Kolotoč humorných situací při oslavě v jedné bance. M. Lasica a M. Labuda v televizním zpracování jednoaktovky A. P. Čechova. ### Režie a scénář: Štefan Strnisko, Vladimír Strnisko. Hrají: Marián Labuda, Milan Lasica, Ingrid Timková, Eva Krížiková a další.
00:00:33 Už jsem utahaný.
00:00:38 Už nemohu dál, čtyři dny píšu, nespal jsem.
00:00:49 Od rána do večera jsem tady, potom píšu doma.
00:00:56 Mám zápal, zimnici, kašel, horečku, oteklé nohy.
00:01:22 Ten šašek, prase, předseda naší Správní rady.
00:01:33 Bude dnes přednášet referát "Minulost a budoucnost naší banky".
00:01:59 Je to můj referát!
00:02:14 Chce udělat dojem a já tady jenom pracuji.
00:02:24 Jenom přidá k referátu svou poezii.
00:02:48 Od rána do noci jen počítám.
00:02:55 Čert aby ho vzal, ani vidět ho nemohu.
00:03:24 Slíbil mi odměnu.
00:03:31 Když se ovšem všechno podaří.
00:03:43 Dostanu zlatou medaili.
00:03:46 A k tomu tři sta rublů.
00:03:54 No uvidíme...
00:04:12 Ale jestli pracuji zadarmo, tak si mě nepřej!
00:04:20 To bych se rozzlobil!
00:04:25 Byl bych schopen spáchat zločin!
00:04:40 Cením si vašeho daru, který jste mi věnovali.
00:04:48 Děkuji vám.
00:04:51 Ještě jednou vám děkuji.
00:05:00 Velevážený Kuzmo Nikolajeviči.
00:05:16 Blahopřeji vám k výročí založení naší banky.
00:05:22 Přeji vám, aby... z celého srdce.
00:05:28 Děkuji vám.
00:05:35 Myslím, že se můžeme dokonce políbit.
00:05:45 Ještě jednou vám děkuji.
00:05:54 Za všechno děkuji všem svým spolupracovníkům.
00:06:03 15 let, to je doba, jako že se Šipučin jmenuji.
00:06:13 Co můj referát?
- Ještě schází 5 stránek.
00:06:18 - Stihnete to včas?
00:06:21 - Když mne nebudete zdržovat, dodělám referát včas.
00:06:30 Dejte mi přečíst první polovinu.
00:06:38 Do referátu vkládám velké naděje.
00:06:43 Bude to můj velký úspěch.
00:07:04 Jsem velmi unavený.
00:07:09 V noci jsem měl záchvat podágry.
00:07:19 Jsem velmi unavený...
00:07:29 Musím pořád jen počítat.
00:07:32 Dva, pět...
00:07:39 - Stala se nepříjemnost.
00:07:41 Dnes ráno mě navštívila vaše manželka.
00:07:45 Opět si na vás stěžovala.
00:07:49 Prý jste ji a švagrovou honil v noci s nožem po domě.
00:07:58 Tohle přece nemůžete dělat.
00:08:05 - Chci vás o něco poprosit.
00:08:10 Píši pro vás referát.
00:08:20 Nechci, abyste se mi pletl do soukromého života.
00:08:26 - Máte strašnou povahu.
00:08:29 Jste pracovitý, svědomitý.
00:08:34 Ale k ženám se nechováte dobře.
00:08:39 Nemůžete honit ženu v noci s nožem.
00:08:45 Proč ženy tak nenávidíte?
00:08:48 - Nechápu, proč vy ženy tak milujete.
00:08:53 - Dostal jsem od úředníků album.
00:08:58 Dnes mám dostat i stříbrný pohár.
00:09:01 Tak to má být. Banku je nutné reprezentovat.
00:09:13 Však vy to chápete.
00:09:19 Slavnostní projev jsem úředníkům napsal sám.
00:09:23 Stříbrný pohár jsem si také koupil sám.
00:09:30 Všechno mě stálo 45 rublů, ale jinak to nejde.
00:09:50 Krásné hodiny, stály mě 200 rublů.
00:09:52 150 rublů.
00:09:58 1.500 rublů.
