O životě a díle spolutvůrce Baťova Zlína. ### Připravili: J. Vala, V. Myslivec a J. Hykl
00:00:01 Tato původní Baťova 7 poschoďová prodejna měla být mrakodrapem.
00:00:10 Mrakodrap s 24 poschodími. Měl to být 1. mrakodrap v Evropě.
00:00:22 Profesor architekt Vladimír Karfík se dožívá neuvěřitelných 90ti let.
00:00:27 Je žijící legendou nejslavnějšího období moderní české architektury.
00:00:36 -Baťův obchodní dům měla být moje 1. práce jako mladého architekta.
00:00:44 Bylo to ve Zlíně, byla to moje 1. realizovaná stavba. Bylo mi 29 let.
00:00:55 Byl jsem mladý architekt a stavba byla dost uznávaná.
00:01:04 Pro moderní architekturu 20. a 30. let se vžil název funkcionalismus.
00:01:13 Má vystihnout hlavní charakter této tvorby.
00:01:16 Co největší, snad až jednostranné respektování účelu stavby.
00:01:21 -Když jsme se dostali do 7. poschodí, Baťa se pohádal s úřadem.
00:01:32 A řekl, že zůstaneme, kde jsme a 1. mrakodrap Evropy v Brně nebude.
00:01:45 -Pan profesor Karfík je jednou z výjimečných postav architektury.
00:01:49 Československé moderní architektury. Vyrostl v Praze.
00:01:53 Pracoval na Moravě a zkušenosti předával na vysoké škole.
00:01:57 To bylo v Bratislavě. Proto říkám československé.
00:02:00 Jeho postavení je dáno velikými mezinárodními zkušenostmi.
00:02:04 Pracoval rok v Paříži a potom 4 roky ve Spojených státech.
00:02:09 Zkušenosti spojené s technikou a estetikou uplatnil ve firmě Baťa.
00:02:19 Zejména ve 30. letech, kdy jeho dílo vyvrcholilo.
00:02:23 Vyvrcholilo stavbou administrativní budovy.
00:02:26 V té době byla nejvyší budovou Sřední Evropy.
00:02:29 Uplatnil zde mnoho estetických a zároveň technologických experimentů
00:02:34 HUDBA
00:03:09 Vladimír Karfík se narodil 1901 v městečku Idrija ve Slovinsku.
00:03:14 Tehdy to byla součást Rakouska-Uherska.
00:03:16 Výtvarné a technické vlohy prý zdědil po dědovi.
00:03:20 Dědeček, stavitel Gemperle byl společníkem slavného architekta.
00:03:24 Zakladetele architektonického stylu česká renesance.
00:03:28 Zděděné sklony rozvíjel Karfík na žižkovské reálce.
00:03:31 Tehdy byla proslulá vysokou úrovní kreslení.
00:03:34 Zájem o výtvarné umění podpořený otcem ho přivedl na Techniku.
00:03:40 -V roce 1919 jsem nastoupil na Vysokou školu technickou v Praze.
00:03:46 Na fakultu architektury. Bylo cítit, že se začíná rodit nový styl
00:03:57 Byli to slavní architekti jako Kotěra nebo Gočár, Janák.
00:04:04 Kotěra studoval ve Vídni.
00:04:07 Začínali sice v secesi, ale začínalo se něco nové objevovat.
00:04:16 Došlo mi, že moderní architektura není mezi profesory zastoupena.
00:04:30 Pozoruhodné je, že z řad studentů vyrostli významní architekti.
00:04:35 Zaujali později významné místo v dějinách meziválečné avantgardy.
00:04:40 Ovlivnili vývoj u nás i celé evropské architektury.
00:04:43 Tehdy však zápolili se svými profesory o moderní pojetí stavby.
00:04:51 -Hned na začátku jsem se utkal s panem profesorem Fantou.
00:04:57 Byl to vynikající architekt například Willsonova nádraží.
00:05:04 Nechápal jsem, že je to něco mimořádného, ale staromódního.
00:05:18 Zadal mi návrh kostela. Já se hned pustil do experimentů.
00:05:32 Například podlaha v kostele je vždy vodorovná a oltář je na stupni.
00:05:42 Udělal jsem podlahu šikmo dolů.
00:05:44 Aby jako v divadle viděli oltář. Naprosto nerušeně a zřetelně.
00:05:51 Udělal jsem vestibul. Vedle byly schody do sklepa. Tam byly toalety.
00:05:59 Říkal jsem: Jak je to možný? Je tu 1000 věřících a nemají kam jít.
00:06:06 Když jsem přinesl 1. skice, chudák Fanta začal skoro plakat.
00:06:12 Tenkrát mu už bylo 70 let, stařičký pán.
