemáš tam někde můj cylindr? Srazil jsi mi ho z hlavy.
00:41:48 Bez cylindru nejsem ve své kůži.
00:42:07 Díky! Také jsi mi ohnul ručičku na mých slunečních hodinách.
00:42:14 -To mě tedy velice mrzí.
-Spíš by tě to mělo těšit.
00:42:19 Kdyby ses nezachytil o rafičku, tvůj pád by se nezpomalil
00:42:25 a ty by jsi prolétl úplně až na dno propasti času.
00:42:30 -To jsem měl tedy štěstí.
-Jak se to vezme.
00:42:34 Kdybys nebyl kamarád kamaráda Berouska, byl by s tebou amen.
00:42:40 To víš, my skřítkové držíme pohromadě.
00:42:44 -Abych nezapomněl, Felix Sluníčko.
-Těší mě, Matěj, hodinář.
00:42:50 Jdu do zámku času pro svou milovanou Rózičku.
00:42:55 Ba ba, jenom jestli si ta tvoje Rózička na tebe vůbec vzpomene.
00:43:03 -Myslíte, že už mě nemá ráda?
-Nežije si na zámku špatně.
00:43:10 Pán 13. hodiny jí udělá pomyšlení,
00:43:13 tak proč by se hrnula oprašovat staré budíky a to ještě k tomu,
00:43:20 kdo jí udělal na srdíčku stroupek?
00:43:23 -Ale já jí to všechno vynahradím!
-Poslyš, nechceš se vrátit?
00:43:32 -Pán 13. hodiny není chrastítko...
-S těmi řečmi mi dejte pokoj.
00:43:39 -Radši mi ukažte cestu!
-V pořádku, to bychom měli.
00:43:44 Já ti držím palce. Teď ještě, jak ti dopadne ta správka.
00:43:51 To bude maličkost.
00:44:02 -A je to! -Díky! Teď odval tamhleten balvan a jdi!
00:44:14 Dostaneš se rovnou do zámku.
00:44:17 U vodotryskových hodin najdeš vílu Serafínku. Tohle jí dej.
00:44:28 Píšu jí tam o tobě a také o tom, že se mi po ní pořád stýská.
00:44:36 Spolehněte se, pane Felix!
00:44:51 Pojď blíž.
00:44:54 A ještě mám vyřídit, že se panu Felixovi po vás pořád stýská.
00:45:01 Já vím. Ale copak se mohu sebrat a jít za ním do té jeho rokle?
00:45:08 -Co bych tam dělala?
-Ale když ho máte ráda?
00:45:13 To mám, ale svoje hodinky s vodotryskem mám také ráda.
00:45:20 Jenže já tady, vílo Serafínko, žádný vodotrysk nevidím.
00:45:33 Právě proto jsem taková smutná.
00:45:36 Ještě nikdo, kdo se vypravil do království času,
00:45:41 nedokázal moje hodinky opravit.
00:45:44 A to znamená, že ho vítr rozfoukal kdo ví kam.
00:45:54 Matěji, jestli není tvoje láska dost pevná, také se ti to nepovede,
00:46:01 a já tě rozfoukám jako pampeliškové chmýří.
00:46:06 Jen se nebojte, mě žádný vichr neodfoukne.
00:46:10 Tak já se na ty vaše hodiny podívám.
00:46:14 -Jemně! Rámus nesnáším.
-No tohle? Chudák Felix Sluníčko.
00:46:27 -Že se nestydíte, vílo Serafínko.
-Stydím, ale jen malinko.
00:46:33 Příští dopis od Felixe už si schovám za košilku, to slibuji.
00:46:39 Pojď blíž. Neměla bych to dělat, ale zrovna se mi chce.
00:46:46 Neutírej se!
00:46:49 Můj vodotrysk ti otevře oči dokořán a ty to budeš potřebovat.
00:46:55 No tak utíkej!
00:47:00 A drž se!
00:47:07 -Copak tu chceš, Matěji?
-Přišel jsem si pro svou Rózičku.
00:47:13 -Ale Rózička tu není.
-Musí tu být. A také si ji najdu!
00:47:21 I kdybys ji našel a podařilo by se vám odejít z mého království,
00:47:27 stejně vás čeká jen život plný starostí a lopoty.
