Romantická pohádka o snech i skutečném životě. ### Režie: Věra Jordánová. Scénář: Miloš Kratochvíl. Hrají: Radoslav Brzobohatý, Radovan Lukavský, Monika Kobrová, Miroslav Hanuš a další.
00:00:53 Jsem král snů.
00:00:58 To já na vás mohu seslat spánek, když beru své housle do rukou.
00:01:06 Váš rozum pak usíná a hudba mých houslí probouzí vaše sny.
00:01:16 Co je váš život? Jen klopýtání přes překážky.
00:01:25 Starosti a strasti. Čím je ten váš život?
00:01:34 Jen věčným toužením pro naplnění vašich snů.
00:01:41 Jsem král snů. Ten největší a nejmocnější král.
00:01:48 Není na světě člověka, který by neměl nějaký svůj sen.
00:01:58 ZPÍVÁ. Kdyby bylo nebe níž, kdyby hvězdy byly blíž.
00:02:06 Nebyly by cesty k snům tak dlouhé.
00:02:14 Kdybych znala štěstí skrýš, našla bych to, o čem sníš.
00:02:22 Vyplnily by se naše touhy.
00:02:29 A nejen tato krásná švadlenka, má svůj toužebný sen.
00:02:36 Má jej i princezna.
00:02:44 Proč neožiješ, když tě políbím, můj Zlatý princi.
00:02:50 Všechno by bylo tak nádherné. Jsi ten nejkrásnější princ.
00:02:59 Klekni si a požádej mě o ruku. Vidíš, jak se umíš uklonit.
00:03:10 Kdybys ožil, vzala bych si tě. Všechno děláš tak, jak chci.
00:03:18 Můj ženich musí být poslušný. Krásný a silný.
00:03:27 Něžný, moudrý, šlechetný...
00:03:35 Věrný a kouzelný...
00:03:41 A nejen princezna má svůj sen. Má jej i král.
00:03:50 SMĚJE SE. Král!
00:03:58 Abych byl bohatý. Hlavně, aby její ženich byl bohatý.
00:04:10 To by královské pokladně velmi pomohlo.
00:04:18 A já bych měl po starostech.
00:04:24 Měl bych po starostech. To je krásná představa.
00:04:32 HRAJE NA HOUSLE.
00:04:36 -KOKRHÁNÍ KOHOUTA.
-Jen si kokrhej, všechny vzbuď!
00:04:42 Přivolej svítání. Vezmi jim noc, tu tajuplnou sluj kouzelných snů.
00:04:58 Kokrhej! Mé sny nezničíš.
00:05:05 Nezničíš!
00:05:13 Kupte koření!
00:05:39 Přeji dobré ráno!
00:05:54 -Martine!
-Markétko!
00:05:59 -Vrátil jsi se! A nezastavil ses!
-Musím přece něco vydělat.
00:06:14 Zatím mně ještě jmění děravou kapsou nepropadá.
00:06:19 Hlavně, že jsi tady. Mám tě ráda i tak.
00:06:24 Já tebe také, ale musím splnit, co jsem slíbil.
00:06:30 Ale mně stačí, že mě máš rád. Nejsem princezna Běla.
00:06:36 Jasná princezno!
00:06:40 Přijel princ Jiří. Zdá se, že se chce ucházet o vaši ruku.
00:06:51 O něm jsem nikdy neslyšela. Asi bude zdaleka. Jaký je?!
00:06:59 Urozený.
00:07:03 -A hezký.
-Hezký? Tak to se podívám.
00:07:08 -Zavolám ho.
-Ne! Podívám se sama.
00:07:17 Máš pravdu. Je moc hezký.
00:07:21 A teď zjisti, jestli je i statečný, věrný, velkorysý... Však víš.
00:07:29 Tak rychle!
00:07:32 Kéž by takový byl!
00:07:40 Pěkná práce. Takhle vázané vějíře jsem ještě neviděl.
00:07:47 -Tak si jeden kupte.
-Mne ovívá vítr.
00:07:54 Každý říká, že je to dobrá práce, ale nic nekoupí.
00:07:59 Táta i děda byli vějířníci a živilo je to lépe než mě.
00:08:06 Říká se, "Co bylo dobré za mého dědka, nemusí být dobré teďka".
00:08:13 Tenkrát kupovali vějíře i obyčejní lidé na odhánění much.
00:08:20 A teď? V chalupách mají mucholapky a plácačky. Co chceš tedy odhánět?
00:08:28 -Starosti, dědo. Vějíře!
-Vějíř odežene leda mouchu.
00:08:38 Každý můj vějíř zahání starosti. To mi věřte.
