Rodinný příběh, ve kterém včasný zásah sociální pracovnice zachrání sedmiletého chlapce před neadekvátní výchovou nevlastním otcem. ### Režie: Rudolf Tesáček. Scénář: Jaroslav Štěpaník, Jiří Pavloušek. Hrají: Pavel Bartůněk, Zdeněk Černín, Daniel Dítě, Martin Havelka a další.
00:00:21 Prudká bouře zahnala loď na skalisko.
00:00:24 Loď se roztříštila a Gulliver se zachránil na člunu.
00:00:29 A pak se člun převrhl a Gulliver plaval,
00:00:32 tak dlouho, jak ho osud vedl až ucítil pevnou půdu pod nohama.
00:00:39 Byl nesmírně unaven.
00:00:41 Lehl asi do trávy a usnul tvrdým spánkem.
00:00:45 Spal dlouho, více jak devět hodin.
00:00:47 Když se probudil, bylo už světlo.
00:00:50 Gulliver se pokusil vstát, ale nemohl se ani hnout.
00:00:55 Zjistil, že má nohy i ruce přivázané k zemi.
00:00:59 Cítil řadu tenkých pout přes celé tělo.
00:01:03 I vlasy měl přivázané k zemi, takže se mohl dívat jen vzhůru.
00:01:08 Spoutaného Gullivera pak převezli k císařskému dvoru.
00:01:14 Tam ho prohledali dva důstojníci a udělali soupis všeho, co viděli.
00:01:18 Gulliver dostal přezdívku jako muž.
00:01:23 Jsem královna, musíš mě poslouchat.
00:01:26 Ty jsi královna? Ty jsi královna jen liliputů.
00:01:32 -Já jsem člověk hora.
-Já chci být také člověk hora.
00:01:36 Ty chceš být člověk hora? Ty taková malinká.
00:01:45 Ty nemůžeš být člověk hora.
00:01:50 A teď musím Gullivera svázat.
00:01:57 Lehni si!
00:01:59 Nalevo nebo napravo nebo na břicho,
00:02:02 Na záda.
00:02:06 Zavři oči.
00:02:55 Co blbneš? To jsou tátovy figurky.
00:02:59 Kdybys mně uvařila radši hroší kaši.
00:03:07 Naši!
00:03:31 Klárko, co jsi to udělala?
00:03:34 Ty jsi taková pitomá, co s tím budeme dělat?
00:03:57 To jsme, nasmáli.
00:04:00 Co je? Co jste tady vyváděli?
00:04:05 To snad není pravda. To jsou moje plesové šaty.
00:04:10 -Co jste tady dělali?
-Nás přepadli liliputi.
00:04:16 Já ti dám liliputy, že si 14 dnů nesedneš.
00:04:19 -Co je ji?
-Klárko, slyšíš?
00:04:25 KAŠLE Ona se dusí.
00:04:27 HUDBA
00:05:04 Taková kravička, by se ti, nelíbila?
00:05:07 PÍSKÁNÍ
00:05:14 -To je sní, tak vážné?
-Máte tam zprávu z nemocnice.
00:05:27 Dítěti hrozí oslepnutí.
00:05:33 Jak jste to mohli dojít, tak daleko!
00:05:36 Co na tom odboru vlastně děláte?
00:05:40 Šéfe, zase tady nemám párátky. Ty lidi snad to žerou.
00:05:46 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:05:49 -Vy jste tady vedoucí?
-Ano. Čím mohu sloužit?
00:05:54 Vy už 4 měsíce neplatíte výživné na dítě.
00:06:00 Já žasnu, jak to máte dobře spočteno.
00:06:03 Kolik to dělá?
00:06:04 Nechte si ty srandy. Jsem ze sociálního odboru.
00:06:07 Ze sociálního? A to všechny ty sociální pracovnice
00:06:15 chodí bez podprsenky?
00:06:24 Ale já nejsem Šmerda.
00:06:31 Tady ten příspěvek na výživu, nezdá se vám to málo?
00:06:35 Soudruhu vedoucí, ti rodiče dostali nedávno
00:06:38 pokutu za záškoláctví kluka.
00:06:40 To jim budeme z druhé škatulky vracet?
00:06:43 My tady nemůžeme dělat žádné škatule hejbejte se.
00:06:46 Předpisy platí i pro vás.
00:06:55 -Co je to za pozvánku?
-Pro Havlíčka.
00:06:58 Havlíček? Není to náhodou ten váš soused?
00:07:03 -Proč mi to sem dáváte?
-Protože to pokračuje.
00:07:09 Máte pro to nějaké podklady?
00:07:12 Zprávu ze školy, vyjádření třídní učitelky nebo lékařky?
00:07:16 Psychologická poradna?
00:07:18 Tady přeci nejde o podklady. Ten kluk je doma nešťastný.
00:07:22 Podle vás se začneme řídit dojmy
00:07:26 to je ta nejjistější metoda, jak někomu ublížit.
00:07:40 Nežije si ten tvůj chlapec špatně. Poděkuje ti vůbec někdy?
00:07:46 -To víš, má teď moc učení.
-Takže nezbývá čas.
00:07:52 To musí být hodně vysoká škola, když ji studuje 8 let.
00:07:56 Tak nějak.
