Inspirativní zastavení u hospodářů, kteří využívají zemědělskou půdu v souladu s ochranou životního prostředí. Připravil Ivan Stříteský
00:00:50 -Já myslím, že česká krajina je nádherná
00:00:53 a jde i o to, jaký je v ní vnitřní obsah.
00:00:57 Nejde jen o estetiku, jak vypadá.
00:01:00 Ale jde i o to, jací jsou tam živočichové,
00:01:03 jací tam létají motýli.
00:01:06 Protože mít hezkou krajinu a na druhou stranu se dívat na to,
00:01:10 že tady vyhyne polovina ohrožených druhů,
00:01:14 by asi nebylo moc dobré.
00:01:17 A zemědělec na to má v podstatě zásadní vliv.
00:01:39 Hospodařím na jednou z nejhezčích území v Jeseníkách.
00:01:43 Je tady skoro sto hektarů, velmi členité,
00:01:47 je to tady krajinářsky velmi pěkné.
00:01:50 Ale záleží taky na tom, co tu roste,
00:01:54 co tady může žít z hlediska přírody.
00:01:57 A mezi tím je samozřejmě taky chřástal.
00:02:02 Jinak tu rostou orchideje, lilie,
00:02:05 a řada dalších, velmi zajímavých a chráněných druhů.
00:02:13 Co se chřástala týče,
00:02:16 on zaprvé potřebuje některé plochy jaksi vyčlenit,
00:02:20 aby se sekaly až po 15. srpnu.
00:02:24 Některé plochy jsou tady v jiných kategoriích z hlediska ochrany,
00:02:28 třeba druhově bohaté pastviny.
00:02:31 Ale jak je vidět, my je sekáme velmi diferencovaně
00:02:35 a fragmentujeme bloky, které mají třeba 35 hektarů.
00:02:40 Ty rozdělíme na 15 či 20 dílčích částí,
00:02:44 které jsou sekány v různých termínech
00:02:47 a někdy jednáme i o výjimky, aby nebyly posekány vůbec.
00:03:01 -Asi nejrozumnější by pro toho chřástala bylo,
00:03:05 aby všechny skupiny lidí, které v krajině fungují,
00:03:10 se dokázaly nějakým způsobem domluvit,
00:03:14 aby z toho měl něco zemědělec, ochránce přírody,
00:03:18 aby na tom nebyl "tratnej" ani člověk,
00:03:22 který přímo v té krajině bydlí,
00:03:25 nebo i který sem přijede jenom jednou za čas na rekreaci.
00:03:33 Chřástal polní je velmi zajímavým druhem.
00:03:37 V našich podmínkách
00:03:39 se s ním setkáváme v období od druhé poloviny dubna do září.
00:03:44 Na začátku jara přilétá z velké vzdálenosti,
00:03:48 až z oblasti jižní Afriky.
00:03:51 Ihned po příletu vyhledává vhodné biotopy ke svému hnízdění.
00:03:56 Jsou to většinou podmáčené, pozdě kosené louky,
00:04:00 a v tu chvíli začíná jeho období rozmnožování.
00:04:04 Jeho rodinný život není úplně ukázkový.
00:04:08 Samec se de facto rodině moc nevěnuje,
00:04:12 během jedné sezóny může mít i několik dalších samiček,
00:04:17 třeba i v dalších údolích celého podhůří.
00:04:22 Většina lidí se s chřástalem setká
00:04:26 pouze díky jeho nezaměnitelnému a dosti charakteristickému zvuku,
00:04:31 který je slyšet především v nočních hodinách
00:04:35 na velké vzdálenosti desítek, někdy i stovek metrů.
00:04:47 -Zemědělská krajina by měla plnit nejen funkce produkční.
00:04:52 Proto se snažíme zničenou, dříve zemědělskou krajinu,
00:04:56 nějakým způsobem obnovit.
00:05:00 Je velice důležité vrátit biodiverzitu
00:05:04 alespoň na taková místa, která produkční nemusí být.
00:05:08 K tomu mohou sloužit "regionální směsi,"
00:05:12 tzn. směsi trav a bylin, které jsou místní, jsou regionální.
00:05:17 Tyto druhy jsou přizpůsobené místnímu klimatu,
00:05:21 přírodním podmínkám, takže se velice dobře ujímají.
