Tragikomické příhody kolem pohřbu významného disidenta. ### Režie: Marcel Dekanovský. Scénář: Ivan Kříž. Hrají: Jiří Schmitzer, Radka Dokulilová, Natalie Kelblová Mukařovská, Ladislav Kolář a další.
00:00:00 .
00:00:10 Dobrý...Kde je?
00:00:18 Sestřičko, kde je pan Bříza? Kde by, na patolce.
00:00:22 Pane doktore, co je s panem Břízou?
00:00:26 Normálně exitus. S tím jste přece museli počítat.
00:00:28 Proč jste mi to neoznámili? A jste jeho příbuzný?
00:00:32 Ne...
00:00:33 No tak proč bychom vám to měli oznámit?
00:00:34 Vy jsi zřejmě neuvědomujete, kdo to byl!
00:00:36 Ale jo, nějaký básník.
00:00:39 Hudba
00:01:33 Dobrý den. Dobrý den.
00:01:35 Pojďte dál. Je v kuchyni.
00:01:40 Děkuji.
00:01:55 To jste vy, Filípku? Pojďte dál.
00:01:59 Dobrý den, Marie. Jdu právě z nemocnice.
00:02:05 Já už vím, poslali mi telegram.
00:02:22 Ale Filípku, s tím jsme přece museli počítat.
00:02:27 Já vím, ale přesto...
00:02:33 Dáte si se mnou kafe? Už jste snídal?
00:02:38 Co kdybych vám rozklepla pár vajec.
00:02:41 Ne, prosím vás, ne. Na jídlo nemám ani pomyšlení.
00:02:45 Tak aspoň bylinkový čaj.
00:02:51 František míval rád... vajíčka na špeku.
00:02:55 Pochopitelně, když byl ještě mladší.
00:03:06 No tak se na mě tak vyčítavě nedívejte...
00:03:09 vždyť já už jenom občas ke kafi.
00:03:16 No ano...nepláču! Pokládala bych to za hřích.
00:03:27 Splnilo se přece to, zač jsem se celá léta modlila.
00:03:31 Aby František šel napřed.
00:03:35 Toho jsem se nejvíc hrozila, že bych umřela dřív.
00:03:39 A on tady zůstal sám.
00:03:45 Pojďte do pokoje, Bonzík je tam chudáček sám.
00:03:55 Uhni Bonzo, pusť paničku.
00:03:59 Nemáte ponětí, Filípku, jak mě všecky ty kosti bolí.
00:04:04 Nejhorší je to v noci.
00:04:06 To víte, kvůli Františkovi... to jsem se držela zuby nehty.
00:04:14 Dobrý den, pane redaktore. Dobrý den.
00:04:17 Prosím, čaj... Děkuju, Helenko.
00:04:20 ...dnes je z černého rybízu.
00:04:24 A víte, Mařenko, že jsem si kolikrát nebyl jistý,
00:04:28 jestli k vám chodím raději kvůli besedám s Františkem,
00:04:31 anebo kvůli vašim slavným čajíčkům?
00:04:33 Ale běžte, ta trocha bylinek...
00:04:36 vždyť to nestojí za řeč...
00:04:38 Ale mistrovsky namíchaných bylinek.
00:04:41 Sám přece nejlíp víte, kolik se vás tady někdy sešlo.
00:04:44 A abych vařila zrnkovou kávu, nebo nalévala víno...
00:04:48 na to jsem neměla.
00:04:50 Tak jsem se z nouze specializovala. Na bylinkové čaje.
00:04:54 Až jste se kvůli svým čajíčkům
00:04:56 možná stala slavnější než František se svou poezií.
00:04:59 Jestlipak víte, vy jeden, že vás František
00:05:03 ustanovil pořadatelem své literární pozůstalosti.
00:05:09 No pojďte se schválně podívat.
00:05:16 Připravil to tady pro vás než šel do nemocnice.
00:05:24 Tak, co tomu říkáte.
00:05:32 Vám se to zdá málo, viďte?
00:05:34 Ne, vůbec ne.
00:05:38 Tak tedy ano.
00:05:40 Upřímně řečeno, za padesát let tvůrčí práce...
00:05:42 ...no víc než padesát.
00:05:44 Zato tady...Františkova milostná korespondence.
00:05:50 Dopisy od ctitelek, přítelkyň...,
00:05:54 jestli chcete, tak jsi to můžete probádat taky.
00:05:57 Vám by to nevadilo?
00:05:58 Ne, kdybych byla malicherná,
00:06:00 tak bych to s ním asi tolik let nevydržela, nemyslíte?
00:06:04 A sama od něj žádný dopis nemáte?
00:06:08 Jediný, ale ten nikomu neukážu. Ani vám ne, Filípku.
00:06:15 Napsal ho tu noc, co jsme se poznali.
00:06:19 Panebože,
00:06:22 co všechno se za tu jedinou noc neudálo.
00:06:29 Hudba
00:06:50 Tak to vidíte, jaká jsem lhářka.
00:06:55 Říkala jsem ... jenom ke kafi...
00:07:07 Ahoj. Ahoj.
00:07:08 Tak ty už to víš? Volal jsem do nemocnice.
00:07:11 Je fajn, že sis našel čas.
00:07:14 Moc nás není, co se u Marie poslední dobou ukázala.
00:07:17 Sakra, to je přece normální! A co Marie, sebralo ji to moc?
00:07:20 No, to víš. Naštěstí ta její vyrovnanost...
00:07:23 ...a pokora, křesťanská pokora.
00:07:26 Ty spěcháš, viď? Kousek tě doprovodím.
00:07:30 Totiž, abys mi rozuměl, mám kliku, že jsem tě potkal.
00:07:34 Na tebe přece František vždycky dal.
00:07:36 A Marie taky.
00:07:38 O co ti jde?
00:07:40 No totiž, nemáš ponětí, co chce Marie udělat s bytem?
00:07:45 Jak s bytem?
00:07:49 Přece nevěříš, že by Marie utáhla třípokoják ze svý penzičky.
00:07:53 Teď, když mají činže jít o 100 % nahoru.
00:07:56 Chceš jí snad na činži připlácet?
00:07:58 Promiň, ale já mluvím vážně. Chci Marii pomoct.
00:08:01 Rozumíš, podnikám a potřebuju prostory.
00:08:04 A nechci nic zadarmo.
00:08:06 Mám pro Marii slušnej jednopokojáček na sídlišti...
00:08:10 a pěknou sumičku navíc.
