Cesty víry

Díly

Corpus Domini

Premiéra: Neděle 14. 9. 2014 na ČT2

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:46 -Když se dívám na eucharistii a adoruji před ní,

00:00:50 vystavenou třebas v monstrancích na celém světě,

00:00:55 tak si daleko více a jasněji uvědomuji,

00:00:58 jak zrno musí prodělat proměnu.

00:01:02 Zrno, zrnka se změní v chléb tím, že se rozdrtí na mouku.

00:01:07 A dochází i k jiné, daleko větší proměně:

00:01:11 při proměňování při mši svaté.

00:01:15 Ten chléb se promění v tělo Ježíše Krista.

00:01:19 To mně říká víra.

00:01:21 A jak se promění zrnko v chleba a chleba v tělo Ježíše Krista,

00:01:25 tak se musím proměnit i já.

00:01:27 Já se musím stát Kristem.

00:01:33 -Myšlenka připomenout formou běžecké štafety

00:01:36 mladých Čechů a Italů cestu kněze Petra z Prahy

00:01:40 do Říma v r. 1263, na základě které se dnes

00:01:43 po celém světě slaví svátek Corpus Domini,

00:01:46 ta vznikla na italské straně v r. 2000,

00:01:49 kdy byla Praha Evropským městem kultury.

00:02:06 Slavnost Božího těla, Corpus Domini,

00:02:09 má tedy své české kořeny v Praze.

00:02:13 V r. 2014 se oslavilo 750. výročí ustanovení tohoto svátku,

00:02:18 kterého se v Římě zúčastnil i papež František,

00:02:21 a bylo shodou okolností také ve čtvrtek 19.6.

00:02:25 jako před třičtvtětisíciletím, kdy se svátek slavil poprvé.

00:02:38 Akce se vždy koná pod záštitou primátora hl. m. Prahy,

00:02:42 arcibiskupa pražského a Arcidiecézní charity Praha

00:02:46 a je velkou propagací duchovní evropské sounáležitosti.

00:03:00 Hovoří kardinál Dominik Duka,

00:03:02 dominikán, arcibiskup pražský a primas český.

00:03:07 -Štafeta "Corpus Domini" nám opravdu připomíná

00:03:10 propojení mezi sportem, kulturou, společností,

00:03:14 ale také mezi náboženským životem.

00:03:17 Corpus Domini, Tělo Páně,

00:03:19 nám připomíná starobylou oslavu eucharistie,

00:03:23 přítomnosti Krista ve svátosti.

00:03:27 A je to ono spojení mezi Prahou a Orvietem.

00:03:31 Připomíná to taky, že my Češi jsme lidé,

00:03:34 kteří chtějí přijít věci na kloub.

00:03:38 Nebudu říkat, že P. Petr jenom pochyboval,

00:03:41 ale asi si kladl mnohé otázky.

00:03:44 Kéž by toto tázání pražského kněze Petra ze středověku

00:03:49 stalo se součástí našeho života a naši spoluobčané,

00:03:53 nejenom sportovci, se opravdu ptali.

00:03:58 Ptali se po smyslu života, po smyslu a významu vesmíru.

00:04:02 A pak se dostaneme nejen k otázce Boží existence,

00:04:06 ale i ke Kristu, který je skutečně středem dějin.

00:04:22 -V orvietské katedrále, asi 100 km na sever od Říma

00:04:26 uchovává místní církev

00:04:27 památku na velký eucharistický zázrak.

00:04:31 Ten se odehrál r. 1263 v nedaleké Bolseně.

00:04:36 Tento známý eucharistický zázrak, událost Petra z Prahy,

00:04:40 se stala v období

00:04:42 eucharistických kontroverzí 13. století.

00:04:46 Podle legendy, která se již od sklonku 13. století

00:04:49 v řadě verzí tradovala ve středoitalských městech

00:04:53 Orvietu a Bolseně, se nějaký kněz,

00:04:55 údajně německé národnosti, Petr z Prahy r. 1263,

00:05:00 po vykonané pouti k hrobu sv. Petra v Římě

00:05:03 na zpáteční cestě zastavil v Bolseně.

00:05:08 Už v Praze vyslovil nejednou pochybnosti,

00:05:11 kterými velmi trpěl,

00:05:12 o skutečné přítomnosti Krista ve svátosti oltářní - eucharistii.

00:05:18 Petr doufal, že setkání s papežem Urbanem IV.

