Libuše Šafránková v pohádce o princezně a její přísné vychovatelce. ### Režie: Libuše Koutná. Scénář: Josef Hanzlík. Hrají: Libuše Šafránková, Iva Janžurová, Josef Vinklář, Jaromír Hanzlík a další.
00:00:40 Tak počkej, Terezko, a co já?
00:00:45 Tady je! Konečně ji máme!
00:00:48 Její Jasnost si tady skotačí, a my ji všude hledáme.
00:00:55 Vidíš, Tonku, už mě zase vyslídili.
00:00:59 To víš, Terezko, tatínek král má o tebe strach.
00:01:04 Jasnosti, ani jste ráno nepočkala na kadeřníka.
00:01:10 A se snídaní se čekalo v modrém salónku.
00:01:14 A s obědem v žlutozeleném.
00:01:17 Snad bychom stihli alespoň večeři.
00:01:21 V loveckém salónku, že? Ale já nechci.
00:01:25 My už jsme tady s Tonkem snídali.
00:01:29 A obědvali. A právě se chystáme posvačit.
00:01:34 Jasnosti, jak můžete s takovou žebrotou?
00:01:39 Cos to řekl? Opakuj to ještě jednou!
00:01:43 Oni se živí poctivě! Chovají včely.
00:01:47 A z medu dělají cukroví. Jen se podívejte!
00:01:52 A platit bude kdo? Co?
00:01:55 Těch pár cukrlat? My tu nemáme drobné.
00:01:59 -Ani na zámku ne.
-Tam vůbec nemáme žádné drobné.
00:02:05 Vaše Jasnosti, Jeho Jasnost čeká.
00:02:09 Nikam nejdu. Pojď, Tonku, utečeme.
00:02:12 My mu zatím zabavíme krosničku, aby Jeho Jasnost uvěřila.
00:02:19 Bando zlodějská! Že se nestydíte!
00:02:24 Terezko, nezlob se, ale já musím jít prodávat.
00:02:29 Příště mě zase najdeš v hájku.
00:03:21 Jasnosti! Propánakrále! Pane králi!
00:03:25 Jak to mluvíš s panovníkem, pacholku?
00:03:29 Nejmocnější z mocných, pane sedmi světů, slunce sedmi sluncí,
00:03:36 klári klárů... králi králů.
00:03:40 Nejde nám to, co? Za trest opíšeš stokrát "králi králů".
00:03:46 -Co jsi vlastně chtěl?
-Přijela ta paní Madam.
00:03:51 Přijela? Hrom do bubnu! Ať milostivě vejde.
00:03:57 Pánové, končíme! Vladařské povinnosti nás volají.
00:04:43 K vašim službám, monsieur král.
00:04:47 Tady, vážená paní Madam!
00:04:50 My, král Johanes Vincenc Isidor Alfons...
00:04:56 Nejmocnější z mocných, pán sedmi světů,
00:05:00 slunce sedmi sluncí, král králů.
00:05:04 Povolali jsme vás k zušlechtění mravů a společenských způsobů...
00:05:12 ...naší milované dcery, princezny Terezie.
00:05:16 Chudinka, vyrůstala celý život bez matky. A tak...
00:05:22 Její Jasnost provozuje nevhodné známosti s jakýmsi cukrářem.
00:05:28 -Je to takový šupák.
-Pikolík a harmonikář.
00:05:33 Pánové, chápu.
00:05:36 Doufám, že se na vás mohu spolehnout.
00:05:41 Jsem vdova po maršálkovi a vychovatelka dcery vévody...
00:05:48 Známe vaše zásluhy a zkušenosti.
00:05:52 Ať vejde princezna Terezie!
00:05:55 Prosím okamžik, monsieur král.
00:05:59 Má-li být výchova úspěšná, žádám od princezny naprostou poslušnost.
00:06:06 Madam, máte naši plnou moc.
00:06:17 Zatracené parkety! Co se děje, tatínku?
00:06:21 Podívej, to je divizna! Vyrostla za altánem.
00:06:26 Vážená paní Madam, to je ctihodná princezna Terezie.
