Dva životy člena staršovstva Apoštolské církve v Bohumíně Pavla Mikulčíka. Připravili J. Prokš a B. Hollander
Dva životy člena staršovstva Apoštolské církve v Bohumíně Pavla Mikulčíka
00:00:02 Dneska se dějí zázraky, které sám nechápu.
00:00:05 Dneska si mě pozval starosta malovat k němu domů.
00:00:09 A vím, že před 10 lety by si mě obyvatel Bohumína
00:00:14 nepozval ani na zahradu, protože by se bál,
00:00:17 že se mu ztratí slípky.
00:00:34 Byl jsem nejstarší ze 3 bratrů.
00:00:37 Byli jsme Pavel, Petr a Tomáš.
00:00:42 Matka umřela ve svých 46 letech, nám bylo přes 20 let.
00:00:46 Byl jsem na ní strašně moc závislý.
00:00:49 Miloval jsem ji, i když jsem byl nejstarší.
00:00:57 Otec byl dost tvrdý.
00:00:59 Chtěli jsme se všemožně zalíbit svému otci
00:01:02 a dělali jsme všechno pro to, abychom byli pochválení
00:01:06 a aby nás bral.
00:01:08 Odmalička jsme dělali přítahy, sklapovačky
00:01:12 a cvičili jsme jenom proto, abychom byli silní
00:01:15 a mohli ustát různé boje s Romy.
00:01:18 Nenávist se v nás budovala.
00:01:26 Když jsem přišel poprvé do boxu, tak 1 takový kluk,
00:01:32 měl 16 let a vážil o polovinu méně než já,
00:01:36 se do mě pustil a kam jsem se pohnul,
00:01:40 tam mě našel.
00:01:42 Musel jsem pak vystartovat a hrubou silou ho zválcovat.
00:01:45 A tam jsem zjistil, že vlastně ani bojovat neumím
00:01:49 a jsem typický surový rváč.
00:01:55 Vyučil jsem se v roce 1981 malířem.
00:01:58 V roce 1978 jsem se šel učit a brácha je stolařem.
00:02:02 10 let jsme za komunismu museli pracovat,
00:02:07 ale když padla opona, začali jsme využívat své síly
00:02:12 a začali jsme naplno dělat ochranky atd. za peníze.
00:02:28 Přišel kamarád z Bohumína a říkal, že by potřeboval ochranku
00:02:32 při hraní skořápek.
00:02:34 Dělali jsme to rok v Brně, ale pak to přestalo jít,
00:02:37 protože na nás dělali razie, a tak jsme odjeli do Košic,
00:02:41 kde to bylo ještě horší.
00:02:43 A na těchto penězích jsme postavili diskotéku.
00:02:50 Je to tento barák, ta červená budova.
00:02:54 Tenkrát byla o patro nižší.
00:02:57 Byl to takový nízký bar a diskotéka a říkal jsem si,
00:03:02 že tady zestárneme a budeme pařit, půjde to pořád tak,
00:03:07 jak to jde.
00:03:10 A jednou tak sedíme, kouříme a plánujeme nějaké akce,
00:03:14 protože jsme se živili nejen tou diskotékou,
00:03:17 a přišla nějaká paní Hraběcová a říkala:
00:03:21 Pane Mikulčík, malujete ještě?
00:03:27 S grázly jsme se smáli, někteří vyhulení na ni koukali,
00:03:32 já jsem ji vzal bokem a říkám:
00:03:34 Paní Hraběcová, já už v životě malovat nebudu.
00:03:37 Podívejte, to je všechno moje!
00:03:39 Vidíte, tahle diskotéka. Já už nemaluju.
00:03:42 A ona říkala:
00:03:43 Já jsem myslela, že ano,
00:03:45 protože jste maloval dobře.
00:03:47 Kdysi jsem u ní maloval a potřebovala zase.
00:03:53 Přicházel jsem domů třeba 1x za týden o víkendu,
00:03:57 a když jsem přišel,
00:04:00 měli jsme pejska, který zalezl pod stůl,
00:04:02 dcera zalezla do pokoje, manželka do ložnice,
00:04:06 protože přišel pán tvorstva.
00:04:09 Říkala: Nekuř mi tu.
