O veliké lásce mlynářova studenta k půvabné víle. ### Režie: Libuše Koutná. Scénář: Jarmila Turnovská. Hrají: Ondřej Pavelka, Josef Kemr, Rudolf Hrušínský, Zdeněk Martínek a další.
00:00:46 Mlynář zas obrací stránky v tlusté knize a mladého tam nevidím.
00:00:54 Kdo ví, kde běhá.
00:00:59 S nikým se tu nedá promluvit.
00:01:05 Je tady pořád smutno.
00:01:09 -Proč jsem se tady usadil?!
-Bývalo tu krásně.
00:01:18 Když nebožka mlynářka přišla do mlýna, pořád zpívala.
00:01:29 Byla mladá a veselá...
00:01:34 -Tenkrát jsem ještě viděl svět!
-Povídej. Jaká to byla ženská?
00:01:44 Copy až na paty.
00:01:49 Oči, jako jezerní voda.
00:01:55 Znával jsem hodně krasavic, ale ona měla navíc ještě laskavou duši.
00:02:04 Dokud tady byla, žilo se krásně.
00:02:09 Ale když umřela, pořád na ni vzpomínáme.
00:02:16 -Čím to je?
-Po některých lidech nezbude nic.
00:02:24 Jako by na světě ani nebyli.
00:02:28 A po jiných navždy zeje otevřená rána.
00:02:34 Nikdo nemůže mlynáři vyčítat, že hledá v knihách zapomnění.
00:02:42 -Taková láska se dvakrát nepotká.
-Kdyby si radši hleděl syna!
00:02:52 Jako malého ho pamatuji, ale dospět jsem ho neviděl.
00:03:00 Je to krásný člověk. Oči má černé, jako noc. Temné vlasy...
00:03:08 ...a přemýšlivé čelo. Mohl z něho být učenec, ale zběhl ze studií.
00:03:17 Býval často nemocný, umřel by ve městě. Dobře, že je to takhle.
00:03:29 DÍVČÍ SMÍCH.
00:03:31 Slyšíš?
00:03:37 Už tady zase slídí. Shání mlynářova studenta.
00:03:42 -Nekřič! Vyplašíš ji.
-Běží po hrázi.
00:03:50 Za chvíli je tady.
00:04:12 Máš smůlu, že nevidíš. Je krásná a útlá.
00:04:25 SMÍCH.
00:04:27 Jen kdyby se nesmála. Mráz z toho přechází po těle.
00:04:34 Zamilovala se do studenta. Proč by sem jinak pořád běhala?
00:04:41 -Rusalka nemůže milovat člověka.
-Nejsem tak starý jako ty.
00:04:47 Ale vidím, co ty vidět nemůžeš. Rusalka miluje studenta.
00:04:54 Snad ho tím smíchem očarovala. Čekává na ni v lese.
00:05:00 Říkám, že Rusalka nemůže milovat člověka. Nemá lidskou duši.
00:05:09 -Často si přeji, abychom ji měli.
-Na co?
00:05:16 Proč ti to povídám, stejně nic nepochopíš.
00:05:21 -Proč ne? Rozumu mám dost.
-Znal jsem krasavici.
00:05:28 Měla zlé oči, bylo lepší se jí vyhnout.
00:05:36 Až láska ji proměnila.
00:05:41 V jejím pohledu zářilo slunce. Byla šťastná, jak my nedokážeme.
00:05:51 Nemáme lidskou duši. Kdepak. Nedokážeme milovat.
00:05:59 Člověk miluje a tím víc se trápí. Závidět mu nemusíš.
00:06:07 Kdyby byla jako mlynářka, přál bych Rusalce lidskou duši.
00:06:18 Zase by tu bylo veselo.
00:06:21 Zpěvu a smíchu víc než dost!
00:06:28 Nepleť se do lidského světa. Je to divná společnost.
00:06:36 Studenta se už dnes nedočkáme. Pojď spát.
00:06:45 Nic nepochopíš.
00:06:49 HRAJE NA HOUSLE.
00:06:57 HUDBA.
00:07:50 SMÍCH.
00:08:05 Pojď dál, posaď se. Promluvíme si.
00:08:23 Jsi hubený a bledý. Jsi tak podobný matce, i když jsi jiný.