00:07:58 Moment, prosím.
00:08:06 Co Jana? Zvykl sis na ni trochu? Vždyť mně připadá,
00:08:11 že ta holka nedostane
00:08:13 rozum dokonce života.
00:08:15 Dneska ses zase předvedla.
00:08:17 Poslouchej, co to má pořád s těmi vašimi sousedy?
00:08:19 S těmi Havlíčkovými?
00:08:24 To nesmíš brát vážně. Má toho malého Jakuba strašně ráda.
00:08:29 To je tím, že vyrůstala sama.
00:08:32 Kolikrát to u nás vypadalo jako v mateřské školce.
00:08:34 Přivedla kdejaké děcko z ulice.
00:08:37 Vážně, jsou tam u těch Havlíčků nějaké problémy?
00:08:42 Jo já vážně nevím.
00:08:46 Jo, barevný.
00:08:49 Děcka už se hrozně těší.
00:08:52 Co Jakub, Jak spolu vycházejí?
00:08:55 -Jako s tátou, dobře.
-A Klárka má maminku.
00:09:00 Buď ráda, že ti to tak vyšlo.
00:09:02 Máš rodinu, jakou sis přála.
00:09:05 Ale tvoje Jana na tom má jiný názor.
00:09:10 HUDBA
00:09:29 -Ahoj mami!
-Ahoj.
00:09:41 Tak jsem si myslela, jak si nepochutnám
00:09:43 na ty večeři, co jsi tak slibovala.
00:09:46 Takže zase zapikané brambory, co?
-Víš mami, já jsem si...
00:09:51 S večeří si nedělejte starosti. Já jsem se ještě nepředstavil.
00:09:57 Tomáš Jedlička. Ve škole mi říkali stromeček.
00:10:01 Tak, co by to mohlo být? Maso dvou barev...
00:10:11 -Kde bych to vzala?
-To se nechte překvapit, prosím.
00:10:15 Odpočiňte si. Za okamžik to bude, prosím.
00:10:19 Posaďte se.
00:10:27 Prosím tě, uprav se trochu.
00:10:29 -Kdo to vůbec je?
-Vždyť se ti slušně představil.
00:10:33 -Mluv chvilku vážně.
-Vynasnažím se, maminko.
00:10:36 Jméno už znáš. Věk 25 let. Svobodný, bezdětný
00:10:41 a desátník v záloze.
00:10:44 -Dobře, ale co dělá?
-Číšníka v baru.
00:10:52 -Kde?
-Kousek od naší pošty.
00:10:54 -Mami, ty nevíš, kde žiješ.
-Hlavně, že ty to víš.
00:10:57 -Myslí to s tebou vážně?
00:11:03 Pokud se chceš stát mladou babičkou, tak stačí říci.
00:11:07 -Holka měla bys být opatrnější.
-Jako ty a zůstat sama.
00:11:13 Zůstala jsem s tebou.
00:11:18 Mami, jsem už dospělá, víš.
00:11:24 Nemůžeš tomu rozumět. Jsi ještě mladá.
00:11:28 Ty jsi také mladá.
00:11:48 Nazdar Pavlíku, snad nejdeš za mnou.
00:11:53 Já už mám o zábavu postarané.
00:11:56 Že se vzrušuješ kvůli takové prkotině.
00:12:00 Všichni v baráku vědí, jak to je.
00:12:02 Komu chce, tomu pomůže.
00:12:05 Pavle, zastav se pak za mnou.
00:12:08 Sehnal jsem vám tu televizi a docela levně.
00:12:12 -Díky. Fajn. Ahoj.
-Ahoj.
00:12:16 ZVONEK
00:12:19 Dobrý den, můžete mi říci, co toto znamená?
00:12:23 Dítě není soukromý majetek.
00:12:28 To ne, ale někdo ho musí vychovávat.
00:12:37 Co chceš? Běž domů. Zapadni!
00:12:44 Neslyšel jsi! Já ti takovou střihnout a tolik,
00:12:47 kolik se do tebe vleze!
00:12:50 Teď už je mi jasné, že jsem chybu neudělala.
00:12:57 Chtěla po mně, abych zaplatil alimenty.
00:13:00 Dovedete si představit ten šok.
00:13:07 -Říkala, že děti nemáte.
-Jasně, že ne. Spletla si mě.
00:13:14 Vydržel tam chudák jen měsíc. Tak jsem to vzal po něm.
00:13:21 Slušný podnik potřebuje slušné lidi.
00:13:24 Takže vy se s Janou znáte teprve týden.
00:13:27 Kde jsi tak dlouho, už to bude.
00:13:29 -Pitomec jeden.
-Kdo?
00:13:34 Ty myslíš Havlíčka?
00:13:36 -Co ji mu provedla,
-Jde o to, co provádí on.
00:13:41 Jano nebuď nespravedlivá. Dost pro toho kluka udělal.
00:13:44 A pro Evu také.
00:13:45 Možná, ale dost dávno.
00:13:48 Jakubovi by by bylo lépe někde v domově.
00:13:52 Prosím tě, že ho nemá rád podle tvých představ.
00:13:55 Ty jsi se dočista zbláznila.
00:13:59 Tak a je hotovo. Prosím.
00:14:10 Už jsem vám řekl, že musíte donést potvrzení o příjmu.
