Pohádka o velké lásce i o velké chamtivosti. ### Režie: Věra Jordánová. Scénář: Pavel Aujezdský, Jiřina Salaquardová. Hrají: Martin Havelka, Gabriela Štefanová, Drahomíra Hofmanová-Hradilová, Arna Mohelská a další.
00:00:04 - Končíme.
00:00:08 - Cože?
00:00:11 - Co je s vámi? Neslyšeli jste?
00:00:16 - Já čekám na mletí.
00:00:18 - Mlynářko, slíbila jste...
- To mě nezajímá. Zastav mlýn.
00:00:24 - Je ještě brzy.
00:00:28 - Přece nemůžete jen tak zastavit mlýn.
00:00:33 - Řekla jsem zastavit mlýn!
00:00:40 Co se díváte? Běžte!
00:00:45 Dnes už žádná mouka nebude.
00:00:47 - Ale já s sebou mám peníze.
00:00:49 - Peníze nechte tady. Pro mouku přijedete zítra.
00:00:53 - Já platím až za umletou mouku.
00:00:56 - Penězům se tady nic nestane.
00:01:03 - Člověk neví, jestli je ve mlýně, nebo u zlodějů.
00:01:07 - Co si to dovoluješ?
- Omlouvám se.
00:01:56 - Fanko, Fanynko, Fanulinko.
00:02:00 - Fanko, Fanynko, Fanulinko.
00:02:04 - Fanko, Fanynko, Fanulinko.
00:02:41 Co tu děláš?
00:02:51 V mém mlýně štěstí nenajdeš.
00:02:53 - To je moje věc, mlynářko.
00:03:01 - Odejdi.
00:03:06 - Uvidíme se večer.
00:03:07 - Ano.
00:03:13 - Rychle to dodělej, přijde pan písař.
00:03:21 Pan písař je důležitý člověk. Co si zapíše, to platí.
00:03:28 Pamatuj si to.
- Už je tu čisto.
00:03:32 - Pan písař by mi mohl povolit postavit druhý mlýn.
00:03:38 Musím si pana písaře vážit.
00:03:42 Ubrus na stůl.
00:03:55 Koláče. A pocukruj je.
00:04:05 Zamést cestu.
00:04:18 Mám truhlu plnou peněz.
00:04:22 - Kam mám dát koláče?
- Na stůl.
00:04:30 Dáme je doprostřed.
00:04:35 Jdi do kuchyně!
00:04:41 - Už běžím.
00:04:50 Písař nás má rád.
00:05:03 - Už je tady.
- Jdi ho uvítat!
00:05:16 Už je tady...
00:05:21 - Mlynářko!
00:05:33 Koláče krásně voní.
00:05:39 - Vážím si vás.
00:05:48 Přineste ze sklepa víno.
00:05:54 Koláče jsem pekla jen pro vás.
00:06:00 - Jsou dobré.
- To jsem ráda.
00:06:08 Přineste to víno.
00:06:20 - Už jsem tady.
00:06:30 - Odejdi!
00:06:45 - I víno je moc dobré. Jsem okouzlen.
00:06:53 - Co naše peníze?
00:07:07 - Podívejte se.
00:07:13 - Moje peníze...
00:07:30 - Všechny peníze nejsou vaše.
00:07:33 - Jakto že ne? Přineste knihu!
00:08:02 Všechno musí být zapsáno a souhlasit.
00:08:13 - Ano. Ještě nám dluží Fořtová. Je to vdova.
00:08:26 - Má syna Jakuba?
00:08:29 - Dluží mi sto zlatých.
00:08:32 - Sto zlatých?
00:08:41 Zapsáno.
00:08:45 Půjdeme si pro dluh.
00:08:51 - Co když nezaplatí?
- Tak dopadne jako ostatní.
00:08:58 - Zabavíme dům a pole.
00:09:02 A všechno bude jenom naše.
00:09:11 - Truhla bude brzy plná.
00:09:17 Peníze si potom spravedlivě rozdělíme.
00:09:21 - Truhla není plná.
- Nebudeme se hádat.
00:09:31 Půjdeme k Fořtové pro dluh.
00:09:42 - Jdeme.
00:10:11 Jakube, přines dříví.
