00:00:01 ZVONĚNÍ BUDÍKU
00:04:05 ZVONĚNÍ BUDÍKU
00:04:57 Dneska nezakopl. Takže nádobí myješ ty.
00:05:01 Jenom kvůli tomu, že jsi tu stoličku dával ty.
00:05:03 Kdybych ji dávala já, tak o ni určitě zakopl.
00:05:07 Túdle.
00:05:49 Je půl sedmý. Takže máme ještě čtvrt hodiny k dobru.
00:05:53 A víš vůbec, kde ten starej papír je?-Jasně.
00:05:55 Měl bys vzít síťovku.
-Co když ho tam bude víc?
00:05:59 Vezmeme tátův batoh.
-Tak jo.
00:06:05 Stejně se mi nechce věřit, že budeme mít za měsíc auto.
00:06:08 A proč ne? A táta říkal, že tam přidělá halogeny,
00:06:11 takže to bude vypadat jako závodnička.
00:06:13 Jaký halogeny?
-To jsou mužský věci.
00:06:16 Já se tě taky neptám, jak se oblékají panenky.
00:06:20 Stačí, že už víš, co je to spojler. Ty musíš hned vědět
00:06:22 všechny věci najednou.
00:06:28 Je tu volno?
-Jo, prosím.
00:06:41 Pane Hadrbolec, co tomu řekne žlučník?
00:06:45 Žlučník. Ten už mně dneska spolykal žluči až...
00:06:51 Baba jedna. Vleze do vozu, klapačku to nezavře.
00:06:55 Prej: "Vozíte nás jak dobytek, hodinu tam čekám,
00:06:59 na stanici jsem celá zmrzlá.
00:07:03 Hubou mele, ale lístek si necvaká.
00:07:09 Já jsem mlčel. Jedu, nic.
00:07:13 Ale když to pometlo nesla ven,
00:07:15 tak jsem vstal, takhle po ní chmátnu...
00:07:17 Jarča Kuncová, máš u mě telefon.
00:07:29 Kuncová.
00:07:33 Cože?
00:07:37 No počkej, ale...
00:07:42 Já jsem nepočítala s tím, že to bude tak brzy.
00:07:47 Ano. Já myslím, že to zvládnu.
00:07:51 Já pojedu přímo odsud.
00:07:55 Kolega tady má auto, já ho poprosím.
00:07:58 Jo. Díky. Ahoj.
00:08:07 Jsem stál...
-Pane Hadrbolec,
00:08:11 nevzal byste mě do města?
00:08:13 No jo. Já to dojím ale.
-Jo, díky.
00:08:17 Aspoň mi to budete moct dopovědět v autě.
00:08:21 Tak co, Pišta, v Šamoríně všechno v pořádku?
00:08:26 Všetko v poriadku. Aj Zuza psala sama.
00:08:31 Kájo, prosím tě, vezmeš žáčka Tomka a tady Pištu
00:08:34 na dvojku, aby dědek neremcal.
-Jdeš kupovat fáro?
00:08:39 Ne, až příští měsíc. Chybí mi pár tisíc korun.
00:08:50 Hele, mluvil jsem s Endym. Jak padne, tak jdeme
00:08:53 k jogínovi na pivo. Endy má pro nás nějaký kšeft.
00:08:58 Na shledanou.
-Děkuju.
00:09:02 Přišli 3 a dvě měl vedoucí hned pod palcem.
00:09:04 Už sahal i po téhle, jenže já mu řekla...
00:09:07 Dobrý den, soudruhu vedoucí.
-Tak co? Berete ji, nebo neberete?
00:09:11 Já nevím. Já jdu z práce, já jsem ještě
00:09:15 s manželem nemluvila. To víte, to je peněz hroznejch.
00:09:18 Jistě, paní, nic se nemá lámat přes koleno. Příští měsíc
00:09:20 jich tady máme 5.
-Jakých 5? Pokud vím,
00:09:23 tak tohleto jsou jediný 3 pračky, který letos přišly. A pochybuju,
00:09:26 že ještě nějaký přijdou. A vůbec. Tohle je moje kamarádka
00:09:28 a pračku si hned bere. Je to tak?
00:09:32 Dobře, ano. Ale peníze můžu složit až tak za hodinu.
00:09:36 Musím do spořitelny.
-Tak dobře. Potom vás
00:09:39 tady paní Olinka zinkasuje.-Samozřejmě.
00:09:42 Samozřejmě, soudruhu vedoucí. Tak, holka,
00:09:48 skončilo ti praní ve vaně. Konečně.
00:09:55 Rozumíš, Polda chtěl koupit příští měsíc auto. Už nám zbývalo
00:09:59 složit jen pár tisícovek.
-Polda je přece
00:10:02 rozumný chlap, ne? Vydržel to 10 let, tak ještě
00:10:05 pár měsíců počká. A vůbec. Byla jsem přitom, když ti
00:10:08 tuhle pračku sliboval už na Vánoce.-Já vím.
00:10:12 Taky nevím, co řeknu dětem. Těšily se na auto, rozumíš.
00:10:16 Ty seš přece káča. Tak jim řekneš, že je ta pračka
00:10:18 hrozně důležitá, protože se bude prát prádlo, který bude věčně
00:10:21 od oleje, když bude táta spravovat to auto.
00:10:27 No, třeba to bude tak, jak říkáš. -To víš, že bude.
00:10:33 Pane Kunc, dal byste si guláš?
-Ne, děkuju.
00:10:38 Já jo, Jiřinko, a ať je pěkně žhavej.
00:10:42 Copak Jiřinka. Ta má žhavý všechno.
00:10:46 Hlavně oči, kamaráde. Poldo, ta by tě obšťastnila
00:10:49 v takovým kalupu, že bys z toho byl 14 dní marod.
00:10:52 Neboj se, tebe taky. Jenom kdyby ses pořád nepřežíral.
00:10:56 Hele, ty si přijdeš domů a čeká tě lahodný domácí koryto.
00:11:00 Ale co já? Já se musím spokojit s buřtem a kusem chleba.
00:11:04 Já za to nemůžu. Neměl ses rozvádět.
00:11:06 Já se nerozvedl. Se mnou se rozvedla ona.
00:11:09 To je právě podezřelý.
-Pánové, není jak vám.
00:11:13 Žádná kontrola, samý klid a mír,
00:11:16 když hledat zlatý dno, tak jedině u řemesla.
00:11:20 Prosím.
00:11:23 To je pozornost podniku. Tak to hezky do sebe kopněte.
00:11:27 Hele, jogíne, měli jsem sraz ve 4, teď je půl pátý.
00:11:31 Kde máš toho pingla?
-To je celej Endy.
