Úsměvný příběh starého mládence – vedoucího pošty – kterému do života zasáhne jako blesk z čistého nebe nástup mladé kolegyně. ### Režie: Rudolf Tesáček. Scénář: Marie Loucká. Hrají: Jaroslav Kuneš, Libuše Kafková, Jaroslav Dufek, Miloš Hájek a další.
00:00:57 TELEFON ZVONÍ
00:01:01 -Poštovní úřad Vítov. Na příjmu vedoucí Znamínko.
00:01:05 Jo, malý moment.
00:01:08 Můžete diktovat. Ano.
00:01:13 Ano.
00:01:17 Do týdne.
00:01:20 Ano.
00:01:21 Odpovězte ihned. Ano.
00:01:27 Noclehy zajištěny v Budapešti. V soukromí.
00:01:39 Ano.
00:01:42 Čedok Hradec
00:01:46 Nashledanou.
00:01:49 Klímo!
00:01:53 Tady máte ještě jeden telegram do JZD.
00:02:09 -Jo, tak to mám strašnou radost, pane poštmistr.
00:02:12 -Hm?
-To mně můžete věřit.
00:02:14 -Kroutilům zase píše kluk. Z Indie.
00:02:19 Tady je jeden dopis pro paní skladní.
00:02:23 To je zase určitě odpověď na inzerát.
00:02:27 Možná značka šťastný život ve dvou.
00:02:30 -Nechte si ty průpovídky, Šmíde.
00:02:32 Znáte článek 6, odstavec 1 a 2.
00:02:34 Už jsem vám říkal,
00:02:35 že poštovní tajemství je uloženo zákonem,
00:02:38 který ukládá pracovníkům pošty
00:02:40 zachovávat poštovní tajemství.
00:02:41 -A já ho nezachovávám?
00:02:43 Prosím vás, otevírám snad uzavřené zásilky,
00:02:45 nebo čtu já zavřené dopisy proti světlu? Nečtu.
00:02:49 -V článku 2 se také říká, že nesmíte ani pátrat
00:02:51 po obsahu uzavřené zásilky.
-A já snad pátrám?
00:02:54 Já jen psychologicky odhaduju,
00:02:56 co by v těch dopisech mohlo být.
00:03:03 A že se většinou trefím, za to nemůžu.
00:03:06 To dělá moje znalost lidských povah.
00:03:08 Tak se tady mějte.
00:03:12 -Jéžišmaria!
00:03:18 Tak jsem tady, pane poštmistr.
-Dobrý den, paní Mandousová.
00:03:22 -Dobrý.
-Copak nám nesete?
00:03:24 -Na klice od branky jsem měla tenhle lístek.
00:03:29 -No, to psal Klíma.
00:03:31 -Byla jsem v konzumu. Nemohl počkat?
00:03:35 -Paní Mandousová,
00:03:36 doručovatel není povinen čekat.
00:03:38 Nefunguje vám zvonek,
00:03:39 Klíma musí házet kamínky na okno nebo pokřikovat.
00:03:43 Pokud jste doma.
00:03:44 A když vám ukradli schránku, pořiďte si jinou.
00:03:47 -Když nejsem doma, má to strčit za kliku.
00:03:50 Já sem nebudu lítat kvůli každé Vlastě nebo pohlednici.
00:03:54 -Budete muset.
00:03:55 Pošta má právo zastavit doručování do domů,
00:03:58 které jsou uzavřeny, a kde nefunguje zvonek.
00:04:00 Když vám ukradli schránku,
00:04:02 budou se vám zásilky ukládat na poště.
00:04:05 -Na to nemáte právo! Já si budu stěžovat.
00:04:08 -Můžete, paní Mandousová. Ale napřed se informujte
00:04:11 o zásadách doručování, víte?
00:04:13 Např. článek 66, odevzdací místo,
00:04:15 nebo článek 67, omezení doručování!
00:04:18 -Zemědělci zdraví ministerstvo vítovských spojů.
00:04:22 -Buď zdráv, předsedo.
00:04:23 -Tak mi tu Vlastu dejte!
00:04:25 -Odběrní lhůta je po skončení doručování. Mezi 16. a 18. hod.
00:04:29 Neboli, až se vrátí Klíma.
-Ježíš, ten mizera!
00:04:35 -Já se tomu Mandausovi ani nedivím.
00:04:40 Víš, že ještě ve svém věku jezdí na farmu do Staňkova?
00:04:42 -Jo?
-Někdy tam zůstane i 3 dny.
00:04:45 No co? Dědek si slušně vydělá
00:04:47 a nemusí od rána do večera poslouchat ty její jeremiády.
00:04:51 Tady jsem ti donesl potvrzení převzetí zásilek.
00:04:55 -Takové družstvo! Už byste mohli mít podatelnu.
00:04:59 -Prosím tě, Vašku! Podatelnu.
00:05:01 Jsem rád, že seženu lidi na obyčejné papírování.
00:05:04 Co ty? Nepřijdeš nám o žních píchnout s výplatami?
00:05:07 -Ty jseš dobrej, předsedo! Nevíš, kdo by dělal tohle?
00:05:11 -Na to by stačila průměrně inteligentní ženská.
00:05:14 -A kde ji mám vzít?
00:05:16 Víš, jak dlouho mám podanou žádost o přidělení další síly?
00:05:18 -Tak si nějakou vyhlídni.
00:05:21 Nalákej ji sem a slib jí,
00:05:22 když bude hodná, tak ji dostaneš k poště, no.
00:05:25 -Ty jseš samej fór!
00:05:27 To už není dávno pravda, aby se sem holky draly.
00:05:30 -Jo a mohl bys přijít vysvětlit velectěné paní účetní Jandové,
00:05:34 jak se přepočítává hodina pro brigádníky?
00:05:37 -Nemůže to vysvětlit Janda?
-Ale prosím tě!
00:05:40 To nejsou kupecké počty.
00:05:42 Když jí koupil japonskou kalkulačku, aby vypadala důležitá,
00:05:45 pořád jsou to hokynaří.
-Proč ji nepošleš do kurzu?
00:05:49 -Nejsou lidi. To víš, ne?
00:05:51 Tady máš novou štampilku.
00:05:59 -Miládko, Vašíček je má rád bohatě posypané tvarohem.
00:06:04 A máslo vedle knedlíků.
00:06:10 Jsou z loňských jahod, zavařovaných.
00:06:12 Z čerstvých by byly lepší.
00:06:15 -Z prvních čerstvých už budu dělat sama.
00:06:18 -Co myslíš, stihnete to do té doby?
00:06:21 -Nevím, máme toho moc.
00:06:24 -Jo, musíš taky ukázat Miladce ten italský strojek na ovoce.
00:06:30 Musíte se domluvit, Miladko! Já už jsem mluvila s panem farářem.
00:06:38 -Musím zajet do Hradce kvůli šatům.
00:06:42 Myslíš, Vendulko, že si mám nechat ušít vyloženě letní,
00:06:46 nebo spíš podzimní? A závojíčky se prý už nenosí.
00:06:51 -Já tomu nerozumím, Milado. A v létě to asi nepůjde.
00:06:55 KLEPÁNÍ Dál.
00:06:57 -Dobrý večer.
-Buď zdráv, Josef. Posaď se.
00:07:00 -Potřebuju s tebou mluvit.
00:07:02 -Vím. Klíma říkal.
00:07:03 Známky.
00:07:04 -Kamarád shání Jižní Ameriku,
00:07:07 Myslel jsem, že bychom mohli něco vyměnit.
00:07:09 -Mám toho spoustu. Musíme se podívat.
00:07:11 Ale mám to nezařazené.
-Aha.
00:07:14 -Obálka.
00:07:20 No, ty jsou krásný, podívej.
-To je nádhera.
00:07:33 -Tak já jdu.
-Tak ahoj.
00:07:37 -Teda Vašku!
-Hele, hele.
00:07:40 -Na to aby si vzal týden neplacené volno.
00:07:44 To jen přebrat!
00:07:45 -Já v poslední době vůbec nemám čas.
00:07:49 -Vašku, víš co?
00:07:50 Já mám teď v hospodě školení protipožární ochrany.
00:07:54 -No?
-Vyber něco.
00:07:55 Skoč za mnou, dáme si pivo, domluvíme se, ne?
00:07:58 -Tak jo.
-Tak já letím.
00:08:00 Ahoj. Dobrou noc.
-Dobrou.
00:08:07 -Jé, maminko, pojď sem. Pojď sem, podívej.
00:08:10 Hele. Takhle. To je kaktus.
00:08:13 V národním podniku...
00:08:15 v parku. V Sydney.
00:08:17 -Vašíčku, budeš lipový nebo šípkový?
00:08:21 -Jak myslíš, maminko.
00:08:24 -Když ti agronom něco chce, ať přijde sem.
00:08:27 Přece za ním nebudeš chodit do hospody!
00:08:31 -Do hospody ne.
00:08:39 -Tak. Paní Jedličková!
-Ano?
00:08:41 -Navažte půl kila tvarohu.
-Ano.
00:08:46 -Prosím. Víte ona je tady nová, ještě se nezaběhla.
00:08:50 Ale příští týden už to bude v pořádku.
00:08:54 -No. Tak já bych ještě chtěla 3 kg kostek.
00:08:58 -3 kila kostek. Prosím.
00:09:01 -A půl kg krupice.
-Půl kg krupice.
00:09:05 Paní Jedličková, rozvažte kilovku krupice.
00:09:08 -Ano.
-Takže to bychom měli.
00:09:20 85,3O. Prosím.
-Ano.
00:09:23 -Pivečko pro pana manžela nebudete chtít?
00:09:26 -Ještě se mu budu tahat s pivem!
00:09:29 -Pane Janda!
-Ano?
00:09:30 -Pojedete s námi na výlet do Budapešti?
00:09:33 -Milá zlatá, copak mám možnost hnout se ze kšeftu?
00:09:37 Manželka pojede s klukem.
00:09:39 -Do jaké Budapešti?
00:09:41 -JZD organizuje výlet autobusem do Budapeště.
00:09:46 -JZD? A že dědek nic neřekl! Mohla bych jet taky?
00:09:51 -To je jen pro členy JZD.
00:09:53 Manželka to organizuje a má s tím spoustu práce.
00:09:57 Neuvěřitelné.
-Když jedou vaši kluci,
00:09:58 tak bych mohla jet taky! Já jsem rodinný příslušník.
00:10:02 Dědek přece v JZD dělal!
-Tak prosím!
00:10:05 Tak se zastavte za manželkou v účtárně.
00:10:08 Třeba tam místo zůstalo.
-Tak já tam hned jdu!
00:10:11 Nashledanou.
-Nashledanou.
00:10:13 Prosím, co to bude?
00:10:15 -Tak jeden papír jsou svačiny k sušičce a druhý k silážím.
