Pohádka podle F. Hrubína o tom, jak proplout moře a překonat hoře. ### Režie: Jiří Adamec. Hrají: Jarmila Švehlová, Petr Jan Svoboda, Taťjana Medvecká, Ivan Luťanský a další.
00:00:13 Byl jednou jeden král.
00:00:17 Jeho zem je zemí pávů a třebas chodí v krásném hávu,
00:00:24 nemá kabát, atlas, stuhy, jenom peří v barvách duhy.
00:00:32 Přesmutně září oko paví a copak asi převypráví?
00:00:40 Snad jenom ryba v širém moři zná kouzlo, které krále moří.
00:00:49 Kdo zlomí jeho prokletí?
00:00:52 Princezna, krásná, dobrá, milá? Pst, vždyť teprve se nám narodila!
00:01:05 Ty jsi krásná! Dobromilo, naše princeznička je krásná jako vy.
00:01:13 -Ale je celá po mně.
-Je jako růžička, viďte?
00:01:18 Jak jí budeme říkat? Budeme jí říkat Růžička!
00:01:27 A to jméno jí zůstalo.
00:01:30 Tak vespolek šťastně žili a nic lepšího nečekali.
00:01:36 A proč také? Dobrého měli plný dům,
00:01:41 nikdy je nenapadlo, proč by si řekli zlé slovíčko.
00:01:46 Růžička vyrostla a byla hnedle na vdávání.
00:02:02 -A co Lumír? Ten se ti nelíbí?
-Ne.
00:02:06 -Když tě vidí, bledne jako luna.
-Hop!
00:02:09 Ale luně se podobá jen málo. Ta se aspoň vždy po 2 týdny ztrácí.
00:02:16 -A co můj přítel Radovan?
-Ne.
00:02:20 Nechte ji, víte, že radši běhá v dětských střevíčkách, viď?
00:02:26 Ještě si chce hrát.
00:02:30 Gabrieli!
00:02:44 Růžičko, podívej se, je tvůj! Koupil jsem ho od zámořských kupců.
00:03:06 -Kdo jsi?
-Jsem docela obyčejný páv.
00:03:15 -Prý je z něho dobrá pečínka.
-Neboj, tvému pávu nikdo neublíží.
00:03:21 U nás je to veliká vzácnost, na jídlo máme dost husí a krocanů.
00:03:27 -A princ Hviezdoslav se ti nelíbí?
-Nemám ho ráda.
00:03:32 Tak koho máš ráda?
00:03:39 Tebe.
00:03:43 A je mi milejší než všichni tví urození přátelé.
00:03:48 Stejně si žádného z nich nevezmu.
00:03:52 -Kam se ten podivný pták hne, princezna za ním. -A on za ní.
00:03:58 Ani tebe si Růžička nevšímá jako dřív, Hněvko.
00:04:02 Kdyby neměl svůj barevný chvost, vypadal by jako bažant.
00:04:08 -A co takhle oškubat mu peří?
-I nápadníci si jí už nevšímají.
00:04:17 Ale nedá se říct, že by některý věnoval víc přízně tobě, mé dítě.
00:04:23 -Nemrač se pořád a usměj se.
-Jen hlupáci se pořád smějí.
00:04:29 Ano, ale Jeho Jasnost král se usmívá i ze sna.
00:04:34 Protože má ve dne v noci oči zavřené.
00:04:38 Měl by se lépe dívat, co se kolem děje.
00:04:58 -Copak je ti, Růžičko?
-Nestojí to za řeč, tatínku.
00:05:10 Napadlo mě jen...
00:05:13 Včera jsem seděla u krbu a všechen len na vřetenu mi shořel.
00:05:22 Přece nebudeš plakat pro len.
00:05:25 Dám ti ho přinést tolik, že ho nespředeš ani za rok.
00:05:31 -Pojď.
-Pojď s námi.
00:05:34 -Nech páva v zahradě. -On chce být se mnou, jinak je smutný.
00:05:40 Podívejte, jak se smutně dívá.
00:05:44 Je mu tady lépe než v komnatě. Je to jen pták... Tak pojď.