00:10:28 To je vůně!
00:10:34 - Neboj se, buchty se nepřipálí.
00:10:55 Pěkně si žijete.
00:10:58 Mlynářce dlužíte sto zlatých a vy si pečete buchty.
00:11:07 - Něco jíst musíme.
00:11:18 - To ano, ale musíte také platit své dluhy.
00:11:24 Mlynářce jste dlužná.
- Už skoro rok.
00:11:29 - Platím vždy v létě.
00:11:36 - Vám dluží už rok?
00:11:42 S úrokem je to 200 zlatých.
00:11:45 - Cože?
00:11:48 - Zaplatím v létě.
00:11:53 - Fořtová mi říkala, že nemá peníze.
00:12:00 - Když máš na buchty, máš i na zaplacení dluhu.
00:12:04 Ráno si přijdu pro peníze.
00:12:07 - Slitujte se, pane písaři. Nemám tolik peněz.
00:12:11 Zaplatím v létě.
00:12:16 - Zaplatíš, nebo ti vezmu chalupu.
00:12:20 A pole vám vezmu taky.
00:12:22 - Co si to k mamince dovolujete?
00:12:25 - Za chování vašeho syna máte dalších 100 zlatých pokuty.
00:12:32 - Cože?
- Nechám tě zavřít, Kubo.
00:12:39 - Dej si na mě pozor, písaři!
00:12:45 - Je to zbytečné. Přijdou znovu.
00:12:51 - Maminko neplač, něco vymyslíme.
00:12:57 - Nevymyslíme, nemáme peníze.
00:13:02 Peníze půjčuje jenom mlynářka. Asi půjdeme žebrat.
00:13:11 Mámo, mámo...
00:13:23 Buchty vzal čert.
00:13:28 - Právě jsme vydělali 300 zlatých!
- Její chalupa je naše.
00:13:35 - Brzy bude naše celá vesnice.
00:13:43 Potom se rozdělíme.
00:13:50 - Neměli bychom se dělit.
00:14:00 Jste pořád sám a já jsem taky sama.
00:14:14 Kdyby jste si mě vzal za ženu, vařila bych vám každý den.
00:14:26 Cítím se osamocená.
00:14:31 Vezmete si mě?
- To nejde.
00:14:38 - Vy si mě nevážíte?
00:14:44 Ale moje peníze se vám líbí.
00:14:48 - Peníze nejsou jen vaše.
00:15:01 Nebudeme se přece hádat. Já jsem už starý, stejně jako vy.
00:15:14 - Chtěl by jsi mladší ženu?
00:15:23 Fanynko.
00:15:35 Pan písař tě skoro nezná.
00:15:44 - Na tvůj půvab, na tvé oči.
00:15:54 - Vezmeš si mladou ženu a já budu poroučet tobě i tvé nevěstě.
00:16:04 - Napij se...
00:16:08 Napij se víc.
00:16:19 - Slyšíš? Venku nám hrají.
00:16:25 Zatancujeme si.
00:16:32 Bude se ti se mnou líbit.
00:16:45 - S vámi tancovat nebudu.
00:16:49 Budu tancovat jen s Kubou.
00:16:52 - Kam utíkáš?
00:17:03 - Kam utekla Fanynka?
- Nevím, utíkala ven.
00:17:18 - Slyšel jste? Je tam s Kubou.
00:17:26 Běžte se přesvědčit.
00:17:35 - Najdeme je.
00:17:49 Neplač.
00:17:54 - Kubíčku.
- Jsi jenom moje.
00:18:01 Nevím, co bude zítra.
00:18:04 Neplač, zatím jsme spolu.
00:18:13 Složil jsem pro tebe písničku.
00:18:32 Co dýmá je dým, kde se mele je mlýn...
00:18:39 Co voní je med, co kvete je květ...
00:19:01 tak se pozná, co tě v světě těší...
00:19:09 kdo je milý, kdo je nejmilejší...
00:19:16 tak se pozná, co tě v světě těší...
00:19:24 - Kdo je milý,
- kdo je nejmilejší.
00:19:46 Fanynko, neboj se!
00:19:55 - Já vám ukážu!
- Přivažte ho ke stromu.
