Mladí novináři se na jaře 1968 vydali napříč Evropou (2005). Režie J. Bělohlavý
00:00:28 Touha dostat se ven pronikala každým až do morku kostí.
00:00:34 Svět byl pro nás zavřený a my jsme po něm strašně toužili.
00:00:55 Expedice byl nápad shůry.
00:00:58 Chystal se zrovna festival mládeže v Sofii.
00:01:04 Známá jsou jeho hesla: "Spojme se!" a "Pojďme spolu řešit svět".
00:01:12 Přímo se nabízelo spojit tuto akci s tím,
00:01:17 po čem jsme tak toužili.
00:01:21 Byl tady zrovna kolega z Berlína, kterého jsem odprovázel na letiště.
00:01:25 Tam jsem viděl blikající autíčko na stojánku s nápisem "Follow me".
00:01:34 Okamžitě se zrodila myšlenka, s níž jsem běžel do redakce.
00:01:41 To byla příležitost, kterou jsme nesměli propásnout.
00:01:48 Z každé země, kterou jsme chtěli projíždět,
00:01:51 tzn. Francie, Belgie, Lucembursko, Západní Německo, Polsko, Ukrajina,
00:02:00 jsme chtěli přivézt 2 mladé lidi.
00:02:04 Chtěli jsme je vzít do autobusu a přivézt na festival mládeže.
00:02:08 Byli jsme jen šílenci, kteří hrozně chtěli.
00:02:11 To byla celá naše příprava.
00:02:13 Podle toho to i vypadalo.
00:02:16 Každý přinesl, co zrovna našel doma.
00:02:19 Možná bych ještě našel mapu ze školního atlasu,
00:02:22 do níž jsme si tužkou zakreslili trasu expedice.
00:02:27 Tehdy nás napadla 50. rovnoběžka.
00:02:32 50. rovnoběžka začínala v francouzském Dieppe
00:02:40 a končila v Kyjevě.
00:02:45 Museli jsme někde získat peníze.
00:02:54 Takže jsme se domluvili s kolegy z TV a z Mladého Světa.
00:03:07 S většinou účastníků jsme se dlouho znali.
00:03:13 Ať už šlo o lidi z TV nebo z rozhlasu.
00:03:21 Myšlenka se nám moc líbila, už jen proto, že byl r. 1968.
00:03:26 Doufali jsme, že přivezeme zajímavý materiál.
00:03:33 V Karose Vysoké Mýto se nám podařilo získat vedení.
00:03:43 Ti nám zapůjčili rotel, což byla tehdy senzace i na Západě.
00:03:57 Díky tomu byla expedice levnější i mobilnější.
00:04:07 Úžasný pocit se ve vás vzbudí v okamžiku,
00:04:15 kdy se zvedne hraniční závora a vy se dáte do pohybu.
00:04:33 Najednou vidíte vlídné lidi za pulty,
00:04:37 ochotný personál v restauracích.
00:04:40 Vidíte něco, co jste dosud nezažili.
00:04:45 Najednou jsme začali poznávat svět, který jsme znali
00:04:51 ze satirického Dikobrazu, kde imperialista s cylindrem
00:04:57 a americkou košilí těžkou botou drtí dělníkovi hrdlo.
00:05:07 A my jsme přijeli do jiného světa, světa, který jsme vůbec neznali.
00:05:17 Lidé z televize, z novin, rozhlasu, všichni si dělali svoje.
00:05:21 Večer jsme se ale všichni sešli u autobusu na večeři.
00:05:25 Přespali jsme a ráno se zase všichni rozešli.
00:05:47 Měli jsme stanovený přesný časový harmonogram.
00:05:52 V kterých městech a jak dlouho v nich budeme.
00:05:56 Tomu si přizpůsobili novináři svůj časový plán.
00:06:03 Kromě autobusu a rotelu jsme měli i 4 auta.
00:06:07 Pracovníci rozhlasu měli Tatru 603 a my ostatní jsme měli 3 Škody 100.
00:06:15 Každý si jezdil, kam potřeboval.
00:06:19 My jsme byli s O. Nucem a J. Klokočníkem takový mini tým.
00:06:22 Dost jsme si rozuměli.
00:06:24 Měl jsem s sebou jen Bolexe se 4-5 objektivy
00:06:28 bez možnosti točit synchronně.
