00:00:01 Jistoty dnes hledáme a nemáme. Nikdo nám jistotu nedává.
00:00:07 Ale víra v Boha nám dává jistotu.
00:00:10 Dává jistotu, kterou nezná většina lidí.
00:00:15 A nechce znát.
00:00:18 A poznat tento pocit je vítězství.
00:00:50 U nás se nikdy nepochybovalo. Nikdy.
00:00:55 I když jsme o tom nijak zvlášť nerozpravovali.
00:01:00 Vždy jsme celá rodina šli do kostela a nebyli tam marně,
00:01:06 že bychom si to pouze odseděli.
00:01:09 Buďto jsme zpívali, a kdo zpívá, ten se modlí dvakrát,
00:01:14 jak známo, nebo to vždycky byla a stále je chvíle,
00:01:20 kdy se člověk zamyslí nad něčím, nad sebou.
00:01:25 Takže víme, proč tam chodíme.
00:01:45 Tady jsem poprvé slyšel duchovní písně.
00:01:51 Začal jsem ministrovat za skvělého faráře rakouského původu,
00:01:59 Dr. Antonína Kolmana, a ten mi začal otevírat oči.
00:02:12 Jak jsem se do kostela dostával, když jsem neuměl ani dobře chodit?
00:02:19 Dědeček mě nosil na ramenou, jak se říká, na koni.
00:02:23 A babička, to nevím jak, ale pamatuju si,
00:02:25 že chodila na odpolední májové bohoslužby a šlapala měchy.
00:02:34 Vždycky se na ně posadila. Takže takhle jsem začínal.
00:02:45 Tenkrát se Paseky moc neodlišovaly od obrazu Karla Václava Raise,
00:02:52 jak to napsal v Zapadlých vlastencích.
00:02:55 Všude byla prašná cesta.
00:02:58 Ovšem pokud budeme hledat třeba kořeny víry mé nebo mých známých,
00:03:04 budete překvapeni, že je mnohdy najdete právě v té duchovní hudbě.
00:03:13 Pokud se dobře prožívá velice krásný liturgický text,
00:03:20 nakonec mohu říct ze své vlastní zkušenosti, že mnozí zpěváci,
00:03:26 kteří přišli do sboru a o víře nic nevěděli,
00:03:33 najednou začali přemýšlet.
00:03:36 A budilo to v nich právě to naše muzicírování.
00:03:42 To jsou všechno členové Svatováclavského sboru,
00:03:47 kteří už 34 let fungují.
00:03:53 A takový ten grunt sboru tvoří moje rodina, to je pravda.
00:04:01 Všichni buďto hrají, nebo zpívají,
00:04:05 takže třeba v Německu nám říkali Waldmann Chor.
00:04:12 Tatínek se tady v Pasekách narodil a snažil se to rozhýbat.
00:04:19 Hráli divadlo, už když byl student, přijížděli za ním kamarádi
00:04:24 a pořádali různé akce, ale brzo jim to bylo zakázáno.
00:04:28 Myslím, že dalším impulsem jsem byl já, když jsem studoval konzervatoř,
00:04:32 a dodnes se ta niť táhne přes moje děti dál.
00:04:36 Jezdí sem kamarádi, se kterými si rozumíme právě po duchovní rovině
00:04:44 a v tom, co nám ta hudba dává.
00:04:47 Už sem jezdí asi 3. generace muzikantů na kůr.
00:04:52 Tím, že tady trávíme 3 dny a začínáme program nacvičovat až tady,
00:04:56 lidé se dají ještě víc dohromady
00:04:59 a na pódiu působí kompaktněji a krásněji,
00:05:03 než když odehrajete zkoušku, jdete domů za svými starostmi
00:05:08 a zase se vracíte. Tady jsme všichni pořád dohromady.
00:05:20 Svatováclavský sbor existuje už přes 30 let, říkám to správně?