00:05:34 A plní velice rychle ochranné funkce.
00:05:38 Jsou zdrojem života nejen pro rostliny,
00:05:42 ale i pro spousty různých druhů živočichů.
00:05:50 Zatímco jsme v prvních letech museli zemědělce přesvědčovat,
00:05:54 aby byli vůbec ochotni si na své pozemky regionální směs vysít,
00:05:58 tak v posledních letech se na nás obrací nejenom zemědělci,
00:06:02 ale i mnozí vlastníci pozemků,
00:06:05 kteří chtějí mít ve svém okolí v krajině plochy barevné,
00:06:09 kvetoucí a voňavé.
00:06:29 -V posledních deseti letech
00:06:33 došlo k jakési malé revoluci ve vinohradnické technologii.
00:06:38 Dřív bylo obvyklé to, že byl "černý úhor,"
00:06:41 tedy půda nekrytá vegetací,
00:06:44 a hodně postřiků: fungicidy, insekticidy a tak dále.
00:06:49 Dnes technologie vypadá tak,
00:06:53 že jsme oseli meziřadí směsí 16 až 20 různých rostlin,
00:06:57 které jednak umí poutat živiny a ve vhodném okamžiku vydávat révě,
00:07:02 ale zároveň stabilizují ekosystém vinice tak,
00:07:07 aby se v něm nepřemnožovali škůdci a snižuje se i tlak chorob.
00:07:12 V podstatě jde o to,
00:07:15 že se na bylinném porostu namnoží stovky druhů hmyzu:
00:07:20 dravé ploštice, parazitičtí lumci a predátoři,
00:07:25 kteří pak potlačují škůdce révy vinné,
00:07:29 jako jsou obaleči a další škodlivé druhy.
00:07:33 A zároveň se i choroby v takto ošetřovaném vinohradu šíří pomaleji
00:07:37 a tím, že jsem schopni řídit intenzitu růstu bylinného porostu,
00:07:41 tak jsme v podstatě schopni
00:07:45 řídit i spotřebu vody celým tímto ekosystémem.
00:07:49 Když je sucho, podřízneme to a má více vody réva.
00:07:53 Když je příliš vlhko a kořeny révy by trpěly nedostatkem vzduchu,
00:07:58 tak pak necháme bylinnou vegetaci růst až do metrové výšky
00:08:03 a odčerpat tu přebytečnou vodu, aby byl poměr voda- vzduch správný.
00:08:08 Tato technologie se dnes pomalu zavádí ve všech vinicích.
00:08:21 Velkým problémem začíná být sucho.
00:08:25 Ve vinicích, které jsou v černém úhoru,
00:08:28 pojme půda asi jenom 110 litrů vody v metru krychlovém.
00:08:32 Pokud jsou vinohrady
00:08:35 strukturovány kořeny tohoto bylinného společenstva,
00:08:38 tak půda je schopna pojmout trojnásobek,
00:08:41 zhruba 360 litrů vody v metru krychlovém.
00:08:47 A takovým bonusem pro vinaře i pro nás, laiky,
00:08:51 je to, že z těchto vinic spousta vinařů produkuje i med.
00:08:56 Tady vidíte svazenku, která je nektarodárná.
00:09:01 A v krajině přibývá i hmyzožravého ptactva,
00:09:05 např. vzácné vlhy se dneska znovu množí na jižní Moravě.
00:09:09 A takových příkladů je celá řada.
00:09:35 -Nektarodárné biopásy
00:09:37 jsou víceleté porosty, které dlouho kvetou
00:09:39 a jsou tak významným zpestřením potravní nabídky pro včely
00:09:42 a další užitečný hmyz, který žije v naší krajině.
00:09:45 Pro zemědělce jsou příležitostí, jak zhodnotit plochy,
00:09:49 které jsou z různých důvodů
00:09:52 pro pěstování rostlin problematické.
00:09:55 Jsou to například ochranná pásma podél vodních toků,
00:09:58 nebo souvratě, kde se otáčí zemědělské stroje.
00:10:02 Nebo okraje podél lesa, které trpí zastíněním.
00:10:09 -Šťastnou náhodou jsem se nachomýtnul k rozhovoru agronomů,
00:10:15 že budou zřizovat nektaronosné pásy.
00:10:19 A tak jsem se zeptal, a uspěl jsem,
00:10:24 že je vyseli poblíž včelnic místních včelařů.
