Laďka Kozderková v titulní roli poťouchlé čarodějky napravuje domýšlivého mládence. ### Režie: Jiřina Pokorná-Makoszová. Scénář: Květa Kuršová. Hrají: Laďka Kozderková, Ondřej Havelka, Stella Zázvorková, Tereza Pokorná a další.
00:00:34 Jakube! Jakube, pojď mi pomoci!
00:00:40 -Za chvilku, mámo! -Kde jsi? Já ten sud sama neuzvednu.
00:01:00 -Ty zatracené okurky mi vycákly na košili. -Není to vůbec vidět.
00:01:09 -Jsi pořád jako obrázek.
-Pravda, chlapec je jako malovaný.
00:01:17 -Ten se nemusí strachovat o košili.
-Dobré odpoledne. Přejete si?
00:01:27 Melounky, červeňoučké, slaďoučké. A ty hruštičky!
00:01:34 -Ochutnejte, jen se rozplývají.
-Co máte v tomhle sudu?
00:01:44 Kysané okurky! Vypadají znamenitě! Copak se ti nelíbí, synáčku?
00:01:52 -Že strkáte nos do našeho sudu.
-Jakube! -Jen ho nechte.
00:02:01 Tobě se nelíbí můj nos? Také z něj nejsem nadšená, ale co mohu dělat?
00:02:11 Nestrkat ho do sudu s okurkami, sám vypadá jako baňatá okurka.
00:02:19 Ty jsi na můj nos nějak nabroušený! Vím, že je jak baňatá okurka.
00:02:27 Ale člověk není ani lepší, ani horší podle toho, jaký má nos.
00:02:34 Ta baba je snad čarodějnice!
00:02:38 Na to nemusím být čarodějnice, abych poznala, co si myslíš.
00:02:45 Jsi mladý a průhledný jako sklo.
00:02:49 Tvé myšlenky se míhají za sklem jak rybičky.
00:02:55 Jestli něco chcete, obsloužím vás. Jinak musím složit zboží z vozu.
00:03:04 Snad vám syn pomůže? Takový statný mládenec!
00:03:10 Je hodný syn, ale to není pro něj. Chci, aby byl něco lepšího.
00:03:18 Pravda, figuru by na to měl. Jen jestli něco umí?
00:03:25 -Počkej, Jakube! -Na co? Jste tu už půl hodiny a nic jste nekoupila.
00:03:34 Máš pravdu, ta moje hlava... Přece se mnou nemůžete ztrácet čas.
00:03:44 -Koupím tenhle sud okurek. -Celý?
-Celý, u mě se sní raz dva.
00:03:53 Já mám doma spoustu strávníků. Jen nevím, jak ho dopravím domů.
00:04:01 -Jakub vám ho odveze na vozíku.
-Ať si pro něj pošle své strávníky.
00:04:10 Chyba. Moji strávníci nechodí rádi mezi lidi. Až je poznáš, pochopíš.
00:04:19 -Jenže já je nechci poznat.
-Vezmi si vozík a odvez ten soudek.
00:04:27 -Ale mámo, já tam nechci jet.
-Už jsem řekla. A hned se vrať!
00:04:40 ZPÍVAJÍ.
00:04:44 Špetku mouky, trochu čočky.
00:04:49 Sedm chlupů z černé kočky.
00:04:55 Lžičku medu, pytlík hrachu.
00:05:02 A ze skříně trochu prachu.
00:05:09 Zasypeme to pěkně solí.
00:05:14 Promícháme dlouhou holí.
00:05:21 -Už to bublá, už to kvasí.
-Copak z toho bude asi?
00:05:27 -Jako guláš vypadá to.
-Barvu to má jako bláto.
00:05:33 -Přidáme tam trochu sazí.
-Trochu sazí s kolomazí.
00:05:40 -A pak přidat křídla muší.
-Po těch roste nos i uši.
00:05:46 Zatracené kuchaření.
00:05:52 -Jinak vařit neumíme.
-Co nám zbývá, tak to sníme.
00:05:59 Chramst!
00:06:03 Tak tady jste! Pojďte sem! Vy byste zasloužili...
00:06:09 -Kdo má tuhle patlanici jíst?
-Chtěli jsme vyzkoušet nový recept.
00:06:16 Ještě jednou nový recept a já z vás udělám slepičí polévku.
00:06:25 Polévku ne!
00:06:29 Kampak, synáčku? Ještě jsem ti nedala od cesty.
00:06:34 -Já ani nechci, už radši půjdu.
-To bys nám přece nemohl udělat.
