O historii tradičního odívání. ### Připravili J. Jančář a M. Brhel
00:00:09 V současné době dožívají poslední zbytky tradičního odívání
00:00:13 vesnického rolnického obyvatelstva, i když sváteční kroj stále ještě,
00:00:18 anebo znovu, slouží v mnoha obcích
00:00:22 jako reprezentační oblečení pro slavnostní příležitosti.
00:00:50 Lidové kroje jsou doposud obdivovanou součástí tradice lidu
00:00:55 a často se pokládají za 1 z projevů lidového umění.
00:00:59 Avšak lze opravdu chápat lidové kroje jako umělecká díla?
00:01:04 Poznání vývoje lidového odívání minulosti
00:01:07 nám umožní lepší pochopení významu krojů v současnosti.
00:01:12 Kde se vlastně vzaly všechny ty rozdílné typy krojů?
00:01:25 Vyvíjely se ze starobylých základních oděvních součástí
00:01:30 postupně ovlivňovaných různými historickými módami.
00:01:36 První barevná vyobrazení moravských krojů pocházejí
00:01:40 od Viléma Horna z roku 1836.
00:01:45 Jsou to například kroj milotický, bzenecký, vracovský.
00:02:02 Tradiční lidový oděv byl materiálem a často i formou
00:02:09 závislý na klimatu a přírodních podmínkách,
00:02:14 ve kterých lidé žili. Z tohoto hlediska tvořil
00:02:20 vlastně oděv 2 základní typy - horský a rovinný.
00:02:27 Horské materiály byly především kožešiny,
00:02:33 domácí sukna a zčásti len, jak je zřejmé z obrázků malíře
00:02:37 Františka Kalivody ze 40. let minulého století.
00:02:43 Oděvy horalů byly většinou kratší, těsnější
00:02:47 a jejich barevnost byla střídmá. V rovinách se poměrně brzy
00:02:53 začalo používat bavlněných a hedvábných látek,
00:02:57 i když také zde byly základem látky lněné a vlněné.
00:03:01 Tvary rovinného kroje bývaly široké a dlouhé,
00:03:06 barevnost výrazná. Obřadní součástkou ženského oděvu
00:03:11 byly plachty zvané úvodnice. Dostávaly je nevěsty
00:03:15 od svých kmoter. Nosily je jen k oddavkám
00:03:19 a zavíjely do nich dítě ke křtu a k úvodu.
00:03:26 Za nepříznivého počasí přehazovaly ženy přes sebe
00:03:30 různé druhy plachet a plachetek. Ještě donedávna byly plachetky
00:03:35 součástí kroje na Horňácku a nazývaly se štyrloketky.
00:03:41 Pozoruhodnou pokrývkou hlavy, patřící mezi starobylé plachetky,
00:03:46 byly rovné šatky s vyšívanými dénky čepců,
00:03:50 jež se ve 2. polovině 19. století nahrazovaly
00:03:54 postupně čtvercovými šátky. Nejvýraznější ozdobou
00:03:59 tohoto způsobu zavíjení hlavy byla vyšívaná dénka čepců
00:04:06 na Horňácku s charakteristickým vyšíváním přes vraty
00:04:12 a na Dolňácku s obdivovanými čtvercovými dénky
00:04:21 vyšívanými starobylými technikami.
00:04:39 Ukazuje se, že každý typ kroje platí jen pro určitou dobu
00:04:44 a určité území a že kroje rolnického lidu
00:04:48 se měnily pomaleji než historické módy.
00:04:52 Vliv historických mód na proměny lidového kroje byl velmi zvláštní.
00:04:58 Rolnické obyvatelstvo přebíralo spíše jednotlivé detaily
00:05:02 a nikoliv celky, spíše látky a méně střihy.
00:05:06 Příkladem toho mohou být rovné horňácké kabáty
00:05:10 s rokokovým rozšířením spodní části a starobylou krejčovskou výzdobou.
00:05:16 Obdobně je tomu u širokých límců
00:05:20 kuželovských halen zvaných darmovys.
00:05:40 Pracovní kroj byl ve městech i na vesnicích převážně bez ozdob,
00:05:45 jednoduchého střihu a z hrubých materiálů místního původu.
00:05:57 Zato svátečnímu kroji byla věnována stále větší péče.