00:06:36 Nebyli jsme vázáni na obraz.
00:06:40 Chtěli jsme vysílat mikrofórum z cest.
00:06:44 T. Tomka měl např. za úkol obstarat v každé štaci gramofonové desky,
00:06:50 které tam byly zrovna populární.
00:06:56 Naším úkolem bylo cestou posbírat nějakou hudbu,
00:07:01 protože jsme měli 1 hodinu přímého přenosu.
00:07:08 A vyrobit 1 hodinu přímého přenosu jen tak na koleně
00:07:11 znamená spoustu práce.
00:07:14 Sesbírat, přinést, udělat, sestříhat a odvysílat.
00:07:20 ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ
00:07:22 Vyznávají revoluci, která je potlačena.
00:07:25 A zatím nenašli nikoho, kdo by ji potlačoval.
00:07:30 Tehdy Francií a Belgií zmítaly studentské nevole a protesty.
00:07:38 Čas od času jsme se jich také zúčastňovali.
00:07:42 ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ
00:07:44 Zažila jsem bouřlivé projevy žádající zastoupení
00:07:46 v univerzitní radě.
00:07:48 A námitky, že v kapitalismu nemůže existovat
00:07:51 ani dobrá univerzita, natož dobrá rada.
00:07:56 Mládež a studenty na Západě příliš tehdejší Československo
00:08:03 nezajímalo.
00:08:07 Byly pro ně mnohem důležitější jejich vlastní problémy.
00:08:13 O ty naše se neměli čas starat.
00:08:18 Mikrofórum bylo velmi populární.
00:08:23 Jednalo se o 2hodinové rozhlasové vysílání pro mládež.
00:08:30 Tehdy se nám podařilo prosadit, že mládež má dostat moderní hudbu.
00:08:40 Měli jsme oprávnění vysílat současnou západní hudbu
00:08:50 téměř bez omezení.
00:08:54 A vysílalo se živě.
00:08:56 ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ
00:08:58 Dnešní pořad jsme vám vysílali v Arassu,
00:09:00 přestože jsme ho natáčeli v Amiensu
00:09:03 Tedy v městě 60 km západně od Arassu.
00:09:06 Zatímco jsme se v autobuse snažili vybudovat polní studio
00:09:10 a smontovat všechny dnešní příspěvky dohromady,
00:09:14 vyštvali jsme do ulic našeho řidiče M. Šacha a redaktora J. Kříže.
00:09:22 1. část byla hudební.
00:09:25 Mezi písně jsme vkládali komentáře o nejrůznějších poznatcích
00:09:29 získaných na cestách.
00:09:36 ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ
00:09:38 Sebrané zpěvy 50. rovnoběžky vysílá Mikrofórum přímým přenosem
00:09:40 z rádia Laxamberg.
00:09:54 Byl to pro nás velký svátek, že jsme mohli vysílat
00:09:57 z rádia Laxamberg.
00:09:59 Tam jsme vysílali živě. Jinak jsme vysílali z pošt.
00:10:06 Vysílalo se pomocí drátů z jednotlivých pošt,
00:10:09 což na Západě nebyl tehdy žádný velký problém.
00:10:13 Na každé poště trčely ze zdi 2 dráty.
00:10:19 Na 1 bylo napsáno "do Prahy", to tom 2. "z Prahy".
00:10:23 K tomu jsme se připojili, zatočil jsem klikou od telefonu
00:10:27 a ozvalo se: "Galerie Praha."
00:10:36 Bydlet v rotelu byl sám o sobě zážitek.
00:10:41 Podle chodidel se poznalo, kdo kde spí.
00:10:48 Nejhorší pro měl byl rotel, kde bylo asi 24 rakví.
00:10:54 Sice s okénky, narozdíl od skutečných rakví.
00:10:57 Ale nebylo to pro mě moc příjemné.
00:11:00 Bylo to příliš stísněné. Otvor byl o velikosti 60x60 cm.
00:11:04 Normální rakev se zaklapne.
00:11:07 Ale tam jste se museli vsoukat jako žížala.
00:11:13 Zažili jsme spoustu legrace.
00:11:16 Jídlo byl zážitek sám o sobě.
00:11:21 Čím víc konzerv smícháš, tím univerzálnější jídlo dostaneš.
