Veselá hudební pohádka o Honzovi, který přemůže draka (1985). Hrají: P. Nárožný, J. Bohdalová, J. Somr, S. Zázvorková, J. Dvořák, J. Molavcová, I. Andrlová, P. Trávníček, O. Vízner, L. Krbová, D. Patrasová, L. Kozderková a další. Scénář J. K. Sýkora. Písně J. Uhlíř a Z. Svěrák. Kamera M. Dostál. Režie L. Ráža
00:00:00 ZPĚV.
00:00:06 Televizní vysílání z Prahy v důsledku své celoroční snahy...
00:00:14 ...baviti vás od soboty do pátku, nabízí vám zcela novou pohádku.
00:00:22 O chytrém Honzovi.
00:00:29 Přední pražští herci se tu snaží, pod vedením režiséra Ráži...
00:00:36 ...nadělat vám na bránici puchýře, hudba je od Jaroslava Uhlíře.
00:00:44 O chytrém Honzovi.
00:00:50 -Pohádku. -Pohádku.
-Pohádku. -Pohádku.
00:00:57 -Pohádku. -Pohádku.
-Pohádku.
00:01:03 -Pohádku. -Pohádku.
-Pohádku. -Pohádku.
00:01:10 Pohádku.
00:01:14 -Táto, tiše, Honzík ještě spí.
-To je mi novina.
00:01:21 -Člověk tu dře, milostpán si spí.
-Jen ať si poleží.
00:01:29 -To přestane, matko.
-Aspoň ho nemusíme živit.
00:01:34 Synáček se válí na peci a já abych pod ním přikládal.
00:01:41 -Vstávat, pecivále!
-Jak dlouho jsem spal?
00:01:49 -To jsi ty, Liško Ryško?
-Já ti dám Ryšku, hybaj dolů!
00:01:59 Táto, nech ho! Vždyť je ještě celý rozespalý.
00:02:06 Chlapče, kam jsi dal vlásky?
00:02:11 -Ta pec je malá, dřu hlavou o zeď.
-Dobře ti tak. Já tě budil včas.
00:02:19 -Prvně to snad bylo v 10 letech.
-Ale to byl ještě malinký.
00:02:25 -Já ti dám buchtičku.
-Podruhé to bylo v 17.
00:02:34 -Byl čas jít do tanečních.
-Děvčata by mu tam šlapala na nohy.
00:02:41 Potřetí to bylo, když ti bylo 19 a byl čas jít na vojnu.
00:02:48 Jak to dopadlo? Odvedli mě?
00:02:52 Říkali, abys ještě pár let spal, pak že budeš hned generálem.
00:02:59 -Tak teď už jsem generál!
-Ale...
00:03:04 A teď tě budím počtvrté. Maminka už je stará...
00:03:09 -Tatínek také, podívej!
-Oba jste staří. -A sil nám ubývá.
00:03:16 -Tatínkovi zvlášť.
-To je dobře, že jste mě probudil.
00:03:23 Odpočatý jsem, sil mám také dost.
00:03:29 Je načase, abych vám oplatil, jak jste pode mnou léta přikládali.
00:03:37 -Zapřáhnu koně a pojedu pro krmení.
-Synáčku, my už nemáme koně.
00:03:45 -Tak vezmu kosu a požnu louku.
-My už nemáme ani tu louku.
00:03:56 -To také nevadí.
-Pomalu...
00:04:04 Odpočatý jsem, síly mám, poklidím aspoň dobytek.
00:04:12 -Copak, my už nemáme ani dobytek?
-Nemáme. -Nějak bylo, nějak bude.
00:04:22 Opravím střechu nad hlavou, naštípám šindele.
00:04:27 Už nemáme ani střechu nad hlavou, vítr ji odnesl.
00:04:39 Tady máte čtvrté!
00:04:42 -Paní hostinská, džbánek červeného!
-Už utíkám, vzácní pánové.
00:04:54 -A já už nechci. -Ještě si dáme!
-Nedáme! -Dáme! -Nedáme!
00:05:02 Tak se dohodněte. Tohle je restaurace, žádná ohřívárna.
00:05:08 -Vidíš. -Tak si dáme, ale bílé.
-Hned. Náš zákazník, náš pán.
00:05:18 Tatínku, maminko, řekněte pravdu! Nejsme my nakonec chudí?
00:05:27 -Jsme. Chudí jak kostelní myši.
-A ještě hůř, jen ho neutěšuj.
00:05:36 I ta kostelní myš si občas něco ukradne, ale my jsme i poctiví.
00:05:45 -To jdu radši spát. Stejně tu pro mě není práce. -Počkej!
00:05:53 -Ale jdi, poctivý táto.
-Kdopak mluví o práci?
00:06:00 -Jakpak se jmenujeme? -Královi.
-Zase začínáš s tím nesmyslem?
00:06:08 Něco jsem vymyslel. Podívej se! To je, co? Čti! To je, co?
00:06:17 -Co je to? -Co? Copak neumíš číst?
-Neumím!
00:06:24 -Neumí, když celý život prospinkal. Chceš buchtu? -Dej si sama.
00:06:33 Ne nadarmo ti říkají hloupý Honza. Tak já ti to přečtu.
00:06:40 -Strašlivý drak Kvadrát... -Vidíš!
-To se jen tak píše.
00:06:49 -To se jen tak píše, říká táta.
-Třeba je to sympaťák.
00:06:55 -Sympaťák, říká táta.
-Ten drak vyzývá všechny krále,...
00:07:03 ...aby mu každý poslal 1 dceru, že si jednu vybere za ženu.
00:07:11 -Už rozumíš? -Ano. Vlastně ne. Co my s tím máme společného?
00:07:20 -My jsme přece také Královi!
-Vy myslíte... To ne. To jdu spát.
00:07:29 -My přece nemáme žádnou dceru.
-Mohu za to, že máme syna?
00:07:37 Ten Kvadrát nebude žádný mladík, třeba to nepostřehne.
00:07:44 Nepostřehne... Takhle to myslíte? To tedy nevím.
00:07:51 Já nevím, jestli do něčeho nelezu, ale když jinak nedáte...
00:07:58 Maminko a tatínku! Ne, obráceně. Tatínku a maminko, prostě rodiče.
