Parta jihočeských dobrodruhů připomněla slavné plavby (2005). Režie J. Bařinka
00:00:25 On neudělal nic.
00:00:28 Jestli vypil nějaké pivo, to u Bohuše nehrálo roli.
00:00:31 Jel dobře, všechno bylo v pořádku.
00:00:35 Zavinila to skutečnost, že se tam 20 let neplulo.
00:00:38 Jestli říká někdo něco jiného, tak tomu nerozumí,
00:00:41 nebo u toho nikdy nebyl.
00:00:43 Podívejte se na ten film, který o tom natočili.
00:00:48 Teď je to trochu nebezpečné, viďte?
00:00:50 Myslíte, že projedem?
00:00:51 Určitě.
00:00:53 Ono to není legrace.
00:00:55 Kterou dírkou pojedeme?
00:00:58 Tou levou.
00:01:00 A to je která? Ta úzká?
00:01:02 Ano.
00:01:04 Já bych to vzala tou širší.
00:01:21 To je dobré všechno.
00:01:24 A už jsme v háji.
00:01:28 Pan Bohumil Sypal dostal v r. 1966 nabídku z televize,
00:01:33 aby splavil do Rožmberka 1 tabuli.
00:01:39 Tak si na to pozval kamarády a tabuli splavili.
00:01:45 A tak na to dostali chuť.
00:01:49 Téhož roku mě navštívil s tím, že by rád se svou partou vorařů
00:01:57 splavili pramen.
00:02:00 Ale bylo třeba sehnat peníze.
00:02:08 Můj bývalý spolužák se stal náměstkem ministra lesů, Kaliny.
00:02:13 Ten na to sehnal 10 000 Kč pro pražskou televizi
00:02:18 15 000 Kč vorařům.
00:02:32 Tehdy tady dělal ředitele M. Landa.
00:02:40 Jeho napadlo, že by se to v rámci výzkumného
00:02:43 úkolu dopravy v lesnictví mohlo zfilmovat.
00:02:47 Sehnal sponzory i poslední voraře a podařilo se mu to realizovat.
00:02:53 Pan Sypal měl všude bratry.
00:02:56 Stačilo když přiběhl s lahví a se všemi byl najednou kamarád.
00:03:04 Bohouš měl plno kamarádů.
00:03:08 Vzal jen ty, s nimiž se nejvíce znal
00:03:12 a s nimiž se nejvíce stýkal.
00:03:20 Dodnes je vidím před sebou. Byli to moc zajímaví chlapi.
00:03:24 Hlavně Bohouš Sýpal, kterému tenkrát bylo 69 let.
00:03:27 Bývalý vrátný, určitě víc než námořní kapitán.
00:03:32 J. Musil, 60 let, plavec.
00:03:36 T. Sypal, 60 let, bývalý vrátný.
00:03:40 J. Srnec, 56 let, plavec.
00:03:44 V. Mleziva, 65, bývalý vrátný.
00:03:48 F. Sypal, 62 let, plavec.
00:03:54 Pane Sypale, jak se dělá takový vor?
00:03:59 Přivezli jsme z lesa kulatinu, změřili, nařezali, proděrovali.
00:04:13 Pak jsme klády naházeli do vody a dělali 1 tabulku za druhou.
00:04:23 Každou kládu, kterou spustili do vody,
00:04:27 doprovodili slovy: "Tak s Pánem Bohem."
00:04:30 Na vodě pomocí tzv. štiftlíků, což byla bydla s bodci,
00:04:36 se srovnávaly klády v tabule.
00:04:39 Tabule byly proděravělé tzv. vorařským nebozezem.
00:04:45 A svazovaly se houžvemi.
00:04:50 Tabulí bylo celkem 6.
00:04:58 Když se daly tabule dohromady, vytvořily tzv. pramen,
00:05:02 který nakonec měřil 120 m a obsahoval 130 m3 dřeva.
00:05:10 Každý vor byl svým způsobem umělecké dílo.
00:05:18 Na žádném voru nenajdete ani 1 kovový předmět.
00:05:23 Toto je model voru z r. 1971.
00:05:28 Aby si mohli na voru vařit, měli tam i ohniště.
00:05:34 Později se už plavily dodavatelům různé výřezy ze dřeva,
00:05:39 které se plavily do Prahy, či do Budějovic.
00:05:44 Během cesty se dřevo nakládalo a vykládalo.
00:05:46 Výjimkou nebyla ani živá zvěř, obilí a sůl.
00:05:55 Neslavnějším období voroplavby na Vltavě byl přelom 19./20. st.
00:06:01 Tehdy se ročně přeplavilo asi 500 000 m3 dřeva.
00:06:07 Z toho značná část plula z Prahy do Německa.