00:10:19 Takže 3x chleba, 10x po 20 dkg točeného salámu.
00:10:23 -Ukažte, já si to přeberu sám.
00:10:25 Paní Jedličková!
-Tak ty pojedeš do Budapešti?
00:10:27 -Samozřejmě! Já vybírám na známky, ne?
00:10:33 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:10:36 -Nejel bys se mnou do Budapešti?
00:10:40 -Kam?
-Do Budapešti.
00:10:41 Na 3 dny autobusem podívat se na památky.
00:10:44 -Paní Jedličková!
-Ano?
00:10:46 -Hoďte sem 3 basy piva.
-Ano.
00:10:49 -Ten výlet je jen pro rodinné příslušníky.
00:10:53 To by za chvíli mohl jet celý Vítov.
00:10:56 Hoďte sebou paní Jedličková!
-Dovolíte?
00:10:59 Já vám s tím pomůžu.
00:11:09 HUDBA HRAJE
00:11:15 To si musíte vyplnit průvodky. A na druhou stranu podpis.
00:11:20 TELEFON ZVONÍ
00:11:23 Poštovní úřad Vítov. Jo. To Brno do kabiny.
00:11:27 Děkuji.
00:11:32 -Pardon.
00:11:35 -Pochválen pan Ježíš Kristus, pane farář.
00:11:38 -Až na věky, paní Mandausová.
00:11:42 Jé, je, to snad abych přišel později.
00:11:45 -Neutíkejte mně, pane faráři!
00:11:47 Já pro vás mám rekomando. Dopoledne jsem vás nezastihl.
00:11:51 Tak kdybyste byl tak laskav a podepsal mně to.
00:11:54 Je to z ONV. Asi vám píše církevní tajemník.
00:11:58 Nebude na okrese nějaká porada farářů?
00:12:02 Tak. A copak máte v tom balíku?
-Ale, to je pro prasynovce.
00:12:10 Na vojnu.
-Jo, tužka je moje, pane farář.
00:12:13 -Pardon.
00:12:14 -On vás někdo pustí, pane faráři.
00:12:16 Dnešní mládež se ke starším lidem chová ochotně.
00:12:20 A ráda ji přepustí místo nejen v autobuse.
00:12:23 Ale taky ve frontě.
00:12:25 Tak třeba tahle ta slečna vás pustí.
00:12:28 Pane faráři. Tak co, slečno? Pustíte ho?
00:12:31 -Ano.
-No, vidíte.
00:12:33 -Samozřejmě.
-Tak vám pěkně děkuji, slečno.
00:12:37 Pán Bůh vám požehnej.
-Není zač.
00:12:40 -Ukažte, pane faráři.
00:12:43 -Krucinál! Kde je ta ženská?
00:12:47 Tady to vypadá, jako kdyby dávali něco zadarmo.
00:12:50 Je tady paní Jedličková?
-Už budu na řadě, pane vedoucí.
00:12:55 -Tak sebou mrskněte, ženská!
00:12:57 Krám je plný lidí a vy si tady klidně stojíte.
00:13:00 Taky jste se mohla vrátit, když vidíte, jak to tady vypadá.
00:13:04 To je neuvěřitelně neschopná pošta tady!
00:13:07 -Jestli se ti něco nelíbí, Jardo,
00:13:09 tak lidně použij knihu přání a stížností
00:13:11 a nedělej tady revoluci. Já ti ji v kšeftě taky nedělám.
00:13:14 -Taky není potřeba,
00:13:14 já si na sezónu dokážu lidi opatřit.
00:13:17 -Vážit buřty a moukou dokáže každý.
00:13:20 Já musím počkat, až sem přidělí kvalifikovanou sílu!
00:13:24 Rozumíš? Kvalifikovanou! Pošta není hokynářství!
00:13:31 -Paní Jedličková, ať už jste za pultem!
00:13:36 -Ale pane vedoucí, já ještě nemám...
00:13:39 Já už běžím. Na shledanou.
00:13:45 -Znamínko, víš, co ty mně můžeš?
00:13:55 -No?
-Podat knihu přání a stížností.
00:14:04 Tak bude to!
00:14:09 -Prosím.
00:14:15 -Hergot uhněte! Ať to můžu čitelně napsat. Prosím!
00:14:20 -No tohle to!
-Jen se nezdržujte.
00:14:22 -To je drzost! Že se nestydíte.
00:14:31 -Určitě nedostaneš prémie, Vašíčku. Když máš ten zápis.
00:14:35 Neměl jsi nic říkat. A proč se do toho plete!
00:14:40 -Napsal si? Napsal.
00:14:43 A na správě vědí, že mám požadavek na 1 sílu.
00:14:46 Už 3 roky! A že to pravidelně obnovuju každého půl roku.
00:14:50 V termínech! Víš.
00:14:51 Že sem nemůžou nikoho dostat,
00:14:54 to je jejich věc. Já jsem krytý.
00:14:56 ZVUK TELEVIZE
00:15:01 -Povídala Miladka, že by chtěla mít nahoře svoji kuchyň.
00:15:07 Chtěla by tam mít kuchyňkou linku. Nelíbí se jí můj kredenc.
00:15:15 Kolik stojí taková kuchyňská linka?
00:15:18 Ale vždyť je to samý bakelit!
00:15:20 Já jsem povídala, že to nic nevydrží.
00:15:23 A taky, aby to řekla tobě.
00:15:25 Aby se to mohlo koupit, ještě než se vezmete.
00:15:28 Jo, kdybyste se vzali teď,
00:15:30 tak bys mohl jet na ten výlet jako rodinný příslušník.
00:15:34 -Ale maminko!
00:15:35 Přece se nebudu ženit kvůli nějakému zájezdu!
00:15:51 Jižní Ameriku bych měl mít od Korejsů.
00:15:56 Pavel byl přece v Brazílii jako obchodní zástupce.
00:16:00 -Pavel Korejs? No, ten se mi nelíbil.
00:16:05 Toho jsem neměla ráda.
00:16:07 Jak tě pořád přemlouval, abys šel dělat tajemníka MNV.
00:16:12 Ten pořád někoho přemlouval, aby šel dělat něco jiného,
00:16:16 než co ten člověk dávno dělal.
00:16:19 -Pavel je těžce nemocný.
00:16:23 Má prý nějakou tropickou nemoc. Z Jižní Ameriky.
00:16:29 -Tak měl sedět doma. Mohl být učitelem.
00:16:32 Jako jeho bratr. Toho Pavla jsem neměla ráda.
00:16:37 Jak tě pořád tahal na motorce.
00:16:40 Když jste jezdili, když se zakládala ta JZD v roce 1956.
00:16:45 Ne. Pavla jsem neměla ráda.
00:16:47 A jeho bratra jsem taky neměla ráda.
00:16:49 Jak ti nosil psaníčka od holek z Planiny.
00:16:52 -Od holek? Od jedné jediné, maminko.
00:16:55 A když jsem dělal v Hradci školení,
00:16:57 tak se ani neukázala. Ani na dopis neodpověděla.
00:17:02 -Tys jí psal, Václave?
00:17:05 No to si mi nikdy neřekl. Beztak to byla nějaká všelijaká.
00:17:12 -Nebyla, maminko. Tu jsem náhodou měl rád.
00:17:19 Teď prý dělá...
00:17:22 Učí v nějakých kurzech pro kosmetičky.
00:17:26 -Kosmetičky? To jsou ty důry pomalovaný.
00:17:31 S nehty jako africký náčelník.
00:17:34 Kosmetička! Pak že nebyla všelijaká!
00:17:38 Kosmetička! Pavla jsem neměla ráda.
00:17:40 A toho jeho bratra jsem taky neměla ráda.
00:17:43 Moc ošklivě pomlouval rodinu Skočdopole.
00:17:46 A paní Skočdopole náhodou byla moc milá dáma. A moc k lidem.
00:17:50 A kluci Korejsovi rodinu Skočdopole pomlouvali.
00:17:54 A že je teď Pavel nemocný, to má za to!
00:17:57 -Pavel je hodný kluk!
00:17:58 Když tady bydlel, to byl alespoň dobrodružný život.
00:18:26 -Tak já jsem v pořádku, pane poštmistr.
00:18:29 Pomalu se vydám.
-Jo.
00:18:36 Co to máte s nohou, Klímo?
-Co by? Pral se se ženou.
00:18:41 -Starej se o sebe. Mrcha jedna!
00:18:44 -Jak se vyjadřujete o ženě?
-A kdo mluví o ženě?
00:18:48 Noha mě bolí, mrcha jedna.
00:18:51 -Dneska se s tím daleko nedostaneš, moc neobejdeš.
00:18:55 A jestli s tím půjdeš až na samotu pod les,
00:18:58 tak abychom pro tebe poslali sanitku.
00:19:00 -No, no!
00:19:01 -S tebou jsou, Klímo, věčně patálie.
00:19:04 -Jaké patálie? Nás mají lidi rádi.
00:19:08 TELEFON ZVONÍ
00:19:13 -Poštovní úřad Vítov, na příjmu vedoucí Znamínku.
00:19:16 Dobrý den, soudruhu inspektore.
00:19:19 Ano.
00:19:20 Ano!
00:19:23 Ano.
00:19:24 Vážně? No tak konečně. Ano. No jistě, že mám.
00:19:28 Tak se budu těšit. Na shledanou.
00:19:32 A můžeme s tím opravdu počítat?
00:19:46 Za týden nastoupí ta žádaná síla.
00:19:50 Jmenuje se Klára. Klára, no.
00:19:54 -No tak to jakoby nenastoupil nikdo.
00:19:57 Věčně nemocné děti, jak je ofoukne, tak si vezme volno.
00:20:01 -My tady nikoho nepotřebujeme. Že je to tak, pane poštmistr?
00:20:05 Kdo se jich prosí o posily? Pojď.
00:20:09 -No tak večer nashledanou.
-Nashle.
00:20:13 -A kdy jakože nastoupí?
-No za týden.
00:20:20 -Tak nashledanou.
00:20:27 -Klára!
00:20:31 Klára.
00:20:34 Klára.
00:20:35 Kláro! Kláro. Tady bude pořádek.
00:20:39 Jasný! Podívejte se, Kláro.
00:20:43 Co to děláte, Kláro?
-Jaká Klára?
00:20:48 -To nic. Potřebovala byste něco?
00:20:52 Váš manžel totiž teď...
-Ne, ne.
00:20:54 Já jdu v soukromé věci.
-Copak?
00:20:59 -Pane poštmistr! Co jste řekl mému starému?
00:21:04 -Jako Klímovi?
00:21:06 -Podívejte, jak mě dnes ráno zlinýroval!
00:21:14 -Paní Klímová.
00:21:15 To nemůžete tady! To je úřad. Co kdyby někdo přišel?
