Mahulena Bočanová v pohádce o tajemné dívce a obětavé mateřské lásce. ### Režie: Vladimír Karlík. Hrají: Mahulena Bočanová, Jiří Schwarz, Jiřina Jirásková, Květa Fialová a další.
00:00:32 Děkuji.
00:00:36 Prokope, pojď se najíst. Nech té práce, už na to nevidíš.
00:00:44 -Staráte se o mě, jako o kluka.
-Zatím já, za chvíli někdo jiný.
00:00:51 -Už ji tady máš.
-Dobrý den. -Pojď dál.
00:00:58 Vítám tě, Verunko.
00:01:03 Tak, teď zavři oči. Mám pro tebe překvapení.
00:01:09 Verunko. Ještě ne.
00:01:15 -Už.
-Prokope, svatební.
00:01:26 Jako pro královnu, ale já jsem jenom obyčejná pradlenka.
00:01:33 Pro mě jsi královna všech pradlenek. Zkusíš si je?
00:01:50 Ani je necítím. Že ty jsi jim přidělal křídla?
00:01:59 To víš, ale že mi to dalo práce.
00:02:03 ZPÍVÁ.
00:02:07 Co člověk v životě může chtít? V srdci mít rozkvetlé růže...
00:02:14 ...a živou vodu pít. Po kapsách písničky.
00:02:20 Cukr od perníkáře, od ševce botičky.
00:02:26 Bota od Prokopa, všechny dny do roka, hřeje a netlačí.
00:02:33 Bota od Prokopa, v ní se nezakopává. V ní život protančíš.
00:02:44 Co člověk v životě může chtít? Žena správného muže.
00:02:52 Jdou spolu jarem i létem, zimou i podzimem. Botky je provedou...
00:02:58 ...světem, slušivé nad jiné. Bota od Prokopa, všechny dny...
00:03:06 ...do roka, hřeje a netlačí. Bota od Prokopa, v ní se...
00:03:13 ...nezakopává, v ní život protančíš.
00:03:21 -Prokope, už musím jít.
-Počkej, nech tu ty střevíčky.
00:03:28 Když někdo daruje nevěstě střevíce před svatbou, přinese to neštěstí.
00:03:35 -Odkdy jsi pověrčivý?
-Nejsem, ale co kdyby.
00:03:41 Vezmeš si je, až přijde náš svatební den.
00:03:48 -Kdy to bude? -Určitě dříve, než odkvetou muškáty.
00:03:56 -Dobře, na shledanou Prokope.
-Počkej, doprovodím tě.
00:04:35 Ty jsi Prokop?
00:04:40 Prosím?
00:04:44 Ušiješ mi střevíčky, jaké ještě nikdo nemá. Dokážeš to?
00:04:51 -Ano, pokusím se.
-Tak ušiješ, nebo ne?
00:04:56 Ušiji.
00:05:02 A pamatuj si, Serpencie se hned tak s něčím nespokojí.
00:05:10 Nechci mít střevíčky jako ostatní. Za 3 dny si přijdu.
00:05:35 Prokope, kdo to byl?
00:05:43 -Serpencie.
-Serpencie?
00:06:05 Konečně je mám. 3 dny jsem oči nezamhouřil, jen abych splnil slib.
00:06:14 Každý steh je na nich z lásky.
00:06:18 Ano, z lásky jsou ušité. Jen jestli se jí budou líbit.
00:06:29 Budou, nebudou. Budou, nebudou.
00:06:49 Až si je poprvé obuje, pak teprve budou krásné.
00:06:59 Jsou lehounké.
00:07:06 Jsem spokojená, Prokope. Zvu tě na dnešní bál.
00:07:13 Doufám, že přijdeš.
00:07:16 Rád, ale ještě jsem na žádném nebyl. Nikdy jsem neměl čas.
00:07:23 Čas, co to je čas? Když někdo chce, má ho plný košík, ale...
00:07:31 -Ale já chci. -Beru tě za slovo. Tak tedy večer.