00:08:11 No, ne že bych na to nějak kvaltoval,
00:08:14 ale přece jenom bych nerad,
00:08:16 kdyby mi to nějakej šikulka vyfoukl před nosem.
00:08:18 Rozumíš, má to všecko - poloha v centru,
00:08:20 pěkný, prostorný místnosti, jestli si dobře pamatuju.
00:08:22 Ano, pamatuješ si dobře.
00:08:24 Skutečně jsi nechodil k Dubinovi zbytečně.
00:08:26 Hele, Fildo, když mi to pohlídáš, ani ty nepřijdeš zkrátka.
00:08:30 Slyšel jsem, že seš teď bez zaměstnání...
00:08:35 Vypadáš, jako by jsi mi chtěl vrazit pár facek.
00:08:38 Tobě ne, ale Jiřímu bych z chuti jednu vrazil!
00:08:41 A co ti udělal?
00:08:43 Já myslel, že jde kondolovat,
00:08:44 a on zatím spěchal schramstnout Františkův byt.
00:08:47 No vidíš, kdybys byl flexibilnější,
00:08:49 mohl jsi od něho vyrazit dotaci na ten svůj časopis.
00:08:53 Pěkně děkuju!
00:08:54 No jak myslíš. Tak co pro mě máš?
00:08:58 Přišel jsem ti udělat nekrolog za Dubina.
00:09:01 Nekrolog?
00:09:04 A tak, no jo, ale já už vlastně jeden mám, víš.
00:09:08 Jak to máš, když jsi ani nevěděl, že je Dubin po smrti.
00:09:13 Ale věděl jsem, že má na kahánku.
00:09:16 Tobě je to jedno? S tebou to ani nehne?
00:09:20 Co blázníš, člověče!
00:09:22 Já myslel, že jste byli kamarádi, žes ho měl rád?
00:09:24 To víš, že byli.
00:09:26 A čím bych mu pomohl kdybych vyváděl jako ty?
00:09:30 A jestli se vztekáš kvůli tomu, že nesedíš už dávno v mé redakci,
00:09:34 tak tě ujišťuju, že to není moje vina.
00:09:37 To místo ti držím.
00:09:38 Jakmile doneseš lustrační osvědčení...
00:09:41 A jděte do háje s vašim osvědčením!
00:09:44 Na mě se laskavě nevztekej! Já si lustrace nevymyslel.
00:09:48 Koneckonců, je to zákon, ten já musím respektovat.
00:09:52 Můžu si od tebe zatelefonovat? Musím dát zprávu klukům do Prahy.
00:09:55 Od Jiřinky.
00:10:00 Díky.
00:10:08 Škoda, že nemáš čas. No, to se nedá nic dělat.
00:10:12 Měj se.
00:10:15 Jistě, vyřídím.
00:10:19 Tak co, jak to jde?
00:10:24 Je to na draka.
00:10:26 Ještě nedávno byl Dubin pro ně div ne pánbíček,
00:10:29 a teď se vymlouvají.
00:10:31 Ale ministr slíbil.
00:10:33 Vážně? Jaroslav přijede? No to je báječné. Tak co skuhráš?
00:10:38 Jiřinko, zjistěte, kdy bude ten funus.
00:10:41 V jedenáct, ve čtvrtek. Tak jste to slyšela.
00:10:44 Zajistěte na půl jedenáctou vůz.
00:10:47 A taky věnec, stuhy...za redakci, za bývalé kolegy a za přátele
00:10:52 z disentu... on vám to tady Filip už nadiktuje.
00:10:56 Prosím tě, počkej ještě. Co?
00:10:58 Nepůjčil bys pro Marii auto?
00:11:01 No...aby nemusela tramvají, chápeš?
00:11:03 No chápu, chápu... ale jak to udělat, člověče.
00:11:07 Já nemůžu přece vzít redakci dvě auta najednou.
00:11:11 A nemohl bys tramvají ty? Jsi přece jenom mladší.
00:11:16 Srandisto!...Ale víš co?
00:11:19 Já se zastavím pro Marii cestou na hřbitov.
00:11:22 Řekni jí, ať je na půl jedenáctou nachystaná.
00:11:25 Ahoj.
00:11:30 Dá se na to spolehnout?
00:11:32 Na vašem místě bych si raději vzala taxi.
00:11:34 Taxi...kde bych na to vzal. Ale ale, pane šéfredaktore!
00:11:40 Bejvávalo. Vy to nevíte?
00:11:44 Ta má slavná Pečeť se položila.
00:11:47 Došly tintily vantily.
00:11:49 To mi neříkejte!
00:11:50 Na každou blbost peníze jsou a na seriózní literární měsíčník
00:11:53 že by nebyly?
00:11:54 No právě...tak nashledanou. Nashledanou.
00:12:02 Byl jsi na tom pracáku? Co bych tam dělal?
00:12:05 To, co ostatní. Žádal o podporu.
00:12:07 Ale já přece nejsem nezaměstnaný. Aspoň ne v klasickém slova smyslu.
00:12:12 A co to je v klasickém slova smyslu?
00:12:14 Příští měsíc mě Tomáš bere k sobě do redakce...
00:12:17 ...tak co bych obtěžoval pracák.
00:12:20 Ty pořád jenom trneš, abys náhodou někoho neobtěžoval,
00:12:25 zatímco tví kamarádíčci trnou, aby při tom dělení kořisti
00:12:29 náhodou o něco nepřišli.
00:12:32 O jakém dělení kořisti to mluvíš?
00:12:34 Prosím tě, nedělej, že nevíš.
00:12:38 Co mlčíš?
00:12:40 Donesl jsi ty brambory?
00:12:44 Promiň.
00:12:48 Promiň...to je to jediný, co od tebe slyším. Promiň.
00:12:56 A do toho družstva jsi už napsal?
00:13:04 No co se tak díváš. Víš dobře, že je to termínovaný,
00:13:08 a že je nejvyšší čas, abys uplatnil svůj nárok.
00:13:13 A co mám napsat?
00:13:16 Pan šéfredaktor a neví, co má napsat.
00:13:20 Podívej se...volala matka, byla tady s květákem na trhu...
00:13:24 ...že mají na to tvoje pole kupce. No, tak co mlčíš?
00:13:30 A co mám říct? No máš se radovat!
00:13:34 Víš, co to je dneska sehnat kupce? Já jsem myslel, že o půdu je zájem.
00:13:41 No dobře, o stavební parcelu, to snad jo.
00:13:44 Ale jinak...
00:13:47 No co je? Co mlčíš?