00:10:02 Ten jsem ještě nezaplatil.
00:10:09 Prý jsem malicherný.
00:10:20 Ale není tomu tak.
00:10:26 Tohle není žádná malichernost.
00:10:29 2.000 rublů.
00:10:33 Ale vzbuzuje to důvěru veřejnosti.
00:10:38 Stejně se mi to nelíbí.
00:10:44 Doma může člověk žít jak chce.
00:10:54 Třeba chlastat jako prase...
00:10:59 - Jen žádné narážky.
00:11:02 - To nejsou narážky.
00:11:05 Tohle je banka.
00:11:07 Musí mít slavnostní vzhled.
00:11:11 Může vejít delegace.
00:11:14 Vy sedíte jen v bačkorách.
00:11:17 Mohl jste si na sebe vzít frak. Nereprezentujete banku!
00:11:23 - Moje zdraví je mi milejší.
00:11:28 Mám zápal v celém těle.
00:11:32 - Uznáte, že je tady nepořádek.
00:11:35 - Až přijde delegace, tak se schovám. Nikomu nechci překážet.
00:11:40 Nepořádek nemám také rád.
00:11:44 Ale jiný nepořádek.
00:11:47 Nejlépe, kdybyste nepozval na dnešní oslavu žádné ženy.
00:11:52 - To jsou hlouposti.
00:11:57 - Radím vám dobře. Oslava by se mohla vydařit.
00:12:03 Ale stejně vám ji pokazí ženské.
00:12:06 Od nich pochází všechno špatné.
00:12:09 - Naopak, ženy člověka povznáší.
00:12:11 - Ano, vaše paní je vzorná, ale...
- No, tak dost!
00:12:16 - Minule tu však kecala nesmysly.
00:12:21 Najednou se mě před lidmi zeptala, jestli jste nekoupil další akcie.
00:12:32 - Panebože, to je kráva.
00:12:34 - Ty akcie, které právě klesají na burze?
00:12:40 Taky řekla, že jste z toho nervozní. A to před cizími lidmi!
00:12:45 Proč se ženským se vším svěřujete?
00:12:49 Já to nechápu.
00:12:53 Chcete, aby vás přivedly do kriminálu?
00:12:57 - To stačí.
00:13:01 Dnes je výročí. Nebudeme si ho kazit.
00:13:13 Každou chvíli by měla přijít moje manželka. Připomněl jste mi to.
00:13:19 Měl bych pro ni jet na nádraží.
00:13:22 Slušelo by se to.
00:13:29 Ale nechce se mi, jsem unaven.
00:13:37 Nejsem nadšený, že přijede.
00:13:41 Nemám radost.
00:13:51 Bylo by lepší, kdyby zůstala ještě u maminky.
00:14:00 Dnes večer nechci být se svou ženou.
00:14:10 Chci slavit.
00:14:18 Jsem nervově zhroucen, asi se rozpláču.
00:14:29 Spoléhám na svou statečnost.
00:14:37 - Andreji!
00:14:41 Miláčku!
00:14:46 - To jsi ty.
00:14:48 Zrovna jsme o tobě mluvili.
00:14:55 - Stýskalo se ti?
00:15:03 Musím ti všechno vyprávět.
00:15:07 Nemohla jsem se tě dočkat.
00:15:11 Nebudu se ani svlékat.
00:15:14 Dobrý den, Kuzmo.
00:15:16 - Všechno je v pořádku. Vypadáš báječně.
00:15:20 Jsi stále hezčí. Jak se ti dařilo?
00:15:29 - Bylo to skvělé. Maminka tě pozdravuje.
00:15:37 - Děkuji.
00:15:40 - Posílají ti velikou pusu.
00:15:51 Proč jsi nenapsal?
00:15:53 - To víš...
- Zlobím se.
00:15:57 Ještě jednu pusu.
00:16:08 Kdybys věděl, co se všechno stalo.
- Ale ne...
00:16:18 - Vidím, že nemáš radost.
00:16:27 - Moc jsem se na tebe těšil.
00:16:47 - Mám ti věřit?
00:16:50 - Máme tady dnes výročí, jubileum.
00:16:53 Může sem přijít delegace.
00:16:56 Nejsi vhodně oblečena.