00:08:45 -Je pravda, co jsi povídal?
-Svatá pravda!
00:08:51 Lidičky! Na trhu prodávají vějíře, co zahánějí starosti.
00:08:57 Na trhu prý prodávají vějíře, co zahánějí starosti.
00:09:03 Pane komoří!
00:09:07 Veličenstvo, obchody váznou. Na kupecké cestě se zřítil most.
00:09:14 -Obilí se neurodilo... -Dost!
-A v královské pokladně není...
00:09:21 Řekl jsem, dost! Víš, že o tom nerad slyším.
00:09:29 Nemám starosti rád. Jsem král, a tak chci mít všechno!
00:09:35 Chceš-li mít všechno, musíš mít i starosti.
00:09:41 Obilí nakoupíme u krále Jižní země. Je bohatší...
00:09:46 -Bohatší?
-Chci říci, že má obilí dost.
00:09:51 Ano, bohatší.
00:09:54 Jen počkej, až si princezna Běla vybere ženicha.
00:10:00 -Jeden peříčkář na trhu nabízí...
-To mě teď vůbec nezajímá!
00:10:10 -Komoří, já mám starosti!
-No, právě!
00:10:16 Ten peříčkář prodává vějíře a tvrdí, že zahánějí starosti.
00:10:26 Cože?!
00:10:33 Lidičky! Jede sem náš král!
00:10:40 Už je tady!
00:10:44 -Pan král přichází!
-Uvolněte místo pro pane krále!
00:10:56 To je ten vějířník, Jasnosti.
00:11:01 Jeho Milost chce od tebe koupit vějíř.
00:11:09 To je pro mě velkou ctí! Vyberte si.
00:11:17 Vezmu si je všechny.
00:11:22 Místo pro krále! Král odchází!
00:11:27 Děkuji, Veličenstvo.
00:11:34 Děkuji! Zase jsou na pár dní peníze.
00:11:40 Konečně!
00:11:42 -Princezno, slyšel jsem o vaší...
-To jsem jen já.
00:11:49 Odpusťte. Princezna chce za muže pouze toho pravého a nejlepšího.
00:11:58 Prince svých snů. Sám uznáte, že sňatek je důležitý krok.
00:12:06 -Ale proč tedy nepřišla sama?
-Já mám vše zjistit.
00:12:15 Jestli jste statečný, velkorysý... Okamžik prosím...
00:12:21 Moudrý, silný, ušlechtilý, šlechetný a věrný.
00:12:26 -Jenom? -Ano.
-A ona sama je bez chyb?
00:12:31 -Je to princezna, pane.
-Já jsem princ.
00:12:37 -Dobře. Ale jak to chcete zjistit?
-Máme takovou řadu zkoušek.
00:12:47 Vy jste totiž už jedenáctý princ.
00:12:54 -A kdy uvidím princeznu?
-Po zkouškách.
00:12:59 Začíná se zkouškou statečnosti. Musíte se utkat s naším strážcem.
00:13:07 Pak následuje zkouška síly. To musíte zvednout ten balvan.
00:13:13 Dosud to dokázal jen princeznin děd. Pak následuje...
00:13:19 Tady to máte vše napsáno. Prostudujte to a odpočiňte si.
00:13:28 Zkoušky začnou zítra ráno.
00:13:44 Dobrou noc. A nashledanou zítra.
00:13:48 -Šťastnou cestu, Martine.
-Dobrou noc.
00:14:00 Vrátíš se mi brzy?
00:14:07 Vždy si představuji, že máme pěknou chaloupku.
00:14:14 Aby se to splnilo, musím udělat hodně vějířů a všechny je prodat.
00:14:29 Radši bych tu zůstal s tebou.
00:14:37 -Navždy. -Zase budu sama.
-Tak pojď se mnou. -To nejde.
00:14:45 Za štěstím se musí jít. Ono samo nepřijde.
00:14:51 -Podalo mi ruku, nesmím ho pustit.
-Pojďte do služby ke mně.
00:14:58 -K vám? Kdo jste?
-Jsem král. -Jaký?
00:15:07 Ten, co vám pomůže splnit sny. Nouzí byste u mě netrpěli.
00:15:15 Víš přece, že při obchodu s králem cinkají peníze lépe.
00:15:24 -Jakou práci byste nám dal?
-Ty bys pečovala o mé pohodlí.
00:15:30 -A ty o mé bezpečí.
-Mám vám dělat zbrojnoše?
00:15:37 -Nezáleží, jak tomu budeš říkat.
-Ani vás neznám.
00:15:43 Nemohu bránit někoho, koho neznám. A dobrá práce se mečem dělat nedá.
