Pohádka o statečném Matějovi, který musel projít celý svět, aby našel své štěstí. ### Režie: Milan Peloušek. Scénář: Pavel Šrut. Hrají: Ondřej Mikulášek, Miroslav Středa, Miriam Vránová, Pavla Severinová a další.
00:00:24 ZPÍVÁ: Už jsem tu a už jsem tady,
00:00:27 v Matějově na návsi, pardon, na náměstí,
00:00:34 kde zvedají nožku psi a kozy skáčou do řeči.
00:00:40 DĚTI:Pane, pane,...
00:00:44 ZPÍVÁ:Neračte se mačkati, dostane, kdo zaplatí.
00:00:50 Vybíráme do čepice napřed, račte věděti.
00:00:55 Za vajíčko od slepice, za skleněnku od dětí.
00:01:02 Za zelený klásek, za myší ocásek, za koňské stehýnko,
00:01:10 za troník na vínko, za žejdlíček k napití perník možno koupiti.
00:01:22 Copak, copak? To se mi ještě nestalo,
00:01:26 že by si u mě někdo nevybral. Když vy neznáte Rózinku.
00:01:29 Třeba ji znám. Není voňavá jako muškátový oříšek?
00:01:34 To je. A není štiplavá jako zrníčko pepře?
00:01:39 Dočista tak. A hlaďoučká je
00:01:42 jako vyloupnutý kaštánek? A pichlavá jako kaštan na stromě?
00:01:48 Jo, to bude těžké vybírání. A jak že se jmenuje?
00:01:54 Rózinka. Aha, tak to bude slaďounká
00:01:59 jako hrozinka. Nebo kyselá jako nezralý hrozen.
00:02:03 To je to. Jednou tak, podruhé jinak.
00:02:06 Všechno je jí málo, ničím se jí člověk nezavděčí.
00:02:10 A ty se kvůli ní trápíš. Jak to víte?
00:02:14 Protože mám pod čepicí. Ale ty toho, se mi zdá,
00:02:18 pod tou beranicí moc nemáš. Ukaž! No, jo, už je to tak.
00:02:27 Ze samé lásky a ze samého strádání
00:02:31 se ti tam nestačil rozum vylíhnout. No...
00:02:35 Ale víš co? Já ti to srdce dám.
00:02:41 Na.
00:02:45 No, tak ti dám to největší.
00:02:51 Ale za tu beranici.
00:02:55 No, já budu mít do čeho vybírat
00:02:57 a tobě se snad na čerstvém povětří v makovici rozbřeskne.
00:03:25 Rózinko, Rózinko!
00:03:28 Au, au. Rózinko, co se stalo?
00:03:32 On se ještě ptá. Já, hloupá, mu chci utrhnout růžičku.
00:03:37 Říkám si: kde se ten Matěj toulá, u vrátek se nezastaví.
00:03:43 Rózinko... A já se kvůli takovému nevděčníkovi
00:03:47 píchnu o trn! Ty nemáš srdce! Mám, Rózinko! Ani ho neuneseš.
00:03:54 Sám perníkář mi ho pro tebe vybral. Ani grošík si nevzal.
00:03:59 Jenom má beranice se mu zalíbila. A o tobě mluvil, jako by tě znal.
00:04:06 Jaká jsi slaďounká i štiplavá, hlaďounká i pichlavá.
00:04:13 Tobě se nelíbí? Tak abys věděl, nelíbí!
00:04:18 Je připálené a usmolené tak, jako byla ta tvoje beranice.
00:04:23 A vůbec, kdybys mě měl doopravdy rád,
00:04:26 tak by sis podrážky uchodil a šel bys na kraj světa,
00:04:30 třeba až do Obří Lhoty a nepřinesl bys mi 1. srdce
00:04:34 z 1. návsi od 1. usmoleného perníkáře!
00:04:38 A jestli se tohle srdce zdá někomu veliké,
00:04:42 tak mu ho s Pánem Bohem odnes, ale mně už nechoď na oči,
00:04:46 leda s perníkem z Obří Lhoty. Rózinko!
00:04:57 ZPÍVÁ:Stráně, pole, louky, lesy. Koukáš kolem, koukáš, kde jsi.
00:05:06 Horem, dolem šlapeš kamsi, v cizím světě pořád sám jsi.
00:05:15 Támhle plynně bečí ovce cizí řečí na beránka.