00:06:17 A říkal si, jak pracovat s mládeží, která není normální.
00:06:28 Chtěli jsme používat nové konstrukce ze železobetonu.
00:06:35 Beton jsme zbožňovali, beton byl vzácnej!
00:06:41 Tehdy v Praze ještě nebyl žádný dům ze železobetonu postavený.
00:06:46 V tom ročníku studovali Honzík a Havlíček, autoři Penzijního ústavu.
00:06:54 Penzijní ústav v Praze byl nejmodernější stavbou v celé Evropě
00:07:03 Teoreticky i na světě. Chtěl jsem se poučit a chtěl jsem do Paříže.
00:07:10 Tam jsem chtěl jít k Perretovi. Byl autorem 1. domu z roku 1902.
00:07:21 A také autorem mnoha jiných pozoruhodných staveb.
00:07:28 Stavby architekta Perreta se staly významnými ve vývoji architektury.
00:07:34 Velká obytná budova je poprvé řešena jako železobetonový skelet.
00:07:40 Přičemž je tato kostra navenek přiznaná.
00:07:43 Kostel v Le Raincy je subtilní železobetonovou konstrukcí.
00:07:48 -Mé pokusy dostat se k Auguste Perretovi nevyústily v úspěch.
00:07:57 Ale pracoval u něj mladý Feuerstein a poradil mi jít k Le Corbusierovi.
00:08:09 Řekl: Momentálně práci má, ale v celé kanceláři má jen bratrance.
00:08:22 To je jeho společník. Jmenoval se Pierre Jeanneret.
00:08:28 Le Corbusier se vlastně jmenoval Édouard Jeanneret.
00:08:38 Karfíka už tehdy upoutal Le Corbusierův pavilon.
00:08:42 Pavilon na Výstavě dekorativního umění v Paříži 1925.
00:08:46 Le Corbusier zde vystavil svůj návrh na přestavbu Paříže.
00:08:52 Byl v duchu projektu soudobého města.
00:08:54 1 z mála moderních pavilonů výstavy byl správou všemožně sabotován.
00:09:00 Karfík se rozhodl pro Le Corbusiera také z tohoto důvodu.
00:09:08 -Přišel jsem tam v 8,30 hodin, tam nikdo nebyl, dveře byly otevřený.
00:09:14 Kdokoliv tam mohl vlézt. Vlezl jsem tam a posadil jsem se na židli.
00:09:22 Zachvíli přišel Pierre a měl radost, že tam budou někoho mít.
00:09:34 Vzal mě doprostřed té dlouhé chodby a tam bylo vytápění Vincent.
00:09:46 To jsou plechový nízký kamínka. Do kterých se shora sypalo.
00:09:52 A říká: Budete mít na starosti rýsování u tohoto stolu.
00:09:57 Ale současně budete přikládat. Dali mi hned hrozně zajímavý práce.
00:10:04 Dali mi malou vilu na trojúhelníkové parcele.
00:10:11 V trojúhelníkovém pokoji byl tenký kulatý sloup. Nesl část balkonu.
00:10:22 Ptal jsem se Le Corbusiera z čeho ten sloup bude.
00:10:29 Le Corbusier v té době hlásil zprůmyslnění architektury.
00:10:37 A že architektura není jen krásný tvar.
00:10:43 Najednou mi odpověděl: Já nevím, ať to rozhodne stavitel.
00:10:50 Jako člověk byl Le Corbusier mimořádná a trochu podivná osobnost
00:10:59 Na rozdíl od jinejch slavnejch architektů jako Frank Lloyd Wright.
00:11:05 Lloyd byl lidský při kontaktech s lidmi i se svými zaměstnanci.
00:11:14 Pokládal je také za lidi.
00:11:20 Kdežto pro Le Corbusiera byli zaměstnanci mašiny v kanceláři.
00:11:27 Podobný byl i vztah k ženám. Koukal se na ně jako na jemu podřízené.
00:11:40 Jednou jsme mu říkal: Proč vy, slavný architekt, nemáte děti?
00:11:49 Povídá: Já tvořím architekturu, nemám čas tvořit děti.
00:12:13 Další slavný architekt, se kterým se Vladimír Karfík setkal v Paříži.
00:12:18 Byl to brněnský rodák Adolf Loos. 1 z největších architektů 20. století
00:12:23 Teorie a praxe byly namířené proti soudobé konvenci a zvyklostem.
00:12:27 Zejména v konzervativní Vídni si se svými stavbami způsobil těžkosti.
00:12:32 A také mnoho nepřátel.
00:12:34 V Praze postavil Loos 1 ze svých nejvýznamnějších prací.
00:12:38 Vilu pro inženýra Františka Müllera.