00:04:11 A já jenom vyfoukl dým.
00:04:16 Žili jsme každý sám.
00:04:18 Já jsem měla svoji práci a dceru, on se věnoval
00:04:23 se svým společníkem baru.
00:04:25 Jen jsem se vždycky doslechla, že tam se stalo to
00:04:30 a tam ono.
00:04:32 Hodně věcí se dozvídám až teď z jeho svědectví,
00:04:36 které vypráví.
00:04:38 Ti bratři napáchali spoustu věcí. Všichni se jich báli.
00:04:42 Když prošli ve svých bomberech a piercinzích,
00:04:46 s tetováními a se svými dobrmany, všichni se koukali.
00:04:51 Každý měl respekt a odcházel. Já jsem neměla žádný respekt.
00:04:55 Znala jsem je od malých kluků.
00:04:57 Bydleli jsme v 1 domě a já jsem znala jejich mámu.
00:04:59 Byla to fajn žena.
00:05:01 Pak jsem se s ním potkala až později po letech,
00:05:05 kdy Palo už měl problémy.
00:05:08 Pořádali jsme ples v bílém pro asi 500 mladých lidí.
00:05:12 Oni tam přišli zfetovaní a pod narkotiky.
00:05:19 Byla tam velká rvačka a ten večer záchranka ošetřovala
00:05:23 jen ples v bílém.
00:05:24 Byli jsme obviněni, všech 10 lidí,
00:05:27 kteří jsme tam byli, z těžkého ublížení,
00:05:31 lehkého ublížení, výtržnictví s pokusem o zabití
00:05:35 a nevím, co všechno tam ještě bylo.
00:05:40 Od té doby uběhlo asi 7 let.
00:05:43 Už té jejich trestné činnosti bylo po Bohumíně dost,
00:05:46 toho strachu a různých výtržností, takže je potřebovali,
00:05:50 jak tomu říkají, udělat.
00:05:52 A potřebovali je zřejmě zavřít.
00:05:56 Takže vytáhli všechny případy včetně Plesu v bílém,
00:06:00 a když jsem přišla na policii, zjistila jsem,
00:06:03 že jsem zůstala jako jediný svědek, protože všichni postižení
00:06:07 to ze strachu stáhli.
00:06:08 A já jsem to nedokázala.
00:06:10 Říkala jsem si, že to není možné.
00:06:11 Že nemůžu říct pravdu, protože se může něco stát.
00:06:16 A já jsem vnímala, že se může stát něco zlého.
00:06:22 Já jsem dopadl dobře.
00:06:24 Když Zdeňka změnila výpověď, chtěl jsem jí nějak poděkovat.
00:06:28 Viděl jsem, jak jde po městě,
00:06:30 a tak jsem koupil bonboniéru a šel za ní.
00:06:33 Tenkrát jsme si ještě netykali, ale dnes už jsme bratři v Kristu.
00:06:38 Řekl jsem jí:
00:06:39 Paní Mertová, děkuju, že jste nás neutopila.
00:06:41 Říkala jsem mu: Palo, já bych to nikdy neudělala,
00:06:45 ale žije ve mně Ježíš a dal mi lásku k tobě.
00:06:50 Milosrdenství, které nese on, jsem mohla projevit v životě.
00:06:54 A tady je výsledek, že nesedíte ve vězení.
00:06:59 Nechápal jsem tenkrát, co řekla,
00:07:02 ale hodně mě to zasáhlo a bylo to ve mně.
00:07:05 A když jsem řekl kamarádům, že díky milosrdenství
00:07:09 nějakého Krista změnila výpověď, říkali, že je to paráda,
00:07:13 super.
00:07:14 Ať tam jezdí kdokoliv, hlavně, že máme milost.
00:07:23 Všichni jsme hledali sebe a smysl života.
00:07:27 Já jsem neměl smysl a cestu.
00:07:31 Myslel jsem, že štěstí je v tom, mít nemovitosti a dělat se šťastným.
00:07:39 Když jsem skončil vojnu, řekl jsem si,
00:07:42 že jsem tak šťastný! Na chvíli.
00:07:44 Říkal jsem si, že budu pracovat, ožením se a budu šťastný.
00:07:48 Až budu mít byt, budu šťastný.