00:13:51 Přemýšlím.
00:13:54 A o čem zas?
00:13:56 Tak vůbec...
00:13:59 třeba jak se změnil
00:14:01 náš vztah k půdě...
00:14:04 ...jsme původně vlastně všichni z vesnice...
00:14:07 ...tak ty přemýšlíš...
00:14:09 Já nevím, co má přemýšlet chlap, který smrdí korunou, když se mu
00:14:13 nabízejí peníze za něco, co on sám k ničemu nemá!
00:14:17 Nebo snad chceš na tom svým půldruha hektaru hospodařit?
00:14:20 Ne! To ne! No bodeť!
00:14:22 Vždyť ani neumíš vzít kosu do ruky, ty...původně z venkova...
00:14:29 Hele, víš co? Ty se sebereš a zajedeš rychle k našim, aby tě dali
00:14:33 dohromady s tím chlápkem, co to chce koupit.
00:14:36 Nemohlo by to počkat? No to teda nemohlo.
00:14:42 Taková příležitost se musí chytit za pačesy. Co když se mu nabídne
00:14:46 někdo šikovnější, kdo v jednom kuse doma neleží na kanapi!
00:14:48 Nekřič!
00:14:51 Vždyť už se oblékám.
00:14:54 Už se oblékám...
00:14:57 Hudba
00:15:13 A tady je potvrzení.
00:15:16 Počkej, musíme to přece zapít. No jo...
00:15:21 Mně už ne. Musím na vlak.
00:15:23 Prosím tě, vždyť máš čas.
00:15:26 Máma ti zatím něco přichystá pro Lidku a Břeťa tě s tím hodí
00:15:30 k vlaku.
00:15:33 Za koho držíš smutek? Někdo z rodiny?
00:15:37 Kamarád. Vlastně víc než kamarád...
00:15:39 Prosím tě, copak může být víc než kamarád?
00:15:45 To se těžko vysvětluje. Snad nějakej příbuznej...
00:15:50 Naučil jsem se od něj prakticky všecko...
00:15:53 Příbuznej nebo soused.
00:15:54 Psát, myslet...
00:15:57 Ačkoli sousedi někdy bývají pěkný mrchy, co?
00:16:02 Ne, já opravdu nebudu.
00:16:04 Ty seš fakt divnej pavouk. Já jsem si myslel,
00:16:06 že když si Lidka bere kumštýře, že si užijeme trochu legrace.
00:16:12 Ty zatím čučíš jak funebrák. Ani těch pět tisíc tě
00:16:15 nerozveselilo.
00:16:17 Tak jo...
00:16:19 ale jen do půlky.
00:16:21 Neboj, náš Břeťa tě zaveze k vlaku autem.
00:16:28 Nic si z toho nedělej, zas bude dobře, hochu.
00:16:34 My vás hlady umřít nenecháme.
00:16:37 Na zdraví...
00:16:40 Hudba
00:16:49 Ahoj, Alenko.
00:16:50 Dobrý večer, pane redaktore, já už jsem se bála,
00:16:51 že se vás nedočkám.
00:16:53 A copak se stalo?
00:16:55 Ale nic...maminka jen prosí, kdybyste mohl zaskočit
00:16:56 k tetičce Marii.
00:16:58 Proboha, není jí dobře?
00:16:59 Ne, to ne. Jenom si vzala do hlavy, že musí jít kamsi do márnice,
00:17:03 aby tam nebyl strýček František poslední noc před pohřbem sám.
00:17:08 Kristepane... No znáte ji, jaká je.
00:17:11 A maminka si myslí, že jste jediný, kdo jí ten nápad dokáže vymluvit.
00:17:19 No... V pořádku Alenko, hned za ní zajdu.
00:17:26 Od rána nevzal do tlamky, chuděra.
00:17:30 Truchlí po pánečkovi.
00:17:34 Poslyšte, Filípku, jak je možné, že to zvíře na dálku pozná,
00:17:38 že mu pán umřel.
00:17:41 Instinkt.
00:17:44 Vy jste z venkova, vy byste měl zvířatům rozumět.
00:17:48 Nejsem z venkova, zvířatům nerozumím a vartu
00:17:52 u mrtvého jsem nikdy nedržel.
00:17:56 Tím spíš je to od vás hezké,
00:17:59 že chcete Františkovi tu službu prokázat.
00:18:02 Snad to svedu...
00:18:04 A proč nechcete, abych šla s váma?
00:18:07 To vás nesmí ani napadnout, Mařenko!
00:18:10 Vy musíte odpočívat, abyste zítra ten nápor vydržela.
00:18:14 Víte, kolik přijde lidí? I ministr slíbil...
00:18:18 Jaroušek?
00:18:23 Jsou všichni hodní...
00:18:26 Ale na tu vartu vás nechají jít samotného.
00:18:28 Tím se vy netrapte, Mařenko. Však já už někeho seženu.
00:18:32 Obtelefonuju pár kamarádů a půjdeme za ním.
00:18:35 Do té márnice? Dnes se říká prosektura.
00:18:39 Jak? Prosektura.
00:18:42 Brr...to je mi ale ošklivé slovo...
00:18:47 Ale jestli chcete, Filípku, tak u sousedů mají telefon.
00:18:51 Jsou moc hodní, klidně si můžete od nich tu svou partu obtelefonovat.
00:18:55 Děkuju, nebudu jim dělat účet. Zavolám z redakce.
00:19:00 Ale Filípku, vždyť jste o tu svou redakci přišel.
00:19:07 Nevadí, zůstali mi kamarádi. Moře kamarádů...
00:19:13 Není redakce, kde bych někoho neměl...
00:19:18 Tak děkuju za čaj. Já už budu muset běžet.
00:19:24 Ano dnes...hned teď...
00:19:28 ale žádný pohanský zvyk,
00:19:30 normální projev úcty k mrtvému...
00:19:34 no jak chceš, já tě přemlouvat nebudu. Měj se.
00:19:40 Schválně si přivoň.
00:19:41 Vždyť jsem ti říkal, že jsem měl u tchána.
00:19:44 Na mě se nevztekej, já za to nemůžu, že ti dávají košem.
00:19:48 Promiň... tak ukaž, co to máš za zázrak.
00:19:52 Pět let stará...no...cítíš tu sílu?
00:19:57 Skutečně..
00:19:59 Schválně ochutnej.
00:20:02 Ta píše, co? Schovávám jí na lepší příležitost.