00:15:54 -Neodmítej! Byli bychom spolu.
-Ne. Děkuji za nabídku.
00:16:01 -On si to rozmyslí, Jasnosti.
-Ne. Vrať se, musím jít.
00:16:07 Jsi umíněný! Jasnosti...
00:16:17 -Zmizel.
-Kdoví, jaký král to byl.
00:16:25 Buď trpělivá. Vrátím se. A doufám, že ne s prázdnou kapsou.
00:16:33 Jak to, že tu není vějířník?! Kde je ten podvodník?
00:16:38 -Na tržišti není.
-Pěkně nás podvedl.
00:16:49 Pořád mávám a nic. Sýpky jsou pořád prázdné a já mám starosti.
00:16:58 Vyšleme posla ke králi Jižní Země, aby nám prodal obilí.
00:17:06 Mlč! Vyšleme stráže, aby nám přivedli toho podvodníka.
00:17:15 -Já mu ukážu!
-Jak poroučíš, pane.
00:17:26 -Princ Jiří odjel!
-Poslala jsi ho také pryč?
00:17:32 Ne, odjel sám. Nechal mi tady tenhle list.
00:17:39 Milá princezno, tvé zkoušky jsou k smíchu... Cože?!
00:17:45 Přemýšlej, co je statečnost, síla, velkorysost a moudrost.
00:17:52 -Jinak nenajdeš lásku, ale samotu.
-Urazil mě!
00:17:58 Mám právo si vybírat! Pořád jezdí princové, kteří prosí a slibují.
00:18:06 -Čemu se směješ?!
-Vzpomněl jsem na prince Tadeáše.
00:18:12 Princezna řekla, že má dlouhé uši a on si je chtěl ustřihnout.
00:18:19 -Byl ušatý, ale bohatý.
-Nechte toho!
00:18:24 Ať stráže najdou prince Jiřího! Musí se mi omluvit.
00:18:30 To nejde. Stráže hledají vějířníka.
00:18:36 Ať ho tedy hledá ostatní služebnictvo! I ty a pospěš si!
00:18:43 ZPÍVÁ.
00:18:44 Když ty zlaté hvězdy, tak vysoko svítí, kéž by bílý měsíc,...
00:18:52 ...trochu stříbra dal. Kéž by dal nám aspoň, pár stříbrných nití.
00:19:02 Aby ses mi vrátil, aby sis mě vzal.
00:19:10 Jenže zlatý střípek z hvězd snést nedokážeme.
00:19:16 Když už hvězda padá, tak nikdy ne k nám.
00:19:23 Proto musíš chodit, světem křížem krážem.
00:19:30 Proto jsem tu sama a ty jinde sám.
00:19:38 -Myslíš, že ještě prodáš ty šátky?
-To jste vy?
00:19:45 -Třeba někdo půjde kolem.
-Teď už sem přijde jen ponocný.
00:19:52 I ten si ho může koupit a já budu blíž k vyplnění svého snu.
00:20:00 -Chceš být hodně bohatá?
-Ne. Potřebujeme málo.
00:20:06 Abychom nebyli chudí, až se vezmeme.
00:20:10 Chceme peníze na hezký domek a na hezký život.
00:20:16 Máš hlavu plnou krásných snů a krásné dlouhé vlasy.
00:20:24 -To je jediné, co mám.
-Moje nabídka trvá.
00:20:30 Můžeš jít ke mně do služby sama. A vše, co si přeješ, budeš mít.
00:20:42 Opravdu?
00:20:45 -A kdo vlastně jste?
-Jsem král snů.
00:20:56 HRAJE NA HOUSLE.
00:21:16 Teď už budeme pořád spolu...
00:22:37 Jak jsi se rozhodla, Markétko? Přijímáš mou nabídku?
00:22:45 -Snad. -Snad?
-Ano! Ale budu to umět?
00:22:53 Není to obtížné.
00:22:56 Postaráš se o mé pohodlí a občas mi dáš pramínek vlasů.
00:23:05 -Pramínek vlasů? Proč?
-Na tyhle housle se musí hrát...
00:23:12 ...smyčcem z vlasů dívek, které mají plnou hlavu snů.
00:23:22 Potom i moje hudba probouzí v lidech krásné sny.
00:23:27 -Opravdu?
-Jaký jsi teď měla sen?
00:23:33 Krásný. Byla jsem v něm šťastná.
00:23:39 Vidíš, budeš sloužit dobré věci.
00:23:44 -Přijímáš?
-Ano, přijímám.
00:23:51 Nikdo nepřijíždí. Žádný princ. Jako by na mě zapomněli.