00:11:29 Když jsme obsah našich konzerv vsypali do ešusu,
00:11:34 vždy z toho vzniklo něco jako rajská omáčka.
00:11:41 V Belgii jsme byli pozváni do sklepů plných šampaňského.
00:11:47 Ale předtím jsme pracovali a měli jsme tedy hlad.
00:11:51 Tak jsme chtěli něco sníst, ale už jsme nic neměli.
00:11:55 Kolegové z TV tam měli poslední vepřovou konzervu,
00:11:59 kterou si na plynovém vařiči ohřívali.
00:12:03 Kolega Kříž, který si zrovna hrál s balonem,
00:12:05 řekl: "Koukejte, jak vám to sestřelím."
00:12:07 A opravdu se mu to povedlo.
00:12:09 Kolegové na nás byli naštvaní, ale my jsme to vepřové z trávy
00:12:13 vyjedli.
00:12:17 Přívěs, v němž se spalo, měl vysouvací střední část,
00:12:20 kde byly záchodky.
00:12:22 Řidičům se nikdy nechtělo záchodky vynášet.
00:12:28 Byl pro nás problém se ráno vymočit.
00:12:35 Záchod nikde nebyl a my třeba spali zrovna na náměstí.
00:12:44 Tak jsme museli ráno běžet do nějaké vinárničky,
00:12:50 koupit alespoň žvýkačku a odskočit si.
00:13:00 Někdy jsme chodili tajně do parku.
00:13:19 Původně jsme chtěli do Sofie přivézt 2 mladé lidi z Francie,
00:13:23 2 z Belgie, z Německa, z Polska.
00:13:34 Předpokládali jsme velký zájem našich médií.
00:13:41 Ale vzhledem k událostem v červenci a srpnu r. 1968 byly
00:13:49 zajímavější a důležitější témata než naše expedice.
00:14:04 Projeli jsme 1. část v době, kdy se u nás něco dělo.
00:14:08 A my jsme nevěděli, co.
00:14:11 Neznali jsme všechny politické souvislosti.
00:14:18 Na Ukrajině už na nás čekali jako na kontrarevolucionáře.
00:14:29 Na hranicích Polska a SSSR jsme stáli 2,5 dne
00:14:35 a čekali, jestli nás pustí dál.
00:14:39 Pak přijel příslušník StB a řekl,
00:14:45 že nás bude doprovázet celou cestu.
00:14:50 Řekl nám, co všechno nesmíme.
00:14:53 Nesměli jsme točit.
00:14:56 2. část expedice není obrazově zachycena,
00:15:04 protože už byly velké problémy ve Východním bloku.
00:15:14 Byli jsme černé ovce.
00:15:22 A že jsme měli kameru a mikrofon, bylo to pro nás ještě horší.
00:15:30 V SSSR na každém 20 km stála Volha.
00:15:36 Vždy za námi 1 jela, co 20 km se střídaly.
00:15:42 Byli jsme celou cestu sledováni.
00:15:46 Jednou jsme si zajeli do 1 vesnice, najíst se a napít.
00:15:50 A způsobili jsme tak v jejich organizaci velký zmatek.
00:15:58 S D. Macháčkem jsme šli na pivko do restaurace ve Lvově.
00:16:03 Šli jsme pěšky.
00:16:09 Měli jsme na sobě odznaky s nápisem "Follow me".
00:16:17 U stolu kousek od nás seděli sovětští majoři, mladí kluci.
00:16:27 Ti se nás vyptávali, co jsme zač a kam jedeme.
00:16:33 Tak jsme jim připnuli naše odznaky, oni si k nám přisedli.
00:16:40 Trochu jsme spolu popili a pak nám navrhli,
00:16:43 že nám něco ukážou.
00:16:47 Odvezli nás asi 15 km za Lvov do tábora,
00:16:54 kde byla připravena tanková divize s bílými pruhy.
00:17:02 Ty tanky jsme pak viděli za měsíc u nás.
00:17:05 Ptali jsme se tehdy, co to je.
00:17:07 Řekli nám, že jde o velké cvičení.
00:17:13 Byl to pro nás silný zážitek.
00:17:28 Když jsme přijeli do Bulharska na festival,
00:17:33 dozvěděli jsme se, že místní důstojníci dostávají
00:17:37 české slovníčky a učí se češtinu.