00:07:59 -Prokope.
-Co?
00:08:06 Ne, nic.
00:08:16 Dobré ráno. Podívejte se, kolik toho musím po paničkách roznést.
00:08:27 ZPÍVAJÍ.
00:08:30 Zelený lísteček řeřichy, náhoda pomíchá ženichy.
00:08:39 Zelená větvička bříz, do krve kdosi mě řízl.
00:08:54 Z té rány smutek, a nebo snad láska. Proudí sem, proudí,...
00:09:03 ...jako povodeň. To od té chvíle, kdy zjevila se kráska.
00:09:12 Ona je všeho tím pravým důvodem. Zelené tělo, ale černé vlasy.
00:09:21 Co ty dvě barvy znamenají asi?
00:09:26 Lásku nebo povodeň? Zelený lístek sekvoje, láska...
00:09:33 ...povodeň oboje. Černé lupínky sazí, proč ona mi pořád schází?
00:09:41 Zelené jehličky borovic, za chvíli bude mě polovic.
00:09:47 Černá peříčka havraní, do srdce slétnou a poraní.
00:09:54 Do srdce slétnou a poraní.
00:10:03 Prokope, není ti něco?
00:10:09 -Co? Ne, nic, co by mi bylo?
-Moc pracuješ.
00:10:18 Neoddechneš si ani na chvilku.
00:10:23 Přijdeš dnes večer k naší kašně? Budeme zase poslouchat, jak zpívá.
00:10:30 Prokope, Verunka se tě na něco ptá?
00:10:38 -Co, Verunko? -Jestli dnes večer přijdeš k naší kašně?
00:10:45 To víš, že přijdu. Vlastně ne. Dnes ne.
00:10:53 Bolí mě hlava a málo jsem spal. Až jindy.
00:11:00 Až jindy, jenom ne dnes.
00:11:06 Dobře, jak myslíš, tak až jindy.
00:11:27 Pozor.
00:11:31 HRAJE HUDBA.
00:12:09 -Kdo to je? -Nevíme. Jenom nám plaší mládence.
00:12:15 Co si to dovoluje? Kde se tu vzala?
00:12:45 -Hej, Prokope. -Kde jsi vzal tak nádhernou dívku? -Smím prosit?
00:12:52 Kdepak, máš tu dost jiných děvčat. Tuhle já nepustím.
00:12:58 -Pěkný nafoukanec.
-Proč by ji pouštěl, byl by blázen.
00:13:04 -Jak se jmenuje ta krasavice?
-Serpencie.
00:13:11 -Slyšeli jste? Serpencie. Krásné jméno. -Zvláštní.
00:13:19 Sólo pro Serpencii. Slyšíte, sólo pro Serpencii.
00:13:28 Pozor.
00:13:33 ZPÍVÁ.
00:13:36 Serpencie, krásná a skvělá. Bloudit je štěstí, láska je smělá.
00:13:45 V serpentinách hadího těla, bloudit je štěstí, láska je skvělá.
00:14:00 Prozraď, Serpencie, všechno za to dáme, kdo jsi, jsi sen nebo vánek?
00:14:13 Serpencie, krásná a skvělá. Bloudit je štěstí, láska je smělá.
00:14:25 V serpentinách hadího těla, bloudit je štěstí, láska je skvělá.
00:14:39 Prozraď, Serpencie, což jsi oněměla? Naznač, kdo jsi.
00:14:48 Kde jsi dříve domov měla?
00:14:53 Serpencie, krásná a skvělá. Bloudit je štěstí, láska je smělá.
00:15:04 V serpentinách hadího těla, bloudit je štěstí, láska je skvělá.
00:15:17 Bloudit je štěstí, láska je skvělá.
00:15:28 Očarovala, určitě ho očarovala. Neplač, musíš být trpělivá.
00:15:39 -Počkej ještě. -Jak mám dlouho čekat? Už jsme si měli vyměnit,...