00:21:19 -Vy jste řekl, aby na mě vzal řemen?
00:21:22 -To bych nevypustil z úst!
-Ne?
00:21:24 Vidíte, jak já jsem s tím člověkem nešťastná.
00:21:30 Sotva vypije jednu skleničku, už všemu věří.
00:21:33 V hospodě mu nabulíkovali, že prý spávám s jiným!
00:21:37 -No to!
00:21:39 No a proto dneska Klíma kulhá.
-Jo! A kulhá na jednu?
00:21:46 A bude kulhat na obě!
-Paní Klímová!
00:21:48 Nezapomeňte, že pro pošťáka jsou nohy prostředkem obživy.
00:21:53 -Tedy vy mužský! Vy držíte vždycky při sobě! Že jo!
00:22:21 -Ahoj. Ty tady prodáváš?
-Ahoj. Tohle je pošta, víš.
00:22:26 Jestli chceš ledňáčka, tak musíš naproti do Jednoty.
00:22:30 -Ledňáčka nemám rád. Já raději mišugra. Ale to tady nevedou.
00:22:34 Už jsem jim říkal, aby to objednali.
00:22:38 A co je to pošta?
00:22:42 -Podívej, pošta je moc důležitý úřad.
00:22:45 A ve Vítově zajišťuje spoustu jiných služeb, víš.
00:22:49 -A co je to úřad?
-No to je tady to, no!
00:22:53 -A ty se jmenuješ pošta?
00:22:55 -Ale ne. Tenhle ten úřad, to je pošta.
00:22:58 -Tak ahoj, pošto. Já jdu za jedním klukem,
00:23:01 který včera dostal od táty angličáka.
00:23:04 -Tak ahoj.
00:23:07 -Ještě kousek dozadu. A úplně to přisuňte.
00:23:10 -Že na to pan poštmistr nepřišel sám!
00:23:13 Moc sem nechoďte, ať vám to nepostavíme na nohu.
00:23:17 A s kasou počkáme na poštmistra. Ten nám pomůže.
00:23:22 -Tak. Hned otevřeme, promiňte.
00:23:32 Á, vy jste pan vedoucí, že?
00:23:37 -Václav Znamínko. A vy jste Klára?
00:23:39 -Ano, Sedláková. Těší mě.
00:23:50 -Tak snad abyste šli na pochůzku, chlapi! Ne?
00:23:56 -Tak co, kdep budete obědvat?
-Asi v hospodě.
00:24:00 -Tak si dávejte pozor, aby vás hostinský nebral na hůl.
00:24:05 -A máte kde spát?
-Tak snad mi pan poštmistr poradí.
00:24:10 -Pan poštmistr?
-No.
00:24:13 -Kdyby neporadil, tak můžete spát u nás.
00:24:17 Pojď!
00:24:20 RÁDIO HRAJE
00:24:32 -Měla jsem z Vítova strach. Ale už nemám.
00:24:40 Pročpak se mračíte?
00:24:45 -Nábytek byl rozestavěný tak, aby se dvě síly,
00:24:48 které tu budou eventuálně pracovat, při práci nerušily.
00:24:53 -To jste hodný. Ale nemyslíte, že je to takhle lepší?
00:24:58 -Já bych s vámi nerad první den mluvil služebně.
00:25:01 -Chápu. Na pořádnou hádku se musíme trošku víc poznat.
00:25:05 Že jo?
00:25:07 -Chtěl bych vás poprosit,
00:25:09 abyste doručovatele nechala stranou. To je moje práce.
00:25:13 No a jinak vám předám naši agendu. Klíče od stolu, tiskopisy, ceniny.
00:25:20 -Děkuji. Tužku mám vlastní.
00:25:45 -No jo. Ta linka se sem nevejde.
00:25:48 To by musela přijít naproti, jak má maminka postel.
00:25:57 -A kam přijde postel?
-Tak snad vedle do pokoje.
00:26:04 -Jen si udělejte svou kuchyň nahoře.
00:26:06 Já už si tady dožiju i se svým starým kredencem!
00:26:21 Tohle jsem vám uháčkovala do pokoje.
00:26:25 Budou jako z cukru.
00:26:29 -Ale já si chci nahoru pořídit provázkové záclony.
00:26:33 Ty jsou teď moderní.
00:26:35 Provázkové záclony má Jandová. Koupila je v Tuzexu.
00:26:39 -Jandová musí kupovat v Tuzexu i prášek na nádobí!
00:26:43 Koukni, Vašíčku. Líbí se ti?
00:26:49 -Já tomu nerozumím, maminko.
00:26:51 Do ničeho se nepletu, přece mě znáš.
00:26:54 -Ale Janda dneska říkal, že se pleteš.
00:26:58 Do věcí, do kterých ti nic není!
00:27:02 Jeho ženu chceš vyšoupnout z účtárny.
00:27:05 -Václave, proboha! Na Jandu pozor.
00:27:09 -Předseda říkal jeho ženě, aby se s tebou poradila.
00:27:12 Aby neměla s brigádníky takový maglajz jako loni.
00:27:16 -Nic jsem neslíbil.
00:27:17 O družstvo se nestarám a o Jandu už vůbec ne!
00:27:21 -Já jsem Jandovou poprosila, aby tě napsala jako náhradníka
00:27:25 na ten zájezd do Budapeště. Místo jejich kluka bys mohl jet.
00:27:30 Už mi to slíbila.
00:27:33 Teďka tě zase škrtne, protože nejsi rodinný příslušník!
00:27:43 Víš, co tam mají věcí?
00:27:46 Jugoslávské garnitury do koupelny. A za pakatel!
00:27:49 -Tak si je tam kup, Milado!
-Jo!
00:27:53 A tobě se to pak nebude líbit!
00:28:05 -Je hodná! A má tě ráda.
00:28:10 Já tady nebudu věčně.
00:28:15 -Dáš mi večeři, maminko?
00:28:27 -A jaká je ta nová? Ta Klára.
00:28:32 Je hezká?
00:28:37 -Hezká? Taková normální. Menší, štíhlá. A mluví moc nahlas.
00:28:56 -Víte, Kláro, naše hodiny jsou pivo.
00:28:59 V deset ho mám ve Staňkově.
00:29:01 -To já ho mám za 5 minut v Jiřetíně.
00:29:03 -A když do sebe hodím něco ostřejšího,
00:29:06 tak to potom celou vesnici vidím jako na dlani.
00:29:10 -Ahoj. Ale to sis to dnes popletl.
00:29:13 Dnes není ani veřejná schůze občanů ani osvětová přednáška.
00:29:16 -Ale ne. Byl tah, víš. Výherní vkladní knížky.
00:29:20 Tak se zítra zastav, jestli nemáš 250 % navrch.
00:29:24 -Já 250 %? Člověče, já mám štěstí u děvčat.
00:29:27 -Tady vracím 2 lahve.
-Dobrý večer.
00:29:30 -Dobrý večer.
-No a ty 2 koruny chcete?
00:29:32 -Ne, já se vrátím za hodinu. Jdu do skladu umýt a uklidit.
00:29:36 Pak si vezmu 2 nahoru.
00:29:38 -Tak koukám, koukám, že ses inspiroval u Jandy, co?
00:29:41 Jenom nevím, který z vás dvou si vybral na léto hezčí posilu.
00:29:46 Tak co je?
-Co?
00:29:48 -Tak dáš si něco, nebo je to omyl, že jsi k nám vlezl?
00:29:51 -Ne, já jsem ještě nevečeřel. Musím domů, víš.
00:29:54 -Jo tak to už tam taky doma zůstaneš, že jo?
00:29:56 Při bylinkovém thé.
00:29:58 -Tak co? Máte schůzi po pracovní době?
00:30:01 -Přisedněte si. Zítra jdu s chlapama na obchůzku.
00:30:05 Abych poznala rajon, víte? Napřed s Klímou a pak se Šmídem.
00:30:08 -No ale na tom bychom se ale museli napřed domluvit, ne?
00:30:12 A o čem jednáte teď, smím-li se ptát?
00:30:15 -O odběru tisku. Aby nešly dolů prémie.
00:30:21 -Pošto, pojď se mnou na chodbu, potřebuju s tebou mluvit.
00:30:28 -Není nemocný?
00:30:30 Že on si vypočítal, že Klára šla s námi na pivo
00:30:34 a teď se přišel přesvědčit, jestli se nemýlil.
00:30:38 -Počkejte, on sem normálně nechodí?
-Ani ve snu!
00:30:41 Počkejte, ale abych to dopověděl. Před ním nikdo nemá tajemství.
00:30:46 Donáší dopis adresátovi a předem mu oznámí, kdo mu píše,
00:30:53 co mu píše a kdy přijede vnuk na prázdniny.
00:30:57 -On má totiž Šmíd rentgenové oči. Víte, mladá paní.
00:31:02 A kromě toho roznáší čerstvé rohlíky,
00:31:04 v pátek nosí babkám kvasnice.
00:31:06 -Prosím tě, vy toho naděláte! Jednou jsem Toufarce nesl kvasnice.
00:31:12 -Jo jednou, jednou. A co děláš v Záhoří u Jiřánků, prosím tě?
00:31:15 Tam už si zvykli na to, že jim každý den kolem poledního
00:31:18 vypínáš motor u vodovodu.
00:31:20 -Ježíšmaria, to je řečí, že jsem jim o žních vypínal vodovod.
00:31:23 Když všichni byli na poli! To by přece udělal každý.
00:31:26 -Prosím tě, vždyť ty dojíš krávy! Vyháníš husy z polí.
00:31:31 Šmíde, Šmíde, ty se holt na pošťáka nehodíš.
00:31:36 Ty nejsi dost úřední, jak to říká pan poštmistr.
00:31:39 -Vy taky ne, pane Klíma.
00:31:41 Slyšela jsem o vás, jak jste roznášel ty důchody.
00:31:43 Kdyby vás lidi neměli rádi, tak nevím.
00:31:45 -A v tom to je. Nás lidi mají rádi!
00:31:48 -Promiňte, jestli jste Klára Sedláková,
00:31:51 tak by s vámi chtěl mluvit támhle ten mladej.
00:31:56 No, jste to vy, ne?
00:31:57 Mám prý mu ke stolu zavolat Kláru Sedlákovou.
00:32:08 -Nejdřív byla samá legrace a teď zbledla jako stěna.
00:32:12 -Vidíš, ani pivo nedopila.
-Á, tak co?
00:32:17 -Co?
-Jdeme domů, Klímo, ne?
00:32:19 -Co? Teď? Až dopiju.
-Jo? Tak tohle to je poslední.
00:32:26 Já si tady na tebe počkám.
00:32:36 -Hele, ten malý kluk mi říkal, že se tam nahoře bojí.