00:08:32 Byla veselá a smála se. Než onemocněla.
00:08:36 Do smrti budu slyšet její smích na hrázi. Zemřela tak mladá.
00:08:43 Nepamatuji si její jediný úsměv. Vyprávějte mi o ní, otče.
00:08:51 Zpátky ji nepřivolám, i kdybych za to život dal.
00:08:57 Děláš mi starosti. Po nocích se touláš, s nikým nepromluvíš.
00:09:04 Jen s hastrmany dokážeš hovořit. O čem ti povídají?
00:09:11 O světě pod rybníkem? Jaký je široký a hluboký?
00:09:17 O utopencích? O tom, jak má měsíc studené oči? K ničemu ti to není!
00:09:26 Vím, jsem starý a veselo se mnou nebývá.
00:09:34 -Jsem tu s vámi rád, otče.
-Kdoví, jestli jsem dobře žil.
00:09:41 Od smrti tvé matky se mnou nic není. Málo jsem se o tebe staral.
00:09:49 Matku jsem ti nahradit nedovedl, ale mám tě rád.
00:09:55 -Na nic si nestěžuji.
-Ale něco tě trápí. Řekni co.
00:10:04 Co by mě trápilo?
00:10:07 Tady v lese, u rybníka je hezky. Znám tu každý kout.
00:10:15 -S ptáky i se zvěří si rozumím...
-Ale měl bys žít s lidmi!
00:10:22 -Jako mládenci v tvém věku.
-Nechci! Proč?
00:10:30 Než zemřu, chci vědět, že jsi nezůstal sám. Proto.
00:10:37 Zhasni svíci. Půjdeme spát.
00:10:59 HUDBA A SMÍCH.
00:11:15 To je rušení po ránu! Půjde-li to tak dál, všechna voda se vypaří.
00:11:22 Ani nohy si nebudeme moci svlažit.
00:11:27 Co budeš dělat v noci, když prospíš den?
00:11:32 Proč pořád mluvíš? Voní tu lesní jahody. Je jejich čas.
00:11:42 -Nějaké ti natrhám.
-Slyšíš?
00:11:48 Někdo jede ke mlýnu. Podívej se, kdo to je.
00:11:57 Jede sem děvče ze vsi. S obilím. Vozík je na ně těžký.
00:12:04 Je to ta krasavice ze statku. Říkal jsem ti, že tu chodívá kolem.
00:12:11 Sama veze 2 pytle. A čeledínů mají dost.
00:12:16 -Pojď, půjdeme jí z cesty.
-Počkej! -Za námi nepřišla.
00:12:37 Je tady někdo?
00:12:41 Vezu obilí na mletí.
00:12:44 -Proč se dřeš? Poslal bych syna.
-Myslíte, že by přišel?
00:12:50 Mouku ti odveze domů sám.
00:12:57 -Já...
-Ještě něco?
00:13:02 V sobotu máme dožínky. Syn si může přijít zatancovat.
00:13:08 -V sobotu budete mít semleto.
-Děkuji, mlynáři.
00:13:16 Myslel jsem si, že se jí student líbí.
00:13:21 Kdyby za ním jako pes běhala, pohlazení se nedočká.
00:13:27 -Milovala by ho. Je hezká, bohatá.
-Jak by ji mohl milovat?
00:13:34 Víš přece, koho v srdci nosí. Ale štěstí bych mu přál.
00:13:41 HUDBA.
00:14:01 Rusalko! Proč se mi vysmíváš? Všude tě hledám.
00:14:08 Je mi líto každé chvíle, kdy tě nevidím.
00:14:16 Copak mou lásku ani trochu nechápeš?
00:14:25 Tak ty nedáš pokoj! Jestli nepřestaneš, vyženu tě z lesa!
00:14:32 Však ty víš, že je to pro mě maličkost!
00:14:37 Slib mi, že studenta necháš být. Bude vám oběma lépe.
00:14:45 Pojď dolů.
00:14:48 Pomátla ses?
00:14:51 I kdybys 100x chtěla, člověk tě nemůže milovat. V lidském světě...
00:14:59 ...pro tebe není místo. Běž! A už se nevracej! Dokud je čas.