00:15:46 ...svatební prstýnky. Já jsem se na ten den tak těšila.
00:15:54 -Jak mám ještě dlouho čekat?
-Já nevím.
00:15:58 Ale jestli ho máš ráda, tak počkáš. Já vím, je to těžké.
00:16:06 Na srdci ti leží celá hora. Podívej se na tuhle horu.
00:16:13 Prokop se Serpencií se jen po bálech točí.
00:16:19 Boty šije jen pro ni.
00:16:23 -Dobré jitro.
-Snad dobré poledne.
00:16:28 Verunko, ty jsi tady. Nezval jsem tě.
00:16:35 Prokope! Verunka přišla za mnou. To snad může.
00:16:46 Vzpamatuj se, podívej se, co tu máš nedodělané práce.
00:16:55 Lidem už dochází trpělivost. Z čeho pak budeme žít.
00:17:01 Nestarejte se, co pořád máte? Nechte mě být.
00:17:08 -Musím nejdříve došít střevíčky pro Serpencii. -Kolikáté už?
00:17:15 Nic vám po tom není.
00:17:30 Serpencie, já bych si tě chtěl vzít, kdybys nebyla proti.
00:17:37 -A Verunka?
-Nic, tak souhlasíš?
00:19:28 -Serpencie, vždyť se ty páry popletou. -Tak ať.
00:19:35 Postarejte se o to, abychom měli pořádnou svatbu. Co koukáte,...
00:19:42 ...máte snad pro mě něco k jídlu?
00:19:47 -Co bys ráda?
-Třeba stračí vejce.
00:19:53 Nemusí být zrovna stračí. Jen jsem žertovala.
00:20:02 Podívej, tahle jsem donesla z trhu. Jsou čerstvá, já ti je uvařím.
00:20:12 -Není třeba.
-ZVONY ZVONÍ POLEDNE.
00:20:27 Prokope, zmizela.
00:20:31 -Co mě budíš? -Je pryč.
-Kdo je pryč? -Serpencie.
00:20:37 -Serpencie, kde je?
-Jak to mohu vědět?
00:20:46 Vybral sis podivnou nevěstu. O poledni vždy zmizí.
00:20:58 A má ráda stračí vejce, jako zmije. V každém jejím slově je kapka jedu.
00:21:05 -Mlč!
-Ne, to nemohu.
00:21:10 Prokope, toulá se.
00:21:16 Lidé ji vídají na suchých teplých místech.
00:21:23 Tam prý se protahuje a vyhřívá. Očarovala tě. Nech ji být.
00:21:34 -Vrať se k Verunce, pořád na tebe čeká. -Ale nedočká se.
00:21:46 Dělej, jak myslíš.
00:21:56 -Serpencie, řekni mi, kam v poledne vždy chodíš? -Zvědavče.
00:22:05 -Jsi má nevěsta, nebo ne?
-Au, nešiko. -Odpusť mi.
00:22:12 Ale já přece o tobě musím vědět vše. Nesmíš mít žádné tajemství.
00:22:19 -A proč? -Jsi přece má budoucí žena. Co to skrýváš?
00:22:30 Nechtěj vědět, po čem ti nic není.
00:23:06 Jako od Prokopa nebude, ale co se dá dělat.
00:23:13 Prokop se Serpencií běhá na bály. Lidé chtějí boty, tak musím sama.
00:23:28 Co je to za podivnou kůži? Nepamatuji, že bychom ji koupili.
00:23:38 Kdo ví, kde se tu vzala. Vypadá jako hadí.
00:23:44 Jako by si ji sem zmije schovala.
00:23:53 A tyhle police se dají sem.
00:24:01 A tyhle zase sem.
00:24:06 -Pec, takové se už 100 let nestaví.
-Ano, máš pravdu, Serpencie.
00:24:13 -A verpánek, odřený, rozviklaný.
-Ten je po mém manželovi.
00:24:21 Po otci Prokopa. Ten se na něm našil něco bot.
