Pohádka podle H. Ch. Andersena o nafoukané princezně a pasáčkovi vepřů. ### Režie: Libuše Koutná. Scénář: Helena Sýkorová. Hrají: Uršula Kluková, Hana Maciuchová, Jitka Molavcová, Jana Paulová a další.
00:01:07 -Princ nechce s nikým mluvit.
-Vždycky chce se mnou mluvit.
00:01:13 Pusť mě nebo tě přiskřípnu ve dveřích.
00:01:26 Jakto, že trčíš doma? Celý den na tebe čekáme.
00:01:31 Měli jsme rybářům pokřtít loď. Moc jim na tom záleželo.
00:01:37 Sedni si a mlč!
00:01:45 Co je s tebou, princi? Sedíš tu potmě, stalo se něco?
00:01:53 -Rušíš nás. -Z čeho?
-Díváme se na ni.
00:02:00 A kdopak je tu ještě?
00:02:05 Měsíc. Vykouzlil mi z pokoje zahradu.
00:02:11 -A ona je vílou té zahrady.
-Kdo je to?
00:02:16 Zářivá hvězda na obloze a já nemám křídla, abych k ní doletěl.
00:02:22 Nerozumím. Nikdy jsem tě neslyšel mluvit o vílách a hvězdách.
00:02:29 Nemáš horečku, zavolám doktora.
00:02:33 Nikam nechoď, nestůňu, jenom je mi neklidně a blaze.
00:02:38 A od okamžiku, co jsem ji uviděl, od ní nemohu odtrhnout oči.
00:02:44 Sám jsi mi častokrát říkal, že bych se měl zamilovat.
00:02:49 -Myslím, že se to právě stalo.
-Ale tolik to zase nepospíchalo.
00:02:56 Zrovna teď, když máme spoustu práce.
00:03:01 -Copak je to za ženskou?
-Císařova dcera.
00:03:07 -V životě jsem neviděl půvabnější děvče. -Vždyť je namalovaná.
00:03:15 Co když jí malíř lichotil. Znám tyhle mazaly.
00:03:20 Udělají z baňatého nosu tenký...
00:03:23 ...a z hněvivé pusinky vykouzlí líbezné usmívání.
00:03:28 Žádný malíř na světě si nemohl vymyslet takovou krásu.
00:03:34 Ale krása není ještě všechno, musí se snoubit s laskavostí.
00:03:42 A s bystrým a ušlechtilým duchem, aby byla doopravdy krásná.
00:03:48 Krása...
00:03:51 Krása je víc než rozum, víc než vlídné slovo.
00:03:58 Krása je nade vše.
00:04:01 Zdá se mi, že ses zamiloval důkladně. No co se dá dělat.
00:04:09 Nejlepší lék na lásku je oženit se. Musíš se vydat na císařský dvůr.
00:04:18 Netroufám si, nic nejsem, nic neznamenám.
00:04:23 Co jí mohu nabídnout? Království jako ostrůvek ztracený v moři.
00:04:30 Jsem Veličenstvo z Nemanic, nebude mě chtít.
00:04:37 Takového určitě ne. O uvzdychané mladé muže žádné děvče nestojí.
00:04:44 Zato mého prince, který se do včera nebál ničeho, neodmítne žádná.
00:04:51 Leda by to byla hloupá slepice.
00:04:54 Přikáži, aby připravili loď, hodíš se do parády,...
00:04:59 ...ženské ti vyžehlí košili a ráno vypluješ.
00:05:03 -Zůstanu doma a vypravíš se ty.
-Jakto? Já se přece ženit nechci.
00:05:11 Pokloníš se mým jménem císaři, odevzdáš princezně dárky,...
00:05:17 ...a zjistíš, zda se smím ucházet o její ruku. Udělej to pro mě!
00:05:23 -Vousáči, moc tě prosím.
-Pod jednou podmínkou.
00:05:29 -Že necháš toho vzdychání a nebudeš tady sedět jako pecka. -Nebudu!