00:06:32 Vlastně Terezka.
00:06:34 Miláčku, Madam tě bude vychovávat. Musíš se snažit.
00:06:40 A poslouchat.
00:06:49 Slečno! Takhle se chová slušně vychovaná královská dcera?
00:06:55 A jak to stojíme?
00:06:57 Narovnejte se! Nebo vám předepíšu pravítko!
00:07:02 Stojím, jak umím.
00:07:04 Neodmlouváme! A okamžitě si obujeme ten střevíc!
00:07:11 A ukážeme, jak umíme pozdravit. S lehkou úklonou.
00:07:17 Ne moc! To stačí.
00:07:20 A teď půjdeme do vašich pokojů udělat pořádek.
00:07:25 Klaním se, monsieur král.
00:07:58 PÍSKÁ NA PÍŠŤALU.
00:08:06 Slečno, propříště si pamatujte,
00:08:10 že slunečník je při procházce nezbytně nutný.
00:08:18 Tady? V zámku?
00:08:23 Překáží mi.
00:08:27 Jsme jako na procházce. Jako!
00:08:32 Když jsme princezna, nemůžeme vypadat jako nějaká divoška.
00:08:39 Musíme být bílá jako sníh.
00:08:42 A teď si probereme chůzi.
00:08:48 Bradička, zadeček, ručička.
00:08:53 Á, raz dva, raz dva tři.
00:08:57 Evidentní dřevo.
00:09:01 Bradička, dva, tři. A hop a dva a raz dva tři.
00:09:08 Více šarmu, dívala se! Hop a dva a tři.
00:09:14 Raz dva tři a raz dva tři, hop dva tři.
00:09:28 Mám žízeň.
00:09:31 -Snědla bych pomeranč.
-Slyšel jsi?
00:09:37 Ne, ne, ne!
00:09:42 -Ale oloupat!
-Oloupat.
00:09:51 -Haminy papity.
-Už ho nechci.
00:09:55 Už ho nechceme.
00:09:58 -Mám chuť na zmrzlinu.
-Ano. Šup!
00:10:02 Otevřela pusinku, a už je tam zmrzlinka. A druhá lžička.
00:10:09 Copak jsem malá holka?
00:10:13 Ale slečno, když jsme princezna, musíme si nechat sloužit.
00:10:23 A to mě právě nebaví.
00:10:26 Jenomže to se, slečno, nedá nic dělat.
00:10:31 Chceš? Tuhle!
00:10:34 Váš tatíček král si nepřeje, abyste rostla jako dříví v lese.
00:10:42 A proto budeme hezky poslouchat svoji milou vychovatelku, že?
00:10:48 Slečno!
00:11:05 Zatraceně, tady je vedro!
00:11:10 Pardon, chtěla jsem říct, že se mi špatně dýchá.
00:11:16 Tady je čichací sůl, slečno.
00:11:24 Ta nás zaručeně osvěží. Prosím.
00:11:30 Copak? Jistě si brzy zvykneme. Musíme si zvyknout.
00:11:35 Protože když jsme princezna,
00:11:39 budeme se pohybovat výhradně v salonech.
00:11:43 Nemohu být jako ve skleníku. Takhle uvadnu.
00:11:48 Ale zvykneme si, slečno. Musíme si zvyknout.
00:11:53 Mordie! Co to bylo?
00:11:57 Myška. Tady jich je! Asi chodí ze zahrady.
00:12:02 Nebýt Míti, tak by se jich tu proháněla celá hejna.
00:12:08 Míťo!
00:12:10 Pojď sem, Míťo!
00:12:14 To zvíře musí okamžitě pryč!
00:12:18 Já nesnesu žádné kočky a žádné špinavé myši!
00:12:28 Musí se všude položit pasti! Proti myším i proti kočkám!
00:13:04 Monsieur král, Její Jasnost, princezna Terezie, se omlouvá.
00:13:11 Nevolnost a lehká migréna jí nedovolí zúčastnit se oběda.
00:13:19 Hrom do bubnu! Nevolnost? Migréna?
00:13:22 Odmalička byla zdravá jako řípa a jedla za dva.