00:47:36 Vrať se domů, dám ti zlata, kolik uneseš. Nikdy ho neubyde.
00:47:43 Do smrti nebudeš muset pracovat. Není to dobrá nabídka?
00:47:55 Ne, nechci.
00:47:58 Už jednou jste mi dal takovou možnost a byl jsem nešťastný.
00:48:04 Chci jenom Rózičku, já ji mám rád.
00:48:08 Když si ji najdeš, bude tvoje, ale máš na to pouhé 2 minuty.
00:48:38 Rózičko, jsi to ty? Takhle mě vítáš?
00:48:46 Kamenná, němá. Vždyť já si tě nezasloužím, já vím.
00:48:57 Prokleté hodiny s třináctkou!
00:49:00 Však vy mi Rózičku vrátíte, jen co uplynou 2 minuty!
00:49:08 Jediné 2 minuty a trvají věčnost. Nejdou?! Hodiny nejdou!
00:49:19 Rózičko! Za takovou chvíli je nestačím opravit!
00:49:27 Ztratil jsem tě navždycky.
00:49:34 Pane, dejte jí život a mě potrestejte,
00:49:40 ať z lásky k ní já zkamením.
00:50:03 Přeju si, ať zase žije krásná a věrná Rózička.
00:50:13 -A Matěj...
-Ne! Nechci bez něj žít.
00:50:17 A Matěj, Matěj s ní.
00:50:22 -Rózičko, můžeš mi odpustit?
-Matěji!
00:50:27 -Děkuju vám za Matěje.
-Děkuju za Rózičku.
00:50:31 Nač tolik díků? Už neztrácejte čas.
00:50:57 Měl bych vás řádně potrestat, ještě jednou a uvidíte.
00:51:02 -Ale ukázalo se, že je šikovný.
-A chytrý!
00:51:07 Vyléčil jste ho z toho nicnedělání, teď si bude vážit práce.
00:51:14 -A Rózičky, má ji opravdu rád.
-Ale příště žádné pomáhání.
00:51:21 -Ale to víte, my...
-My skřítkové... -A my víly...
00:51:27 Držíme vždycky pohromadě a máme se rádi.
00:51:32 Proč by se to od nás nemohli naučit také lidé?
00:51:49 Tak pá, já už musím běžet.
00:51:51 Co by tomu říkal Matěj, že jsou mé kukačky prázdné?
00:51:56 -Berousku, kamaráde, tak nazdárek.
-Pá pá!
00:52:03 -Nazdárek.
-Nazdárek.
00:52:30 Děti, nechte si něco na jindy a teď jezte a pijte.
00:52:40 Pane Berousek, máte dost?
00:52:43 Já bych si ještě něco dal,
00:52:46 ale moje kukačky nejsou na takové hodování stavěné.
00:52:51 Co bych si počal, kdyby mi praskly?
00:52:55 Udělám vám jiné, pane Berousek, ale až příští týden,
00:53:01 protože zítra budu dělat pro Rózičku hodinky s vodotryskem,
00:53:10 pozítří opravím tetě budíka a také ty svatební malované,
00:53:19 a pak vám, pane Berousek, postavím kukačky,
00:53:23 že v nich budete jako v paláci.
00:53:30 Tak sláva! Nakonec se tady budeme mít jako v ráji.
00:53:43 Pane Berousek, ale sluší jim to, viďte?
00:53:51 Co by neslušelo?
00:53:54 Užili si své a teď už vědí, že k sobě patří navždycky.
00:54:05 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Mladý hodinář Matěj (O. Havelka) se rozhodně své práci nevěnoval s chutí. Nad každou opravou se ofrňoval – k čemu opravovat staré krámy. Ani hodiny, které mu do krámku nosila jeho milovaná Rózička (V. Gajerová), aby své tetě dokázala, že ji Matěj po svatbě uživí, mu nestály za trochu námahy. Její teta (B. Holišová) však už byla dávno rozhodnutá, že svou neteř lenivému mládenci nedá. Když to přišla Matějovi říct, objevil se v krámku vznešený zákazník (P. Štěpánek). Dal si u Matěje opravit vzácné hodiny, které přestaly odbíjet třináctou hodinu…