00:05:40 PÍSNIČKA.
00:05:47 Máme denně neděli, neděli, rády bychom věděly, co je to žal.
00:05:56 Známe jen zábavu, her máme nad hlavu,
00:06:00 rády bychom věděly, co bude dál.
00:06:19 Hrát si můžem celý den, celý den,
00:06:22 nás to ani za týden neunaví.
00:06:29 Hrajem si na dvoře, v salónku v komoře,
00:06:35 nás to ale den co den stále baví.
00:06:52 Dáme si kuželky.
00:06:58 Hop, hop, hop!
00:07:03 Já jsem vyhrála.
00:07:07 Netvař se tak kysele, Rozálie. Mám zkrátka štěstí.
00:07:12 -Vy máte štěstí každý den.
-To se mýlíte.
00:07:16 Minulé úterý, jak tatíček ztratil brýle jste vyhrála vy.
00:07:22 Jakou náladu má náš tatíček?
00:07:25 Přívětivou, hloubavou se sklonem k roztržitosti.
00:07:29 Vidíte, třeba si někam založí brýle a vyhrajete vy.
00:07:42 Raz! Dva! Tři!
00:07:47 Vy jste nevyhrály.
00:07:50 Dáme si ještě jedno kolo.
00:07:54 -Jde sem Suchárek.
-Jé...!
00:08:17 A hop! A hop!
00:08:23 Jasnosti, slečny, dovoluji si ohlásit návštěvu.
00:08:27 Možná to bude kupec, co byl včera u tetičky.
00:08:32 -Přinesl svítící náušničky.
-Ať jde dál.
00:08:36 -Posel prince Kristiána z Ostrovního království. -Zase?
00:08:42 Co jste rozeslali mé podobizny, slyším jen chvalozpěvy na prince.
00:08:48 -Císař soudí, že by se princezna měla vdát. -Ale já...
00:08:54 Máte posla přijmout a vyslechnout.
00:08:58 A kdybyste chtěla házet cukřenkou nebo něčím jiným,...
00:09:04 -...tak by vám císař domluvil.
-Tak ať to máme za sebou.
00:09:10 Přiveďte ho!
00:09:13 Vyslanec z Ostrovního království.
00:09:23 Vítáme vás, pane! Co má na srdci váš princ?
00:09:28 Mám vyřídit, že by se rád setkal s vaším úsměvem.
00:09:35 Prosí, aby se směl ucházet o vaši ruku.
00:09:39 Posílá královnu něžných vůní, aby se za něho přimluvila.
00:09:52 -A voní! -Šaramantní.
-Připomíná francouzský parfém.
00:09:59 Který umělec ji pro nás zhotovil?
00:10:03 Vyrostla v zahradě na keři, který kvete jednou za pět let.
00:10:09 To je obyčejná růže? Ale fuj!
00:10:14 -Fuj! -Fuj! -Fuj! -Fuj!
00:10:17 Takových máme na zahradě plný záhon. Obyčejná růže.
00:10:22 Obyčejná není. Kdo si k ní přivoní, zažene všechny smutky a trápení.
00:10:29 Škoda, že teď žádné nemáme. Měl jste přijít včera.
00:10:34 Plakala jsem nad rozbitou pudřenkou.
00:10:38 Bude asi trochu šetrný ten váš princ.
00:10:42 To vévoda z Lochnesky a ten je taky šetrný...
00:10:46 ...nám poslal aspoň čokoládové bonbóny. Prosím!
00:10:55 Ne abyste... Ani jedna!
00:10:58 Povězte nám něco o svém princi.
00:11:02 Rád, ale nevím, jak bych ho nejtrefněji popsal.
00:11:07 Nejraději se toulá po lese a po březích.
00:11:11 Je obratný a odvážný, všechno chce poznat.
00:11:15 Narodil se s laskavým a velkorysým srdcem.
00:11:20 -Jaký má účes?
-Víte, že ani nevím. Záleží na tom?