00:06:45 Zůstaň s námi na oběd. Tu patlanici vyhodím a uvařím okurkovou omáčku.
00:06:54 -Vždyť nemáme okurky! -Máme jich plný sud. Co koukáte? Do práce!
00:07:02 A ty, Jakube, dej ten sud sem.
00:07:10 -Au!
-Nelíbí se ti moji pomocníčci?
00:07:17 Pravda, vařit moc neumí, ale jinak dokáží spoustu krásných věcí.
00:07:26 Jsou to plivníci, raráškové. Vylíhli se z vejce černé slepice.
00:07:41 Takovéhle hospodářství, to by se mi také líbilo.
00:07:50 Tak tu zůstaň, potřebuji kuchaře.
00:07:55 Když živím tolik krků, nemohu si dovolit vyhazovat jídlo.
00:08:02 -Vždyť jste tu jenom 3.
-My 3 a Emilka.
00:08:09 -To znamená... To je 8 krků.
-To jsou nějaké divné počty.
00:08:16 Jaképak divné počty? Emilka má 5 hlav a také tedy 5 krků.
00:08:24 Jé!
00:08:27 -Nekřič, bolí mě hlava.
-Já se nebojím a je mi do zpěvu.
00:08:39 -Já mám hlad. Co je k obědu?
-Bude okurková omáčka.
00:08:48 Ale nemáme do ní žádné maso. Uvaříme jednu Emilčinu hlavu!
00:08:56 Stejně jí zas naroste nová.
00:09:01 Vidíš? A to se hádaly jen 3 Emilčiny hlavy.
00:09:07 Když začnou všechny, nevím, kde mi má hlava stojí.
00:09:13 -Kdybys zůstal, měla bych zastání.
-Ale já nezůstanu. Nemohu, nechci!
00:09:21 Když nechceš, nemohu tě nutit.
00:09:26 Ale můžeš aspoň ukázat plivníčkům, jak se vaří okurková omáčka, ne?
00:09:34 To neumím. Nikdy jsem nepotřeboval vařit. Moje máma mi vždycky...
00:09:42 No... Když neumíš vařit, číst snad umíš.
00:09:50 To je let, co jsem tě neměla v rukou. To je má kuchařská kniha.
00:10:00 Tady najdeš okurkovou omáčku a další recepty.
00:10:06 A lektvar, po kterém ti vypadají vlasy a naroste plovací blána.
00:10:17 Mám ti ten lektvar připravit nebo se pustíš do toho vaření?
00:10:24 Tak já bych snad...
00:10:42 -To je kuchař, válí okurky po zemi!
-Třeba zkouší nový recept...
00:10:52 Kdybys byl radši ticho a radši mi tu okurku podal, ty zmetku.
00:10:59 Tak se, Jakoubku, nerozčiluj. Já ti tu okurku podám sama.
00:11:10 Kde ta okurka může být? Na zemi není, na stole také ne.
00:11:20 Tak ji nehledej a vezmi si ze sudu novou.
00:11:26 Já bych tam dal ještě trochu žabích chlupů.
00:11:31 -Ale nejlepší omáčka by byla z toho jeho nosu. -Z nosu?
00:11:40 Teď stačí omáčku půl hodiny vařit, ale já už musím domů.
00:11:51 Na co jiní potřebují půl hodiny, na to nám stačí půl okamžiku.
00:11:58 Co se jiným vleče rok, nám proletí, než se ručička hodin jednou otočí.
00:12:08 -Ale já už stejně musím jít.
-Když musíš, jdi. Nikdo tě nedrží.
00:12:17 Tak jdu.
00:12:23 Však ty se vrátíš!
00:12:29 Mámo! Mámo!
00:12:34 -Jedeš od mého stánku, zloději?
-Ten je mámy, prodává tu už 10 let.
00:12:42 Nemluv a polož tu hrušku! A běž od krámu, ještě odradíš zákazníky.
00:12:50 Copak to bude, milostivá? Máme melounek, sladké hruštičky...
00:12:57 -Tak mi dejte půl kila.
-Dobře. 1, 2, 3, 4 a jednu navíc.
00:13:07 Děkuji uctivě, přijďte zas. Ty jsi tu ještě? Zmiz!
00:13:14 -Prosím vás, kde je moje máma?
-Jak to mám vědět?
00:13:19 -Podle toho, jak vypadáš, je tvá máma asi čarodějnice. -Vy...!
00:13:27 Tak se nezlob. Já o ní nic nevím.
00:13:32 -Máma tu prodávala v tomhle krámku.
-Ne. Já už tu prodávám celý rok.