00:14:14 A vy jste si nenapsal ani žádost.
00:14:18 Jenom tak, vám příspěvek posílat nemůžeme.
00:14:21 Šéfe, já to chápu, ale nechápu, proč máme dostávat
00:14:24 poukázky na potraviny, dříve jsme dostávali prachy.
00:14:26 Příspěvek je na dítě, ne pro vás. A prý zase pijete.
00:14:29 Denně vás vidím vysedávat u Žáby.
00:14:33 Lidi toho nakecají.
00:14:35 Fakte je, že když jdu na procházku s kočárkem,
00:14:37 tak si to jedno pivko dám a na stojačku a před hospodou.
00:14:40 Jestli to nepřestane, tak malá půjde do ústavu.
00:14:43 Několikrát vás viděli opilého a s kočárkem jste byl ještě večer.
00:14:47 Vidíš to, vždyť pán vedoucí má pravdu, prosím tě.
00:14:50 Copak slušní lidé dělají tohle to.
00:14:54 Ale při tom mu to škodí zdraví, ale on je docela dobrý.
00:15:00 Malá na něm visí a já mu to pořád říkám.
00:15:03 Ať nechodí do hospody.
00:15:07 co to meleš. Prosím tě?
00:15:09 Kdybys byla pořádná ženská, tak bych nechlastal.
00:15:11 Ani uklidit neumíš.
00:15:13 -Co vy máte?
-Předvolali jste nás.
00:15:24 Havlíček... Prosím tudy.
00:15:33 -Pojďte dál. Prosím, posaďte se.
-Děkujeme.
00:15:40 My si to nedokážeme vysvětlit, manželka z toho celou noc nespala.
00:15:46 Nemusíte se znepokojovat, jde jenom o formalitu.
00:15:51 Když jste adoptoval toho chlapce...
00:15:55 Ale teď už je všechno v pořádku.
00:16:00 Důležité je, že kluk ví kam patří a kdo to
00:16:05 s ním myslí dobře.
00:16:09 -Jakub to, tak chápe?
-Třeba se mu nechce učit.
00:16:18 Manžel s ním dělá denně úkoly.
00:16:21 Po večerech rýsuje a musím obdivovat jeho trpělivost.
00:16:26 Tohle sem nepleť, Důležité je, že mu to ve škole jde.
00:16:32 Průměr myslím má celkem dobrý.
00:16:39 Já myslím, že při jeho neukázněnosti,
00:16:42 je to dobrý.
00:16:44 Takže si někdy vyslouží.
00:16:48 To víte po dobrém to vždycky nejde.
00:16:53 Já jsem kolikrát sama bezradná.
00:16:56 Co byste dělala, kdyby vám kluk přiotrávil vlastní dceru?
00:17:01 Museli jsme s ní do nemocnice.
00:17:03 Tam jsme se dověděli, že ji nutil kousnout
00:17:07 do jedné jedovaté kytky.
00:17:09 Prosím tě, Jakub to tak nemyslel. Jenom si hráli.
00:17:13 Hráli. Jaká je to hra, když tam jde o život.
00:17:16 Takže jste nucen sáhnout někdy i k tělesným trestům.
00:17:22 -Víte, máme tady i případy...
-Ale prosím vás.
00:17:26 Jaký my, jsme pro vás případ?
00:17:28 Sem tam nějaký pohlavek, to je nějaký případ?
00:17:39 -To je paráda, co?
-To je nádherný.
00:17:43 Mohl bych k tomu sehnat i video, ale dost to spěchá.
00:17:52 My teď nemáme žádné peníze.
00:17:55 Kšefty se nehýbají a sem tam nakreslím
00:17:58 nějakou králíkárnu, ale za to moc není.
00:18:02 Mohli bychom se domluvit jako minule.
00:18:05 Co jako minule?
00:18:06 Já bych si vzal pár kousků po tátovi.
00:18:10 -Dovolíš?
-Tak pojď se podívat.
00:18:13 Já to musím všechno promyslet s Evou.
00:18:17 Pár kousků ještě tady je.
00:18:25 Všimni si, jak je to tady pěkně udělaný.
00:18:28 Kdybya mi k tomu přidal ještě tento servis...
00:18:31 -Přemýšlej ještě o tom.
-Uvidíme.
00:18:36 -To jsou stíny?
-To jsem ještě neviděla.
00:18:39 Tohle mám na odličováni, tohle je pleťová voda.
00:18:42 Tohle je mléko. Tohle jsou stíny na tváře.
00:18:46 A ty stíny, to jsou suché, že jo?
00:18:50 Vezmi si něco.
00:18:52 -Můžu se podívat?
-Můžeš, samozřejmě.
00:18:54 Pozor a teď to hlavní.
00:18:59 Hele ono to svítí ještě.
00:19:04 Já vím, já radši tady zůstanu u této krabičky.
00:19:07 Proč se vlastně nevezmete?
00:19:11 Není na to být permanentě zamilovaný.
00:19:13 Viď, lásko.
00:19:15 -Nechceš něco sladkého?
-Ne. Děkuji.
00:19:18 Ale vezmi si.
00:19:20 Tatí, Jakub říká, že se trpaslíci poznají podle barvy nosu.