00:11:34 Nejdřív se s lidmi dohodne a potom se někde fláká.
00:11:37 Naštěstí je tady jen na výpomoc, tak že ho k prvnímu vyrazím.
00:11:40 Na to můžeš vzít jed. Ty, Poldo,
00:11:46 já bych od tebe něco potřeboval.
00:11:48 Jo? No, když potkáš někoho, kdo dneska nic nepotřebuje,
00:11:52 ukaž mi ho.-Neříkej, že tam nepočítáte veverky.
00:11:57 Pár pytlů cementu sem, pár pytlů...-Ne, ne, ne.
00:12:00 Jogíne, jestli jde o cement, to je mi líto.
00:12:03 Všechno se hlídá jako u vás. Samá kontrola.
00:12:06 No jo, cement jo, ale vápno ne.
00:12:09 Pár pytlů sem, pár pytlů tam...-Jenže s vápnem už
00:12:12 neděláme. To má dneska samý panel.
00:12:15 Samej panel, samej panel, šup sem, šup tam,
00:12:19 plác na to umělá omítka. Tak v nejhorším
00:12:23 pár pytlů sem, pár pytlů tam...
-Tý je dost.
00:12:26 Dám ti adresu parťáka, který s ní dělá, ne?
00:12:29 Ale ten je neprůstřelnej. Hele, jogíne,
00:12:32 nebuď magor. Kupuj ve stavebninách.
00:12:35 Tringelt, to je něco jiného než rozkrádačka, že jo?
00:12:38 To je fakt. On to myslí pro tvoje dobro.
00:12:41 A my ti pak uděláme za přátelskou cenu melouch.
00:12:44 Zdravíčko, pánové.
-Kde se flákáš? Pamatuj si, Endy,
00:12:48 ty mně budeš pít krev do prvního. Pak sbohem,
00:12:50 žádný na shledanou.
-Hovězí přední.
00:12:54 V guláši se to namarkuje jako hovězí zadní a člověk si
00:12:58 pomalu může začít stavět baráček. A navíc,
00:13:00 když se přitom slušně zachází s kádrama, to znamená,
00:13:03 že se u něj nikdo dlouho nezdrží, tak za chviličku
00:13:06 je takovej pajzl na předměstí slušný rito. Pánové,
00:13:09 já vás zdravím. Podívejte se, abych to dlouho nezdržoval.
00:13:12 Jedná se o 1 kámoše od mýho kámoše.
00:13:15 Chce krb, kamennej, k tomu řádnej komín,
00:13:19 materiál tam má navezenej, za kolik to mám sjednat?
00:13:22 Krb, k tomu komín. To bude nějaký sekání,
00:13:26 připasovat, obklad...
00:13:31 No, 5 000 pro oba. Doba je těžká,
00:13:34 člověk nemůže být lacinej.
-Ale počkej, to je jenom
00:13:38 hrubej odhad. Zbytek řeknem, až to omrkneme na místě.
00:13:40 Tak podívejte se, pánové. Já jsem to zatím sjednal za 6
00:13:44 a 400 jsou z toho pro mě.
-Hele, Endy,
00:13:46 až tě odsud vyhodí, pojď k nám, uděláme z tebe normovače.
00:13:51 Nevyhodí. Já na toho hajzlíka vím příliš mnoho.
00:13:54 Navíc, vaše zaměstnání, pánové, neodpovídá mé kvalifikaci.
00:13:57 Já se loučím.
-Počkej, ty máš nějakou
00:13:59 kvalifikaci?
00:14:01 Pardon, já jsem filozof, 8 semestrů.
00:14:04 Tady můžu aspoň zčásti
00:14:05 nahlídnout do zásadních problémů lidstva.
00:14:08 Hele, pojď k nám. Vodboucháš si svejch 8
00:14:11 a máš problém vyřešenej.
-Pane Mařík, jakej je, podle vás,
00:14:15 smysl života? Že jste mně tak sympatickej,
00:14:21 já vám to prozradím. Splynutí s absolutnem.
00:14:25 V tý větě je obsažený úplně všechno. Poldo,
00:14:28 jako inteligent to chápeš, viď?
-Víš co? Mě do toho netahej.
00:14:33 Já jsem jenom blbej polír.
-Krucifix, mazej roznášet,
00:14:37 musím kasírovat.-Pánové, tomu se mezi náma inteligentama
00:14:41 říká tvrdá realita.
-Poslouchej, ty mě budeš srát
00:14:45 akorát do prvního.
-Každej jsme nějakej.
00:14:51 Navíc, každej máme nějakej svůj čas.
00:14:55 Já vám přeju příjemnou zábavu, pánové.
00:15:00 No, ony přišly jenom 3.
00:15:04 A 2 měl vedoucí pro svoje známý
00:15:06 a tuhletu mně Olina schovala.
00:15:09 Málem se s ním kvůli tomu pohádala.
00:15:12 Tak co jsem měla dělat?
-Co jsi měla dělat?
00:15:18 To snad mohlo chvíli počkat, ne?
00:15:26 Snad jsi mi mohla aspoň něco říct.
00:15:29 Já vím. Já jsem ti nemohla ani zavolat, Olina...
00:15:33 Takže teď se u nás bude od rána do večera prát,
00:15:36 až přijde účet za elektřinu, tak to...
00:15:39 Já snad abych přestal i kouřit, ne?
00:15:42 Můžeš mi na to něco říct?
00:15:45 Já na to vydělám.
-Ty? Jak?
00:15:48 Budu jezdit z volna.
-To je bezvadnej nápad.
00:15:53 To se tam rovnou odstěhuj. Stejně už tě člověk
00:15:55 doma nevidí.
00:15:59 Děkuju ti.
-Prosím tě, za co?
00:16:10 Už se to nedá ani pít.
00:16:24 To jsi nemohla koupit dvanáctku? Se to nedá pít vůbec.
00:16:30 Petře! Jano! Pojďte, umejt, vyčurat.
00:16:34 Děti, pojďte sem. Mám pro vás smutnou zprávu.
00:16:39 Auto nebude. Maminka si koupila pračku.
00:16:44 Pračka přece musí být, když si chcem koupit auto.
00:16:50 To je zajímavý. A pročpak?
00:16:53 Aby se věci, které budeš mít od oleje, daly kde prát.
00:16:58 Já jsem říkala, abyste se šli umejt.
00:17:02 Aha. To je bezvadný.
00:17:14 Copak, páni políři, vám se nechce domů?
00:17:17 Máme ještě druhou šichtu. Čekáme na odvoz. A cože vy
00:17:20 tak pozdě, paní Mařenko?
-Prasklo mi poutko.
00:17:23 Pokud na vás prasklo jen tohle, tak to je dobrý, ne?