00:24:28 No a? Dokud jste tu byla paní vy, mohla jste mít jakýkoliv verpánek.
00:24:36 Ale teď tu budu paní já! Tak řekni něco, maminčin mazlíčku.
00:24:45 -Od teď ji budeš poslouchat.
-Na vajíčka jsi také zapomněl.
00:24:52 -Donesu ti jich celou kopu.
-A slíbené nové střevíčky?
00:24:57 -Hned se ti do nich pustím.
-Já vím, už to znám.
00:25:03 Nemluv tak, ušiji ti takové, že i královna by po nich sáhla.
00:25:09 Královna možná, ale já?
00:25:14 -ZVONÍ POLEDNE.
-Až se vrátím, ať jsou hotové!
00:25:23 Nechoď za ní, stejně bys ji nenašel. Kdo ví, odkud přišla.
00:25:32 Všechno je na ní takové cizí, zlé, je to had. Věř mi.
00:25:44 Srdce matky se málokdy mýlí. Zničí tě.
00:25:51 Neopovažuj se o ní takhle mluvit. O mé nevěstě. Je krásná.
00:26:01 -Ach, jak je krásná.
-Je to jedovatá krása.
00:26:09 -To Verunka... -Nemluv o ní. Takových běhá po světě.
00:26:17 Ale Serpencie je jen jedna. ZPÍVÁ.
00:26:21 Serpencie, krásná a skvělá. Bloudit je štěstí, láska je smělá.
00:26:33 V serpentinách hadího těla, bloudit je štěstí, láska je skvělá.
00:26:47 Prozraď, Serpencie, kde bereš svou krásu? Co nás svádí do úžasu?
00:27:00 Serpencie, krásná a skvělá. Bloudit je štěstí, láska je smělá.
00:27:13 V serpentinách hadího těla, bloudit je štěstí, láska je skvělá.
00:27:25 Bloudit je štěstí, láska je skvělá.
00:27:40 Z čeho jí ty střevíčky ušiji? Z těchto kůží?
00:27:49 Pro její krásnou nožku tu není nic.
00:28:02 Jedna kůže by tady byla. Nevím, kde se tu vzala.
00:28:08 -Snad ji koupil ještě otec.
-Je jako hadí.
00:28:15 Z té budou ty nejjemnější střevíčky. Hned se do nich pustím.
00:28:51 -Odkdy vy za mě šijete?
-Od té doby, co jsi ji poznal.
00:28:59 Z čeho bychom žili? Ty šiješ jen pro Serpencii.
00:29:23 -Kde jsi vzal tu kůži?
-Matka mi ji dala.
00:29:28 Ty stará, nenechavá, babo! Všechno, co se teď stane,...
00:29:34 ...bude tvoje vina. Už Prokopa nikdy neuvidíš.
00:29:40 Prokope! Neštěstí.
00:29:45 Já jsem je cítila. Synáčku můj!
00:29:59 Dny ubíhají jako mraky na obloze. Já už nemohu čekat.
00:30:07 -Půjdu ho hledat.
-Kam, kam byste ho chodila hledat?
00:30:15 Svět je přece tak veliký.
00:30:19 Není, svět není tak veliký, aby v něm matka nenašla svého syna.
00:30:26 -Tak půjdu s vámi.
-To nejde.
00:30:34 Pamatuj si, všechno, co se teď stane bude tvoje vina.
00:30:42 Musím jít sama. Vím, že ho najdu, i kdybych měla projít celý svět.
00:30:50 -Tak se tu měj dobře.
-Když jinak nedáte.
00:31:00 -Ale denně vás budu vyhlížet.
-Jsi hodná.
00:31:09 A dej mi pozor na kytičky.
00:31:15 Neboj se, my se oba vrátíme dřív, než odkvetou.
00:31:46 Tady to vypadá, jako by se tu vichřice přehnala. A ta studánka.
00:31:57 Celá zakalená, plná chrastí. Kdopak ti takhle ublížil?