00:19:27 Já ten telefon vážně roztřískám.
00:19:34 Ještě jsi nám neřekl, jak si se měl v Holandsku?
00:19:38 To víš, je tam draho.
00:19:41 Když víš, kde levně nakoupit, tak se to tady střelí dvakrát draho
00:19:48 a jsou prachy na dovolenou.
00:19:52 -Mami, našla jsem vůně.
-Hele, polož to.
00:19:58 Co tam děláte, Jakube, Co tam vyvádíte?
00:20:00 Běž se umýt a ty vypadni.
00:20:03 Dášo, nezlob se, já nevím, jak ti to mám...
00:20:05 To je v pořádku. Nic se neděje.
00:20:08 -Nic se nestalo.
-Jak to, že se nic nestalo!
00:20:15 Nesmí si dovolovat na cizí věci.
00:20:18 -Podívej se, jak mi to sluší.
-Jako oslí uši.
00:20:21 Náhodou jsem krásná.
00:20:23 Ty se na mě nedíváš, tak se na mě podívej.
00:20:28 Neblbni! Ať nespadneš. Radši se pořádně umyj.
00:20:32 -Nech toho!
-To nejde.
00:20:36 Jak to, že to nejde?
00:20:45 Nech toho, Jakube. Au.
00:20:52 -Co se ti stalo?
-To bolí.
00:20:55 Co se děje? Já tě seřežu, že na to do smrti nezapomeneš.
00:21:03 PLÁČ
00:21:14 Ještě jednou, tak uvidíš, jak tě přerazím.
00:21:50 Já jsem ji nazýval svou chůvičkou.
00:21:56 A provinil bych se s velkou nevděčností,
00:22:00 kdybych opominul udělat tuto počestnou zmínku
00:22:03 o její pečlivosti a lásce.
00:22:05 Ze srdce si přeji, abych se ji mohl odvděčit, jak toho zasluhuje.
00:22:09 Místo toho, abych byl nevinným a nešťastným,
00:22:12 následkem toho, že padla padla nemilost.
00:22:59 Jana Říhová, prosím.
00:23:03 Víš, jak se dostal Gulliver ze země obrů?
00:23:07 Přece jednoduše, z létajícího ostrova mu spustili
00:23:11 houpačku a toho vymrštila.
00:23:14 A představ si Jakube, že si toho vůbec nevšimli.
00:23:17 -Jak je to možné?
-Protože se všímali jen sebe.
00:23:20 Nekoukali napravo a ani nalevo a tak byl každý
00:23:24 samá boule a modřina.
00:23:26 A proč byli tak hloupí?
00:23:38 -Hulvát jeden.
-Patří ti to.
00:23:44 Co ho pořád provokuješ.
00:23:47 Telefonuješ si s klukem každý večer Copak je to normální?
00:23:52 Na ty telefony čeká. Copak to nechápeš, mami.
00:23:56 Vzpomeň si, když jsi chodila na noční.
00:23:57 Já byla celý večer sama. A to jsem měla tebe.
00:24:02 -Jakub má také přeci mámu.
-A má zase manžela.
00:24:09 Co ti na tom vadí, že ho má ráda?
00:24:12 Víš, co si s tím svým žárlivcem zažila?
00:24:16 Pořád zkoumal, jestli je kluk jeho.
00:24:19 Teď má aspoň klid a klidnou domácnost.
00:24:22 -A Jakub,
-Není to žádný andílek.
00:24:30 Nemáš se do toho míchat.
00:24:35 Víš, co se o tobě po domě vykládá? Že jsi udavačka.
00:24:40 Ty si to také myslíš?
00:24:56 Kde se to v něm bere?
00:25:04 Jednou je to jedovatá kytka, po druhé holku zmrzačí
00:25:14 a člověk, aby se bál, co bude za pár let.
00:25:22 A to mě ještě vláčí po úřadech.
00:25:28 Copak jsem nějaký lempl nebo sociálka?
00:25:31 Copak se neumím o kluka postarat?
00:25:38 Asi potřebuje více trpělivosti.
00:25:41 Prosím tě trpělivosti? Trpělivosti mám dost.
00:25:48 Ale nemám čas na ty jeho nápady a nervy také.
00:25:55 Já mu něco řeknu a on nic, vůbec nereaguje.
00:26:03 To se ho mám doprošovat nebo čekat až pochopí,
00:26:06 že jsem za něho zodpovědný.
00:26:09 To by také mohlo být pozdě.
00:26:14 Když já ho vidím, jak na všechno kašle,
00:26:16 tak já bych mu jednu takovou, ale...
00:26:30 já nevím, já jsem s tím osvojením neměl, tak pospíchat.
00:26:41 Pavle, proč to říkáš.
00:26:51 Vždyť víš, jakou měl radost, že se konečně jmenuje jako ty.
00:26:56 Do tří let si prožil samý nervák.
00:26:59 Klárka si neprožila nervák? Myslíš, že to byla nějaká legrace?
00:27:05 Říct ji, že maminka se nikdy z nemocnice nevrátí.
00:27:09 Víš, jak to vypadalo u nás než jsme se rozvedli.
00:27:11 Potom byl chvilku u babičky, potom u mě,
00:27:13 to se asi musí někde projevit.