00:17:27 Poldíčku. Poldíčku, vy si tak můžete stěžovat.
00:17:31 Mně dnes praskla 1 velká iluze. To je o moc horší.
00:17:35 Co ti prasklo?
-Ale nic.
00:17:40 Koupila pračku. -Kdo?
-Ježíšmarjá, kdo?
00:17:43 Přece moje Jaruš. Koupila pračku. Takže nákup auťáku
00:17:46 se odkládá. Já bych do toho kop...
00:17:49 Počkej, proč nekoupíš ojetý? Hele, máš to i s převodem
00:17:53 a bazar ti za to půl roku ručí.
-Ale mně nejde o to auto.
00:17:56 Mně jde o princip. -Prosím tě, ženská žádnej princip nemá.
00:17:59 Ten má jenom chlap. To seš 10 let ženatej? Vždyť ty mluvíš
00:18:02 jako mlíčňák.
-Když spolu 2 lidi žijou,
00:18:05 mají spolu děcka, tak přece musí mezi nima existovat
00:18:08 nějaká dohoda, ne? Nemůže si někdo sám od sebe
00:18:11 něco rozhodnout.-Ženská si tě vždycky dokutálí, kam chce.
00:18:15 Hele, 10 let. Deset let jí dávám všechny prachy, které vydělám.
00:18:18 Do halíře. Tak snad mám právo říct svůj názor, ne?
00:18:23 Kamaráde, s tím se musíš smířit, nebo se rozveď. -Pánové,
00:18:26 zákazník čeká. Já jsem mu navykládal, že jste přes krby
00:18:29 jedničky, tak doufám, že se ukážete. Je uznalej.
00:18:32 Tak koukej. Zaplatí práci. Teďka.
00:18:37 Počkej, nechej ho. On je dneska nějak mimo figuru.
00:18:40 O těch prachách dáme řeč zejtra.
00:18:42 Jo. Jak říká jeden starej filozof: "Každej dobrej skutek
00:18:45 musí být po zásluze potrestán."
00:18:52 Přesně takový nám včera šlohli ve výčepu.
00:19:00 KŘIK ZA DVEŘMI Ještě jednou a uvidíš!
00:19:08 Tady v tý domácnosti se ani bez pořádný facky neusne.
00:19:12 Prosím tě, proč biješ i Janu? Ta přece za nic nemůže.
00:19:15 Já už mám plný zuby vybavovat se pořád s tím
00:19:18 blbečkem inženýrským pod náma. Kde je zas otvírák?
00:19:23 Na lince.-Pane Kunc, napomeňte trochu ty svoje děti,
00:19:26 ať mi nedupou nad hlavou. Nemůžu pracovat.
00:19:29 Hubu má při tom rozšklebenou jako sysel.
00:19:31 Se mu nediv, je to prý vynálezce. Potřebuje klid.
00:19:34 Tak ať si koupí vilu v Černých Polích. Nebude muset
00:19:36 vynalézat v paneláku. Tohle je barák pro obyčejný lidi.
00:19:46 Blbeček!
00:19:54 Tak a máš to.
00:20:04 HUDBA
00:20:14 Buď kecaj, nebo hudlaj. Já se z toho zblázním.
00:20:23 V životě jsem neměla takové prádlo.
00:20:26 Kdybych já za něco vyhodil 8 tisíc, taky bych to chválil.
00:20:39 Nedávno jsem potkal jednoho známýho.
00:20:43 Ptal se mě: "Čím jezdíš?" Jako by bylo samozřejmý,
00:20:45 že musím mít auťák. Když jsem mu řekl,
00:20:48 že šalinou, tak na mě koukal jako na vola.
00:20:51 On byl chytrej už na intru.
00:20:57 Ten si to uměl zařídit. Měl barák zařízenej, auťák,
00:21:01 zatímco my, s Jarčou, začínali z ničeho. Zapůjčovaní až za uši.
00:21:07 Neboj. Endy zase přihraje nějakej kšeftík.
00:21:12 Vlastně to má moc dobře promyšlený.
00:21:15 My makáme a on shrábne prachy čistá ruka.
00:21:20 Je to grázl.
-Ale chytrej grázl.
00:21:24 Jako ten můj kámoš z intru.
00:21:28 Holt, někdo už má takový štěstí, že se narodí s takovou povahou.
00:21:32 Tys to štěstí neměl. Ty ses narodil jako magor.
00:21:35 Počkej, ty ne? Ty troubo, proto si tě ta tvá vzala.
00:21:38 Kamaráde, přemýšlej o sobě, a ne pořád nad druhejma.
00:21:42 Sto padesát, sto padesát osm padesát.
00:21:46 Já mám čtyřicet devět.
00:21:49 Vyměníme to za stovky, jo?
-Já se bojím. Třeba řeknou,
00:21:53 že jsme ty peníze ukradli.
-Prosím tě.
00:21:56 Lidi kradou, až když jsou velký. A někteří nekradou vůbec.
00:22:00 Třeba táta a máma.
-Já vím, že nekradou.
00:22:03 Ale pak se kvůli tomu hádaj.
-Oni se hádaj kvůli
00:22:06 úplně jinačí věci. A já vím, kvůli který. Hádej!
00:22:10 Táta.
00:22:22 Kolik nám chybí? Myslíš, že to zvládnem?
00:22:25 Do máminých narozenin? Určitě.
00:22:27 Proč chodí takhle pozdě?
-Zeptej se ho.
00:22:35 Ahoj.
00:22:40 Už zase spíš?
-Ahoj.
00:22:53 Kolik chceš knedlíků? Dva?
-Stačí.
00:22:57 To byla dneska fuška. Ten chlap si nechal postavit
00:23:01 krb z metrákovejch šutrů.
00:23:04 Ještě zítra a máme to z krku.
00:23:12 Prosím. Chceš okurek?
-Ano.
00:23:29 Dneska celej den pršelo.
-Já vím.
00:23:34 Naštěstí jsem dělali vevnitř.
00:23:43 Promiň. Já už si musím jít lehnout.
00:23:50 Hele, mám jednoho známýho, takovej mazanej filozof,
00:23:54 kterej kvůli prachům radši dělá pingla.
00:23:57 Ten říká, že lidi, kteří chodí brzy spát
00:24:00 a brzy vstávají, jsou jako skřivani,
00:24:04 a ti, kteří lezou do postele pozdě a pozdě z ní vylézají,
00:24:08 jsou jako sovy. A víš, co seš ty?
00:24:14 Skřivan i sova dohromady, protože ty spíš pořád.
00:24:24 Když seš tak chytrej, tak vymysli, jak to mám dělat.
00:24:29 Co mám vymejšlet, já jsem jen blbej zedník.