00:32:40 To mu tam nemůžeš dát na schody silnější žárovku?
00:32:43 -Prosím tě!
-Zdravíčko, šenkýři!
00:32:46 -Ahoj. A takhle neon by mu nestačil?
00:32:49 -Nemáš nějaké viržinko?
-Ale jo.
00:32:53 -Co je? To je tady schůze nebo co?
00:32:55 -Ale ne.
-Zdravím pohostinství.
00:32:57 Co se to děje? Vašek Znamínko je v hospodě?
00:33:02 Buď zdráv, Václave.
00:33:04 Pojď, sedneme si ke stolu.
00:33:05 Abys tady nestál u pultu jako svatý Ámos.
00:33:08 Dáme si nějakého tvrdšího, pojď.
00:33:10 -Já jsem tady byl jenom něco vyřídit, víš.
00:33:11 Já musím domů. Ahoj, buď zdráv.
-Ahoj.
00:33:14 -Prosím tě, nech ho.
00:33:17 Na zdraví. Copak ten inkoust zná něco jiného, než ty svoje předpisy?
00:33:21 S tím bychom se tedy pobavili! Pojď si sednout, támhle je místo.
00:33:26 -Tak tady je ještě jedno pivečko.
-Ne, ne. Zaplatíme.
00:33:30 -Paní Klímová, prosím vás.
00:33:35 -Copak?
-Paní Klímová, prosím vás.
00:33:37 Já nemůžu zůstat dnes tady v hospodě.
00:33:39 Mohla bych přespat u vás?
-Uložím vás ke klukům.
00:33:43 Já stejně nechápu, proč zůstáváte tady?
00:33:45 Můj muž vám nabízel, abyste bydlela u nás.
00:33:48 -To je v pořádku. Já jen tuto noc.
00:33:52 -Dobrý den.
-Dobrý.
00:33:54 -Berete rekomanda?
-Ano.
00:33:57 Máte vyplněný podací lístek?
-Jo, tady prosím.
00:34:01 Jak se vám líbí ve Vítově?
-Ještě nevím. Nejsem tady dlouho.
00:34:06 -Já jsem zdejší mlynář. Tedy bývalý mlynář.
00:34:09 Přijďte se někdy podívat. Ten můj hrkač ještě pořád klape.
00:34:13 Co platím?
-4 koruny.
00:34:16 -A zavolejte na JZD.
-Já? Proč?
00:34:23 -Mají rozbitý plot u drůbežárny. Slepice jim zanáší do lesa.
00:34:27 -A oni to nevědí?
-No, možná že vědí.
00:34:30 Ale nedbají. Musí je na to upozornit někdo zvenčí.
00:34:34 -Tak proč tam nezajdete sám?
-Nejsem s nimi zadobře.
00:34:38 A potom! Vy jste pošta, tak je vaše povinnost předat zprávu.
00:34:49 -My se zatím známe jenom od vidění. Janda, jméno mé.
00:34:54 Vedoucí Jednoty.
-Těší mě, Sedláková.
00:35:00 -Měl bych tu jeden expres. Cizinu. Za 10,80. Prosím.
00:35:06 A vylepit nějaké pěkné známky. Ať alespoň cizina vidí,
00:35:09 že se známkami jsme na tom stejně jako dřív.
00:35:13 -Já myslím, že i s jinými věcmi jsme na tom lépe než dřív.
00:35:18 Pane Janda!
-Jak to myslíte?
00:35:21 -No jak to povídám. Vlastně já to vím, pane Janda.
00:35:26 My i se známkami jsme na tom líp, než dřív.
00:35:29 Víte jakou cenu má například
00:35:31 na světových burzách tenhle ten Švengsbír.
00:35:34 Myslím jako celá série?
00:35:37 -Jaký Švengsbír? Jaká série?
00:35:39 -No tak tohle to je ze série pražských domovních znamení.
00:35:43 Autorem této série je světoznámý grafik Švengsbír.
00:35:48 Vy ho neznáte?
00:35:50 No jo, no. Třeba o něm v tom Německu budou něco vědět.
00:35:55 -No to víte. Já známky nesbírám. Služebník.
00:36:08 -Vy jste filatelistka?
-Já? Kdepak.
00:36:12 -Ale o Švengsbírovi něco víte.
-Mám ráda známky.
00:36:19 -Já taky.
-Já vím.
00:36:21 Ale nemáte čas, abyste si je uspořádal.
00:36:23 -Kdo vám to říkal?
-Tak. Člověk se tady ledacos dozví.
00:36:38 -Na Jandu si dávejte pozor.
-Já vím.
00:36:41 Četla jsem o něm v knize přání a stížností.
00:36:46 Poslyšte, Václave?
00:36:48 Copak u toho Jandy v kšeftě je všechno tak v pořádku?
00:36:52 Bez závad?
00:36:58 -Vendulko, nepřišla ti navíc jedna Žena a móda?
00:37:02 -Tisk je vedle u okýnka, Milado.
-Ale já nechci obtěžovat.
00:37:07 -Nebudeš obtěžovat. Od toho tady jsme.
00:37:17 -Nezbyla vám náhodou jedna Žena a móda?
00:37:21 -Tak náhodou zbyla. Jedna paní v Záhoří odmítla.
00:37:27 Prosím.
-Děkuji.
00:37:32 Nashledanou.
-Nashledanou.
00:37:37 -Jak to, že vám nezaplatila?
00:37:42 Tady je dvacka.
00:37:45 -Od kdy platíte za strany?
-To není strana, to je Milada.
00:37:51 -Jak vám to říká?
00:37:54 -Vendulko. Tak mně říkala maminka, když jsem byl ještě malý.
00:38:00 A s Miladou se už známe spoustu let.
00:38:03 -Vy s ní chodíte?
00:38:07 Tak proč jste se ještě neoženil?
00:38:12 -Tak. Nebyl čas.
00:38:16 -Milada má výdrž, co?
00:38:20 -Lidi si už zvykli, že k nám chodí. To víte.
00:38:24 -A co vy? Taky jste si zvyknul?
00:38:30 -Maminka už je stará. Nechce, abych byl sám.
00:38:34 -Já se neptám na maminku. Já se ptám, co vy?
00:38:38 -Prosím, máte přání?
-Ano.
00:38:41 10 dkg salámu. Jak se ti líbí Klára?
00:38:43 -Nejsem na ni vůbec zvědavá.
-Co když ti přebere Znamínka?
00:38:49 A 3 rohlíky.
-Prosím tě!
00:38:51 Klíma říkal, že má děti.
00:38:55 -Ty mu věříš? Tak jeden.
00:39:00 -Mami, nechám si tady kolobku.
00:39:03 Dávej mi na ni bacha. Jdu s klukama na seník.
00:39:08 -To je taky rošťák! Včera otrhali bábě Mandausové
00:39:12 na zahradě všechny kytky. Dali je do kýblu s vodou
00:39:14 a prodávali je u nádraží. Tak jsem jim nařezala.
00:39:17 Škoda každé rány, která padne vedle.
00:39:19 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:39:22 -Řekni Klímové o té troubě, co sis objednal z Prahy.
00:39:26 -To není trouba. To je infra gril.
00:39:29 -Hm, a co říkáte na Kláru?
00:39:31 Na to že je tady nová, ji mají lidi dost rádi, ne?
00:39:34 -Soudružka Sedláková je zkušená pracovnice.
00:39:37 Prosím vás, 3 housky a 20 dkg salámu.
00:39:40 Nezlobte se, že předbíhám, ale za chviličku je tady autobus.
00:39:45 Děkuji.
00:39:48 Ty jsou strašně tvrdé. Dejte mi raději čtvrtku chleba.
00:39:52 -Ano.
-Nezlobte se.
00:39:54 -Ne.
-Děkuji.
00:39:59 Ale ten je asi taky už od loňska, ne?
00:40:02 -Dnešní pečivo už jsme doprodali.
-Aha.
00:40:08 Zavolejte mi pana vedoucího.
-Pane vedoucí, prosím vás.
00:40:14 -Ano.
-Pojďte sem.
00:40:16 -Už letím, kdo si mě přeje? Jsem váš a k službám.
00:40:20 -Víš, co mně můžeš, Jando?
-No?
00:40:23 -Podat knihu přání a stížností.
00:40:29 -Co se stalo?
-Dvě hodiny odpoledne,
00:40:31 dnešní chleba a housky vyprodané.
00:40:34 Nabídka Jednoty jen včerejší výrobky.
00:40:37 -Ale to je nesmysl! Tohle přece není včerejší chleba.
00:40:41 -Je. Dnešní pečivo a chleba jsme přece doprodali.
00:40:45 -Ale! To je nesmysl.
00:40:47 -Vždyť jste zrušil tu odpolední dodávku. Že by se to neprodalo.
00:41:01 -Dámy prominou. Paní Jedličková, pojďte dozadu.
00:41:11 HÁDKA, PLÁČ PANÍ JEDLIČKOVÉ
00:41:20 No, tak co si budou dámy přát?
00:41:25 -Co si budou přít dámy nevím,
00:41:27 ale já si přeju, aby ses choval slušně.
00:41:30 A nevyléval si své šlendriánství na nevinných!
00:41:34 A paní Jedličkové se omluvíš!
00:41:41 -Tak, tady nalepíme jedno upozornění,
00:41:44 aby nám s tím moc nemrskali. 5,40 Kč.
00:41:48 -Prasynovce povýšili na četaře.
00:41:51 Tak mu slečna upekla koláč a já jsem přidal lahvičku.
00:41:55 -Už jste to slyšeli? V družstvu je prý obrovský kravál!
00:41:59 Předseda zjistil, že výlet do Budapešti
00:42:02 má být v plné sezóně. Zrovna když je nejvíc práce.
00:42:05 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:42:07 -Tak už to víte?
00:42:09 Předseda chce zatrhnout výlet.
00:42:11 -Ale víme, paní Klímová.
00:42:12 A ten váš sedí s agronomem v hospodě.
00:42:15 Jo a autobus nejde odříct. Protože by platili obrovské penále.
00:42:19 A agronom kupuje ve Stárci barák. Ten po Rychtaříkovi.
00:42:24 Prý se chce ženit.
-Tak to bude asi kec.
00:42:27 To by se o tom něco vědělo. Ale já letím.
00:42:30 Aby ten můj nezapomněl na navrátila.
00:42:32 Nashledanou.
-Nashledanou.
00:42:35 -Byla jsem přes poledne na hřbitově, pane faráři.
00:42:38 Je tam nádherný náhrobek.
00:42:40 -Á, to jistě myslíte hrobku rodiny Skočdopole.
00:42:46 Ty sochy tam dělal známý sochař. Opravdu moc bohatá rodina to byla.
00:42:53 Měli statek, měli také lom. A právě tam jezdil ten sochař.
00:42:58 Ta hrobka je dokonce v nějakém katalogu.