00:05:29 Ano, říkám. No, to je jedno, není to důležité.
00:05:36 Důležité je, že to byly krásné dny a doba velkého nadšení,
00:05:44 takže sbor vznikl, aby zpíval tuto duchovní hudbu.
00:05:54 A od r. 1990 každým rokem v tuto dobu na začátku srpna
00:06:03 se konají tzv. Pasecké hudební slavnosti.
00:06:23 30 let dělají nejen slavnosti, ale každý rok zpívají
00:06:27 se Svatováclavským sborem na všech křesťanských svátcích.
00:06:35 To je velký úkol a počin, že se ochotníci sjedou každou sobotu
00:06:45 na zkoušku a pro slávu Boží zpívají a hrají.
00:06:54 Tři, čtyři.
00:06:59 Rytmus.
00:07:05 Zkoušíme každou sobotu, což nikdo nemůže pochopit.
00:07:11 Sobota, každý je rád, že má volno, a oni přijdou.
00:07:16 Je to proto, že je to nesmírně prima společnost.
00:07:21 Rozumí si, někdo vždycky na tu pulu, jak my říkáme, něco přinese.
00:07:29 To je moje radost tady.
00:07:33 Doufám, že ještě bude dlouho.
00:07:41 Když to řeknu 1 slovem, tak je to mezek,
00:07:45 který když si něco vezme do hlavy, tak to prostě uskuteční.
00:07:49 A kolikrát jsme už měli i pochybnosti a zrazovali jsme ho od toho,
00:07:54 chtěli jsme, aby si dal pauzu a aby už zkoušek a koncertů nedělal tolik,
00:08:00 ale pak jsme si uvědomili, že kdyby se mu tady v sobotu večer
00:08:04 nesešli alespoň 3 nebo 4 zpěváci, ono se jich schází třeba 15 ― 20,
00:08:08 jeho život by byl chudší a že to bez toho nejde.
00:08:15 Bylo to o něčem jiném než prve!
00:08:18 Až se jednou dožijeme toho,
00:08:21 že na slavnostech bude čas si to trošku zkusit, bude to ono.
00:08:43 Jsme na hřbitově, který známý kunsthistorik označil
00:08:51 jako hřbitov s nejkrásnějším rozhledem na hory.
00:08:57 Lysá hora a Kotel vypadá trochu jako kýčovitý obraz,
00:09:03 ale zaplať Pán Bůh za něj.
00:09:15 Vždycky si ráno sedneme a řekneme si,
00:09:17 co všechno musíme za den udělat.
00:09:21 Zdá se, že tady žijeme a máme se,
00:09:23 všichni si říkají, že ti horalé se mají.
00:09:26 Představte si, že tady napadne 1,5 m sněhu
00:09:30 a my se jím tady brouzdáme na nákup nebo do kostela,
00:09:35 který každý den odemykáme a večer zase zavíráme.
00:09:39 Stali jsme se kostelníky, protože to přešlo z rodičů,
00:09:43 kteří žili tam nahoře, kde se tomu říká Na zvonici, nad kostelem.
00:09:49 Vždycky si řekneme, co budeme ten den dělat,
00:09:52 a těch povinností je tolik, že se rozhodně nenudíme
00:09:56 a je nám tady dobře.
00:10:01 RADÍ SE, ZDA OTEVŘÍT KOSTEL
00:10:08 Já jsem té zásady, že kostel musí být otevřený.
00:10:12 Kde naříkají, že na to nemají, musí se zařídit. Měli by.
00:10:15 Jsme tady 20 let, od roku 1994.
00:10:25 Když jsem přijel v roce 2000 do ČR jako kněz,
00:10:31 už jsem slyšel o paseckých slavnostech.
00:10:38 A v roce 2002, kdy jsem nastupoval jako administrátor farnosti
00:10:45 v Pasekách, jsme se setkali a začala naše spolupráce,
00:10:49 jestli to tak můžu říct.