00:13:28 Zatracená práce! Vždyť musí mít hlad.
00:13:32 Lituji, ale princezna prý nemá na jídlo ani pomyšlení.
00:13:38 Budeme tedy zřejmě obědvat bez Její Jasnosti.
00:13:44 To tedy ne! Hrom do bubnu!
00:13:47 Včera to bylo ještě škvrně a dnes si bude vymýšlet migrénu.
00:13:53 Okamžitě ať je tu!
00:14:10 No konečně!
00:14:13 Podívej, jakou máme polívčičku, miláčku.
00:14:18 -Kolik si dáš knedlíčků?
-Děkuji, tatínku. Jeden.
00:14:24 Tak mně také jeden.
00:14:30 Slečno!!!
00:14:34 Když jsme princezna, nepodpíráme si hlavu jako nějaký vandrák!
00:14:42 Sedíme hezky vzpřímeně, levou ruku máme volně položenou vedle talíře.
00:14:50 Nebo jí podpíráme talíř, ale vždycky od těla!
00:14:57 Já opravdu nemůžu, tatínku.
00:15:07 A dost! Hrom do bubnu! Obědvat se nebude!
00:15:11 Když nejí mé jediné milované dítě, nebudu jíst ani já.
00:15:17 Je chudinka taková smutná, bleďoučká.
00:15:22 Taková skoro jako na umření.
00:15:26 Rádcové, ihned povolat nejlepší lékaře a báby kořenářky.
00:15:32 Proslulé astrology, vědmy a mastičkáře.
00:15:36 Nejzábavnější kejklíře, zpěváky a komedianty.
00:15:41 Princezna se musí uzdravit!
00:15:50 Rozuměla jste?
00:15:55 Mám o ni takovou starost.
00:15:59 Ó, pavouček!
00:18:23 Jsem učitel tance, výkvět elegance, lalala, lalala.
00:18:32 Výkvět elegance, známý mistr tance, lalala, lalala.
00:18:42 Bravo, bravo, úchvatné!
00:18:47 A dost! A všichni ven!
00:18:51 Hašašírové! Aby vás všechny čert vzal!
00:18:57 Terezko!
00:19:02 Hrom do bubnu!
00:19:12 Á, už to mám!
00:19:17 Jasnosti, můj vynález.
00:19:22 Zaručený a jediný lék na vaši bledotvářis ílis nechutensis.
00:19:44 Ale kolego, tady přece nejde o bledotvářis ílis nechutensis.
00:19:50 Princezna prokazatelně trpí bazální jídloošklivivitou.
00:19:57 A lék bude tady!
00:20:03 Chce to ještě chvíli bádat a zkoumat.
00:20:07 Ještě budeme bádat. Zítra se vrátíme.
00:20:16 PRINCEZNA KAŠLE.
00:20:20 Madam, nedá se tu dýchat! Aspoň trošku otevřít okno!
00:20:26 To by sem mohl někdo nakukovat!
00:20:29 Třeba zahradník nebo nějaký vandrák.
00:20:33 Když jsme princezna, nesmí nás nikdo okukovat.
00:20:38 Proti nevolnosti máme užívání.
00:20:43 Hrom do bubnu! Tatínku, já ti takhle asi umřu.
00:20:49 Ale ale, copak?
00:20:51 Když jsme princezna, nesmíme se takhle rozptylovat.
00:20:57 Já vás přivedu na jiné myšlenky.
00:21:01 Přečtu vám něco ze společenského rádce pro mladé urozené slečny.
00:21:12 Třeba tohle:
00:21:13 Zásadně je pro urozenou slečnu neslušné,
00:21:18 aby ve společnosti zívala, kýchala nebo dokonce hlučně pokašlávala.
00:21:27 Rozuměla jste, slečno?
00:21:31 KÝCHLA.
00:21:36 Co jsem komu udělal? Hrom do bubnu!
00:21:41 Jediná dcera! Orosená růže mého stáří.
00:21:53 Jakápak teď zábava?
00:21:56 Ještě že se toho chudinka nedožila moje milovaná žena.