00:08:06 -Půjdu za tím Kvadrátem a provdám se za něj. -To je slovo od chlapa!
00:08:16 Totiž od nevěsty... Maminko, pojď sem!
00:08:22 Připrav mu něco malého na cestu, jak se sluší.
00:08:29 Já ho pak vyprovodím až za vesnici, aby si to náhodou nerozmyslel.
00:08:36 Vyhrál!
00:08:49 Jako, že se Krvavý Jára jmenuji, nenuť mě k nejhoršímu!
00:08:57 Takhle se nedá obchodovat. Nemůžete jít zase loupit jinam?
00:09:03 To jste pěkní loupežníci, celý den vysedáváte v hospodě.
00:09:10 Já vím, ale pochop nás, Karkulko. Venku je sychravo, pořád prší.
00:09:18 A pak ten začarovaný les. Prý v něm dokonce straší!
00:09:24 -RÁNY NA DVEŘE.
-Hej!
00:09:38 -Au! -Nalij mi také, dobrá ženo!
-Na dluh nedávám. -Nebude tak zle.
00:09:48 -Necháš to? Nesázel jsi, nesklízej.
-Chlape, ty máš ránu.
00:09:56 -Co je? -Au!
-Děkuji.
00:10:07 VÝKŘIK.
00:10:20 Tady to máte!
00:10:27 -Takhle se na ně musí. -Na koho?
-Na loupežníky. -Tady nějací jsou?
00:10:35 -Právě jste rozprášil celou bandu.
-Neříkejte!
00:10:41 Jako, že se Karkulka jmenuji. Té bandy se bálo celé široké okolí.
00:10:51 -Vy jste Karkulka? A Červená?
-No a?
00:11:16 ZPÍVAJÍ.
00:11:20 -Já řeknu ano! -A já, že ne.
-Takhle to máme rozvržené.
00:11:26 -Já řeknu poběž! -A já stůj!
-Já řeknu krása. -On řekne fuj!
00:11:33 Hádáme se, hádáme se, i když nás to nebaví.
00:11:38 Hádáme se v polích, v lese, škodí nám to na zdraví.
00:11:49 Hádáme se, hádáme se, i když nás to nebaví.
00:11:55 Hádáme se v polích, v lese, škodí nám to na zdraví.
00:12:06 Hádáme se v polích, v lese, škodí nám to na zdraví.
00:12:19 Nebuďte ve při, muži urození, podejte si ruce, nad mír není.
00:12:27 -Mluvíš o princi, selský hřbete!
-Co jsem měl říci? Neblázněte!
00:12:35 Jsem Bajaja, princ královský. To je Banene, můj bratr.
00:12:41 Tobě přešlo přes rty, že jsem prase?
00:12:45 Je to mýlka. O praseti není řeč, jen o vepři, tak zastrč meč!
00:12:53 Vepř nebo prase? Jaký je v tom rozdíl?
00:12:59 Už rozumím vašemu neštěstí, vy se, zkrátka, nemůžete domluvit.
00:13:06 Je divné, že jste to vydrželi tak dlouho a nezamordovali jste se.
00:13:15 -Není to tak dlouho. Je to od doby, co s námi není Banejo. -Kdo je to?
00:13:25 -Žalud. -Žádný žalud, náš bratr.
-Teď žalud. -Zaklel ho kouzelník.
00:13:35 Když byl s námi, domluvili jsme se. Teď je z něj žalud na stromě.
00:13:43 -Dá se mu nějak pomoci? -Ano.
-Ne. -Ano! -Říkám ne! -Tak jak?
00:13:51 -Zachrání ho jen kráska. -A zvíře.
-Dobrého srdce. -A špatné pověsti.
00:14:00 -Dílem dcera královská.
-Dílem příšera.
00:14:05 A ta ho musí utrhnout a vzít si ho za muže.
00:14:11 -Chytrý...
-Ne, hloupý.
00:14:24 Ať vám slouží, vzácní páni.
00:14:29 Uvidíme, co se pro vás dá dělat. Já totiž jdu za drakem Kvadrátem.
00:14:38 A ten, pokud jsem dobře informován, je nejmocnější a nejsilnější.
00:14:46 Budeme spolu v příbuzenském vztahu. Zeptám se ho, jak vám pomoci.
00:14:55 Myslíš, že nám pomůže?
00:14:58 -V manželství jsou takové chvíle...
-V manželství? -V manželství?
00:15:10 Tak já si jdu pro ruksak.
00:15:17 Co je to zač, když si chce vzít draka? A za ženu nebo za muže?
00:15:24 Nech ho být, jinou šanci nemáme.
00:15:30 -Ty jsi hloupý Honza, viď?
-Hloupý ne.
00:15:34 -Jsem Honza, syn chalupníka Krále.
-Když nám pomůžeš, oplatíme ti to.
00:15:42 -Víš, jak to chodí. -Nevím.
-Nevadí. A vezmi si bratrova koně.
00:15:51 -Ano, můžeš. -Myslím jeho koně.
-Jeho koně! -Mého ne! -Tvého!
00:15:59 Tak se nehádejte. Víte co? Já si vezmu oba a bude to.
00:16:08 Jé, Perníková chaloupka. Jestlipak je někdo doma?
00:16:19 Je tu někdo? To je divné, dveře přece byly otevřené.
00:16:27 Haló! Haló!
00:16:30 Jestli si chceš zatelefonovat, tak sis spletl budku.
00:16:38 -Kde jste kdo?
-Rak Klepeták...
00:16:44 -Co mě rušíš, suchozemče?
-Fuj, fuj, fuj!
00:16:52 -To jsi ty, babo Jago, nebo mě šálí zrak? -Šálí. Žádná baba.
00:16:59 Já jsem vodník Pepa, všech potoků, rybníků, kaluží a tůní strašný pán.
00:17:07 To je divné, podle mapy bych teď měl být v Perníkové chaloupce.
00:17:15 Správně, ale starý Perník už tu nebydlí. Já od něj chalupu koupil.
00:17:23 To vlhko už mi nedělalo dobře na revma. A kdo jsi ty?
00:17:29 -Honza, syn chalupníka Krále.
-Honza? Honzíček, Jeníček!