00:06:12 Některé vory pluly až do Hamburku.
00:06:16 K 1. útlumu voroplavby došlo po 1. svět. válce.
00:06:21 Definitivní konec voroplavby nastal krátce po 2. svět. válce.
00:06:26 A to s výstavbou přehrad.
00:06:31 Poslední vor plul po Vltavě 12.9.1960
00:06:35 na rozestavěnou přehradu Orlík.
00:06:52 Začínalo to v 5 h ráno, kdy se zvedla stavidla,
00:06:57 elektrárna pustila vodu.
00:06:59 Bez té vody to nešlo, koryto bylo podstatně nižší.
00:07:04 Vždy jsme na tu vodu museli čekat.
00:07:07 V 5 h ráno se tedy začalo a v 19 h večer se voda zastavila.
00:07:16 9.7.1971 bude navždy zapsán v historických análech vorařů.
00:07:21 Ale bude to zápis poslední.
00:07:24 Víte, co bylo pro voraře rozhodující?
00:07:27 Až se zatopí bochník.
00:07:30 Bochník byl velký balvan, který byl na pravém břehu
00:07:33 proti vazišti.
00:07:35 Na vyplutí se přišlo podívat několik stovek diváků.
00:07:41 Mezi nimi asi 30-35 vorařů.
00:07:45 Ti přišli všichni svátečně odění a na poslední chvíli prosili,
00:07:50 aby je vzali s sebou aspoň jako cestující.
00:07:59 Tak tedy pár svých kamarádů vzal. Takže na vorech bylo asi 30 lidí.
00:08:04 Z toho 3 lidé z televize.
00:08:13 Toto je vrátný, který musí mít složeny zkoušky.
00:08:16 Ty trvaly 3 dny.
00:08:17 A vrátný musel znát všechno, protože nesl odpovědnost
00:08:22 za celý pramen.
00:08:24 Musel znát každého vrátného.
00:08:30 Kdyby vrátný na pramenu chyběl, okamžitě by se muselo zastavit
00:08:34 a přivázat vor ke břehu.
00:08:39 Toto je pacholčí veslo. Zadák není tak důležitý.
00:08:54 Bylo vždy místo, kde vzpomínali na utonulé
00:08:58 či zemřelé voraře.
00:09:02 Bylo to velmi zajímavé, proslovy vždy pronášel vrátný.
00:09:07 Byli to naši dědové, tátové a starší bratři,
00:09:11 kteří už dnes mezi námi nejsou.
00:09:15 Teď si zazpíváme písničku "Napij se bratříčku, napij."
00:09:22 PÍSNIČKA
00:09:24 Napij se bratříčku, napij, napij se zhluboka.
00:09:30 Kdo ví, jestli se sejdeme ode dneška do roka.
00:09:44 Pro veřejnost to byla velká událost.
00:09:47 Po celou dobu vázání vorů ve Vyšším Brodu
00:09:51 i během té krátké plavby byla všude velká spousta lidí.
00:09:57 Stáli podél břehů a na mostech a mávali nám.
00:10:20 Bylo zajímavé, že voraři toto nedělali 25 let.
00:10:26 Přitom nemluvili o ničem jiném než o vorařině.
00:10:29 A to nejen před námi, prostě pořád.
00:10:32 Nedozvěděl jsem se, co dělali těch 25 let.
00:10:37 Vypadali, jako by včera opustili 1 vor
00:10:39 a dnes nastoupili na druhý.
00:10:43 1 tabule uvázla.
00:10:49 Chlapci shazují část nákladu.
00:10:53 Je to obtížnější a nebezpečnější, než se může na 1. pohled zdát.
00:10:59 Ale dostat zpátky náklad na vor, až se celý pramen pohne,
00:11:03 bude ještě obtížnější.
00:11:05 Na horším místě se nám to stát nemohlo.
00:11:08 Dravý proud a před námi obávaná překážka.
00:11:10 Provizorní lávka, kterou si zde postavila papírna
00:11:13 ve Větřní.
00:11:17 Jednalo se s papírnou, aby se lávka odstranila,
00:11:21 protože představovala velké nebezpečí.
00:11:24 Dokonce televize sehnala pomoc vojáků,
00:11:27 kteří ho měli v rámci výcviku zbourat a pak zase postavit.
00:11:32 Nakonec ale k dohodě nedošlo.
00:11:35 Všichni se teď krčíme ke kládám a toužebně si přejeme,
00:11:39 aby se plavci trefili 1 tabulí mezi oba pilíře.
00:11:45 Odpor je minimální, riziko maximální,
00:11:47 tak nám držte palce.
00:11:57 To bylo opravdu o milimetry.
00:12:02 V tom jásání sotva pozorujeme, že ztrácíme z nákladu
00:12:04 2 špatně upevněné klády.