00:06:02 Ozdobné spojovací stehy se měnily ve vyšívané pásky,
00:06:06 které se už od konce 19. století stávaly samostatnými výšivkami.
00:06:12 Na důležitá spojovací místa oděvů se prostě jen našívaly
00:06:17 a později se dokonce nahrazovaly tkanými vzorovanými stuhami.
00:06:45 Kroj lidu, například na Slovácku nebo na Hané,
00:06:49 je z obecného hlediska oděvem lidí v odloučené oblasti
00:06:54 z období předprůmyslového vývoje. Teprve obrozenecký národopis
00:06:59 společně s ideologií novodobého buržoazního národa
00:07:04 vytvořil pojem lidového kroje jako nedílné součásti pojmu národ.
00:07:12 Jako lidové umění chápali kroje jen vzdělanci,
00:07:16 protože lid si při jejich pořizování
00:07:20 neuvědomoval, že by vytvářel něco,
00:07:23 co leží mimo okruh jeho způsobu života
00:07:27 a zabezpečování jeho základních životních potřeb.
00:07:32 Vytváření stále menších krojových okrsků vesnických oděvů
00:07:36 začalo už v 18. století s rozvojem trhů
00:07:40 a příslušnosti k panství a farnostem.
00:07:45 Kroje se proměňovaly především v barevnosti
00:07:49 nebo střihu některých součástí. Základní prvky lidového odívání
00:07:58 byly rozšířeny na velkém území a regionální varianty tvořily
00:08:05 jen podružné změny ve výzdobě nebo ve střihu
00:08:10 některých součástek oděvu. Snadnější získávání nových látek
00:08:15 a výzdobných materiálů z blízkých měst se projevilo
00:08:20 například v krojích na Dolňácku, Kyjovsku a Podluží.
00:08:24 Různé dlouhé kožichy, pestré kašmírové fěrtušky,
00:08:28 baňaté rukávce, zúžené zapínání u mužských košil,
00:08:33 pokrývky hlavy i většina druhů obuvi
00:08:37 byly odvozeny z městské módy, kterou přinášeli na vesnici
00:08:42 především bohatší sedláci. Proměna modré řemeslnické zástěry
00:08:47 na krojovou zástěru zdobenou vyšíváním nebo tkaním
00:08:52 je dalším dokladem tohoto vlivu.
00:09:01 Kroj se stal reprezentantem rolnického stavu,
00:09:05 ale zůstal především oděvem.
00:09:12 Venkované však velmi brzy přišli na to,
00:09:16 že se k nim páni chovají lépe,
00:09:22 chodí-li v barevném místním kroji než v dobovém občanském oděvu.
00:09:29 Na proměnu krojů měl od poloviny minulého století
00:09:33 vliv také rozvíjející se textilní průmysl,
00:09:37 který ovlivnil barevnost zdobných prvků
00:09:40 většiny moravských krojů. Výrazněji se odlišily
00:09:44 zejména samostatné krojové součástky
00:09:47 určené jen k obřadním příležitostem,
00:09:50 různá pentlení, plachty a šatky žen se náročněji vyšívaly,
00:09:56 klobouky mužů se bohatěji zdobily. Jednoduchý sváteční oděv
00:10:01 z vlněných, konopných a lněných tkanin se udržoval
00:10:06 až do počátku 20. století především v hornatých oblastech
00:10:10 Moravsko-Slovenského pomezí. Pro podomácké zhotovování oděvů
00:10:15 se postupně vytvářely i na vesnici skupinky řemeslníků,
00:10:20 které se specializovaly. Byli to především tkalci, krejčí,
00:10:26 švadleny a obuvníci. Na rozvoji a proměnách lidového oděvu
00:10:31 na venkově měla významný podíl
00:10:33 i výtvarná a literární díla českého romantismu i realismu,
00:10:38 společně s národopisným hnutím z konce minulého století.
00:10:42 Ukazují to nejen známá díla Josefa Mánesa,
00:10:46 ale zejména generace umělců kolem malíře Jožy Úprky,
00:10:50 který nazval toto období na jihovýchodní Moravě
00:10:54 renesancí lidové kultury.
00:11:14 Snad nejvíce se donedávna vyšívalo ve Vlčnově,
00:11:18 který už na konci 19. století proslavil Joža Úprka
00:11:22 obrazem Jízdy králů.
