Hudebně zábavný pořad věnovaný výtvarníkům. Účinkují: J. Bohdalová, J. Pecha, Moravanka a M. Vágner (1981). Režie K. Fuksa
00:00:04 HRAJÍ POLKU
00:02:53 Dobrý večer z Brna, vážení přátelé.
00:02:56 Dnes budeme hrát všem malířům, sochařům, grafikům, keramikům,
00:03:05 scénografům, designérům, návrhářům šperků, skla, kostýmů,
00:03:17 ilustrátorům, karikaturistům, výtvarným teoretikům,
00:03:27 zkrátka všem těm, kteří náš život v tom krásném slova smyslu
00:03:33 obohacují, výtvarným umělcům.
00:03:37 A prvního z brněnských výtvarníků, kterého jsme si do studia pozvali
00:03:42 je soudruh Vojtěch Štolfa.
00:03:44 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:03:46 Scénograf Státního divadla.
00:03:48 Můžete mi říct, do kolika inscenací už jste dělal návrhy?
00:03:54 Asi tak do 250, ale když bych tak vzal průměr,
00:04:00 že na jednu inscenaci jsou 3 návrhy,
00:04:03 tak to by se ještě zmnožilo.
00:04:06 Ale kdybych vzal takovou tu zajímavost těch návrhů...
00:04:11 Kolik bylo čeho?
00:04:13 Asi 15 lesů, 5 ložnic, takovejch 5 náměstí.
00:04:21 A z takových těch exkluzivních bylo zajímavý třeba stadion sportovní
00:04:28 nebo jezero nebo hrobka, to bylo v Romeovi.
00:04:33 Anebo taky taková zvláštnost peklo a na měsíci Výlet pana Broučka.
00:04:42 A neměl jste někdy za ta léta u divadla chuť si zahrát?
00:04:47 No, měl, to víte, to má každej chuť si zahrát.
00:04:51 Já taky jsem měl, no, tak podařilo se mně to někdy,
00:04:55 protože když jsme byli třeba na zájezdech s celým souborem,
00:04:59 tak když potřeboval se nějakej záskok udělat narychlo,
00:05:04 tak jsem hrál.
00:05:05 Jednou jsem hrál v baletní inscenaci Othelo mnicha,
00:05:10 pak v Prodané nevěstě klarinetistu, to bylo teda dobrý
00:05:15 a pak, když jsme měli dost hezkou inscenaci Zlatý kohoutek
00:05:20 od Rimskiho Korzakova...
00:05:22 Co tam jste hrál?
00:05:23 Tam jsem hrál koně a papouška.
00:05:27 Jak jste pojednal toho papouška?
00:05:30 To byl zvlášť udělanej takovej velkej papoušek,
00:05:36 já jsem měl tady tak špagátky, a když dirigent Nosek...
00:05:42 Musel mně dát nástup, jinak jsem nehrál, to jsem si říkal,
00:05:45 když jsi profík, tak jsi profík.
00:05:47 Tak on mně dal nástup, tak já jsem zatáhl za šňůrečku
00:05:51 a zobáček udělal nebo křidýlko.
00:05:54 -Takže jste ani nemluvil?
-Ne.
00:05:56 To jste odmítal.
00:05:57 Ještě ale, co se mně líbilo, když basista Richard Novák,
00:06:01 ten hrál krále, a když jsem přišel na scénu, tak on měl v textu:
00:06:08 Nazdar, papu.
00:06:11 A on říkal: "Nazdar, Vojto."
00:06:14 Což mně bylo příjemný.
00:06:16 Příjemný a jednak kvůli vám, abyste věděl, kdy máte začít.
00:06:19 -Děkuju vám za rozhovor.
-Není zač.
00:06:28 Moja milá frajárečka nechce mňa už za muža.
00:06:36 Moja milá frajárečka nehce mňa už za muža.
00:06:43 Že rád vínko mám, rád ho popíjám.
00:06:50 Od muziky pozdě v noci k frajárečce chodívám.
00:06:57 Že rád vínko mám, rád ho popíjám.
00:07:05 Od muziky pozdě v noci k frajárečce chodívám.
00:07:13 Proč jsi na mňa, frajárečko, proč jsi na mňa tolik zlá.