00:05:20 ZPÍVÁ DĚVČE: A hned je tu další stránka,
00:05:23 vepřík kviká, ptáček pěje. Pro poutníka,
00:05:27 když se směje, je celý svět zakrátko čarodějné kukátko.
00:05:37 Vítám tě u nás.
00:05:40 Kde ses tu vzala? Copak jsi neviděl?
00:05:42 Spadla jsem z hrušky. Představ si, nejdřív sem přiletěl pták
00:05:50 a upustil ze zobáčku jadérko, z jadérka vyrostla tahle hrušeň
00:05:56 a ta zase upustila do trávy mne. Jen pojď.
00:06:00 Každý krajánek se u nás zastaví. Máme ve studánce vodu jako křišťál.
00:06:06 Je tu hezky. Za celý den jsem takovou krásu neviděl.
00:06:11 Protože jdeš a díváš se přitom jen na špičky svých střevíců.
00:06:18 To jsi mi pěkný krajánek. Jdeš světem,
00:06:22 jako by tě někdo postrkoval. Ne pro radost, ale jako kdybys musel.
00:06:30 Děvče, vždyť já musím. Dokud nenajdu ve světě Obří Lhotu
00:06:35 a nedostanu od pánů Obrů pravý obří perník, domů se nevrátím.
00:06:45 Tebe někdo začaroval. Nejsi ty nakonec nějaký princ?
00:06:53 Princ? Já jsem jenom Matěj z Matějova.
00:06:58 Proč jenom? Náhodou Matěj je docela hezké jméno.
00:07:06 A já si na prince moc nepotrpím. Aha, tak ona si slečinka z hrušky
00:07:11 na prince moc nepotrpí. A kolikpak jich tu asi kolem
00:07:14 projde, těch princů? A jak vypadají?
00:07:17 To záleží na počasí. Když prší, tak zmokle.
00:07:22 A nejez teď hrušky, protože babička peče vdolky.
00:07:27 A neříkej mi slečinka. A jak ti mám říkat?
00:07:31 Hádej. BABIČKA Z DOMU:Janičko!
00:07:36 Někdo mi tu napovídá. To je babička.
00:07:38 No, honem dělej něco. Stejně jsi mě jenom zdržel.
00:07:46 Vidíš, docela ti to jde. Ty asi opravdu nebudeš žádný princ.
00:07:51 BABIČKA Z DOMU:Janičko, přines pár třísek na podpal.
00:07:56 To je na ty vdolky.
00:08:03 Ach, zrovínka takové vdolky pekla moje maminka.
00:08:15 Navrch kůrka, vespod kůrka a povidla jsem
00:08:19 pak vždycky míval od ucha k uchu.
00:08:23 Á, to jsem ráda, že ti přišly k chuti.
00:08:28 A navečer udělám škvarkovou placku. Copak, už ti nechutná?
00:08:34 Chutná, babičko, a vůbec moc se mi tu u vás líbí,
00:08:38 ale když já musím pro perník, hledat Obří Lhotu.
00:08:41 Ale já ti upeču tak dobrý perník, že podobný ve světě nenajdeš.
00:08:45 To nejde babičko, Rózinka by mě nechtěla.
00:08:48 Dokud jí nedonesu obří perníkové srdce.
00:08:51 Jak myslíš, chlapče, ale pamatuj si,
00:08:55 v perníkovém srdci láska nebydlí. A až ve světě tu svou Obří Lhotu
00:09:01 najdeš, nezapomeň, že je tam všechno vysoko a daleko a hluboko.
00:09:11 Nezapomenu. Bude mi smutno, i po Janičce.
00:09:18 Jen běž, sám všechno poznáš.
00:09:31 ZPÍVÁ:Když kamínek v botě tlačí, kalamajka mik, mik, mik,
00:09:36 měl by zůstat u kamínek, kdo jde k obrům pro perník.
00:09:41 Když v botě tlačí kamínek, kalamajka mik, mik, mik,
00:09:45 měl by zůstat u kamínek, kdo jde k obrům pro perník.
00:09:54 KUKÁNÍ
00:10:00 Jen počkej, ty posměváčku, ale mně neutečeš!
00:10:06 Moje hůlka si tě najde, peří z tebe oškubu!
00:10:11 Frycek má ptáčka.
-Dukáčáčka.