00:05:21 mu pomůže pochybnosti rozehnat.

00:05:26 Když pak sloužil mši v bolsenském kostele sv. Kristiny,

00:05:30 odehrál se zázrak.

00:05:32 Když pronesl po konsekraci,

00:05:34 jíž se hostie promění v Tělo Páně,

00:05:37 slova proměňování a pozdvihoval ji,

00:05:40 nekvašený chléb - hostie se celá, kromě míst,

00:05:44 kde ji kněz držel prsty, proměnila v tělo:

00:05:48 na maso a zbrotila se krví.

00:05:51 Kněz se snažil podivuhodnou příhodu zatajit,

00:05:55 ale kapky krve začaly, před zraky všech přítomných,

00:05:58 dopadat na korporál,

00:06:00 lněnou roušku prostřenou na oltářním stole ― mense,

00:06:04 a rozstříkly se také na kámen, jenž tvořil mensu

00:06:08 a na kamennou dlažbu před oltářem, přesněji na 4 mramorové dlaždice.

00:06:12 Vytvořily skvrny,

00:06:14 které jakoby nabývaly lidskou podobu.

00:06:17 Mše byla přerušena,

00:06:18 neboť ohromený kněz v ní nebyl schopen pokračovat.

00:06:28 -Petr z Prahy.

00:06:30 Pravděpodobně to byl 2. kanovník vyšehradské kapituly

00:06:34 a byl to poradce českého krále.

00:06:38 Poutní cesta, která vedla do Říma, procházela právě tady přes Bolsenu,

00:06:43 kolem hrobu sv. Kristiny,

00:06:45 a Bolseno bylo už od prvních staletí,

00:06:48 pod jménem sv. Kristiny,

00:06:50 zapsáno do všech poutnických průvodců.

00:06:53 Takže Petr se zastavil i tady v Bolseně.

00:06:56 Pravděpodobně slyšel příběh této mladé dívky

00:07:00 a mohl jím být upoután, protože si mohl říct:

00:07:06 já jako kněz bych měl pomáhat všem, aby rostli ve víře.

00:07:10 A mám ty pochybnosti, které mám.

00:07:13 A tahle dívenka by ještě měla chodit do náboženství

00:07:17 a přitom už měla víru tak silnou,

00:07:21 že dokázala dát svůj život za Pána Ježíše.

00:07:24 Za svou víru.

00:07:27 Takže on druhý den ráno požádal, aby mohl sloužit mši

00:07:31 právě nad hrobem sv. Kristiny v jeskyni.

00:07:35 Pravděpodobně proto, že chce poprosit Kristinu,

00:07:38 aby dostal alespoň kousek z její víry.

00:07:41 Když se dostane ke slovům proměňování,

00:07:44 opakuje ta slova,

00:07:45 která Pán Ježíš řekl při poslední večeři,

00:07:48 tedy "vezměte a jezte z toho všichni“,

00:07:51 hostie se stane masem a začne krvácet.

00:07:55 -Hovořil Miloslav Chrást, eucharistián a kněz z Bolseny.

00:08:01 Zpráva o zázraku se rychle rozšířila

00:08:04 a záhy se dostala k papeži Urbanovi IV.,

00:08:07 který se kvůli politickým konfliktům

00:08:10 o moc v Itálii celý život nedostal do Říma,

00:08:13 a pobýval tehdy v nedalekém Orvietu.

00:08:17 Papež poté pověřil orvietského biskupa,

00:08:19 aby krví potřísněné předměty na místě prozkoumal

00:08:23 a aby je dal dopravit do Orvieta.

00:08:26 Biskup po šetření v kostele sv. Kristiny

00:08:29 shledává událost zázračnou.

00:08:31 Pak posvátné předměty ve slavnostním procesí do Orvieta

00:08:35 skutečně přenese a papež Urban IV. s doprovodem jim vychází vstříc.

00:08:41 Na mostě přes řeku Chiaro před městem je papež uvítá

00:08:45 a padne na kolena a klaní se eucharistickému Kristovi,

00:08:49 jehož krvácející eucharistické Tělo leželo na korporálu.

00:08:53 Potom ukazuje posvátné předměty a korporál klerikům a lidu,

00:08:58 a pak je uloží v sakristii orvietské katedrály Panny Marie.