00:22:02 -Nejmocnější z mocných...
-Tituly vynech! Co je?
00:22:07 -Přišel cizinec.
-Ať vejde.
00:22:10 Ale jestli je to zase jeden z těch darmošlapů, tak ať si mě nepřeje!
00:22:20 Nic ve zlém.
00:22:21 Já si jen vzpomněl na tu chásku, co tu už byla léčit princeznu.
00:22:28 Copak si přejete?
00:22:30 Hugo, vašnosti. Zástupce cestovní kanceláře z Ameriky.
00:22:36 Račte si nezávazně prohlédnout několik prospektů.
00:22:41 Okouzlující nezapomenutelné pohádkové cesty po celém světě.
00:22:48 Jáva, Borneo, Celebes, Polární kruh.
00:22:52 Uvidíte nevídané věci.
00:22:55 A nebo tady. Nádherná trasa.
00:22:58 Říčany, Stránčice, Velké Popovice, Všedobrovice, Štiřín, Želivec.
00:23:06 Pivo a báječné koupání.
00:23:10 Z toho nic nebude. Měl jste přijít dřív.
00:23:14 Chudinka dcera tak ráda cestovala.
00:23:19 Ale teď? Ani pomyšlení.
00:23:21 -Copak? Nějaká špatná?
-Moc špatná, pane Hugo.
00:23:28 Vůbec nejí, je jí sotva polovička.
00:23:32 Zkoušel jsem najít někoho, kdo by jí pomohl.
00:23:37 Sám jste jistě slyšel.
00:23:40 Tak si zas ty obrázky seberte.
00:23:45 Tak prominou, vašnosti.
00:23:49 Ale třeba by princeznu potěšilo nahlédnout do těchto prospektů.
00:23:56 Já bych jí některé ukázal. Zkuste to.
00:24:01 Zkuste to vy. Třeba ji ty obrázky potěší.
00:24:07 Ale musel byste do pokoje za ní. Ona chudinka už vůbec nevychází.
00:24:14 Vašnosti, jak si přejete. Díky.
00:24:18 A kdybyste si to přece jen rozmyslel,
00:24:22 obraťte se na Hugovu cestovní kancelář.
00:24:50 Monsieur král!
00:24:52 Monsieur král, hrůza!
00:24:55 -Stala se strašná věc!
-Hrom do bubnu! Co se děje?
00:25:00 Vzpoura, nebo zemětřesení?
00:25:03 Její Jasnost, princezna Terezie je dočista pryč!
00:25:09 Ale Madam, jistě se mýlíte.
00:25:12 Princezna už přece vůbec nevychází ze svého pokoje.
00:25:18 Ale není tam. Dívala jsem se i pod umyvadlo a do nočního stolku.
00:25:25 A co ten americký cestovatel, ten pan Hugo?
00:25:30 Určitě odešla s ním. Takový skandál!
00:25:37 Já to prostě nechápu!
00:25:39 Když jsme princezna, tak neutíkáme z domova jako nějaká uličnice!
00:25:47 Teď tu budete kázat! Měla jste na ni dávat pozor!
00:25:52 A ne si pořád lakovat nehty, nebo si číst zamilované románky.
00:25:59 Ó, ó!
00:26:06 My, král Johanes Vincenc Isidor Alfons,
00:26:10 pán sedmi světů... atd., vyhlašujeme:
00:26:14 Ten, kdo najde a přivede zpátky princeznu,
00:26:19 dostane za odměnu půl království, princeznu za ženu...
00:26:25 ...a pytel dukátů z pravého kočičího zlata.
00:26:30 Pánové, snad nebudete váhat?
00:26:33 Veličenstvo, víme, co je naše povinnost.
00:26:44 SOVA HOUKÁ.
00:26:52 Hromská práce! Madam měla pravdu.
00:26:56 Měli jsme si sednout do nejbližší hospody a na všechno se vykašlat.
00:27:08 Já bych té tvé Madam nevěřil ani slovo.
00:27:12 Přijde si bůhví odkud a už začíná rozkazovat i nám.