00:24:01 Jak to, že stráže ještě nenašli vějířníka?
00:24:07 Přece se nepropadl do země.
00:24:11 -Prince Jiřího také nepřivedou.
-To bylo velmi pošetilé.
00:24:19 Copak komoří, rádce a ta dvorní dáma mohou někoho najít?
00:24:26 -Nemohla jsem čekat.
-To ano. Ale není tu služebnictvo.
00:24:37 -Nikdo neuklízí, nevaří...
-Nemám na jídlo ani pomyšlení.
00:24:51 -Pojď se rychle podívat!
-Kdo to je? -Asi někdo urozený.
00:24:58 -Jak by měl na plášti hvězdy.
-Ale ta dívka vypadá obyčejně.
00:25:07 Rychle do přijímacího sálu! A tvař se vznešeně!
00:25:13 Je to tvůj bohatý nápadník.
00:25:18 Jsem také král. Král snů. Přicházím ti nabídnout své služby.
00:25:27 To je zvláštní, když král nabízí jinému králi služby.
00:25:35 Proč bych nemohl posloužit jinému králi? Nebo už nic nepotřebuješ?
00:25:45 -Ani služebnictvo nevidím.
-Dali jsme všem volno.
00:25:53 -Ano, všichni mají volno.
-Zvláštní zvyk. -Velmi zvláštní.
00:26:00 Ty jsi také přišla do služby? Můžeš se dát do práce.
00:26:08 Ne, králi Drahoslave, ona je v mých službách.
00:26:14 -Je to má dobrá víla.
-Nikdy předtím jsem vílu neviděla!
00:26:21 Představovala jsem si ji v krásných šatech.
00:26:27 Je mou vílou pro své krásné vlasy.
00:26:32 A proto, že má plnou hlavu krásných snů o štěstí.
00:26:39 -Ty víš, jak vypadá štěstí?
-Jak vypadá pravé štěstí?
00:26:48 Prozraď jim to.
00:26:52 Mít vše, co člověk potřebuje ke spokojenosti.
00:26:57 -A toho pravého ženicha.
-Toho pravého ženicha!
00:27:05 -Můžeš ho mít. -Opravdu?
-I ty, králi, můžeš mít všechno.
00:27:12 -Ale kolik to je?
-To přece ví každý sám.
00:27:16 -Slibuj opatrně. Mám velká přání.
-Vím, co slibuji.
00:27:22 -A kdy své sliby vyplníš?
-Třeba hned.
00:27:26 Půjč mi svůj zlatý hřeben.
00:27:33 -Vidíš, je jako ze zlata hvězd.
-Je krásný.
00:27:41 Zlato hvězd začne brzy kanout i k tvým nohám.
00:27:47 Za každý pramínek tvých vlasů.
00:27:56 -Proč jí ty krásné vlasy stříháš?!
-Abych mohl vyplnit svůj slib.
00:28:04 Upni jej do mého smyčce.
00:28:07 Mohu dopřát lidem víc, než kdo jiný! Mohu vám dát všechno.
00:28:15 Už jsi toho nasliboval mnoho. Nepouštěj slova do větru.
00:28:22 -Tady jsou vaše housle.
-To jsou podivné housle.
00:28:27 Černé, jako noc. Ale třpytí se na nich stříbro.
00:28:34 HRAJE NA HOUSLE.
00:28:48 Podívej, jak neklid mizí z jejich tváří. Už vcházejí do snů.
00:29:03 -Usmívají se.
-Nic jim nechybí. Jsou šťastni.
00:29:19 Jsou šťastni.
00:29:25 Umíte lidem dávat krásné dary. Jste moudrý a vlídný.
00:30:08 Jasnosti!
00:30:13 Sýpky jsou plné obilí!
00:30:19 Rádce je koupil od krále Jižní Země?
00:30:24 Ne. Z královské pokladnice neubyly žádné peníze.
00:30:30 -Jak je to možné?
-Proč si s tím lámat hlavu.
00:30:36 -Proč si dělat starosti.
-Máš pravdu, komoří.
00:30:42 Přijel urozený princ a prosí o slyšení.
00:30:47 -Jaký princ? Jiří?
-Ne, cizí princ. Je celý zlatý.
00:30:55 Ať vstoupí.
00:31:05 Jsi to opravdu ty?! Můj Zlatý princ!
00:31:09 Jsem tvůj tak dlouho, jak si budeš přát.
00:31:14 Buď vítán.
00:31:19 Přišel jsem tě požádat o ruku tvé dcery.
00:31:27 Dám ti ji s radostí. Nalij nám víno, ať si připijeme.