00:32:09 No vidíš, už je to lepší. Už jsi skoro čistá.
00:32:23 Děkuji ti za dobrou vodu, studánko. Vracím se domů z dlouhé cesty.
00:32:32 Z marné cesty. Jsem unavená.
00:32:43 K smrti unavená.
00:33:10 Ach, jak to vypadáme. Nemůžeme se učesat.
00:33:16 Podívejte se, naše stříbrné zrcátko už je zase celé.
00:33:24 Můžeme se učesat a nikdo si nás nebude plést s divoženkami.
00:33:34 Kdo jste, děvenky? Nebojte se.
00:33:40 Copak já bych vám mohla ublížit?
00:33:45 A jak jste rozcuchané. To vás musí bolet. Ukažte, pomohu vám.
00:33:53 Jsme půlnoční víly a zlé bytosti nám rozbily naše zrcátko.
00:34:00 -Naši studánku. -Nemohly jsme se učesat. Ale teď ho zase máme.
00:34:07 -Vím, že jsi ji vyčistila.
-Kdo jsi ty?
00:34:14 Jsem matka půlnočních vil. Děkuji ti za své dcery.
00:34:20 -Jaképak děkování.
-Podívej se teď do naší studánky.
00:34:26 -Kdo je to tam?
-To jsi přece ty.
00:34:33 My jsme ti vrátily krásu a mládí.
00:34:37 -Je krásné být mladý.
-Vrať se do svého městečka.
00:34:43 -Buď šťastná jako my.
-Děkuji ti, paní.
00:34:50 -Maminko!
-A co Prokop?
00:35:00 -Ten zůstane, kde je.
-A vy víte, kde je? -My víme vše.
00:35:07 Kdybychom ti prozradily, kde je, nenabudeš svého mládí.
00:35:14 -Mládí je krásné.
-Chci svého syna.
00:35:22 Dobrá, přijď sem zítra v poledne. Uvidíš syna i našeho nepřítele.
00:35:31 My víly jsme proti němu bezmocné. Pomoz nám a my pomůžeme tobě.
00:35:38 -Spojme se proti společnému zlu.
-Naše moc končí s rozbřeskem.
00:35:46 Jen síla tvé mateřské lásky nám může oběma pomoci.
00:35:53 Až ti bude nejhůře, pokrop zlé síly z naší studánky. Nezapomeň!
00:36:00 -Vodou z naší studánky.
-Jedině ty nám můžeš pomoci.
00:36:09 Nezapomenu. Až mi bude nejhůře.
00:36:17 ZPÍVÁ.
00:36:20 Jsem holka, která smála by se ráda, však místo smíchu kytky zalévám.
00:36:28 Holka, co nezná slovo zrada, to radši do slz smutek přelévá.
00:36:40 Podruhé kvetou muškáty, kde se toulá můj mládenec.
00:36:48 Kytky si dám leda na věnec.
00:36:57 Jsem holka, která smála by se ráda, však místo smíchu záda hrbatí.
00:37:06 Do dlaní slaná voda padá, ze strachu, že se Prokop nevrátí.
00:37:23 ZVONÍ POLEDNE.
00:37:50 ZPÍVAJÍ.
00:37:54 Suneme se za svitem slunečním, plazivým krokem tanečním.
00:38:04 Slunce je světlo, teplo a klid. Vábí nás polední sluneční svit.
00:38:13 A horko. A protažení.
00:38:22 A horko. To se cení.
00:38:32 Klikyhák na čele, v tom je ten háček. Znamená za zubem váček.
00:38:41 Jedový, nikdo se nikdy nedoví, kdy krůpěj jedu ukápne.
00:38:54 Proto na nás pozor si dej.
00:39:02 Suneme se za svitem slunečním, plazivým krokem tanečním.
00:39:12 Jde z nás strach, proto nás lidé rádi nemají.
00:39:20 Ač sami hadí povahy mívají. Sousedům kradou přes ploty,...