00:16:58 - Opravdu?
00:17:02 Andreji...
00:17:07 Gratuluji, pánové.
00:17:13 Dnes bude slavnost?
00:17:20 Miluji plesy.
00:17:23 Andreji...
00:17:31 Dlouho jsi psal děkovný projev, který ti dnes budou číst.
00:17:36 - Nemluv o tom.
- Proč?
00:17:43 - Projev se úředníci musí naučit zpaměti.
00:17:46 Měla bys jít domů.
00:17:49 - Ale ne.
- Ale ano.
00:17:52 - Počkej ještě chvilku.
00:17:56 Hned odjedu, ale musím ti povídat o mamince.
00:18:04 Ve vlaku jsem si četla.
00:18:08 S nikým jsem ve vlaku nemluvila.
00:18:23 Náhle mi bylo smutno.
00:18:30 Naproti mně...
- No ano...
00:18:36 - Naproti mně seděl mladík.
00:18:40 Byl hezký.
00:18:44 Byl černovlasý, takže byl brunet.
00:18:48 Vůbec nebyl ošklivý.
00:18:53 Povídali jsme si.
00:18:59 Potom přišel nějaký námořník a student.
00:19:06 A já jsem jim řekla, že jsem ještě svobodná.
00:19:15 Jako že nejsem vdaná.
00:19:24 Ti se málem zbláznili.
00:19:27 Dvořili se mi.
00:19:30 Povídali směšné historky.
00:19:33 A ten námořník mi pořád...
00:19:36 Pořád zpíval.
- Aha, zpíval.
00:19:41 - Všechno to bylo k smíchu.
00:19:48 A když se námořník dozvěděl, že jsem Tatjana, víš co zazpíval?
00:20:04 - Nevím.
- Hádej.
00:20:10 - Opravdu nevím.
- Tak hádej.
00:20:15 Zpíval mi: Nač skrývat mám, že láskou planu...
00:20:24 - Dokážeš krásně povídat.
00:20:30 Ale nemůžeme rušit Kuzmu.
00:20:35 Jdi domů a popovídáme si potom.
00:20:39 - Ne, ne, ne...
00:20:45 Kuzma si to také rád vyslechne.
00:20:47 Je to přece velmi zajímavé.
00:20:56 Na nádraží byl nějaký mladý a krásný muž.
00:21:05 Působil dojmem slušného člověka.
00:21:16 Měl krásné oči.
00:21:18 Kočí mi ho představil a pak jsme jeli všichni tři.
00:21:29 Bylo to skvělé...
00:21:38 - Nesahejte na mě!
00:22:12 Dovolte, abych se představila.
00:22:19 Manželka bývalého sekretáře Merčutkinová.
00:22:25 - Co chcete?
00:22:28 - Můj muž náhle...
00:22:36 Onemocněl.
00:22:40 Pět měsíců byl nemocen.
00:22:45 A mezitím ho poslali do penze.
00:22:59 Bez jakéhokoliv důvodu.
00:23:02 A když jsem si šla pro jeho penzi, víte co mi udělali?
00:23:06 Strhli mi plných 24 rublů a 36 kopějek.
00:23:12 Jak je to možné?
00:23:21 A oni mi řekli, že si vypůjčoval peníze.
00:23:35 Ptám se: proč to udělali? On si přece nikdy peníze nepůjčoval.
00:23:44 Dovolíte?
- Co to děláte?
00:23:49 - Já jsem jen chudá žena.
00:23:56 Žiju jen z nájemníků.
00:24:00 A jsem slabá a bezbranná.
00:24:04 A nikdo se mne nezastane...
00:24:09 Všichni mi ubližují... a týrají mě.
00:24:20 - Dovolíte?
00:24:26 - Na chviličku mě tady nechte.
00:24:48 - Začneme od začátku.
00:24:50 Minulý týden jsem dostala dopis.
00:25:05 Mou sestru požádal o ruku nějaký Gruzinec.
00:25:14 Takový slušný a hezký mladík.
00:25:25 Ale byl chudý a nezaměstnaný.
00:25:32 A sestra se do něj zamilovala.
00:25:36 Maminka mi napsala, abych se vrátila.