00:31:51 -S takovým mečem se nedá prohrát!
-Dar pro tebe, králi.
00:31:58 Děkuji.
00:32:01 Dokážu, že jsem nejlepší ženich. Chci obstát ve všech zkouškách.
00:32:09 -Není třeba. Co říkáš, otče?
-Jistě. Je to Zlatý princ.
00:32:16 -Je něco ryzejšího než zlato?
-Štěstí, láska...Nekleč přede mnou.
00:32:27 Umím se chovat jen tak, jak si přeješ. Nutila jsi mě k tomu.
00:32:33 Teď už ne. Jsem ráda, že jsi přišel. Nechci být sama.
00:32:41 Připravte nejskvělejší hostinu.
00:32:45 Ať hraje hudba!
00:32:49 Hudba! Proč teď přestala hrát hudba?!
00:33:20 -Co to znamená?
-Až se probudí, budou mít hlad.
00:33:25 Okamžitě to odnes pryč! Pamatuj, že sloužíš jen mně!
00:33:31 Udělej, co jsem řekl!
00:33:34 Zlatý princi?
00:33:46 To jste vy! Před chvílí mě držel za ruku Zlatý princ.
00:34:02 -Jak to, že tu není hostina?
-Není tady nic k jídlu.
00:34:09 Poručil jsem, aby připravili hostinu! Nebo jsem ji zaspal?
00:34:16 Nikdo tě nemůže obsloužit. A já nejsem kuchař.
00:34:21 -Před chvílí jsem měl všechno!
-Zase můžeš mít.
00:34:28 -Mohu zase vidět Zlatého prince?
-Proč ne? Nikomu nebráním.
00:34:36 Dám vám všechno, ale rád bych za to také něco měl.
00:34:44 Stačí mi pár zlatých střípků. Třeba ty dva poháry. A konvice.
00:34:50 To jsou vzácné a skvostné věci. A příliš drahé.
00:34:58 Nenutím tě. Jak myslíš.
00:35:02 Rychle jsi zapomněl, jak bylo příjemné mít stoly a sýpky plné.
00:35:10 Jen mi je líto princezny, že se už nesetká se svým Zlatým princem.
00:35:18 -Slíbil jsi mi to přece!
-Otec nechce, abys byla šťastná.
00:35:25 Tatínku! Prosím tě.
00:35:31 Vezmi si ty poháry i konvici! A hraj.
00:35:38 Děkuji ti za tvou dceru, králi. Vidíš, tvůj otec je velkodušný.
00:35:46 HRAJE NA HOUSLE.
00:35:51 Dali vám krásné a drahé dary.
00:36:03 Připíjím na zdraví princezny Běly a Zlatého prince.
00:36:10 Ať jsou šťastni a my s nimi.
00:36:29 -Přijel král Jižní Země.
-Co od nás potřebuje?
00:36:37 -Obilí? Nebo truhlu zlaťáků?
-Jen přijel blahopřát princezně.
00:36:48 Ať vstoupí.
00:36:56 Buď zdráv, králi Drahoslave! Buď zdráva, princezno! I ty, princi.
00:37:04 -Buď vítán a usedni ke stolu.
-Nejdříve popřeji snoubencům.
00:37:16 Máte vše ke své spokojenosti. Ať tomu nikdy není jinak.
00:37:23 A přijměte ode mne skromný dárek.
00:37:33 Děkujeme ti, králi.
00:37:38 -Je to krásná práce.
-Ano. Nepodíváš se dovnitř?
00:37:47 -Nic tam není. Je prázdná.
-Prázdná?
00:37:51 Co jsem tam měl dát, když všechno máte?
00:38:00 To je pravda.
00:38:08 My jsme zvyklí na plné truhlice. Otevři ji ještě jednou.
00:38:21 Usedni a hoduj s námi.
00:38:31 Nerad to říkám, ale závidím ti. Žiješ si bez starostí.
00:38:40 Tvá dcera má toho nejlepšího ženicha.
00:38:45 Máte úplně všechno.
00:38:52 -Na nádvoří je princ Jiří.
-Pozdě! Vyřiďte mu, že ho nechci.
00:39:02 -Přeješ si, aby se ti omluvil?
-Nechci o něm ani slyšet.
00:39:08 Správně. Tvá dcera má toho ze všech nejlepšího ženicha.
00:39:32 Jděte tančit. Chci vás vidět při tanci.
00:39:44 Vždyť nehrají! Proč přestali hrát?
00:40:04 Králův plášť zešednul prachem a princezniny šaty jsou pomačkané.
00:40:14 V králově koruně je pavučina. To je tvář krále?