00:12:44 -S Loosem jsem někdy zažil veselý, ale současně trapný příhody.
00:12:54 Viděl jsem tenkrát v 1 americkým časopise projekty velké soutěže.
00:13:04 Bylo to pro známé chicagské noviny Chicago Tribune.
00:13:11 Náhodou jsem se nedíval na autora a viděl jsem tento pohled.
00:13:17 Byl tam dórský sloup v tak zvaných kanelurách.
00:13:23 To jsou ty rýhy nahoru dolů. To jsou ta okna.
00:13:26 Říkal jsem: Jak někdo může dělat takovej nesmysl?
00:13:33 V dnešní architektuře nejsou formy odvozeny od historizujích nápadů.
00:13:44 A on říká: Ten projekt dórskýho sloupu dělal Loos.
00:13:50 SMÍCH
00:13:57 Loos byl především výborným teoretikem.
00:14:00 Ve svých koncepcích v mnoha směrech předběhl dobu o několik desítek let
00:14:08 -Umění souvisí s architekturou, protože je to umění.
00:14:12 Ale není nezbytně nutné, aby se architektura kreslila.
00:14:19 To mi říkal o 50 let dřív, než byla vynalezena elektronická projekce.
00:14:34 Samozřejmě v té době počítače nebyly a nikdo netušil, že budou.
00:14:48 Přesto naznačoval, že matematika a architektura spolu souvisí.
00:14:57 Protože architekt, tvůrce, má představu, jak to bude vypadat.
00:15:04 I když to sám nekreslil.
00:15:12 Nebyl jsem moc potěšen praxí u Le Corbusiera.
00:15:20 Myslel jsem, že bych šel do Holandska, které bylo 1. v Evropě.
00:15:28 Co se týče uplatnění moderny. To je zajímavý, že? A on říká:
00:15:36 Holandsko ne. Radím vám, jděte do Ameriky. Vřele vám to doporučuju.
00:15:43 Jděte tam na pár let.
00:15:46 Tehdejší Masarykova Akademie vypsala konkurz na praxi v USA.
00:15:51 Karfík se přihlásil a uspěl. Americký styl života ho ohromil.
00:15:56 Jeho cesta směřovala do Chicaga. Tehdy to nebylo jen město zločinu.
00:16:02 Ale především dynamicky se rozvíjející město.
00:16:06 Během několika desítek let dosáhlo počtu 4 000 000 obyvatel.
00:16:11 V porovnání s Chicagem byl tehdy New York stavebně zaostalý.
00:16:15 Chicagu stály 1. mrakodrapy na světě. V New Yorku až v roce 1902.
00:16:21 K jeho projektu musel být přizván chicagský architekt.
00:16:25 Chicagská škola je v architektuře pojem. Pracoval zde Sulivan.
00:16:30 Architekt již v roce 1895 razil heslo: Forma vyplývá z funkce.
00:16:42 Stavby této školy ovlivnili architekty.
00:16:46 Od secese přes Le Corbusiera až po moderní klasicismus.
00:16:50 Tento styl propagoval Mies van der Rohe.
00:16:54 -Chicagská škola byla taková 1. moderna trochu blízká secesi.
00:17:01 Ale vyrobila 1. mrakodrapy. Měli jsme už místo u jedné slavné firmy.
00:17:11 Byla to tehdy nejslavnější firma a autorem nejznámějších mrakodrapů.
00:17:23 Pracoval jsem u této firmy, ale přitom jsem ty američany poučoval.
00:17:31 Poněvadž Československo bylo tenkrát v mnoha věcech na 1. místě.
00:17:36 Přišel jsem do obrovské kanceláře a všichni měli Koh-i-noorky.
00:17:42 Český tužky, ale ne krajony. Vzal jsem tužku, kterou jsem měl rýsovat
00:17:54 Rozštípnul jsem ji po celé délce, vytáhl jsem náš krajon a rýsoval.
00:18:01 Sehnal jsem brousek, kde jsem si ho brousil. A přišel i sám pan šéf.
00:18:09 Ptal se čím rýsuju. Řekl jsem, že to v Československu děláme takto.
00:18:18 To musíme zkusit taky, řekl. Já povídám: Nemáte tu trojpravítko?
00:18:26 Poněvadž my už jsme tenkrát u nás používali trojpravítko.
00:18:33 To je tak a tak, tady je šroub, kterým se mění úhel.
00:18:38 Tady jsem zapíchl špendlík, pak druhý a tím jsem odhadl úběžník.
00:18:48 Ten mohl být 3 metry daleko. Oni říkali, že je to něco báječnýho.
00:18:55 Že to dělají složitýma způsobama, aby perspektivu dostali do úběžníku
00:19:09 Frank Lloyd Wright, 1 z největších architektů 20. století
00:19:14 Tvůrce takzvané organické architektury.