00:11:28 Dochovaly se zde prvky starobylého vyšívání.
00:11:32 Odlišují se zejména na košilích od bohatě barevných výšivek
00:11:37 krojů okolních obcí. V té době se začaly také
00:11:45 uskutečňovat různé kurzy pro švadleny a vyšívačky,
00:11:50 které měly přispívat k zachování rolnického odívání
00:11:55 jako projevu národního svérázu zanikajícího ve všech evropských
00:12:00 zemích pod tlakem prudkého růstu průmyslové výroby spotřebního zboží
00:12:06 a v souvislosti s proměnami způsobu života vůbec.
00:12:35 Svérázně zachytil vývoj lidového oděvu
00:12:40 z tohoto období sběratel Štěpán Potomák
00:12:46 v Popovicích u Uherského Hradiště. V muzeu, které postavil
00:12:52 na dvoře své usedlosti, shromáždil doklady o všech fázích
00:12:59 vývoje celé oblasti kunovického kroje.
00:13:12 Nejnovější podoba kunovického kroje z Potomákovy sbírky se dochovala
00:13:19 do současnosti v mnoha rodinách v Kunovicích, ve Véskách
00:13:27 i v Popovicích už jen pro slavnostní příležitosti.
00:13:48 Místní prvky lidového odívání zanikaly sice
00:13:52 už od konce minulého století, avšak tradiční způsob života
00:13:57 a zaměstnání venkovského lidu v zaostalých zemědělských
00:14:01 oblastech, spolu se státní i církevní propagandou,
00:14:06 přispěly k prodloužení životnosti místních krojů
00:14:11 až do prvních desetiletí našeho století.
00:14:16 Velmi realisticky to dokumentuje významný berlínský fotograf
00:14:20 Erwin Raup, který fotografoval na Slovácku v letech 1904 a 1906.
00:14:41 Zejména na Slovácku a na Valašsku, žijícím pod nejbezprostřednějším
00:14:46 vlivem církve, se podařilo často znovu obnovit a rozšířit
00:14:51 nejen kroje, ale i jejich podomácké hotovení,
00:14:56 spolu s výrobou dalších předmětů rukodělné výroby.
00:15:01 Bohatství krojů na Horňácku zachytil ve 30. letech
00:15:07 ve svých filmech brněnský vědec, profesor Vladimír Ulen.
00:15:18 Působil zde nepochybně stále ještě vliv
00:15:21 výtvarných a literárních děl 2. poloviny minulého století,
00:15:27 který zejména v okruhu Úprkovy školy
00:15:31 na přelomu 19. a 20. století přispěl
00:15:36 až k orientální barevnosti slováckých krojů.
00:15:44 Po 1. světové válce u nás došlo k nové renesanci lidových krojů,
00:15:50 které se využívaly nejenom jako vlastenecké oblečení
00:15:55 při národních slavnostech, ale i jako divadelní kostým
00:16:01 při představeních slováckých, valašských a jiných krúžků,
00:16:06 po 2. světové válce zčásti přejmenovaných
00:16:10 na národopisné soubory. Soudobé národopisné soubory
00:16:18 zpočátku předváděly prostou interpretaci písní a tanců
00:16:25 v těch krojích, které se v obci dochovaly,
00:16:31 i když nebyly pro jevištní vystoupení vhodné.
00:16:38 Takové kroje nám předvádí
00:16:42 soubor Rozmarýn z Újezdce u Luhačovic.
00:16:48 HUDBA+ZPĚV
00:16:49 Vínečko červené jak višňa, moja galánečko, šidíš ňa.
00:16:54 Daj pozor na sebe, abych neošidil já tebe.
00:17:24 Skočila sem do zahrádky, utrhla sem mrkvu.
00:17:28 Nechoď za mnú, můj šohaku, až já na ťa mrknu.
00:17:36 Nezáleží na panence, která pěkně tancuje,
00:17:40 podívaj sa do kuchyně, jak tam hrnky pucuje.
00:17:48 Nezáleží na pacholku, který pěkně tancuje,
00:17:52 podívaj sa do maštale, jak tam koně pucuje.
00:17:59 Hej, hop.