00:10:52 A vždy to bylo povzbuzující,
00:10:55 protože pan Waldmann měl vždycky otevřené srdce
00:11:01 a bylo vidět, že ten kostelík je jeho 2. domov.
00:11:09 A pro ten kostel by podle mě obětoval hodně ze svého života.
00:11:17 Podívejte se, hodně lidí věří v Boha,
00:11:20 ale nechtějí se nikde vázat církevními povinnostmi.
00:11:27 A je to tak i v Pasekách, všude to tak je.
00:11:32 Čili věřím a beru na sebe povinnosti, které k tomu patří.
00:11:41 Dokonce bych řekl, že opravený kostel je jeho dílem
00:11:47 a dílem jeho obětavého srdce.
00:11:51 Díky hudbě přitahuje k tomu místu hodně lidí.
00:12:02 A díky tomu můžeme říct, že Paseky se stávají známými.
00:12:14 Jezdili jsme sem už jako studenti konzervatoře.
00:12:18 A už před rokem 1989 jsme se snažili proniknout tady do kostela
00:12:28 a dělat hudbu, která nám ve škole nebyla moc doporučovaná.
00:12:33 Do kostela se moc nechodilo, ale nám se to dařilo,
00:12:37 překlenuli jsme konzervatoř a pak i Akademii múzických umění,
00:12:41 a když jsem byl členem Filharmonie, tak na kůru byli filharmonici,
00:12:45 takže i když to dole hlídala spousta estébáků,
00:12:48 nemohli to žádným způsobem narušit, protože si říkali,
00:12:52 že je tam tolik členů České filharmonie,
00:12:55 aby z toho nebyl nějaký skandál.
00:12:57 Takže tímto jsme tady tuto tradici založili a jsme tomu rádi.
00:13:04 ZPÍVAJÍ LATINSKY ZA DOPROVODU ORCHESTRU
00:13:14 Mší, které jsme zpívali, je už přes 50.
00:13:18 A to je solidní číslo.
00:13:21 Nemluvím o skladbách jiných, velkých, jako je Stabat Mater.
00:13:25 Samozřejmě nejradostněji zpíváme tu Dvořákovu.
00:13:29 Nebo Magnificat, to je pro nás taky radost zpívat.
00:13:42 Hudba patřila vždycky k liturgii. Vždy ke mši patřila.
00:13:49 Řekl bych, že ty nejkrásnější věci a velká díla, která byla kdy složena,
00:13:55 byla složena pro liturgický text.
00:14:02 Vždycky mě to ohromně lákalo, protože když se v České filharmonii
00:14:10 v sezóně objevilo např. Dvořákovo Stabat Mater nebo Requiem,
00:14:15 tak to byl svátek. Lidi na to demonstrativně chodili
00:14:19 a určitě by na to nechodili jenom proto, že je to krásná hudba,
00:14:23 ale i proto, že z toho cítili víru a duchovnost.
00:14:29 To, co nám pořád brali a co nám bylo odepíráno.
00:14:42 Přinesl jsem kroniky našeho Svatováclavského sboru.
00:14:48 4 kroniky. Nechybí ani 1 naše zpívání od roku 1980 až do současnosti.
00:15:05 To je moje radost, psát je.
00:15:10 Takže můžeme říci, že autorem nebo pořadatelem a zapisovatelem jsem já.
00:15:18 Všechno tam je, nic tam neschází.
00:15:22 Všechno je dokumentováno fotografiemi,
00:15:25 čili nejen že tam uvádím, co zpíváme, ale i kdo: sólisty,
00:15:32 sbory jmenovitě v každém případě, dirigenta.
00:15:39 Zápis je vyčerpávající.
00:15:44 Nepíšu tam žádné radostné či zlostné poznámky,
00:15:48 když se třeba něco nepovede. To ne. Všechno se povedlo.
00:15:54 V této eucharistii obětujeme dar naší modlitby za sbor sv. Václava.