00:06:17 Co je ti, Růžičko? Copak máš toho lnu málo?
00:06:24 Pro len si už nestýskám.
00:06:30 Uklouzla jsem u jezírka, do vody mi spadl střevíček a utopil se.
00:06:37 Byl to ten atlasový.
00:06:39 Zítra ti dám přinést střevíčků, že je ani neunosíš.
00:06:45 Proč tu se mnou nesmí být můj páv?
00:06:50 Nemůžeš s ním být stále, lidé si toho už všímají. Uvidíš ho ráno.
00:06:57 -Do rána je dlouho.
-To je řečí kolem obyčejného páva!
00:07:02 Není obyčejný!
00:07:07 Je to Paví král. Žádný jiný se mu nevyrovná.
00:07:12 Snad je to paví král, však kdo by o něj stál?
00:07:17 Vždyť jeho zem je zemí pávů a třebas chodí v krásném hávu,
00:07:23 jeho kabát barvy duhy není atlas, nejsou stuhy, jenom krásné peří.
00:07:32 Možná, že má pohled žhavý, však to jen září oko paví,
00:07:37 a blázen, kdo mu věří.
00:07:49 Brzy se, Růžičko, vdáš, a mě si nenecháš.
00:07:54 My se nikdy nerozloučíme.
00:07:58 Kdypak se, Růžičko, vdáš za svého ženicha, Pavího krále?
00:08:12 Až přepluji moře, až přetrpím hoře.
00:08:16 Cestičkou z oblázků půjdu si pro lásku.
00:08:24 Ve snu půjdeme tiše do krásné Paví říše.
00:08:47 Nikoho nechci, jen tebe. Ty jsi můj ženich a král!
00:08:56 -Ten páv nám Růžičku očaroval.
-Tak ho sprovodíme ze světa.
00:09:07 Kde je můj páv? Kam jste mi dali mého Pavího krále?
00:09:15 -Co jste mu udělali?
-Nic, dočista nic.
00:09:23 -Přišli jsme a nebyl tu.
-Ztratil se. -Páve! Můj milý páve!
00:09:33 -Růžičko, uklidni se. -Maminko, vraťte mi ho, chci ho zpátky.
00:09:39 To máte z toho, že jste ji rozmazlovali.
00:09:44 -Všechno má, dostane všechno, na co si vzpomene. -Růžičko...
00:09:52 Křičte na mě, ale šťastná nebudu, dokud se nevdám za Pavího krále.
00:09:59 Ale Růžičko, vždyť na tebe nikdo nekřičí.
00:10:04 I Hněvka se směje, aby ti udělala radost.
00:10:16 Hněvko! Růžičko, už dlouho jste si spolu nehrály.
00:10:22 Nechci si hrát, nic nechci. Nechci, aby svítilo slunce.
00:10:28 Nechci, abyste byli se mnou, když nemám Pavího krále.
00:10:35 Měli by ji přehnout přes koleno, Její Jasnost Růžičku.
00:10:43 -Je nešťastná.
-Ona je opravdu nešťastná.
00:10:50 No, už 7 týdnů jsme na cestě a Paví král nikde.
00:10:58 -Jako by se propadl do země.
-Nebo uletěl do nebe.
00:11:05 -Nebo schoval do vody.
-Kdo nám poví, co teď?
00:11:14 Jak podivně klidné je moře... Pst...
00:11:27 Moře, moře, moře, vlny valí stále, políbení nesou pro Pavího krále.
00:11:39 Ti, co tudy pluli, u srdce je bolí. Kdo ví, proč? Kdo to ví?
00:11:48 Tajemství je přehluboko, nikdo se ho nedozví.
00:11:54 Zamčeno v rybí puse, pod vodou ukrylo se.
00:12:01 Kam máte namířeno, mládenci?
00:12:05 Hledáme Paví království, máme pro krále vzkaz.
00:12:12 Sestřička Růžička po něm pláče.
00:12:16 Když už jste došli tak daleko, pusťte se ještě dál.
00:12:22 Jak se dostaneme na druhou stranu?