00:07:19 Proč jsi na mňa, frajárečko, proč jsi na mňa tolik zlá.
00:07:27 Že rád vínko mám, rád ho popíjám.
00:07:34 To já jenom při vínečku o tobě si zazpívám.
00:07:41 Že rád vínko mám, rád ho popíjám.
00:07:48 To já jenom při vínečku o tobě si Zazpívám.
00:08:26 Ty mňa přece, frajárečko, ty mňa přece ráda máš.
00:08:33 Ty mňa přece, frajárečko, ty mňa přece ráda máš.
00:08:40 Že rád vínko mám, rád ho popíjám.
00:08:47 Proto tebe, frajárečko, kamarádom nenechám.
00:08:55 Že rád vínko mám, rád ho popíjám.
00:09:02 Proto tebe, frajárečko, kamarádom nenechám.
00:09:10 Až ty budeš vínko píjat, zpívat budeš jako já.
00:09:17 Až ty budeš vínko píjat, zpívat budeš jako já.
00:09:24 Že rád vínko mám, rád ho popíjám.
00:09:32 U muziky v prvním kole, frajerko, ti růžu dám.
00:09:39 Že rád vínko mám, rád ho popíjám.
00:09:46 U muziky v prvním kole, frajerko, ti růžu dám.
00:10:03 Doktor Zdeněk Čubrda je tajemník krajské organizace
00:10:07 Svazu českých výtvarných umělců.
00:10:10 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:10:11 Mnozí si představují teoretika jako badatele,
00:10:15 který škatulkuje umění do přihrádek různých směrů.
00:10:19 Není tato práce přece jenom trošičku suchopárná?
00:10:24 Byla by trošku suchopárná, to tehdy,
00:10:26 kdyby člověk skutečně jenom seděl v knihovně, ve své pracovně
00:10:29 u psacího stroje.
00:10:30 Ale dělat teorii moderního umění, to znamená také udržovat styky
00:10:34 s výtvarníky, organizovat výstavy a zahajovat je.
00:10:37 A právě při těch zahájeních většinou člověk zažije nejenom
00:10:40 ty příjemné chvilky,
00:10:41 ale také takové situace, při kterých se trochu zapotí.
00:10:45 Můžete nám jednu říct?
00:10:47 Zažil jsem to hned snad poprvé, když jsem výstavu zahajoval,
00:10:50 to bylo ještě v Moravské Třebové v muzeu.
00:10:52 Začal ten oficiální program, já jsem uvítal přítomné,
00:10:56 ozvala se rána.
00:10:58 Potom jsem začal hovořit něco o tvorbě autora
00:11:00 a přitom se ty rány několikrát opakovaly.
00:11:03 Nevěděl jsem vůbec, o co jde, lidé taky ne.
00:11:05 No a když jsme potom procházeli výstavou,
00:11:07 tak už nebylo skoro co sledovat,
00:11:09 protože většina těch vystavených děl byla na zemi.
00:11:14 Nevydržely silony a ty skla prostě popadaly.
00:11:18 Takže by se dalo říct, že dopad výstavy byl naprosto definitivní.
00:11:23 Definitivní, ale spíš na parkety než na ty diváky.
00:11:26 To vám opravdu nezávidím,
00:11:28 ale to byla asi jenom jediná příhoda tohoto druhu.
00:11:31 Nebyla.
00:11:32 V Ostravě jsem zahajoval a to není tak dlouho,
00:11:34 výstavu malíře Čeňka Tobiáše.
00:11:36 Bylo to v Díle a měl tam tehdy vystavenou celou řadu
00:11:39 takových melancholičtějších motivů.
00:11:41 Mezi nimi také obraz na téma Večer nebo snad přímo Noc.
00:11:45 A já v tom okamžiku, kdy jsem toto řekl,
00:11:47 tak v té galerii skutečně byla noc, byla tam naprostá tma.
00:11:52 To jste se domluvil s elektrikářem, aby byla nějaká legrace.
00:11:55 Nedomluvil, ale natáčela tu vernisáž televize
00:11:58 a osvětlovač to snad trochu předimenzoval, pojistky nevydržely,
00:12:01 no a tak ta tma byla skutečně tehdy, kdy měla být.