00:19:17 Wright byl 1. architekt, který hluboce ovlivnil evropskou tvorbu.
00:19:22 Náhoda dovedla Vladimíra Karfíka na podzim 1928 do jeho ateliéru.
00:19:28 Wright tehdy pracoval ve svém sídle uprostřed přírody.
00:19:34 -Toto je náčrtek, který jsem si sám udělal. Tady jsme měli pracovnu.
00:19:47 A tento malý přístavek byla pracovna Frank Lloyd Wrighta.
00:19:58 Tady byla spojka do vlastní vily, kde bydlel. Nebyla zavřená.
00:20:03 Byl to jen krytý přechod. Seděl jsem tam a kreslil tuto část.
00:20:13 Okolo šel zrovna Wright. Řekl, že ta část vypadá velice tvrdě.
00:20:20 Protože tam nebyla tato zeleň. Musíte to zelení změkčit, řekl.
00:20:29 Vzal mi tužku z ruky a sám mi tam zeleň přikreslil.
00:20:37 Naznačovalo to jeho vztah k přírodě Ve všem viděl kontakt s přírodou.
00:20:47 Byl to také 1 zdůvodů, proč by řadovou stavbu uvnitř města nevzal.
00:20:58 Dělal samostatně stojící budovy, který měly možnost zeleně kolem.
00:21:10 Vztah k přírodě byl pro něj 1 z hlavních tvůrčích zásad.
00:21:21 Wright přitahoval jedinečnou originalitou.
00:21:27 Každá stavba byla trochu jiná než ta předcházející.
00:21:34 Volil zvláštní metodu projektování. Půdorys byl v jakémsi rytmu.
00:21:45 Podobně jako v hudbě. Najednou se z pomala se změní v allegro.
00:21:58 A takové změny se tam objevily. Úplné změny v jedné části.
00:22:04 Tím to vrcholilo nebo začínalo.
00:22:10 Vytvořil jakýsi svůj stavební architektonický sloh.
00:22:20 Každé dílo bylo úžasně originální. 1 ze zásad byla:
00:22:27 Neopakovat nic po jiných, ale ani sám po sobě.
00:22:34 HUDBA
00:23:03 Jedli jsme s ním u 1 velkýho stolu. 4 jsme seděli na jednej straně.
00:23:11 A 2 v čele úzkejch stran. On seděl v protější delší se svou paní.
00:23:19 A bavil se s náma 3krát denně. Byla to jedinečná příležitost.
00:23:25 Když byl třeba kongres a řeklo se, že tam bude přítomen Wright.
00:23:31 Přijelo tam o 1000 lidí víc, aby slyšeli jeho řeč.
00:23:38 A my jsme měli jeho řeč 3krát denně, každý den, 1 a čtvrt roku.
00:23:48 Toto je část, kde bydlel se svojí rodinou. Je tu vidět krb a obývák.
00:23:57 Jsou tu materiály omítka, kámen, dřevo. Stejné jako na fasádě.
00:24:09 Měl jednotu mezi exteriérem a interiérem.
00:24:23 Tohle je pohled do naší rýsovny 2 poschodí vysoké. Zde je nás 6.
00:24:39 Tato fotografie je už z 1. západu na Arizonské poušti.
00:24:50 Rostou tu 6ti metrové kaktusy.
00:25:00 Wright byl pověřen vypracováním projektu rekireačního střediska.
00:25:04 San Marcos v Arizoně. Se svým týmem vybudoval tábor na místě staveniště
00:25:09 Lehká konstrukce byla jen ze dřeva a plátna, která nahrazovala okna.
00:25:19 Nakonec nerealizovaný projekt je důležitý ještě z 1 hlediska.
00:25:26 Zde nahradil Wright důsledně pravý modulový systém systémem kosoúhlým.
00:25:32 V daném případě sestávajícím z rovnostranných trojúhelníků.
00:25:36 Od té doby nabývá tento systém půdorysu stále většího významu.
00:25:45 -To je stavba, kterou jsem strašně rád dělal. Je to 20 poschodí.
00:25:53 Byty šly přes poschodí nad sebou. Obývák šel o pochodí výš.
00:26:02 Ale ložnice už byly ve vyšším poschodí.
00:26:16 To jsou půdorysy hotelu, který jsem dělal. Sledovalo to vrstevnici.
00:26:25 Tady je údolíčko, ktëré teklo. Jen určitá vlhkost skrz šutr a písek.
00:26:43 Vladimír Karfík se dostával často do soukromí Wrightovy rodiny.