00:13:39 Koupila jsem to od jedné chudinky, prý se jí ztratil syn. To snad...
00:13:47 -Kde je? -Kdo?
-Ta, co vám prodala ten krámek.
00:13:52 To nebyla tvoje máma. Tahle říkala, že její syn je jako malovaný.
00:14:01 -A ty... Podívej se na sebe.
-To snad není možné.
00:14:08 Není možné, aby šel někdo do světa hledat syna, co vypadá jako ty.
00:14:16 Počkej, kam běžíš? Asi to je nějaký blázen.
00:14:21 ZPÍVÁ.
00:14:26 Život je jak křeslo houpací, co mu dáváš, to ti navrací.
00:14:34 Tohle přece každý poznat musí, ať pak na svůj osud nehartusí,...
00:14:43 ...ten, kdo dobré špatným oplácí.
00:14:52 Mít houpací křeslo, to vede člověka k pokoře.
00:15:00 Kdo se houpá víc než smí se, ten určitě vyklopí se,...
00:15:08 ...a je dole, místo nahoře.
00:15:18 Život je jak křeslo houpací, dobro dobrem, zlo zlem oplácí.
00:15:28 Nejenom v mém čarodějném domě se má každý houpat jenom skromně.
00:15:37 Na neskromnost se jen doplácí.
00:15:46 -Co jste to se mnou udělala?
-Nekřič, synku! A neposkakuj tady.
00:15:55 A nešlap Emilce na ocas.
00:15:58 Protože jste sama škaredá a nosatá, udělala jste strašidlo i ze mě.
00:16:05 Nekřič! I když jsem škaredá, nemusím být ještě také hluchá.
00:16:15 Sluch mi slouží znamenitě.
00:16:18 Zdržel jsem se tu jen chvilku a zatím uplynul celý rok. A máma...
00:16:25 Tvé mámy je mi líto, ale možná bude šťastnější, než kdybys zůstal s ní.
00:16:34 Nech už toho lamentování a můžeš umýt nádobí a připravit večeři.
00:16:42 Když vám bude chutnat, odčarujete mě a vrátíte mi starou podobu?
00:16:49 -Jsem hodná, když mě někdo poprosí, neumím říct ne. -Tak odčarujete?
00:16:57 Nemohu. Dala jsem si na všechny svoje kouzla takovou pojistku.
00:17:05 -Pojistku? -Když někoho začaruji, nemohu ho odčarovat, ani když chci.
00:17:13 -To zůstanu do smrti takhle?
-To záleží jen na tobě, synku.
00:17:21 -Na mně? A co mám tedy udělat?
-To ti právě nemohu říct.
00:17:30 Kdybych to řekla, kouzlo ztratí moc a ty zůstaneš v téhle podobě pořád.
00:17:38 Vždyť mu to docela sluší, měl by mít ještě větší uši!
00:17:45 Nechte toho povídání a ukliďte tu. A Jakub nám zatím udělá večeři.
00:17:54 -Já bych si dala holoubátka.
-A já koprovou omáčku.
00:18:04 -Po koprové omáčce mě pálí žáha.
-Nebo lívance...
00:18:11 Nemám ráda tahle placatá jídla, mám chuť na něco chlupatého.
00:18:20 Tak nechte toho povídání!
00:18:24 Dobrá. Dnes si dáme lívance a zítra chlupaté knedlíky se zelím.
00:18:32 -Jakub ráno koupí na trhu zelí.
-Na trh nepůjdu. Za nic na světě!
00:18:40 Tak já si tam dojdu sama.
00:18:45 Tak to máme zelí, tady je mrkev, nechcete také kapustu? Je čerstvá.
00:18:55 -To bych už neunesla.
-Však vám dcerka pomůže.
00:19:00 -Mami, kup mi tenhle šáteček.
-Máš jich dost. -Ale obyčejné.
00:19:07 -A tenhle má krajku jak pavučina.
-Nemám už peníze. Podrž ten košík.
00:19:22 -Na držení košíku máš mít služku.
-Bětko! -A neříkej mi Bětko!
00:19:29 -To je jméno jak pro husopasku.
-Betynko!
00:19:36 Sama jsi domýšlivá a hloupá husa!
00:19:46 Proč já si nedám pozor na jazyk, vždycky mi to ujede.
00:19:52 Co se dá dělat? Je z ní husa.
00:19:57 -Šla napřed, snad ji dohoním.
-Určitě bude u stánku s parádou.
00:20:06 -Děkuji.
-Já také, na shledanou.
00:20:10 -Podívej, to je oběd!