00:11:29 No jistě! Letos jsou v módě princové kudrnatí.
00:11:34 Ujišťuji vás, že princ Kristián je pohledný, mladý muž.
00:11:40 -Bude se vám líbit i bez kudrdlinek. -Bude to jistě skvost.
00:11:46 Ani si nezasloužím, aby se o mne ucházel.
00:11:50 -Jasnosti, je čas k svačině.
-Je čas k svačině.
00:11:55 Bude koláč se sněhem.
00:11:59 Princ Kristián mi uložil, abych vám odevzdal dárek.
00:12:04 Jé...!
00:12:07 Poslechněte si ho, princezno!
00:12:13 SLAVÍK ZPÍVÁ.
00:12:15 Ten je okouzlující.
00:12:17 Strčí do kapsy i tu tlustou zpěvačku od dvorní opery.
00:12:22 -Ta zbledne závistí, až ho uslyší.
-Musíme ji pozvat na čaj.
00:12:31 Mám tak ráda všelijaké zvláštnosti, roztodivnosti a cizokrajnosti.
00:12:39 Řekněte princovi, že mu děkuji.
00:12:42 Asi jsem neviděla tak důmyslnou hračku.
00:12:47 Ale to není hračka, princezno, to je slavík.
00:12:52 Vy chcete říct, že je to obyčejný pták?
00:12:56 Obyčejný pták.
00:12:58 Příroda ho obdarovala zvláštní milostí, umí potěšit, dojmout,...
00:13:05 -...okouzlit a to je veliká vzácnost. -A lítat taky umí?
00:13:13 -Jistě! -Tak si ho vyzkoušíme.
00:13:21 To nesmíte, slečno! Hrome, zavřete ty dvířka!
00:13:27 -Lítá! -Lítá!
00:13:32 A co my nesmíme? My smíme všechno, pane!
00:13:36 A ten ptáček byl dárek od prince. I když si ho klidně mohl nechat.
00:13:43 Nesnáším všelijaké slepice, vrabce a jiné křídlaté obludy.
00:13:48 Ten tón, stejný přednes.
00:13:51 Připomnělo mi to hrací skříňku nebožky císařovny.
00:13:56 Stávala vždy na toaletce,...
00:13:59 ...a císařovna si při té melodii česala své krásné dlouhé vlasy.
00:14:05 Kdopak nám to tu tak pěkně zanotoval?
00:14:09 Slavík, Veličenstvo! Dárek od prince Kristiána.
00:14:14 -Pěkný dárek! Ten slavík, to byl pták, tatínku! -Pták?
00:14:20 -Já jsem ho chtěla pohladit a on mě klovl do prstu a uletěl. -Neříkej!
00:14:28 Namířil si to zpátky do Ostrovního království.
00:14:33 Neměl žádné způsoby, žádnou úctu k císařskému dvoru.
00:14:38 Nefňukej, dceruško! Víš, že to nemám rád.
00:14:42 Opatříme ti nového zpěváčka.
00:14:45 Nemusíte tatínku, mohu si skočit do opery.
00:14:49 Ale ten princ, ten ať sem radši nechodí.
00:14:53 -Musela bych se znovu rozplakat.
-Ne, to ne!
00:14:58 -Kdyby se tu objevil.
-Ne, prosím!
00:15:03 Vyřiď princi, že je nám líto. Měl si vymyslet něco vtipnějšího.
00:15:09 Princezna má ráda brokátové růže a slavíky z perleti.
00:15:15 Slyšel jste? Tak na co čekáte?
00:15:18 Jděte a vyřiďte vše svému princi. Tomu rytíři bez chybičky a kazu.
00:15:26 -Jednu chybu přece jenom má můj princ. -Jakou?
00:15:31 Že se do vás zamiloval.
00:15:43 Tvá vzácná růže teď někde vadne na smetišti...
00:15:48 ...a slavík teď zpívá někde kopřivám.
00:15:53 Princezna dává přednost brokátovým růžím...