00:12:07 Zachytily se o pilíř.
00:12:09 Ve srovnání s tím, co jsme zrovna prožili,
00:12:12 je to ale úplná maličkost.
00:12:26 Český Krumlov je vzhůru.
00:12:29 Kdybychom však tušili, co nás na jeho 2. konci čeká,
00:12:34 snad bychom raději vor přes něj přenesli.
00:12:39 A teď pozor. Za chvíli se to stane.
00:12:41 Máte poslední možnost vidět náš 6 vorový pramen celý.
00:12:48 Z vody trčela část traverzy, která tam předtím nebyla.
00:12:52 Dělali všechno možné, aby se tomu vyhnuli,
00:12:55 a to se jim i podařilo.
00:12:57 Ale už se nepodařilo vrátit vor zpátky,
00:13:01 takže obrovskou silou narazil do skály.
00:13:06 A pak se stala spousta věcí.
00:13:08 Za prvé nám došel film, což se v nejdramatičtějších
00:13:10 situacích stává.
00:13:12 Za druhé nárazem na skálu byl do řeky smeten J. Dvořák.
00:13:16 Měl jsem strach, že se mu něco stalo.
00:13:19 Vždyť to byla hromada dříví.
00:13:22 Vor se najednou začal řítit na toho dědka,
00:13:26 ten zmizel pod vodou, vor narazil znovu prudce do skály,
00:13:30 odrazil se a děda vyplul.
00:13:32 Tak jsme mu rychle podávali ruce, ale on věděl,
00:13:35 co má dělat.
00:13:36 Otočil se a plaval ke skále.
00:13:41 Pak se vyšplhal nahoru a seděl tam jak pecka.
00:13:45 Když jsem ho viděl, tak mi spadl kámen ze srdce.
00:13:49 Když to do skály narazilo, klády se odrazily,
00:13:54 mně to podrazilo nohy a já spadl do vody.
00:13:59 Trochu jsem se namočil, utopil jsem hodinky a zapalovač.
00:14:05 Teď už to zase všechno funguje.
00:14:10 Do Rájova jsme nepřijeli.
00:14:15 Bylo to moc zajímavé.
00:14:19 Nikdy mě nenapadlo, že se to může stát.
00:14:21 Pramen předběhl vodu.
00:14:24 Klády pluly tak rychle, že voda najednou zůstala za námi.
00:14:28 A my jsme zůstali na mělčině.
00:14:31 Pramen se museli zbrzdit.
00:14:37 V Rájově vor přivázali, aby ho nevzala voda,
00:14:41 ač tam voda byla malá.
00:14:45 A šlo se do hospody.
00:14:48 Přivítání bylo stejné, jako když se vrátili naši hokejisté
00:14:54 z Nagana.
00:15:02 Bylo ohromné.
00:15:05 Každý se chtěl na voraře podívat.
00:15:12 Ti byli ale opravdu za ten den hodně zničení.
00:15:16 2. den jsme vypluli a už jsme se do žádné hospody
00:15:20 nedostali.
00:15:22 Protože jsme měli obrovské zpoždění.
00:15:26 Takže kdo neměl s sebou jídlo, hladověl.
00:15:32 Plulo se na Dívčí Kámen.
00:15:35 Tam už všichni čekali.
00:15:37 Pan režisér Podskalský, paní Bohdalová, paní Pospíšilová.
00:15:42 Celý štáb.
00:15:49 Režisér Podskalský připravoval estrádu,
00:15:52 která se měla vysílat z Týna nad Vltavou.
00:15:56 Podskaláci tam přijeli z Prahy a voraři přijeli z Vyššího Brodu.
00:16:01 Tam mělo dojít k tomu setkání, na tom to bylo založeno.
00:16:05 Podskalského napadlo, že by bylo vtipné,
00:16:08 kdyby s voraři připlula J. Bohdalová.
00:16:16 Těžko si představit další setkání J. Bohdalové s B. Sypalem.
00:16:20 Tady se totiž ještě vůbec neznali.
00:16:23 Dělá nám to starosti.
00:16:25 Ačkoli, jak komu.
00:16:40 Kdyby byly tehdy mobilní telefony, zastavil by se průtok
00:16:46 kvůli přestávce.
00:16:48 Jenže mobilní telefon nebyl, nebylo možno se nijak domluvit.
00:16:57 Pan Podsklaský chtěl toho ale co nejvíce natočit
00:17:00 právě na Dívčím Kameni.
00:17:07 Podle plánu se mělo dojet do Českých Budějovic,
00:17:11 kde se 4 tabule měly dát stranou.
00:17:15 A 2 tabule se převezou nákladními auty do Hluboké nad Vltavou.
00:17:21 Protože mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou byl úsek nesjízdný.