00:17:36 Já věděl, že přijdeš. A kde je Mařenka? Oždibuje perníček?
00:17:44 Neboj, já vím, co mám dělat. Hned zatopím v peci.
00:17:50 Jen zatop, zelenáči. Sotva se ohřeju, hned zas půjdu.
00:17:56 -A Mařenka oždibuje v Pardubicích, na vyšperu, studuje tam. -Co?
00:18:03 To je vysoká škola perníkářská. Bude z ní promovaná perníkářka.
00:18:12 Pojď, sedni si. To asi nepřijde, když je taková studovaná.
00:18:19 -A co tu děláš ty? -Já jdu za drakem Kvadrátem, na inzerát.
00:18:26 Za Kvadrátem? Radím ti, s tím vůbec nekšeftuj. Podívej se na mě.
00:18:33 Chtěl jsem si užít spokojený podzim života, na stará kolena...
00:18:40 ...mít kolena v suchu, tak jsem koupil tuhle chalupu.
00:18:46 Co bys ještě chtěl? Bydlet máš kde, jídla je tu dost, perníku spousta.
00:18:55 -Co ti schází ke štěstí?
-Brekeke, nohy. -Nohy?
00:19:03 Kuří nožky, rozumíš?
00:19:06 Jen jsem se nastěhoval, narostly chaloupce kuří nožky.
00:19:12 A v tom má prsty Kvadrát, tedy spíš drápy. Chtěl tuhle chaloupku.
00:19:20 Vyfoukl jsem mu ji. Aby se mi pomstil, přičaroval jí kuří nožky.
00:19:27 To je spíš výhoda, když má domek nohy, ne? To máš vlastně karavan.
00:19:35 -To je teď móda.
-To je opravdu pěkná výhoda.
00:19:41 ZPÍVÁ.
00:19:44 S drakem jsou potíže, zuří, přidělal chaloupce nožičky kuří.
00:19:51 Nožičky celou noc šlapou, ráno se zoufale radím s mapou.
00:19:59 Kde to zas bydlíme, jaká jsme obec? Proč je ta obluda takový sobec?
00:20:06 Proč je ta obluda takový sobec?
00:20:12 Každé ráno mi chaloupka uteče a já ji celý den tahám zpátky.
00:20:18 -To je klidný podzim života? Brekeke... -Pořád jen brekeke!
00:20:26 Naříkej nějak jinak! Uvidíme, co se dá udělat. Já už vím, co.
00:20:34 Půjčím ti své dva koně, aby ti chaloupku tahali.
00:20:39 -To bys udělal, kamaráde?
-Udělal. Stejně jsou mi nanic.
00:20:46 Jsem na ně moc velký dobrák.
00:20:50 Chvíli koně nesou mě, pak zase já je, už necítím záda.
00:20:58 To bych se ti měl odměnit, ale já teď u sebe nic nemám.
00:21:05 -Pomohu ti nasadit batoh.
-To není moc velká odměna.
00:21:11 -Já ti něco opatřím. -Něco mi dej.
-Karle, vidíš? Jsou i hodní lidé.
00:21:18 -Co já bych ti dal?
-Něco mi dej.
00:21:23 -Ty máš dobré srdce, pomůžeš si sám. Šťastnou cestu! -Šťastnou!
00:21:34 ZPÍVÁ.
00:21:37 Lesem chodím, lidem škodím, taková jsem já.
00:21:41 Pod jehličím strašně kvičím, taková jsem já.
00:21:46 Čekám, čekám, lidi lekám, taková jsem já.
00:21:51 V tichu lesním strašně běsním, taková jsem já.
00:21:56 Já bych ráda měla ráda...
00:22:00 Někdo se sem blíží, tak zase do práce!
00:22:09 Lesem chodím, lidem škodím, taková jsem já.
00:22:14 Pod jehličím strašně kvičím, taková jsem já.
00:22:19 Čekám, čekám, lidi lekám, taková jsem já.
00:22:24 V tichu lesním strašně běsním, taková jsem já!
00:22:29 Tady už jsem přece byl!
00:22:33 Stůj, poutníku. Nevíš, že stojíš v začarovaném lese?
00:22:39 -To rád slyším, asi jsem na dobré cestě. -Dobré jak pro koho.
00:22:49 Třikrát jsi překročil bludný kořen.
00:22:53 Budeš bloudit, dokud nepadneš hlady. Tak zní má vůle!
00:22:59 -Neblázněte, slečno.
-Žádná slečna, jsem Ježikůže.
00:23:05 -Ježikůže? Snad Ježibaba, ne?
-Ježibaba už dávno nechala řemesla.
00:23:13 -Teď tu straším já.
-Dělejte si, co chcete, slečno.
00:23:20 Nakonec povolání jako povolání.
00:23:25 Ale nešlo by zařídit, abych tu nemusel bloudit?
00:23:30 -Je tu jedna možnost. -Sem s ní!
-Dobře si rozmysli svou odpověď.
00:23:38 Místo bloudění by sis mohl se mnou zatancovat.
00:23:50 Po tři dny a po tři noci, dokud nepadneš vysílením.
00:23:56 Tak kůžičko, jsi pořád někde jinde, já tě pořád hledám.
00:24:03 Tři dny a tři noci? Já spěchám za drakem Kvadrátem, na inzerát.
00:24:12 -Cože? Jako nevěsta?
-Jako nevěsta.
00:24:19 Abys věděl, nebyla jsem vždy to, co vidíš. Já byla princezna.
00:24:26 Princezna Kardanka, nejmladší dcera krále Klaksona z Volva.
00:24:35 -Milostslečno!
-Žádná milostslečna, Ježikůže.
00:24:42 Kvadrát mě zaklel, protože jsem ho nechtěla za muže.
00:24:48 Otec proti němu vytáhl s vojskem. Slyšel jsi o bitvě u Kanystru?
00:24:55 -Ne, to jsem asi zrovna spal.
-To jsi o hodně přišel.
00:25:01 Můj strýc i bratři nalezli v boji smrt.
00:25:06 Radši jsem se nechala proměnit v příšeru, než být ženou Kvadráta.
00:25:14 ZPÍVÁ.
00:25:17 Já bych ráda měla ráda, taková jsem já.