00:18:03 V podobných krojích začal vystupovat
00:18:06 i 1. poválečný soubor v Uherském Hradišti - Hradišťan.
00:18:11 Protože dochované sváteční kroje z Mařatic, ale ani ze Starého Města
00:18:17 pro desítky tanečně náročných vystoupení souboru nevyhovovaly,
00:18:22 staly se inspirací pro rekonstrukci krojů
00:18:27 a předlohou pro jejich výrobu pak akvarely Josefa Mánesa
00:18:33 představující kroje z blízkých Milovic z poloviny 19. století.
00:18:41 HUDBA+ZPĚV
00:18:57 Když sem já šel přes městečko přes 1 uličku,
00:19:03 viděl sem tam 3 panenky v 1 okénečku.
00:19:23 Proč ty sa synéčku, proč ty sa ženíš, ...
00:19:32 Kroje souboru Hradišťan, pořízené
00:19:37 podle Mánesových akvarelů, jsou pro pódiové vystoupení
00:19:42 pohodlnější a praktičtější než mařatské nebo staroměstské
00:19:47 kroje s naškrobenými sukněmi a rukávci vycpanými papírem.
00:19:55 HUDBA+ZPĚV
00:20:02 Při stylizaci krojů pro souborová vystoupení
00:20:06 musí výtvarník přihlížet především k tomu,
00:20:10 aby kroj neomezoval tanečníky v pohybu.
00:20:17 HUDBA+ZPĚV
00:20:47 Na obnovu krojů bylo po 2. světové válce
00:20:52 vynaloženo značné úsilí. Zejména na Slovácku se plánoval
00:20:57 rozvoj výroby krojů jednotlivých regionů.
00:21:02 Zajištěním této výroby bylo pověřeno
00:21:06 uherskohradišťské družstvo Slovač. Byla zde pořízena
00:21:12 obsáhlá krojová dokumentace s nákresy střihů, fotografiemi,
00:21:17 popisy i ukázkami krojových látek. Avšak na vesnicích byl zájem
00:21:24 převážně jen o součástky všedního ženského odívání,
00:21:30 a tak dokumentace bylo využito především pro účely,
00:21:34 které tehdy nikdo nepředpokládal - pro výrobu krojů
00:21:39 nebo krojových kostýmů pro desítky nově vznikajících
00:21:44 souborů lidových písní a tanců.
00:21:52 Dnes je družstvo Slovač monopolním výrobcem krojů u nás.
00:21:59 Velká většina našich folklórních souborů,
00:22:05 profesionálních i amatérských, vystupuje proto v krojích
00:22:11 právě z dílen družstva Slovač v Uherském Hradišti.
00:22:23 Tak jako lidový zpěv a tanec prodělal velkou proměnu
00:22:28 od živé folklórní skutečnosti k divadelnímu předvádění
00:22:34 folklórních jevů, tak i lidový kroj se proměnil
00:22:40 z každodenního oděvu v divadelní kostým.
00:22:45 Byl to vývoj zcela přirozený, neboť stejně jako třeba
00:22:49 renesanční nebo rokokový oděv, stal se tradiční vesnický oděv
00:22:55 dokladem života minulosti uloženým v muzeích.
00:22:59 Výšivku na krojový kostým pro soubory často dnes nahrazuje
00:23:05 barevně tkaná stuha. Krejčovské vyšívání kordul
00:23:10 a nohavic, jemuž se říká všeobecně cifrování
00:23:18 a na němž si každý krojový krejčí dával obzvláště záležet,
00:23:25 inspiroval pracovníky Slovače k využití cifrování
00:23:32 jako výzdobného prvku pro soudobé módní odívání.
00:23:56 Moderní doba s požadavkem rentability práce
00:24:00 přinesla i do vyšívání technické novinky.
00:24:06 Tisíce hodin drahé ruční práce, například na kyjovských sukních,
00:24:12 nahradí stejně kvalitně a podstatně levněji
00:24:17 vyšívací automaty řízené děrnými páskami.
00:24:31 V družstvu Slovač zhotovili například souboru Kunovjan
00:24:36 pohodlnější a skromnější kroje staršího typu,
00:24:41 které jsou pro jevištní vystoupení vhodnější
00:24:44 než současný kunovický kroj.