00:40:21 Šedá a zarostlá. Vypadá jako tulák.
00:40:26 Vždyť se usmívají. Ve světě, který jsem jim dal, jsou šťastni.
00:40:39 I zámek zchátral. Všude je prach a pavučiny.
00:40:45 -Neměla bych tu trochu uklidit?
-Na to je čas. Pojď.
00:40:51 Odneseme ji do pokoje. Zůstaneš u ní. Chci s králem mluvit sám.
00:41:03 Naše hostina ještě neskončila. Bude se tančit!
00:41:11 -Proč jsem tady? Kde jsou ostatní?
-Nikdo tu není.
00:41:18 -Jak to? A služebnictvo?
-Dali jste jim volno.
00:41:27 Vždyť přivedli prince Jiřího.
00:41:31 -V zámku nikdo není.
-A rádce, komoří, dvorní dáma...
00:41:37 Ty jsem také poslala hledat prince Jiřího, když ode mne odjel.
00:41:45 -To měl být váš ženich?
-Snad...Možná.
00:41:51 Proč se mi pořád plete do snů?
00:41:55 Chtěla jsem vědět, je-li on ten pravý, ale on odjel.
00:42:01 -Asi poznal, že nejste ta pravá.
-Mám svého Zlatého prince.
00:42:08 -Ten tady také není.
-Ale bude! Je to můj ženich.
00:42:14 Za chvíli přijede Zlatý princ. Bude se tančit. Odkud vlastně je?
00:42:22 Ze snů.
00:42:25 Najdu ho, i kdyby byl ve snách. A pojedu tam.
00:42:30 Princ tam na mě čeká. Kde jsou stráže?
00:42:35 -Hledají prince Jiřího.
-Za ním jsem je neposlala.
00:42:41 Hledají darebáka, co prodal mému otci vějíře a ošidil ho.
00:42:48 -Jaké? -Tyhle. Tvrdil, že zahánějí starosti.
00:42:54 Otec ho dá zavřít. Tam mu žádný vějíř nepomůže.
00:43:05 Prosím tě, pojď se mnou. Musím za králem snů a bojím se.
00:43:14 Já se bojím víc.
00:43:19 Má to zůstat takhle? Teď by ti král Jižní Země nezáviděl.
00:43:28 Rád bys to slyšel znovu, viď? Krásně se to poslouchá.
00:43:36 A já jsem tak velkodušný, že ti to nabízím.
00:43:41 Housle mohou začít hrát ihned.
00:43:47 Jen když dáš za každý desátý tón kousek zlata. Jen maličký.
00:43:55 Ne! To je příliš vysoká cena.
00:44:00 Štěstí je drahé.
00:44:03 Někdo by rád platil, jen kdyby je potkal. Třeba král Jižní Země.
00:44:11 Rád by viděl, jak jsi teď ubohý. Rád by slyšel o tvých starostech.
00:44:20 A jak ty závidíš jemu.
00:44:32 Hraj, králi snů!
00:44:36 -Hraj, chci svého prince!
-Už na tebe čeká.
00:44:49 HRAJE NA HOUSLE.
00:45:07 -Sbohem, musím pryč.
-Co se stalo?
00:45:11 Stráže hledají Martina. Nezůstanu u toho, kdo mu chce ublížit.
00:45:19 -Nesloužíš u nich, ale u mne.
-Nezůstanu pod jejich střechou.
00:45:35 Bětko, je tu Martin?
00:46:01 -Neviděl jsi mého Martina?
-Zase se ti někde zatoulal?
00:46:08 -Copak je na světě jen Martin?
-Tak, viděl ho někdo?
00:46:14 -Nikde jsem ho nepotkala.
-Já také ne. A nemrač se.
00:46:21 Máš u krámku zákaznici.
00:46:25 -Vybrala jste si?
-Tyhle 3. Jsou pěkné.
00:46:31 Budete jistě spokojená. Přijďte zase.
00:46:42 -Také bych si koupil šátek.
-To jste vy! -Dám ti zlaťák.
00:46:48 -Opravdu chcete šátek?
-Ne. Jen chci, aby ses vrátila.
00:46:54 -Nemohu, kvůli Martinovi.
-Podvedl krále!
00:46:59 Martin není podvodník! Musím ho najít.
00:47:04 Kde ho chceš hledat? Netrap se. Pojď se mnou.
00:47:10 -Dáš mi vlasy a zahraji i tobě.
-Ale bude to jen sen.
00:47:17 -A na co sen, když vím, jak to je.
-Dám ti tedy hodně zlaťáků.
00:47:24 -Na žádné zlaťáky nemyslím!