00:27:18 Pěkní rádcové. Monsieur sem, monsieur tam. Ruku takhle ne!
00:27:26 Princezna je z ní celá zoufalá, z baby jedné zatracené.
00:27:36 Tady jste.
00:27:38 Pánové, dokud jsme ještě měli koně, tak to šlo.
00:27:43 Teď, co nám je ukradli, tak je to moc špatné.
00:27:48 Pánové, pomozte mi někdo vstát, já jsem se přišlápl!
00:27:54 Pomozte, prosím!
00:28:00 Děkuji vám, kolego.
00:28:06 Nohy už ani necítím. Ani nevíme, kde to jsme.
00:28:14 HOUKÁNÍ SOVY.
00:28:21 Ještě ty začínej! Už je tu dost pošmourno.
00:28:27 No jo, jsou tady.
00:28:31 Pánové, a já jsem tak moc rád míval hodně pod hlavou.
00:28:40 12, 14 polštářků, to bylo moje.
00:29:02 Když dovolíte, monsieur král, pod slunečník se vejdeme oba.
00:29:08 Ženská nešťastná, co vás to napadlo?
00:29:12 Tohle je vladařský trůn! To vás může stát hlavu.
00:29:18 Ale monsieur král, jste tak sám, nikdo vás nechápe.
00:29:23 Jak to, že jsem sám? A co Terezka?
00:29:27 A nechte mě! Já se znám, vím, co dělám.
00:29:31 Ale když se neznám, pak vůbec nevím, co dělám!
00:29:37 Jen to ze sebe vykřičte, monsieur, vždyť mně je samotné do pláče.
00:29:44 Když si vzpomenu, kde je princezně asi konec!
00:29:52 Tak jsme se měly rády!
00:29:55 Vždyť ona by beze mne byla ani krok neudělala.
00:30:01 Mně byl ten Hugo, monsieur král, evidentně podezřelý.
00:30:11 Musel ji uhranout. Zlatíčko moje!
00:30:15 Kdepak, ta se nám, vlaštovička naše okatá, už nevrátí.
00:30:25 A i kdyby se vrátila, kdo by ji po té ostudě chtěl za ženu?
00:30:33 To byste jí trůn předat nemohl. Z toho by byla vzpoura.
00:30:39 To ne, já žádnou vzpouru nestrpím!
00:30:46 Máte pravdu, Madam. Já jsem tak sám.
00:30:50 Cítím se tak opuštěný, nikdo mě nechápe.
00:30:56 Já jsem to tušila, monsieur král.
00:31:00 Jako vdova po maršálkovi jistě nějaké to kralování hravě zastanu.
00:31:08 A naučím vás vykládat pasiáns.
00:31:17 To je škoda, Madam, že neumíte hrát kulečník.
00:31:24 Ještě si to nechám projít hlavou. Teď odcházím přemýšlet.
00:31:41 PROTRHLA LÁTKU.
00:31:44 Ó!
00:32:11 Vaši spanilou ručku, Jasnosti. Děkuji.
00:32:17 Jedno něžňoučké políbení.
00:32:21 Ááá! Spaste duši! Utrhl se medvěd!
00:32:28 Ne!
00:32:39 Zachraň se, kdo můžeš!
00:32:44 Vašku! Vašíku!
00:32:46 Kde se touláš? Copak to tu vyvádíš?
00:32:50 Vítám vás, vzácní pánové. To je Vašek, víte?
00:32:57 Aha, Václav. Doufám, že jsme ti to zvířátko moc nepoplašili.
00:33:03 Jak mě viděl, hned se utrhl.
00:33:07 Není zvyklý na společnost, má jen obyčejné vychování jako my.
00:33:13 Když byl malý, chodil mi na med, a já si ho ochočil.
00:33:19 Na jaký med?
00:33:23 Ó, málem bych zapomněl. Já jsem včelař.
00:33:27 To jsou moje úly a tady jsou moje včeličky.
00:33:33 Pojď, malá, pojď.
00:33:37 To je pěkná včelička, ta se povedla.
00:33:44 Abys věděl, včelaři, my jsme rádcové a poslové samotného krále.