00:17:27 Předem to věděli.
00:17:29 Pak se mělo plout z Hluboké do Týna nad Vltavou,
00:17:37 kde se mělo být přesně ve 20.00 h,
00:17:41 kdy měl začít přenos estrády.
00:17:45 A J. Bohdalová měla připlout s plavci.
00:17:50 Tam se určitě 20 let neplulo.
00:17:55 Řeka přitom mění své koryto.
00:18:01 A J. Bohdalová se jich ptá:
00:18:03 "A kterou tou dírkou pojedeme?"
00:18:06 A pan vrátný říká: "Tou úzkou."
00:18:09 "Tou úzkou? Já myslela tou širokou."
00:18:12 "Kdepak, tou úzkou."
00:18:15 Kterou dírkou pojedeme?
00:18:17 Tou levou.
00:18:19 A to je která? Ta úzká?
00:18:21 Ano.
00:18:22 Já bych to vzala tou širší.
00:18:24 Šup a už jsme tam byli.
00:18:27 To není legrace.
00:18:38 Všechno je dobré.
00:18:39 A už jsme v háji.
00:18:41 V tu chvíli náraz a vor byl spíš na břehu.
00:18:50 To už paní Bohdalová prchala.
00:19:00 On jel dobře.
00:19:03 Ale voda tam zanesla kámen, který se dostal pod 2. vor,
00:19:09 tzv. slabák, a nadzvedl ho.
00:19:14 A to už vás nepustí.
00:19:18 To se zalomí a je katastrofa.
00:19:23 Ty klády se rozestoupí, chytí se vám mezi ně nohy
00:19:30 a všichni se utopí a sežerou je sumci.
00:19:35 Rozlomený vor se svázal a odpluly 2 vory místo jednoho.
00:19:46 Paní Bohdalová s paní Pospíšilovou seděly na tom 1. voru.
00:19:54 Paní Bohdalová měla stát.
00:20:00 Plán byl takový, že Jiřina s nimi připluje,
00:20:03 že před Týnem nad Vltavou bude vor připravený 19.45 k odplutí
00:20:10 a ve 20.00 h do Týnu připluje.
00:20:14 A Jiřina začne estrádu.
00:20:16 Všechno bylo ale jinak.
00:20:19 Jiřina vše stručně vyprávěla a voraři tam pak přišli.
00:20:23 Bylo to krásné setkání podskaláků a vorařů.
00:20:41 Ještě jsme pluli pár km a pak přišel zákaz.
00:20:46 Už se do dověděla plavební správa.
00:20:51 Museli jsme okamžitě zastavit.
00:20:54 U Březí jsme zastavili a právě tam bylo místo,
00:20:59 o kterém odborníci tvrdili, že bychom se tam určitě rozsekali.
00:21:03 Ta řeka už prostě není splavná.
00:21:08 Máme k tomu velmi důkladnou fotodokumentaci.
00:21:12 Jsou tu jednotlivé fáze.
00:21:16 Vybírání stromků na houžve, vyrábění vesel, skládání vorů.
00:21:25 Celou dokumentaci o voroplavbě dělal můj předchůdce M. Landa.
00:21:41 Přistaneme v Březí, sotva v polovině plánované cesty.
00:21:48 Škoda.
00:21:57 Dověděli jsme se, že někde poblíž byla hospoda,
00:22:03 kde starý hospodský pravidelně chodil na most s košíkem
00:22:11 plným buřtů, chleba a piva.
00:22:15 Voraři jezdili pravidelně jako hodinky.
00:22:19 Takže vždy v příslušnou hodinu spustil koš z mostu dolů,
00:22:24 voraři si vzali, co chtěli.
00:22:28 A do košíku mu dali za to peníze.
00:22:33 To jsme chtěli natočit.
00:22:35 On tam čekal, ale my jsme tam nikdy nedopluli.
00:22:42 Skryté titulky: K. Staškivová, Česká televize, 2005
V pátek 9. července 1971 se na Vltavě začala objevovat plavidla, jaká tam už řadu let nikdo neviděl. Parta nadšenců se pokusila naposledy připomenout, jaké to bylo, když voraři z šumavských hvozdů po staletí sváželi dřevo až ku Praze. Výprava měla trvat tři dny a měla posloužit Lesnickému a mysliveckému muzeu v Hluboké, které chtělo zdokumentovat veškeré detaily zaniklého řemesla. Jádro expedičního týmu bylo složeno z pamětníků vltavské voroplavby v čele s Bohumilem Sypalem. Skupinu „kmetů“ pak doplnili členové pražského spolku Vltavan a lidé z muzea. Expedice vyrazila z Vyššího Brodu a svou pouť vory předčasně ukončily na starém pozděradském jezu.