00:20:07 Tak jí zas honem zašpuntuj a počkej, až ta lepší příležitost
00:20:10 přijde.
00:20:11 A nepřišla snad? Už to, že ses u nás po takové dlouhé době objevil.
00:20:20 Co tě žere, brácho?
00:20:23 Prostě tomu nerozumím.
00:20:25 Dřív byli rádi, když s nimi promluvil, a teď najednou nikdo
00:20:29 nemá čas.
00:20:30 Jednomu se to zdá bigotní, druhému zase moc pohanské...
00:20:35 Co vlastně?
00:20:37 Víš přece, co je to držet stráž u mrtvého.
00:20:39 To se ještě dělá?
00:20:40 Já nevím, jestli se to ještě dělá, ale já bych to udělal rád.
00:20:44 A nikdo nechce jít s tebou.
00:20:49 Co kdybys šel se mnou ty? A zbláznil ses?
00:20:54 Vždyť já toho vašeho Dubinina ani neznal.
00:20:57 Dubina!
00:20:58 No vidíš, ani to jméno pořádně vyslovit neumím.
00:21:03 To není jméno, byla to přezdívka.
00:21:06 No tak vidíš...
00:21:08 Vidím... vidím, že se vymlouváš taky.
00:21:12 Ale ne...říkám jen, že mezi vás, bohémy, nepatřím.
00:21:17 Já jsem ekonom. Účtař.
00:21:20 Cifršpion.
00:21:22 No to přece není důvod, proč bys nemohl jít se mnou.
00:21:27 Pamatuju se, jako kluci, když jsem se já někam někdy bál jít,
00:21:32 tak ty jako starší jsi vždycky šel se mnou.
00:21:35 A ty se bojíš?
00:21:38 Co tady prosím tě....
00:21:39 Ale ne! Filípek, pan šéfredaktor, taková vzácná návštěva!
00:21:44 Ahoj.
00:21:45 Kdybys věděl, co jsme se na tebe v těch převratných dnech
00:21:48 s Enthonym navzpomínali.
00:21:49 Modlila jsem se, aby tě udělali ministrem.
00:21:52 A proč sedíte v předsíni, spiklenci?
00:21:54 Zaveď hosta do pokoje, Enthony. Hned jsem zpátky.
00:21:59 Enthony...to seš jako ty?
00:22:01 Toho si nevšímej. A vůbec, říkals, že musíme na tu stráž.
00:22:04 Ty bys opravdu šel?
00:22:05 Dělej ať vypadneme dřív, než si přepudruje nos.
00:22:25 Enthony...a s jakým fajnovým přízvukem to řekla. Úplný oxford.
00:22:31 To viděla v nějakém biografu, že ano, Enthony?
00:22:33 Ne, to si vymyslela sama.
00:22:35 Prý ji připomínám toho ministra, Enthony Ídna.
00:22:38 Jó, ministra? A víš, že jo? Když se tak na tebe koukám...
00:22:43 dlouhá hubená postava... a ta koňská...koňský ksicht...
00:22:47 Ty, nech toho, prosím tě.
00:22:48 Promiň, ale mě ten Enthony úplně odrovnal...
00:22:51 Dej pozor, aby se ti něco nestalo.
00:22:53 A vůbec, dej sem ten ruksak, chvilku ti ho ponesu.
00:22:56 Kdepak!
00:22:57 Svá břemena si nosím sám.
00:23:00 Tak neblbni, sakra. Aspoň chvilku...
00:23:02 Neblbni, jsou tam vajíčka...
00:23:04 Tak počkej...
00:23:08 Co je to tady, pánové?
00:23:12 Co by bylo, nic.
00:23:14 Všiml jsem si, že vám tady tenhle pán chtěl vzít vaše zavazadla.
00:23:17 A vy máte pocit, že jste překazil loupežné přepadení.
00:23:20 Chcete snad říct, že jste se nebránil?
00:23:23 Vy jste pil, co?
00:23:25 Však on vás ten smích přejde. Vaše průkazy.
00:23:29 Říká se prosím!
00:23:43 Promiňte, pane náměstku. A mě si neprolustrujete?
00:23:53 Díky tobě, pane náměstku, jsme nebyli zatčeni.
00:23:58 Stejně tomu nerozumím.
00:24:00 Ty jsi bez zaměstnání a mě jenom kvůli tomu, že mám bráchu chartistu
00:24:04 povýšili na náměstka a bývalí šéfové mi lezou do zadku.
00:24:08 A policajti taky. Tak už se, prosím tě, nerozčiluj.
00:24:14 Mám dojem, že v té kotelně ti to svědčilo líp.
00:24:17 A víš, že si to taky někdy říkám...
00:24:24 Tak, jsme tady. Myslíš, že nás tam pustí?
00:24:27 Jenom klid, já to zařídím.
00:24:35 Dobrý den. Moment, počkejte, co tu chcete?
00:24:37 Pusťte nás dovnitř, prosím vás.
00:24:39 Ne, ne, ne, to je vyloučeno, to je proti předpisům.
00:24:42 Tak mi ty vaše předpisy ukažte.
00:24:44 Já tady nemám nic, co bych vám mohl ukazovat.
00:24:46 Já jenom vím, že v noci sem bez úředního povolení
00:24:49 nikoho pustit nesmím.
00:24:50 Pan ředitel, prosím vás, kde je? Pan ředitel je, prosím, doma.
00:24:53 Tak snad má telefon, ne?
00:24:54 Jo, ale číslo vám dát nemůžu, víte...kdepak, pane...
00:24:57 ...každej máme nějaký právo na své soukromí.
00:25:00 Co takhle půl lahvičky? Zkuste.
00:25:05 To je vaše? No, domácí.
00:25:08 Ježiš, to voní pěkně...
00:25:12 Co?
00:25:14 No, dobrá. Poslyšte... ...nechte si ji...
00:25:17 ...ne, ne, děkuji. To byl váš otec?
00:25:20 Ne...
00:25:21 kolega.
00:25:24 Pojďte.
00:25:33 To byl váš otec? Víc než otec.
00:25:37 Tak pojďte, já vám ho ukážu.
00:25:39 Ale jenom na chvilečku, tak na jeden otčenáš.
00:25:41 Aspoň na čtyři.
00:25:43 Ne, to jako ne...no tak dobrý, ale víc si dovolit nemůžu,
00:25:47 to by mě mohlo stát místo. Tady je to.
00:25:51 Hudba
00:26:05 Proboha, co to s ním udělali?
00:26:13 Co jste to s ním udělali?