00:20:01 Ráno tě pošleme na vojnu.
00:20:11 Jdeme k jeho matce.
00:20:14 - To nesmíte!
00:20:50 Bože, co s námi bude? Kam půjdeme?
00:20:59 - To není moje starost.
00:21:02 Odejdi z této chalupy.
00:21:09 Dluží 300 zlatých a ještě by si to chtěla odnést.
00:21:17 - Slitujte se.
- Nic si neodneseš!
00:21:28 Odejdi!
00:21:31 - Půjdu až ráno...
00:21:37 - Pomoc!
00:21:42 Počkejte, až se vrátí Kuba.
00:21:45 - Nevrátí se.
00:21:49 Půjde na vojnu.
00:21:52 A ty půjdeš žebrat.
00:21:59 - Připravil jste mě o všechno.
00:22:09 Proklínám tě, písaři. Tebe i mlynářku vezme čert!
00:22:24 - To jsou jen pověry.
00:22:44 Pozdě. Kam tak spěchali?
00:22:50 - Kdyby povolil provaz, utekl bych a dal se ke zbojníkům.
00:22:58 Chci, aby písaře i s mlynářkou vzal čert.
00:23:08 - Mám hodně práce.
00:23:15 - Nepomohl bys mi?
- Rád.
00:23:18 - Jsi tu nový?
- Málo chodím mezi lidi.
00:23:24 Pomáhám jenom těm, kteří mě zavolají.
00:23:31 - Jmenuji se Kuba. Můžeš mě rozvázat?
00:23:37 - Odvedli mi nevěstu a spoutali mě.
00:23:44 - Kdyby jenom nevěstu.
00:23:47 - Co se stalo?
- Vyhnali tvou mámu z chalupy.
00:23:59 - Maminko, kde tě najdu?
00:24:11 - Oběsím se.
00:24:15 Už nechci žít.
00:24:22 - Lidé jsou velmi divní.
00:24:31 Každý musí umřít. Nespěchej.
00:24:38 - Nic nemám. Přišel jsem o nevěstu i o maminku.
00:24:46 - Vezmu tě k sobě.
00:24:52 - Ale já nejsem hajný.
- Já taky ne.
00:24:57 Budeš v teple, jíst a pít můžeš kolik chceš.
00:25:04 - Už nechci umřít.
00:25:08 - Na službě u nás ještě nikdo neprodělal.
00:25:13 - A co máma?
- Nepomůžeš jí.
00:25:17 Hledat ji můžeš potom.
00:25:21 - Jestli chceš, můžeš se oběsit.
00:25:31 - Máš pravdu. Chci u tebe sloužit.
00:25:36 - Platí.
00:26:05 Čím víc se ve světě hřeší, tím víc to čerty těší...
00:26:12 Lidé jsou hloupí, krutí a skoupí...
00:26:19 Lidé jsou hloupí, krutí a skoupí...
00:26:32 Do pekla není žádný spěch, někdo se sem dostane hned...
00:26:58 Do pekla v pytli se nosí, každý hříšník křičí a prosí...
00:27:12 Do pekla není žádný spěch, někdo se sem dostane hned...
00:27:25 Do pekla v pytli se nosí, každý hříšník křičí a prosí...
00:27:51 Lucifere, přivedl jsem ti Kubu.
00:28:05 - Jsem v pekle?
00:28:12 - Vše si prohlédni. Je zde teplo, dobré jídlo i pití.
00:28:23 Do pekla není žádný spěch, někdo se sem dostane hned...
00:28:37 Do pekla v pytli se nosí, každý hříšník křičí a prosí...
00:28:47 - Co říkáš peklu?
- Máte tady smrad.
00:28:55 - Jsi přece v pekle.
00:28:58 - Je toho na mě trochu moc.
00:29:01 - Chceš tady zůstat?
- Proč ne?
00:29:08 Mezi lidmi mě nic dobrého nečeká. Budu tu s vámi.
00:29:17 - Budeš tu celý rok.
- Souhlasím.
00:29:27 - Nesmíš se dívat do kotlů.
00:29:33 - Moje máma mě taky odháněla od pokliček svých hrnců.
00:30:27 Máš na světě práci.
00:30:33 - Už letím.