-Musíme ji dostat na pekáč.
00:20:16 Jestli jí ti uličníci zakroutí krkem, mám tu holku na svědomí.
00:20:24 -Kampak? -Zaběhla nám tam husa.
-To je vaše husa? -Ano, naše.
00:20:31 -Tak mi dáte tolar za zeleninu, kterou sežrala. -Tolar?
00:20:41 -Nesežrala víc než za krejcar.
-Zbytek pošlapala a zničila.
00:20:47 -Když mi ho nedáte, zavolám drába.
-Radši pojďme.
00:20:53 -Stejně ta shnilá zelenina nestojí za zlámanou grešli. -Já vás chytím!
00:21:01 Pěkná husička, pěkná! Tu mohu prodat i za tolar.
00:21:08 Já ji od tebe koupím. Tady je tolar.
00:21:16 Taková krásná husa za tolar? To jste z laciného kraje.
00:21:23 -Copak? Zdá se ti to málo?
-Málo to není, ale moc také ne.
00:21:30 -Když ji dokrmím, mohu ji prodat za 2 tolary. -Nakonec, proč ne?
00:21:39 Ostatně tobě udělá jen dobře, když si posedíš pár dní na krmníku.
00:21:47 Když přibereš, bude jen dobře. Stejně jsi byla jak za groš kudla.
00:21:55 Dobrá, dobře se mi o ni starej, přijdu si za 2 týdny.
00:22:01 A neboj se, zaplatím ti dobře.
00:22:09 Ženská bláznivá, než té tu husu prodat, radši ji pustím po vodě.
00:22:16 To by zas byla škoda, tak pěknou husičku mohu prodat i na zámek.
00:22:25 ZPÍVÁ.
00:22:28 Není snadná věc upéct lívanec.
00:22:33 Ten se podaří jen tomu kuchaři...
00:22:39 ...co kuchaří rád, a co ví, co tam dát.
00:22:47 Mouku, mléko, kvasnic větší špetku.
00:22:52 To bude bašta, to bude báseň k snědku.
00:22:58 Není snadná věc upéct lívanec.
00:23:05 Musíš si s ním hrát a on jak akrobat...
00:23:12 ...létá nad pánví, to správný kuchař ví.
00:23:19 Není snadná věc upéct lívanec.
00:23:29 A hopla!
00:23:33 No to si nechám líbit, takové lívance nemají ani na zámku.
00:23:41 -Emílie, nejez to tak horké! Není to zdravé. -Já mám ráda horké.
00:23:50 Hodně horké, přímo ohnivé!
00:23:55 -Jé, ona to sežrala!
-Úplně všechno!
00:24:03 -Dejte si, mám těsta plnou mísu.
-Ticho! Vy myslíte jen na jídlo.
00:24:14 Podívejte se, jak jste tlustí.
00:24:18 A kdybych chtěla jít na procházku s Emilkou, musím probourat vrata.
00:24:26 Ale my nechceme jít na procházku, my chceme lívance.
00:24:31 Ticho! Žádné lívance. Po nich se tloustne. Ode dneška jíme zeleninu.
00:24:40 -Koupím na trhu káru mrkve a zelí.
-Nemohl bych tam jít místo vás?
00:24:48 Ale copak? Nejdřív nevytáhneš paty z baráku a nechceš nikam chodit.
00:24:57 Teď se ti zachtělo se provětrat?
00:25:01 -Chci se podívat, jestli se máma nevrátila. -Tak dobrá.
00:25:08 -Koupíš na trhu zelí a mrkev.
-Mrkev ne, tu já nerad.
00:25:18 A zelí je také nanic, když k němu není pěkná husa.
00:25:26 Husa? Málem bych zapomněla.
00:25:33 Emilko, ještěže máš tolik hlav. Málo platné, víc hlav víc ví.
00:25:45 Jakube, jdi na trh k té zelinářce, co má krámek po tvojí mámě.
00:25:53 Já jsem si u ní zamluvila husu.
00:25:57 -Řekni, že tě posílám, a dej jí 2 tolary. -2 tolary?
00:26:05 -Za ty peníze vám přinesu 3 husy.
-Já nechci 3 husy.
00:26:12 Já chci tu jedinou, kterou krmí ta hubatá zelinářka. Tak jdi!
00:26:21 Děkuji uctivě, přijďte zas. U mě najdete jen to nejlepší zboží.
00:26:29 Neplatí zrovna nejlépe, ale být dvorní zámeckou dodavatelkou,...
00:26:36 ...to také za něco stojí.