-Uvažuj. Až ho chytnou,...
00:47:32 ... dovedou ho na zámek. Tam se s ním můžeš setkat.
00:47:41 -Myslíte, že bych mu mohla pomoci?
-Spíše než tady. -To je pravda.
00:47:49 Tak vidíš. Tady máš zálohu.
00:47:56 Budu tě čekat.
00:48:01 Kdybych králi prokázala nějakou službu, odpustil by Martinovi.
00:48:08 VZLYKOT.
00:48:12 Nechci, aby plakala, králi snů.
00:48:16 -Prosím tě, hraj.
-Hrál bych, ale nemohu.
00:48:26 -Vlasy na smyčci jsou prodřené.
-Tak si opatři jiné!
00:48:32 -Musím počkat na svou vílu.
-Kdy se vrátí? -Už brzy.
00:48:38 Ale kdy?
00:48:43 Jen co mi slíbíš za každý tón kousíček zlata.
00:48:52 -Kde ho mám brát?!
-Jsi tchánem Zlatého prince.
00:48:59 Jenže Zlatý princ tu není.
00:49:05 -Už jsem ti dal tolik!
-Dal? Zaplatil jsi za službu.
00:49:13 Já dal tobě, ty jsi musel dát mně. Tak je to spravedlivé.
00:49:25 -Princezno Bělo. -Tady jsi! Král snů potřebuje tvé vlasy.
00:49:34 Nedám mu je! Je to lupič. Mění s vámi život za sen.
00:49:40 Ale za ten nejkrásnější.
00:49:46 -Králi snů, tady je tvá víla!
-Nevolejte ho. Chci vám pomoci!
00:49:54 -Potřebuje vlasy, aby mohl hrát.
-Ano, potřebuji nový pramen vlasů.
00:50:03 -Nic vám už nedám.
-Mám tě snad prosit?
00:50:08 -Nebo ti poručit! -Nechci mu pomáhat. Ničí a ožebračuje vás.
00:50:15 Mlč, co to říkáš za nesmysly?! Mám s králem úmluvu.
00:50:21 -Nevíš, že každý sen se může stát skutečností? -Sám se nevyplní!
00:50:29 -Nevěřte jí!
-Poruč jí! -Musíš poslechnout!
00:50:36 -Tak si je vezmeme sami!
-Ne!
00:50:41 -Už nemám v hlavě hezké sny!
-Nevymlouvej se! -Držte ji!
00:50:47 Jste jako krkavci, chcete chytit štěstí do spárů!
00:50:54 Po světě vám ho chytají sluhové a vy se schováváte do snů.
00:51:01 Já je potřebuji! Tady je máš a hraj, králi snů!
00:51:13 Mám jen jeden sen. Aby vám unikl ten, koho jste dali pronásledovat.
00:51:21 Hraj!
00:51:25 Sem ne! Sem si sednu já. Tady se mi bude hrát lépe.
00:51:35 Začni už hrát.
00:52:06 Hraj.
00:52:09 HRAJE NA HOUSLE.
00:52:17 Princi! Zlatý princi!
00:52:34 Ne!
00:52:52 Jste jako krkavci, chcete chytit štěstí do spárů. Vynucujete si je!
00:53:02 Mám jen jeden sen. Aby vám unikl ten, koho jste dali pronásledovat.
00:53:16 Pomozte!
00:53:32 Pomozte!
00:53:41 To je ze zámku.
00:53:44 Bojím se!
00:53:51 Je tady někdo? Ozvěte se!
00:53:56 -Je tady někdo? -To jsi ty. Přišel jsi za mou, kvůli mé nabídce?
00:54:07 -Za tím pláčem. Co se tu děje?
-Něco jsem se ptal.
00:54:15 -Král Drahoslav!
-Já jsem král! A vše patří mně.
00:54:21 -Ale oni trpí. Potřebují pomoc.
-Odejdi odsud!
00:54:26 -Co jsi jim udělal?
-Nekřič! Vidíš, že spí.
00:54:31 -Vždyť sténají v mukách!
-Odejdi nebo usneš také!
00:54:36 Jsem král snů. A moje housle tě uspí stejně.
00:54:42 Vím, kdy mohu spát. Teď není na spánek čas.
00:54:50 -Braň se, ty čaroději!
-Mám svou zbraň.
00:54:55 Řekl jsem, že mečem se dobrá práce dělat nedá, ale mýlil jsem se.
00:55:04 -Víš, kolik snů jsi zničil!
-Ne víc, než zničí každé svítání.
00:55:11 Stejně se najdou slaboši a dají vše, aby unikli ze světa starostí.