00:15:10 Kdybych tak věděla, co s tím!
00:15:20 -Proč nespíš, hastrmane? Je noc.
-Pro mě je den, jako noc.
00:15:28 Vzpomínám, jaké to bylo, když jsem viděl slunce a vážky nad rybníkem.
00:15:37 -To už je dávno! -Myslel jsem, že ses narodil slepý.
00:15:45 Možná by to bylo lepší. Neměl bych čeho litovat. Myslivec mě...
00:15:52 ...střelil mezi oči, když mířil na kačeny. Ale i tak se dá žít.
00:16:00 Povídej. Proč mlčíš? Jsi tu ještě?
00:16:09 Na druhé straně rybníka vídám často Rusalku.
00:16:14 Tančí po mechu, lehká jako dým. Vplétá si kvítí do vlasů.
00:16:21 Je krásná. I ve snu ji vídávám.
00:16:25 Nemysli na ni. Rusalka tvou lásku nikdy nepochopí.
00:16:31 -Nemohu bez Rusalky žít.
-Měl by sis najít děvče.
00:16:38 Takové, jako bývala tvá matka. Jedno sem za tebou chodí.
00:16:45 Vím, otec mi ji nutí. Ale já ji nechci.
00:16:52 Slyšíš? Rusalka! Ucítila, že o ní mluvíme. Pokoj ti nedá!
00:17:03 Vysmívá se mé lásce. Ten její smích!
00:17:09 Kdybych zas na chvíli viděl! Podíval bych se Rusalce do očí...
00:17:16 ...a snad v nich dokázal číst. Pak bych ti možná řekl,...
00:17:23 ...jednou tě bude milovat. Ale takhle nevím.
00:17:36 HUDBA.
00:17:39 Panímámě rosolku a panence malinovku.
00:17:51 Smím prosit o taneček?
00:17:59 Máš rozum, děvče! Takhle všechny mládence popudíš.
00:18:06 -Jdi tancovat!
-Nechci, maminko.
00:18:13 -Ani se mnou nepůjdeš tancovat?
-Přijď na příští tanec.
00:18:25 A ty se opovaž, dělat nám ostudu! Také jí něco řekni.
00:18:32 Až bude chtít tancovat, půjde. Nech ji.
00:18:42 Tak co, ven nebo dovnitř? Žízeň nemáš?
00:18:51 Až začnou hrát a budeš tancovat, dostaneš žízeň.
00:18:57 -Přivezl jsem hospodáři mouku.
-To sis vybral pravou chvíli!
00:19:06 -Otec mě poslal, máte semleto.
-Jsi hodný. Naši ti zaplatí.
00:19:15 Za to, že jsi přivezl mouku, tahle polka je tvoje. Pojď.
00:19:25 Nejbohatší holka ze vsi. Ta si vybrala!
00:19:30 -Nevyprovodíme ho z hospody?
-To je student. Zaslouží si sólo.
00:19:37 Aspoň se něčemu přiučíme.
00:20:10 To je ostuda! Nechal naše děvče, udělej něco!
00:20:15 Tak co, muzikanti? Máte zaplaceno do rána. Hrajte!
00:20:21 Muzikanti! Tenhle valčík platím já!
00:20:40 To vaše děvče má ale vkus! Škoda, že student o ně tak málo dbá!
00:20:48 To si líbit nenechám! Do mlýna už nedám semlít ani klas!
00:21:14 Rusalko moje! Pojď se mnou domů. Mám tě rád, jako nikoho na světě.
00:21:49 Už vím, co tě trápí. Ale já bych tě netrápila.
00:21:55 Líbí se mi tvůj smutek, tvá bílá tvář, tvé neklidné oči!
00:22:05 Vím, jsi nešťastný, ale moje láska tě zachrání.
00:22:11 Nebyli bychom spolu šťastni.
00:22:17 Běž domů a mlýnu se vyhýbej.
00:22:25 Nechci ti ublížit, ale nemohl bych tě milovat.
00:22:38 BOUŘKA.
00:22:50 Jako ohnivé šípy, padají blesky do rybníka.
00:22:57 Bouřku mám rád. Vyčistí povětří a vody bude také dost.
00:23:04 Dnešní bouře není dobrá. Věř mi. Přivolá neštěstí. Cítím to.