00:27:15 Já to chápu, proč by se nemohlo projevit.
00:27:18 Ale teď už jsme rok spolu. A on je pořád po něm.
00:27:27 A taky je po mně.
00:27:42 Tak se nezlob, já nevím někdy, co říkám.
00:28:12 Nemůžete korespondovat s občany, jak vás napadne.
00:28:14 A proti mému rozhodnutí. Čeho jste tím chtěla dosáhnout?
00:28:19 Škola o žádných probléch neví.
00:28:21 Tady mám vyjádření z občanského výboru,
00:28:23 tam to vidí jinak.
00:28:28 Vaše matka také nevidí, že by u Havlíčků
00:28:32 k něčemu docházelo.
00:28:34 Já prostě nevidím jediný důvod pro výchovný dohled.
00:28:37 Havlíček toho chlapce nedávno adoptoval
00:28:39 a teď do toho ještě jeho dcera.
00:28:41 To není maličkost.
00:28:43 Havlíček Jakuba neadoptoval, on si ho osvojil.
00:28:46 To je snad totéž.
00:28:48 Právnicky ano, ale v tomto případě ne.
00:28:50 Vy Havlíčka neznáte.
00:28:52 Pro něho to byl jen administrativní úkol.
00:28:57 Vezměte si, kolik máme případů, kdy děti skutečně strádají.
00:29:00 Nemůžeme evidovat každou rodinu, kde to občas zaskřípe.
00:29:06 Vy jste žádné dítě nevychovala, já ano.
00:29:12 Vezměte si většinu dětí kolem.
00:29:15 Rodiče do nich cpou, co se dá a k čemu to nakonec vede.
00:29:20 Naučily se jenom bezohledně brát.
00:29:24 Možná, že je to proti všem zásadám, ale on někdy výchovný pohlavek
00:29:30 v pravý čas, může mnohému předejít.
00:29:37 Když já pořád před sebou vidím Martínka.
00:29:44 U Martínka jsme přece navrhli ústavní výchovu.
00:29:47 Dostal se tam, ale už pozdě.
00:29:49 Následkem týrání rodiči, došlo k poškození oční sítnice.
00:29:53 Tak to aspoň stojí v lékařské zprávě.
00:29:56 Za to přeci nikdo z nás nemůže.
00:29:59 A vůbec, jak můžete srovnávat tyto dvě rodiny.
00:30:02 Martínkův otec je alkoholik a matka prostitutka.
00:30:06 Měli, ale také nějaké sousedy.
00:30:22 Dostal přezdívku muž Hora.
00:30:26 A protože nikomu neublížil, naklonil si císaře
00:30:29 a celý jeho dvůr a získal od lilipuťánů svobodu.
00:30:45 Dobře, Jakube, ale máš tam nějaké chyby.
00:30:48 66+9, není 74.
00:30:51 Víš, co vezmi si papír a zkus to ještě jednou.
00:30:56 Soustřeď se, slyšíš. Ty ho neruš.
00:32:06 Bude tady každou chvíli, nemám mu to nachystat?
00:32:10 -Co? -Jochmanovi.
-Jo, nachystej mu to.
00:32:15 Umyj to, prosím tě, je to trochu zaprášené.
00:32:19 -Tomu nerozumíš.
-Proč tomu nerozumím?
00:32:24 Jestli mi to neřekneš, tak se půjdu zeptat tatínka.
00:32:28 Já už jdu.
00:32:35 Tatínku, kam leze Gulliver?
00:32:45 Pojď se podívat. Jakub mi to nechce říci.
00:32:48 Musím? Musím. Tak pojď.
00:32:59 Tak ukaž, Jakube a řekni ji to.
00:33:04 Slyšíš, řekni mně to.
00:33:13 -Nejdřív bych se musel zeptat...
-Opovaž se sáhnout na ten telefon.
00:33:20 Proč se neučíš? Já jsem ti říkal, že se máš učit!
00:33:25 Slyšíš!
00:33:29 -Pavle, pojď sem.
-Co s tím děláš?
00:33:35 To tam musela být dřív, nějaká žvýkačka nebo...
00:33:38 Jak to muselo být dřív.
00:33:47 Ty smrade, podívej se, co jsi udělal.
00:33:49 -Podívej, co jsi udělal!
-Tatí!
00:33:52 Co si myslíš, tobě to nestačí říci jednou?
00:33:56 Tobě to nestačí nebo co?
00:34:06 Co děláš? To je ten tvůj vděk.
00:34:16 Tohle jsi neměl dělat.
00:34:18 Já jsem měla takovou radost, když jste se k nám nastěhovali.
00:34:24 Můžeš mi říci, proč jsi ho vlastně adoptoval?
00:34:26 Proč, Proč? Kvůli tobě, protože tě mám rád.
00:34:30 Já jsem si myslela, že máš rád také Jakuba.
00:34:45 Já jsem tohle nikdy neudělal. Já jsem nikdy nikoho nepraštil.
00:34:50 Mně ujíždějí nervy.
00:35:09 Já nevím, co se to semnou stalo.
00:35:23 Nech mě být, já už tady nebudu.
00:35:27 Rozumíš, nebudu.
00:35:34 Nebudu.
00:35:38 Vezmi mě sebou, mě už se tu také nelíbí.