00:26:15 Co se stalo? A jo, no tak zapomněli jste mu podvázat bradu.
00:26:19 Nic jsme nezapomněli! Byl úplně v pořádku!
00:26:23 Vyrvali mu všechno zlato z úst, měl zlatý korunky a můstek!
00:26:28 To mi ani neříkej! No měl! Měl můstek a zlatý korunky.
00:26:32 Takový svinstvo! Já jdu zavolat policii!
00:26:35 Ne, prosím vás, pro boha svatýho, to nedělejte!
00:26:37 Jak já ředitelovi vysvětlím, že jsem vás sem pustil?
00:26:40 Řeknete mu, že jsme vás donutili.
00:26:42 Ale tady se mu to nemohlo stát, za to já vám ručím!
00:26:46 Tak tohle to já mám za svou dobrotu.
00:26:56 Poslyšte, pane redaktore, mně se tomu skoro ani nechce věřit,
00:26:59 že on měl ještě pár vlastních zubů.
00:27:02 To si můžete hravě ověřit u jeho zubaře.
00:27:05 Ale ne, já vám stoprocentně věřím.
00:27:06 Já jen, že při jeho vysokém věku a způsobu života...
00:27:12 Co vy víte o jeho způsobu života?
00:27:14 Totiž, promiňte,
00:27:16 že na to vzpomínám zrovna při téhle smutné
00:27:18 příležitosti,
00:27:19 ale já začínal u pořádkové policie, víte, a jednou v noci...
00:27:24 ...no, řekněme párkrát. Ale to bylo o něm známé,
00:27:28 že si zastavuje policajtská auta a nechává se vozit domů.
00:27:31 A věříte, že jsme ho vozili rádi?
00:27:34 On uměl být tak kouzelně bezprostřední...
00:27:37 Co my jsme se s ním nasmáli...
00:27:40 No, vážně jsem nepoznal druhého, který by měl tak sympatickou opici.
00:27:46 Promiňte...
00:27:47 Proč promiňte? Prostě se rád napil. To je toho...
00:27:52 Ale ve všem ostatním...
00:27:56 Já jsem... přišel u něho držet čestnou stráž, víte co to je?
00:28:03 Samozřejmě. To se lidi sejdou a vzpomínají.
00:28:09 No právě...ani ve snu by mě nenapadlo,
00:28:13 že ji budu držet s policajtem.
00:28:16 Děkuju vám.
00:28:17 A proč "děkuju“?
00:28:19 Víte, na nás teď laskavostma nikdo moc neplýtvá.
00:28:22 A hlavně od vás bych to nečekal. Moc dobře vím, kdo jste.
00:28:26 Mluvme radši o něm.
00:28:28 Já bych už kvůli němu strašně rád, ale nic vám neslibuju.
00:28:32 Tohle není zdaleka první případ, abyste věděl.
00:28:37 Nikoho zatím neusvědčili. Tyhle hyeny umí ďábelsky držet při sobě.
00:28:42 Lžou, vykrucují se...
00:28:46 Ale jedno byste pro mě udělat mohl.
00:28:50 To samozřejmě můžu zařídit.
00:28:52 Postarám se, aby pohřební služba mrtvého upravila a taky dohlédnu,
00:28:57 aby vdova nebyla do vyšetřování vůbec zapojena.
00:29:02 Jestli souhlasíte, pane redaktore,
00:29:04 tak všechny formality budeme vyřizovat s váma.
00:29:09 Radost mi to nedělá, ale jiné řešení zřejmě nebude.
00:29:14 Tak tohle mi laskavě neříkej.
00:29:16 Poslední vlak od nás přijel dobře před dvěma hodinami.
00:29:19 Tak měl asi zpoždění! A nevyslýchej mě pořád jako četník.
00:29:24 No to jsem si mohla myslet!
00:29:27 Z těch vajíček můžu udělat rovnou smaženici.
00:29:32 Proč ne? Já bych si dal.
00:29:36 Prokristapána, proč zrovna tohle všechno muselo potkat mě.
00:29:41 Jiní pobírají poslanecký platy a my budeme věčně závislí na tom,
00:29:45 co nám naši podstrčej.
00:29:50 Tak už sis rozmyslel, co si vezmeš na ten pohřeb?
00:29:54 Děláš, jako kdybych neměl co na sebe.
00:29:57 Mám přece ten oblek... je skoro černý.
00:30:00 Jo, ten oblek? Ten je modrý! A hlavně je manšestrový.
00:30:04 Ty chceš jít v manšestrákách na pohřeb?
00:30:07 A proč ne?
00:30:08 Vždyť jsi říkal, že Marie chce, abys šel vedle ní za rakví!
00:30:11 Tak to nemůžeš jít jako vandrák.
00:30:16 A kde mám svůj svatební?
00:30:20 To si, milý můj příteli, vzpomeň, že ten jsme nechali přešít
00:30:24 Michalovi k maturitě. To snad mi ho Michal půjčí.
00:30:30 No, vypadáš jako prezident na přehlídce.
00:30:33 Ukaž...
00:30:35 tak...
00:30:37 ty kalhoty dáme trošku níž...
00:30:40 dobrý.
00:30:41 Vezmeš si delší kšandy.
00:30:44 No jo, ale co s tím sakem? Tak to ví jenom bůh.
00:30:49 A však ty už to nějak zvládneš.
00:30:52 Tonda měl pravdu. Co bych si bez tebe počal.
00:30:56 Tak to je teď jasný. Ty jsi šel od vlaku rovnou k Tondovi, co?
00:31:01 A to, co z tebe táhne, to je jeho slivovice.
00:31:03 Byla. Byla jeho. Maminka by řekla, že vypadám jako holič v neděli.
00:31:10 Proč holič v neděli? U nás jeden takový byl.
00:31:13 Vždycky v neděli se nacpal do jediného obleku,
00:31:16 co měl po svatbě, a šel do kostela.
00:31:20 Vypadal náramně srandovně. Asi jako ty.
00:31:24 Chudák maminka se vždycky nasmála..
00:31:27 Proč chudák? Ta může být ráda, že má ten prašivej život za sebou.
00:31:31 Mrtví nemohou být rádi, Liduško.
00:31:34 Tak aspoň ty máš být rád za ni. A nešaškovat.
00:31:38 A proč? Já mám život rád. A tebe mám taky rád.
00:31:45 Tak proč se chceš pořád hádat.
00:31:49 Jestlipak má některá praštěnějšího chlapa než já.
00:31:55 Mařenko...děvče...