00:17:42 Tehdy jsme si říkali, jak by se k nám dostali Bulhaři?
00:17:48 A opravdu se dostali.
00:17:58 V červenci byla politická situace tak vyhrocená,
00:18:04 že jsme ani nevěděli, zda přijedeme ještě
00:18:07 do svobodného Československa, nebo do sovětské gubernie.
00:18:12 Jak to dopadlo, všichni víme.
00:18:28 Poprvé jsme zažili takovou zvláštní věc.
00:18:36 Sledujete třeba přistávání raketoplánu nebo zemětřesení v Peru
00:18:46 a najednou se pídíte po událostech z vaší vlastní země.
00:18:53 Jakmile jsme viděli auto s českou SPZ,
00:18:58 vyptávali jsme se, co je u nás nového.
00:19:03 Jel jsem dál, na festival do Sofie.
00:19:11 Zažil jsem tam i okupaci, a to už bylo hodně smutné.
00:19:22 Měl jsem s sebou všechny filmy, kamery, stativy, lampy.
00:19:31 Vše jsem měl v autě, na němž byl nápis "Follow me".
00:19:34 Což bylo velmi nápadné.
00:19:38 Zpět jsem se vracel přes Šumavu, kde dobře znám vedlejší cesty.
00:19:45 Všichni mě varovali, abych si materiály někde schoval.
00:19:55 Podařilo se mi to projet i s tím natočeným materiálem.
00:20:11 Všechno, co se odvysílalo z cest,
00:20:13 se tady mělo archivovat.
00:20:19 Přijeli jsme do Prahy asi týden před 21.8.
00:20:25 Všechny materiály jsem uložil tady do skříňky
00:20:29 a šel si odpočinout.
00:20:31 Když jsem se k tomu dostal zpátky, tak už nic neexistovalo.
00:20:39 Jednu ze svých clon jsem našel v popelnici.
00:20:42 Pásky byly rozházeny po celé naší místnosti.
00:20:46 Co se dalo zachránit, jsme zachránili.
00:20:48 Ale moc toho nebylo.
00:20:58 Napadlo mě často, co by řekla doba,
00:21:02 kdybychom přišli s takovým nápadem dnes.
00:21:04 Pokud znám poměry v médiích, tak si myslím,
00:21:11 že taková snaha o spolupráci, už dnes neexistuje.
00:21:26 Dnes by se spousta lidí ptala, co za to.
00:21:30 Logicky.
00:21:33 Protože je taková doba a takový rytmus života.
00:21:39 Na 1 náměstí, které bylo tak čisté,
00:21:42 že by se z něj dalo jíst, jsme si každý koupili cigarety.
00:21:48 Krabičku z nich jsem si schoval.
00:21:51 Mám v ní schovaný lístek na tramvaj a odznak naší expedice.
00:22:07 To nám zbylo.
00:22:11 A dobře nám tak.
00:22:16 Skryté titulky: K. Staškivová, Česká televize, 2005
Cesta napříč osmi evropskými státy po padesáté rovnoběžce v době od 8. června do 28. července 1968 s cílem zúčastnit se zahájení Světového festivalu mládeže a studentstva v Sofii spojila poprvé v historii naší žurnalistiky několik nadšených mladých novinářů z Československého rozhlasu, Československé televize a redakce Mladé fronty. Symbolické putování po padesáté rovnoběžce mělo být kromě jiného jednou z akcí, které byly organizovány k blížícímu se 50. výročí vzniku Československa. Všechno pak ale bylo (díky okupaci Československa v srpnu téhož roku) úplně jinak. Díky uvolněné politické a společenské atmosféře na jaře roku 1968 mohli autoři projektu – redaktoři Pavel Tumlíř, Karel Mastný, Ota Nutz a Josef Kříž – prosadit také myšlenku vzájemného poznávání a přátelství mladých lidí ze států nejen východní, ale i západní Evropy. Cíle expedice byly vznešené, ale dnes již s úsměvem hlavní aktéři a organizátoři přiznávají, že si všechno vymysleli jen pro to, aby se dostali alespoň na několik dnů na Západ a cíl zavítat na Světový festival mládeže byl pouhou záminkou.