00:15:58 -...a slavíkům z perleti.
-To není možné.
00:16:05 -Už jsem ti někdy lhal?
-Ne!
00:16:10 Je to zkrátka stvořeníčko k pohledání.
00:16:14 -Nanicovitá, dutá a prázdná slečna.
-Má oči jako dva acháty.
00:16:20 Má jiné pěkné vlastnosti, umí skvěle pletichařit a lhát.
00:16:26 Viděl jsi někdy ústa, která by se podobala rozkvetlým růžím?
00:16:32 -Mám radši ústa bez zlomyslných řečí. -Přesto ji políbím! -Princi!
00:16:39 Než začneš napomínat, oznamuji ti, že odjedu na císařský dvůr.
00:16:45 Máš zapotřebí poslouchat posměšky a škemrat o přízeň?
00:16:50 Na světě je plno ušlechtilých, bystrých a hezkých děvčat.
00:16:56 -A nejsou to nafoukaná trdýlka jako princezna. -Přesto to zkusím.
00:17:03 Nejradši bych ti jednu vlepil.
00:17:06 Ne, už mlčím. Pohádali bychom se a ty bys stejně šel.
00:17:12 Jen si jdi, fanfaróne. Počkej! Vezmi si s sebou tohle.
00:17:22 -Co to je?
-Brýle vladařské jasnozřivosti.
00:17:30 Ztratily se. Hledají je teď všichni komorníci a tajní radové.
00:17:36 Kdo je přinese, bude na císařském dvoře nejvítanější host.
00:17:53 Vzdávám se výhry. Nebaví mě hrát o nic.
00:17:57 Co kdybychom si zahrály o prstýnky?
00:18:01 Vím Rozálie, že máte jen jeden, ale třeba vyhrajete a budete mít 4.
00:18:08 Jasnosti, kdyby přišel císař byl by z toho malér.
00:18:13 Jakou náladu má náš císařský tatíček?
00:18:17 Nedůtklivou, nabroušenou, prskavou.
00:18:22 -Tulipa nás pohlídá. Tulipo, hlídejte a neusněte. -Ne!
00:18:28 -Nemohly bychom hrát o kapesníčky?
-O kapesníčky ne! Už toho mám dost.
00:18:35 -Požádám tatíčka, aby mi opatřil nové dvorní dámy. -Ne!
00:18:42 Udělám to, jen co se tatíčkovi zlepší nálada.
00:18:49 -Začněte, Salvie. -Ano!
00:18:58 -Deset dohromady. -Teď já.
00:19:05 Jenom sedm.
00:19:18 Sedmnáct. To byste musela mít moc velké štěstí, aby jste mě troufla.
00:19:38 -Osmnáct. Jsou moje.
-Jakto, že jste si troufla vyhrát?
00:19:45 -Měla jsem zkrátka štěstí.
-To není štěstí, to je troufalost.
00:19:51 Viděla jsem, že jste schválně do těch kostek strčila.
00:19:56 -Nemám ve zvyku šidit, já ne!
-Vy snad chcete říct, že šidím já?
00:20:05 -Vy krůto! -Měla byste se stydět. Že vám není hanba. -Ano!
00:20:11 -Ty prstýnky musíte ihned vrátit.
-Ano!
00:20:35 Zrovna teď, když potřebuji poslechnout tak důležité hlášení,..
00:20:42 ...neslyším nic jiného než ženské cvrdlikání a ječení.
00:20:47 Co tohle znamená? Kolikrát jsem to zakázal.
00:20:52 -Pojď sem! Copak takhle si počíná císařova dcera? -Ne!
00:20:57 Místo, aby ses věnovala ušlechtilým věcem myslíš na samé hlouposti.
00:21:04 -Nesmysly a nanicovatosti. A bude tu ticho! -Ticho!
00:21:09 Výsosti, je libo šňupeček pro uklidnění?
00:21:22 -Co ty sem lezeš? -Výsosti, našly se brýle královské jasnozřivosti.