00:31:59 já neměl ještě příležitost.
00:32:01 Má nejupřímnější soustrast...naše společná bolest nad ztrátou...
00:32:07 Já mám tady venku auto pro tebe.
00:32:12 Tak jsme se domluvili, viď Fildo, že Mařenka pojede se mnou.
00:32:16 Ale my přece auto už máme, viďte Filípku.
00:32:19 To myslíte toho starého žiguláka venku?
00:32:22 Půjčil jsem si ho od bráchy.
00:32:24 To je nesmysl. Mařenka přece potřebuje něco pohodlnějšího...
00:32:28 ...a taky, nezlob se, něco reprezentačnějšího.
00:32:31 Vždyť jsem říkal, že vezmu redakční Volhu. Černou, Mařenko.
00:32:35 Nám to Filípkovo auto úplně stačí. Zbytečně si děláš škodu.
00:32:41 No tak pojďte, pojďte, Filípku, ať tam nepřijdeme pozdě.
00:32:44 Kdybys Fildo dovolil...já bych na okamžik...jenom pár slov...
00:32:49 Jistě, počkám venku.
00:32:51 Ale skutečně jenom pár slov.
00:32:56 Já jsem slyšel, že Filip má být smutečním řečníkem.
00:33:01 Ano. Přeju si to já a přál by si to určitě i František.
00:33:05 Jistě, to já vím. František na Fildu držel. Ale přece jenom...
00:33:10 ...smuteční řečník by měl odpovídat formátu zesnulého...
00:33:15 chápej, dokud Filip dělal šéfredaktora, tak to ještě šlo,
00:33:19 ale teď, co reprezentuje...
00:33:22 a sám o sobě...
00:33:24 řekni sama...
00:33:26 co tady je...
00:33:27 ...dvě malé sbírečky, nic víc...
00:33:29 František nikdy nešacoval lidi podle toho, co zastávají.
00:33:33 No jistě, František byl znám svou velkorysostí,
00:33:37 a proto jsme ti chtěli
00:33:38 navrhnout profesora Kalaše, našeho předního....
00:33:41 Poslechni, jestli chceš,
00:33:43 abych vyhnala Filípka od Františkovy rakve,
00:33:46 tak zbytečně ztrácíš čas. Dovolíš...
00:33:49 Ty jsi byla vždycky velký dobrák, Mařenko...
00:33:54 Nech toho ministra, nebo tě začnu titulovat příteli sedmá velmoci.
00:34:00 Hudba
00:34:27 Zíráš jaký je náš Filda důležitý, co?
00:34:30 Ani ti ruku nepodal.
00:34:33 On je uražený, že jsme mu nedali dotaci na tu jeho slavnou Pečeť.
00:34:38 Ovšem toho časopisu je mi líto.
00:34:40 To musíš uznat, Filda to nedělal špatně.
00:34:43 S tím souhlasím, jenomže rukou natažených po dotacích
00:34:47 jsou veletucty, víš. Všem se holt nezavděčíš.
00:34:52 To chceš říct, že na kamarády z disentu
00:34:54 se holt na všechny nedostane... a že ti pražští jsou holt
00:34:58 důležitější...
00:35:01 Hudba
00:35:13 Filípku, kdybyste věděl, co mi ty kosti dneska vyvádějí.
00:35:18 Ještě chvilku vydržte Marie, už tam budem.
00:35:28 Čekal jsem, že nás přijde víc.
00:35:32 To víš, navalilo se nám toho na hřbet tolik, že nevíme kam dřív.
00:35:39 A pro mnohé... ...co si budem povídat...
00:35:41 ...začínají být závazky z disentu na obtíž.
00:35:44 Že můžeme být rádi, že nás takoví Fildové zastoupí, co?
00:35:50 Mně už tihle romantici začínají jít na nervy.
00:35:55 Co dělat, budeme se muset ohlídnout po nových spojencích.
00:36:02 Četl jsi náš nekrolog?
00:36:04 Ne, bohužel ještě jsem se k tomu nedostal...dík.
00:36:08 Dám ti ho na cestu. Doufám, že jsme trefili přesně.
00:36:12 Je tam sice Filipův podpis, ale prakticky je to kompilát.
00:36:18 Jo, a to jsi slyšel,
00:36:19 že František ho v závěti určil pořadatelem své pozůstalosti?
00:36:23 Vážně? No tak, ona ta pozůstalost nebude tak enormně veliká,
00:36:29 aby na ni takový Filípek nestačil.
00:36:31 No ale tu Pečeť dělal dobře.
00:36:33 No ano, to jistě...jenomže dneska literární měsíčník nemá šanci
00:36:39 ani kdyby ho dělal sám Šalda.
00:36:42 Už jsem ti říkal, že ho beru k sobě?
00:36:48 No to je v pořádku... to je v pořádku.
00:36:52 I přes to jeho podivínství je to pořád ještě náš člověk.
00:36:57 Hudba
00:37:12 Sešli své požehnání na tento hrob, v němž tvůj služebník klidně spí,
00:37:17 a dočká se s tvými svatými vzkříšení v den tvého soudu
00:37:21 skrze Krista, našeho pána.
00:37:24 Amen.
00:37:41 Milý náš mistře, drahý Dubine.
00:37:46 Naposledy se kolem tebe shromáždili muži a ženy...
00:37:53 shromáždili se lidé,
00:37:56 kteří se víc než...
00:37:59 za tvoje přátele...
00:38:01 považovali za tvoje žáky.
00:38:07 To je skandál.
00:38:09 Prosím tě, koho napadlo, že má mluvit zrovna ten nemluva Filip.
00:38:12 Já jsem se tomu snažil zabránit jak jsem mohl.
00:38:15 Ale Marie kdepak, ani zaboha si nedala říct.
00:38:18 Tak v tom případě prosím. My si můžeme umýt ruce.
00:38:22 Ale mluvit jsi přece jenom měl... Ne, to v žádným případě.
00:38:27 Mě kdyby tam pustili, tak začnu vyprávět tu historku,
00:38:29 jak František nesl na poštu dopis a vrátil se za tři dny.
00:38:33 Co za tři...skoro za týden!
00:38:35 No vidíš. Lidi by se začali chechtat a bylo by po pohřbu.
00:38:39 No právě. Možná že by se to Františkovi víc líbilo,
00:38:43 než to Fildovo kuňkání.
00:38:47 Byl si nám víc než...
00:38:50 Hudba
00:38:59 Promiňte.
00:39:07 Teda, že je to cvok, to jsem věděl dávno.