00:12:26 Uděláte-li, co budu chtít, převezu vás.
00:12:32 Slíbili jsme sestře, že Pavího krále najdeme.
00:12:37 Převezeš-li nás k druhému břehu, dáme své slovo i tobě.
00:12:43 Pojďte, vyplujeme.
00:13:14 -Děkujeme ti, rybo!
-Jste v Paví říši.
00:13:22 Až donesete Pavímu králi vzkaz, vraťte se sem.
00:13:27 Třikrát 7 dní tu na mě čekejte a nezapomeňte, co jste slíbili.
00:13:35 -Nezapomeneme na tvou službu, ani na náš slib. -Buď zdráva!
00:14:13 Náš král je zadumaný a mluví jako ze sna, mějte s ním strpení.
00:14:22 Než se stala ta strašná věc, byl veselý, smál se.
00:14:28 Radost se kolem něho šířila jako duha, všichni jsme byli šťastni.
00:14:34 -Jaké neštěstí? -Je to už dávno. Zlá noc ho proměnila v páva.
00:14:42 Po čase odešel král z paláce.
00:14:46 Někdo říká, že ho unesli, jiní zas, že uletěl sám.
00:14:52 -Třeba nechtěl být lidem pro smích.
-A nebo pro pláč.
00:14:58 Je to právě 7 neděl, co jsem ho našel bloudit v zahradě.
00:15:04 Vrátila se mu lidská podoba, ale ztratil svou duši.
00:15:13 Úpěnlivě čekáme to, kdo ho rozveselí, vrátí k životu.
00:15:19 Kéž vy nám přinášíte tento dar.
00:15:33 Princi Radovane, přivádím vzácné hosty.
00:15:38 Jsou to princové z daleké země. Mojmír...
00:15:45 -A jeho bratr Dobroslav.
-Vítám vás.
00:15:55 Jsi opravdu Paví král?
00:16:02 Toto je Paví království a já jsem jeho král.
00:16:10 Přinášíme ti pozdrav naší sestry, králi.
00:16:20 Cožpak ty neznáš Růžičku?
00:16:26 Jaké má vlasy, oči, úsměv?
00:16:55 -Ta krásná dívka opravdu žije?
-Ve skutečnosti je ještě krásnější.
00:17:05 Co už jsem se pro ni natrápil! Stále ji vidím ve snu, jenom ji.
00:17:15 Ale pojďte, vezměte si jídlo a pití co jen sníte a vypijete. Prosím!
00:17:37 Růžička! Je krásná jako růže vykoupaná v rose.
00:17:45 Teď se ale koupe v slzách.
00:17:48 Prý nebude šťastná, dokud se nevdá za Pavího krále.
00:18:13 Až přepluje moře a přetrpí hoře... Vy máte v zahradě samé růže!
00:18:25 Už odkvétají.
00:18:28 A ty, Mojmíre, rád čteš ve starých knihách.
00:18:33 A Dobroslav hraje na loutnu a má rád krásné verše.
00:18:38 Snad je to Paví král, však kdo by o něj stál?
00:18:42 Vždyť jeho zem je zemí pávů.
00:18:46 A třebas chodí v krásném hávu, jeho kabát v barvě duhy,
00:18:51 není atlas, nejsou stuhy, jenom krásné peří.
00:18:56 Možná, že má pohled žhavý, však to jen září oko paví.
00:19:01 -A blázen, kdo mu věří.
-Ano, to je ono!
00:19:05 Ale kde máte Růžičku? Proč jste s ní nepřijeli?
00:19:10 Ach tak, cesta je dlouhá, jistě trvalo, než jste mě našli.
00:19:16 Vypravte loď a nejvzácnější dary, svatební šaty utkané z pavích per.
00:19:24 -Jeďte! Plujte pro Růžičku!
-Jak si přejete, králi.
00:19:37 Vy ale zůstaňte, bratři moji, buďte mými hosty.
00:19:42 S díky přijímáme tvé pozvání, musíme ale splnit ještě jeden slib.