00:26:47 Také proto, že uměl hrát na klavír, který Wrightova rodina stále vozila
00:26:52 Vozili jej všude, třeba i na poušť.
00:26:56 HUDBA
00:28:08 Slibně začínající práce u Wrighta byla náhle přerušena Černým pátkem.
00:28:13 Černým pátkem na newyorské burze a následnou hospodářskou krizí.
00:28:17 Všude se propuštělo a ani Wright neměl žádné zakázky.
00:28:40 -Zařídili jsme, aby se krize již neopakovala!
00:28:45 Aby krize byla vyloučena z naší práce.
00:28:49 Aby byla vyloučena konjunktura i spekulace. Tohoto cíle jsme dosáhli
00:28:59 ZPÍVAJÍCÍ REKLAMA NA BOTY BAŤA
00:29:22 -My jsme o Zlínu nic nevěděli, protože jsme tam 3 roky nebyli.
00:29:28 Nevěděli jsme, jak se rozvinul, že roste.
00:29:32 Že zakládají zahraniční fabriky. A najednou se tam objevil ohromný pán
00:29:41 Byl přesně starej jako já, Jan Baťa. Měl báječnou přednášku.
00:29:48 Nakonec řekli: V celým světě je krize. Kromě Zlína.
00:29:57 Ve Zlíně nemáme žádnou krizi. Naopak, dále se rozvíjíme.
00:30:02 Přijmeme velké množství architektů. Inženýrů, strojařů, chemiků.
00:30:08 Kdo nemá co dělat, přihlaste. Zaplatíme vám cestu až do Zlína.
00:30:19 Zaplatíme vám přestěhování.
00:30:22 A zúčastníte se našeho gigantického rozvoje.
00:30:29 Karfík po krátkém váhání přijímá Baťovu nabídku.
00:30:32 Chystá se do Československa, aby nastoupil u firmy do projekce.
00:30:36 Ze Zlína přišla odpověď typicky baťovsky přesná:
00:30:40 Přijímáme Karfíka. Odjezd 13. března ve 13.00, loď Aquitania.
00:30:44 Odjezd New York. Při mu nástupu řekli:
00:30:47 Tady budete vždy jen Karfík. Žádný inženýr, žádný architekt.
00:30:51 Žádné tituly a diplomy tu neplatí!
00:30:53 -Tak zvaný Společenský dům je největší zlínský hotel.
00:30:57 Současně to byla moje 1. práce ve Zlíně, když jsem přijel z Ameriky.
00:31:07 V Americe jsem strávil 4 roky. Bylo zajímavý, že kostra už stála.
00:31:14 Oni nechali postavit 10ti poschoďovou kostru.
00:31:17 Bez toho, že by měli hotový plány pro jednotlivý podlaží.
00:31:23 Tomáš Baťa rozhodl, že městský architekt Gahura a já uděláme model
00:31:36 Model 1 pokoje tak, jak si ho představujeme zařídit.
00:31:43 Navrhnul jsem pokojíček včetně obrazu na stěně, světla a tak dále.
00:31:52 A samozřejmě koupelnu se záchodem.
00:31:54 Vedle udělal pokoj na celou hloubku. Ale bez koupelny.
00:32:02 Byl to strašně hluboký pokoj. Gahura vítězoslavně říká:
00:32:09 Můj pokoj je tak veliký, že se tam vejdou 4 postele!
00:32:15 Představte si, jak bude hotel produkovat při 4 lidech na pokoji.
00:32:24 Generální ředitel tehdejšího Baťova závodu byl pro Gahurovo řešení.
00:32:35 Bude to o mnoho lacinější a tak dál
00:32:38 Tomáš Baťa měl jako vždy zastrčenej palec tady za vestu, říká mu:
00:32:46 Pane Čipero, vy jste byl předtím ředitelem filiálky Živnobanky.
00:32:52 Ale ve Lvově v Haliči. Pochopitelně tam ani neznali koupelnu v hotelu.
00:33:00 Tak nevíte, že ve světě už to existuje. Uděláme Karfíkův hotel.
00:33:15 Začátky u Bati však nebyly vůbec snadné.
00:33:23 -Jak jsem rýsoval, udělal jsem asi 10 skic. Ukazoval jsem mu je.
00:33:32 Když jsem byl u 8. varianty z 10ti, najednou se Tomáš Baťa otočil.
00:33:43 Povídá: Když někdo udělá 10 variant, tak to nemá jasný v hlavě!
00:33:51 Kdyby to měl jasný, tak udělá 1.! A nám by to stačilo.
00:33:58 Byl jsem z toho tak popletenej, že říkám: Pane šéf, já mám ještě 2.
00:34:06 On to slyšel, sebral těch 10 variant, zmačkal je a hodil na zem.