00:07:49 Když jsem všechno měl, byl jsem na chvilku šťastný.
00:07:52 Potřeboval jsem ke štěstí auto.
00:07:54 Když jsem byl na svém pomyslném vrcholu,
00:07:56 myslel jsem, že budu šťastný,
00:07:59 ale zjistil jsem, že nejsem.
00:08:02 Tak jsem sáhnul po drogách a myslel jsem,
00:08:04 že tam budu šťastný.
00:08:05 Chvilku všechno bylo, ale pak přišla totální destrukce.
00:08:10 Byl jsem totálně vyřízený a přemýšlel jsem,
00:08:13 jestli mám čekat na to, až umřu na nějakou rakovinu
00:08:16 jako moje matka, která umřela na rakovinu prsu,
00:08:19 nebo co mám dělat.
00:08:27 Štěstí bude asi někde jinde, tak jsem hledal,
00:08:31 ale nenaplňoval mě buddhismus, hinduismus,
00:08:35 byl jsem pořád stejný.
00:08:37 Nic se neměnilo. Snažil jsem se.
00:08:39 Pamatuji si a i manželka může říct,
00:08:41 že jsem měl doma oltář, ani nevím, kdo všechno tam byl,
00:08:46 a musel jsem obětovat jídlo, takže jsem byl 2 roky vegetarián.
00:08:50 Zastřel jsem jim to tam, pak jsem se podíval
00:08:53 a nic nespapali, tak jsem to zase sebral.
00:08:56 Byl jsem z toho takový hotový.
00:08:59 Nebo jsem šel do kostela a stál pod křížem.
00:09:02 Obhlížel jsem obrazy a ptal jsem se,
00:09:05 kde je ten Bůh, o kterém se pořád mluví,
00:09:07 nějaký zachránce, a pořád jsem to zkoušel.
00:09:11 Ale pořád nic. Bobo, prosím tě!
00:09:15 Takže jsem začal mít takové obavy a říkal jsem si,
00:09:18 že z toho musím uniknout, protože jsem byl
00:09:21 ve velkých dluzích a problémech.
00:09:23 Všechno se to nahromadilo a nebylo z toho úniku.
00:09:27 Nikdo by mi nepomohl.
00:09:29 Do téhle šopy jsem vlezl, tady pod hadrami
00:09:36 jsem měl svoji zbraň a tady jsem chtěl skončit svůj život.
00:09:45 Přemýšlel jsem nad tím, o čem to všechno je.
00:09:50 Jestli to má nějaký smysl a kam dál.
00:09:59 Když jsem to skoro chtěl udělat, zařval jsem:
00:10:03 Bože, jestli jsi, chci tě poznat!
00:10:05 A ten pocit se nedá popsat.
00:10:10 Bylo to, jako by mnou projel celý vesmír.
00:10:14 Zkoprněl jsem a zdálo se mi, že slyším hlas,
00:10:17 který říká: Udělej první krok.
00:10:20 A ten hlas byl tak mohutný a hřmivý, až byl nádherný.
00:10:32 A vtom brácha přišel z té branky a já na něj řval,
00:10:35 že jsem slyšel Boha.
00:10:39 A on se mě ptal, na čem zase jsem.
00:10:43 Tak mu říkám, že na ničem,
00:10:48 ale že jsem slyšel Boha.
00:10:49 A on se ptal, co říkal.
00:10:51 Tak jsem řekl, že mám prý udělat nějaký krok.
00:10:54 Brácha praštil brankou a řekl, že jsem mimo.
00:10:58 Všichni o mě začali říkat, že jsem blázen.
00:11:01 Že se Palo zbláznil. A teď jsem byl v takovém neutrálu.
00:11:05 Přemýšlel jsem, jestli jít dál,
00:11:07 nebo se vrátit zpátky. Kdo mi opravdu pomůže?
00:11:11 Tak jsem přišel do sboru tady v Bohumíně,
00:11:14 a to byl můj nejlepší krok v životě.
00:11:17 Když jsem se veřejně přiznal ke Kristu,
00:11:21 začaly se dít věci.
00:11:23 Zdeňka mi na začátku řekla, že On spraví tvůj život,
00:11:27 dluhy i všechno.