00:39:10 Ale že ty jeho ztřeštěnosti dosáhnou takových rozměrů...
00:39:15 Člověče, ten chlapec je zralý pro psychiatra.
00:39:19 Koukej, támhle ta.
00:39:21 Co?
00:39:23 Která? Ta v tom apartním kloboučku.
00:39:27 Neznám. Poslední Františkova láska.
00:39:30 Co?
00:39:33 V jeho věku?
00:39:34 Prosím tě, té není ani třicet.
00:39:36 Představ si, učitelka kreslení. Lítala za ním ona, ne on za ní.
00:39:41 Bodejť. Už toho František tak moc
00:39:43 nenalítal.
00:39:45 No právě.
00:39:47 Marie si sama stěžovala, že nemine den,
00:39:49 aby ta hrozná osoba nevolala.
00:39:52 Hrozná osoba...tak to už je něco, když si Marie stěžovala.
00:40:10 Nevěděl jsem, že Marie je na tom s nohama tak špatně.
00:40:13 Jdu zařídit, aby náš šofér pro ní přijel až sem.
00:40:17 Hudba
00:40:34 Mařenko, ty jistě sama víš, jak bolestně to s tebou prožíváme.
00:40:41 Ostatně...jsem ti to tady všecko napsal.
00:40:46 A nejsem tu jenom za sebe. Jak víš, jsem tu za celé ministerstvo.
00:41:03 Hezky jsi to řekl, Fildo. Moc hezky.
00:41:08 Víš, on Dubin byl nejenom veliký básník, ale i velký člověk...
00:41:13 lidská osobnost...
00:41:17 moc hezky.
00:41:20 Škoda, že se musím okamžitě vrátit do Prahy.
00:41:23 No a kdybyste náhodou šli Františka zapít...
00:41:28 jako posedět, kar se tomu říká, že?
00:41:32 Tak nech vystavit fakturu a pošli to za mnou na ministerstvo.
00:41:37 Já to zařídím.
00:41:39 Měj se.
00:41:41 Hudba
00:41:48 Tak my už jsme sbaleni, šéfe. Upřímnou soustrast.
00:41:53 Vy jste tady za rodinu? Za rodinu...vlastně ano.
00:42:00 A taky trochu za ministerstvo.
00:42:03 Víte co, hoši? Já vás zvu.
00:42:08 Jménem pana ministra, co právě odjel, vás zvu.
00:42:12 Na kar? Ano, na kar.
00:42:14 Pořádně toho mrtvého zapijeme. No tak to rádi slyšíme.
00:42:18 Známe tady prima hospodu.
00:42:21 No a co s tou židlí?
00:42:22 Na tu se vykašlete. To tady někdo vezme. Pojďte.
00:42:30 Nevotravuj pořád s těma rumama. Dneska přece zapíjíme nóbl pána.
00:42:35 Prej nějakýho vopravdickýho básníka.
00:42:37 Jo. A platí to ministr. Neprskej mi do piva!
00:42:41 Slyšíš? Platí to ministr.
00:42:43 Nemáš tam něco fajnovějšího? Myslivce.
00:42:45 No, tak sedmkrát toho fajnovýho myslivce.
00:42:47 Sedmkrát. Jen šestkrát. Já už mám dost.
00:42:50 Pětkrát. Vy toho svého ministra nějak podezřele šetříte.
00:42:54 Proč ministra? Šetřím sebe. Vy koneckonců nepijete vůbec.
00:42:59 Já, jak víte, řídím.
00:43:01 Dones to klidně sedmkrát. Když už tady šéfové nemají chuť,
00:43:04 tak já ty přebytečný vypiju sám.
00:43:07 Proč vždycky všechno ty?
00:43:09 Třeba by pan doktor chtěl dát toho svého frťana mně.
00:43:14 Protože su starší.
00:43:16 Ty seš vážně doktor? Pomalu s tím tykáním, Lojzo.
00:43:20 Mně to nevadí. Mám na to diplom, ale toho si nevšímej.
00:43:24 Mám kupříkladu taky vysvědčení,
00:43:26 že jsem způsobilý k obsluze kotlů plynových i na tuhá paliva.
00:43:30 Nekecej!
00:43:32 Ty jsi vážně dělal v kotelně? Víš, že já taky?
00:43:37 Vážně. Mám deset let praxe. Tak to seš teda náš člověk!
00:43:42 Tak na zdraví, kotelníku!
00:43:45 Tohohle ještě musíš urvat s náma, ostatní ti vodpustíme.
00:43:50 Hop tam, na kostelníky!
00:43:58 Hele, můžu vobjednat ještě další? Klidně.
00:44:02 Já jenom abych to tvý ministerstvo nezruinoval.
00:44:06 Poslyšte pánové, ale upřímně, kolik vám to tak měsíčně hodí?
00:44:10 Myslíš plat? Tak ten nestojí za psí štěk.
00:44:15 Hele, my ti to řekneme na rovinu.
00:44:17 Nás nad vodou hlavně držej tuzéry vod truchlících pozůstalejch.
00:44:22 A tady Kmotr...teda my mu říkáme Kmotr...
00:44:25 tak Kmotr, ten dokáže udělat takovej vznešenej ksicht,
00:44:29 že truchlící někdy upustí i pětikilo.
00:44:34 My se totiž vo všecko spravedlivě šábujem, rozumíš.
00:44:38 I o zlaté korunky?
00:44:40 Jak jste to myslel, pane redaktore?
00:44:44 Neberte to osobně, to byl takový dotaz.
00:44:47 Tak příště se na takový dotazy vyser!
00:44:50 Vy si nejspíš myslíte, že máme co dělat s tím uloupeným
00:44:54 zlatem z úst vašeho mistra.
00:44:57 Ale to jste na falešné stopě.
00:45:00 Tak vy o tom víte?
00:45:02 Náš Kmotr ví absolutně o všem, co se v tom podniku šustne.
00:45:07 Poslyšte, ptal jste se, na kolik si přijdem.
00:45:12 To se vážně míníte ucházet vo naši branži?
00:45:18 Vy musíte mít ňákej škraloup, doktore,
00:45:20 že vám nechtějí dát pořádnej flek.
00:45:23 Nebyl jste náhodou v lidovejch milicích?
00:45:25 Nebo u estébáků, jako tady náš Kmotr?
00:45:29 Drž hubu, pitomče!
00:45:32 Tak proto jste se mi zdál už na hřbitově povědomý...