00:19:49 Králi Radovane, vrátíme se za třikrát sedm dní.
00:21:02 -Snad nejste smutný, nejedu přece na kraj světa. -Ale téměř.
00:21:08 Kteří rodiče by nezaplakali, když vdávají dceru...
00:21:12 Ještě se nevdávám, teprve jedu za ženichem.
00:21:16 Cestičkou z oblázků, půjdu si pro lásku.
00:21:20 Ano, prý tam mají kamenité pobřeží.
00:21:24 Až přepluji moře, až přetrpím hoře.
00:21:28 Vezmi si s sebou některou družku, aby se ti v cizí zemi nestýskalo.
00:21:34 Hněvka je zarmoucena pomyšlením, že ztrácí svou nejlepší přítelkyni.
00:21:41 Chceš jet, Hněvko? Prý jsou v Pavím království všichni lidé přívětiví.
00:21:47 I tobě se tam rozjasní tvář. Zůstaneme spolu, najdeš si ženicha.
00:21:53 A když víš, že tě má někdo rád, někdo za kým bys šla na kraj světa,
00:21:59 najednou nevíš, proč bys měla být mrzutá a smutná.
00:22:04 Je to takový zázrak, jako když rozkvetou kytky na sněhu.
00:22:09 Pročpak váháš, Hněvko, tady je už přebráno.
00:22:13 Nikdy jsem Růžičku neopustila, pokud ona nezanedbávala mě.
00:22:19 Ještě pořád se na mě zlobíš pro Pavího krále?
00:22:23 Všechno ti vynahradím. Staneš se první dvorní dámou Paví královny.
00:22:34 Chci, aby nás doprovázel náš sluha Gabriel.
00:22:39 Nechci být odkázaná na cizí služebnictvo, že?
00:24:02 -Gabrieli...
-Ano?
00:24:07 Chceš být konečně pánem a ne jenom sluhou Pavího krále?
00:24:16 To chci, být pánem.
00:24:21 -Uděláš, co chci, a budeš bohatý.
-Ano.
00:24:26 -Všechno si koupíš, i sluhy, kterým budeš poroučet. -Ano.
00:24:41 Shodíme paví nevěstu do moře.
00:24:52 -To ne.
-Je černá tma, nikdo nás neuvidí.
00:25:05 Až přistaneme, dosvědčíš králi, že jeho pravá nevěsta jsem já.
00:25:18 -Ale on ji zná, propadneme hrdlem.
-Nikdy ji neviděl.
00:25:25 Ty snad věříš povídačce, že páv, který princezně uletěl, je králem?
00:25:38 A i kdyby, je to už dlouho. Tváře dívek se mění.
00:25:45 Ale u dvora Pavího krále jsou naši princové, Mojmír a Dobroslav.
00:25:51 Ty hlupáku!
00:25:54 Myslíš, že bych plula přes moře, kdybych si nebyla jista svou věcí?
00:26:10 Slyšela jsem od poslů, že princové, poté, co vyřídili vzkaz, odešli.
00:26:22 -A domů se nevrátili.
-Jistě, utonuli na zpáteční cestě.
00:26:38 Jak to moře teskně hučí... A princezna spí.
00:26:46 Princezna spí a objímá svou postýlku.
00:26:53 Ale když ji vytáhneme, tak se probudí.
00:27:59 Kde to jsem? Pomoc! Pomoc! Pomoc!
00:28:10 Ať žije naše princezna! Sláva! Ať žije naše princezna!
00:28:17 Vítáme vás v Pavím království!
00:28:30 Co okouníte? Ještě jste nikdy neviděli hezkou princeznu?
00:28:38 -Zažeňte ta ošklivá zvířata! Gabrieli! -Ano? -Dveře!
00:29:02 Přichází princezna, králi.
00:29:05 Je opravdu tak krásná jako na obrázku?
00:29:09 Stačil by aspoň drobeček té krásy, kdyby měla, jakou si představujete.
00:29:27 Buď vítána...
00:29:33 -...v Pavím království.
-Buď zdráv, můj Paví králi.
00:29:39 Kde jste nechala svou krásnou družku, princezno?