00:11:35 Řekli jsme mu, kdo je Ježíš,
00:11:36 jakým způsobem Ježíš řeší a vyřešil duchovní život,
00:11:40 a Palo, takový velký potetovaný chlap
00:11:44 se 130 kg, možná se 140 kg,
00:11:47 v bomberu a s piercingy, kleknul na kolena,
00:11:53 chytili jsme se všichni za ruce a on prosil Ježíše za odpuštění
00:11:58 a vydával mu život.
00:11:59 Na to nejde zapomenout.
00:12:02 Oblekl jsem se do montérek a řekl jsem si,
00:12:06 že v dobrého člověka se proměním.
00:12:08 Jak to řekl ten Ivan: Nic jsi nepochopil.
00:12:10 Oblékl jsem se, že budu malovat,
00:12:12 udělal jsem si letáčky, všechny obeslal.
00:12:15 Když jsem vyšel v montérkách, mí kámoši cestovali v autech
00:12:19 a ptali se: Palo, co se ti stalo?
00:12:20 Zbláznil ses?
00:12:22 A já jsem chtěl být tím lepším člověkem.
00:12:24 Přišel jsem za svojí ženou a říkal jsem,
00:12:26 že všechno bude dobré, poznal jsem Krista a živého Boha,
00:12:30 který všechno změní.
00:12:32 A ona mi nevěřila, protože tady bylo
00:12:34 už hodně oltářů a bohů.
00:12:45 Nechápala jsem, co to je.
00:12:47 Přestal chodit mezi ty své kamarády a začal na městě vykřikovat haleluja.
00:12:55 Pak dostal takovou přezdívku, křičeli na něj Haleluja.
00:13:00 Trošku jsem se styděla, protože jsem ze začátku nevěděla,
00:13:04 co to znamená.
00:13:09 Ne, co chceme my, ale co chceš ty...
00:13:15 Křičeli všude, kam přišli, haleluja, jedeme na Duchu svatém,
00:13:19 už nejedeme na drogách.
00:13:22 Já jsem se vždycky jen koukala a říkala:
00:13:24 Ok, kluci, je v pořádku,
00:13:25 když to takhle prožíváte.
00:13:27 Ale viděla jsem, že se hodně mluví a málo dělá,
00:13:31 a tak jsem říkala.
00:13:32 Palo, musíš začít ty věci dělat. Měnit je a dělat je.
00:13:36 To znamená, že přijdeš domů
00:13:38 a koupíš manželce kytku.
00:13:41 A on se ptal, co to je za nesmysl.
00:13:43 Tak jsem mu říkala: Ano, koupíš manželce kytku,
00:13:46 pozveš ji někam na večeři a budeš s ní hezky mluvit.
00:13:49 To bylo pro Pala těžké, ale udělal to.
00:13:54 Trvalo 3 roky, než moje žena uvěřila,
00:13:58 že já věřím, protože hodně lidí říkalo,
00:14:02 že je to na chvilku.
00:14:04 Policajti, když jsem uvěřil já
00:14:08 a bratr asi měsíc po mně, říkali,
00:14:11 že jsme buď udělali nějakou velkou ránu,
00:14:13 že se schováváme do církve, nebo míříme na vatikánskou kasu.
00:14:19 Že to není samo sebou, že takové 2 typy se dají na církev.
00:14:24 Že za tím něco musí být.
00:14:31 Začala jsem se hodně kontaktovat s ženou od Pavla,
00:14:35 protože jsem věděla, že je třeba s ní pracovat,
00:14:39 aby porozuměla tomu, co se děje s jejím manželem.
00:14:43 Několikrát jsme se sešly, ale ona nevěřila v tu změnu.
00:14:46 Měla spoustu špatných zkušeností a chtěla se s ním rozvést,
00:14:51 ale neustále jsme pracovaly na tom, aby mu dala další šanci.
00:14:56 Začala jsem se ho vyptávat, jaké to tam je,
00:14:58 co se tam děje a začala jsem být zvědavá.
00:15:02 A jednoho dne se stalo, že jsem s ním šla.
00:15:08 Cítila jsem se tam jako doma, viděla jsem,
00:15:10 že tam jsou normální lidi.
00:15:12 Byla tam spousta dětí i rodin, některé jsem znala od vidění,
00:15:20 ale nevěděla jsem, že jsou členy sboru.