00:24:33 V domácnosti se stejně dělá jen to, co vymyslíš ty.
00:24:39 To mě teda podrž. Tak Polda má něco proti pračce.
00:24:43 Víš co? Tak mu jednou předhoď místo večeře valchu.
00:24:46 Dej pokoj. Já chci mít v rodině klid.
00:24:51 Stačí, že to mám obden na talíři.
00:24:54 Měla jsem s tím počkat.
-Počkat? Na co?
00:24:57 Na co čekat? Vzalas ty prachy ze společný kasy, nebo ne?
00:25:01 No tak. Já bych mu to teda vysvětlila.
00:25:08 Vysvětlila. Já bych mu to taky vysvětlila. Dřív to šlo.
00:25:12 To s ním mohl člověk občas i o něčem mluvit.
00:25:15 Teď jenom nadává a pije pivo.
00:25:24 Jaruš, koukni se na sebe do zrcadla.
00:25:27 Děkuju. -Vždyť seš pořád hezká ženská, neblázni.
00:25:31 Copak ho nemůžeš trošku zmáčknout?
00:25:34 Prosím tě, na tohle já už vůbec nejsem. -Ale jdi ty.
00:25:37 Taková mladá. Prosím tě, každý chlap je ve své podstatě
00:25:41 vobyčejnej egoista. Nic víc.
00:25:43 To se chceš do smrti takhle trápit?
00:25:50 Prosím, pivečko.
-A ještě k tomu
00:25:53 dvoje buráky a chceš žlutou?
-Jasně.
00:25:57 Tak žlutou limonádu.
-Tady jsou buráčky.
00:26:00 Díky. Na, jedny jsou pro Janu.-A žlutá.
00:26:06 A hned to zaplatím.
-Kasu dnes drží Endy.
00:26:09 Ale, filozof povýšil, copak to?
-Tě vidím, Poldo.
00:26:13 Tak co? Byli jste s tátou venku?
-Ta moje si usmyslela,
00:26:17 že si bude brát vedlejší služby, takže za mě
00:26:20 ještě udělala chůvu. Koukám, že jogín něco peče.
00:26:23 Jo, to jsou betonáři ze sedmičky. Podle toho, jak to do nich lije,
00:26:27 půjde nejmíň o náklaďák novoportlandskýho.
00:26:30 Jo, brácho, kdyby ses nechal od jogína ojet, tak nemusíš
00:26:32 po sobotách sbírat starý papír.
-S tím mi dej pokoj.
00:26:36 Tak jsem u vás, pánové. Dnes jsem jak zrno hořčičné,
00:26:39 jež v salátu nejmenší je ze všech, ale když jednou vyrostu,
00:26:43 větší budu než ostatní byliny.
00:26:48 Přibližná citace Marek, kapitola čtvrtá.
00:26:50 Devět dvacet, Poldíku.
-To je dobrý.
00:26:54 Děkuju zdvořile.
-Takže těch 8 semestrů
00:26:57 ti konečně k něčemu je, viď?
-No to víš. Dneska kasírtašku,
00:27:00 zejtra hospodu. Aspoň tady s Jiřinkou zjistíme, o kolik nás
00:27:04 ten holomek bral za ty léta na tringeltech, viď?
00:27:06 Co tatínek, poslouchá?
-Občas zlobí, ale jinak to ujde.
00:27:10 Takže my už taky musíme jít. Takže na shledanou.
00:27:14 Ahoj Kájo. Pojď.-Ahoj Poldo.
-To pivo, pane Kunc.
00:27:17 Na shledanou.
00:27:20 Jo, člověk musí být blbej, aby na něj štěstí sedalo.
00:27:24 Jiřinko, ještě jedno.
00:27:26 Už se to nese, pane Mařík.
00:27:28 Víš, v dopravě se slušnost taky moc nenosí.
00:27:34 To máš stejný jako v kšeftě.
00:27:37 Dobře proříznutá huba ja základní pilíř odolnosti
00:27:41 vůči stresu. V těch jsem my, ženský,
00:27:45 od chvíle, kdy se ráno probudíme.
00:27:52 Musím se na něj posilnit.
00:27:55 Hele, nic mu neříkej! Neboj se, ono se to časem
00:27:58 rozfouká.
-Rozfouká...
00:28:03 Já nevím, že my, ženský, máme od přírody takovou
00:28:07 pitomou náturu. Stačí nám kus chlapa,
00:28:11 zdravý děti a jsme spokojený.
00:28:19 Já vládnout cizími řečmi jako ty,
00:28:22 tak procestuji celej svět. Ty, poslouchej,
00:28:27 jak se řekne svět německy?
-Die Welt.
00:28:33 Celej bych ho projela. Celej.
00:28:37 Ten tvůj die Welt. My si musíme spolu vyrazit.
00:28:42 My si musíme vyrazit. Hele, víš co?
00:28:45 Pojedeš se mnou na naši podnikovou chatu.
00:28:48 Já ti tam narazím nějakýho mužskýho.
00:28:51 Ať Polda žárlí.-Jo? Tak s tím by pohnulo akorát,
00:28:55 kdyby neměl v lednici dost piva.
00:28:58 Nech bejt. To by s ním pohnulo.-Ale ne.
00:29:02 Někdy jsem ráda, že toho moc nenamluví.
00:29:07 Taková tichá rodinka, co? Vy si žijete.
00:29:10 Žijeme.
-Kašlu na takovej život.
00:29:18 HLASY ZA DVEŘMI
-Ahoj, mami.
00:29:21 Ahoj. Tak co? Jaký byly zvířátka?
-Byly tam krásný opičky a želvy.
00:29:26 A byl tam 1 pavián, co vypadal jako ten vynálezce,
00:29:30 co pod námi bydlí, že tati?-Jo, jo.
00:29:33 Máme návštěvu?
-Jo, Olina je tu.
00:29:36 Tak honem do koupelny. Umejte si ruce, už je pozdě
00:29:38 a dostanete večeři, jo?
00:29:42 Ahoj, to jsou k nám hosti.-Poldo,
00:29:45 poslouchej, pojď sem.
-Copak?
00:29:49 Pojď sem. Hele, jestli ty budeš tejrat moji kamarádku,
00:29:55 tak máš co do činění se mnou, to ti povídám. -Já?
00:29:58 Vo co de?
-Vo co de? Člověk ti tady
00:30:00 pracně sežene pračku, málem se pohádá se šéfem,
00:30:04 přijde o místo a ty pak nakonec vrčíš, že jsem ti prodala
00:30:08 nějakej šmejd.
-Koukám, že seš informovaná.
00:30:13 Víš co, nestarej se o to.
-Starat se budu.