00:25:22 Pro malinký prala plínky, taková jsem já.
00:25:27 Pletla hladce i obrace, taková jsem já.
00:25:32 Já bych ráda měla ráda, taková jsem já.
00:25:37 -Pomoz mi! Já ti také pomohu.
-Ale jak?
00:25:43 Už jsem třikrát překročil bludný kořen.
00:25:48 Nevadí, půjčím ti na cestu své motorové koště.
00:25:55 -Ke Kvadrátově jeskyni by ses jinak nedostal. -Mám letět vysoko?
00:26:02 -Ne, ať tě nesrazí nějaký tryskáč.
-Tak já poletím nízko.
00:26:09 -Obráceně, Honzo! -Obrátit?
-Ano. -Obrátit... Vždyť to dělám.
00:26:18 Aha, takhle. Mně stačí říct, já hned všechno pochopím.
00:26:28 Šťastnou cestu, Honzo!
00:26:40 ZPÍVÁ.
00:26:44 Manželky mé, zazpívám vám, jak jsem se zmohl, co všechno mám.
00:26:52 Čtyři hlavy, čtyři tlamy, čtyři pěkné ženušky.
00:27:00 Čtyři tlapy, čtyři knihy, čtyři špunty do pušky.
00:27:07 Čtyři vany, čtyři stany, čtyři krásné verandy.
00:27:13 Čtvery brýle, čtvery plavky, ty mám jen tak ze švandy.
00:27:20 Čtyři mozky, čtyři kufry, čtyři noční stolečky.
00:27:26 Čtyři kozy, čtyři vozy s dvěma páry koleček.
00:27:33 Čtyři hrby, čtyři krby, čtyři velká doupata.
00:27:39 Čtyři velké, zlaté zuby, třeste se, děvčata.
00:27:47 -Proč už nám nezpíváš, drahý?
-Čichám, čichám člověčinu.
00:27:55 -Koho to tu holky máte?
-My? -Celý rok tu není živáčka.
00:28:03 Co jsme se za tebe provdaly, jsme nikoho živého neviděly.
00:28:10 -Dobrý den vespolek, dobří lidé.
-Chlap! -Chlap! -Opravdový muž.
00:28:20 Opravdový, živý chlap!
00:28:24 Tak co je to, Zubejdo, Obejdo, Prebendo, a ty, Treperendo.
00:28:31 -To nemáte co na práci, dračice?
-Copak my jsme dračice?
00:28:37 Jste dračice, jako je čertova žena čertice.
00:28:42 Tak kšá, holky. Přísnost musí být.
00:28:47 Jak krásně říká kšá!
00:28:51 -Co tě sem přivádí, zemský červe?
-Jsem tady dobře u Kvadrátů?
00:29:00 Já jsem drak Kvadrát. A jestli jsi tu dobře, to se ukáže.
00:29:07 Já jsem Honza, syn chalupníka Krále.
00:29:12 Přicházím na ten inzerát, jak má každý král poslat dceru.
00:29:19 Táta si myslel, že i když dceru nemáme, pošle mě a nějak vyhovíme.
00:29:27 -DRAK SE SMĚJE.
-HONZA SE SMĚJE.
00:29:32 -Dost! Tady se nikdo smát nebude!
-SMĚJE SE. -Tak dost, povídám.
00:29:41 U nás doma se říká, že kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.
00:29:50 Ze mě si nikdo nesmí dělat legraci.
00:29:54 To bych si nedovolil, už kvůli našim budoucím vztahům.
00:30:00 -Ty s tím nesmyslem nepřestaneš?
-Když mě sem poslali, tak jsem tu.
00:30:09 -Buď berete nebo ne. Mohu jít.
-Co se hned rozčiluješ?
00:30:15 Já se nerozčiluji, já jsem klidný. Kruci, já jsem klidný...
00:30:23 A vůbec jsem ještě neřekl, jestli bych já chtěl vás za muže.
00:30:30 A za ženu už vůbec ne. Vždyť jsem vás ještě neviděl. Kde jste?
00:30:39 -Drak ve vzduchu je horší než zajíc v pytli. -Ty bys mě chtěl vidět?
00:30:48 Ale ano, klidně slezte dolů. Můžeme se spolu vyfotit.
00:30:54 Kdo na mě okem pohlédne, rád není, kdo dvěma očima, hned zkamení.
00:31:04 -Na koho já se podívám, ten zemře.
-To je osud, to nemáte lehký život.
00:31:12 -Ještě mě chceš vidět?
-Jak říkám, abych zase šel, že?
00:31:22 Tak já vás pozdravuji, pozdravuji i všechny čtyři paní.
00:31:29 A kdybych šel někdy kolem, tak se tady určitě stavím. To slibuji.
00:31:38 Stůj! Nikam nepůjdeš. Odtud se zatím nikdo živý nevrátil.
00:31:51 Tak vidíš. A teď se ohlédni. Ohlédni se, povídám!
00:31:58 Otevři oči! Otevři oči! Chacha...
00:32:07 To jsem si myslela, už je z něj balvan. Co nám ta potvora udělala?
00:32:16 Vždy, když se tu objeví živý chlap, sežere ho, nebo promění v balvan.
00:32:24 Je to netvor!
00:32:27 -Škoda, že není živý. -To by bylo!
-A co? -Mohl by nás vysvobodit.
00:32:36 -To také. -Prý přišel draka zabít.
-Škoda, že se mu to už nepovede.
00:32:45 -Co by bylo s námi?
-Vdaly bychom se. -Ale za koho?
00:32:51 -Vždycky se někdo najde. -Ale kdo?
-Čtyři vhodné prince těžko najdeme.
00:33:00 Naštěstí vhodného draka také ne.
00:33:05 Já bych si vůbec nemusela vzít prince.
00:33:13 Já také ne.
00:33:21 -Já se vám divím. Mohly byste být Kvadrátovi vděčné. -Za co?
00:33:30 -Co nám tu chybí, viď?
-Všechno. Já nebudu, děkuji.
00:33:38 Máme, nač si vzpomeneme. Žádné starosti, žádné povinnosti.
00:33:44 -To jsem měla doma také.
-Ale já jsem z chudého království.