00:09:02 Urban IV. dává ihned povolat tehdejšího předního teologa,

00:09:06 dominikána, učitele církve, slavného Tomáše Akvinského,

00:09:10 který tehdy v Orvietu působil a pověřuje jej,

00:09:13 aby sepsal texty pro mešní a breviářovou oslavu

00:09:17 nově zavedeného svátku Božího těla.

00:09:22 Vznikly tak slavné eucharistické hymny,

00:09:24 které zdomácněly i v českých zemích a byly často zhudebňovány.

00:09:29 Hymnus "Tantum ergo“ se zpíval na Haydnovu melodii

00:09:33 rakouské, později německé hymny.

00:09:36 Rok po konání bolsenského zázraku papež bulou

00:09:40 nazvanou podle 1. slova "Transiturus“,

00:09:43 "ten, který přejde“

00:09:44 a vydanou 11. srpna 1264, vyhlásil pro celou západní církev

00:09:49 nový svátek Božího těla, to jest Těla a Krve Páně

00:09:53 na počest Nejsvětější Svátosti.

00:09:57 Sám jej už před tím, toho roku,

00:09:59 poprvé oslavil ve čtvrtek 19. června

00:10:02 a učinil 1. veřejnou slavnost Božího těla.

00:10:06 Oficiální zavedení tohoto svátku

00:10:09 ale nastalo až po několika desetiletích.

00:10:12 Hovoří Pavel Čáp, salesián a kněz,

00:10:15 a zároveň v našem dokumentu představitel kněze Petra.

00:10:21 -Ježíš tak miloval lidi,

00:10:23 že s nimi chtěl přebývat stále.

00:10:25 Po své smrti, po svém zmrtvýchvstání,

00:10:28 a proto z veliké své lásky vymyslel něco,

00:10:31 co by ho zpřítomňovalo.

00:10:33 A to je eucharistie.

00:10:35 Při poslední večeři, když shromáždil apoštoly,

00:10:39 vzal chléb, nekvašený chléb,

00:10:41 tak, jak ho jedli Židé

00:10:43 při svém vysvobození z egyptského otroctví,

00:10:48 vzal ho, rozlomil ho a svojí Boží mocí řekl:

00:10:54 toto je moje tělo.

00:10:57 Pak vzal víno, požehnal ho a řekl:

00:11:01 toto je moje krev.

00:11:03 To nemůžeme pochopit obyčejným rozumem.

00:11:07 Jenom vírou můžeme věřit,

00:11:09 že Ježíš Kristus je opravdu přítomen v chlebě a víně.

00:11:18 A když kněz pronáší konsekrační slova,

00:11:21 používá samotné Kristovo slovo.

00:11:26 Proto eucharistie a Boží slovo jsou úzce spojeny.

00:11:57 -Církevní znalci a nezávislí vědci dodnes ověřili věrohodnost

00:12:02 160 eucharistických zázraků.

00:12:05 V posledním desetiletí

00:12:06 např. krvácení eucharistie ve Venezuele

00:12:09 nebo známý zázrak z 8. století v Lancianu a mnohde jinde.

00:12:14 A pakliže se zkoumala také krevní skupina,

00:12:17 téměř vždy došli ke stejnému výsledku a závěru,

00:12:21 že Tělo i Krev, proměněné z hostie a vína,

00:12:24 jsou stejné krevní skupiny AB, jaká je i na Turínském plátně.

00:12:33 Co předcházelo zázraku Petra z Prahy?

00:12:36 Podněty k zavedení zvláštního svátku Božího těla

00:12:40 vycházejí již od 2 řeholnic, a to od sv. Juliány

00:12:44 a blahoslavené Evy z Lutychu,

00:12:46 a to na základě jejich mystických vidění.

00:12:50 A zajímavé je, že právě budoucí papež Urban IV.

00:12:53 byl v té době Juliániným zpovědníkem.

00:12:56 Juliána mu sdělovala své vize a zjevení ohledně nutnosti

00:13:00 zavést svátek na počest Nejsvětější-Velebné svátosti.

00:13:04 V r. 1252 nařídil apoštolský legát

00:13:07 slavit slavnost Božího těla na celém území spadajícím

00:13:11 pod jeho jurisdikci, to jest v oblasti Dolního Porýní.

00:13:16 A on také stanovil pevné datum této slavnosti

00:13:19 na čtvrtek po 1. neděli po Letnicích,

00:13:22 tedy po Seslání Ducha svatého.