00:26:41 Co tu chceš? Nic nekoupíš a odplašíš zákazníky.
00:26:47 -Co bych nekoupil? Koupím a dobře zaplatím. -Tak co to bude?
00:26:56 -Prosil bych husu. -Mám krámek se zeleninou. Já husy neprodávám.
00:27:04 Moje paní říkala, že si u vás objednala vykrmenou husičku.
00:27:11 Tvoji paní neznám, žádnou husu nemám. A běž, než něco ukradneš.
00:27:18 -Paní říkala, že vám mám za tu husu dát 2 tolary. -2 tolary?
00:27:26 -Moment! Nejdřív husu, pak tolárky.
-Sama jsem husička hloupá.
00:27:33 -Prodala jsem ji za tolar.
-Komu? -Na zámek.
00:27:39 Čím bohatší, tím lakomější. Dali mi jen tolar. Počkej! Seženu ti jinou!
00:27:49 Jenže já potřebuji právě tuhle.
00:27:52 Čarodějnice říkala, že se nemám bez husy vracet, tak se nevrátím.
00:28:00 Aspoň se podívám na zámek.
00:28:13 Přisol polévku, zamíchej omáčku a pohyb. Oběd musí být hned hotový.
00:28:22 Co koukáš? Oheň málem vyhasl, jdi pro dřevo a vyber pěkně suché.
00:28:39 -Přilož a nelez pod pokličky.
-Už jsem přiložil.
00:28:45 -Ta omáčka potřebuje trochu šafránu a možná i koryandr. -Jsi drzý!
00:28:57 Počkat!
00:29:04 Je to pravda, koryandr to chce.
00:29:11 Kde ses tu vzal? Nikdy jsem tě tu neviděl.
00:29:16 Tohle jsem také ještě neviděl. Nos jako okurčička.
00:29:22 Poslední velikost, dál už jsou jen choboty.
00:29:28 Kdyby stál proti větru, odnese ho.
00:29:32 Jdi po své práci, nebo tě vytahám za uši, že tě máma nepozná.
00:29:39 Kam jdeš? Na něco jsem se ptal.
00:29:43 A co to bylo?
00:29:46 Jestli si strkám nos do futrálu? Nebo jak si nasazuji čepici?
00:29:54 Když někdo vypadá jako ty, musí počítat, že si toho lidi všimnou.
00:30:02 Ale když někdo něco umí, lidi si toho také všimnou.
00:30:09 A já jsem si všiml, že máš pro kuchaření buňky.
00:30:15 -Jestli chceš, přijmu tě jako třetího kuchtíka. -Zůstanu rád.
00:30:23 My tu denně vyvařujeme jako o posvícení a já mám jen 2 ruce.
00:30:31 A 2 kuchtíky, kteří připálí i vodu. Nevidíš, že liješ mléko po stole?
00:30:40 -Jak se jmenuješ? -Jakub.
-Jakub? Hezké jméno.
00:30:46 Tak dobrá. Vezmi si zástěru a dodělej tu omáčku.
00:30:51 A přidej tam ten šafrán a koryandr. A ty dojdi pro dříví.
00:30:59 -Proč nejde ten nový?
-Ten by si přitom usekl nos.
00:31:06 Až budeš brousit sekyru, nezapomeň si přibrousit jazyk.
00:31:12 Nesměj se tady! Vezmi šišky a jdi nakrmit husu.
00:31:18 -Nemohu radši pro to dřevo? Té husy se bojím. -Co?
00:31:24 -Pane mistr, nemohu tu husu nakrmit sám? -Ty? Dobrá.
00:31:31 Dodělej tu omáčku a jdi. Kuchtík ti ukáže, kde je. Tak pohyb!
00:31:56 Vidíš? Kouká jak sůva z nudlí. Au!
00:32:01 -Ukaž, na smrt to nebude.
-To ne, ale dej si pozor na nos.
00:32:12 Zdá se, že jsme mu oba pro legraci. Z tebe má aspoň strach.
00:32:20 Tak co, dáš si?
00:32:25 Máš pravdu, mně by to asi také nechutalo. Co takhle salátek?
00:32:33 Ty se bojíš, abys neztloustla a nešla na pekáč, co?
00:32:39 Ty vypadáš, jako bys mi rozuměla každé slovo! Jsi chytrá husička.
00:32:47 Na rozdíl ode mě jsi i hezká. Mně se každý posmívá.
00:32:54 A nikdo mě nemá rád, jenom ty.
00:33:01 Tak si vezmi, já už to nějak zařídím, abys nešla na pekáč.