00:16:05 Za živé a zemřelé členy.
00:16:11 Za všechny, kteří účinkovali v tomto krásném paseckém kostele.
00:16:24 Jestli jde o emocionální pocit, určitě je to slavnostnější
00:16:34 a myslím, že člověk tou hudbou něco hlouběji promyslí
00:16:39 a myšlenky i Boží slovo přichází k němu.
00:16:45 A víc rozjímá i o svém životě.
00:16:50 Když se bavíme mezi muzikanty, velmi často se říká:
00:16:56 zahrál to hezky, ale moc tu hudbu necítí.
00:17:00 Myslím, že něco podobného existuje i ve víře.
00:17:04 Víra není jen o teorii a o tom, vědět a říkat si,
00:17:09 že věřím v Pána Boha a Ježíše Krista, ale je strašně důležité to i cítit.
00:17:16 A nejde jen teoreticky říkat, že já jsem ten věřící.
00:17:20 A v tom je to spojení a ty krásy.
00:17:23 A třeba včera v kostele, když jsme hráli a zpívali,
00:17:27 tam podle mě bylo hodně lidí, kteří víru mají opravdu živou,
00:17:32 mají ji v srdci a cítí ji zrovna tak, jako tu hudbu.
00:17:37 A když se to propojí, je z toho obrovský zážitek.
00:17:46 Řekl bych, že potřebujeme slavnostní mše svaté,
00:17:50 aby se člověk nadechl duchem hudby a toho, co je v ní posvátné.
00:18:01 Je pro mě těžké rozdělovat z punktu víry,
00:18:04 ale jestli jde o emocionální prožívání,
00:18:08 ona víc pomáhá člověku prožívat setkání s tajemstvím.
00:18:15 Buďme vděční našim rodičům za dar stvoření.
00:18:21 A v tom okamžiku musíme děkovat rodičům těchto slavností,
00:18:29 manželům Waldmannovým.
00:18:33 A ať to naše muzicírovaní a zpívání Bohu nás vždycky otevírá hluboko
00:18:44 pro Boží slovo.
00:18:46 -Pán s vámi.
-I s tebou.
00:18:49 My jsme doma o víře moc nemluvili právě proto, že jsme ji spíš cítili.
00:18:55 A lepší je, když to mladý člověk cítí od rodičů a cítí,
00:19:00 že žijí opravdu vírou, duchovnem a pravidly Desatera.
00:19:06 Zní to nadneseně, ale když to cítíte, nemusíte o tom ani tolik mluvit.
00:19:12 Takže jsme se přes muziku s tatínkem, který je do toho až po uši ponořený,
00:19:18 dostali k víře úplně přirozeně.
00:19:22 Musím říct, že zaplať Pán Bůh máme všechny děti stejného přesvědčení,
00:19:30 i když nechci říct, že si o tom vyprávíme.
00:19:41 Děti s námi odmalička chodily do kostela a v životě se nebránily,
00:19:47 takže z toho vyplynulo, že jsou to silně věřící lidé.
00:19:52 Nikdo se nerozvádí a všichni si váží jeden druhého.
00:19:56 -Máme se rádi, že?
-Máme se moc rádi.
00:20:00 A tento hezký vztah je základ.
00:20:04 A není to jen mezi mnou a jím, ale mezi bratrem Jakubem,
00:20:09 manželkou, prostě bych řekl idyla.
00:20:13 Dnes už si asi nikdo neumí představit,
00:20:16 že v naší rodině něco neklape, je to tak?
00:20:21 Určitě.
00:20:32 Ten vzor doma je, ale je tam i rivalita.
00:20:38 Syn chce vždycky tátu svým způsobem pozlobit,
00:20:42 být lepší nebo tak, ale některým zásadám,
00:20:52 které se týkají sborového zpěvu, které měl táta pod kůží
00:20:56 za ta léta zkušeností, jsem podlehl a nemohl jsem soupeřit.