00:23:15 Dej pokoj!
00:23:17 A je po ní.
00:23:20 HROM A VÝKŘIK.
00:23:23 Slyšel jsi?
00:23:26 -Jako by někoho srazil blesk.
-Je mi líto lidí.
00:23:31 A přece jim pomoci nemohu. Ve mlýně teď nastanou smutné časy.
00:23:40 Takové jsme ještě nezažili.
00:23:49 -Už máte dost, hospodáři.
-Jen nalij. A všem!
00:23:56 Kteří s námi pochovali mé jediné děvče.
00:24:01 Pantáto, jděte raději domů.
00:24:06 Panímáma žalem stůně. Už máte jen ji.
00:24:11 Taková krasavice! Ženicha jsme jí sháněli, na vnoučata se těšili.
00:24:22 Pořád ji vidím tady v kole.
00:24:50 Osud je osud! Kdoví, na koho padne zítra.
00:24:57 -Neměli jste ji pouštět do mlýna.
-Běhala za mlynářovým studentem.
00:25:06 -To on ji má na svědomí.
-Kdyby za ním neběžela...
00:25:11 Kdoví, s kým má spolky?! Věčně rozpráví s hastrmany.
00:25:18 Jednou mi řekl, že vaše děvče je pro něj méně, než vzduch.
00:25:25 Chtěl se jí zbavit a bouřka přišla vhod.
00:25:29 Zběhlý student! Na co je tak pyšný?!
00:25:35 Na děravé kapsy? Na zchátralý mlýn?!
00:25:42 -Studenta je třeba potrestat!
-Čím dříve, tím lépe.
00:25:48 -Mlýn obklíčíme... -Lidi! Neblázněte! Přejte mrtvé klid!
00:25:55 To máme nechat mezi námi vraha? Chlapci, jdeme!
00:26:00 Život jí už nevrátíte.
00:26:04 To ne! Osud je osud a lidská zloba není dobrý rádce.
00:26:10 A co? Jdu jim na pomoc.
00:26:21 -Otevřete! Víme, že jste doma!
-Mají špatné svědomí!
00:26:29 A co takhle?
00:26:34 Obklíčíme mlýn! Neproklouzne tady ani myš.
00:26:39 -Co tu chcete?!
-Hledáme tvého syna.
00:26:44 -Připravil o život děvče a vyhýbá se trestu. -O takové vině nevím.
00:26:52 Je mi líto, že je mrtvá. Chtěl jsem ji za nevěstu pro syna.
00:26:59 -To vám máme věřit?!
-Kde se schovává!
00:27:04 Nemá se proč schovávat!
00:27:08 -Není tu. -Utekl do lesa.
-S čistým svědomím se neutíká.
00:27:14 -My si ho najdeme!
-Rozejdeme se po lese!
00:27:20 Jdeme!
00:27:22 Stůjte! Až vám vychladnou hlavy, budete se stydět!
00:27:28 Mají nechat uprchnout vraha?!
00:27:34 Už ho odvedli? Chtěl jsem být u toho.
00:27:41 Připravil mě o jediné dítě! Nikdy se té bolesti nezbavím.
00:27:48 Měl by ses stydět! Takhle jsi vychoval syna!
00:27:54 V žalosti se leccos řekne. Ale já vám rozumím.
00:28:00 -Pojďte, dovedu vás domů.
-Nesahej na mě!
00:28:05 My jsme spolu domluvili! Hleď, ať mi nezkřížíš cestu!
00:28:18 -Tak, co je?
-Asi jsme tu zůstali sami.
00:28:23 -Chci se také vrátit.
-Nejsem zbabělý!
00:28:32 Děvče o život připraví a s divoženkou se schovává v lese.
00:28:48 Ty moje kouzelná kráso! Proč mě tolik mučíš?
00:28:54 Život bych za tebe dal.
00:29:01 Tvé srdce zabušilo stejně s mým.
00:29:09 Proč se mi směješ?
00:29:13 Copak nemáš kousek srdce v těle?
00:29:31 Rusalko!
00:29:51 Dej mu!
00:29:53 Vždyť si to zaslouží!
00:30:12 -Je mrtvý! -Vypadá to tak.