00:12:03 Jak se tak koukám tady na tenhleten plakát,
00:12:07 tady je Křemílek a Vochomůrka, tak tím pádem mě napadlo,
00:12:09 chodí na výstavy taky děti?
00:12:11 Chodí na výstavy děti a mám to velice rád,
00:12:14 protože při té vernisáži jsou to právě děti,
00:12:16 které dokážou úplně narušit takový ten škrobený
00:12:19 a takový až někdy nepříjemný oficiální charakter.
00:12:22 To jednou, bylo to, tuším, v Olomouci, jsem zahajoval
00:12:25 a také jsem tak jako důstojně stále hovořil.
00:12:27 A najednou se tím davem prodral proti mně asi tak 10letý chlapec
00:12:32 a vprostřed té mojí řeči se mě zeptal,
00:12:34 jestli prodávám lístky na box.
00:12:38 Takže opravdu zažijete dost, až jste mě přesvědčil,
00:12:42 že teorie není žádná šedivá věda.
00:12:46 Děkuju vám.
00:12:55 Pod zeleným šohájek, pod zeleným stojí.
00:13:03 Pod zeleným šohájek, pod zeleným stojí.
00:13:10 Z koštérečka nového, z koštérečka nového
00:13:18 vínka nalévá si.
00:13:22 Z koštérečka nového, z koštérečka nového
00:13:30 vínka nalévá si.
00:13:52 Z koštérečka nalévá, pěknú si notuje.
00:14:00 Z koštérečka nalévá, pěknú si notuje.
00:14:08 Pod zeleným u stépka, pod zeleným u stépka
00:14:16 dobré vínko pije.
00:14:20 Pod zeleným u stépka, pod zeleným u stépka
00:14:27 dobré vínko pije.
00:14:49 Dobré vínko popíjá, žlutý lístok padá.
00:14:57 Dobré vínko popíjá, žlutý lístok padá.
00:15:04 Nech sa zjara vinohrad, nech sa zjara vinohrad
00:15:12 pěkně zazelená.
00:15:16 Nech sa zjara vinohrad, nech sa zjara vinohrad
00:15:24 pěkně zazelená.
00:15:52 Štětce, barvy, terpentýn, model, dobrá inspirace, nadání
00:15:58 a obraz je hotov.
00:16:00 Ale jak se dělá takovádle obrovská věc,
00:16:03 na to se zeptáme profesora Františka Chmelaře
00:16:07 z Vysokého učení technického v Brně.
00:16:09 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:16:11 Já ani nevím, jak se takovádle věc jmenuje.
00:16:14 To je štítová zeď nemocnice ve Znojmě
00:16:17 a je to prováděno technikou tzv. pohledového betonu.
00:16:22 Ta práce se provádí současně s betonáží hlavní fasády tím,
00:16:26 že se do toho dřevěného bednění vkládají určité prvky
00:16:30 a eventuálně ty další prvky se přizdívají pomocí
00:16:33 rabicového pletiva.
00:16:36 Pochopitelně výtvarník takovouto práci nemůže zvládat sám
00:16:40 a potřebuje k tomu četné ruce jiné.
00:16:42 To jsou tesaři, betonáři, fasádníci a tak.
00:16:46 Tuhletu práci je nutno dělat po etapách,
00:16:50 protože je ta zeď přes 11 podlaží, to je něco přes 30 metrů.
00:16:54 Čili já postupně jsem dojížděl do Znojma,
00:16:57 tam jsem rozkresloval jednotlivé ty fáze,
00:17:01 oni to zhotovovali z těch bednění a pak to jeřábem přisazovali
00:17:05 na patřičná místa a prováděli betonáž.
00:17:08 Že se vám práce daří, to je vidět podle těchto medailí,
00:17:13 které jste obdržel.
00:17:16 Já bych ukázala divákům.
00:17:20 Já jsem tyto medaile nejen obdržel, ale sám jsem je taky dělal.
00:17:25 Jo sám?!
00:17:27 Ne tedy až do konečné podoby.
00:17:30 Vy jste je navrhl.
00:17:31 Já jsem je navrhl v takovém modelu základním, který má v průměru 30 cm
00:17:35 a pak je to všechno záležitostí mincovny nebo podniku,
00:17:39 který to razí.