00:13:32 Nástupce sv. Petra, římský papež,

00:13:35 ale nemohl při nejlepší vůli dát během 1. poloviny 13. století

00:13:39 souhlas s veřejným zavedením slavnosti Božího těla,

00:13:43 které by se opíralo pouze o mystické zážitky,

00:13:47 tedy vidění dvou řeholnic.

00:13:50 Čekalo se na jasné znamení Boží prozřetelnosti.

00:13:53 A tím se stal právě bolsenský zázrak z r. 1263,

00:13:56 jehož protagonistou byl kněz Petr Pražský,

00:14:00 podle některých pramenů údajně přemyslovský levoboček

00:14:04 a kanovník pražského kostela,

00:14:06 jakož i velvyslanec krále Přemysla Otakara II.

00:14:09 k papežskému dvoru, který tehdy sídlil v Orvietu,

00:14:13 podle jiných pramenů to byly 2 osoby se stejným jménem

00:14:17 a žijící přibližně ve stejné době.

00:14:33 Jak vypadaly Čechy a Itálie ve 3. čtvrtině 13. století?

00:14:38 I přes výše uvedené výhrady

00:14:40 k historicitě a přesnému datování

00:14:42 je legendární podání o pražském knězi Petrovi

00:14:46 cenným dokladem vytváření společné historické paměti

00:14:49 Evropanů, a také dobového povědomí Italů

00:14:53 o českém státě a o národu na sever od Alp.

00:14:56 Po biskupu sv. Vojtěchovi, o němž koncem 10. století napsal

00:15:00 nejstarší legendu římský mnich Jan Canaparius,

00:15:04 je Petr z Prahy 2. Čechem,

00:15:07 jenž vstoupil do italské legendistické literatury.

00:15:11 Oba, biskup i klerik, v ní zanechali hlubší stopu,

00:15:14 než 2 první čeští králové Vratislav I. a Vladislav I.,

00:15:19 kteří vstoupili na italskou půdu svými vojenskými sbory

00:15:23 jako spojenci císařů Jindřicha IV. a Friedricha I. Barbarossy.

00:15:27 Že jsou v italských pramenech někdy označováni za Němce,

00:15:31 odpovídá dobovému pohledu obyvatel Apeninského poloostrova,

00:15:35 pro něž vše na sever od Alp

00:15:37 bylo zahrnováno pod pojem Německo -Germania.

00:15:41 Čechy a Itálie měly v té době k sobě blízko.

00:15:44 Je třeba si uvědomit, že české království se nacházelo

00:15:48 na jednom z vrcholů své existence a že jeho panovník

00:15:51 Přemysl Otakar II., podle současníků král železný a zlatý,

00:15:56 byl rovněž vévodou rakouským, korutanským a štýrským,

00:16:00 pánem Kraňska, Furlánska a severoitalské marky Pordenone.

00:16:05 Česká moc tedy v době zázraku v Bolseně sahala

00:16:08 až na italskou půdu a Přemyslovy politické zájmy a záměry vedly

00:16:13 k téměř pravidelnému styku s papežskou kurií, sídlící v Římě

00:16:17 a blízkých středoitalských městech Orvietu a Viterbu.

00:16:21 Příběh kněze Petra z Prahy z legendy o bolsenském zázraku

00:16:25 i opětovná přítomnost jeho jmenovce kancléře Petra z Prahy

00:16:29 u papežského dvora to názorně dosvědčují.

00:16:34 Obyvatelé Orvieta na památku zázraku

00:16:37 vystavěli monumentální gotickou katedrálu,

00:16:40 která je vlastně velkým relikviářem

00:16:43 a bývá nazývána "zlatou lilií italských katedrál".

00:16:56 Tradice štafetového běhu Praha ― Řím ― Orvieto není dlouhá.

00:17:00 Zrodila se teprve před 13 lety

00:17:03 v souvislosti s celosvětovými oslavami

00:17:05 konce starého a začátku nového tisíciletí.

00:17:09 Historické kořeny, z nichž se tato nová tradice zrodila,

00:17:13 jsou však úctyhodné: sahají až k událostem,

00:17:17 které se odehrály právě před 750 lety a které souvisejí

00:17:21 se vznikem jednoho z nejvýznamnějších svátků

00:17:24 katolické církve: svátku Božího těla, Corpus Domini.