-To se nemělo stát!
00:30:18 -Radši utečeme. -A lidem řekneme, že jsme ho nepotkali.
00:30:25 O ničem nevíme! Víš, co by nás čekalo? Dej mi na to ruku.
00:30:44 Už je to tady! Nevypadá dobře!
00:30:49 Jaká pomoc, musím dolů.
00:31:01 Mám se do toho pustit? Všude samé rány!
00:31:07 Přestaň se tu motat! Měla jsi ho nechat! Je to tvoje vina! Zmiz!
00:31:17 Jestli ho dám dohromady, nebude to pro tebe!
00:31:25 Tělo ti vyléčím, jen abych ti i duši uzdravila.
00:31:32 Mlynář zase sedí nad knihou! Jak jen teď může číst?
00:31:38 -Co mu zbývá? -Také myslíš, že má to děvče na svědomí?
00:31:47 -Co já myslím, vědět nemůžeš.
-Proč se tedy nevrací domů?
00:31:56 Dobře udělal, nic dobrého tu na něj nečeká.
00:32:06 Nevidíš někde Rusalku?
00:32:11 Kdo ví, kam zmizela. Zkazila život jemu i nám všem.
00:32:21 Mlynář zhasl svíci a šel spát.
00:32:29 To zase bude ráno! Nikdo kolem mlýna nepřejde.
00:32:36 -Je tu smutno k zalknutí.
-A bude ještě víc.
00:32:45 Nechce se mu žít. Ale já ho tak nenechám!
00:33:16 -Konečně se vzpamatoval!
-Kde to jsem? -U mne, chlapče.
00:33:24 -A kdo jste, babičko?
-Čarodějnice.
00:33:29 Ale s tebou jsem si nevěděla rady. Již 3 den tě volám do života.
00:33:37 -Ale už je vyhráno! Nic tě nebolí?
-Ne. Děkuji, už musím jít.
00:33:46 Kampak? Zase si na tebe počkají a třeba tě pak nedám dohromady.
00:33:55 -A co na tom? Stejně nechci žít.
-Vím, co tě trápí.
00:34:01 Vybereš si pannu, kterou chceš a budeš ji mít.
00:34:08 Už jsem si nevěstu vybral.
00:34:14 Moje Rusalka!
00:34:17 Jistě tančí kolem mlýna. Musím za ni.
00:34:23 Lépe hojit rány, než nemocnou duši.
00:34:27 Sebe i Rusalku zahubíš. Ta láska tě moří a trápí.
00:34:36 Vím, že mě jednou bude milovat.
00:34:41 Čtu jí to v očích, když se mi směje.
00:34:46 Je plachá. Ale až pochopí, jak ji mám rád...
00:34:52 -Nepochopí, nemá lidskou duši.
-A kdyby ji měla?
00:35:00 -Počkám, až ji bude mít.
-To by ses načekal!
00:35:07 -Umíte čarovat. Vyčarujte jí duši.
-Musel by sis poradit sám. -Jak?
00:35:16 Aby získala lidskou duši, musel by ses s ní oženit.
00:35:22 A celý rok bys na ni nesměl promluvit.
00:35:28 -Pro člověka to je těžká zkouška.
-Kdyby to bylo 1000 let, vydržím.
00:35:37 Varovala jsem tě. Ale pojď! Poletíme za Rusalkou.
00:35:46 -Leťte rychleji, babičko!
-Kdo ví, kde je.
00:35:51 -Nevidím ji.
-Někde je, čeká na mě.
00:35:55 Seď! Spadneš a zabiješ se!
00:36:03 Támhle je! Vidíte? Krčí se u stromu. Slétněte dolů.
00:36:21 -Rusalko!
-Ať ji nevyplašíš!
00:36:33 Co teď?
00:36:44 Rusalko!
00:37:00 Snad jsem ho měla nechat umřít. Smrt z marné lásky...
00:37:06 ...ho bude bolet dvojnásob.
00:37:45 SMÍCH.
00:37:49 -Zase utekla. K ničemu není.
-Myslel jsem, že ji láska změní.
00:37:58 -Je mi líto studenta.
-Teď zrovna vyšel. Shání ji.
00:38:06 I kdyby ji přivázal k mlýnu, stejně mu uteče.