00:34:14 Podupal je a řekl: Všem architektům nasrat do ruky!
00:34:21 Zdůrazňoval, že máme zjistit potřeby předem. Umět dávat otázky.
00:34:30 Dávat je tak, abychom se to dozvěděli.
00:34:33 On to třeba i podvědomě ví, co firma Baťa potřebuje.
00:34:44 Karfík si brzy svou prací získal důvěru.
00:34:46 Krátce za sebou realizuje několik staveb. Například Dům služeb v Brně
00:34:52 Dnes je to obchodní dům Centrum.
00:34:55 1. mrakodrap se na zásah brněnské radnice nerealizoval.
00:35:08 Dále to byly obchodní domy v Liberci a Bratislavě.
00:35:13 Obvykle to byly železobetonové konstrukce s kulatými sloupy.
00:35:17 A se skleněnými fasádami.
00:35:19 Tyto stavby signalizovaly vstup moderny do historických center.
00:35:45 -Známý je příklad čtvercových betonové sloupy ve velkých halách.
00:35:54 Najednou přišel a řekl: Budete to dělat kulatý. Nevěděli jsme důvod.
00:36:04 A on říká: Hranatej sloup ve výrobě je víc otlučenej, než kulatej.
00:36:19 Tam stačí jen maličko do toho s něčím praštit a urazím růžek.
00:36:25 To je 1 věc, ale 2. je, když beru pryč bednění sloupu.
00:36:34 Jak to otevírám, dřu se o 2 přední hrany. Tak uděláme kulatý sloupy.
00:36:42 Mají jen 1 závěs a otevřeme to velice snadno. Byla to pravda.
00:36:54 Jednou říká. Při našem podnikání jsou 3 věci cenné.
00:36:59 Čas, v kterým realizujeme. Technika a věda s tím taky souvisí.
00:37:10 Čas je nejdůležitější, když ho zanedbáte, ostatní je zanedbané též
00:37:22 Dokonce mi jednou řekl, že raději postaví blbě, než pozdě.
00:37:29 -Nebojíme se budoucnosti. Polovina lidí na světě chodí bosa.
00:37:36 A sotva 5 procent obyvatelstva světa je dobře obuto.
00:37:44 Tady vidíme nejlépe, jak jsme dosud málo vykonali.
00:37:50 A jak ohromná práce čeká všechny ševce tohoto světa!
00:37:55 Časně ráno 12. 6. 1932 letecká havárie ukončila život Tomáše Bati.
00:38:03 Zakladatele a majitele koncernu Baťa.
00:38:10 Obavy, které vzbudila smrt Tomáše Bati se ukázaly zbytečné.
00:38:17 Novým šéfem a majitelem baťovského koncernu se stává Jan Baťa.
00:38:22 Tempo rozvoje se za jeho vlády stále zrychluje.
00:38:26 -Od vás vyžaduje převrat vašeho dosavadního náhledu na prodejnu.
00:38:35 A taky na službu zákazníkovi. Musíte se stát lepšími služebníky.
00:38:41 -Otrokovice se tenkrát jmenovaly Baťov. Nebyla tu jediná stavba.
00:38:53 Byly tu ohromný louky, vždy nějaké skupiny stromů.
00:38:58 Celá zatravněná plocha byla 2krát až 3krát za rok zaplavována.
00:39:05 Tím to bylo velice laciné ke koupi. Jenže stavět na tom byl problém.
00:39:21 Bylo to bahno.
00:39:23 A na 2. straně na kopci byla skála, nad ní dost velká vrstva hlíny.
00:39:28 Přišel inženýr s praxí v Americe. Řekl, že se to dá zachránit.
00:39:36 Hlína by se dala rozstřílet prudkým proudem vody.
00:39:43 A potom korytem přivést až sem. Bahnitá voda by se usadila.
00:39:51 Pomaloučku by klesla a odpařila se. A opravdu se to povedlo.
00:39:59 Ale základy byly na tak zvaných studnách. Byly to betonový roury.
00:40:08 1,5 metru v průměru a byly do hloubky až 8 metrů.
00:40:14 A tam to bylo vybetonovaný až na štěrk a písek.
00:40:21 Teprve pod podlahou v přízemí nebo sklepa se pokračovalo se skeletem.
00:40:30 A stejně je postavený i Společenský dům.
00:40:38 V roce 1933 vyzvalo vedení architekty Gahuru, Vítka a Karfíka.
00:40:44 Vyzvali je k užší soutěži na Společenský dům v Otrokovicích.
00:40:49 Baťa chtěl, aby se půdorys podobal hvězdě. Karfík předložil 3cípou.
00:40:53 Gahura 4cípou hvězdu ve středu s kruhovým zaskleným otvorem.