00:33:51 U nás jsme neměli ani na žoldnéře. A o tolika šatech se mi jen zdálo.
00:33:59 A k čemu ti jsou, když se v nich nemůžeš nikomu ukázat?
00:34:05 -Přepych je k ničemu.
-Chci zase slyšet zpívat ptáky.
00:34:11 Co ti v tom brání? Máš je tady nahrané na kazetách. Co chceš víc?
00:34:18 Nevím. Možná je vidět živé létat. To přece žádná kazeta nenahradí.
00:34:26 HŘMÍ.
00:34:31 -Kvadrát se vrací.
-Manžílek...
00:35:09 Šutr, butr, čáry, máry, kouzlo mé ať láme skály.
00:35:24 -To je úleva!
-Pst! Jsem tu jen na skok.
00:35:28 -Už jsem se potřeboval protáhnout.
-Vysvobodíš nás? Ty to dokážeš.
00:35:37 -Ale jak? -Musíš Kvadráta zabít.
-Jejda! -Ne Jejda, Obejda!
00:35:43 -Cože?
-Obejda, to jsem já.
00:35:48 Ostatní se jmenují Zubejda, Prebenda a Treperenda.
00:35:53 Kvadrát si nás vzal všechny čtyři, protože má všechno čtyřikrát.
00:36:00 Nechtěly jsme ho, ale poslali nás sem, stejně jako tebe.
00:36:07 Honzíčku, pomůžeš nám?
00:36:10 Slečno Obejdo, vlastně mladá paní, to po mně nechtějte. Na to nejsem.
00:36:18 Jednou jsem tu jako kamenný pomník, tak mě radši rychle začarujte.
00:36:25 Nechtěl bych mít oplétačky s vaším panem drakem, kdyby se probudil.
00:36:33 Začarujte mě a nebrečte mi tu. Jsem kamenný, slzy mě neobměkčí.
00:36:40 Jsem skála! Jsem křemen. Jsem žula...
00:36:48 -Jsem z křemene, nic se mnou nehne.
-Budu ti říkat Křemílku.
00:36:55 Jsem ze žuly! Slečno, vy si mě asi opravdu s někým pletete.
00:37:02 -Nejsem žádný Křemílek, ale Honza.
-Právě proto, jen ty nám pomůžeš.
00:37:10 Já to znám. Ono se řekne Honza a myslí se vždy hloupý Honza.
00:37:17 -Možná hloupý, ale nejsem blázen.
-Ale jsi Honza, copak to nechápeš?
00:37:25 -Ten vždy přemohl draka v pohádce.
-Co když tohle bude jediná vyjímka?
00:37:33 -Co potom? Já bych byl radši kámen.
-Ale nebudeš. -Nebudu.
00:37:43 Zařídím, aby s tebou drak soutěžil.
00:37:47 Když bude chtít, zase mě začaruje a udělá ze mě kámen.
00:37:53 Neboj se, o to se postarám.
00:37:59 -To je příjemné. Co to děláme?
-Tančíme. -Tančíme? To neznám.
00:38:06 -Co? Zase kámen?
-Zase, Honzíčku.
00:38:11 -Šutr, butr... -Řekni to celé, jsem napůl kamenný a napůl měkký.
00:38:20 -Čáry, máry... -Už je to lepší, už cítím, jak začínám tuhnout.
00:38:28 Ať je z tebe zase kus skály!
00:38:52 ZPÍVÁ.
00:38:57 Skálo, skálo, skálo, proč je lásky málo?
00:39:08 Moře, moře, moře, proč je tolik hoře?
00:39:21 Smutno je člověku ve sluji, když zavřu oči, tak vesluji.
00:39:31 Vesluji na bílé pramici, u břehu stojí dva vraníci.
00:39:43 Jeden je pro mne prý osedlán, z druhého dívá se krásný pán.
00:39:55 Dej nožku, princezno, do třmenu, já si tě chci vzíti za ženu.
00:40:07 Skálo, skálo, skálo, proč je lásky málo?
00:40:19 Moře, moře, moře, proč je tolik hoře?
00:40:45 -Jsi tady, Kvadráte?
-Poslouchám tě. Tebe něco trápí?
00:40:51 -Bojím se o tebe. -Ty hloupá, o mě se přece nemusíš bát.
00:40:59 -Jsem ze všech nejmocnější.
-Říkáš to. -Ty mi nevěříš?
00:41:06 -Věřím, ale...
-Neexistuje žádné ale!
00:41:11 A nikdo, kdo by mě přemohl ve vodě, ve vzduchu nebo na souši. To nevíš?
00:41:19 -Vím, ale nejsem jen já.
-Všichni to vědí.
00:41:25 Řekl jsi jim to, ale už dlouho jsi to nedokázal.
00:41:31 -Nenajde se takový hlupák, aby měl odvahu změřit síly. -Hlupák?
00:41:38 -Je tu ještě ten hloupý Honza.
-Ten? Chachacha!
00:41:45 Jen jednou na mě pohlédl a proměnil se v kámen.
00:41:51 -Takový ubožák nade mnou nezvítězí.
-Aspoň o tebe nemusím mít strach.
00:41:59 -Hravě se s ním vypořádáš. Dokážeš, že máš dost sil. -Jsi chytrá.
00:42:08 -Probuď ho. -Já?
-Umíš to přece z čarodějných knih.
00:42:19 Zkusím to.
00:42:29 -Šutr, butr...
-Dál! Čáry, máry!
00:42:36 -Čáry, máry...
-Kouzlo mé...
00:42:42 Kouzlo mé ať láme skály!
00:42:50 -Obejdo!
-Já už musím jít, Honzíčku.
00:42:56 Ale to jsem přece já, kameňák, Křemílek... No co je?
00:43:10 HŘMÍ.
00:43:13 -Stůj! Budu s tebou zápasit.
-Proč zrovna se mnou?
00:43:20 Je to má vůle. Když vyhraješ, jsi volný a splním ti každé přání.
00:43:28 -A když prohraju? -Zemřeš!
-A když odmítnu zápasit?
00:43:35 -Zemřeš tak jako tak.
-A jaký má takový souboj smysl?
00:43:42 Jste přece silnější. Máte 4 hlavy, víc hlav víc ví. Jakou mám šanci?