00:33:54 -A doufáme, že nás řádně...
-Že nás řádně nasytíš a napojíš.
00:34:01 A uložíš. Do prachových peřin.
00:34:04 Z duše rád, vzácní pánové. Vašku, jdeme! Jen račte dál.
00:34:32 Děti, nechte toho!
00:34:36 Maminko, děti, podívejte se, kdo to k nám přišel!
00:34:47 Maminko, tohle jsou rádcové a poslové samotného našeho krále.
00:34:54 Honem jim běž něco nabídnout!
00:34:58 Jestli se pánové neurazí, zrovinka dělám štrúdl.
00:35:04 -Tak, děti, pozdravte hezky.
-Pěkně vás vítáme.
00:35:16 Počkat! Copak je to tam?
00:35:23 To nic, to můj nejstarší, Tonek, tam štípá dříví.
00:35:29 Jestli poroučíte, já ho zavolám. Tonku!
00:35:37 Je to ona!
00:35:39 Tak, a ode dneška mně můžete říkat Jeho Excelence.
00:35:44 -Pánové, bude svatba.
-Zlaťáčky jsou v suchu!
00:35:50 Ale, ale, pánové, copak, že se tu potulujete?
00:35:55 Tatínek vás konečně vyhnal ze zámku?
00:35:59 Ale Jasnosti!
00:36:02 Váš královský otec nám svěřil ten nejzávažnější a nejnebezpečnější,
00:36:09 nejtajnější a nejstátničtější
00:36:13 a nejvážnější a nejrytířštější úkol.
00:36:17 Najít vás a dovést vás zpátky do zámku.
00:36:23 A jak vás tak znám, jistě to není zadarmo.
00:36:28 Pravda, byly nám slíbeny drobné odměny.
00:36:32 Co dělat? Musel jsem tu půlku království přijmout.
00:36:38 Jasnosti, znáte mě, nejsem na peníze.
00:36:42 Ale Jeho Jasnost král mi ten pytel zlaťáků vnutila.
00:36:48 A mě Jeho Jasnost na kolenou prosil, abych přijal vaši ruku.
00:36:55 Cože?
00:36:58 Co to plácám?
00:37:01 Má nejdávnější touha mě, má spanilá, nutila...
00:37:06 Tonku!
00:37:08 Copak, Terezko?
00:37:10 Ale? Vy, bando zlodějská?
00:37:15 Copak, že jste nás ráčili navštívit?
00:37:19 -Pomalu, křupane!
-Co jsi to řekl?
00:37:23 Odvedu si svou nevěstu, slečnu princeznu, na zámek.
00:37:29 Cože?
00:37:30 Pánům totiž náleží odměna za mé nalezení.
00:37:35 Jeden chce půlku království, druhý dukáty,
00:37:39 a tady pan měchuřina moji ruku.
00:37:43 Tady není nic k smíchu!
00:37:46 Je to vůle Jeho Jasnosti!
00:37:49 Nuže, vyrazíme! Včelaři!
00:37:53 Prosím, vzácní pánové?
00:37:56 Sežeň nám dobré koně!
00:37:58 Mám jenom dva, vzácní pánové. Dva koně a Vašíka.
00:38:04 To vůbec nevadí. Zapřáhneš Václava.
00:38:08 -A na štrúdl nepočkáme?
-Vezmeme si ho na cestu.
00:38:15 -Pojď, má spanilá.
-Počkej, měchuřino, pomalu!
00:38:20 Víš, co dáváme na zámku za únos královské dcery?
00:38:26 Jaký únos? Tonek mě zachránil!
00:38:30 Nebýt jeho, tak už mě ta jedovatá Madam dávno utrápila.
00:38:36 Já se tedy na zámek vrátím. Ale tady s Tonkem.
00:38:41 Tonek mě naučil nebát se ani sama v noci v lese.
00:38:46 Tak proč se bát nějaké Madam, viď?
00:38:50 Pravda, jaképak kralování, když je tam ta Madam.
00:38:56 Já vlastně ty zlaťáky ani nechci.