00:40:57 A také zahradní úpravou. Karfík umístil do středu hotelovou halu.
00:41:02 Karfík soutěž vyhrál.
00:41:05 Těsně před válkou je počet zaměstnanců koncernu asi 200 000.
00:41:10 Pracovníci ve výrobě, prodeji, administrativě a na plantážích.
00:41:14 Na tyto obrovské programy výstavby bylo stavební oddělení.
00:41:18 V čele s Karfíkem museli urychleně kreslit projekty.
00:41:23 Používali standardních konstrukcí a typových projektů.
00:41:26 Ale zahraniční projekty vyžadovali určité úpravy. Nejen předpisy.
00:41:31 Místní materiály, ale i klimatické podmínky byly někdy značně odlišné.
00:41:36 Sériová výroba stavebních prvků a důsledná typizace.
00:41:40 To vše pomohlo rychlosti rozvoje stavební výroby.
00:41:46 Baťa razil heslo: Pracovat kolektivně, bydlet individuálně.
00:41:51 V polovině 30. let vznikla ve Zlíně myšlenka vypsat mezinárodní soutěž.
00:41:56 Na nejvhodnější typy pro sídliště postavené firmou Baťa.
00:42:00 Soutěž měla velkou mezinárodní publicitu. Přišlo 289 návrhů.
00:42:07 Návrhy byl z 9 států. Některé byly, zvláště z Francie, velmi odvážné.
00:42:12 Vladimír Karfík v porotě nebyl, protože sám podal do soutěže návrh.
00:42:16 Podal nakonec 2. 1 menší a 2. větší, jaký by vyhovoval jemu.
00:42:21 A také jeho tehdejší ženě. Porota udělila cenu švédskému architektovi
00:42:26 Ericku Svedlundovi, 2. cenu profesoru Benšovi z UMPRUM.
00:42:30 3. cenu získal Karfík. Mimo soutěž podal návrh i slavný Le Corbusier.
00:42:45 Generální ředitel rozhodl, že se 5 nejvýše oceněných projektů postaví.
00:42:50 Na 1 pozemku a budou tvořit stálou výstavu bytové kultury.
00:42:54 Přitom prohlásil, že Karfíkův návrh se mu nelíbí.
00:42:59 A že Karfík se tam za trest přestěhuje. To si Karfík přál.
00:43:03 I dnes představuje jeho rodinný domek vysokou kvalitu bydlení.
00:43:08 Dům měl víceúrovňová podlaží. Z 1 úrovně do 2. bylo přes 7 schodů
00:43:13 Což je velmi pohodlné a prostorově atraktivní.
00:43:25 Na přání některých ředitelů projektoval Karfík rodinné vily.
00:43:29 Vily si však představovali jinak než uniformní zlínskou architekturu
00:43:53 Karfík stavěl i kostely.
00:43:55 Šlo o aplikaci standardního modulového průmyslového systému.
00:44:00 Ale v sakrální architektuře.
00:44:16 V roce 1937 projektoval Karfík Baťův pavilon na Světové výstavě.
00:44:28 V letech 1936 - 38 čekala Vladimíra Karfíka jiná zajímavá práce.
00:44:34 Zlínský podnik se rozrostl na světový koncern.
00:44:37 Vznikla potřeba nové administrativní budovy.
00:44:40 -Počet administrativních pracovníků byl v roce 1930 - 38 veliký.
00:44:52 Bylo jich 2000 a uvažovalo se o výstavbě administrativní budovy.
00:45:05 Ukázala se možnost postavit 3 5ti podlažní budovy. 1 pro 600 úředníků
00:45:20 Nebo 1 vysoká 15 - 17 poschodí, kde by 2000 lidí sedělo a pracovalo.
00:45:34 Navrhoval jsem to já. Protože Baťa zvažoval, co je hospodářsky lepší.
00:45:42 Zda 3 budovy 5ti podlažní nebo 1, která bude 3krát vyšší.
00:45:54 Jan Baťa se myšlenkou mrakodrapu nadchnul.
00:45:57 Také proto, že si uvědomoval reklamně propagační hodnotu stavby.
00:46:02 Karfík ho přesvědčil o technickém provedení ve špičkové kvalitě.
00:46:06 Bylo tu použito mnoho nových technologií a postupů.
00:46:10 Stavba je kompletně klimatizovaná, rychlovýtahy.
00:46:13 Velkoprostorové kanceláře. Pokud možno bez příček.
00:46:17 1 patro 80 krát 20 metrů velké asi pro 200 pracovníků.
00:46:23 -Stojíme na střeše tak zvaného mrakodrapu postaveného do roku 1938
00:46:33 Těsně před válkou. Tenkrát to byla nejvyšší budova v Evropě.