00:43:02 No tak s Pánembohem.
-Nashledanou.
00:43:05 -Nashledanou.
00:43:10 -Vy jste znal ty Skočdopole, Václave?
00:43:14 -No, akorát starou paní. Její syn bydlí v Praze.
00:43:18 -Vy ho znáte?
-Podle fotografie.
00:43:22 Ale ta je stará nejméně 40 let.
-Vy jste s nimi příbuzný?
00:43:28 -Možná. Trochu.
-Včera psal Skočdopole farářovi.
00:43:34 Že zase přijede na hrob. S pugétem pro matičku.
00:43:38 -Šmíde! Kolikrát jsem vám říkal...
-Pane poštmistr.
00:43:42 Podívejte se, na obálce z takového lučního papíru
00:43:46 byla kudrlinkovým písmem zpáteční adresa.
00:43:49 Tak tu si snad můžu přečíst?
00:43:53 Určitě tam byla padesátka za umytí hrobky.
00:43:59 Normální dedukce. Nic víc.
00:44:03 -Václave, příští týden se vypravím na nábor tisku.
00:44:06 -To není vaše věc ale doručovatelů.
00:44:09 -Jak to, že to není moje věc?
00:44:11 Šmíd a Klíma jsou s každým zadobře a neumějí agitovat.
00:44:15 Já jsem prošla všechny adresáře a zazvoním všude,
00:44:18 kam vůbec nechodí pošta.
00:44:24 -Takhle byl malinkej.
00:44:26 Slyšel mě, když jsem jen zamlaskala.
00:44:29 Já byla celý den v kuchyni,
00:44:31 protože rodina Skočdopole byla velká.
00:44:34 Ke stolu měli denně i 10 lidí.
00:44:37 Milostpaní mně dovolila,
00:44:38 abych měla svého drobečka v kuchyni.
00:44:41 V komoře vedle kuchyně. Nebo v létě pod oknem na dvorku.
00:44:45 -Tak tady bych ho vůbec nepoznala.
-To není možné!
00:44:48 Vždyť se vůbec nezměnil. Ta rýha kolem pusy mu zůstala.
00:44:53 Byl od malička takový vážný. A to mu zůstalo až do dneška.
00:44:59 Opatrovala jsem ho, jak to jenom šlo.
00:45:02 Když stonal, tak jsem strachy kousala do polštáře.
00:45:07 Musel to poznat, že ho má radši než sebe.
00:45:10 Kolikrát jsem si říkala, že jsem se měla raději zapřít.
00:45:15 -Jak zapřít? Proč?
-Nepoznal otce.
00:45:20 Umřel, než se narodil. Musela jsem zastat oba rodiče.
00:45:25 Ale moc jsem se o něho bála.
00:45:27 A otcovu pevnou ruku jsem nahradit neuměla.
00:45:30 Moc mu to chybělo.
00:45:32 -Já ho ještě moc neznám. Ale v práci se mu nikdo nevyrovná.
00:45:37 -To máte pravdu. Je to ten nejlepší syn na světě.
00:45:45 A má své zásady. Z práce rovnou domů.
00:45:48 Do hospody nechodí. A že ho tam tahají všelijací lidi!
00:45:53 Jako například tuhle agronom. No jo, vy se smějete!
00:45:57 Ale on měl odmalička kolem sebe kamarády,
00:45:59 kteří ho ustavičně někam tahali.
00:46:03 No, měla byste se trošku spravit. Abyste měla plnější ramena.
00:46:08 Snad se chcete také vdát, ne?
-Já už jsem jednou chtěla.
00:46:13 -Tu sukni s rozparkem raději nenoste. K nám se to nehodí.
00:46:17 A pan farář to taky nemá rád.
00:46:19 Tuhle o tom mluvil dokonce i na pohřbu.
00:46:22 Ale jinak je to dobrák. Už jsem s ním mluvila o synovi.
00:46:27 Kdyby se ženil.
-Pan poštmistr se bude ženit?
00:46:31 -No! Vždyť už mí na to věk. Bylo jich hodně,
00:46:35 co se o něho zajímaly.
00:46:38 No, už když měl 20 a dělal ve Stáleckém lomu,
00:46:41 tak mu jedna nadbíhala. Ale rozmluvila jsem mu ji.
00:46:44 Byl ještě moc mladý. Teď už má léta vážnou známost.
00:46:49 Miladu znáte, ne?
00:46:51 -Ano, ano.
-Budou bydlet u mě nahoře.
00:46:57 KLEPÁNÍ
-To jsem já, Klára.
00:47:09 Nábor tisku se nedá dělat levou zadní.
00:47:13 Chce to fantazii, argumentaci,
00:47:15 člověk musí být psycholog, zpovědník, trhovec.
00:47:18 -Máte něco?
00:47:19 -6x Rudé Právo, 10x Mladá Fronta, 5x Lidovka, 2x Svět motorů,
00:47:32 byl by zájem i o Mlaďák, jenže ten není.
00:47:34 A nakonec 1x Květy a 1x Vlasta. Hádejte kdo?
00:47:38 -No?
-Vaše maminka.
00:47:41 -Maminka? To jsou nápady.
00:47:44 -Pokud to nevíte, tak se budete ženit.
00:47:47 Vaše maminka už mluvila s panem farářem.
00:47:50 Budete bydlet s Miladou nahoře.
00:47:53 -Kláro, podívejte se.
00:47:57 -Asi se do toho moc neženete, co?
00:48:01 A Miladu nemilujete.
00:48:04 Spíte s ní?
00:48:09 -Tak maminka už si zvykla, že k nám chodí.
00:48:12 Lidi si už také zvykli. Že k nám chodí.
00:48:16 TELEFON ZVONÍ
00:48:19 Poštovní úřad Vítov. Na příjmu vedoucí Znamínko.
00:48:22 Cože?
00:48:24 No?
00:48:26 To je...
00:48:28 Hele, tak mně ho přivez sem, když se tak bojí ženy. Jo.
00:48:31 Ale prosím tě, moc se o tom nerozšiřuj.
00:48:34 Ostuda bude tak jako tak.
00:48:35 No, buď zdráv.
00:48:45 Klíma se v Záhoří opil.
00:48:47 Ležel v pankejtě, pošta rozházená po poli.
00:48:50 To je průšvih!
00:48:51 Teď ho vezou družstevním gazíkem sem, protože se bojí ženě na oči!
00:48:56 -Měl byste k nim zajít. Doprovodit ho, aby se nepobili.
00:49:00 -Proč by já měl doma žehlit jeho maléry?
00:49:02 -Proč vy jste na ty chlapy jako na cizí?
00:49:05 Proč si všechny držíte tak od těla? Vy jste nějaký divný člověk!
00:49:11 A stačilo by tak málo.
00:49:18 -Už jsem tady!
-A teď už naposledy, Klímo!
00:49:22 Na poštu už mně nechoďte!
-Proč?
00:49:25 -Ztráta důvěry.
-Já jsem jen...
00:49:28 -Proč jste to udělal?
-No, proč? Proč?
00:49:32 Pro slepičí kvoč.
00:49:39 Takže já už na pochůzku nepůjdu?
00:49:45 Do Staňkova. Pěšourem? S brašnou? Nepůjdu?
00:49:53 -Ne!
00:49:57 -Ne?
00:49:57 -Ne!
00:50:01 -Tak ne.
00:50:08 A ještě takhle.
00:50:19 Když ne, tak ne.
00:50:22 A ne!
00:50:34 -Václave, ráno bývá moudřejší večera.
00:50:52 -Kláro?
00:50:57 Co to bylo za chlapa tenkrát večer v té hospodě?
00:51:03 -Můj bývalý muž.
00:51:06 Přišel za mnou, že se polepší. Abych se k němu vrátila.
00:51:11 -A vy?
00:51:13 -Před půl rokem možná. Ale teď už je to pryč.
00:51:22 A nakonec chtěl po mně ještě peníze.
00:51:25 Tak dobrou noc.
-Dobrou.
00:51:28 Počkejte, Kláro! Doprovodím vás.
00:51:31 -Ještě nepřišel. Jsem tady sama se Šmídem.
00:51:35 Pak budu muset jít sama taky s roznáškou.
00:51:38 Ale s tím autobusem se mohlo něco stát!
00:51:41 Ale lepší když se stane tady, než na cestě do Budapešti, ne?
00:51:45 Víš co, tak jdi uklidnit soudružku Jandovou a pak se zastav.
00:51:51 Přišel ti Filatelista. Tak ahoj.
00:51:58 -Vzal jsem za Klímu Stárec a Staňkov.
00:52:02 -Já roznesu Záhoří a Velebilov.
00:52:05 -Ne tu Budapešť se JZďákům udělalo docela slušné počasí, co?
00:52:09 -Ještě jim nepřijel autobus.
00:52:11 Čekají pod vedením soudružky Jandové ve dvoře.
00:52:14 Už jsou celí nervózní.
00:52:15 -Vendulku včera v noci přepadli!
00:52:17 Ležel zmlácený až do rána v uličce u nich před domem.
00:52:20 Nějaký gauner, který si myslel, že pošťáci si nosí peníze domů!
00:52:24 -A co se mu stalo? Kde je?
00:52:26 -Doma. Hospodský volal na VB. Kdybych nemusela do té Budapešti!
00:52:31 -A byl u něho doktor?
-Byl.
00:52:34 -Hergot!
00:52:36 Kdo odtud včera volal Hradec?
-Proč?
00:52:40 -Ode mě nikdo, z hospody taky a jiný telefon tady ve Vítově není.
00:52:45 -Pane Jando, vy nemáte právo zjišťovat na poštovním úřadě,
00:52:48 kdo, kdy, kam a co na poštovním úřadě volal.
00:52:52 -My jsme vázaní služebním tajemstvím.
00:52:54 A na to je zákon, pane Jando.
00:52:56 Zákon!
00:52:57 -My to tvoje služební tajemství všichni moc dobře známe.
00:53:00 Když mně řeknete, kdo to volal, tak budu vědět kam a proč.
00:53:05 -Tak to lituji, ale žádnou informaci vám podat nemůžu.
00:53:08 -Pane Janda! Vaše paní zjistila, že z družstva nikdo Hradec nevolal!
00:53:14 A předseda se nehnul ze své kanceláře!
00:53:18 -Ahoj Kláro. Ve dvoře je hotová revoluce.
00:53:21 Víš, nepřijel jim autobus.
00:53:22 A zjistili si, že ho někdo telefonicky odvolal.
00:53:24 Ovšem od nás to nikdo nebyl. Baby ječí, málem mě zlynčovaly.
00:53:28 Vyšetřují skoro právem útrpným.
00:53:30 -Vyjadřujte se slušně, pane inženýre!
00:53:33 Kdo je u vás baba? Moje žena snad?