00:33:10 Z toho se kouří!
00:33:15 -Fuj! Saň má večeřet brambory?
-Nemaštěné. -Dokonce neloupané.
00:33:24 -Zato jsou krásně připálené.
-Když tu byl Jakub, byly palačinky.
00:33:33 -A pálivý guláš...
-A chlupaté knedlíky.
00:33:39 -Vy také nemyslíte na nic jiného než na jídlo. -No a co?
00:33:46 -Saně vždycky myslely na to, co kde sežrat. -Nebo kde koho sežrat.
00:33:55 Kdybychom bývaly sežraly Jakuba...
00:34:01 Tak byste teď stejně měly neloupané a nemaštěné brambory. Fuj!
00:34:08 Ale měly bychom na co vzpomínat.
00:34:13 To už je let, co jsme naposledy sežraly tu šilhavou princeznu.
00:34:22 -Na chuť nebyla špatná.
-Mlčte, na svatbě si dáte do nosu.
00:34:31 -Na svatbě? -Kdo se bude vdávat?
-Nějaká princezna?
00:34:38 -Princezny já ráda.
-Jenže svatebčané se žrát nebudou.
00:34:45 -Tak si dáme propečenou husičku.
-A husa už vůbec ne!
00:34:55 Už jsem tady. Dnes jsem ti přinesl něco moc dobrého.
00:35:01 Pekli jsme na neděli cukroví a já jsem ti schoval. Dáš si?
00:35:11 Ty kejháš tak pěkně, že ti málem rozumím.
00:35:16 -Všude tě hledáme a ty si tu povídáš s husou. -Stalo se něco?
00:35:23 Stalo se. Před chvílí odnesli srnčí kýtu, kterou jsi připravil.
00:35:30 A za pět minut volali kuchaře. Máš jít hned nahoru.
00:35:37 Snad mi hlavu neutrhnou.
00:35:43 -Jakube! -Já nevím, co se stalo. To srnčí bylo úplně v pořádku.
00:35:50 V pořádku? Co to povídáš? Bylo vynikající! Delikatesní!
00:35:58 Zámecký pán si mě dal zavolat, aby mi vyslovil pochvalu.
00:36:05 Hosté říkali, že u nás na zámku se jí lépe než na královském dvoře.
00:36:12 Takové uznání člověka potěší.
00:36:16 Řekl jsem, že mám nového kuchaře a že jsi to srnčí připravil sám.
00:36:23 Pane mistr, to je od vás hezké.
00:36:28 Rozhodl jsem se, že celou přípravu nedělního oběda svěřím tobě.
00:36:37 Budou ty nejvybranější lahůdky, jaké dokážeš vymyslet.
00:36:43 -Jako hlavní chod bude pečená husa.
-Cože? Husa? -Ano, pečená husa.
00:36:51 Host našeho pána ji má nejradši.
00:36:54 Věřím, že ta naše husička, co ji krmíme, bude jako mandle.
00:37:01 -Ale to není možné. -Proč ne? Kuchtík husu zařízne a oškube.
00:37:08 Ne! Já si to udělám sám. Řekl jste, že mám oběd připravit celý sám.
00:37:15 Ty filuto! Sám si všechno uděláš, sám sklidíš slávu. No dobrá.
00:37:23 Chlapci, my máme do zítřka pohov.
00:37:27 Nesmíš se se svou husí přítelkyní dlouho loučit, jinak to nestihneš.
00:37:39 Buď zticha, ty hloupá. To jsem já. Neboj se, já tě nedám.
00:37:47 Ale musíš se skrčit v bedýnce a být úplně zticha. Tak neblázni!
00:37:56 Není to příjemné, ale je to nutné. Schovám tě do komory pod schody.
00:38:04 Copak? Když se ti to nelíbí, řeknu ti ty nepříjemné podrobnosti.
00:38:13 Podívej se, zámecký pán tě chce mít zítra k obědu.
00:38:19 Neboj se, nějak to zařídím.
00:38:24 Zámecký pán chce husu jako mandli, tak mu ji udělám z marcipánu.
00:38:34 Tebe schovám do komory, ale nesmíš ani kejhnout!
00:38:55 Zámecký pán byl velmi spokojen. Polévku a předkrm ocenil mlaskáním.
00:39:02 -Jsem zvědav, co řekne na husu.
-To já také.
00:39:07 Určitě bude mlaskat ještě víc. Pak ti to tu odmlaskám.
00:39:14 Utíkej, než ti jednu mlasknu. Vaření, to je umění.
00:39:20 Tenhle za rok nic nepochytil, ale na tebe mohu být pyšný, Jakube.