00:38:14 Neviděl jsi Rusalku?
00:38:19 -Kam šla? Slyšel jsem smích.
-Nemůže za to.
00:38:26 Žít s lidmi je pro ni velká zkouška.
00:38:33 Co je ve mně divného, že v ní nedovedu probudit lásku?
00:38:42 Někdy myslím, že to dokážu. Ale když ji denně hledám,...
00:38:48 -...bojím se, že mi jednou uteče.
-Lituješ?
00:38:53 Možná by to bylo jiné, kdybych s ní mohl mluvit o své lásce.
00:39:00 Zase už mluvíš s hastrmany? Že o tebe tvá žena nedbá?
00:39:07 Nemá tě ráda. Neměl jsem ji sem pouštět!
00:39:12 Ve všem jsem ti vyhověl! Myslel jsem, že až se oženíš...
00:39:20 Zbytečné mluvit!
00:39:24 Kdyby sis našel jiné děvče, všechno by tu kvetlo. A hlavně ty.
00:39:35 Nezlob se na něj. Vidí, jak se trápíš.
00:39:44 -Rád by tě viděl veselého.
-Kdyby mě jen trochu pochopil.
00:39:51 -Aspoň jako ty, hastrmane.
-Sám nevím, proč ti rozumím.
00:39:58 Možná proto, že tu s lidmi tak dlouho žiji. Nebo proto, že...
00:40:05 ...jsem slepý a víc přemýšlím. Možná mám již i půl lidské duše.
00:40:16 Běž za Rusalkou a do mlýna se nevracejte.
00:40:22 Musíte spolu žít sami.
00:40:33 Také na to myslívám.
00:40:40 Ale bojím se o otce. Je starý, uvidím ho ještě?
00:40:50 Co ti mám na to říct? Jiné rady nevím.
00:40:59 Otci že vzkazuji, ať mi odpustí.
00:41:08 -Sbohem, hastrmane.
-Povím mu to.
00:41:14 Proč se pořád pleteš mezi lidi? To nedopadne dobře. Tvou vinou.
00:41:23 Mlč!
00:41:25 Oči máš a nevidíš.
00:41:31 Lidská láska někdy vykvete prudce, ale tahle kvete zvolna.
00:41:40 Potřebuje čas.
00:41:47 HUDBA.
00:42:13 Rusalko!
00:42:15 Rusalko!
00:43:18 Rusalko?
00:43:23 Všechno přebolí. I nešťastná láska.
00:43:30 Je to skoro rok, ale při tvém mládí není nic ztraceno.
00:43:37 -Běž domů a snaž se žít jinak.
-Nechci zapomenout!
00:43:43 -Nevěřím, že mě nemá ráda.
-Nedokáže s tebou žít.
00:43:49 Nepovolím! I kdyby jsi říkala, že v ní neprobudím lidskou duši.
00:43:56 Bylo jí se mnou dobře.
00:43:59 A utíkala, protože zkoušela mou lásku. Třeba se jí něco stalo!
00:44:09 -Nevíš, kde je?
-Ne. Snad spí někde v jeskyni .
00:44:16 O tobě už neví. Nech ji být. K ničemu to není.
00:44:22 -Najdu ji a o své lásce jí povím.
-Víš, že na ni nesmíš promluvit!
00:44:31 Sama by za tebou musela přijít. Nech to být. Utrápil by ses.
00:44:38 Najdu ji a lépe si ji ohlídám.
00:44:44 Kdo ví, jestli nemáme lidem závidět, že dovedou tak milovat.
00:44:53 -Nehraj! Student potřebuje spát.
-Tak nekřič!
00:45:00 Chtěl jsem mu Rusalku do snů přivábit.
00:45:07 Jak mu je?
00:45:10 Hůř, než včera. Mlynář u něj sedí, drží ho za ruku a pláče.
00:45:19 To jsou lidé! Napřed mu vyčítá a do života se mu plete.
00:45:26 Kdyby ho nechal s Rusalkou žít, nemusel by teď umírat steskem.
00:45:33 Kdoví, jak to bylo. Utekl za ni, a přece se vrátil bez ní.
00:45:40 -Neměla ho ráda.