00:10:35 -Biopásy přinášejí užitek nejenom včelařům.
00:10:39 Díky tomu, že se v nich za jejich existenci
00:10:42 vystřídá až 13 druhů rostlin,
00:10:45 tak jsou přitažlivé pro celou řadu hmyzu.
00:10:48 Nám se s kolegy podařilo v biopásech najít
00:10:51 84 druhů volně žijících, tzv. samotářských včel a čmeláků,
00:10:55 což byly tři čtvrtiny druhů, které se nacházely v okolní krajině.
00:10:58 To znamená,
00:11:01 že biopásy prokazatelně obohacují rozmanitost života v krajině.
00:11:08 -Nektaronosné biopásy pro včely z mého hlediska mají smysl,
00:11:13 protože když začínají během června kvést,
00:11:18 tak v přírodě už květů ubývá, tím pádem včely mají na co létat,
00:11:23 můžou nosit až do pozdních mrazíků,
00:11:26 od toho se odvíjí i podzimní přikrmování,
00:11:30 ušetří se cukr a mají přes zimu zdravější výživu.
00:11:39 -K založení nektarodárných biopásů mě vedly zhruba čtyři motivace.
00:11:43 Zaprvé jsem si chtěl vyzkoušet něco nového,
00:11:46 zadruhé jsem chtěl vyjít vstříc včelařům,
00:11:49 kterým to pomůže k produkci medu a posílení včelstev,
00:11:53 zatřetí je to efekt ekonomický,
00:11:56 který mi zajistí produkci z okrajů lesů,
00:12:00 kde mi úrodu ničí většinou černá zvěř,
00:12:05 a začtvrté, pohled na pole s nektarodárným biopásem
00:12:09 je určitě pestřejší a pozitivnější, než bez něho.
00:12:25 -Já jsem se rozhodl udělat zpátky louku tak,
00:12:29 jak to bývalo za starých časů,
00:12:32 kdy byla louka plná květů, plná včel, plná života.
00:12:36 Tak jsem se rozhodl, že na tomhle jednohektarovým pásu
00:12:40 udělám na jedné půlce louku
00:12:43 a druhá půlka bude sloužit jako včelí pastva.
00:12:49 Třeba budu mít následovníky,
00:12:52 kteří se do toho dají a pomůžou přírodě.
00:12:55 Aspoň v malým vrátí přírodu tak, jak byla.
00:12:57 Nic lepšího nebo nádhernějšího být nemůže,
00:13:01 než když se člověk podívá.
00:13:04 Každý to rád udělá, že pomůže přírodě.
00:13:07 To je krásný, ty včeličky.
00:13:10 Ten hukot musí být slyšet, co jich tu je.
00:13:40 -Modrásek bahenní obývá vlhké louky nížin a pahorkatin,
00:13:44 a má nesmírně zajímavý životní cyklus.
00:13:48 V době prázdnin, kdy jsou motýli v letu,
00:13:52 se samec se samicí spáří,
00:13:55 a samička naklade vajíčka na hlávky krvavce totenu,
00:14:00 což je jediná živná rostlina modráska bahenního.
00:14:04 V hlávkách totenu žere zhruba tři týdny
00:14:07 a potom musí být adaptována mravencem rodu myrnica,
00:14:11 který si ji zanese do hnízda.
00:14:14 Ve hnízdě se částečně živí jako predátor,
00:14:18 částečně se nechává živit dělnicemi mravence.
00:14:21 Přezimuje tam, příští rok se zakuklí
00:14:25 a z kukly se vylíhne dospělý motýl,
00:14:28 který potom zase v červenci a srpnu
00:14:31 na vlhkých loukách s krvavcem totenem létá.
00:14:42 -O péči o modráskové louky
00:14:45 jsme začali uvažovat po oslovení správou CHKO Litovelské Pomoraví,
00:14:51 se kterou máme, myslím, velmi nadstandardní vztahy,
00:14:55 a také chápeme,
00:14:58 že současné zemědělství není příliš vstřícné ke krajině,
00:15:02 přírodě a všem živým organismům.
00:15:06 A proto vstup do opatření "ochrana modrásků"
00:15:09 chápeme jako určitou úhradu dluhu vůči přírodě jako celku.
00:15:19 A je to. Můžeme.
