Zpěvačka obdařená nezaměnitelným hlasem vyhrála boj s vážnou nemocí. Příběh o překonání strachu a nezdolné víře v uzdravení (2006). Připravili T. Brdečková a Z. Tyc
Jako vzpomínku na v sobotu zesnulou Evu Pilarovou uvádíme dokumentární pořad, který ji představuje nejen jako výtečnou zpěvačku a skutečnou dámou českého showbyznisu, ale i jako statečnou bojovici s nepřízněmi osudu. Již při studiu operního zpěvu na brněnské JAMU začala budoucí hvězda vystupovat na hudební scéně, konkrétně na jevišti kabaretního divadla Večerní Brno. Odtud byl už jen krok k angažmá v divadle Semafor, v němž se stala na počátku 60. let skutečnou star. Zde a v divadle Rokoko se rodily její největší evergreeny, později však před populární hudbou stále více upřednostňovala jazz a swing. Ve všech žánrech nicméně uplatňovala svou dokonalou pěveckou techniku a neopakovatelný soprán s rozsahem tří oktáv. V 70. letech nastal útlum zpěvaččiny kariéry, zapříčiněný zejména emigrací obou jejích manželů, a jakékoliv zahraniční cesty jí tak byly několik let zapovězeny. Na sklonku 80. let byla Evě Pilarové diagnostifikována vážná choroba, při níž hrozilo i nebezpečí ztráty hlasu. Ona však nepropadala beznaději a podařilo se jí vrátit na pódia a těšit z nich své publikum po dalších třicet let. Přidala do své diskografie další řadu alb a v roce 1993 převzala platinovou desku Supraphonu za téměř milion a půl prodaných nosičů. O tom, jak se jí tato cesta zpět na výsluní podařila, se v roce 2005 podělila s Terezou Brdečkovou, která se zpěvačkou kvůli nemoci svého manžela sdílela velmi osobní prožitek.