00:25:43 - Kvůli vám jsem udělal chybu.
00:25:49 Všechno kvůli vám!
00:25:53 Já nevím, co mám dělat.
00:25:55 - No a co? Máte mě poslouchat, když s vámi mluvím.
00:26:10 Proč jste tak nepříjemný?
00:26:22 Nejste zamilovaný?
00:26:27 - Já tomu nerozumím.
00:26:32 - Ano, jste zamilovaný.
00:26:41 Andreji!
00:26:45 On je zamilovaný!
00:26:52 - To je v pořádku.
00:26:55 - Já jsem taky zamilovaná
- Ano?
00:26:58 Jdi na chvíli vedle, hned tam přijdu.
00:27:17 - Pánové, gratuluji vám k jubileu.
00:27:27 Miluji plesy!
00:27:30 - Musíte se obrátit na úřad, kde váš muž pracoval.
00:27:37 - Já jsem už byla v pěti úřadech. Všude mě odmítli.
00:27:43 Podívejte se na moji žádost a pomozte mi.
00:27:51 Můj zeť mi poradil, abych zašla za vámi.
00:27:56 - Kdo vám to poradil?
- Můj zeť.
00:28:03 Říkal mi, abych se obrátila na vás.
00:28:10 Prý dokážete všechno.
00:28:16 Pomozte mi, prosím vás.
00:28:26 - Paní, pochopte, nemohu vám pomoci.
00:28:39 Je to jasné? Chápete to?
00:28:44 Váš muž sloužil v armádě.
00:28:53 Náš úřad je soukromý.
00:29:00 Náš ústav je obchodní. Komerční.
00:29:07 Jste v bance.
00:29:12 Banka. Je to jasné?
00:29:17 Je to srozumitelné.
00:29:21 To můžete pochopit i vy.
00:29:25 - Ano.
00:29:27 Já to chápu.
00:29:39 Já mám lékařské potvrzení... Přečtěte si to.
00:29:47 - Já vám věřím.
00:29:58 - Ano, je to jen lékařské potvrzení.
00:30:00 Ale opakuji, že vám nemohu pomoci.
00:30:16 - Andreji, je tady výborná nálada!
00:30:21 - Vaše paní zdržuje úředníky od práce!
00:30:27 - Váš muž neví, kam se má obrátit?
00:30:31 - Ale on neví vůbec nic.
00:30:37 Je to trouba a lenoch. Nic neví.
00:30:40 Pořád mě jenom uráží.
00:30:53 - Váš muž sloužil v armádě.
- Ano.
00:30:58 - Tohle je banka.
00:31:05 B-a-n-k-a.
- Ano, banka, já vám rozumím.
00:31:15 Přikažte, aby mi vyplatili 15 rublů.
00:31:22 - Kolik?
- Ostatní mi budete splácet.
00:31:28 - Splácet?
- Ano.
00:31:33 - Já ten referát nemohu dokončit.
00:31:42 - My vám opravdu nepomůžeme.
00:31:56 Je to jako by jste podala žádost o rozvod v lékarně. Už chápete?
00:32:03 - To je blbost.
00:32:10 - Andreji, můžu vstoupit?
00:32:13 - Hned přijdu, drahoušku, hned!
00:32:29 - Vám nic nevyplatili?
- Ne.
00:32:32 - To je katastrofa.
00:32:39 Ale já vám nepomůžu.
00:32:49 Máme tady výročí.
- Ano?
00:32:55 - Každou chvíli přijde delegace.
00:33:06 - Politujte mne. Soudím se s podnájemníky.
00:33:18 Starám se o svého muže.
00:33:31 A můj zeť je bez zaměstnání.
00:33:47 Pomozte mi...
- Nemohu.
00:33:52 Točí se mi hlava.
00:33:59 Zdržujete nás.
00:34:04 To je přece slepice...
00:34:11 Kuzmo, vysvětlete jí to.
00:34:31 - Co si přejete?
00:34:38 - Jsem bezbranná žena.
00:34:47 Vypadám silně, ale prohlédněte si mě.
00:34:54 Tady, vidíte?
00:35:06 Mám nemocné žíly.
00:35:17 Už mi nechutná ani káva.
00:35:31 - Já se vás ptám, co si přejete?