00:15:24 Porozuměla, že sílu, která je v Pavlovi,
00:15:28 může mít taky.
00:15:30 Začala po tom toužit a jednoduše vydala
00:15:33 svůj život Ježíši taky.
00:15:37 ZPĚV
00:15:39 Jsi vším, co mám, jsi víc, než přát si můžu...
00:15:49 Pořád se nic nedělo a já chtěl,
00:15:51 aby to šlo rychle.
00:15:52 Přestal jsem kouřit pro Pána.
00:15:54 3 dny jsem nekouřil a hrozně jsem se klepal.
00:15:56 Říkal jsem Zdence, že 3 dny nekouřím
00:15:58 a Bůh nic neříká.
00:16:00 Udělal jsem první krok a je řada na něm,
00:16:02 a on nemluví.
00:16:03 Slíbili jste mi, že když přestanu kouřit...
00:16:05 A ona mi říkala: Ty nemáš trpělivost!
00:16:07 Tak jsem se jí ptal, co mám dělat.
00:16:09 Navrhl jsem, abychom se šli modlit za trpělivost.
00:16:12 Šli jsme do kanceláře a tam jsme si klekli.
00:16:14 Říkala mi: Modli se.
00:16:15 A já odpověděl, že to neumím.
00:16:18 Tak to zkus svými slovy, modlitba je mluvení.
00:16:21 Tak říkám: Pane Ježíši,
00:16:23 dej mi trpělivost. Ale hned teď!
00:16:27 Já chci trpělivost!
00:16:30 A ona se na mě podívala, zamrkala a začala se smát.
00:16:43 Myslím si, že 1 z důležitých věcí
00:16:46 v jeho pastoraci bylo povzbuzovat ho
00:16:51 ve vytrvalosti a trpělivosti.
00:16:53 Nikdy jsem mu nedával jasné řešení, ale vždycky jsem ho povzbuzoval
00:16:57 v tom, aby hledal Boha,
00:16:58 který mu dá řešení.
00:17:00 A tak se dělo.
00:17:04 Jednou k nám vtrhl exekutor a polepil nějaké věci.
00:17:07 Manželka z toho byla úplně šokovaná, že jsem přivedl rodinu k exekuci,
00:17:11 a musel jsem zaplatit 50 000 Kč.
00:17:14 Byl to průšvih, neměl jsem nic.
00:17:17 Sice jsem už měl malířskou firmičku, ale ještě jsem neměl jméno.
00:17:23 Bylo to těžké.
00:17:25 Zvali si mě lidé, kteří věděli,
00:17:28 že jsem kdysi před 10 lety maloval, např. paní Hraběcová.
00:17:34 Všechno se to sesypalo a říkám: Tadko, potřebuju 50 000 Kč.
00:17:42 Přišla na mě exekuce a vůbec nevím, co mám dělat.
00:17:47 Všechno se to sype.
00:17:49 Slibovali jste mi, že když přijdu ke Kristu,
00:17:51 bude všechno lepší, ale najednou jde všechno opačně.
00:17:55 On říkal: Pojď, půjdeme se modlit.
00:17:58 A já jsem říkal: Tak to je super.
00:18:01 Rozuměls mi dobře? Potřebuju 50 000 Kč.
00:18:05 A on říkal, že se za to budeme modlit.
00:18:07 Bylo to tak, jak mi říkali kámoši:
00:18:11 Až budeš potřebovat peníze, budeš zase volat.
00:18:15 Tak jsem říkal, že teda jo.
00:18:17 Dal mi ruku a modlil se za mě.
00:18:25 Za pár dní mi přišla zakázka za 60 000 Kč.
00:18:29 Náklady byly asi 10 000 Kč a 50 000 Kč byl čistý zisk.
00:18:33 Malovali jsme nějakou halu. Přemýšlel jsem nad tím.
00:18:37 Přišel jsem za Tadkem: Vydělal jsem 50 000 Kč!
00:18:42 A on říkal:
00:18:43 Tak běž a dej to tomu exekutorovi.
00:18:45 A já říkám:
00:18:46 Tadko, ale to jsem vydělal těmahle rukama!