00:39:01 Když Její Jasnost odmítla mou ruku, musím také odmítnout.
00:39:07 Ale za tu štrapáci bych si zasloužil aspoň hubičku.
00:39:35 Až se vezmeme, Výsosti, budu muset jmenovat nové rádce.
00:39:42 Tamti se už nevrátí, kdepak.
00:39:45 Jistě se v té Americe nebo v jiné tramtárii dočista ztratili.
00:39:52 Stejně jako slečna Terezie.
00:39:55 Až se vezmeme, Výsosti, budu sedat na trůnu místo, totiž, vedle vás.
00:40:03 A budeme si vykládat pasiáns.
00:40:06 Jasnosti! Rádcové přivedli Její Jasnost.
00:40:11 No konečně! Hrom do bubnu! Už ať je tady!
00:40:15 Terezko! Já už myslel... Já jsem se bál!
00:40:20 Hrom do bubnu, tatínku, vypadám snad na umření?
00:40:25 Klaníme se, Vaše Jasnosti.
00:40:28 Á, páni rádcové! Vítám vás.
00:40:32 Princeznu jste našli, odměna vás nemine.
00:40:36 Ono je to trošku složitější.
00:40:39 Princezna byla již totiž našlá.
00:40:43 Byla již totiž nalezena.
00:40:47 Takže pánové odměnu nechtějí. On mě totiž našel Tonek.
00:40:53 -Já jsem Tonek, Vaše Jasnosti.
-Těší mě.
00:40:58 My jsme král Johanes Vincenc Isidor Alfons...
00:41:04 Tati, já bych se asi chtěla vdávat.
00:41:09 Slečno!!!
00:41:11 Když jsme princezna, nevdáváme se za nějakého hej nebo počkej!
00:41:20 Promiňte, Madam, ale ty vaše rady jsou na nic.
00:41:25 Co myslíš, tatínku?
00:41:28 Já ti nevím. Vždyť já toho mládence ani neznám.
00:41:33 Ale tati, to je Tonek!
00:41:36 Když je to tak?
00:41:38 Madam, já myslím, že už je na nějakou výchovu stejně pozdě.
00:41:45 Pane finanční rádče, vyplaťte odměnu paní Madam.
00:41:50 Děkuji za důvěru, Jasnosti. Rád se ujmu tohoto úkolu.
00:41:56 Milostivá paní Madam, mám to spočítané.
00:42:00 2 + 2 je kolik? Nevíte. Řekněme 5.
00:42:04 A to samé odečítám za byt a stravu. Takže nic.
00:42:11 Mon dieu!
00:42:13 Madam, nerada bych se s vámi rozloučila bez malé pozornosti.
00:42:20 Zlatíčko.
00:42:21 Podívejte se! Jsou roztomilé.
00:42:25 Copak to tady máme? To je bonbónek? Ne!!!
00:42:44 Bravo, Madam!
00:42:54 Tak, to by bylo.
00:42:56 Ale ty mně musíš ještě něco vysvětlit.
00:43:00 Jak jsi vypátral toho Huga, co nám unesl Terezku?
00:43:06 To nebylo tak složité. Dovolíš?
00:43:10 Hugo, vašnosti. Zástupce cestovní kanceláře z Ameriky.
00:43:16 Hrom do bubnu! Terezko, nevybrala sis špatně.
00:43:21 Mládenče, a co takhle kulečník, umíš?
00:43:29 Pane králi, když se někdo prošel světem jako já, tak umí ledacos.
00:43:38 Tak to bude svatba! Děti, dejte si pusu.
00:43:49 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Princezna Terezka (L. Šafránková) byla holka jako lusk do okamžiku, než se její výchovy ujala paní Madam (I. Janžurová). Z její etikety se princezna dokonce rozstoná. Nepomáhají věhlasní doktoři a ani jejich lektvary. Když však Terezku ze zámku tajně odvede její milý Tonek (J. Hanzlík) k rodičům do venkovské chalupy, je po nemoci. Pan král (J. Vinklář) slíbí, že kdo Terezku najde a přivede zpět na zámek, dostane její ruku a půl království k tomu.