00:53:36 Nebo snad tady soudružka Mandausová?
00:53:39 -Ale pane Janda! O přítomných já bych neřekl nic špatného.
00:53:49 -Baby honí předsedu kolem hnoje. Doufám, že vidlemi.
00:53:52 Tak tohle si nenechám ujít.
00:53:55 -Co mám vyřídit vaší paní?
00:53:58 -No tak já si znovu zavolám na to ČSAD.
00:54:03 A až zjistím, kdo to byl, tak bude někomu zatraceně horko.
00:54:07 Všechno to kompletně zaplatí! Zatraceně horko!
00:54:10 To vám garantuju.
-Pomalu, pane vedoucí.
00:54:13 Komu pak má být horko?
-Zdravíčko, soudruzi.
00:54:19 Strašná sprosťárna se tady stala. Někdo odvolal autobus,
00:54:21 který měl odvést naše soudruhy družstevníky
00:54:24 na zájezd do Budapešti. To musíme vyšetřit!
00:54:28 -Někdo v noci dnes někdo přepadl vedoucího pošty,
00:54:31 soudruha Znamínka. Byli jsme u něho.
00:54:34 Říká, že nemá tušení, kdo by to mohl být.
00:54:36 Se všemi v obci je zadobře, s nikým není v konfliktu.
00:54:40 -No, to je pravda. Kdopak by přepadal Znamínka?
00:54:44 Lidi ho tady mají rádi. To musel být někdo cizí.
00:54:49 -Co je s ním?
-Vy jste Klára?
00:54:51 -Ano.
00:54:52 Vzkazuje vám, že nemáte zatím chodit nikam. Že přijde sám.
00:54:58 -A není to vážné?
-No, pohmožděniny, modřiny.
00:55:02 Vymknutý loket. Sem tam nějaká ta boule.
00:55:05 No, vypadá to na neschopenku. On si ovšem nedá říct.
00:55:08 -A nemáte nějaké podezření, soudružko?
00:55:10 Nepotloukal se vám tady někdo v poslední době? Nevíte?
00:55:14 O ničem?
-Ne, nic nevím.
00:55:17 Nic mimořádného.
00:55:24 -To víte, my si tady vidíme do talíře.
00:55:28 Ale kdybychom našli někoho podezřelého,
00:55:32 tak vám to určitě oznámíme.
-No, tak my půjdeme.
00:55:35 A odpoledne se tady ještě zastavíme.
00:55:38 Nashledanou.
-Nashledanou.
00:55:45 -A to jsi říkal, že je tady klid.
00:55:47 A zatím je to tady jako na divokém západě.
00:55:50 Tady máš Filatelistu.
00:56:02 -Ahoj. Je tady pošta?
-Co bys rád?
00:56:05 -Já hledám toho poštu, co sedí tady.
00:56:08 -To je pan poštmistr, nebo pan Znamínko, Petře.
00:56:11 -Ale to je moc dlouhé.
00:56:14 -Proboha, Václave!
-To nic, Kláro. Ahoj, fešáku.
00:56:18 -Pošto, ty ses pral?
-No, vidíš. Už to tak vypadá.
00:56:22 Au, au, au, au.
00:56:25 -Pošto, kup mi kolo.
00:56:27 -Ale vždyť máš koloběžku.
00:56:29 -Potřeboval bych velké kolo, abych mohl mámu vozit na štangli.
00:56:33 -Copak bys jí uvezl?
00:56:35 -Já jím pribiňáky!
-No, jo.
00:56:37 -A proč by ti měl pan poštmistr kupoval kolo?
00:56:40 -Janda říkal, že pošta dostává všechny peníze ve Vítově.
00:56:45 Že jich má nejvíc a kolo mně může koupit.
00:56:47 -A jó! Tak víš co? Pojď sem.
00:56:50 Zajdi za panem Jandou a vyřiď mu,
00:56:53 ať mně to přijde napsat do knihy přání a stížností. Jo?
00:56:56 -Jo.
-Tak mu to vyřídíš?
00:56:58 -Ahoj, pošto.
-Ahoj.
00:57:00 -Já beru za Klímu Záhoří a Velebilov.
00:57:02 -Zdravím Vítovské spoje! Tak pojeď, fešáku, pojeď.
00:57:10 Proboha, Vašku! Kdo tě takhle zřídil?
00:57:15 -Zakopl jsem ve sklepě o lavici. Třeba.
00:57:20 -No, jo, jo. Já se přišel zeptat,
00:57:22 jestli od tebe včera někdo nevolal na ČSAD do Hradce.
00:57:27 -Proč?
-No proč?
00:57:28 No, on nepřijel autobus na ten výlet. Víš?
00:57:32 Od nás to nebyl nikdo, tak jsem se přišel zeptat,
00:57:35 jestli o tom něco nevíš.
-A stalo se něco?
00:57:38 -No, tak celkem nic moc. Jenom taková menší dívčí válka.
00:57:43 Napřed mě chtěly ženské napíchnout na rožeň a pomalu opékat.
00:57:48 Ale když jsem jim dal čestné slovo, tak toho nechaly.
00:57:51 Potom se šly převléct a šly normálně do práce.
00:57:54 Ale toho kanóna co jim to překazil, tak toho musím zjistit.
00:58:00 -To jsem byl já.
00:58:04 -A on už to někdo kecnul a takhle tě zřídili, jo?
00:58:06 -Ne! O tom právě nikdo neví.
00:58:12 -Bylinkové thé nevařím, schůze bude až pozítří
00:58:15 a lazaret si otevřít nehodlám.
00:58:17 Mně úplně stačí tahle ta mateřská školka.
00:58:19 -Něco k jídlu a pivo!
-Paní matince bouchly kamna?
00:58:24 -Hele, neptej se. Dones hovězí 2x na víně a nech tady 2 piva.
00:58:28 A nestarej se.
-Já náhodou můžu.
00:58:31 Já jsem mu sehnal ty šerloky, aby to vyšetřili.
00:58:34 Tak co? Už něco vědí?
-No, na místního to nevypadá.
00:58:37 -No co jsem povídal!
00:58:38 To se mě mohli zeptat hned a nemuseli sem vůbec jezdit.
00:58:46 -Ty, Vašku, znáš ji trošku blíž?
00:58:49 -Každý měsíc jí chodí 400,- odesilatelem je žena.
00:58:53 Ale já to nesmím říkat. Vždyť já jsem vázaný tajemstvím.
00:58:56 Ale nic nevíš! Nic jsem neřekl.
-Jo,jo.
00:58:58 -Rozvedená?
-Já nevím. Já se nechci ptát.
00:59:00 To je takový...
-No, jistě.
00:59:02 Ale pro toho Jandu je jí věčná škoda.
00:59:05 A proč bydlí tady v hospodě? To nic nikde nenašla?
00:59:09 -Asi ne.
00:59:11 -Klára by to měla zjistit. Bydlí tady přece spolu, ne?
00:59:15 -Ona ta Jedličková je nějaká uzavřená.
00:59:18 Tedy říkala Klára.
-No jo.
00:59:20 -Tak tady je to, pánové.
00:59:21 A pošťáku, pozor! Je to na víně. Tak ať se mně z toho neztřískáš.
00:59:27 -Hele, nech si to.
-Dobrou chuť.
00:59:30 -Dobrou.
-Dobrou chuť.
00:59:33 Ty poslouchej, Vašku. Nenech mě letos ve štychu.
00:59:36 Na Jandovou není spoleh. Moc bych tě potřeboval.
00:59:39 -Jo, to nepůjde.
-Jak to?
00:59:40 -No, jsme zase jenom 3. Klíma vypadl!
00:59:44 Spíš já bych potřeboval něco od tebe.
00:59:45 -A co?
-Když jezdíte ráno,
00:59:48 když rozvážíte lidi na farmy, jestli bych nemohl jet s nimi.
00:59:51 S poštou tedy.
-Co? Budeš jezdit ty?
00:59:55 -A kdo jiný?
00:59:59 -Ta garnitura by se mohla koupit v Merkurii.
01:00:03 -Říkala si, že je to tam předražené.
01:00:05 -Tak tolik zase ne.
01:00:09 -Milado, jaký byl vlastně program toho zájezdu?
01:00:15 -Tak na Budínské straně je obchodní dům Skala. Tak tam jsme měli začít.
01:00:22 No a pak jsme měli jet metrem do obchodního domu Corvin.
01:00:27 A tam kolem se podívat po obchodech.
01:00:29 -Po obchodech?
-Tu garnituru mají v Corvinu.
01:00:32 Říkala Jandová.
01:00:33 A taky je tam jedna slavná cukrárna. Jede tam staré metro.
01:00:38 -Takže jsem vám vlastně zkazil výlet po odchodních domech.
01:00:42 -Jak to, zkazil?
01:00:45 -Ten autobus jsem odvolal já.
01:00:48 Protože to je nesmysl, aby se o žních jezdilo na zájezdy!
01:00:52 Bereme si brigádníky a sami budeme na výletě!
01:00:55 To je dobré tak do Dikobrazu.
01:00:57 -Tak to si byl ty!
-Já. A předseda už o tom ví.
01:01:01 -Václave, proboha! Co tomu řekne Janda? A Jandová!
01:01:06 -Co si to dovoluješ plést se do našich věcí?
01:01:09 Tebe se ten výlet přece netýkal, ty!
01:01:13 Jak já teď budu před ženskýma vypadat?
01:01:15 -Víš to jenom ty a předseda. Předseda to nikomu neřekne.
01:01:18 Tak jestli se to někdo dozví, tak to má od tebe.
01:01:20 -Jak já teď budu před ženskýma vypadat!
01:01:25 -To záleží na tobě!
-Jak to, na mně?
01:01:27 Slíbila jsem Jandové, že se pokusím vypátrat,
01:01:30 kdo volal do Hradce.
01:01:31 -Pátrat nemusíš. Řekl jsem ti to.
01:01:34 -Ale já jí to musím říct!
01:01:36 Ona mně totiž nechala 1000 forintů na tu garnituru do koupelny.
01:01:41 -Milado, my už o tom nebudeme nikdy mluvit!
01:01:44 -Ale já o tom chci mluvit!
-My se dnes spolu rozloučíme
01:01:49 a zapomeneme, že jsme kdy uvažovali o svatbě!
01:01:55 -To přece nejde! Všichni vědí, že se budeme brát!
01:01:59 -Ti to vědí už tolik let, že na to skoro zapomněli!
01:02:03 -Vašíčku, proboha! Pamatuj na lidi.
01:02:06 Pamatuj na lidi! To bude z ostudy kabát!
01:02:08 -Maminko, jednou se mám starat o lidi,
01:02:12 podruhé se nemám starat o lidi, co tomu řeknou. To nemá logiku!