00:17:29 Při přípravě oslav milénia 2000-2001

00:17:31 si v Orvietu povšimli,

00:17:33 že v bolsenské místní tradici,

00:17:35 poprvé písemně zaznamenané roku 1675,

00:17:39 při příležitosti výstavby nové barokní kaple

00:17:42 zázraku v Bolseně,

00:17:44 se německý kněz z legendy uvádí konkrétním jménem,

00:17:47 a to jako Petr z Prahy.

00:17:50 Dokonce je zapsáno,

00:17:52 že jeho rodiči byli zámožní pražští měšťané

00:17:55 Wolfgang a Sismonda.

00:17:58 To byl bezprostřední podnět a inspirace k založení

00:18:01 štafetového běhu, který by sledoval trasu,

00:18:04 jíž kdysi prošel kněz Petr,

00:18:07 a symbolicky tak obnovil spojení mezi Orvietem a Prahou,

00:18:11 mezi střední Itálií a střední Evropou.

00:18:19 -Ve svatém r. 2000, po velmi dlouhé době,

00:18:22 byla zahájena tradice štafetového běhu

00:18:25 inspirovaná zázračnou událostí Božího těla,

00:18:28 tak úzce provázanou s dějinami našeho města Orvieta.

00:18:33 Jeden kněz, můj přítel, don Nidolo Mattia,

00:18:37 se kterým jsem udržoval přátelský vztah,

00:18:40 mě přivedl k myšlence, že by šlo zviditelnit

00:18:43 cestu Petra z Prahy, slavného kněze,

00:18:46 kterému se stal bolsenský zázrak.

00:18:59 Letos jsem pro tento běh po Petrově trase

00:19:02 získal výborné mladé lidi, kteří mají úctu k víře a vědí,

00:19:06 co se myslí touto společenskou akcí.

00:19:09 Že to není jen nějaký sportovní úkon

00:19:11 a že se nejedná o závod,

00:19:13 ale že jde o běh víry, o náboženský běh.

00:19:16 A to je třeba k této události říci.

00:19:26 -Hovořil jeden ze zakladatelů

00:19:28 a hlavní organizátor italské štafety Enio Colombini.

00:19:34 Eucharistii ustanovil sám Ježíš Kristus

00:19:37 při poslední večeři,

00:19:39 kdy pravil: "Toto je moje tělo“ a "Toto je moje krev“

00:19:43 a "Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný

00:19:46 a já ho vzkřísím v poslední den“.

00:19:49 Je to geniální způsob, kterým Spasitel zanechává

00:19:53 lidstvu projev své neustálé přítomnosti,

00:19:56 vnímatelné i tělesně, skrze smysly.

00:19:59 Eucharistie je pramenem a vrcholem osobního křesťanského života,

00:20:04 jakož i života společenství církve.

00:20:06 Všechny ostatní svátosti či všechny církevní služby

00:20:10 a apoštolské úlohy se vážou na eucharistii a jsou jí podřízené.

00:20:15 Svatá eucharistie totiž obsahuje celý duchovní poklad církve,

00:20:19 samotného Krista, našeho velikonočního Beránka.

00:20:27 -Vzpomínám si na výrok sv. Augustina,

00:20:30 že nejdelší cestou je vlastně cesta do hlubin mého srdce.

00:20:38 Ale je to taky ta nejdůležitější cesta.

00:20:41 Je velmi těžká,

00:20:43 protože člověk si při cestě do vlastního nitra

00:20:46 musí odstraňovat nejrůznější překážky.

00:20:50 Ale když vydrží a je při svém putování vytrvalý,

00:20:55 i díky modlitbě a každodenní meditaci,

00:20:59 tak zjistí, že se setkává s Bohem.

00:21:06 Protože mé srdce, mé tělo,

00:21:09 je jako chrám Ducha svatého místem Boha.

00:21:17 -Pouť, ze staročeského "pút“, praslovanského "pont“

00:21:21 nebo staroindického "panthás“, tedy "cesta“,

00:21:24 je cesta za účelem návštěvy určitého poutního místa,

00:21:28 které má náboženský význam.

00:21:30 Ale je to i putování do vlastního nitra,

00:21:33 aby se člověk sešel s Bohem, s Kristem.

00:21:36 V symbolickém smyslu je tedy pouť zároveň

00:21:39 iniciačním aktem a úkonem odevzdání.

00:21:42 Pouť tak křesťané často podnikali

00:21:44 jako pokání za hřích, v touze po očištění a posvěcení.