00:10:15 -Na oškubání.
-Jen počkej!
00:10:20 Klaním se, Frycek, jméno mé. Pán je...-Matěj.
00:10:24 Pocestný, jak koukám. Ano, ano, taky jsem býval počestný...
00:10:29 Pro čest a slávu a nějaký ten grošík
00:10:32 do světa jsem se vydal a s čímpak se vracím?
00:10:35 A s čímpak se vracím? S prázdnou. Do kapsy mám hluboko,
00:10:41 domů daleko a hlavu jsem přestal nosit vysoko.
00:10:44 Ó, ano, ano, pane Matěji, na 1 poctivce jako jsem já,
00:10:53 čeká ve světě aspoň tucet pobertů a šejdířů.
00:10:57 Rád bych vám nějak pomohl. Jen dobrým slovem, příteli Matěji,
00:11:00 jen dobrým slovem. Dobrá rada nad zlato,
00:11:04 to je moje pořekadlo. Potřebuješ poradit?
00:11:06 Když já si musím poradit sám. A dokud nenajdu ve světě
00:11:10 Obří Lhotu, tak si neporadím. Á, ano, Obří Lhotu,...
00:11:14 A kdepak to má být? To kdybych věděl.
00:11:17 Ano, ano. A copak tam má být?
-Obři.-Obři!
00:11:25 Takoví obři a pečou prý tam taková srdce z perníku.
00:11:31 A já to obří srdce slíbil Rózince. Vlastně neslíbil,
00:11:36 ona ho prostě chce. Počkej, pěkně popořádku.
00:11:41 Je bohatá?-Rózinka?
-Rózinka.
00:11:43 Je to rychtářova dcera u nás v Matějově. To je to neštěstí
00:11:46 Neštěstí...-Naštěstí.
-Naštěstí.
00:11:52 Naštěstí ti můžu pomoci. Vidíš tuto hůlku?
00:11:56 To je hůlka, která ukazuje cestu.
00:11:59 Takhle s ní zatočíš, pomyslíš si, kam chceš jít a potom řekneš:
00:12:05 Za světla i ve tmě moje hůlko veď mě.
00:12:12 Aha. A ona tě povede.
00:12:14 A to je pravda? Pravda pravdoucí.
00:12:16 A udělá to skoro zadarmo, za pouhých 5 dukátů.
00:12:20 Já, já to nevydržím.
00:12:23 Prosím tě, nech toho, nebo nám to Frycek spočítá.
00:12:27 Frycek se klaní, Frycek se poroučí. Chytejte, drbani!
00:12:40 ZPÍVÁ:Pole, louky, lesy, stráně, kampak jdeš?
00:12:47 Obří Lhotu, Matějíčku, nenajdeš, ale kdež.
00:13:12 Obříkov. Tak on mi ten Frycek s pentlí nelhal.
00:13:20 Kde tu mají kliku?
-Vysoko.-A daleko.
00:13:24 Tak si povyskočím. A spadneš hluboko.
00:13:33 Dobrý den.
00:13:35 Stručně, jasně a hlasitě. Kdo jsi? Matěj z Matějova.
00:13:42 Jméno až na konec. Hodnost, úřad, postavení, poslání.
00:13:47 To nás zajímá. Poslání. Poslala mě Rózinka.
00:13:52 Tedy poslanec. Ano, prosím, pro srdce z perníku,
00:13:54 je-li to možné. Je-li to jelito.
00:13:57 Právě že je jelito, tak to není možné.
00:14:01 Když je jelito, tak rada tajně zasedá.
00:14:15 Hlava obce vás vítá jako každý rok na tajném sezení.
00:14:23 A jako každý rok vám chci nejdříve připomenout své zásluhy.
00:14:30 Neuždibovat! Pokračuje konšel Pšenka.
00:14:34 Zásluhou tady pana starosty máme z obecní šatlavy chlívek.
00:14:41 Ve chlívku čuníka a na radnici klíčníka na chůdách.
00:14:47 Konšel Oves: Zásluhou tady čuníka máme
00:14:51 dneska jelita. A šatlava je zase volná.
00:14:56 Konšel Pejr: Zásluhou klíčníka nedosáhne
00:15:01 nikdo na kliku. Konšel Ječmen:
00:15:05 Vystydnou, saprlot. Pánové, zahajuji tedy tajné sezení
00:15:12 obecní rady. BOUCHÁNÍ NA DVEŘE
00:15:17 VŠICHNI:Áá... BOUCHÁNÍ NA DVEŘE
00:15:20 Co to má znamenat?