00:21:29 Vidíte, říkala jsem vám, že se najdou.
00:21:33 Zbytečně se rozčilujete a škodíte si na zdraví.
00:21:38 Přinesl je nějaký mladík, ale nechce je dát z ruky.
00:21:43 -Že prý je dá jen vaší Výsosti.
-Ať jde dál! -Ať jde dál!
00:21:49 Pojď dál!
00:21:54 Dovolil jsem si přinést brýle císařské důležitosti.
00:21:59 Jasnozřivosti, chlapče.
00:22:04 Já vás opět vidím, děti moje. Udělal jsi mi velkou radost.
00:22:10 Bez brýlí totiž nemohu přečíst a podepsat ani jednu listinu.
00:22:16 Nemáš tušení, jaká je to pohroma pro císařství. Kde jsi je našel?
00:22:22 Venku. Jakási opovážlivá straka si je odnesla do hnízda.
00:22:29 Všichni tvrdí, že nejsou k nalezení...
00:22:33 ...a nikoho ani nenapadne podívat se nahoru. Jakou žádáš odměnu?
00:22:39 Veličenstvo, rád bych dostal u dvora službu.
00:22:45 -Mohl by být strážcem brýlí vašeho Veličenstva. -Ne!
00:22:50 Brýle si pohlídám sám. Uděláme to jinak.
00:22:54 -Máš rád vepříky? -Je to moje nejoblíbenější zvířátko.
00:23:00 Výborně! Vlastníme totiž prasátka ušlechtilého rodu.
00:23:05 Jsou ducatá, růžovoučká, lahůdka pro oko i pro jazýček.
00:23:11 Mám totiž strašně rád ovar s křenem a opražené jitrničky.
00:23:16 -Taky máš rád ovar s křenem?
-Je to moje nejzamilovanější jídlo.
00:23:23 A opražené jitrničky. Vidím, že si budeš s prasátky moc rozumět.
00:23:30 Jmenuji tě tedy tímto dvorním pasáčkem vepřů.
00:23:36 Hurá!
00:23:42 PÍSNIČKA.
00:23:44 Máme velký pestrý míč, pestrý míč,
00:23:49 raz a dva a už je pryč letí jak pták.
00:23:54 Létá jak holoubek z výšin až do hloubek,
00:23:59 raz a dva a míč je pryč, už je to tak.
00:24:13 PRASÁTKO HVÍZDÁ.
00:24:18 Jasnosti, náš nový pasáček naučil Vendelína hvízdat.
00:24:25 -Vendelín hvízdá?
-Jo, pojďte se podívat.
00:24:42 Vy jste hloupá Tulipo, to není Vendelín, to je konvice.
00:24:48 A nehvízdá, ale zvoní jako rolničky.
00:24:52 To je melodie, kterou jste mi hrála na spinetu.
00:24:57 Ale ta konvička umí mnohem líp.
00:25:02 Řekni pasáčkovi, že mi ji může prodat.
00:25:06 Jasnost se rozhodla, že koupí tvou konvičku. Co za ni chceš?
00:25:13 -Deset hubiček od princezny.
-Cože?
00:25:17 Jak jsem řekl, deset hubiček od princezny.
00:25:24 To je drzost!
00:25:27 -Je to nestyda.
-Chce za ni moc?
00:25:31 -Bojím se to říct nahlas.
-Tak mi to pošeptej.
00:25:38 Ne, to je nezdvořák! Měli by ho za uši pověsit na věž.
00:25:50 -Já jsem princezna. Jsem princezna?
-Ano! -Jsem princezna.
00:25:56 Princezna se nemůže líbat s pasáčkem. Jděte a řekněte mu,...
00:26:02 ...že mu ty hubičky dáte vy tři. Od Tulipy asi nebude chtít.
00:26:08 -Ani od Tulipy, ani od ostatních.
-Odmítám to. -Cože? -Já taky!
00:26:15 Moje teta komtesa by mi nedovolila, abych se líbala s pasáčkem vepřů.