00:21:02 On ty zkušenosti prostě měl.
00:21:05 A dodnes vím, že některé poznámky jsou takové,
00:21:12 že bych se je od nikoho jiného nedozvěděl.
00:21:15 I když spolu soupeříme třeba v tempech, v různých frázích
00:21:19 nebo v něčem takovém, vím, že to ve mně zůstane
00:21:23 a třeba to budu moct jednou předat zase další generaci.
00:21:28 Řekli jsme, že nebudeme řvát,
00:21:32 ale z Creda si zkusíme přechod do Larga.
00:21:38 Mně ve mši vadí trošku moc forte, trošku moc hluku.
00:21:45 Třeba takový Sanctus. Vždycky říkám: "Neřvěte."
00:21:52 Mozart by to nechtěl řvát.
00:21:56 ZPĚV Kyrie eleison...
00:22:02 Psát budu. Možná až později, protože se k tomu hned nedostanu,
00:22:09 ale nikdy na to nezapomenu.
00:22:14 Ten včerejší Mozart, jeho Korunovační mše, je skutečně slavnostní,
00:22:23 takže myslím, že i publikum ― je ošklivé říkat publikum,
00:22:29 když to bylo při bohoslužbě ― ale ti, kteří přišli se zájmem,
00:22:33 a bylo jich hodně i v tom lijáku, který se strhnul,
00:22:39 byli spokojení a nadšení. Oslovilo je to a něco jim to dalo.
00:22:45 O tom jsem přesvědčen. A to je jaksi náš cíl, záměr.
00:22:53 Budit v lidech radost z hudby v tomto prostředí.
00:22:59 V prostředí kostela, kde mluví také jiné věci než jen hudba.
00:23:05 A to určitě mluví.
00:23:24 Jak se může člověk ptát, jestli je pro něj důležitá víra,
00:23:27 když ji žije? Já vám neumím říct, co je pro něj víc.
00:23:31 Neumím si bez toho představit náš život vůbec.
00:23:36 A bez muziky taky ne, to je pravda.
00:23:40 Myslím, že všichni ho přijímají jako člověka, který ukazuje,
00:23:45 že hudba má kořeny ve víře, a také nese nějaké poselství pro budoucnost.
00:23:52 Děda je vlastenec, skoro bych řekl zapadlý,
00:24:00 ale určitě má mé veliké uznání.
00:24:10 Pro to, co v této horské vesnici dělá.
00:24:16 Že dokázal Svatováclavský sbor tak dlouho a s pílí držet,
00:24:24 a je opravdu úžasné, že dnes ještě někdo něco takového dělá
00:24:30 bez jakéhokoliv nároku na honorář. Přijde mi to na tom jako to nejhezčí.
00:24:40 Vlastenectví podle mě cítí v tom, že pokračuje v tradici,
00:24:46 kterou tady založil Věnceslav Metelka a učitel Šimůnek.
00:24:50 A cítí to jako svou povinnost, ale zrovna tak sleduje dění ve světě
00:24:56 a není to takový ten militantní vlastenec, který by se bil v prsa.
00:25:02 Jsem vlastencem, samozřejmě zreformovaným dobou
00:25:07 a tak, jak je třeba, ale vlastenectví cítím.
00:25:12 Dnes už to slovo vlastenec vůbec neexistuje.
00:25:17 To bychom si namlouvali, že žije.
00:25:20 Jedině u jedinců, jako jsem třeba já.
00:25:40 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2014
Víra, vlastenectví, hudba – „svatá trojice“ v životě sbormistra Svatováclavského sboru z Pasek nad Jizerou Josefa Waldmanna. Připravili: N. Urbášková, J. Slomiany a P. Všelichová
Víra, vlastenectví, hudba – „svatá trojice“ v životě sbormistra Svatováclavského sboru z Pasek nad Jizerou Josefa Waldmanna