00:43:49 Utkáme se ve vzduchu, pak na vodě a nakonec na souši.
00:43:56 Můžeš mít pomocníky, abys neřekl, že ti Kvadrát nedal šanci.
00:44:05 Ale to přece... Co?
00:44:14 Nezoufej, Honzo! Jsme s tebou!
00:44:19 Přátelé!
00:44:23 Rak Klepeták! Ty jsi pomohl nám, my pomůžeme tobě, Honzo.
00:44:29 -Jak? Máme se utkat ve vzduchu.
-A na mě jsi zapomněl?
00:44:38 Ježikůže!
00:44:44 -Totiž Kardanko!
-Pořád ještě Ježikůže.
00:44:49 A jestli někdy budu zase princezna, záleží na tobě.
00:44:57 -Je čas se připravit. -Kam jsem jen zaparkoval to motorové koště?
00:45:10 -To by ti teď nepomohlo. Půjčím ti raketový vysavač. -Vysavač?
00:45:21 -Co mi to dávají na záda?
-Přece padák! -A je to třeba?
00:45:30 -Předpis je předpis, Honzo.
-Pořádně to Kvadrátovi natři!
00:45:39 Tak přátelé...
00:45:46 -Jsi připraven? -Já ano. A ty?
-O mě se nestarej.
00:46:00 Proč to nechytne? Asi to bude plné prachu.
00:46:10 Tak snad teď.
00:46:20 -Rychle! Už začínají.
-To je Kvadrát! -To je fofr!
00:46:26 -To je Honza! -Už Kvadráta dohání.
-Letí vedle sebe. -Honzo! Do toho!
00:46:34 -Honzo, do toho! -Už zmizeli.
-Stejně vyhraje Kvadrát jako vždy.
00:46:41 -To je právě škoda. -Kdyby tak dokázal Honza vyhrát aspoň jednou!
00:46:50 ZPÍVAJÍ.
00:46:53 Čtyři hlavy, čtyři tlamy, čtyřikrát buď prokletý.
00:46:59 Zlom si žebra, zlom si nohy, natrhni si kotlety.
00:47:04 Zakopni a natáhni se do šířky i do délky.
00:47:10 Čtyři kila černé smůly přejí ti tvé manželky.
00:47:22 -Honza! -A teprve teď Kvadrát!
-To znamená, že vyhrál. -Vyhrál!
00:47:35 Ať žije Honza!
00:47:42 Žulíku! Ty můj Žulíku!
00:47:45 -Už věřím, že se odtud dostaneme.
-Blahopřeji!
00:47:52 Tentokrát jsi vyhrál. Neraduj se, utkáme se ještě dvakrát.
00:48:04 -Nezapomeň na mě, Honzo.
-Nezapomenu. A mé přání?
00:48:10 -Jaké přání? -Přece jsi slíbil, že když vyhraji, splníš mi přání.
00:48:18 -A sliby se mají plnit.
-Co si tedy budeš přát?
00:48:25 -Zlato, zámek nebo snad království?
-Nic takového.
00:48:32 Přeji si, aby Ježikůže byla zase princezna Kardanka.
00:48:39 Tak to ona ti pomáhala? Dobrá. Když nechceš víc, ať je po tvém.
00:48:47 -Děkuji ti, Honzo.
-Já děkuji tobě, Kardanko.
00:48:54 -Tak si představ... Co děláš?
-Jak vidíš. Škubu slepici.
00:49:01 Vždyť měla být kouzelná!
00:49:06 -Tobě každý nabulíkuje, co si vzpomene. -Snáší zlatá vejce!
00:49:13 To je pěkné, ale jíst se také musí.
00:49:18 -To je pravda. Co jsem to chtěl?
-Mám si představit... -Ale co?
00:49:25 To nevím. Zkus přijít ještě jednou, třeba si vzpomeneš.
00:49:36 Tak si představ... Ne. Já nemohu, když vidím, jak ničíš tu slepici.
00:49:44 Kdyby snesla jen 1 vejce týdně, máš 52 zlatých vajec ročně. Chápeš?
00:49:54 -Už sis vzpomněl?
-Ano. Ne! Schovej tu slepici!
00:50:03 -Spokojený? -Co jsem to chtěl?
-Tak zkus přijít ještě jednou.
00:50:17 Tak si představ, matko.
00:50:21 Ty tady škubeš kouzelnou slepici a náš chlapec bojuje s drakem.
00:50:29 Já jsem říkala, že z toho manželství nevzejde nic dobrého.
00:50:36 Nevzali se, ale Kvadrát vyzval našeho Honzu na souboj ve vzduchu.
00:50:47 Kdepak, celý táta! Noviny nepíší o ničem jiném.
00:50:53 A to jen ležel na peci, viď? Já myslela, že neumí chodit.
00:51:01 -A najednou umí létat.
-Dnes ta soutěž pokračuje ve vodě.
00:51:08 Ve vodě? Ale táto, vždyť ten náš chlapec neumí plavat!
00:51:14 No vidíš. Matko, já si myslím, že v tom jsou stejně nějaké čáry.
00:51:22 Tady píší, že v tom povětří mu pomáhala nějaká Ježikůže.
00:51:32 Cože? Ježikůže? Fuj! Chudák chlapec!
00:51:39 Ale ani s ní to není jednoduché, je to prý nějaká zakletá princezna.
00:51:48 Představ si, že když Honza vyhrál, tak si mohl něco přát.
00:51:56 -A co myslíš, že si přál? Tak schválně. -Nevím, já nevím.
00:52:03 Snad tu střechu, co nám slíbil.
00:52:08 Střechu? Přál si, aby se z té Ježikůže stala zase princezna.
00:52:16 -To je, co? -To je. Takže tu střechu zase mít nebudeme.
00:52:25 Ale co, táto.
00:52:29 Hlavní je, že chlapec má dobré srdce a nemyslí jen na sebe.
00:52:36 Ani na sebe, ani na nás.
00:52:41 Když já si vzpomenu, jak jsem celou tu dobu pod ním přikládal...
00:52:51 -Matko! Matko, nehýbej se!
-Co je?
00:52:59 Podívej!
00:53:05 -Co?
-Podívej se, vajíčko! A zlaté!
00:53:12 -Jé!