00:46:38 Tady chtěl mít Jan Baťa zahradu.
00:46:48 Objevovalo se tu velmi mnoho různých problémů.
00:46:54 1 z problémů byl, jak umývat okna. Inspirovali jsme se z New Yorku.
00:47:09 Nahoře je závěsná dráha, obchází všechny rohy, je to velký výtah.
00:47:18 Výtah jezdí na celou výšku a mačkají se knoflíky nahoru, dolů.
00:47:26 Problémů výškové budovy bylo samozřejmě mnohem víc.
00:47:32 Jan Baťa řekl. Udělejte mi kancelář z výtahu. To je vchod do výtahu.
00:47:48 Je 6 krát 6 metrů veliký. Tam pracoval.
00:47:53 Zmáčknul knoflík a viděl až na 2. konec velkoprostorových kanceláří.
00:48:08 Teď jsme v pracovně Jana Bati. Pohyboval se od přízemí po terasu.
00:48:21 Při výrobě výtahu bylo mnoho problémů. Výtah je 6 krát 6 metrů.
00:48:29 Tak velký výtah se v Československu nikde nevyráběl.
00:48:33 Nakonec jsme to zadali švédské firmě, která měla zkušenosti.
00:48:48 Byly takové malé problémy. Třeba Baťa přišel a ptal se:
00:48:53 Kde je umyvadlo? Odpověděl jsem, že je problém s odpady a vodou.
00:49:04 On povídá: To je vaše věc! Tady musí být umyvadlo!
00:49:08 Udělali jsme umyvadlo, samozřejmě s nádržema. Výtah se pohybuje rychle.
00:49:16 17 poschodí za pár minut urazil nahoru i směrem dolů.
00:49:25 Administrativní budova je zahrnuta do seznamu historických památek.
00:49:30 Přestože je stará jen 2 generace.
00:49:34 Tempo rozvoje celého koncernu se za 7leté vlády Jana Bati zrychlovalo.
00:49:39 Produktivita práce na 1 dělníka v obuvnictví byla nejvyšší na světě.
00:49:43 Roční produkce obuvi ve Zlíně dosáhla 50 milionů párů.
00:49:47 To je týdně 1 milion! Zdůrazňovala se vědecko-technická stránka výroby
00:49:52 Byly založeny výzkumné ústavy vedené vynikajícími vědci.
00:49:56 Celá výroba za Tomáše Bati byla postavena na principu běžícího pásu
00:50:01 Začala přecházet od ručního výkonu k automatizovaným postupům.
00:50:07 Baťovská architektura ve Zlíně i mimo Zlín byla racionální.
00:50:11 Byla funkční a efektivně ekonomická.
00:50:13 Dá se říci, že její vůrci věřili v oproštěný architektonický výraz.
00:50:18 O něm platilo heslo, které razil Mies van der Rohe: Méně je více.
00:50:26 -Dívám se na to po 50ti, 60ti letech, co jsem přišel do Zlína.
00:50:35 Do určité míry jsem spokojenej. Až na nějaký menší detaily.
00:50:43 Podařilo se nám, co jsme chtěli. Chtěli jsme dimenzionální stavby.
00:50:54 Ne maličký. Někdy jsme byli překvapeni hyperprogresivitou.
00:51:13 V Karfíkově díle byl uskutečněn Baťův ideál.
00:51:17 Průmyslová racionální architektura užívající univerzální prvky.
00:51:22 A umožňující značnou variabilitu.
00:51:26 V 50. letech neměl v Čechách architekt Vladimír Karfík šanci.
00:51:31 Naštěstí dostal šanci na Slovensku. Postavil tam řadu významných staveb
00:51:36 Stal profesorem Ústavu staveb průmyslových a dopravních.
00:51:41 Na slovenské Vysoké škole technické v Bratislavě.
00:51:45 Jako profesor vychoval 3 generace slovenských architektů.
00:51:49 A co bylo i jeho zásluhou?
00:51:52 Bratislavská škola architektury měla uznávanou vysokou úroveň.
00:51:56 V 78 letech byl pozván jako hostující profesor na ostrov Malta.
00:52:02 Působil tam 4 roky.
00:52:06 Postavil soukromou rezidenci prezidentky této republiky.
00:52:10 A postavil velký stadion.
00:52:12 1985 mu institut architektů v San Franciscu udělil čestné členství.
00:52:18 Za celoživotní dílo, osobitý přínos k rozvoji světové architektury.
00:52:23 K jeho 90. narozeninám mu jeho Alma mater ČVUT udělila čestný doktorát.
00:52:31 HUDBA
00:52:37 Skryté titulky: Jitka Cívková Česká televize, 2013.
00:52:40 .