00:30:35 - Všechno půjde dobře.
- Jste správný muž.
00:30:44 Já jsem jen slabá ženská.
00:30:51 - Rozdělíme si peníze.
00:30:56 - Podívejte, jak je krásná. Proč ji chcete rozdělit?
00:31:09 - Co to povídáte?
00:31:12 - Kdyby jste si mě vzal za ženu, tak nemusíme nic dělit.
00:31:16 - Už jsem vám řekl, že vás za ženu nechci.
00:31:21 - Chybí vám žena.
00:31:28 Se mnou byste se měl nádherně.
00:31:35 - Rozhodl jsem se. Skončíme to.
- Máte pravdu, pane písaři.
00:31:47 - Peníze dáme na stůl a rozdělíme je.
00:31:56 - To nedovolím, peníze jsou moje!
00:32:02 - Co si to dovoluješ?
00:32:07 - Babo jedna!
- Chlape škaredej!
00:32:15 Co se děje?
00:32:27 - Mohu vám nějak poradit?
00:32:38 Jsem z banky Inferno.
00:32:45 - Budete chtít za svou radu peníze?
00:32:50 - Ne, poradím vám zadarmo.
00:33:01 - Přinesu vám koláče.
00:33:14 - Oba jsme zkušení. Nechcete peníze jen pro sebe?
00:33:34 - Nemusel bych se dělit.
00:33:39 Všechny peníze jsou moje!
00:33:44 - Myslíte?
00:33:59 - Kde je písař?
- Musel odejít.
00:34:04 Ale brzy se s ním uvidíte.
- Vy jste lepší.
00:34:09 Jste odborník. S písařem mám potíže. Neporadíte mi?
00:34:15 - Je to jednoduché.
00:34:22 - Myslíte?
00:34:24 - Jistě.
00:34:28 - Všechny peníze jsou moje!
00:34:43 - Co se tady děje? Kde jsou?
- Před chvilkou tu byli.
00:34:52 - Cítíš?
- Cítím.
00:35:05 - Zdá se mi, že tu bude horko.
00:35:26 Daleko v jedné zemi je studna, na kterou vzpomínám...
00:35:40 Daleko v jedné zemi je dívka, na kterou vzpomínám...
00:35:54 Hvězda padá, půjdem za ní, ona splní naše přání...
00:36:05 Hvězda padá dolů, půjdeme za ní spolu...
00:36:24 - Jsi to ty, Kubo?
- Mlčte!
00:36:29 - Chci s tebou mluvit.
- To nejde.
00:36:37 - Jsme z jedné vesnice.
- Poruším slib.
00:36:49 - To jsem já, Kubo.
- Co tady děláte?
00:36:53 - Okamžitě mě pustíš ven!
00:36:57 - A pustíš i mlynářku.
00:37:01 - Nepustím!
00:37:03 - Nehrej si se mnou.
00:37:08 - Nemůžete mi vyhrožovat.
00:37:15 Taky vám něco provedu.
00:37:22 - Můžeme se přece domluvit.
00:37:34 Vrátím tvé mámě chalupu.
- To není špatné...
00:37:47 Oba na tom vyděláme.
00:37:54 - Vrátíte mámě chalupu? A dluh?
00:37:56 - Na dluh zapomeneme.
00:37:59 Určitě se domluvíme.
00:38:08 - Nikomu nic nedám!
00:38:15 - Všechno patří mně!
00:38:18 - To není pravda!
00:38:19 Jestli nás nepustíš, vyženu tě příště z mlýna!
00:38:26 - Vy potřebujete, abych přitopil pod kotlem.
00:38:32 - To ne!
00:39:01 To je vůně...
00:39:13 Je tu pěkně teplo.
00:39:17 Smaží se tu lakota, krutost a bezcitnost.
00:39:32 Tady to taky pěkně voní. Peče se tu chamtivost.
00:39:47 Dobře se staráš o kotle, Kubo.
00:40:00 Podíval ses?
00:40:02 - Ano.
00:40:09 - Kdybys je pustil, zavřel bych do kotle tebe!
00:40:16 Přilož pod kotle!
00:40:34 Dnes končíme.
00:40:52 - Do půlnoci musíme odejít.