00:55:19 A vešli do mého království šalebných snů! To jsi nezničil.
00:55:32 Princezno.
00:55:35 Králi Drahoslave!
00:55:42 -Potřebuji vaši pomoc.
-Co tě trápí?
00:55:47 Král a princezna blouzní. Musíte se mnou na zámek.
00:55:53 Musíme spěchat. Řeřicha, šalvěj, dobromysl. Ty jsi teď na zámku?
00:56:01 Markéta je také u krále ve službě.
00:56:06 Markétka?
00:56:11 Už dýchají klidněji. Dala jste jim dobré koření.
00:56:16 Jsou hrozně zubožení. Jak by někde dlouho bloudili.
00:56:24 Vyveďte mě z toho lesa!
00:56:28 Nejste v lese. Jste v zámku.
00:56:33 -Králi snů...
-Blouzní? -Kdepak.
00:56:37 -Králi snů...
-Už tady není.
00:56:42 Musí tu být. Někde se schoval.
00:56:49 Králi snů! Dobře jsem ti zaplatil.
00:56:56 A ty ses odvděčil tak zlým snem.
00:57:01 -Kde jsi?
-Už tady není. -Musí tu být!
00:57:06 -Musí mně hrát na housle.
-Přesekl jsem žíně na smyčci.
00:57:14 Blázne! To byly vlasy jeho víly.
00:57:20 Víly!
00:57:23 Je v tvém pokoji. Musíme ji přivést zpátky.
00:57:28 -Nechci!
-Proč? Podívej se kolem sebe.
00:57:34 Ve snu se vše třpytilo. Podívej, co máme teď.
00:57:42 Máme procitnutí.
00:57:50 Jakápak víla. To je švadlenka Markéta.
00:57:54 -Kde ses tu vzala?
-Přišla s tím černým králem.
00:58:00 Hrál jejími vlasy, protože má hlavu plnou krásných snů.
00:58:06 To má každá mladá holka. I ta vaše.
00:58:14 Je dobré žít pro nějaký sen. Ale ne ve snech.
00:58:20 -Ale to je hrozný omyl!
-Martine!
00:58:25 Markétko!
00:58:29 -To je vějířník. Tys mě podvedl!
-Ne, říkal jsem pravdu.
00:58:36 Každý vějíř zahání moje starosti a přibližuje mě ke svatbě.
00:58:43 Už jsem zpět. Dělám i mašlovačky a všechny ty potřebné věci.
00:58:51 HLUK PŘIJÍŽDĚJÍCÍHO KOČÁRU.
00:58:57 Přijíždí nějaký urozený pán.
00:59:01 Princ Jiří! Tatínku, musíme tu uklidit.
00:59:09 Začnu pokojem pro hosty.
00:59:22 -To je nečekaná změna.
-Máš právo se mi posmívat.
00:59:29 -Neposmívám se. -Ale můžeš. Jsem ta nejubožejší princezna.
00:59:38 Myslím jinou změnu. Nedávno jsem tady čekal na tebe a teď čekáš ty.
00:59:49 -To mě těší. -Jsi galantní.
-Galantní? To je přece málo.
00:59:57 Zajímalo tě i jestli jsem silný a statečný, moudrý a čestný.
01:00:05 Vím, že jsi, ale co je mi to platné? Vidíš, jak to tu vypadá.
01:00:14 Nehledám zámek. Hledám ženu.
01:00:27 Všechno jsem si zkazila.
01:00:31 Mohl bych teď složit nějakou zkoušku.
01:00:37 Chtěl bych ti dokázat, že jsem galantní a velkorysý.
01:00:44 -Stydím se.
-Velkorysý umí také odpouštět.
01:00:49 -Já ti odpustím rád.
-Copak by jsi mohl.
01:01:01 -Aha, musím to dokázat.
-Nemusíš! -Ne?
01:01:08 Ty nechceš, abych si tě vzal?
01:01:19 Tak, už je to tady. Dobrou chuť.
01:01:25 -Chceš zahnat starosti, tatínku?
-Ten vějíř není kouzelný.
01:01:33 Já vím.
01:01:36 -Proč se ovíváš?
-Je mi horko.
01:01:43 Skryté titulky vyrobilo Studio "V" s.r.o.
Pohádka o králi (R. Brzobohatý), který své starosti a problémy neřeší, ale utíká před nimi do snů a vidin. Za své sny vymění vše, co má. Zámek, korunu i štěstí své jediné dcery (M. Kobrová). Včas ale zasáhne chudý chasník Martin (M. Hanuš), který ví, že snít je sice krásné, ale mnohem cennější je schopnost sny uskutečňovat…