00:35:42 Tebe? Tebe nikdy!
00:35:44 Dej si pozor na nos. Ať ho nemáš zelený
00:35:47 jako všechny lhářky.
00:35:55 HUDBA
00:36:14 -Kam se chystáš?
-Na chatu.
00:36:17 -Zase s Tomášem?
-Bude nás tam víc.
00:36:22 -Co ty kufry tady?
-Ty jsou Tomášovy.
00:36:27 To se k nám nastěhuje? Jak si to představuješ?
00:36:32 Jenom na pár dnů, než dostane garsonku.
00:36:35 -To budete spát spolu?
-Co ti na tom vadí?
00:36:41 Všechno děláš bez rozmyslu.
00:36:46 Mám snad právo do toho také mluvit.
00:36:49 Ty jsi vůbec poslední dobou děláš, co chceš.
00:36:51 Já jsem si za celé ty roky nedovedla přivést do bytu
00:36:54 cizího chlapa.
00:36:55 Měla jsem možnost a kolik.
00:36:57 Proč jsi je nevyužila. Třeba bys měla větší spotřebu aspirinu.
00:37:03 Ty mně budeš nakonec vyčítat, že jsem s tebou nakonec
00:37:05 zůstala sama.
00:37:06 To ti mám snad být vděčná.
00:37:08 Kdo se to o to prosil.
00:37:10 Ty si nemyslíš, že jsem chtěla žít jako ostatní děti.
00:37:13 Mít normální domov. Tátu.
00:37:17 Tebe vůbec nezajímalo, co jsem si přála.
00:37:20 Je to tvoje vina, že jsme zůstaly samy.
00:37:23 Ty jsi ho vyštvala, kvůli jedné pitomé nevěře,
00:37:26 jsi se nemusela rozvádět.
00:37:29 Stejně s tou ženskou už nikdy nic neměl.
00:37:31 Chtěl se k nám vrátit.
00:37:34 Ale kvůli tvé ješitnosti, si nakonec našel rodinu jinde.
00:37:39 A mě nezná.
00:37:48 Copak spolu nám nebylo dobře?
00:37:52 Vždyť jsme si přeci spolu dobře rozuměly.
00:37:56 -Co se to s tebou děje?
-Vůbec nic.
00:38:00 Všechno je v nejlepším pořádku. Zrovna jako u Havlíčků.
00:38:22 Ahoj Jakube! Co se ti stalo?
00:38:30 Tady nemůžeš zůstat. Pojď semnou.
00:38:49 Obsluha!
00:38:51 V pátek večer, to ti nemohli dát služební auto?
00:38:54 Tomáši, hoď sebou. Ať už konečně vyrazíme.
00:38:56 Vydrž, už to bude.
00:38:58 -Co je to za kluka?
-Odvezeš nás nebo ne?
00:39:01 Šéfe, já abych mu dala ledního medvěda s ledem.
00:39:05 Dej mléko s ledem do šálku na kafe a dva cukry.
00:39:11 To se tady budete bavit celý večer. Ty jdeš také?
00:39:20 Tak já tady počkám s vámi.
00:39:23 S námi, zařídila chatu. copak jsem ti to neřekl?
00:39:30 Co děláš! Uhni.
00:39:32 Ty jsi dáreček. Padej! Padej!
00:39:38 -Já teď nemůžu teďka jet.
-My musíme ještě dělat kasu.
00:39:48 -Nemohl bys tam Janu vzít?
-Jestli zná svou krevní skupinu?
00:39:56 Nešlo by to nějak zařídit?
00:39:59 To je těžký, když nemáte žádné papíry.
00:40:02 -Co mám dělat?
-Co máte dělat?
00:40:09 Tak mlaďas nachystat, už jdou pro tebe.
00:40:16 Nevezmou ho dřív než v pondělí.
00:40:19 Ty jsi mě tady chtěla nechat, ty zrádkyně.
00:40:22 Jakube, počkej!
00:40:26 Já jsem si myslel, že pojedu s tebou.
00:40:28 To přece nejde.
00:40:30 -Ty mě nemáš ráda, pusť mě!
-Mám tě ráda, Jakoubku.
00:40:34 -Nevěřím ti.
-Tady nemůžeš zůstat.
00:40:40 Jeď si s ním, stejně si jeho holka.
00:40:44 To mně teda fandíš.
00:40:52 Otevřete! ZAKLEPÁNÍ
00:40:55 Jakube slyšíš, otevři!
00:41:02 Jakub tady není.
00:41:07 -Kde je?
-Už se nevrátí.
00:41:13 -Co to povídáš?
-Když mu tekla krev.
00:41:26 Jakube! Jakube!
00:41:37 Tak dělej něco!
00:41:41 Tak panstvo, je to tady. Zvedá se vítr, popojedeme.
00:41:47 Přestaňte s tou erotikou, vypadá to hrozně.
00:41:54 Šárinka zase kasíruje nového šéfa.
00:41:57 -A navíc je svobodný.
-To neznamená, že musí být blbý.
00:42:03 Nech to na pokoji. Tak si pojď aspoň semnou zatančit.
00:42:07 Ty, buď ráda, že sedíš. Seď! A dej pokoj.
00:42:20 Co je? To se ti semnou nelíbí nebo co?