-Klíčníku!-Saprlot.
00:15:26 To bude ten poslanec z Matějova. Pořád mele cosi o nějakém perníku.
00:15:31 Co?-Ale...-Avšak... Vždyť přece...-...zasedáme.
00:15:36 Tajně. Saprlot. BOUCHÁNÍ NA DVEŘE
00:15:41 Do chlívku s ním. Do šatlavy, za rušení sezení.
00:15:46 Pánové, kde jsme to přestali?
00:15:49 Aha.
00:15:51 Á!
00:16:12 Pane obře!
00:16:16 Pane obře, bude to srdce? Jak jsem říkal, bylo jelito
00:16:21 a je-li jelito, tak pan starosta nemá srdce.
00:16:24 Musíš do vězení. Hybaj! Za rušení sezení. Stráže!
00:16:29 Klaním se. Frycek.
00:16:31 Tak zní jméno mé. Pán je... Matěj přece.
00:16:36 ...v nesnázích, jak koukám. Ano, ano, hádám,
00:16:40 že ho čeká šatlava. Mohu jeho vinu jaksi vykoupit?
00:16:52 Mazat! Kdo maže, ten jede.
00:16:56 Když je nouze nejvyšší, Frycek tě vždy vyslyší.
00:17:00 A za to za všechno můžeš poděkovat téhle píšťalce.
00:17:05 Co je s ní? Nevěříš? Je kouzelná.
00:17:08 A mohla by být tvoje. Z čirého přátelství...
00:17:13 ...za pouhých 7 penízků.
00:17:17 Kdo na ni smutně zapíská, veselou chásku přivolá.
00:17:32 Kdyby mi tak přivolala Janičku.
00:17:38 ZPÍVÁ:Kolik je na světě cest, kolik je na světě pěšin,
00:17:46 každá chce mě někam vést, žádná tam, kam se těším.
00:18:09 Ty se máš. Stojíš si tu v mechu a já chodím sem a tam.
00:18:14 A vlastně ani nevím proč.
00:18:17 Kvůli Rózince vandruji a po Janičce se mi přitom stýská.
00:18:26 Kuku!
00:18:29 Neboj, mládenečku...
00:18:35 Zloději! Ty darebáku, moje nejlepší kalhoty!
00:18:39 ZPĚV JANIČKY: Pláně, pole, louky, lesy.
00:18:43 Koukáš kolem, koukáš, kde jsi. Janička...
00:18:47 Horem dolem šlapeš kamsi, v cizím světě pořád sám jsi.
00:18:55 Nejsem a už nebudu. Janičko!
00:18:59 Matěji, já jsem si myslela... Potlouká se tu plno
00:19:06 všelijakých lidí. Já vím.
00:19:08 Našel jsi obry? Ne, ale našel jsem tebe.
00:19:15 Mně jsi přece nehledal. Hledal jsem srdce.
00:19:17 Ale z perníku. V perníkovém srdci láska nebydlí.
00:19:19 To nemáš z vlastní hlavy. Chtěl bych se s tebou vrátit.
00:19:22 Nemám už nic než tebe.
00:19:31 Ještě ne, Matěji, až na to přijdeš sám.
00:19:38 Máš vlastní hlavu a srdce, až přijdeš na to,
00:19:42 jak je použít, tak potom se vrať. Budu tě čekat.
00:19:57 ZPÍVÁ: Po rovině, pak do kopce,
00:20:01 támhle plynně bečí ovce cizí řečí na beránka...
00:20:17 Ta hrušeň, jako bych tady už někdy byl...
00:20:21 Co, že nejdeš dál, krajánku? U nás se každý rád zastaví.
00:20:26 Máme v sudech pivo jako křen. Jenomže...
00:20:32 Dám ti na sekeru. Na tuhle.
00:20:36 Dostaneš žejdlík piva a mísu vdolků.
00:20:40 A za to mi naštípeš tu hromadu dříví. Platí?
00:20:45 To se ví, že platí.
00:20:49 Tak, vašnostové, uděláme si malé kouzlíčko.
00:20:55 Tak, vyberte si kartičku.