00:41:48 O peníze se každou noc hádáme, proto v mlýně o půlnoci strašíme...
00:42:15 - Peníze jsou moje!
- Peníze jsou moje!
00:42:20 O peníze se každou noc hádáme, proto v mlýně o půlnoci strašíme...
00:42:39 - Peníze jsou moje!
- Ne, peníze jsou moje!
00:43:25 - Co se to děje?
00:43:47 Pánbůh s námi a zlé pryč!
00:43:49 To je mlynářka s písařem.
00:44:16 Ve mlýně je to stále horší.
00:44:23 Jedna hodina po půlnoci. Musí jít zpátky do pekla.
00:45:37 Takový život se nedá vydržet.
00:45:41 Když přes den pracuji, chci si v noci odpočinout.
00:45:47 Strašení trvá od chvíle, co zmizela mlynářka.
00:45:58 Co se ti stalo? Kdo ti to udělal?
00:46:03 - Strašidla.
00:46:10 Víš, kdo tu straší? Mlynářka s písařem.
00:46:22 Myslel jsem, že to vydržím. Ale nejde to.
00:46:28 Sbalím si věci a půjdu.
00:46:31 - Necháš mě tady samotnou?
- Nezlob se na mě.
00:46:43 Kdyby tady přestalo strašit, rád se vrátím.
00:47:08 - Všechno budu muset zvládnout sama.
00:47:21 I strašidla.
00:47:36 Rok služby máš za sebou a pracoval jsi dobře.
00:47:43 Můžeš se vrátit domů.
00:47:45 Ale taky tady můžeš s námi zůstat.
00:47:51 - Ano, chceme abys tady zůstal...
00:47:54 - Rozhodl jsem se vrátit domů.
00:47:59 Musím najít mámu a Fanynku.
00:48:05 - Můžeš se vrátit domů.
00:48:12 - Za práci od vás nic nedostanu?
00:48:24 Proč se smějete?
00:48:28 Slibovali jste mi, že na službě v pekle neprodělám.
00:48:32 Chtěl jsem koupit mámě chalupu a taky jsem chtěl peníze na svatbu.
00:48:35 - Porušil jsi slib a díval ses do kotle.
00:48:40 Proto nic nedostaneš.
00:48:49 Ale sloužil jsi dobře. Proto nás můžeš zavolat na zemi.
00:48:58 - Myslel jsem, že dostanu víc.
00:49:01 Podvedli jste mě.
- Taková je spravedlnost v pekle.
00:49:17 - Odměna tě čeká doma. Uvidíš, litovat nebudeš.
00:49:34 Jsem na stejném místě. A je mi stejně špatně.
00:49:49 - Zase budou hodinu strašit.
00:49:59 Kdybych nebyla tak sama.
00:50:06 Tady jsme se s Kubou viděli naposledy. Už je to rok.
00:50:25 Ozvi se mi, chci aby ses vrátil.
00:50:49 Ozvi se zas, máš přece srdce a hlas...
00:51:02 Ozvi se zas.
00:51:26 - Takhle jsme zpívali s Kubou.
00:51:29 - Fanynko!
00:51:35 - Takhle na mě vždycky volal.
00:51:45 To musí být on.
00:51:56 - Celý rok jsi se neukázal. Máš mě ještě rád?
00:52:01 - Ano, mám.
00:52:03 Pořád jsem na tebe myslel. Bál jsem se, jestli nejsi vdaná.
00:52:13 - Kdo by si vzal holku ze mlýna, ve kterém straší?
00:52:18 - Ve mlýně straší?
- Ano, proto jsem tady.
00:52:25 - Strašidla ze mlýna vyženeme.
00:52:29 - Ne, bojím se o tebe.
00:52:38 - Neboj se. Rok jsem sloužil v pekle.
00:52:48 Poradím si i se strašidly.
- Nechci, abys šel do mlýna.
00:52:54 Všichni se bojí a mlýnu se vyhýbají.
00:52:58 Nechci, aby se ti něco stalo.
00:53:06 Slyšíš ty strašné zvuky?
00:53:11 - Počkej tady. Až tě zavolám, tak se už nemusíš ničeho bát.
00:53:18 - Kubo, vrať se!
00:53:27 Ale má odvahu.