00:39:28 -Jsem vám vděčný, že jste mě vzal.
-Chceš říct, že jsi všechno uměl.
00:39:36 -Ale ne. Všechno, co se tu vaří, je především vaším dílem. -Jakube!
00:39:47 Běžíš, jako by ti za patami hořelo!
00:39:52 Ještě nehoří, ale blesky už létají.
00:39:57 -Držte mě, nebo se stane neštěstí!
-Já za nic opravdu nemohu, pane.
00:40:06 -Já jsem jen nosil na stůl.
-Co se vlastně stalo?
00:40:13 Ty se ještě ptáš? Ty, který jsi mě zničil?
00:40:18 Já, ubohý kuchař? Jak bych mohl?
00:40:23 I vzácné ovoce zničí bídný červ.
00:40:28 Přikázal jsem ti, aby jako hlavní chod oběda byla husí pečínka.
00:40:35 Ano, přikázal. Já doufám, že husa byla dobře vypečená.
00:40:42 Ty jsi vypečený, kuchaři. Drž mě nebo tě zabiju.
00:40:49 -Ta husa byla celá z marcipánu!
-Cože?
00:40:59 Víš, co se stalo?
00:41:02 Můj host si ke knedlíkům se zelím přikousl marcipánové husy.
00:41:10 -Ten hloupý kousek jsem provedl já.
-Co to je?
00:41:19 Kuchaři, já se ptám, kde se v mé kuchyni vzalo to šeredné stvoření?
00:41:29 Sám jste přikázal, abych do kuchyně vzal jednoho kuchařského pomocníka.
00:41:38 -A jídla od Jakuba jste ocenil.
-Ale to jsem ho ještě neviděl.
00:41:47 Když ho vidím, tak mě přechází chuť k jídlu. Počkej! Nechoď tak rychle!
00:41:55 Proč jsi provedl ten kousek?
00:42:01 Mistr kuchař mi naznačil, že husička má být jako mandle.
00:42:08 -Tak jsem ji udělal z mandlového těsta. -Co to plácáš, Jakube?
00:42:15 Už měsíc tu krmíme mladou husu. Měl jsi ji zabít a oškubat.
00:42:23 -Jakub se do té husy zamiloval.
-Přineste nůž a husu!
00:42:32 To nepůjde, ta husa zmizela. Proto jsem ji udělal z marcipánu.
00:42:40 -V chlívku opravdu není.
-Ale daleko asi nebude...
00:42:47 -Už ji nesu! -Tys ji chtěl ukrást!
-Ne, já jsem ji chtěl zachránit.
00:42:55 -Říkal jsem, že se do ní zamiloval.
-Pane, já tu husu od vás koupím.
00:43:04 -Ty máš tolik peněz?
-Dám vám 2 tolary. -To není málo.
00:43:12 Ale já ji neprodám. Chci, abys ji zařízl, oškubal a chci ji k večeři.
00:43:22 Smilujte se! Udělám vám k večeři ty nejlepší lahůdky.
00:43:28 A budu vám sloužit zadarmo, jen mi dejte tu husu.
00:43:34 Asi se do ní opravdu zamiloval.
00:43:38 Nakonec pro takového fešáka není taková husa špatná partie, co?
00:43:47 Víš co? Já ti tu husu dám. Nechci ani peníze, ani mi nemusíš sloužit.
00:43:55 Koho by bavilo dívat se na takového šeredu?
00:44:03 Dám ti ji zadarmo, ale s jednou podmínkou. Že se s ní oženíš!
00:44:11 -Souhlasím. -Výborně! Ale nemysli, že to odbydeš nějak potichoučku.
00:44:20 Ta svatba musí být s celou slávou.
00:44:24 Svatební průvod půjde přes město, vpředu ženich a husa jako nevěsta.
00:44:35 -Au! Potvoro škaredá!
-Pomalu, pane. Je to má nevěsta.
00:44:42 Promiň, já jsem zapomněl. Prosím za prominutí tebe i pannu nevěstu.
00:44:54 A svatba bude hned zítra!
00:45:05 Neboj se, moje milá. Já tě nedám.
00:45:11 Tady nemůžete prodávat, matko.
00:45:15 Před dvěma lety to bylo mé místo. Máte pravdu. Také bych nechtěla,...
00:45:23 ...aby mi potulná trhovkyně seděla u stánku a odháněla zákazníky.
00:45:31 To jste vy? Jak tak koukám, moc dobře se vám ve světě nevedlo.
00:45:40 -A syna jste také asi nenašla.