00:42:24 Myslíš, že sem trefí?
00:42:26 Kdo ví, když ji veze Evžen, přítel žen.
00:42:30 -Jaká je v posteli?
-Která?
00:42:38 -Ahoj
-Ahoj
00:42:42 Jsi praštěná nebo co? Tady není žádný děcák.
00:42:47 -Neměla jsi ho tahat sem.
-Co jsem měla dělat?
00:42:51 Co blbnete? O co jde? Ten kluk se tady někde vyspí.
00:42:59 Evžen, ochránce žen.
00:43:03 Ahoj. Nazdar.
00:43:11 Tak nebuď takový. Ty bestie jedna, ty chceš abstinovat.
00:43:16 To máš smůlu. Na, cvakni si.
00:43:20 Nazdar, já to pak uklidím.
00:43:26 Ukliď si ho, než se naštvu.
00:43:33 Jakube, pojď sem.
00:43:35 Jakube zanes to mamince. Je nějaká osiřelá.
00:43:39 -To není maminka, ale...
-Co je to?
00:43:45 Jasný, běž, že ji pozdravuji.
00:43:52 Půjdeš také s námi na létající ostrov?
00:43:55 Víš co? Já ti půjdu raději ustlat.
00:44:02 Já nemohu spát, jistě po nás pátrá.
00:44:07 -To víš, že jo.
-Že jo.
00:44:14 -Na cvakni si.
-Děkuji.
00:44:35 On mně nevěří, že jsme utekli z domu.
00:44:40 -Počkej, co to plácá za voloviny.
-Nemohla jsem ho tam nechat.
00:44:45 Já ti to pak vysvětlím.
00:44:47 Moment, do čeho nás chceš zatáhnout?
00:44:49 -Co když ho budou hledat rodiče?
-To je teda fór.
00:44:52 Zavolej na policii.
00:44:55 -A nevíš, kudy mám táhnout vedení?
-To tvé ti asi nestačí.
00:45:00 -Vždyť je to únos.
-Nech toho, sakra!
00:45:05 Já myslel, že si uděláme fajn večer.
00:45:09 Promiň, nevěděl jsem, že si, tak křáplá.
00:45:17 Jano, promiň. Nebylo by lepší, kdybys ho teď odvezla domů?
00:45:22 Tuhle dobu jezdí dálkař, já pojedu s tebou.
00:45:25 Jestli chceš?
00:45:41 Já jsem na ty figurky nesměl ani sáhnout.
00:45:47 Když jsem se zeptal táty, proč mají ve vlasech natáčky,
00:45:50 tak mně odkázal číslo katalogu.
00:45:55 Tak jsem si připadal jako poslední exemplář té sbírky.
00:46:02 Napadlo tě někdy, jak si vedle tebe připadá Jakub?
00:46:12 Já bych byl šťastný, kdyby se mně otec věnoval,
00:46:14 tak jak já Jakubovi.
00:46:18 On si dělá, co chce a přitom mě zesměšňuje.
00:46:28 Já ti to nedokážu vysvětlit, ty to stejně nepochopíš.
00:46:33 Co nepochopím?
00:46:37 Ty jsi se na tu kresbu ani pořádně nepodíval.
00:46:51 -Já tam zavolám.
-Volal jsi tam před chvílí.
00:46:58 Kdyby něco věděli, tak se ozvou.
00:47:16 Klárko, co tady děláš? Jak to, že nespíš?
00:47:20 Proč nechcou vrátit Jakuba?
00:47:35 Ten kluk! Něco se mu stalo!
00:47:43 -Víte to určitě, že odešel s Janou?
-Klárka je viděla.
00:47:49 -Násilím ho určitě neodvedla.
-Já vím. Unáhlil jsem se.
00:47:57 Tak mě aspoň poraďte, kde je mám hledat.
00:48:01 -Vždyť už ani nedýchá.
-Přestaň hysterčin.
00:48:04 Jakoubku, prober se.
00:48:06 -Co se mu mohlo stát?
-Tady nic nezjistíme.
00:48:08 -Potřebuje do špitálu.
-Jak ho tam odvezeme.
00:48:10 -Kde je Tomáš?
-To bude vědět, Šárinka.
00:48:14 Ty jsi přece kráva.
00:48:20 Tomáši, já tě hledám po celé chatě. Musíme rychle do nemocnice.
00:48:28 Do jaké nemocnice, proč, počkej přece.
00:48:36 Nemůžu nikam jet.
00:48:38 Kdyby mně dali dýchnout, pochop to.
00:48:43 S tím klukem je samý průser.
00:48:47 -Dej sem klíče. Honem, slyšíš!
-Co když přijdeš o papíry?
00:48:52 Dej to sem. O to se nestarej.
00:48:56 Otevři dveře!
00:49:00 Něco pod hlavu.
00:49:07 Co na mě tak čumíš.
00:49:23 -Jakube, co jste s ním udělali?
-Já nevím.
00:49:31 Jakube, slyšíš mě!
00:50:12 Srabe!
00:50:18 Přestaňte!
00:50:23 Já jsem tě viděl, jak jsi mu naléval.
00:50:25 Nech ho být!
00:50:27 Tak, jak se to vlastně stalo?
00:50:30 -Dávali jste mu něco pít.