00:17:42 Tak teď jsme byli dost dlouhou dobu vážní,
00:17:45 takže já bych vás poprosila o nějakou příhodu.
00:17:49 Pokud možno veselou.
00:17:52 K jedné takové příhodě mě přímo inspirujete vy.
00:17:57 Já?
00:17:59 Vy jste kdysi vystupovala v pořadu nazvaném Babiččina krabička
00:18:02 a tam hrál vždycky hrací strojek.
00:18:05 A u té mé vzpomínky stojí také takový, ale hrací obraz.
00:18:10 Náš učitel malířských technik, docent Petr měl v roce 1944
00:18:15 restaurátorský ateliér a v tom měl tento obraz,
00:18:18 který vždycky svým návštěvníkům předváděl, přehrával.
00:18:22 Stalo se, že jednou zapomněl při té tklivé melodii na to,
00:18:26 že vaří terpentýn s voskem.
00:18:29 Směs vykypěla, vzňala se, odtud začalo hořet zatemnění,
00:18:34 bylo to v roce 1944 a jeho ateliér začal hořet.
00:18:39 Já jsem tehdy se svým kolegou v tu ránu se změnil v hasiče,
00:18:44 vzali jsme minimaxy a šli jsme hasit.
00:18:49 Museli jsme rozbít přepážku, která mezi jeho ateliérem a chodbou byla,
00:18:53 při tom vzala za své socha Apolóna, odlitek
00:18:56 a pak jsme tedy oheň lokalizovali.
00:18:59 Velice odborně, napřed po okolí, pak středem.
00:19:02 A když jsme zjistili, že se kouř rozchází,
00:19:05 tak jsme ještě vydatně kohosi polévali uprostřed tou pěnou,
00:19:08 nevěděli jsme, kdo to je.
00:19:10 A pak jsme s hrůzou zjistili, že ten náš stařičký učitel,
00:19:13 docent Petr.
00:19:15 To byl úlek, ale doufám, že jste ho pomohli zase zrestaurovat.
00:19:20 Děkuji vám.
00:19:30 Od starej Břeclavi cesta ušlapaná. Od starej Břeclavi cesta ušlapaná.
00:19:48 Chodí po ní milá celá uplakaná. Chodí po ní milá celá uplakaná.
00:20:37 Slavíček jí zpívá hore nad topoly. Slavíček jí zpívá hore nad topoly.
00:20:56 Než měsíček vyjde, druhý bolest hojí.
00:21:05 Než měsíček vyjde, druhý bolest hojí.
00:21:20 A sem, sem se už nikdy nevracejte, slečno!
00:21:24 Na tuhle adresu zapomeňte! Že se nestydíš.
00:21:30 Prosím tě pěkně. Ja ja ja...
00:21:33 Nekoktej, prosím tebe, ty kokto jeden.
00:21:36 Jaruško...
00:21:37 A nic mi hlavně nevykládej. A hlavně tedy, mi neříkej Jaruško.
00:21:42 Ode dneška já jsem pro tebe Jaroslava.
00:21:45 Ano, paní Jaroslava.
00:21:48 Jaruško, prosím tě, vzpamatuj se, měj rozum,
00:21:50 ona to doopravdy byla jenom modelka.
00:21:53 Modelka, prosím tebe, modelka a na co?
00:21:57 Počkej!
00:22:00 Ty jsi krajinář, tak na co modelka? Nedělej ze mě tupce.
00:22:04 Ačkoliv, víš, že jo, víš, že jo?
00:22:06 No jistě, tahleta slečna, ta by mohla bejt tvoje modelka.
00:22:11 Podle ní by jsi mohl dělat tak Českej ráj - Kost a Trosky.
00:22:15 Prosím tě.
00:22:16 Ty máš vkus teda v těch letech.
00:22:19 Já ti něco řeknu, já mám toho dost!
00:22:23 -Co, čeho máš dost?
-Všeho mám dost.
00:22:26 A ty si myslíš, že já ne?
00:22:28 -Já se vrátím.
-Se nevracej!
00:22:32 -Ale až ty budeš klidná.
-No právě, já se neuklidním nikdy.
00:22:37 Sbohem.
00:22:44 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:22:48 Už se nevracej, já nejsem ještě uklidněná.
00:22:54 Já se jdu podívat na ten vodovod.