00:24:47 HUDBA+ZPĚV
00:24:49 Kateřina, mladá žena šla do lesa hrabat sena.
00:24:54 Věter jí ho rozfukuje, ona za ním poskakuje.
00:25:02 V amatérských či profesionálních folklórních souborech se nemění
00:25:07 jen vnější podoba tradičního lidového oděvu,
00:25:12 ale mění se především jeho funkce.
00:25:17 Tradiční lidový oděv minulosti byl úzce spjat
00:25:22 s pohybovým projevem. Byl podřízen jeho potřebám.
00:25:26 Tvar a střihové řešení ovlivňoval pohyb a naopak.
00:25:31 HUDBA+ZPĚV
00:25:33 Šohajku, co robíš, že už k nám nechodíš.
00:25:37 Naša mamka povídala, že už ma neĺúbíš.
00:25:43 Oděv také pohybové projevy dotvářel a umocňoval.
00:25:46 Proto i dnešní krojový kostým či stylizovaný scénický oděv
00:25:51 folklórních souborů zájmové umělecké činnosti
00:25:55 by měl poskytovat současníkům představu
00:25:59 o mnohotvárnosti a účelovosti tradičního lidového oděvu,
00:26:03 i když jeho původní podobu najdeme už jen v muzeích.
00:26:11 Každodenní nošení původního vesnického oděvu
00:26:16 už neodvratně mizí. Udržuje se už jen u starší generace žen,
00:26:21 a to jen v některých oblastech. Z mladší generace mají mnozí
00:26:27 sváteční kroje ve skříni a oblékají je jen
00:26:34 ke slavnostním příležitostem nebo pro podobné přehlídky krojů,
00:26:40 jako je například tato z národopisných slavností
00:26:48 Kyjovský rok. Pořadatelům se jen obtížně daří
00:26:56 získávat pro tyto přehlídky původní pracovní oblečení
00:27:03 či starobylé kožichy. Fotoaparáty i filmové kamery
00:27:09 návštěvníků této národopisné slavnosti
00:27:15 s obdivem zachycují jednotlivé typy krojů,
00:27:21 i když jsou na nich mnohdy tradiční materiály nahrazovány novými,
00:27:28 které jen částečně připomínají strukturou, barevností
00:27:33 nebo vzorem kroje z konce 19. století.
00:27:37 Charakter tradičního oděvu se tím mění,
00:27:42 tak jako se mění i funkce lidového oděvu
00:27:46 ve folklórních skupinách ve funkci scénickou a reprezentační
00:27:53 Scénické kostýmy některých současných folklórních souborů
00:27:59 mají mnohem blíže k tradičnímu lidovému oděvu,
00:28:03 než mnohý pozměněný a bohatou výzdobou vylepšený kroj
00:28:08 z dnešních tzv. folklórních oblastí.
00:28:15 Avšak i stylizovaný lidový oděv pro scénická vystoupení
00:28:21 musí respektovat zákonitosti, které jsou všeobecně platné
00:28:26 v lidovém oděvu minulosti. Vyspělé amatérské soubory,
00:28:31 spolupracující s choreografem, hudebním skladatelem
00:28:35 a výtvarníkem, dnes čerpají
00:28:40 z tradičního folklóru především inspiraci.
00:28:45 Z vybraných folklórních prvků pak vytvářejí nové umělecké dílo,
00:28:51 jehož účin podtrhuje i zvolený krojový kostým.
00:29:03 Skryté titulky: Dušková
00:29:06 .
Lidové kroje se dnes už běžně nenosí, ale mnohde ještě zůstaly ve skříních a oblékají se na různé slavnosti, které se dodržují jako tradice v některých městech a vesnicích, např. Jízda králů na jižní Moravě. Lidové kroje se v různých oblastech velmi odlišovaly, bohatší kraj měl i bohatší kroj. V Čechách se nejdéle udržel kroj na Chodsku a Plzeňsku. Morava se vyznačovala velkou pestrostí a rozmanitostí krojů. Jejich krásu si uvědomovali mnozí umlěci např. Josef Mánes, bratři Úprkové a další. V jejich malbách zůstávají zachovány původní podoby krojů.
O historických souvislostech lidového odívání vznikl v brněnském studiu v osmdesátých letech dokumentární film Proměny lidového kroje.