00:30:18 Tady si dej panáka, hezky se se mnou napij
00:30:21 a dobře poslouchej, co ti teď povím.
00:30:23 Dobře. Už jsem takovýhle ucho.
00:30:26 Ale nejdřív si skočím koupit cigarety naproti.
00:30:30 Hned se vrátím.
00:30:32 BOUCHNUTÍ DVEŘMI
00:30:37 Olino, já jsem ti říkala, aby ses mi do toho nepletla.
00:30:40 Prosím tě, buď klidná. Nech to na mně.
00:30:43 Vidělas, jak odešel? Podívej se.
00:30:46 Dopijeme s Poldinkem tuhle lahvinku
00:30:49 a usmíříme se.
00:30:53 Ženský, to je složitej mechanismus.
00:31:07 V mý rodině je něco zfušovaný.
00:31:14 Jinak by si na mě nepřivedla tu zmalovanou kozu, ne?
00:31:20 Ta zmalovaná koza mě...
00:31:24 ...mě bude poučovat, že nemám bejt na Jaru zlej.
00:31:30 Hele, já jsem vobyčejná lopata,
00:31:34 ale já nesnesu, aby ze mě někdo dělal vola.
00:31:38 To ne. A když je něco zfušované, jdu od toho, konec.
00:31:47 Stejně schlípneš a půjdeš v ponožkách domů,
00:31:49 aby tě ta tvoje Jaruš náhodou neslyšela.
00:31:54 Jiřinko, vem mě k sobě domů.
00:31:59 Na to jsi měl přijít dřív. Než se ke mně nakvartýroval
00:32:02 tamhle ten.-I s knihovnou. 3 tisíce svazků. Slušný majetek.
00:32:11 Tak jez, Poldíčku, nebo netrefíš domů.
00:32:14 Poslouchej, taky tě ta tvoje Jaruš bije?
00:32:21 Tak hele, ona je na rozdíl od tebe nóbl, rozumíš?
00:32:26 Umíš německy? Neumíš. Máš maturitu? Nemáš.
00:32:32 Ne, počkej, nic si z toho nedělej.
00:32:35 Já taky nemám maturitu.
00:32:40 Ale pozor. Když se rozzlobím, to umím bejt parádně zlej.
00:32:46 Je to pravda, Kájo?
-Je. Když něco dělá Polda,
00:32:49 tak to dělá poctivě.
-Poslechněte, lenoši.
00:32:53 Láska je dar sebe sama.. Jen ten ji pochopí,
00:32:58 kdo jí obětuje část sebe. Kdo bude bojovat,
00:33:01 aby ji zachránil. Kdo bude snášet strádání,
00:33:04 aby ji zkrášlil. Mimochodem, ten jogín tě za těch 5 roků,
00:33:08 co tady děláš, obral na tringeltech o 110 tisíc.
00:33:12 Teď jsem to vypočítal.
-Pane bože, o tolik?
00:33:15 Mezi slepejma je vždycky jednookej králem.
00:33:17 A může bejt až do smrti, pokud se vyhne těm,
00:33:20 který mají obě oči, rozumíš? Aspoň vidíš, Poldíčku,
00:33:23 kam to vede, když se iniciativa předá do nesprávnejch rukou.
00:33:28 Lacinej optimismus. Ten přijde vždycky nejdráž.
00:33:31 Podívejte se, přátelé. Připijme si na zdraví snílků
00:33:35 bez fantazie. Ať přestanou být nebezpeční, ne?
00:33:39 To se týká i nás, Poldo. Nás všech.-Jdeme domů.
00:33:42 Cože? Sedni! Já abych šel domů?
00:33:46 Nikdy. Endy,
00:33:52 2 flašky vodky na mě.
00:34:04 Poldo, vstávej.
-Co?
00:34:10 Já jdu s dětma za babičkou. Oběd máš v troubě
00:34:13 a nezapomeň, prosím tě, zavřít vodu, až pračka dopere.
00:34:18 Když stála 8 papírů, ať si zavře vodu sama.
00:34:22 Poslouchej, já nemám chuť se s tebou hádat.
00:34:24 Snad tě neubude, když votočíš kohoutkem. -Ubude!
00:34:28 Přestaň mě laskavě programovat.
00:34:31 Ty si namačkej knoflík do toho svýho plechovýho křápu.
00:34:34 Mně dej pokoj.
00:34:39 Děti, běžte dolů a počkejte na mě. Já hned přijdu.
00:34:56 Poslouchej.
00:35:00 Ty si vodskočíš koupit cigarety a vrátíš se ráno. Dobře.
00:35:03 Mě nezajímá, kde jsi byl. Mlčím. -No jasně.
00:35:06 Tebe totiž nikdy nezajímalo, kde jsem byl, co jsem dělal.
00:35:09 Já tě totiž vůbec nezajímám. Už dávno.-Prosím tě,
00:35:12 co se ti zase stalo?-Nic se mi nestalo. Jdete mi všichni
00:35:15 na nervy. Ty i ta tvoje Olinka. Postěžovala sis, co?
00:35:20 Že tě Polda Kunců tejrá. Takovej gauner,
00:35:23 kterej se jenom fláká a nic nedělá.-Ale dělá.
00:35:25 Třeba včera celou noc, že jo?
-No co. Vadí ti, že žiju, co?
00:35:29 Ty si žiješ, ty jo. Ty jdeš ze šichty do hospody
00:35:34 k jogínovi na pivo. Co já? Já přijdu ze šichty,
00:35:37 vařím, peču, smažím, žehlím, peru.
00:35:41 To je dokola. Copak to se dá? Ty přijdeš domů, řekneš mi ahoj,
00:35:45 otevřeš si další pivo. Sedneš si k televizi.
00:35:48 A to ti ještě vadí, že já jsem unavená.
00:35:51 Copak tohle je nějaký život? To ti nedošlo, že toho můžu mít
00:35:53 taky jednou dost.
-Ne, já jsem jenom blbej polír.
00:35:57 Mně nemůže nikdy nic dojít. Ale tobě už mělo dávno dojít.
00:36:01 Ty jsi inteligent. Tobě mělo dojít, že já...
00:36:04 ...já se tady cítím jako prašivej pes, rozumíš?
00:36:07 Ano, jako prašivej pes, protože se mnou se tu zachází
00:36:09 jen jako s mašinou na vydělávání peněz. Lidskýho slova
00:36:13 jsem od tebe neslyšel už ani nepamatuju. Kolikrát ses mě
00:36:15 zeptala, co třeba dělám, nebo jaký mám trable.
00:36:19 Na to teď nemáš co říct. Nebo ti přinesu 4 tácy.