-Ne.
00:50:34 -Prosím vás, všichni byli na mol.
-Uklidněte se, pane Havlíčku.
00:50:39 Pokračujte, slečno.
00:50:42 Celou dobu se choval normálně. Potom, jsme ho našli nahoře.
00:50:49 Takže, co vy jste se vesele bavili, tak chlapec ležel v bezvědomí.
00:50:53 -Tak to vůbec nebylo.
-A jak?
00:50:55 Alkohol v krvi měl, to se už potvrdilo.
00:50:58 To přece není možné.
00:51:12 Já jsem chtěl, aby dříve usnul, tak jsem mu dal napít vína.
00:51:16 -Jana za nic nemůže.
-To posoudí někdo jiný.
00:51:23 Mně to všechno mrzí, já jsem kretén.
00:51:31 Diagnóza ještě neznamená uzdravení.
00:51:46 -To tě za mnou poslala Jana?
-Neví, že jsem tady.
00:51:52 Proč si mi neřekla, jak to u těch Havlíčků
00:51:53 doopravdy vypadá.
00:51:56 Prosím tě, copak se dá poznat, jak to u těch druhých
00:52:00 doopravdy vypadá?
00:52:03 Víš, co se vykládá po městě o tobě, Že prý tvého kluka z fakulty
00:52:08 vyhodili a ty na něj ještě platíš alimenty.
00:52:14 Je to pravda, Jitko.
00:52:24 Co bude s Janou? Dalo by se ji nějak pomoc?
00:52:30 Havlíček to jen tak nenechá.
00:52:33 A jestli ten chlapec zůstane v nemocnici...
00:52:36 Proč ho na tu chatu tahala?
00:52:40 -myslela to dobře.
-Ale dobře...
00:52:42 Copak je za to zodpovědná jenom Jana?
00:52:44 Alkohol nebyl příčinou. Spíš to vyvolal.
00:52:52 Zatím vám víc říci nemohu.
00:52:54 Poslyšte a proč se péče o děti o ten případ zajímá?
00:52:58 Těch důvodů je víc.
00:53:03 Říkáte, že by to mohlo mít trvalé následky?
00:53:30 -Co to máš pořád s tím nosem?
-Když někdo lže, tak mu zezelená.
00:53:40 -Kdo ti to napovídal?
-Jakub.
00:53:45 -Ty jsi někdy lhala?
-Když trpaslíci zajali Gullivera.
00:53:57 To jsi rozbila ty?
00:54:04 -Cože?
-Já jsem nechtěla lhát, tatí.
00:54:30 -Dobrý večer.
-Jak to vypadá s Jakubem?
00:54:37 V nemocnici říkali, že ho za pár dnů pustí.
00:54:41 To jsem ráda.
00:54:44 Prosím vás, Jano, já bych si potřeboval s vámi
00:54:55 o něčem promluvit.
00:54:58 Samozřejmě, jestli máte chvilku čas.
00:55:02 Mám.
00:55:20 Celý den jsem se třásla, kdy si přijde stěžovat
00:55:23 a najednou se srazíme na schodech.
00:55:25 Přestav si, najednou otočil.
00:55:35 Prý, že nebude nic rozmazávat.
00:55:45 Rozumíš tomu?
00:56:00 Havlíček měl prudkou ruku dost často.
00:56:03 Sice ji to tentokrát vyšlo, ale dudku jsem ji dát musel.
00:56:10 Jistě. A co bude s Jakubem?
00:56:13 Převezli jsme ho do dětského domova.
00:56:19 Tak mi řekni, co mám dělat? Ty jsi vždycky všechno věděl lépe.
00:56:33 Evo, věř mi, že to bylo pro mě strašný,
00:56:39 když řekli, že to může mít trvalé následky.
00:56:52 Teď už snad bude všechno v pořádku.
00:56:58 Že mi ho vzali, to je také v pořádku?
00:57:03 Co jsem já provedla? Proč ho nemůžu vychovávat?
00:57:13 Já jsem si myslela, že když se vezmeme,
00:57:17 že bude všechno lepší.
00:57:24 Já vím, já jsem to všechno zvoral.
00:57:30 Já jsem mu dal své jméno a myslel jsem si, že to stačí.
00:57:37 Zatím to je to nejjednodušší.
00:57:54 Jestli chceš, abych odešel, tak já půjdu.
00:58:10 Maminko, mně se stýská, já nemohu usnout.
00:58:33 Komu to prospěje, když odejdeš?
00:58:46 Co se vám na tom nezdá?
00:58:50 Dosáhla jste svého, můžete být spokojená.
00:58:56 Já už si nemyslím, že děcák je nejlepší řešení.
00:59:04 Řekl mi zrádkyně, když jsem ho tam chtěla nechat.
00:59:13 Jenomže za dané situace, jiné řešení neexistuje.
00:59:20 Leda, že bychom to zkusili s výchovným dohledem.
00:59:26 Co vy na to?
01:00:06 "Skryté titulky: Yveta Bartlová Česká televize“
Rodinný příběh, v jehož centru stojí problém neadekvátní výchovy a neadekvátních trestů pro sedmiletého nemanželského syna. Do příběhu zasahuje sociální pracovnice bydlící v sousedství, aby se pokusila o nápravu.