00:35:39 - Chci, aby mi vaše banka vyplatila 15 rublů.
00:35:45 Zbytek můžete zaplatit až za měsíc.
00:35:50 - Tady je banka.
00:35:58 - Já rozumím.
00:36:08 Ale já mám i lékařské potvrzení.
00:36:18 - Máte přece hlavu, tak myslete.
00:36:25 - Chci jen to, co mi podle zákona patří.
00:36:35 Nechci nic jiného. Drahoušku, no...
00:36:40 - Co máte místo své hlavy?
00:36:48 Nebudu se s vámi zdržovat!
00:36:50 Musím pracovat!
00:36:56 - A co peníze?
00:36:59 - Vy nemáte na ramenou hlavu, ale...
00:37:07 - Co?
00:37:09 Ty... Ty... Tohle říkej své ženě. Já jsem žena sekretáře!
00:37:28 - A vypadni ven!
00:37:33 - Už se třesu strachy.
00:37:42 - Jestli nevypadneš, tak tě vyhodím!
00:37:51 - Podívej, jak se třesu strachy. Podívej se.
00:38:02 - Nikdy jsem neviděl protivnější babu!
00:38:07 Ty stará píšťalo! Roztrhnu tě!
00:38:21 Nezastavím se ani před zločinem!
00:38:30 - Skutek utek!
00:38:34 Podívej jak se tě bojím. Už se třesu.
00:38:46 Potkala jsem i horší a byli rádi, že mi utekli.
00:38:55 - Je mi z tebe špatně.
00:39:01 Já ten referát nedopíšu.
00:39:12 - Chci jen to, co mi podle zákona patří.
00:39:27 Podívejte se na toho nemravu.
00:39:34 Nestydo.
00:39:41 Sedíš na úředním místě a máš bačkory.
00:39:51 Tohle je bankovní úředník?
00:39:56 Tu máš!
00:40:10 - Kuzmo, co tam děláte?
00:40:14 - Sestře slušel nový účes.
00:40:18 Když se oblékla, bylo z ní krásné děvče.
00:40:38 - Za chvíli přijde delegace.
00:40:44 - Vaše excelence...
- Co tady ještě děláte?
00:40:53 - Ten pán si ťukal prstem na čelo a pak na stůl.
00:41:09 Sám jste chtěl, aby vyřídil můj problém a on se mi posmíval.
00:41:15 Posmíval se mi.
00:41:24 Byl na mě sprostý.
00:41:27 - Ano, jste bezbranná žena.
00:41:30 - Já vypadám zdravě, ale...
00:41:34 - Všechno vyřídím.
00:41:41 Ale musíte odejít.
00:41:50 - Pošlete pro vrátného, ten ji vyhodí.
00:41:57 - Ale ona by udělala skandál.
00:42:00 - Musím dopsat váš referát.
00:42:05 Jinak nemohu nést za referát odpovědnost.
00:42:13 - Kdy dostanu peníze?
00:42:16 Já je potřebuji hned.
00:42:23 - Já se z ní zblázním.
00:42:38 Už jsem vám to vysvětlil.
00:42:43 Tohle je soukromá banka.
00:42:48 - Ano, banka, já vím.
00:42:59 Udělejte mi laskavost a buďte mým tatínkem.
00:43:09 Já mohu přinést i doporučení od policie.
00:43:25 - Paní, vy tady překážíte.
00:43:35 - Mě se nikdo nezastane.
00:43:38 Já jsem nemocná.
00:43:45 Ani káva mi ráno nechutnala.
00:43:49 - Chápu vás. Kolik chcete.
00:43:55 - Dvacet rublů? Pětadvacet rublů?
00:43:58 - Výborně.
00:44:02 Tady máte 30 rublů a odejděte.
00:44:10 - Děkuji vám...
00:44:16 - Už musím jít domů. Ještě jsem to nedopověděla.
00:44:21 Hned půjdu.
00:44:25 Jela jsem s maminkou na oslavu.
00:44:34 Byl tam i sestřin milenec.
00:44:38 Já jsem tu svatbu své sestře rozmluvila.
00:44:46 Gruzinec to pochopil.
00:44:49 - Jaký Gruzinec?