00:29:46 Poslala jsem ji zpátky ještě dřív, než loď odrazila od břehu.
00:29:52 -Znelíbila se mi.
-Ano, princezno.
00:29:57 -Kdy se vdáš za Pavího krále, Růžičko? -Třeba hned. Hned.
00:30:05 Až přepluji moře, až přetrpím hoře.
00:30:09 -Cestičkou z oblázků...
-...na myším ocásku.
00:30:19 Jistě jste unavena po dlouhé plavbě.
00:30:24 Moji sloužící vás doprovodí do vašich komnat.
00:30:33 Necítím se vůbec unavená, se svatbou nemusíme otálet.
00:30:47 Nebudeme otálet dlouho.
00:30:51 Zítra uplyne třikrát sedm dní, kdy se vrátí bratři Růžičky.
00:31:03 Zítra se vrátí, dali mi slovo.
00:31:12 Jejich slovu věřím.
00:31:16 -To je Růžička! Naše Růžička!
-Ve své postýlce a nesou ji ryby!
00:31:23 Sestřičko, takhle pluješ za svým ženichem?
00:31:28 Neseme Pavímu králi ženu a k jejím bratrům si jdeme pro odměnu.
00:31:34 -Jste tady! -Kde se tu bereš?
-Nevím.
00:31:37 -Kde máš loď? -Já nevím.
-A svatební šaty? -Nevím.
00:31:42 Děkuji vám, drahé ryby, bez vás bych jistě umřela.
00:31:47 Něco jste mi slíbili, mládenci.
00:31:50 Odpusť nám, že jsme se nepřihlásili sami.
00:31:54 Náhlé setkání s Růžičkou nám popletlo hlavy. Děkujeme ti.
00:31:59 Splníme, co si budeš přát.
00:32:03 Věřím vám. Chci, abyste se oženili s mými dcerami.
00:32:09 -To ne! To přece ne.
-Ryba má naše slovo, princezno.
00:32:20 Zastavte se! Není třeba, vaše nevěsty jsou na pevné zemi.
00:32:29 Pojď, Růžičko, zavedu tě k tvému ženichovi.
00:32:33 Jsem jeho matka a tady jsou mé dcery.
00:32:37 Zlý čaroděj chtěl, abych se stala jeho ženou.
00:32:41 Odmítla jsem a on nás zaklel v ryby,
00:32:45 prý proto, že jsme s ním neztratily slovo.
00:32:48 Bratra proměnil v páva, páv je v našem královském erbu.
00:32:53 Lidskou podobu mu mohla dát dívka, která by ho milovala i jako páva.
00:33:00 Nás mohli vysvobodit mládenci, kteří se nezdráhali vzít si ryby.
00:33:09 Pojďme.
00:34:10 Cestičkou z oblázků, přišla jsem pro lásku.
00:34:43 Růžičko, nevěsto moje!
00:35:57 Hudba!
00:36:08 A co Hněvka a sluha Gabriel? Ti už dávno v Pavím zámku nejsou.
00:36:16 Jakmile spatřili Růžičku, ztratili hlavu a horem pádem utíkali pryč.
00:36:24 Kdo ví, kde se toulají, jestli je ovšem pávi k smrti neukřičeli.
00:36:56 Byl jednou jeden král,
00:37:00 jeho zem je zemí pávů, a třebas chodí v krásném hávu,
00:37:09 jako v peří v barvách duhy, je to atlas, zlato, stuhy.
00:37:16 Zlomeno je prokletí. A svatby tři se naráz slaví.
00:37:23 Připíjejí všichni, ať jsou zdrávi a šťastni nejméně století.
00:37:40 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Princezna Růžička (J. Švehlová) si natolik zamiluje páva, až se rodiče začnou obávat o její zdraví a páva z královské zahrady vyženou. Nikdo však netuší, že je to zakletý mladík. Když se pak ve snu princezně zjeví jako Paví král (P. Svoboda) a prozradí jí, že se mohou setkat, když propluje moře a přetrpí hoře, Růžička ani chvíli neváhá…