00:53:51 Kolem peněz se vše točí, mají nás ve své moci...
00:54:34 - Dej mi moje peníze!
- Nic ti nedám!
00:54:49 Já myslel, že tu straší a zatím se jenom hádáte o peníze.
00:55:00 - Moc sis na nás dovoloval.
- Pomstíme se ti!
00:55:11 - Peníze jsou moje!
00:55:19 - Peníze zůstanou tady. Jsou za chalupu mé matky.
00:55:27 - Dej nám naše peníze!
00:55:33 - Dej nám naše peníze...
00:55:37 - Vrátím se do pekla a zatopím pod kotlem!
00:55:40 - Ne, jen to ne...
00:55:59 - Zpátky do pekla!
00:56:04 - Zdravím tě, Kubo.
00:56:15 - Mlýnu chybí mlynář. Nechceš jím být ty?
00:56:28 - Co?
- Já ti tento mlýn dávám.
00:56:35 - Mně?
00:56:39 - Dostaneš mlýn od pekla jako svatební dar. Bereš?
00:56:45 - Ano, díky kamaráde.
00:56:48 - Peklo ti splatilo dluh.
00:56:50 - Děkuji.
00:57:06 - Ty jsi to dokázal?
- Stal jsem se mlynářem.
00:57:13 Jestli chceš, můžeš být mlynářkou.
- Já? Kubíčku...
00:57:40 Všude jsem se ptal, ale o mamince nikdo nic neslyšel.
00:57:56 Je tu nepořádek.
00:58:11 Máma nemá kde bydlet. Chtěl bych, aby byla zase s námi.
00:58:20 Prosím, vemte si koláče.
00:58:34 Děkuji ti, že ses vrátil.
- Už se mi stýskalo.
00:58:40 Co je s Kubou?
00:58:51 - Nesmíš být smutný. Také bych chtěla, aby tu byla tvá máma.
00:59:01 Připijeme si.
00:59:03 - Na zdraví ženicha a nevěsty.
00:59:12 - Jezte, pijte a radujte se.
00:59:20 Prosím vás, dejte mi něco na jídlo.
00:59:28 - Maminko... Maminko.
00:59:37 - Kubova máma se vrátila!
00:59:51 - Jsi to opravdu ty?
- To je moje nevěsta, maminko.
00:59:57 - Děti moje, mám velkou radost.
01:00:02 - Sedni si a oslavuj s námi.
01:00:07 Tohle je můj nejkrásnější den!
01:00:24 - Láska je mocnější než kouzla, kdo ji má, ten nepotřebuje nic víc.
01:00:37 - Chci s tebou zůstat celý život. Mám tě rád, Fanynko.
01:00:52 Dnes je nádherný svatební den...
01:01:06 - Přijel jsem do mlýna. Prý se zde zase mele.
01:01:11 - Od zítřka.
01:01:19 - Láska je mocnější než kouzla, kdo ji má, ten nepotřebuje nic víc.
01:01:33 - Chci s tebou zůstat celý život. Mám tě rád, Fanynko.
01:01:46 Dnes je nádherný svatební den...
Celou vesnici i její okolí sužuje chamtivost zdejší mlynářky (D. Hofmanová) a zámeckého písaře (Z. Maryška). Tomu se zalíbí krásná Fanka (G. Ježková), která ve mlýně slouží. Nejdříve se však musí písař zbavit Fančina milého Kuby (M. Havelka). A tak se rozhodne, že ho pošle na vojnu. A protože chtějí mít společně s mlynářkou plnou truhličku zlaťáků, zabaví Kubově mamince chalupu a pole a vyženou ji z vesnice. Ta mlynářku i písaře prokleje. Když Kuba zjistí, že přišel o všechno, nechce už žít. Nakonec však přijme nabídku mysliveckého mládence a odejde k němu do služby. Kuba se tak dostane přímo do pekla, kde celý rok pilně přikládá pod kotle. Po čase zjistí, že se v kotlích „smaží“ písař a mlynářka. Netuší však, že každou noc o půlnoci straší ve mlýně, kde se hádají o peníze a všechny okolo trápí. Jejich nekalé počínání zastaví Kuba hned po svém návratu na zem…