00:36:22 Vysolím na dřevo. Co ty na to řekneš? Jsem unavená.
00:36:25 Musím jít spát. Já toho mám dost, rozumíš? Já!-Fajn.
00:36:29 Tak kdybys šel náhodou pryč, tak, prosím tě, nezapomeň
00:36:32 zavřít tu vodu, jo?-A ty si nezapomeň postěžovat mamince.
00:36:40 Voda už je. A ty teď pěkně popořádku řekni, jak to vlastně
00:36:43 všechno bylo.-Olino! Tam máš plnej krám lidí
00:36:47 a ty se tady vybavuješ.
-Tak tam pošlete učeňkyni.
00:36:50 Nebo tam jděte jednou sám. Tady jde o lidskej život,
00:36:53 soudruhu vedoucí.
-Děvčata, tak pojďte.
00:36:56 Šup, šup. Pojďte.
00:37:02 Pozve je na kafe a ony si pak myslej, že tady můžou mít
00:37:05 lehára. Povídej, jak to bylo? Odešel, nic si sebou nevzal...
00:37:09 Akorát dnes si poslal pro pár věcí kamaráda.
00:37:13 Karla. Znáš ho.
-Počkej, co vkladní knížka?
00:37:19 Nebo peníze v hotovosti? Ty si nevzal?
00:37:23 Tak to je jasný. To je v tom ženská. Odstěhoval se k ní.
00:37:26 Ale ne. Bydlí prý na podnikový svobodárně.
00:37:30 To je klamný manévr, prosím tě. Hele,
00:37:34 napřed musíš okamžitě vybrat vkladní knížku.
00:37:37 Celou. Potom si necháš potvrdit, že s tebou nebydlí
00:37:41 ve společný domácnosti. To je strašně důležitý.
00:37:44 Neboj se. Byt bude tvůj, protože máš děti.
00:37:47 Mimochodem, už se tě na něj ptali?-Jo.
00:37:50 A co jsi jim řekla?
-Že je na montáži.
00:37:53 To je chytrý. To jsi udělala dobře. Hlavně žádný drama.
00:37:57 To nemůžeš dramatizovat. Tak, podívej se.
00:38:00 Teď si počkáme, až podá Poldíček žádost o rozvod
00:38:04 a pak ho u soudu pěkně oškubeme, ptáčka.
00:38:08 Olino, prosím tě. Já se nechci rozvádět.
00:38:14 Endy, co je to tu za novotu? Vem si tu pitomost.
00:38:17 To není žádná pitomost. To trhala Jiřinka. Celý dopoledne.
00:38:23 ZPĚV JIŘINKY
00:38:33 Hele, včera byla na sedmičce kriminálka. Vzali 2 hošany,
00:38:38 odvedli je s sebou.
-Já vím. Taky jogín tu chybí.
00:38:42 Ty, Endy, co je s jogínem? Je marod?
00:38:46 Jo, pánové, to už říkal 1 velkej státník ve starověku.
00:38:50 Roztočil mlýny. Přišli 2 chlápci, 1 byl v uniformě, odvedli ho.
00:38:54 Já to tady teď vedu. Jste s něčím nespokojeni?
00:38:57 Ne, v pořádku.
-No tak.
00:39:01 Počkej, to je pravda, že jogín byl podvraťák
00:39:04 ale kvůli tomu ho práskl?
00:39:11 Prosím tě, kdo?
00:39:18 Je tedy fakt, že mu občas vyhrožoval, ale přece... Co?
00:39:22 Vždyť dělali vedle sebe jako ty a já.
00:39:27 Snad jsou v životě nějaký hodnoty, ne?
00:39:32 Ale do háje, hodnoty. O hodnotách bych ti teď
00:39:34 mohl vyprávět nejvíc já. Deset let můžeš žít
00:39:38 vedle nějakýho člověka a nepoznáš ho.
00:39:40 Hodnoty. Tohle jsou jediný pravý hodnoty
00:39:44 podle mýho rozumu. Jediný hodnoty, který mám. Nebo ty,
00:39:47 nebo tady Pišta.-Nejspíš jsi nevěděl, že máš hodnoty, co?
00:39:53 Proto ti dal podnik kavalec na ubikaci, abys mohl
00:39:56 ty svý hodnoty využít.
-To sa možná hovorí
00:40:00 ĺen u vás. Ale u nás v Šamoríně sa hovorí, že dobrý cikán
00:40:05 je ĺen vtedy dobrý cigán, keď má viace ako 4 decka.
00:40:11 Pišta je filozof.
00:40:17 Copak to jde? Sebrat se a ulétnout od rodiny
00:40:21 jako z holubníku? A ty si klidně obaluješ řízky.
00:40:27 Svatá prostoto.
-A co mám dělat?
00:40:31 Mám přestat vařit?
-V tom chlapovi bylo
00:40:34 vždycky něco, na co si musí dát ženská pozor.
00:40:38 Už ten jeho paličatej pohled.
00:40:42 Holka, kam tys dala oči? Tys mohla udělat terno.
00:40:48 A ty si vezmeš Poldu Kunce z Králova Pole.
00:40:51 Z rodiny, která obědvá vepřovou s knedlíkem a se zelím
00:40:55 a k tomu švestkovej kompot.
00:41:01 Tak už toho, prosím tě, nech. A řekni mi konečně,
00:41:04 co budeš dělat?
-Já nevím.
00:41:09 Nu co, usmažím řízky, pak si půjdu na hodinku lehnout,
00:41:13 protože jezdím. Bolí mě hlava, tak si vezmu ještě 1 prášek.
00:41:22 No, to je přesně to, co potřebuješ.
00:41:25 Tramvaj a prášek.
00:41:30 No dobře. Tak se za ním vypravím já.
00:41:35 A najdu si ho, kdyby se ztratil třeba do pekla.
00:41:39 Mami, to mi přece neuděláš.
-Ale to si piš, že jo.
00:41:42 Kvůli tomu, aby měl o pár měsíců dřív auto,
00:41:45 nebude ničit mou dceru.
-Mami, prosím tě.
00:41:47 Ty mysli na děcka, jo? A já si ho podám, že se mu strachy zježí
00:41:51 všechny odznaky, co nosí za tím svým tralaláčkem.
00:41:54 Mami, prosím tě, to nemá žádnou cenu.-Ale to si piš, že jo.
00:41:58 Aspoň budou v tom jeho podniku vědět, co tam mají za jedničku.
00:42:10 Tak, mládenci, učešte se trochu.
00:42:13 Srazte se dohromady. Soudruhu Kunci,
00:42:16 vy si stoupněte doprostřed. Větší, dřepněte si.
00:42:23 Ještě vyměnit ksichty, chlapi.