00:22:57 -Co?
-Vodovod.
00:23:00 -Jakej vodovod?
-Dobrý den.
00:23:02 Dobrý den, já jsem si tak jenom tady...
00:23:06 Texty, víte, já jsem umělkyně. Pojďte dál.
00:23:11 Já instalatér, já sem jdu na ten vodovod, kde to máte?
00:23:15 Moment, moment, posaďte se zatím. Já ti dám modelku.
00:23:19 Prosím?
00:23:21 Posaďte se. Pijete kafíčko?
00:23:24 To ne, já bych si dal spíš něco...
00:23:26 -Ostřejšího.
-No, kdyby bylo.
00:23:29 Klidně, já jsem na všechno přichystaná.
00:23:31 Já už, pane, mám všeho dost. Jsem zvyklá se oblíkat sama.
00:23:40 Tak něco ostřejšího, je to zde.
00:23:45 Já jsem taková rozčilená z toho, že jste tady, víte.
00:23:48 Mně to nevadí, děkuji.
00:23:51 Tak se napijte. Kdybyste vstal na chvilinku.
00:23:53 Prosím?
00:23:55 -A odložil si.
-Děkuju.
00:24:01 Ježišmarja, to je nádhera, zůstaňte takhle chvíli.
00:24:07 Ta postava, ježiš, to je postava, takovou jsem dlouho neviděla.
00:24:14 A ty oči, ty hluboké oduševnělé oči.
00:24:21 Vy jste zřejmě velice inteligentní. Interesantní, ta bradička,
00:24:26 roztomilej člověk, posaďte se.
00:24:29 Já vám něco řeknu skutečně na rovinu,
00:24:32 to jsem dlouho už nikomu neřekla, já dlouho, dlouho hledám váš typ.
00:24:44 Už mě taky nechápe, no, to je moje věc.
00:24:49 Já bych vás ráda malovala.
00:24:53 Počkejte.
00:24:54 Že byste mi stál modelem, viďte?
00:24:56 Paničko, co to tady na mě hrajete?
00:24:58 Počkejte, to je čistě, to je umělecký,
00:25:01 to nemůžete brát nějak jinak.
00:25:03 Poslyšte, já se musím podívat přesně.
00:25:06 No jo, to je akt, pane, to je akt, to budete koukat.
00:25:11 Já to vidím tak, já mám teď inspiraci,
00:25:15 já to vidím tak, jako velký plátno, rozumíte, vy tam celej jak jste.
00:25:22 Já vás dostanu, pane, do Národní galerie.
00:25:25 Budete koukat, budete v životní velikosti.
00:25:28 Takovouhle krásu musíme zachovat pro pokolení, pro naše potomky.
00:25:36 Počkejte, naše potomky, jako vaše a moje nebo...
00:25:41 Já myslím jenom obrazně, že. Ačkoliv co není, může být, co?
00:25:50 Víte co, paninko, já přijdu jindy, jo?
00:25:53 -Co?
-Já přijdu jindy.
00:25:55 Proč?
00:25:56 Ženská se zbláznila.
00:26:00 To je sprostota, jak je to možný, že to nevyšlo?
00:26:08 Ten můj to dělá úplně stejně a pokaždé ji přesvědčí.
00:26:14 To jsem blázen.
00:26:17 -Kdo to byl?
-Kdo?
00:26:20 Jaruško, kdo to byl, ten polonahej chlap, co od nás právě vypadl?!
00:26:24 Jo ten, to byl, drahoušku, můj nový model.
00:26:30 Já totiž teď budu taky malovat, víš, zátiší.
00:26:59 Seděla jsem v okénečku, šila jsem. Seděla jsem v okénečku, šila jsem.
00:27:18 Pítali sa oficíre, čí já jsem. Pítali sa oficíre, čí já jsem.
00:27:37 Pítali sa oficíre, čí já jsem. Pítali sa oficíre, čí já jsem.
00:28:20 Nemyslite oficíre, že vaša. Nemyslite oficíre, že vaša.
00:28:39 Mám na vojně šohajíčka ojása. Mám na vojně šohajíčka ojása.
00:29:50 Tak, jako já, bylo asi jistě mnoho řidičů překvapeno dvěma obrovitými
00:29:55 hlavami na dálnici z Brna do Břeclavi.