00:44:54 - Všechno dopadlo dobře.
00:44:57 Všechno jsem nakonec zachránila.
00:45:04 - Jaký Gruzinec?
00:45:08 - A pak se to stalo.
00:45:11 Šly jsme se sestrou a... Jsem tak vzrušená, když na to myslím...
00:45:19 Uslyšely jsme výstřel.
00:45:24 Na zemi ležel Gruzinec.
00:45:29 V ruce ještě držel pistoli.
- Ne.
00:45:34 Já už nemohu. Skončil jsem.
00:46:05 Co chcete?
- Nemohl byste zaměstnat mého muže?
00:46:14 - Ne, já jsem skončil.
00:46:19 - Střelil se přímo do srdce.
00:46:27 Moje sestra omdlela.
00:46:34 Asi takhle.
00:46:39 Jako mrtvá.
00:46:42 Ale Gruzinec ještě žil a prosil, abychom zavolaly doktora.
00:46:48 Doktor přišel brzy a zachránil mu život.
00:46:58 - Opravdu byste nemohl mého muže zaměstnat?
00:47:05 - Já už opravdu nemůžu.
00:47:11 Kdo ji vyžene? Já to nevydržím!
00:47:15 -Ven! Vypadni! Okamžitě ven!
00:47:20 - Ne tuhle, ale tuto příšeru!
00:47:23 - Co si to dovolujete?
00:47:26 Mizero!
00:47:30 - Vypadni. Nebo tě zabiju.
- Pomoooc!
00:48:05 - A teď tě zabiju!
00:48:30 - Delegace.
00:48:46 - Náš drahý Andreji.
00:48:54 Naše banka se rozvíjí rychlým tempem a dobrým směrem.
00:49:13 Jsme rádi, že stojíš v jejím čele.
00:49:20 Jsme rádi, že nastala chvíle, kdy ti můžeme za všechno poděkovat.
00:49:25 V počátcích banky se nám tak dobře nevedlo.
00:49:35 Neměli jsme peníze, ani zkušenosti.
00:49:40 Neměli jsme představu o budoucnosti.
00:49:46 Vyřešil jsi za nás "hamletovskou" otázku.
00:49:49 Být či nebýt.
00:50:05 Ozvaly se i hlasy, aby jsme naši banku zrušili.
00:50:20 Nebyly to lehké chvíle.
00:50:26 A najednou jste se stal jejím představitelem vy.
00:50:38 Máte velkou zkušenost.
00:50:52 Díky vám potkal naši banku nečekaný úspěch.
00:50:58 Povznesl jste banku.
00:51:02 - Bože, bože...
00:51:15 - Všem jste nám pomohl.
00:51:19 Můžeme konkurovat i největším zahraničním bankám.
00:51:26 - Deputace...defenestrace...
00:51:35 Dva přátelé šli po cestě a rozmlouvali o nevěstě.
00:51:51 - Milý Andreji, přijdeme raději až později.
00:52:01 Až později.
00:52:22 .
Nechce se tomu ani věřit, že jednoaktovku Jubileum napsal Anton Pavlovič Čechov již před více jak sto lety v roce 1891, a že od té doby humorné dílko nepozbylo na divácké přitažlivosti, ba dokonce jako by spíše vyzrálo do dnešních časů. A je smutným paradoxem osudu, že autor sám, který natolik výrazně ovlivnil vývoj světové prózy i dramatu, ba dokonce se dá tvrdit, že vytvořil lyrické, psychologické drama, znamenající přechod k modernímu divadlu 20. století, se dožil pouhých 44 let. A. P. Čechov patřil k těm z mála vyvolených dramatiků – uměl nejen zdůraznit roli atmosféry, ale navíc dokázal vnější dramatický konflikt nahradit vnitřními střety lidské psychiky, jednoduchý děj – jako třeba v případě Jubilea – dokázal jako velký mistr zvýraznit komickými prvky. Milan Lasica, Marián Labuda a další slovenští herci rádi hrají pro české diváky, proto v brněnském studiu České televize, které letos taktéž jubilantem, vznikla v režii Vladimíra Strniska inscenace podle ruského autora, v níž skvělé komické výkony podávají slovenští herci v češtině.