00:26:22 Přece vás neubude. Konvička stojí za víc než za pár hubiček.
00:26:28 To bych řekl, slečny, račte se podívat.
00:26:32 Přidržím prst nad párou a hned vím,...
00:26:39 ...co se kde dobrého připravuje na zámku nebo i ve městě.
00:26:45 Například v císařské kuchyni pečou lívance.
00:26:50 Je to pravda? Vy vždycky víte první, co máme k svačině.
00:26:56 Jo, lívance.
00:27:01 Tu konvičku musím mít.
00:27:04 Dám ji jen za 10 hubiček, jinak si každý necháme své.
00:27:11 To je umíněnec.
00:27:14 Tak dámy udělejte kolo, vyhrňte si sukničky.
00:27:21 Zavřete oči! Vy ne Tulipo, vy hlídejte!
00:27:25 -Jakou náladu má dnes tatíček?
-Veselou, ale vrtkavou.
00:27:33 Tak pojďte.
00:27:42 Jedna, dva, tři, čtyři, pět,
00:27:49 šest, sedm, osm, devět, deset.
00:28:03 U dvorních radů budou mít krupicovou polévku a karbanátky.
00:28:09 -To si dá Suchárek do nosu.
-Teď zas já.
00:28:17 Dvorní zpěvačka bude zobat mrkev s hráškem.
00:28:25 Musí zhubnout, jinak se nevejde do kostýmu.
00:28:30 Dvorní krejčová připálila kaši.
00:28:43 Náš kuchař chystá hovězí se špenátem.
00:28:46 Kolikrát jsem mu řekla, že to nemáme rády.
00:28:51 Tulipo, běžte do kuchyně a řekněte, ať upeče kuřátko. Kde je Tulipa?
00:28:59 Jasnosti, pasáček vynalezl hrací bedýnku.
00:29:03 Vyhrává všechny nové valčíky a mazurky.
00:29:07 -Sama od sebe?
-Ne, pasáček točí klikou.
00:29:12 Ale vyhrává lepší než váš dvorní učitel hudby.
00:29:17 Kdo by to byl do něj řekl?
00:29:20 Vypadá takový mouchy snězte si mě, ale má za ušima.
00:29:25 Jděte za ním Tulipo a zeptejte se ho, zda by ji neprodal.
00:29:31 -Já už jsem se ptala. -No a co? Snad nechce zase hubičky.
00:29:39 Chce, ale ne deset, ale sto. A jenom od princezny.
00:29:44 A nesleví, je jako nedobytná pevnost.
00:29:50 -Tak nedostane ani jedinou.
-Dobře!
00:29:55 A ty valčíky si může vyhrávat v chlívku.
00:30:00 SLYŠÍ VALČÍK.
00:30:07 Kdybychom takovou bedýnku měly, mohly bychom si kdykoliv zatančit.
00:30:14 -A jak by se ušetřilo na muzikantech. -Jo, jo!
00:30:19 Budeme ji mít.
00:30:23 Jděte za ním, Salvie a řekněte mu, že mu dám 10 hubiček...
00:30:29 -...ale zbytek si vybere od vás.
-Ode mne ne! -Jakto, že od vás ne?
00:30:35 Natřásat se tu jako holub to ano, ale obětovat něco to ne!
00:30:41 -Co si o sobě myslíte? -Nic!
-To je dobře!
00:30:46 Protože když já mohu pasáčka líbat, tak ho vy můžete líbat taky.
00:30:52 Nemůže, jsem vybíravý člověk.
00:30:55 Chci 100 hubiček od princezny, jinak skříňku hodím do studny.
00:31:01 -On to udělá! -Ne! -Udělám!
-Ne, neudělá! -Udělám!
00:31:07 Mezi povinnosti císařské dcery patří podporovat umění.
00:31:14 Tatíček mi to od narození vštěpuje. Jdu podporovat umění.
00:31:21 Schovejte mě, dámy, ať to nikdo nevidí.