00:29:59 Jejich autorem je docent Vladimír Drápal, akademický malíř
00:30:04 a rodák z Tvarožné.
00:30:06 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:30:08 Toto budou asi všechno Tvarožňáci, že?
00:30:11 Jsou to Tvarožňáci.
00:30:13 Takže rodák z Tvarožné...
00:30:14 Z Tvarožné, ano, který se vyučil u svého otce pekařem.
00:30:18 Otec uvažoval jistě správně, když mě nechal vyučit pekařem,
00:30:21 abych něco pořádného uměl pro jistotu.
00:30:23 -Umíte ještě housky?
-Umím, umím, určitě.
00:30:27 Já jsem mu stejně z té pekařiny utek,
00:30:29 šel jsem na tu brněnskou ŠUŘku.
00:30:31 Předtím jsem byl samozřejmě totálně nasazen jako všichni v mým ročníku.
00:30:35 No a po válce jsem šel do Prahy, no a z Prahy zas zpět do Tvarožné,
00:30:39 což bylo asi správné.
00:30:42 To je správné, odkud člověk vyjde, tam se má vrátit.
00:30:45 A tam má hlavně tvořit.
00:30:47 Můžete mi v krátkosti něco říct ke každé té hlavičce.
00:30:51 Jistě, mohu.
00:30:53 Tak třeba k této babičce.
00:30:55 To ne, to není babička, to ještě ne, to je naše hospodská,
00:31:01 to je přece na vesnici velmi důležitá osobnost.
00:31:05 Taky mě zkritizovala, přišla se na tu výstavu podívat,
00:31:08 podívala se na tu svou tvář, říkala,
00:31:10 že tam byla i se svýma dvěma syny.
00:31:13 A líbila se.
00:31:15 No tak, říkala, myslím, že je podobná,
00:31:17 ale místo očí, že jsem jí udělal ty díry do hlavy.
00:31:20 -To vám odpustila.
-To mně odpustila.
00:31:22 A tady tenhleten pán?
00:31:24 To je takovej tvaroženskej dobře živenej růžolící pán.
00:31:28 -Rád pije.
-Kdo by nerad pil, jistě.
00:31:32 Mě upoutala taky ta čepice, taková ta plnokrevnost, ty barvy
00:31:36 a teď takovou netradiční, spíš ženskou, na hlavě.
00:31:41 Ale to nosí i můj tatínek.
00:31:44 A tak to spolu tvoří celek a je to zajímavý.
00:31:46 A tady ta babička? To je babička.
00:31:49 To jo, to už je babička, to je dokonce moje spolužačka.
00:31:51 Jo, tak to pardon, to taky není babička,
00:31:53 tak žena, já budu radši říkat žena.
00:31:55 Taková dobrá moravská užitečná žena.
00:31:58 Na tu mám taky hezkej zážitek.
00:32:01 Jednou jsem šel na autobus, tak mě potkala celá nějaká taková
00:32:06 roztřesená, šla s kabelou z Jednoty a povídá:
00:32:09 "Sakra, všecko popletu, už nemám paměť,
00:32:13 naši mně to vždycky napíšou a já to vždycky špatně koupím,
00:32:17 ale to, co jsem měla s kým za svobodna, to si pamatuju."
00:32:21 To je roztomilý.
00:32:23 A tendleten mně se osobně nejvíc líbí.
00:32:26 Já bych řekla, že je to takovej řeznickej chasník.
00:32:29 On řezník není, tahle hlava má takovou zvláštní historii,
00:32:32 o tu se hlásí 3 Tvarožňáci, že jsou to oni.
00:32:36 Já jsem soukromě každému řekl, že jo, abych neurazil.
00:32:40 To se jim to jistě líbilo, když se k tomu přiznali.
00:32:43 A tento pán v klobouku?
00:32:45 To je takovej mlsoun tady ten.
00:32:47 Já si vzpomínám, že jsem jednou seděl u zubaře po Vánocích,
00:32:50 tak se mě ptal, jestli jdu trhat zub, já povídám:
00:32:53 "Ne, plombovat zub."
00:32:54 "No, já už jsem tady byl před Vánocama."
00:32:57 Tak mu 1 zub takovej visel tady.