01:02:16 Milado, já si tě nevezmu! Je konec.
01:02:19 Vezmi si, co chceš! Vezmi si moji výbavu,
01:02:21 Vezmi si všechno,
01:02:23 ale se mnou nepočítej!
01:02:32 ZVONEK NA KOLE
01:02:34 -To je krása! A tady to má malinký kolečka!
01:02:37 To je nádhera!
-Líbí se vám?
01:02:40 -A nejsem na něj moc velká?
-Já se hned vrátím.
01:02:45 Děkuji.
01:03:04 -No, tak jsem tady.
-Vedoucí se hned vrátí.
01:03:08 Tak si támhle sedněte a nechte mluvit napřed mě.
01:03:11 A nerozčilujte se!
-Ne.
01:03:14 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:03:16 -Tady mám plnou moc. Prosila bych mužův důchod.
01:03:22 -Důchod? Ale váš muž už si důchod vybral ráno, paní Mandausová.
01:03:26 Zase až příští měsíc.
-No ten darebák!
01:03:31 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:03:33 -Dobrý den, paní Klímová.
-Dobrý den.
01:03:43 Pane poštmistr, já vím, že jste to musel udělat.
01:03:47 Jaký by to byl pořádek,
01:03:49 kdyby pošťáci rozdávali poštu v pankejtě.
01:03:52 -No.
01:03:54 -Paní Klímová by chtěla nastoupit na místo svého muže.
01:03:58 -Ne! Najdeme si mužského.
01:04:00 -Kdyby každý mužský vydržel to, co já?
01:04:03 -Ale pojďme to s paní Klímovou zkusit.
01:04:06 Já ji zaučím. Napřed bude brigádnice,
01:04:08 pak půjde do kurzu a pak se uvidí.
-No, pane poštmistr?
01:04:13 Ano, já vám mockrát děkuji. Tak já zítra přijdu!
01:04:29 -Co mně to děláte, Kláro!
01:04:32 Copak Klímová může dělat doručovatelku?
01:04:36 -A proč by nemohla?
01:04:38 Proč vy máte lidi předem zaškatulkované?
01:04:41 Proč se nenecháte někdy mile překvapit?
01:04:45 -Víte co, Kláro?
01:04:51 Vezměte si mě.
01:04:54 -Prosím?
01:04:57 -Co jste tady, tak se můj život úplně proměnil.
01:04:59 Já se někdy skoro ani nepoznávám. Vezměte si mě!
01:05:03 -Ale přece Milada?
-Není!
01:05:06 Všechno je úplně jinak. Jugoslávská garnitura nebude.
01:05:11 -Všechno je opravdu úplně jinak, než si představujete.
01:05:15 Já nejsem pro vás ta pravá.
-Jste!
01:05:18 -Ne. My jsme kamarádi. Tak zůstaneme kamarády i dál, ne?
01:05:24 -Kamarádi?
01:05:26 -To někdy znamená víc, než si myslíte.
01:05:28 Kamarády si musí člověk zasloužit.
01:05:32 -No jo! Přišel. Expres. Právě s tím Klára běžela k vám.
01:05:39 Jo.
01:05:41 Jo, jo.
01:05:43 Já si příští týden zajedu do Hradce
01:05:46 a požádám o povolení druhého pracovního poměru.
01:05:49 No! Co? Na půl úvazek.
01:05:52 Ne, víc jak půl úvazek nejde.
01:05:55 Jo.
01:05:56 Pošli mi po Kláře papíry.
01:06:00 Co jestli...
01:06:01 Jestli tady zůstane Klára? Jak já to můžu vědět?
01:06:05 Znáš ženské.
01:06:06 Co? Že zůstane?
01:06:10 No.
01:06:11 Jak to můžeš s takovou určitostí tvrdit?
01:06:15 Víš, že se zásadně nesázím!
01:06:19 Buď zdráv. Jo.
01:06:21 -Krucinál fagot! Je to pravda?
-Co?
01:06:24 -Klímová na mě pokřikovala, že bude doručovat.
01:06:26 -Bude. Půjde do kurzu a pak se uvidí.
01:06:29 -Tak to já snad požádám o předčasný důchod.
01:06:39 -A co pro vás mohu udělat, pane Znamínko?
01:06:43 -Moje matka kdysi sloužila
01:06:45 u vaší paní matky skoro 30 let, pane Skočdopole.
01:06:48 -Ale to bych ji měl znát! Jak že se jmenovala?
01:06:51 -Znamínková. Agáta Znamínková.
-A víte, že si vzpomínám.
01:06:55 Měla takové ustrašené oči. A drdůlek jako placku.
01:07:02 Ale že se jmenovala Znamínková, to si tedy nevzpomínám.
01:07:06 Jo, tenkrát nám bylo hej. Byli jsme mladí.
01:07:10 Tak co nám chybělo. Nic.
01:07:12 -Já jsem také Znamínko. Václav. Jako vy.
01:07:16 -To je hrůza, co je u nás Václavů. Měli bychom založit spolek.
01:07:20 A na svatého Václava manifestovat na Václaváku u pomníku.
01:07:25 Váš otec je také Václav?
01:07:28 -Ano. To jste vy, pane Skočdopole.
01:07:38 -Nepovídejte. To má být vtip?
01:07:41 -Ne. Moje matka mi nikdy neřekla, kdo byl můj otec.
01:07:45 Ale znáte lidi, pane Skočdopole. Řekla mně to jedna teta.
01:07:49 To jsem chodil do školy.
01:07:51 Maminka má ve věcech schovanou vaši fotografii.
01:07:54 V uniformě a na koni.
01:08:08 -Poslyšte, pane Znamínko.
01:08:11 Vy víte, že jsem byl za I. republiky důstojníkem.
01:08:14 Já jsem měl děti v několika posádkových městech.
01:08:18 Bezpečně si vzpomínám na nemanželskou dceru v Hradci.
01:08:23 Ale že bych měl něco s vaší paní matkou, na to si nevzpomínám.
01:08:29 To tedy ne.
01:08:32 No konečně. Nějaké zvláštní nároky na mě mít nemůžete,
01:08:36 to všechno už je dávno promlčené.
01:08:39 A vůbec, jak vám mám věřit, že jste můj syn?
01:08:42 Když si to ani nepamatuji.
01:08:45 -No jo. Hned jste mně připadal nějaký cizí,
01:08:50 když jsem vás poprvé viděl.
-Počkejte!
01:08:52 Počkejte, počkejte. Půjdeme na to z jiné strany.
01:08:56 Možná, že jste po mně něco zdědil.
01:08:59 Bojíte se tmy?
-No tak tmu zrovna nemám rád.
01:09:03 -Tak vidíte. Jste vzteklý?
-Ani ne.
01:09:06 -Vstáváte rád? Já se ráno nemůžu dostat z postele.
01:09:11 -Ale to já zase spíš naopak.
01:09:15 -Tak to nemá cenu, takhle bychom nikam nedošli.
01:09:20 A poslyšte, co vlastně děláte?
-Vedoucího pošty ve Vítově.
01:09:24 -Prosím vás! Štemplovat dopisy.
01:09:28 To jste si nemohl vybrat něco lepšího?
01:09:30 Něco, co víc sype.
-Dělám to rád.
01:09:35 -Konečně máte pravdu. Člověk si dneska nevybere.
01:09:39 Co se dá jiného dělat. Jo, pane! Za mých mladých let.
01:09:46 To byl život.
01:09:49 -A co děláte teď, pane Skočdopole?
-No co?
01:09:55 Beru důchod. Koukám z okna.
01:09:58 A chodím krmit vrabce do zahrady Kinských.
01:10:09 -Co je to za košili? Vypadá jako vojenská.
01:10:13 -Tohle? To je moderní. To se teď nosí.
01:10:16 Má to hodně kapes. Tak si ani nemusím brát aktovku.
01:10:20 -Jdeš za nějakou ženskou. Proto ses rozešel s Miladou.
01:10:23 -Ale neboj se, maminko.
-Co já jen řeknu?
01:10:26 Už se mě ptali v konzumu.
-Co sis vymyslela?
01:10:30 Čaj nebudu. Stavím se v hospodě na pivo.
01:10:34 -Do hospody? Vašíku!
-V půl třetí jedu do Hradce.
01:10:39 Slíbil jsem v družstvu, že vezmu na půl úvazek účetního.
01:10:42 -Já předsedu nikdy neměla ráda.
01:10:44 Tak dlouho tě tahal, až tě utáhnul.
-Večer mě nečekej.
01:10:48 Musím ještě do družstva za paní Jandovou.
01:10:51 -Já nemůžu jít ani nakoupit. Co já tomu Jandovi řeknu!
01:10:55 -Ale vždyť ty si něco vymyslíš, maminko.
01:10:57 Třeba že nám umřel tatínek.
01:11:00 -Jaký tatínek?
-Jaký tatínek?
01:11:03 No ten na té fotografii, víš? V uniformě, v rukavičkách.
01:11:08 Na koni. S šavlí.
-Václave! Kdes to našel?
01:11:11 -To jsem chodil do školy. A řekla mně to teta Albína.
01:11:14 -Vašku!
-No? Pojď dál.
01:11:16 -Ty utíkej na poštu. Ale honem V družstvu hoří.
01:11:18 -Kde?
-Já nevím.
01:11:19 Ze dvora volali, že v družstvu hoří.
01:11:21 Nikdo tam není.
01:11:21 -Pane Znamínko! Potřebují volat hasiče.
01:11:24 Družstvo hoří.
-Já vím. Už jdu volat.
01:11:27 -Pojďte,honem!
-Bůh s námi a zlé pryč.
01:11:31 HOUKÁNÍ HASIČŮ
01:11:33 -No jo.
01:11:34 Až když se dalo do deště, tak si milostpáni přijedou.
01:11:39 A že jim to trvalo!
01:11:40 -Ale pošta říkal, že přijedou až z Hradce
01:11:43 a to je daleko, viď mami.
-To je daleko, Petříku.
01:11:46 Víš, že jsme jeli dlouho.
-Pošta říkal!
01:11:49 Proč nepřijeli z Brodu?
-Nevím, pane Janda.
01:11:53 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:11:56 -Fuj, to je počasíčko, fuj!
01:11:59 -Hoří vepřín. Povídal to starej. Tam prý je špatná instalace.
01:12:04 -Ve vepříně je nová elektroinstalace.-Jo?
01:12:07 -Vozím tam svačiny, tak to vím.
01:12:08 -Tak co si budete přát?
-2 piva. Desítky.
01:12:11 -Nechám si tu vozík. Na shledanou.
01:12:14 -Nashledanou.
-Dobrý den.
01:12:17 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:12:18 -Mladá paní, tady máte oznamku na peníze.
01:12:23 Já ještě peníze nenosím.
01:12:24 Ale až půjdete s tržbou, tak Klára vám je dá.