00:42:25 Moment, skočte někdo pro starýho Komárka. Pišto, běž!
00:42:29 Ja? Však on nieje v brigádě.
-Maká s námi? Maká.
00:42:32 A dělá dobře, ne? Tak má aspoň fotku.
00:42:34 Padej. Moment, hned to bude.
00:42:38 Tak já si vás zatím trochu vyzpovídám.
00:42:46 Jedna, dva. Soudruhu Kunci,
00:42:49 jak to děláte, že jste vyhráli oborovou soutěž kvality
00:42:52 již třikrát za sebou?
-No, makáme.
00:43:00 Ostatní přece také nezahálejí.
-To já nevím.
00:43:09 Tak já se vás zeptám jinak. Co, podle vašeho názoru,
00:43:13 má největší vliv na kvalitu práce?
00:43:17 Heleďte, lidi musí na vlastní kapse poznat,
00:43:21 že se jim vyplatí makat. U mě se za fušeřinu neplatí.
00:43:27 Tady vám to můžou chlapi potvrdit, že jo?
00:43:29 Je to tak.
-Ano. Takže všechno je v lidech.
00:43:34 Za všemi problémy se nám ukrývají lidé.-Pane redaktore.
00:43:39 Věřil byste tomu, že tento vzorný pracovník
00:43:42 nechal svoji ženu se 2 dětmi na holičkách?
00:43:45 A víte proč? Protože si koupila pračku. Aby nemusela prát
00:43:49 tu jeho špínu v rukách. Jen si to tam natočte.
00:43:53 To bude lidi zajímat, jak chlap zničil vlastní ženu
00:43:56 pro mizernej auťák.
-Kdo vás sem pustil, kricifix?
00:44:00 Tak nám nejdřív řekni, jak jsi vyplavil kvartýr.
00:44:03 A pak, jak ses vypařil jako smrad.-Heleďte, matko,
00:44:06 vždyť se tolik nestalo.
-Tak ono se tolik nestalo.
00:44:09 Jenom to, žes nechal Jarče na krku 2 malý děcka.
00:44:12 Hergot, nerad překážím. A jsem svobodnej člověk.
00:44:15 No to je výborný.
00:44:18 V kvartýru kapou kohoutky. V koupelně je uvolněná vana.
00:44:21 A kluk má 2 pětky. Z češtiny a z dějepisu.
00:44:24 Holka má zánět středního ucha a on je svobodnej člověk.
00:44:27 Ty prevíte, moje děcko polyká prášky. Tenká je jak tyčka.
00:44:32 S kruhama pod očima neví, kam má dřív vlítnout.
00:44:35 A ty? Ty tady blafáš do mikrofonu a po večerech
00:44:38 leješ do sebe pivo. To máte parťáka!
00:44:44 To byste se nestyděl? O takovém člověku natáčet do rádia?
00:44:49 Natočte to o ní. To bude to pravý malinový.
00:44:52 Čerodějnice jedna!
-Já ti dám, ty jedničko.
00:45:01 Tak. Ještě ne.
00:45:12 Už!
00:45:18 Dalo nám to fušku to stihnout.
00:45:20 To máš pravdu. S narozeninama ještě nikdo
00:45:23 nedokázal pohnout. Kde jste vzali tolik peněz?
00:45:29 Sbírali jsem starý papír a tak.
00:45:32 Já zase chodila za tátou, aby mi dal na zmrzlinu.
00:45:37 Děkuju.
00:45:46 Já vám musím něco říct.
00:45:51 Já jsem vám lhala, když jsem říkala,
00:45:54 že je táta na montáži. On od nás odešel.
00:46:00 A proč?
-Já nevím.
00:46:05 Tak proč za ním nejdeš, aby ti to řekl?
00:46:15 Všechno bude dobrý.
00:46:17 Všechno bude zase dobrý, ale musím spolu
00:46:21 držet pohromadě. Jo?
00:46:25 Mami, já jsem to celou dobu věděl.
00:46:31 Co jsi věděl?
-Že táta není na montáži.
00:46:36 Že od nás opravdu odešel. A taky vím proč.
00:46:40 A proč?
-Kvůli tý pračce.
00:46:45 ZVONEK
00:47:01 Ahoj.-Ahoj, Kájo.
-Můžu dál?
00:47:03 Jistě. Pojď dál.
-Neboj se, já jen na chvilku.
00:47:09 Polda pořád bydlí na svobodárce, víš?
00:47:14 Občas spolu zajdeme na pivo.
00:47:17 Jo, slyšel jsem, že prej ti snad tečou kohoutky
00:47:21 a taky že se ti občas vyklá vana. Tak jsem přišel...
00:47:25 Poslouchej, Kájo, že on tě poslal Polda?
00:47:28 Ne, na to je Polda příliš hrdej.
00:47:33 Nakonec, dělám to ze svý vůle, dobrovolně.
00:47:36 Jsem přece svobodnej člověk, ne?
00:47:39 Víš co, já ti udělám kafe.
00:47:49 Dobrou noc.-Dobrou, Petruško. Zítra přesně.
00:47:58 Dobre sem to spísal. No, že som to dobre spísal.
00:48:03 A eště jí trepnem jednú po papuli.
00:48:06 Dvě jí trepnem.-Jdi do háje. Pořád se jen vytahuješ.
00:48:11 A když přijde na věc, tak za ní běháš jako blbej.
00:48:15 Ty by si zasluhoval jednu po papuli.
00:48:17 Seš chlap? Pišto, sakra.
00:48:21 Máš pravdu. Ale vieš, keď som tam bol pred týžďnom,
00:48:26 vieš, čo mi povedala? Že z dialky vyzerám ako človek.
00:48:31 No, ukaž?
-Tak čo?
00:48:34 No, trepnem ji tri po papule a bude.
00:48:36 Tak, Poldo, poslední várka. Budeme končit.
00:48:40 Endy, tady se podívej, jakou cenu má člověk.
00:48:46 Člověče, ty začínáš mluvit jako bible.
00:48:49 Starej zákon. Poslouchej, přesně to zní takhle:
00:48:54 "Vše pomíjí, jakou cenu má člověk?"
00:49:01 Chcete to spočítat, nebo vám to mám napsat na futro?
00:49:04 Jak chceš.
00:49:21 Endy, proč jsi prásknul jogína?
00:49:27 Podívej se, Poldo. Smysl života spočívá v činu.
00:49:31 Když něco uděláš, protože víš, že to prostě musíš udělat,
00:49:35 že nemáš jiný východisko. U někoho to vyjde načestno,
00:49:39 u někoho to vyjde jako slušnej podraz.
00:49:41 To záleží na tom, jak seš silnej člověk.
00:49:44 Seš pěknej hajzl, Endy.