00:33:01 "A ona mně ho chtěla trhat, já povídám ne, budou Vánoce,
00:33:04 bude oříškovej, tak to ještě ne."
00:33:07 To ještě ne, to až potom.
00:33:09 Ale koukám, že on buďto špatně slyší, nebo má vatu v uších.
00:33:12 Má tam vatu v uších, aby nenafoukalo do uší,
00:33:15 aby nebolely zuby.
00:33:17 To je nádherný, i ta vata v uších.
00:33:20 A tendleten zelenej vodník.
00:33:22 Tak to je můj takovej jeden nejmilejší.
00:33:24 To jsem měl takovej s ním zážitek v hospodě.
00:33:26 Přišel do hospody, posadil se a hned mně byl nějak nápadnej
00:33:29 tím kabátem.
00:33:31 -Takovej ten rovnej kabát vycpanej.
-To se teď nosí.
00:33:35 Zřejmě to měl po synu.
00:33:38 Tak mě tak nějak tím dojal, taková ta moravská šetrnost.
00:33:44 Všechno se zužitkuje a na lítačku dobrý.
00:33:49 Co tady ještě máme? A todle, nevím, co je.
00:33:53 -To je kůň.
-To je kůň.
00:33:55 Tak když může být zlatej kůň Trojskej,
00:33:58 proč nemůže být zlatej kůň Tvaroženskej.
00:34:00 To je pravda, vy si můžete dovolit v tý Tvarožný daleko víc.
00:34:03 Ledasco, ale všecko taky ne.
00:34:06 -Děkuju vám pěkně.
-Prosím.
00:34:15 Od starej Břeclavi teče čistá vodička.
00:34:25 Od starej Břeclavi teče čistá vodička.
00:34:36 Teč, vodičko, čistá jsi, má panenko, pyšná jsi,
00:34:43 sama se vytrucuješ.
00:34:49 Teč, vodičko, čistá jsi, má panenko, pyšná jsi,
00:34:56 sama se vytrucuješ.
00:35:02 Netrucuj, netrucuj, však já eště nejsu tvůj.
00:35:12 Netrucuj, netrucuj, však já eště nejsu tvůj.
00:35:23 Až já budu rukovat, potem možeš trucovat,
00:35:30 potem možeš ládovat.
00:35:36 Až já budu rukovat, potem možeš trucovat,
00:35:43 potem možeš ládovat.
00:36:16 Až sa ta vodička do kopečka obrátí. Až sa ta vodička do kopečka obrátí.
00:36:39 Potem sa ten šohajek, potem sa ten šohajek
00:36:45 ke svej milej navrátí.
00:36:50 Potem sa ten šohajek, potem sa ten šohajek
00:36:58 ke svej milej navrátí.
00:37:10 Potem sa ten šohajek, potem sa ten šohajek,
00:37:12 ke svej milej navrátí.
00:37:16 Pravil jednou jeden známý chirurg Pablu Piccassovi:
00:37:19 "Tedy z lékařského hlediska jsou vaše obrazy pod kritiku."
00:37:24 A slavný malíř pohotově odpověděl:
00:37:27 "No a vidíte, přesto jsem přesvědčen,
00:37:30 že budou žít déle než vaši pacienti."
00:37:33 A byla to pravda.
00:37:35 Proto nikdy nepospíchejme s úsudkem,
00:37:40 některá díla současného výtvarného umění ocení třeba až naše děti.
00:37:46 Na shledanou, přátelé.
00:37:57 Okolo mlýna červená hlína.
00:38:04 Daj ně, mlynárko, daj ně, mlynárko svojeho syna.
00:38:12 Daj ně, mlynárko, daj ně, mlynárko svojeho syna.
00:38:50 Svojeho syna, Janka, Janíčka.
00:38:58 Budú ně ríkat, budú ně ríkat paní mlynárka.
00:39:06 Budú ně ríkat, budú ně ríkat paní mlynárka.
00:39:13 Okolo mlýna červená hlína.
00:39:51 Daj ně, mlynárko, daj ně, mlynárko svojeho syna.
00:39:59 Daj ně, mlynárko, daj ně, mlynárko svojeho syna.
00:40:06 Skryté titulky: Jana Žákovská
00:40:07 .