00:18:47 Zase takový zázrak to nebyl. Namakal jsem se!
00:18:51 A on říkal: Tak to odevzdej.
00:18:54 Vymyslel jsem, že něco dám na konto,
00:18:56 ať tam mám,
00:18:57 a ze zbytku budu nějak splácet ten dluh.
00:18:59 A on říkal, ať to tam dám všechno.
00:19:01 Odpověděl jsem mu, že zase nebudu mít nic.
00:19:04 A on řekl: Bůh se postará.
00:19:12 Přišel jsem do exekutorské kanceláře a ptal jsem se,
00:19:17 jestli je tam pan Král.
00:19:18 Řekla, že není, a ptala se,
00:19:20 co potřebuji.
00:19:21 Odpověděl jsem, že bych rád zaplatil dluh.
00:19:23 Řekla: Aha, pan Mikulčík.
00:19:25 A jak to chcete?
00:19:26 Prostřednictvím splátkového kalendáře?
00:19:28 Řekl jsem, že ne, že cash.
00:19:30 Zarazila se a zavolala: Pane Král, můžete na moment?
00:19:33 Pan Král přišel, tak jsem tam dal ty peníze.
00:19:38 V 90. letech to bylo dost peněz.
00:19:40 A řekl jsem si, že jsem zase tam,
00:19:42 kde jsem byl.
00:19:43 Ale na druhé straně ze mě spadl velký kámen.
00:19:51 Tohle je malířský tanec.
00:19:59 Dnes už trochu trpělivosti mám. Naučil jsem se hrát na kytaru.
00:20:03 Chválím Pána, haleluja.
00:20:05 Všechno jde v Kristu.
00:20:07 Vidím to na svých prstech polámaných z rvaček.
00:20:10 Měl jsem 1 takhle vytočený.
00:20:12 Když zatnu pěst, mám ho úplně jinde,
00:20:14 ale i přes handicap lze hrát na kytaru.
00:20:17 Bůh je nádherný, bůh dělá fakt nádherné věci
00:20:20 a dává mi tu trpělivost, haleluja.
00:20:27 Koupil jsem si takovou levnou kytaru,
00:20:29 měla rozviklaný krk a pořád se rozlaďovaly struny,
00:20:33 ale naučil jsem se akord D, pak A.
00:20:41 Měl jsem problém dát prsty k sobě,
00:20:44 ale naučil jsem se
00:20:45 A dur a G dur ― cikánské, jak se říká.
00:20:48 Nehrál jsem ty komorní.
00:20:50 ZPĚV
00:20:51 Vyvyšuji tebe, Pane, i nad svým životem.
00:20:56 vyvyšuji tvoje jméno nad každé jméno,
00:21:02 jméno Ježíš...
00:21:05 Sám jsem vyšel z těžkých poměrů, kdy jsem nenáviděl celý svět
00:21:13 a když do mého srdce vešel Ježíš Kristus,
00:21:16 začal jsem se proměňovat a náš sbor touží po tom,
00:21:21 aby tak, jak mě Bůh smířil se sebou,
00:21:24 smíření přišlo i mezi národy v tomto městě.
00:21:31 Jednou jsme měli modlitby a padl tam takový nápad,
00:21:35 že bychom mohli udělat chvály pro Pána v parku.
00:21:41 Hrály tam naše kapely, bohumínské kapely a ty,
00:21:45 které se touží zviditelnit a touží ukázat, haleluja, něco,
00:21:49 co v nás je.
00:21:50 Vymýšleli jsme název.
00:21:52 Chtěli jsme něco ve smyslu multikulti,
00:21:54 tedy multikulturní akce, protože jsme takovým
00:21:57 multikulturním sborem.
00:22:00 Ale nakonec jsme zůstali u názvu Open Fest,
00:22:04 jako otevři se fest.
00:22:08 Otevři fest své srdce pro Pána.
00:22:12 ZPĚV
00:22:13 Vyvyšuji tebe, Pane, nad každým člověkem...
00:22:19 Jako krédo máme větu:
00:22:21 Každý, kdo jak může, vždy a všude,
00:22:24 ať tahá ke Kristu ženy a muže.
00:22:26 Ale myslím, že to, co vnáší a přinesl,
00:22:28 je oživení.