-Nevíte o Rusalce? Sežeňte ji.
00:45:45 -Volá ji stále tišším hlasem.
-Nemůžeme ji najít.
00:45:51 -Chce mě o syna připravit!
-Možná se bojí přiblížit k mlýnu.
00:45:58 Nemůže zapomenout, že ti nebyla po chuti.
00:46:06 Kdyby ho měla ráda, na nic by se neohlížela.
00:46:12 Snad ani přijít nemůže. Za mrazu někde do sněhu padla.
00:46:18 Láska otcovská se někdy na děti věší jako závaží.
00:46:25 Nevyčítej, nebo mi srdce utrhneš.
00:46:34 Jdu do vsi pro pomoc. Kdyby chtěl napít, podejte mu vodu.
00:46:42 Na tuhle nemoc léku není.
00:46:52 Rusalko!
00:46:56 Rusalko!
00:47:02 Rusalko, moje!
00:47:15 Dobře, že jsi tady, Rusalko. Už z dálky poznávám tvůj lehký krok.
00:47:24 Přišla jsi pozdě. Z marné lásky k tobě, student umírá.
00:47:36 Myslel jsem, že se vrátíš.
00:47:44 Do očí ti vidět nemusím a vím, že už máš lidské duše půl.
00:47:52 Chvěješ se jak list. Kdybys dovedla studentovi o své lásce povědět...
00:48:05 Počkej, kam jdeš?
00:48:11 SMÍCH.
00:48:13 Kam běžíš?
00:48:18 Nech mě! Rány ti vyhojím, ale do jiného se mi nechce.
00:48:27 Neměla ses vracet. Co tě to posedlo, starou bolest křísit?!
00:48:40 Ty pláčeš?
00:48:45 Kdybych najisto věděla, že studenta miluješ...
00:48:59 Ale není to lehká zkouška!
00:49:04 Jen tomu, kdo je napůl člověk, můj nápoj pomůže.
00:49:12 Jinak ho čeká smrt.
00:49:26 Pojď, jestli se nebojíš. Napij se.
00:49:44 VÝKŘIK.
00:49:56 Já tě varovala. Nemám na tom kousek viny.
00:50:09 Děkuji, babičko. Lidskou mám duši, i hlas.
00:50:19 Jen aby sis jednou pro to na mě nestýskala.
00:50:45 Neumírej mi. Bez tebe ani já nemohu žít.
00:50:51 Miluji tě.
00:50:54 Rusalko!
00:50:57 Rusalko, moje!
00:50:59 Přece jen jsem v tobě lidskou duši probudil.
00:51:05 Do smrti tě budu milovat.
00:51:32 -Nelituješ?
-Jsem šťastná, jako ještě nikdy.
00:51:38 Líbí se mi, žít s tebou lidský život.
00:51:47 Buď rád, že jsi slepý. Nic jiného než hubičky člověk nevidí.
00:51:58 Ani večer se student nezastaví na kus řeči.
00:52:03 -Není o čem přemýšlet.
-O čem by s námi rozprávěl?
00:52:08 Když jim to štěstí vydrží, budu spokojen.
00:52:14 A co když ne? Víš, jak jsou lidé nestálí. Po jiném štěstí se točí.
00:52:21 Proč pořád mluvíš? Do smrti nic nepochopíš.
00:52:29 Kdo je hledá tak dlouho, ten si své štěstí uhlídá.
00:52:36 Dlouho se budou mít rádi. Tak dlouho, dokud budou žít.
00:52:45 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
V mnoha pohádkách už se člověk zamiloval do nadpřirozené bytosti, v málokteré je ale příběh lásky vyprávěn tak mistrně, jako v té Mahenově o studentu (O. Pavelka) a krásné rusalce (H. Mertová). Těžký úkol na sebe student vzal, když chtěl v plaché lesní tanečnici lidskou duši probudit. Bylo ale nemožné mu tuto volbu rozmluvit, i když se o to mnozí pokoušeli, nejen lidé, ale i dobří hastrmani (J. Kemr a R. Hrušínský). Student měl jediné přání, aby ho milovala stejně hluboce a vroucně, jako on ji. Pro svou lásku k víle byl ochoten udělat cokoliv, a nakonec ho sladká odměna neminula…