00:15:23 -Dneska jsme tu vykolíkovali plochu na louce,
00:15:27 která nebude v první červnové seči posečená a děláme to proto,
00:15:33 abysme umožnili přežití lučních organismů na těchto loukách
00:15:38 a hlavně proto, že se tu vyskytuje modrásek bahenní.
00:15:43 Celá péče o tuto louku je nastavena tak,
00:15:47 aby vyhovovala i tomuto zvláště chráněnému druhu.
00:15:53 -Zemědělec může být pyšný
00:15:56 a dokonce si myslím, že by měl být pyšný na to,
00:15:59 že může hospodařit v místě, kde se dochoval kus krásné přírody
00:16:03 a v každém případě závisí
00:16:06 vždy na konkrétní osobě, jaký vztah k přírodě má.
00:16:24 HLASITÝ ZPĚV SKŘIVANA
00:16:39 KVÁKÁNÍ ŽAB
00:16:43 -Čejka chocholatá je u nás ohrožená především kvůli tomu,
00:16:48 že nám chybí v krajině polní mokřady.
00:16:51 Ty potřebuje především kvůli potravě, kterou tam nalezne.
00:16:57 Čejka také potřebuje, aby měla rozhled,
00:17:00 aby přímo u hnízdiště nebyly vysoké stromy či keře.
00:17:05 Především potřebuje, aby v době hnízdění, tzn. do půlky června,
00:17:10 zemědělci nevyjížděli s technikou na ta pole, kde čejky hnízdí,
00:17:15 protože by ta hnízda zničili.
00:17:19 -Naše společnost hospodaří na více než 2000 hektarech
00:17:23 a v letošním roce jsme se rozhodli vyčlenit na pěti polích
00:17:27 celkovou plochu 23 hektarů
00:17:30 jako plochu pro opatření "ochrana čejky chocholaté."
00:17:33 Čejka je zde poměrně hojně zastoupená.
00:17:37 V letošním roce bylo ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem
00:17:41 pozorováno deset hnízdních párů.
00:17:50 Kromě čejky jsme hodně pozorovali kulíky a vodouše.
00:17:54 Ti se tady vyskytovali opravdu ve velkém množství.
00:17:58 Jinak zpětnou vazbu dostáváme od našich zaměstnanců,
00:18:02 od traktoristů, kteří se pohybují denně na polích,
00:18:06 od myslivců, rybářů a včelařů,
00:18:09 kteří jsou v přírodě, a ti nám říkají,
00:18:12 jak je které opatření účinné a co kde žije, co kde létá.
00:18:21 -Péče o čejku má několik rovin.
00:18:24 Jedna je samotné hnízdění čejky, druhá je, že na těch plochách
00:18:29 může buď hnízdit, nebo tam zalétat za potravou spousta dalších ptáků,
00:18:35 hmyzu i dalších zvířat.
00:18:38 Potom taky to, že se přírodovědci
00:18:41 vůbec dostanou do kontaktu se zemědělci
00:18:45 a můžou přemýšlet, co je pro přírodu dobré.
00:18:49 A zdaleka ne poslední je to,
00:18:52 že krajina je tím pádem atraktivnější i pro lidi,
00:18:57 kteří v okolí v dědinách žijí.
00:19:00 Že se mají jednoduše na co dívat.
00:19:07 Ve druhé půlce roku
00:19:10 se dá ta plocha osít nějakou krmnou nebo medonosnou směsí,
00:19:15 z které těží včely nebo zvěř, ptáci a další zvířata.
00:19:20 -Nacházíme se lokalitě, kde jsme koncem června letošního roku
00:19:25 vyseli směs pro ochranu čejky chocholaté.
00:19:28 Tato směs tady do podzimu vyroste
00:19:32 a bude poskytovat potravní nabídku a úkryt pro semenožravé ptáky.
00:19:37 Jako zemědělci jsme zodpovědní za stav krajiny.
00:19:40 Navíc já osobně jsem včelař a myslivec,
00:19:44 takže mám na tom i osobní zájem.
00:19:47 A navíc i finanční stránka této dotace je pro nás zajímavá.
00:20:05 -Nežádoucí stav přírody a krajiny, která se zde nachází,
00:20:09 a systém zemědělského hospodaření, který je zde prováděn,
00:20:14 mě vedly k tomu, že jsem se rozhodl zakládat krmné biopásy.
