Koncert legendárního skladatele a písničkáře v aule Vysoké školy zemědělské v Praze po návratu z exilu. ### Kamera J. Polák. Režie L. Váňa
Skladatel a textař Karel Kryl (1944–1994) se narodil v Kroměříži, první školní léta prožil v Novém Jičíně, ve čtrnácti nastoupil do internátu na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni. V letech 1963–1965 prošel základní vojenskou službou a poté vystupoval s olomouckou beatovou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové. Roku 1967 díky pomocné ruce Miloše Zapletala natočil své první rozhlasové nahrávky, které se staly páteří LP desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň se pak stala hymnou protiinvazního odporu po srpnu 1968. O rok později odešel Karel Kryl do Německé spolkové republiky, kde v říjnu požádal o azyl. V osmdesátých letech pracoval jako redaktor rozhlasu Svobodná Evropa, do vlasti se triumfálně vrátil po sametové revoluci, aby tu stihl ještě pět let tvořit. Zasažen infarktem předčasně zemřel 3. března 1994. Nebylo mu ani padesát let.
V pořadu Karel Kryl pro studenty jde o písničkářovu třetí návštěvu svobodné Československé republiky, kdy legendární zpěvák a skladatel hovořil o své návštěvě Slovenska, kde se setkal s lidmi v malých podhorských obcích a v Tatrách. Varoval před úskalími svobodné žurnalistiky, která by měla přinášet zprávy ověřené a nikoli sledovat pouze senzace a vyhovovat vkusu bulvárního tisku.
* 12. 4. 1944
† 3. 3. 1994
Jeho písně vždycky provokovaly a dodnes nenechávají žádného posluchače lhostejným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl jen věčně nespokojeným kverulantem. Krylovy písně, ke kterým si sám skládal hudbu a texty, oslovují svojí naléhavou výpovědí stejně silně dnes, jako v době, kdy se jeho pověstný generační song Bratříčku, zavírej vrátka stal symbolem odporu proti srpnové okupaci Československa a tehdejšímu nedemokratickému režimu. Jako jeden z prvních se do své republiky vrátil a snažil se napomoci změnit situaci v Československu. Zklamaný vývojem v zemi nakonec předčasně 3. března 1994, pár týdnů před svými padesátinami, umírá.