-Jakoby se do země propadl.
00:45:48 Tak si klidně prodávejte ty své vařečky vedle mého stánku.
00:45:55 Dnes se stejně lidé nebudou zajímat o jablka a kapustu.
00:46:01 Kuchtík ze zámku, šeredný, nosatý, se žení. A bude si brát husu.
00:46:09 -Opravdovou husu.
-Podívejte! Svatební průvod už jde!
00:46:17 ZPÍVÁ.
00:46:20 Koukněte, lidé, kdo se nám žení, nad tuhle svatbu není.
00:46:31 Nevěsta se nese v košíku, to je asi nové pravidlo.
00:46:43 Podle něj se asi smí, navléct prsten svatební...
00:46:51 ...na nohu anebo na křídlo.
00:46:56 Každý má nevěstu podle svého vkusu, ale vzít si za ženu ukejhanou husu?
00:47:10 To je svatba, to se nevidí, pan ženich je také krasavec.
00:47:22 Z téhle pěkné dvojice, smíchy spadne radnice,...
00:47:30 ...ať je radši tady oddá švec, ať je radši tady oddá švec.
00:47:43 Mnoho štěstí, pane ženichu, mnoho štěstí, panno nevěsto. Au!
00:47:52 Pozor! Nevěsta je netýkavka.
00:47:57 Není žádný med, když má ženská ostrý jazyk. A tahle má zobák!
00:48:06 Ke svému nastávajícímu je docela milá!
00:48:12 Každé srdce touží po lásce, a když ji nenajde u lidí...
00:48:18 -Zamiluje se do husy! -Dejte jim jako svatební dárek tuhle dížku.
00:48:26 -Ať má nevěsta z čeho jíst.
-Moc toho nemám, ale ráda dám.
00:48:35 -Vezměte si to. -Děkuji.
-Buďte hodně šťastni, synku.
00:48:44 -Děkuji vám, maminko!
-Jakube! Synáčku!
00:48:51 Před chvílí byl ještě šeredný a teď je z něj mládenec jak jedle.
00:49:02 -Z té svatby asi nebude nic.
-Nevěstu uneseme a upečeme si ji.
00:49:11 -Dáš ty ruce pryč?
-Proč vám záleží na jedné huse?
00:49:17 Najdete si jistě nějakou panenku a při hostině sníte tucet husiček.
00:49:26 Tohle je moje nevěsta a žádná jiná.
00:49:36 To je snad zázrak! Před chvílí to byla obyčejná husa.
00:49:43 -Náhodou pěkná husa.
-A teď je z ní děvče jako lusk.
00:49:51 Co koukáte? Že se z hezké holky vyklube husa, to vidíte pořád.
00:50:00 Tak co se divíte, když se jednou z husy vyklube pěkná panenka?
00:50:07 KŘIK.
00:50:11 -A ona je opravdu moc pěkná.
-Blonďaté já mám nejradši.
00:50:18 Kdybych si mohla vybrat, sežrala bych radši tu husu.
00:50:25 To se nám to tu pěkně vyprázdnilo.
00:50:29 -Neboj, Emilka ti nic neudělá.
-S tebou se nebojím.
00:50:35 To jsem pro vašeho synka našla pěknou nevěstu, co?
00:50:41 Což o to, pěkná je jako obrázek, ale hlavně, že se mají rádi.
00:50:50 Rádi... Lásky se jeden nenají. Kdyby tak byly lívance!
00:50:58 -Nebo chlupaté knedlíky.
-Nebo koprová omáčka!
00:51:06 Víte co? Já vám navařím knedlíky i lívance.
00:51:12 -Prostě všechno, co si budete přát.
-Tak jdeme!
00:51:18 Nejlepší je zrzavá princezna, ale kde dnes najdeš princeznu?
00:51:27 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Na jednom trhu prodávala zelinářka (S. Zázvorková) se svým jediným potomkem – synem Jakubem (O. Havelka), ve kterém se doslova viděla. Jakub byl ale pěkně rozmazlený synáček, který si zakládal na své pěkné tvářičce a měl rád pouze lidi s hezkým zevnějškem. Vůbec se mu tedy nezamlouvalo, když se jednoho dne u zelinářského stánku zastavila podivná žena, která začala všude strkat svůj dlouhý a šeredný nos. Kdyby ovšem věděl, že to není ledajaká žena, ale zkušená a poněkud zlomyslná čarodějnice, mnohá trápení by si ušetřil. Čarodějnice (L. Kozderková) totiž Jakuba za jeho domýšlivost pěkně potrestala…