00:21:48 Ve středověku se křesťanská pouť stává zážitkem víry,

00:21:52 cesta na poutní místa

00:21:53 je často dlouhá, namáhavá a nebezpečná.

00:22:04 -Umbrie je významnou zemí světců.

00:22:06 A kdo jsou svatí?

00:22:08 Jsou to ti, co nás učí, že jsme tím, co milujeme.

00:22:12 Svatí milovali Boha, milovali Krista, milovali život

00:22:15 podobně jako štafetisti, v běhu, v obětování vůči druhým,

00:22:19 s nebem stále na očích.

00:22:21 Co jiného by měl být život než běh do nebe?

00:22:24 Je to Bůh, kdo rozdává role, ale my mu pomáháme,

00:22:28 protože Bůh nás bez nás nespasí.

00:22:31 -Hovořil don Danilo Innocenzi, italský kněz.

00:22:39 Tradice zázraku a kult jeho posvátných relikvií

00:22:42 žije především v obou městech se zázrakem spojených:

00:22:46 v Bolseně a Orvietu.

00:22:48 Svátek Božího těla je v obou městech

00:22:50 největší slavností roku a právě při ní se všichni obyvatelé

00:22:54 identifikují se svou městskou obcí,

00:22:57 demonstrují hrdost

00:22:58 na historické tradice a svůj patriotismus.

00:23:01 Hlavní slavnosti předchází vigilie, tedy oslava v předvečer svátku,

00:23:06 jejíž náplní je slavnostní průvod orvietských

00:23:10 žen a dívek a tradiční soutěž praporečníků v obratném zacházení

00:23:14 s praporci a korouhvemi.

00:23:17 Na místě oslav Corpus Domini s papežem Františkem

00:23:20 hovoří Richard Čemus, kněz a jezuita.

00:23:24 -Právě jsme prožili jedinečnou událost,

00:23:27 Boží tělo s papežem Františkem v Římě.

00:23:35 Tento papež brzy po nástupu na Petrův stolec prohlásil,

00:23:39 že Ježíš nespasil svět

00:23:42 nějakými sebevznešenějšími myšlenkami,

00:23:45 ideály a úvahami, ale svým tělem.

00:23:52 A to je něco, co si stále musíme připomínat,

00:23:55 že i naše tělo bylo stvořeno proto, aby mělo jednou podíl

00:24:01 na blaženém životě nás všech s Bohem.

00:24:06 A Ježíš nemohl uctít lidské tělo víc než tím, že ho na sebe vzal.

00:24:17 Že právě naše země, jak se zdá,

00:24:21 mají historicky značný podíl na tomto svátku,

00:24:26 je poukazem na to, že my tyto skutečnosti

00:24:31 máme jaksi v krvi, v těle, mase a krvi.

00:24:38 A musíme si uchovat tuto řekl bych tělesnou víru,

00:24:43 protože jak říká stará teologická výpověď:

00:24:49 Co nebylo Bohem přijato, nebylo spaseno.

00:24:57 Apoštol Pavel v Listu Filipským:

00:25:00 “Nemyslím, že bych již byl

00:25:02 u cíle anebo již dosáhl dokonalosti;

00:25:05 běžím však, abych se jí zmocnil,

00:25:07 protože mne se zmocnil Kristus Ježíš.

00:25:10 Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle;

00:25:14 jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu,

00:25:18 co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu,

00:25:23 jíž je Boží povolání v Ježíši Kristu.”

00:25:29 Skryté titulky: Hana Svanovská, Česká televize 2014

0 hlasů

Štafetový běh po stopách českého kněze Petra k 750. výročí jeho cesty z Prahy do Říma a ustanovení křesťanského svátku Božího těla. Režie J. K. Studničková a O. M. Schmidt

Corpus Domini – svátek Božího Těla se slaví po celém světě vždy devět týdnů po velikonočních svátcích. Jeho tradice je spojena se zázrakem, který se udál ve 13. století v italské Bolseně při cestě pražského kněze Petra do Říma. Na počest tohoto zázraku byl v nedalekém Orvietě roku 1264 papežskou bulou ustanoven jeden z největších římskokatolických svátků. Proto se na památku této události vydává na trasu deseti etap štafeta dvanácti amatérských běžců. Společně s nimi se po stopách 750 let staré poutě kněze Petra letos vydal i salesián Pavel Čáp.

Režie: Jana Kristina Studničková a Otakáro Maria Schmidt