00:31:25 Sukničky. Zavřete oči! Tulipo, vy hlídejte a počítejte.
00:31:34 Ať mě nešidí.
00:31:39 1, 2, 3, 4, 5, 6....
00:31:52 Zrovna teď,...
00:31:54 ...když si potřebuji přečíst ten tajný stostránkový list...
00:32:00 ...od našeho tajného kurýra, jakoby se do země propadly.
00:32:06 -Nevidíš je někde? Co je to tady?
-Krajčičky. -Samé krajčičky.
00:32:12 Kdyby tady byl pořádek, tak ty brýle najdu hned.
00:32:17 Pamatuji si dobře, že jsem je tady někde uložil.
00:32:22 -A kde jsou? A kde jsou slečinky?
-Podívám se po nich.
00:32:31 Támhle jsou.
00:32:33 Vaše Veličenstvo, hrají si na zahradě.
00:32:37 Jakto, že si hrají na zahradě, když se mi ztratily brýle.
00:32:43 Ať je jdou hledat. Co tohle má znamenat?
00:32:47 -Můj tajný rado, vidíš to taky?
-Asi mají dámy novou hru.
00:32:53 Co to je za hloupost? Princezna se pusinkuje s pasáčkem...
00:32:58 ...a ty mluvíš o nové hře. To vidím i bez brýlí.
00:33:03 35, 36, 37, 38,
00:33:11 39, 40.
00:33:14 Mě z toho trefí šlak, jestli dřív nepuknu vzteky.
00:33:19 -Šňupeček pro uklidnění, Výsosti!
-Nechci!
00:33:23 Copak tohle se dá sprovodit ze světa nějakým kýchnutím?
00:33:29 Tak tohle tedy ne!
00:33:31 87, 88,
00:33:38 89, 90.
00:33:44 Jasnosti, jde sem císař pán. A náladu má nasupenou.
00:33:50 -Co budeme dělat?
-Půjdeme za Vendelínem do chlívku.
00:33:55 Jedeš!
00:34:00 Já to tak nenechám! Kde je?
00:34:03 Určitě utekla s tím vypečeným pasáčkem.
00:34:07 To je dobře, že utekla, protože bych ji stejně vyhodil.
00:34:13 To si piš! A až se vrátí, tak ji našvihám!
00:34:17 A celý den bude klečet na hrachu.
00:34:21 A na noc ji zavřu do sklepa.
00:34:24 A poznamenej si! Všechny ty cetky a tretky naházím do kamen.
00:34:30 Nezívejte jako neviňátka! Je to všechno vaše vina.
00:34:35 Pěkně jste mi hlídaly princeznu, moc pěkně.
00:34:39 A teď si seberte svých pár švestek a hybaj z baráku!
00:34:44 Hybaj ze zámku. A rychle!
00:34:47 Nebo se rozčílím a nechám vás rozkrájet na pentličky a mašličky.
00:34:54 Ty pojď sem! Poznamenej si!
00:34:57 Až se najdou brýle, ruším všechny dvorní dámy.
00:35:03 Vydám na to zvláštní dekret. Tys mě vylekala, co ty tu ještě chceš?
00:35:09 Veličenstvo, brýle vaší jasnozřivosti se neztratily.
00:35:14 Vaše Jasnost je uložila do té malované polévkové mísy.
00:35:20 -Aby je mělo neustále na očích.
-No vidíš! Jsi všímavá děvenka.
00:35:26 Ruším dvorní dámy kromě jediné. Ukážeš mi, která mísa to je.
00:35:33 -Dej mi konečně ten vytoužený šňupeček, můj tajný rado. -Prosím!
00:35:40 Přece jen si dnes přečteme ten tajný stostránkový spis.
00:35:57 Nech těch šaškáren! A ty mi pojď pomoct!
00:36:01 A když jsi tak chytrý, vymysli něco, čím udobřím tatíčka.