00:39:30 ...slídivě sledují své vlastní já. Každý z nich svůj váček má.
00:39:41 Krůpěj jedu ukápne z něj, a proto na lidi pozor si dej.
00:39:55 Pozor si dej.
00:40:03 Serpencie.
00:40:07 Hej, ševče.
00:40:13 -Tak co, sestry, střevíčky rovnou na míru máme. -Jsi nejchytřejší.
00:40:21 A nejstatečnější. Žádná z nás by neměla odvahu...
00:40:29 -...odejít k lidem a obloudit je.
-Nepoznali nic.
00:40:35 Tenhle byl největší hlupák. Začal šít boty z hadí kůže.
00:40:43 Šij, ševče. Brzy střevíčky zase protančíme.
00:40:49 Tvá nová kůže je krásná.
00:40:54 Kdyby nebylo té báby, mohla jsem vám přinést i snubní prstýnky.
00:41:01 -Ale ona má prsty a oči všude.
-Prokope, neposlouchej ji.
00:41:07 Neříkala jsem to, vyslídila nás. Tak si ho odveď.
00:41:15 Ševče, znáš tuto stařenu?
00:41:20 -Vidíš, nechce se mu od nás?
-Prokope, prošla jsem celý svět,...
00:41:30 ...abych tě našla. Copak si na mě nepamatuješ, jsem tvoje máma.
00:41:43 Jako dnes si pamatuji den, kdy jsi mi řekl poprvé máma.
00:41:51 Nevěděl jsi, co je první krok, ale slovo máma jsi už znal.
00:41:57 No tak si ho odveď. Ať nepřekáží, chceme si zatancovat.
00:42:04 Vzpomeň si, jak jsme chodili na vrbové proutí, na píšťalky.
00:42:13 Dokázal jsi udělat lepší než já. Jak čisťounce pískala.
00:42:20 No tak si konečně vzpomeň.
00:42:24 Odejděte stařenko, neznám vás.
00:42:39 Až ti bude nejhůře, pokrop je vodou z naší studánky.
00:42:47 Nejhůře je matce, když se k ní nezná vlastní dítě.
00:43:16 Maminko.
00:43:21 -Maminko, kde se tady berete?
-Pojď domů, Prokope.
00:43:31 To je dobře, že jsme zase spolu.
00:43:39 ZPÍVAJÍ.
00:43:44 Snad se můj Prokope, zvážit dá štěstí.
00:43:52 Když dva si věří, štěstí je větší a lehčí než peří.
00:44:02 Na křídlech střevíčků svatebních letí dvě srdce k sobě blíž.
00:44:10 Dotknou se, pak si pošeptají, to co už dávno vím, to co víš.
00:44:17 Jak je to krásné, když dva se mají, tak jako my, se spolu rádi mají.
00:44:32 Chtěla bych mít lásku zamčenou na zlatý zámek.
00:44:40 Já bych měl od tvojí, ty od mé klíče.
00:44:49 Na křídlech střevíčků svatebních letí dvě srdce k sobě blíž.
00:44:57 Dotknou se, pak si pošeptají, to, co už dávno vím, to co víš.
00:45:04 Jak je to krásné, když dva se mají, tak jako my, se spolu rádi mají.
00:45:17 Buďte celý život šťastni.
00:45:26 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Kdyby švec Prokop (J. Schwarz) neuměl šít tak báječné střevíčky, sotva by se seznámil s tajemnou dívkou jménem Serpencie (M. Bočanová). Prokop má před svatbou se svou Verunkou (E. Horká), ale záhadná Serpencie jej okouzlí a když ho pozve na ples, mládenec neodolá. Omámen její krásou si neznámou dívku nastěhuje domů. Prokopova maminka (J. Jirásková) však z téhle nevěsty není vůbec nadšená. Největší záhadou pro ni je, kam v poledne Serpencie odchází. Když však nakonec záhadně zmizí i její syn, vydává se matka do světa, aby ho z moci záhadné krásky vysvobodila…