00:21:01 Červené eso. Teď ho pěkně promícháme, tak.
00:21:06 A kdo ho u sebe najde, zaplatí mi 1 pivo.
00:21:09 Platí?-Platí.-Platí. Šup, šup, šup a šup.
00:21:15 Je tam?-Není.
-Ale kam zmizelo?
00:21:18 No, jo, to on má v rukávě. To já znám.
00:21:21 Promiňte, pánové. No, tohle, červené eso.
00:21:24 Budeš platit sousede. Matěj. Matěj!
00:21:29 Kde se tady bereš, kamaráde? Představ si, že tě hledám.
00:21:34 Tebe a 3 poberty! Počkej!
00:21:37 Prosím tě, proč bys hledal moji maličkost, že?
00:21:41 Obří Lhotu hledá. Ano, Obří Lhotu hledáš.
00:21:44 Ale já ti něco dám, a docela zadarmo.
00:21:48 Nasadíš si to na nos a v tu ránu budeš v Obří Lhotě.
00:22:07 Tak, tu máš. Jez, jako doma. Jako doma? Vždyť jsou daleko.
00:22:14 CHLAPI U STOLU SE SMĚJÍ
00:22:31 Páni, to jsou hrušky jako dýně. Proč jsou najednou tak vysoko?
00:22:46 HLAS BABIČKY: A nezapomeň,
00:22:48 že je tam všechno vysoko a daleko a hluboko.
00:23:11 Á, tu máš! Darebáci!
00:23:20 Už jsem na to přišel, Janičko.
00:23:30 Panno Rózinko, vy voníte jako... růžička.
00:23:39 A jaký máte krásný statek. Vy jste ale...
00:23:44 Váš princ, ano, ano. A vy jste moje Šípková Rózinka.
00:23:50 Tak, a bude svatba. A když pan tatínek nesvolí?
00:23:55 Ne, ne, ne, to by mi srdce utrhlo. Ne, tak spolu utečeme.
00:24:02 Počkejte, a co věno? Věno dostaneš ode mne, Frycku.
00:24:05 Vyplatím ti ho touhle kouzelnou holí! -Matěj!
00:24:09 Matěj!
00:24:18 Á!
00:24:20 Au, au. Pane Frycku!
00:24:25 Pane Frycku!
00:24:28 Frycku...
00:24:29 Netrap se, Rózinko, jak ho znám, ten se určitě vrátí.
00:24:33 Vrátí, vrátí, ale ty ses vrátil jako nějaký vandrák.
00:24:38 Jen se na sebe podívej. A kde máš srdce?
00:24:42 U Janičky. Ale tobě jsem přinesl něco lepšího.
00:24:52 Celou Obří Lhotu.
00:25:15 ZPÍVÁ: Už jsem tu a už jsem tady,
00:25:21 v Matějově na návsi, pardon, na náměstí,
00:25:28 kde zvedají nožku psi a kozy skáčou do řeči.
00:25:37 Matěji, že jdeš, něco tu pro tebe mám,
00:25:41 vlastně pro tu tvou panenku, které je všechno málo.
00:25:44 Podívej, je ještě větší než předtím.
00:25:49 Cože? Tobě se snad nelíbí? Koukej.
00:25:53 Kuk. Když vy neznáte Janičku.
00:25:56 Janičku? Tu tedy neznám.
00:26:00 A kde se tu najednou vzala nějaká Janička?
00:26:02 PÍSKÁ Spadla z hrušky.
00:26:07 Tímhle srdíčkem jí udělám radost. Matěji, Matěji, ty jsi buď rozum
00:26:12 dostal nebo ho dočista ztratil. A kde ses toulal?
00:26:16 Daleko, hluboko a vysoko.
00:26:25 To je ale Matěj. Matěj z Matějova!
00:26:32 Skryté titulky: Dušková
Mladík Matěj (O. Mikulášek) se vydává do světa, aby potěšil svou milou Rózinku. Rozmazlené slečně se zatím žádný Matějův dárek nelíbil – nyní si vymyslela, že chce obří perníkové srdce z Obří Lhoty. Chytrá Janička (M. Vránová) z vedlejší vesnice pomůže Matějovi možná najít víc než perník od obrů. Pohádkovou komedii plnou písniček natočil v roce 1977 podle scénáře P. Šruta režisér M. Peloušek pro brněnské televizní studio.