-Já nejsem silnej jako ty, Poldo.
00:49:48 Taky vůbec nejsem příklad do čítanek.
00:49:53 To teda nejsi.
-Hele, jestli ti můžu
00:49:57 něco poradit, vrať se fofrem domů k mamině a k děckám, jo?
00:50:01 Než se ti tam nastěhuje nějakej kamoš.
00:50:05 Cože?
-No ne, to ti říkám jen proto,
00:50:08 že my dva spolu můžem ještě vydělat slušný prachy.
00:50:27 Co je s tebou? Zas ty prášky, co?
00:50:32 Jsem hrozně utahaná.
-To já znám. To jsou nervy.
00:50:42 Nějaký trable doma?
-Ne.
00:50:46 Akorát Petr se popral ve škole.
00:50:51 Poslouchej, víš co? Nabal v sobotu děcka do teplýho,
00:50:58 uvař jim termosku čaje, já je vezmu na ryby.
00:51:02 No co? Budeš mít klid, vyspíš se, to potřebuješ, ne?
00:51:07 No jo, ale přece vás nebudou obtěžovat celej den.
00:51:11 Prosím tě, za světla jsme zpátky.
00:51:13 Jenom pozor, aby to nedopadlo jak s tou Havlíčkovou.
00:51:17 Co je s Havlíčkovou?
-Vždyť přece ji znáš, ne?
00:51:21 Má smrťáka. Taky šla řídit utahaná,
00:51:27 vožrala jí vlítl pod vůz a nestačila vyhodit brzdy,
00:51:30 už ho rabovala. O 5 metrů dál než měla.
00:51:34 A teď se to vyšetřuje. Bacha!
00:51:38 Pane Hadrbolec! -No.
-Koupil byste pračku?
00:51:43 Je skoro úplně nová.
00:51:50 Ty ses zbláznila, ne?
-Nezbláznila.
00:51:53 Dám vám ji lacino.
-Chudinko.
00:51:58 Já vím.
00:52:04 Sakra, Pišto, nechrápej.
-Čo je pán polier?
00:52:10 Co by bylo? Řežeš. Přitom, podívej se,
00:52:14 seš v nóbl putice.
-Ale pivo si dáte?-Jo.
00:52:20 Endy, pivo sem.
-Poldo, musíš rychle domů.
00:52:24 Co se děje?
-Jarča prodává pračku.
00:52:27 Hergot, jak to víš?
-Jak to vím. Vždyť jsem ji
00:52:30 vlastnoručně odpojoval. Už má dokonce kupce.
00:52:33 Krucifix, co jsi dělal v mým kvartýru?
00:52:36 Počkej, nezakázals mi to.
-Protože jsi mi o tom
00:52:40 neřekl. Ty mizero!
-Ale počkej...
00:52:43 Bylo by tady 1 volné pivo, pane Mařík. Dáte si?
00:52:54 To má člověk z toho, že je věrnej, hodnej a blbej.
00:52:58 Prosím ťa, čo skuhíňaš? U nás v Šamoríně
00:53:02 už by si mal vreckový nožík pod hrdlom.-Jdi do háje
00:53:05 s tím tvým Šamorínem pořád.
00:53:27 Ahoj.
-Ahoj. Ty už jsi doma?
00:53:39 Ahoj.
-Ahoj tati.
00:53:41 Máma je v koupelně.
-Já vím, já jsem si všiml.
00:53:44 Utřete si ruce a běžte na chvilku do svého pokoje.
00:54:07 Kam jsi dala pračku?
-Co? Jo, pračku.
00:54:10 Prodala jsem ji.
-Komu?
00:54:14 Tomu inženýrovi pod náma.
-Cože?
00:54:21 Tomu blbečkovi? Za kolik?
00:54:25 Za 4 tisíce.
-Počkej, opakuj to, za kolik?
00:54:31 No jo, za 4 tisíce. Dal mi to na ruku, hotově.
00:54:35 Jo, 2 tisíce mi půjčila Olina a 2 tisíce ti dám
00:54:38 příští týden z výplaty.
-Ježíšmarjá,
00:54:43 vždyť to byla nová pračka z dovozu.
00:54:48 Seš normální? To jsi mi nemohla něco říct? Poradit se se mnou?
00:54:52 Nebyl jsi doma.
00:54:57 Chvíli počkám, ne?
00:55:00 Já se zblázním. Za 4 tisíce. Takovou pračku z dovozu.
00:55:05 Já vlastně ten krb dělal zadarmo.
00:55:09 A to všechno ta koza zmalovaná.
00:55:12 Může mi někdo z vás říct, co se tady děje?
00:55:15 To jen manžel mé kamarádky. Té s tou pračkou, co tady byla.
00:55:19 Pane vedoucí, buďte tak laskav a nechte nás chvíli o samotě.
00:55:24 No, prosím.
-Děkujem.
00:55:27 Tak, Olinko, abysme byli vyrovnaní.
00:55:32 Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm...
00:55:37 Ale já jsem to půjčila Jarce, ne tobě.
00:55:40 Jarka si to půjčila a já ti to vracím.
00:55:42 Hergot, to je normální, ne?
00:55:45 A to ti říkám. Jestli ještě někdy budeš strkat nos do našich věcí,
00:55:48 vobtisknu ti hubu do cementu, jak to dělají v Hollywoodu.
00:55:52 Jedenáct, dvanáct, třináct, čtrnáct...
00:56:01 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
00:56:07 Ahoj mami.
-Ahoj.
00:56:14 Co to máte?
-To koupil táta.
00:56:17 A říkal, že se do toho všichni vejdem a budeme s tím jezdit
00:56:19 po přehradě.
-Pojď to zkusit.
00:56:44 Ahoj.
-Ahoj.
00:56:48 Ty jsi nebyl v práci?
-Ne, vzal jsem si dneska volno.
00:57:12 Unavená?
-Dej mi napít.
00:57:24 V kolik vstáváš?
-Jako normálně.
00:57:37 Buď kecají, nebo hudlají.
00:57:43 Titulky: Bohumila Červinková
Televizní inscenace o jedné rodinné „bouřce“, kterou rozpoutá nepodařená koupě pračky (1984). Hrají: L. Mrkvička, E. Gorčicová, S. Peková, L. Tokoš, letošní jubilant M. Donutil a další. Scénář J. Křenek a P. Tuček. Kamera V. Myslivec. Režie V. Štursa
Poněkud únavný pracovní i domácí stereotyp rodiny se dvěma dětmi a zaměstanou ženou (řidička tramvaje) se naruší „bouří“ kolem koupě pračky. Zároveň tato krize vede i ke katarzi vztahů, postojů a přístupu k životu.