00:22:30 Dřív dělal ve světě radikálně zlé věci,
00:22:35 tak si myslím, že chce teď radikálně žít pro Krista
00:22:39 a dělat věci naplno pro Pána.
00:22:43 Myslím, že oživení, které přináší a vnáší,
00:22:46 je pozitivum.
00:22:48 ZPĚV
00:22:49 Ať jsi velký nebo malý nebo akorát
00:22:52 Bůh tě má rád.
00:22:56 Dnes vnímám život úplně jinak.
00:22:59 Děkuji Pánu, že jsem mohl
00:23:01 poznat to světlo a že zastavil můj rozjetý život.
00:23:06 Zabrzdil ho a já dnes poznávám, že život je pravda a láska.
00:23:14 -Máte, piccolo nebo cappuccino?
-Cappucino.
00:23:18 -A pískové, nebo jaké?
-Pískové.
00:23:21 Tak dobře, udělejte mi malé cappuccino pískové.
00:23:23 Jsem vděčný za to, že mám všechno, dá se říct,
00:23:27 v pořádku.
00:23:29 Mám zaplacené všechny dluhy, mám klid.
00:23:33 Nemusím se dívat zpoza záclony, jestli pro mě jedou
00:23:36 nebo jestli mi něco hrozí.
00:23:38 Jsem šťastný, že mám nádherné děti,
00:23:42 nádhernou vnučku a že můžu život žít
00:23:46 tak nádherné s Kristem.
00:23:50 -Kolik jsem dlužný?
-30 korun.
00:23:53 30?
00:23:54 To jste zdražila, paní. Minule to bylo za 28 korun.
00:23:57 Nikdy jsem nelitovala toho, že Palo nešel do vězení,
00:24:01 protože to, jak obrovský vliv měl
00:24:04 na životy ostatních lidí a to,
00:24:07 co se stalo s jeho životem, mi dělá obrovskou radost a potěšení.
00:24:12 Je jednoduché odsoudit člověka, dokážeme to všichni.
00:24:17 Ale dát mu šanci a uvědomit si, že každý z nás
00:24:21 má za sebou nějaké dětství a minulost,
00:24:24 že něčím prošel, že má uvnitř spoustu zranění,
00:24:28 že i dospělý muž se může chovat jako malý kluk,
00:24:32 protože mu něco chybělo.
00:24:35 Nikdy jsem toho nelitovala, protože mé srdce je srdce mámy,
00:24:40 a tak to mám s lidmi dokola.
00:24:50 Když jsem přemýšlel nad tím, jak se střelit,
00:24:53 uvědomil jsem si, že jsem sám.
00:24:57 Najednou jsem se viděl, jak sedím v této šopě
00:25:01 a na celé planetě úplně sám.
00:25:04 A že není nikdo, kdo by mohl říct,
00:25:07 že mě má rád.
00:25:09 Nadělal jsem tolik zla a tolik problémů,
00:25:13 že bylo málo lidí, kteří by řekli,
00:25:16 že Palo je dobrý člověk.
00:25:19 Uvědomoval jsem si, že jsem to všechno zkopal já.
00:25:22 Celý svůj život.
00:25:25 Vždycky jsem řval, všichni za všechno mohli,
00:25:27 ale když jsem v této šopě chtěl odejít,
00:25:30 cítil jsem, že ne oni za to můžou,
00:25:35 ale že za to můžu já sám.
00:25:39 To není řešení, uniknout.
00:25:41 Kdybych utekl, bylo by to zbabělství.
00:25:45 Čili jak říká Pán, vezmi svůj kříž a následuj mne.
00:25:51 ZPĚV
00:25:52 Je to jedno, jak se cítíš
00:25:53 a jak vypadáš, Bůh tě má rád
00:25:57 a vzdej mu chválu,
00:25:59 Bůh tě má rád, tak vzdej mu chválu!
00:26:02 Bůh tě má rád, i tebe, i tebe,
00:26:05 i tebe, i tebe i mne!
00:26:07 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2014
Dva životy člena staršovstva Apoštolské církve v Bohumíně Pavla Mikulčíka. Připravili J. Prokš a B. Hollander
Dva životy člena staršovstva Apoštolské církve v Bohumíně Pavla Mikulčíka