00:45:36 nedělal vy jste mi domovní prohlídku?
00:45:40 Choval jsem se k vám přitom nějak neurvale?
00:45:44 Vy osobně možná ne.
00:45:46 Uznávám, že domovní prohlídka je ohavná záležitost.
00:45:51 Byl to pro nás stejný stres jako pro vás.
00:45:56 Omluvte mě, pánové.
00:46:08 Hele, jestli si to jdete rozdat, tak já vám to vodpískám.
00:46:12 Jen klidně seď, zvládneme to sami.
00:46:32 Jestli opravdu nemáte nic lepšího,
00:46:35 tak tohle skutečně není džob k zahození.
00:46:38 Kromě toho...pamatujete se na toho,
00:46:41 který při prohlídce u vás vedl naši skupinu?
00:46:47 Pamatuju, takovej studenej čumák.
00:46:50 Máte pravdu, dělá takový dojem. Ale v podstatě to není zlý člověk.
00:46:55 Jistě, v podstatě nejsme nikdo zlý.
00:46:58 Já vím, že u nás byli všelijací lidé...
00:47:02 ale jinak jsme tam byli většinou úředníci,
00:47:04 kteří se prostě svědomitě snažili plnit své povinnosti.
00:47:08 Prostě snažili...pěkně děkuju.
00:47:13 Vždyť vy prostě nemáte na vybranou...
00:47:16 Třeba ten Libor, o kterém jsme mluvili.
00:47:19 Studoval jazyky... angličtinu a italštinu.
00:47:25 Co s takovou aprobací tenkrát, prosím vás?
00:47:28 Někde ve fabrice jako cizojazyčný korespondent za pár šupů.
00:47:34 A tajná služba mu nabídla třikrát tolik...a navrch byt.
00:47:40 Kdo by odolal?
00:47:42 Znám jich dost, co odolali.
00:47:44 Promiňte, chtěl jsem jen říct, že Libor teď využil své italštiny
00:47:52 i těch styků, co tam dole má, a pustil se do importu.
00:47:57 Vozí z Itálie zařízení pekáren, cukráren...vloni měl obrat
00:48:02 skoro 20 miliónů... Proč mi to říkáte?
00:48:06 Napadlo mě,
00:48:08 že byste se u něho mohl uplatnit jako propagační referent.
00:48:12 Tisk reklamních letáčků, katalogů.. styky v tiskárnách máte...
00:48:19 to by přece pro vás byla hračka... a plat byste si mohl stanovit sám.
00:48:25 Třikrát tolik co v redakci a k tomu byt, co? Nebo ten nedáváte?
00:48:32 Proč toho nevyužijete vy a nejdete pomáhat kamarádovi
00:48:35 s importem místo téhle šaškárny?
00:48:37 Na to si zvyknete. A nenechte se mýlit, tohle je zlatý důl.
00:48:44 A my máme svůj konkurenční privatizační projekt.
00:48:48 Kdo my? My, zaměstnanci.
00:48:51 To myslíte tam ty? A proč ne?
00:48:53 Jsou to stejní zaměstnanci pohřební služby,
00:48:56 jako třeba náměstci ředitele,
00:48:57 kteří si na podnik brousí zuby, ne?
00:49:00 Takže zůstáváte, abyste si to zlaté vejce pohlídal...
00:49:05 Trefně řečeno... hned se pozná literát.
00:49:10 A kdybyste se k nám přidal, pane redaktore,
00:49:13 byla by to pro nás velká čest.
00:49:15 S vaším jménem na konkurenčním privatizačním projektu...
00:49:21 S mým jménem já žádné kšefty nehodlám uzavírat.
00:49:26 No tak s tím vaším jménem bych si zase tak moc nevyskakoval,
00:49:30 pane redaktore.
00:49:32 Jak to myslíte, co máte proti mému jménu?
00:49:35 No totiž...
00:49:40 ale koneckonců...
00:49:42 vyčítal bych si,
00:49:45 kdybych vám to zatajil.
00:49:47 A zatajil co?
00:49:50 Abyste si to nevykládal špatně.
00:49:53 Mám vás za slušného člověka, nechci vás tlačit ke zdi.
00:49:57 Tak abyste se eventuelně necítil zaskočen, zkrátka,
00:50:02 měl byste vědět, že jsme vás evidovali.
00:50:09 Jak jste si to mohli dovolit?
00:50:12 Hodnotili nás podle toho, kolik jsme získali spolupracovníků.
00:50:17 Takže prachy...
00:50:19 A proč ne? Kdo tady dělá něco zadarmo?
00:50:24 Myslíte, že je to dneska lepší?
00:50:26 Dobře víte, že jsem vám nikdy nic nepodepsal.
00:50:28 Samozřejmě. A taky vám to dosvědčím, když bude třeba.
00:50:34 Třeba u soudu.
00:50:36 U soudu?
00:50:38 Kristepane...
00:50:42 Omluvte mne, pane redaktore,
00:50:44 ale považoval jsem za nutné vám to říct.
00:50:54 Tak co, šéfíci, plácli jste si? Po hubě a nebo na dlaň?
00:51:00 Neblbni, to vypadá vážně.
00:51:04 Pohřebně...
00:51:07 Jako byste právě podepsali mírovou smlouvu.
00:51:11 Spíš pakt o neútočení. Já to věděl, že si plácnete.
00:51:14 Tak to ne. To nikdy. Počkej, ty jako nejdeš k nám?
00:51:20 To už radši zpátky do kotelny.
00:51:22 Vykašli se na kotelnu. Ať žijou mrtvoly! Ať žijou!
00:51:27 Počkej, cos to řekl? Vykašli...
00:51:33 Co blbneš... Nechej ho, je to cvok.
00:51:36 Hele, dones nám to ještě sedmkrát!
00:51:43 Hudba
00:51:48 Skryté titulky: Daniela Marečková
00:51:55 .
„Ten nápad se mi vloudil do mysli na jednom pohřbu,“ říká o své hře spisovatel Ivan Kříž. Na začátku děje je smrt významného básníka a filosofa, velké postavy předlistopadového disentu. Jeho přítel, mladší básník a novinář se rozhodne uctit památku zesnulého starobylým zvykem bdění u těla mrtvého. Přestože nepůjde o rozmarný příběh, určitě nepostrádá kus zdravého ironického nadhledu na některé nedávné i zcela aktuální problémy společnosti.
Hrají J. Schmitzer, B. Bohdanová, J. Karlík, J. Tomek, O. Mikulášek a další. Režie M. Dekanovský