-Moment! A zas!
00:53:17 A zas!
00:53:22 -Počkej! Musíme tu slepici chytit!
-Puťa, puťa, puťa...
00:53:30 Pojď sem! Musíme ji chytit. To by ji přišlo lacino.
00:53:36 -Za pár vajíček, i když zlatých!
-Puťa, puťa, puťa...
00:53:42 Je to napínavý závod. Oba borci plavou těsně vedle sebe.
00:53:48 Teď je vidět Kvadrátova zkušenost, jeho šupinaté tělo klouže hladinou.
00:53:56 Zdá se, že je rozhodnuto. Kvadrát vyvíjí nápor a Honza zaostává.
00:54:03 Uvážíme-li, že neumí plavat a celý život ležel na peci, kloubouk dolů.
00:54:11 Kvadrátovy tlapy víří vodu jako lodní šroub a k tomu mává i křídly.
00:54:19 Opět změna! Honza se Kvadrátovi přibližuje. Cíl je v dohledu.
00:54:25 Honza neplave, letí nad hladinou. Nadnášejí ho dvě zelené ruce.
00:54:32 Ano, přátelé, je to vodník Pepa. Dokázal to! To je fantastické!
00:54:39 Honza poráží Kvadráta i při druhém měření sil, tentokrát ve vodě.
00:54:47 Teď, co výsledku řeknou rozhodčí. Jednalo se o pomoc druhé osoby.
00:54:54 Na druhé straně je otázkou, zda lze vodníka považovat za osobu.
00:55:01 Teď se dozvídám, že výsledek platí.
00:55:05 Honza si mohl přizvat pomocníky. S tímto se s vámi loučím, přátelé.
00:55:14 -Tak. Ještě jednou vyhraje a jsme volné. -Jen aby vyhrál.
00:55:22 -Určitě vyhraje.
-Ať žije Honza! Honza vyhrál!
00:55:30 Sláva Honzovi!
00:55:36 Žulíku! Ty můj Žulíku!
00:55:43 -Jé, další chlap!
-Fuj! Vždyť je celý zelený.
00:55:56 To nevadí. On mi uzraje, viď?
00:56:04 Maminko, v Pohádkových rozhledech píší, co si náš chlapec přál,...
00:56:11 ...když vyhrál podruhé. Představ si to.
00:56:16 Aby vodníkova perníková bouda už neměla kuří nožky. Chápeš to?
00:56:25 -A na střechu pro rodiče zapomněl.
-Nic si z toho nedělej, matko.
00:56:34 Slepička nám snesla na lepší, eternitovou. Viď? Puťa, puťa...
00:56:42 Kde jsi, puťa, puťa...
00:56:46 Automatickou pračku ještě nemáme, ale do zítra počkáme. Snaž se!
00:56:53 Nech ji chvíli odpočinout, ty bys ji uštval, chudinku.
00:57:01 A kdo jí zařízl krk a škubal?
00:57:04 Nech toho a pusť televizi, ať se dozvíme, co je s Honzíkem.
00:57:14 Už hodinu krouží vozy na okruhu.
00:57:18 Honza se drží na druhém místě, drak Kvadrát je na pátém místě.
00:57:26 Honza zvolil pro závod značku Ferrari, Kvadrát si vybral Lotus.
00:57:34 To je první soupeř, vylétl z tratě. Soupeři se snaží předjet Honzu.
00:57:42 A tady došlo ke kolizi, kolečko se polámalo, udělalo bác.
00:57:49 Buď ticho!
00:57:52 Kvadrát je znevýhodněn, protože musel vzít na sebe lidskou podobu.
00:58:00 Nevešel se do vozu a v tréninku si zvykal na dvě ruce a dvě nohy.
00:58:08 Dokonce musel odložit i křídla, odporovaly předpisům konstruktérů.
00:58:15 Honza se tlačí na vedoucí pozici. Dostává se na první místo!
00:58:30 A má velkou radost.
00:58:33 Honzův tým perfektně řídí jeho přátelé princové Bajaja a Banene.
00:58:41 Honzovo tempo je tak rychlé, že ostatní vozy dostávají smyk.
00:58:47 A Honzovi jako by náskok nestačil.
00:58:51 Odlétl soupeřům, zatímco soupeři létají jeden po druhém z trati.
00:58:59 A zde jeden vůz hoří, jakoby mu plápolala koudel za zády.
00:59:07 A v kolotoči končí naděje dalšího ze soupeřů Honzy.
00:59:13 Hurá!
00:59:16 -Náš Honzík se přátelí s princi.
-A také s vodníkem a s Ježikůží.
00:59:23 Ale prosím tě... Hurá!
00:59:26 Táto! Vyplašíš slepici a přestane snášet.
00:59:31 -Kašlu na ni, když Honza vyhraje, tak mu ji dám. -Slepici? -Ano.
00:59:39 Tak táto, spadl ti klobouk.
00:59:46 Jsme asi 2 kola před koncem závodu. Zatím se nic podstatného neudálo.
00:59:54 Pouze vedoucí závodník se zapletl do hromadné havárie.
01:00:00 Vůz mu vypověděl poslušnost a pokračuje v závodě pěšky.
01:00:06 -Co Honza? -Honzu zatím nevidím. Další závodník se dostal do kolize.
01:00:15 Teď dostávám zprávu, že jeden závodník nasadil Laudovi nelsona.
01:00:22 Omlouvám se, nenasadil. Nelson je křestní jméno tohoto závodníka.
01:00:29 To víme. Co Honza?
01:00:33 -A Honza už projel cílem.
-Copak za to mohu? -Je první!
01:00:40 Hledáme draka Kvadráta. Je za Honzou se ztrátou dvou kol.
01:00:46 -Honza ho poráží i ve třetím úkolu.
-Výborně!
01:00:51 Loučíme se s pozdravem sportu zdar a Honzovi zvlášť.
01:00:58 Hurá! Sláva!
01:01:07 -A kde je ten váš na druhou? Myslím Kvadrát. -Nikomu nechybí.
01:01:15 Puknul vzteky. Odváželi ho sanitkou k veterináři.
01:01:20 -Dají ho do zoologické zahrady.
-Můžeme ho tam chodit krmit.