00:36:07 Ten mi neodpustí, že jsem se líbala s pasáčkem.
00:36:11 Ale odpustí. Řekneš mu, že to nebyl pasáček, ale princ.
00:36:21 Ty jsi princ? Co tedy děláš u nás v našem chlívku?
00:36:28 Vsadil jsem se s přítelem, že tě políbím.
00:36:32 Jako princ jsem se ti nelíbil, tak jsem to zkusil jako pasáček.
00:36:39 -Ty jsi mě podvedl. -Jo!
-To od tebe nebylo hezké.
00:36:44 Ale já ti odpustím. Půjdeme za tatíčkem, všechno mu řekneme...
00:36:50 ...a on ti třeba dovolí, aby ses o mě ucházel.
00:36:55 -Nebudu prosit. -Proč ne?
-Protože se o tebe ucházet nechci.
00:37:01 -Jakto, že nechceš? -Nechci!
-Jakto, že nechceš?
00:37:07 Jsem princezna, jsem císařova dcera.
00:37:14 -Jsem krásná!
-Krásná, ale jako panenka na hraní.
00:37:21 A já nemám čas si pořád jenom hrát.
00:37:25 Mám rád svět, kde políbení nejsou na prodej.
00:37:29 Kde kytky voní a kde ptáci zpívají.
00:37:33 A ty máš ráda brokátové růže a slavíky z perleti.
00:37:38 Takových princů jako jsi ty můžu mít na každém prstu deset.
00:37:48 A galantnějších a uctivějších.
00:37:53 Sbohem, princezno!
00:37:57 A krásnějších a veselejších.
00:38:03 Neplačte! Císař pán teď dostal nějakou krásnou zprávu.
00:38:09 Náladu má dobromyslnou, milou a usměvavou.
00:38:16 -Všechno bude jako bylo dřív.
-Nebude!
00:38:20 -Už se nevrátí. -Kdo, Jasnosti?
00:38:26 Ten, co mě stokrát políbil.
00:38:35 PRASÁTKA ZPÍVAJÍ.
00:38:38 Loučení je smutná věc, smutná věc, zbývá po něm nakonec slzy a sůl.
00:38:46 Na místě tady je, říkat jen adié,
00:38:51 zůstaneš tu nakonec jak v plotě kůl.
00:39:06 -Pošli ji císaři zpátky.
-S největší radostí.
00:39:12 Trochu je mi smutno z té směšné a nevydařené lásky.
00:39:18 To nic, zapomeneš na ni!
00:39:22 Čas velký uzdravovatel, tě z ní vyléčí.
00:39:26 Už to udělal, už nejsem zamilovaný. Myslím příteli, že se mi jen zdála.
00:39:34 -Hlavně, že ses probudil.
-Pojď, vousáči, moc jsme zameškali.
00:39:40 Táhnou jeseteři, jdeme na ně!
00:39:43 -A po lese se toulá vlk samotář, musíme ho dostat. -Počkej!
00:39:49 -Musím se na to pořádně nasnídat.
-A ještě něco ti povím.
00:39:55 Na keři něžných vůní vyrostlo druhé poupě.
00:39:59 To je dobře! Aspoň budeš mít dárek pro tu, která tu krásu ocení.
00:40:06 Potkám ještě někdy takovou, která se mi nebude jen zdát?
00:40:12 Říkal jsem ti, že svět je plný krásných a bystrých děvčat.
00:40:19 Chce to mít jen oči dokořán.
00:40:23 Tak se jdeme po tom světě rozhlédnout.
00:40:57 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Pohádka podle H. Ch. Andersena Pasáček vepřů vypráví o namyšlené princezně (H. Maciuchová), která si neviděla ani na špičku nosu. Pravá růže jí byla příliš obyčejná, nad opravdovým slavíkem ohrnovala nos, a tak pohrdla i zásnubními dary prince Kristiána (P. Trávníček), který se zamiloval do jejího obrazu. Ne nadarmo mu jeho přítel tvrdil, že krása není všechno…