00:20:24 Krmný biopás je orná půda, osetá speciálně pojmenovanou směsí,
00:20:29 která slouží k potravní nabídce volně žijící zvěře a ptactva,
00:20:35 aby měla příležitost v intenzivně obhospodařované krajině,
00:20:41 kterou vidíme v sousedství právě toho krmného biopásu.
00:20:57 -Krmný biopás je nejlépe vidět při jeho zakládání,
00:21:01 tzn. když se naoře starý biopás,
00:21:05 když se zapraví smykem branami a zaseje.
00:21:30 -Právě se nacházíme vedle pozemku, na kterém je založen krmný biopás.
00:21:36 Je to jeden z několika biopásů ve zdejším katastrálním území.
00:21:41 Díky zakládaným biopásům
00:21:45 se nám daří rozdělovat velké půdní bloky, především monokultur,
00:21:50 které jsou zde intenzivně zemědělsky pěstovány.
00:22:02 -Další fáze, kdy je pěkně vidět kontrast,
00:22:06 je, když se okolní půdní bloky sklidí,
00:22:10 a biopás už je ve fázi nejlepší vegetace,
00:22:13 a vedlejší bloky jsou života takřka neschopné.
00:22:17 -Krmný biopás poskytuje samozřejmě klidové, krytové
00:22:24 a jiné vhodné podmínky pro zdejší živočichy.
00:22:29 Jednoznačně výborná potravní nabídka pro polní ptactvo, zajíce,
00:22:35 srnčí zvěř a další zástupce typické polní fauny.
00:22:43 Ale musíme také vzpomenout
00:22:46 význam biopásů pro půdní organismy a mikroorganismy,
00:22:51 které jsou velmi důležité pro zvyšován půdní úrodnosti
00:22:55 a které jsou velmi důležité
00:22:58 pro rozklad organické složky v půdě.
00:23:07 -Když jsem před devíti, deseti lety,
00:23:10 začali dělat tyto biopásy,
00:23:13 tak byla spousta názorů, že děláme práci k ničemu.
00:23:17 Ale je pro mě obrovským potěšením, když dnes tihleti samí lidé přijdou
00:23:21 a řeknou, že to má svůj obrovský význam.
00:23:24 Chtěl bych požádat všechny zemědělce,
00:23:27 aby zvážili současný stav dnešní přírody a krajiny,
00:23:31 hlavně na jižní Moravě, kde je obrovský úbytek drobné zvěře,
00:23:34 zajíců, bažantů, koroptví,
00:23:37 aby dělali nějaká opatření vytvářením biotopů,
00:23:41 minimálně způsobem krmných biopásů.
00:23:44 Funguje to, jde to, má to perspektivu.
00:24:24 -Z historie známe řadu příkladů civilizací,
00:24:27 které svým způsobem hospodaření zničili svou krajinu a sami sebe.
00:24:31 Aby k tomu nedošlo,
00:24:33 je potřeba malinko změnit i náš způsob hospodaření.
00:24:36 Jak ukazuje řada příkladů spolupráce zemědělců s přírodovědci
00:24:41 jak u nás, tak v okolních státech, je možné vytvořit programy,
00:24:47 které vyprodukují jak dostatek potravin,
00:24:51 tak také zdravou krajinu se spoustou rostlin, hmyzu, a tak dál.
00:24:55 Je možné vytvořit zdravější krajinu.
00:25:28 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
00:25:33 Česká televize 2018
Zemědělsky využíváme přes polovinu území naší krajiny.
Pole, louky, pastviny, sady, vinice jsou krajinou, kde člověk přetvořil přírodu ke svému prospěchu. Mnohde ale ten prospěch začal převažovat a s přírodou pak taková krajina nemá moc společného. Intenzivní hospodaření vyčerpává půdu, hrozí, že její úrodnost se bude snižovat a že takový stav už bude nezvratný. Proto vznikla AEKO, odborně řečeno: agroenvironmentálně-klimatická opatření Ministerstva zemědělství ČR. Na jejich základě pak vznikla řada dotovaných projektů, které mohou pomoci udržet krajinu zdravější. Naštěstí se našli lidé, hospodáři, přírodovědci i úředníci, kteří se dokázali dohodnout na konkrétních podmínkách a způsobech spolupráce.