01:12:27 Jeden rohlík.
01:12:28 -To si vybrali za lisťačku tu pravou.
01:12:30 Ještě že nepije jako ten její.
01:12:33 Znamínkovi se nedivím, že vám nesvěří peníze.
01:12:38 -Poslyšte, bábi Mandausová,
01:12:40 až budu mít kurz, tak mi Znamínko svěří peníze.
01:12:43 Ale ohledně vás mi říkal a důrazně opakoval,
01:12:47 abych vám žádné peníze nedávala. Jako důchod vašeho starýho.
01:12:51 Nashledanou.
-Ježíš, nádoba sprostá!
01:12:55 Vyzrazuje poštovní tajemství.
01:12:58 -Jo, jakej pán takovej krám.
01:13:02 -Mami a já pak pojedu za poštou k té drůbežárně.
01:13:06 Můžu?
-Nemůžeš.
01:13:07 Tady zůstaneš. Nikam nepůjdeš.
01:13:09 A vezmi si ty oplatky, jo?
01:13:11 -Budu se stěhovat příští týden. Proč si taky něco nenajdeš?
01:13:15 -Snad něco bude. Petříka vzali do školky.
01:13:19 Alespoň budu mít víc klidu v práci.
-Budu si moct do školky vzít kolo?
01:13:23 -Nevím. Musíš se zeptat paní učitelky.
01:13:26 -Tak jste se dočkaly. Už nám přivezli hrdinu.
01:13:29 To musíme oslavit. Hele, Péťo, ty půjdeš k pípě.
01:13:32 Budeš hlídat. Musím do kuchyně.
01:13:34 Kdyby něco, zavoláš.
-Tak tady ho máme!
01:13:37 Hospodo! Dávej na stůl, ať to pořádně oslavíme.
01:13:40 Václave, ty jsi pro mě dvojnásobný hrdina.
01:13:44 -Počkej?
01:13:45 -Napřed výlet do Hradce a teď slepičárna.
01:13:48 -O výletu pomlč, to nikdo neví!
01:13:50 -Prý neuhořela ani 1 slepice!
01:13:53 -No, všechny je vyhnal do lesa,
01:13:54 takže je ženský neseženou ani za týden.
01:13:56 Hotový pasák slepic.
-No.
01:13:59 -Pošto, Janda říkal, že si hraješ na svatého Floriána.
01:14:04 Sekyrku jsi měl a chyběla ti jenom štoudvička.
01:14:07 -Petře, pojď sem!
-Hele, kovboji, ty vyřiď Jandovi,
01:14:11 že jemu chybí v hlavě kousek mozku.
01:14:14 -Ale on šel domů.
-Petře, pojď to dojíst.
01:14:17 Půjdeš spát.
-Pošto, co je to ten svatý Florián?
01:14:22 -Přijď za mnou večer domů, já ti to vysvětlím. Jo?
01:14:25 -Jo.
01:14:27 -Já jsem vám omylem sebral nůžky na drát.
01:14:32 -Takže ti k náhradě předepíšeme jenom ten plot.
01:14:35 Ale ani to ne, ty si ho odpracuješ, viď?
01:14:38 -Tak panstvo, račte ke stolu. Tady je ta lahvinka a skleničky.
01:14:43 To musíme oslavit, že jo? Pěkně na zdraví. A do dna.
01:14:47 Já musím do kuchyně.
01:14:50 -Já jsem se ještě do toho Hradce nedostal,
01:14:52 zrovna dnes jsem tam chtěl jet.
-No zítra je taky den, ne?
01:14:56 Ale koukám, že ses na to hašení nějak vyfikl,
01:14:59 že sis oblíkl nějaké kostelní roucho.
01:15:04 Mladá paní! Vás ještě pořád baví točit klikou u kasy?
01:15:11 -Proč ne. Mně se tady líbí.
-No, což o to.
01:15:15 Mně se tady také líbí. Hlavně se ledacos dozvím.
01:15:20 Tuhle mně dokonce jeden poštovní holub přinesl zprávu,
01:15:24 že někdo, kdo na to vůbec nevypadá, má strojní průmyslovku.
01:15:29 -Ale já jsem to nikomu neříkala.
01:15:32 A není vám to trošku líto? Hele, kovboji!
01:15:36 Běž a řekni hospodskému, ať nám přinese něco pro zahřátí.
01:15:40 -Václave, potřebuji si vzít příští týden 3 dny volna.
01:15:44 -Víte co, Kláro, já se teď dojdu domů převléct, umýt
01:15:48 a potom vás pozvu na 2 deci. Jo? No a tebe taky, inženýre.
01:15:54 -My totiž musíme do Stárce. Přivezli nám tam nábytek.
01:15:57 Musíme si ho prohlédnout kvůli reklamacím.
01:16:00 -Jaký nábytek?
01:16:01 -Já se příští týden vdávám. Beru si Josefa.
01:16:08 -Jako agronoma?
-No. Vašku, tobě není dobře!
01:16:12 Ty ses nadýchal kouře. Doprovodíme.
01:16:15 -Počkej! To až tady nebo už dřív?
01:16:17 -Přišla jsem sem kvůli Josefovi.
01:16:19 Nechtěli jsme, aby to lidi věděli.
01:16:22 A tenkrát v noci, to byl můj bývalý muž.
01:16:26 Myslel si, že jste Josef. Dnes za mnou byli z VB.
01:16:30 Tak se nezlobte.
-Ne, to...
01:16:34 Tak vám gratuluji. Hodně štěstí.
01:16:38 -Děkuji.
-Hodně štěstí.
01:16:52 -Ahoj, pošto.
-Ahoj, Petře.
01:16:55 Kde si nechal kolo?
-Píchnul jsem.
01:16:58 Kolo je u mámy v krámě.
-Ále!
01:17:01 Víš co? Přijď za mnou večer domů. Já ti ho zalepím, jo?
01:17:05 -Jo.
-Dobrý večer.
01:17:07 -Dobrý večer.
01:17:08 Nezlobte se, asi jsem poslední.
-To nevadí.
01:17:11 -Prosím.
01:17:16 -Mami, strejda pošta mně zalepí tu duši.
01:17:19 Půjdeš se mnou večer k nim?
01:17:22 -No a nebudeme strejdu moc obtěžovat?
01:17:24 -Kdyby neměl čas, tak by mně to nenabídl.
01:17:27 To je přece jasňačka.
01:17:30 Tak já jdu pro to kolo.
01:17:35 -Paní Jedličková, přijďte večer s Petrem k nám.
01:17:39 Já bych vám chtěl něco nabídnout.
-Jak nabídnout?
01:17:45 -Podívejte se, Marie,
01:17:47 my si s Petrem rozumíme. Jsme kamarádi.
01:17:55 Nechcete se k nám nastěhovat? Do podkroví.
01:18:01 Je to vlastně samostatný byt. Měli byste tam naprosté soukromí.
01:18:06 -Ale pane Znamínko. Co tomu řeknou lidi?
01:18:10 A co vaše matka?
01:18:11 -Co tomu řeknou lidi, to je jedno.
01:18:14 A co tomu řekne maminka? Ta vás přijme s otevřenou náručí.
01:18:18 Když budete chtít, přijdete za námi dolů,
01:18:20 a když ne, tak se nemusíme vídat.
01:18:23 V tom hospodském pokojíku vám to nesvědčí. Ani jednomu!
01:18:28 -Co vy o mně víte, pane Znamínko?
01:18:32 -Víc, než si myslíte, Marie.
01:18:36 Petr potřebuje mít vedle sebe mužského.
01:18:39 Aby spolu cestovali.
01:18:41 Teda prstem po mapě.
01:18:45 Objevovali neznámé ostrovy.
01:18:48 Sestrojili perpetum mobile.
01:18:52 Já to moc dobře znám, Marie.
01:18:58 -Tak my večer přijdeme.
-Tak už pojď, mami.
01:19:04 -Zapomněla jste vypsat počet bankovek.
01:19:06 -Promiňte.
-Ále, tak příště.
01:19:11 -Nashledanou.
-Nashledanou.
01:19:21 -Na tebe se vždycky lepily všelijaký.
01:19:24 -Marie není všelijaká!
01:19:26 Je to poctivá a na sebe vydělá a stará se o dítě.
01:19:29 -No, tak já ti povím, co se o ní říká.
01:19:32 To dítě je nemanželské! Lidi jsou k ní laskaví,
01:19:35 ale jenom jí říkají, paní Jedličková.
01:19:38 Ona je to totiž ve skutečnosti slečna.
01:19:41 -Ty taky.
01:19:44 -Co já taky?
01:19:46 -Ty jsi taky ve skutečnosti slečna. Slečna Agáta Znamínková.
01:19:52 -Ale tvůj otec umřel, než ses narodil.
01:19:55 A já jsem mu zůstala věrná. A starala se jen o tebe.
01:19:59 -Můj otec neumřel. Daří se mu slušně.
01:20:03 Chodí krmit vrabce.
01:20:07 -Kdes s ním mluvil?
-V Praze.
01:20:09 Byl jsem se na něj podívat.
01:20:17 -Nemohl si mě vzít.
01:20:20 On byl Skočdopole a já jenom služebná.
01:20:23 Ale zůstala jsem mu věrná.
01:20:27 A jeho matce jsem dosloužila až do hrobu.
01:20:30 -A proč? Proč jsi od nich neodešla?
01:20:33 -Tomu ty nemůžeš rozumět.
01:20:37 Milostpaní si mě nechala i s útěžkem v domě.
01:20:40 A nikdy o tom nemluvila. Byla laskavá.
01:20:44 -No jo, aspoň ti trošku vynahradila to,
01:20:47 že si na tebe pan štábní kapitán vůbec nepamatuje.
01:20:51 -Jak to, nepamatuje?
01:20:53 Vždyť jsem mu nosila snídaně do postele. Hovězí vývar.
01:20:56 -Nepamatuje si na nic.
01:20:59 A já jsem rád. Můj otec je doopravdy mrtvý.
01:21:06 A my si už alespoň nemusíme na nic hrát, maminko.
01:21:12 -Ty někam jdeš? Do hospody?
-Do sklepa pro víno.
01:21:18 -A ona přijde?
-Přijdou oba.
01:21:23 A zůstanou u nás, maminko.
01:23:00 Skryté titulky M.Vrbská Česká televize Brno, 2012
Vedoucí pošty Václav Znamínko je uzavřený, trochu podivínský starý mládenec. S příchodem nové spolupracovnice Kláry se postupně vymaňuje ze svých příliš opatrnických životních stereotypů i zatuchlé závislosti na své úzkostlivé a ustrašené matce i ze své uzavřenosti. Nakonec se z něj stává aktivní, sympatický muž, který se zajímá o okolní svět a může pro něj něco udělat.