01:01:29 Ta má dobré srdéčko!
01:01:32 Ano, ať nemá hlad. Když si vzpomenu na jeho 4 hladové krky!
01:01:38 Ta také nemá zlé srdéčko.
01:01:42 Žádné krmení nebude, v zoologické se to nesmí.
01:01:48 Vy se nejdřív znovu provdáte, ale tentokrát za opravdové prince.
01:01:56 Princ Bajaja, k vašim službám.
01:02:04 Princ Banene, také k vašim službám.
01:02:12 A já? Já...
01:02:17 -Já si vezmu Pepu.
-Já si to myslel. Brekeke!
01:02:25 -A já Honzu. -No tohle!
-Ježikůže! Totiž Kardanko!
01:02:33 Takhle ti to sluší mnohem víc, ale já už jsem se slíbil Obejdě.
01:02:42 -Co bude se mnou? Mám zase strašit?
-Ne. Počkej, já ti dobře poradím.
01:02:55 Vidíš ten vysoký ořech? Nebo je to dub? Ořech či dub, to je jedno.
01:03:03 -Visí tam žalud. Vylez nahoru a utrhni ho. -Copak jsem veverka?
01:03:10 -Veverka nejsi, ale jak myslíš. Ten žalud je tvůj ženich. -Opravdu?
01:03:18 -Opravdu.
-No ano, vždyť to je ona!
01:03:28 -Osvobodíš našeho bratra. -Bratra?
-Napůl kráska, napůl zvíře.
01:03:35 -S dobrým srdcem.
-A špatnou pověstí.
01:03:40 -To stačí. Vidím, že druhou takovou byste nenašli, takže... -Takže?
01:03:48 Takže se obětuji.
01:03:54 Ale teď, když nemá Kvadrát žádnou moc, kdo mi splní třetí přání?
01:04:03 -Jaké přání? -To hlavní, střechu na chalupu pro tátu a pro mámu.
01:04:10 -Vzal nám ji vítr. -Na co střechu? Budou s námi v mém království.
01:04:18 -Tedy v našem království.
-Moje řeč, dcerunko.
01:04:23 -Maminko, tatínku! -Obráceně.
-Tatínku, maminko! -Dobrý den.
01:04:34 Maminko a tatínku, tohle je moje Obejda.
01:04:41 -Těší mě, já jsem Král. -Obejda.
-Obejda, jak jí to říkáš?
01:04:48 -Maminko, Obejda je cizinka, víš?
-Všichni cizinci nejsou obejdové.
01:04:56 -Já se tak jmenuji. U nás doma to znamená jitřní hvězda. -Tak vidíš!
01:05:05 -Ona je to Jitřenka!
-Honzíčku, buď na ni hodný.
01:05:11 -Ale maminko, co to sem taháte?
-Co to sem tahám?
01:05:20 -Vy nevíte, co bylo. Ta žila dva roky s drakem. -S drakem?
01:05:27 Děti, tady máte pro začátek do vašeho manželství.
01:05:34 Jitřenka přinesla do manželství království a ty věci,...
01:05:41 ...co paměť sahá, a ty také nepřijdeš zkrátka.
01:05:46 Vysvětlím ti tátovo chování. My jsme chudí, ale veselí, víš?
01:05:53 -Ta slepice snáší zlatá vajíčka!
-Takovou nosnici si vzít nemůžeme.
01:06:01 Jsme oba zdraví, sil máme dost, my si s Obejdou zlato sneseme sami.
01:06:10 Viď, Obejdo? Pustíme ji radši do světa. Tak kšá, běž! Běž!
01:06:20 Jestli je ta slepička volná, mám zájem. Ruce už mám nemocné...
01:06:29 -Huš! Jedeš? Pepo, vždyť máš přece mě. -To je pravda. Kšá!
01:06:39 -Přátelé, tohle je Banejo.
-Jsem princ Banejo.
01:06:44 -Neříká tak ani tak, ale na jeho slova vždycky dojde. -Bratře!
01:06:55 -Pane jo...
-Banejo, ne pane jo! -Já vím.
01:07:05 Pepo, vždyť já vím.
01:07:13 -Jedno pivo! A s pěknou čepicí.
-Ani bez čepice. Pivo jen k jídlu.
01:07:31 -Tak co si dáte? -Paní Karkulko, já bych si dal doušek čisté vody.
01:07:40 -Nevedeme. -Pepo, jdeme.
-Ale kam?
01:07:46 -Půjdeme spolu čistou vodu hledat, moje štěstí! -Tak jdeme hledat.
01:07:55 Jdeme na čistou vodu.
01:07:59 ZPÍVAJÍ.
01:08:03 Jak tak po tom světě jdeme, kdekdo cestou prochladne.
01:08:09 V pohádce se ohřejeme, vždycky dobře dopadne.
01:08:15 My to teplo pohádkové vypustíme do světa.
01:08:20 Ať se kuře z vejce klove, ať nám růže rozkvétá.
01:08:26 Úklady se rázně přetnou, tak to má být.
01:08:31 Zloduch dostal na pamětnou, tak to má být.
01:08:36 Dobrák najde pochopení, tak to má být.
01:08:41 Kdo je mladý, ten se žení, tak to má být.
01:08:46 Jak tak po tom světě jdeme, kdekdo cestou prochladne.
01:08:52 V pohádce se ohřejeme, vždycky dobře dopadne.
01:08:58 My to teplo pohádkové vypustíme do světa.
01:09:03 Ať se kuře z vejce klove, ať nám růže rozkvétá.
01:09:10 Nebreč...
01:09:15 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
V jedné chaloupce žila maminka (J. Bohdalová), tatínek (J. Somr) a Honza (P. Nárožný), který se celý svůj život jen válel na peci. Jednou se otec dozvěděl, že drak Kvadrát chce, aby mu všichni králové poslali své dcery, aby si je mohl vzít za manželky. A protože se Honzův tatínek přece také jmenuje Král – poslal syna k drakovi, aby se za něj „provdal“. Na cestě se Honza potkává s bytostmi z pohádek, kterým pomůže a ony pak, jak už to bývá, na oplátku pomohou jemu, když se pustí do boje s drakem Kvadrátem, který vězní ve sluji čtyři princezny…