Obchodní loď čekaly na její plavbě nejen kry, tajfun a 360 poledníků (2005). Režie J. Procházka
00:00:26 Vítkovice byly mým domovem.
00:00:31 Nalodil jsem se, jako mladý kluk ve 28 letech.
00:00:35 Dělali jsme cestu kolem světa,
00:00:37 daleké plavby do Kanady, USA, Argentiny, Chile...
00:00:41 Byl to můj domov.
00:00:44 V té době to byla naše největší a nejlepší loď.
00:00:58 Loď Vítkovice byla největší, byla dlouhá 209 metrů,
00:01:03 široká 27 metrů a od ponoru na stožár měla 45 metrů.
00:01:20 Tehdy se hledala jména podle výjimečných měst, oceláren atd.
00:01:25 Proto jsme měli Vítkovice, Třinec, Košice...
00:01:29 Byla to vlajková loď. Byla největší.
00:01:34 Ostatní socialistické státy takovou loď neměly.
00:01:39 S výjimkou pasažérských lodí.
00:01:43 Byli jsme první, kdo zahájil éru lodí pro masový náklad.
00:02:03 Na lodi Vítkovice jsem byl třikrát.
00:02:06 Nebyla mou oblíbenou, byla to spíše loď drsňáků.
00:02:10 Nebyla tak pohodlná jako novější lodě.
00:02:12 Byla to spartánská loď.
00:02:15 Mám na ni velice pěkné vzpomínky.
00:02:19 Na tehdejší dobu byla velice pěkně postavená,
00:02:22 byla moderní, uvezla až 40 tisíc tun nákladu.
00:02:26 Nebyla to žádná ořechová skořápka.
00:02:29 Na tehdejší dobu to bylo skutečně velké plavidlo.
00:02:31 V tehdejších zemích východního bloku neměli tak velkou námořní loď.
00:02:35 Ani v Sovětském svazu. Na to jsme byli hrdi.
00:02:43 Říkali jsme, že je to loď, která trampuje, dělala daleké plavby.
00:02:48 Měla nevýhodu, že u ní nebyla jistota, kdy se vylodíte.
00:02:51 Pluli jsme do Austrálie, do Číny, do Argentiny a znovu do Japonska...
00:02:57 Najednou jsme zjistili, že jsme na lodi 1,5 roku.
00:03:02 Nebyla možnost vylodit se.
00:03:05 Na lodi Vítkovice jste neměli jistotu, kdy se vrátíte domů.
00:03:11 Cesta kolem světa nebyla každodenní záležitostí.
00:03:16 Plavba na obchodních lodích záležela na náhodě.
00:03:19 Podle nákladu, podle zaměstnání lodi
00:03:22 se mohlo klidně stát, že se otočila kolem světa několikrát.
00:03:26 Faktem je, že jsme to vždy považovali za určitý symbol.
00:03:42 V roce 1974 jsem vyjel na cestu kolem světa.
00:03:50 Byla to cesta s uhlím.
00:03:52 Nakládali jsme ho ve Svinovišti a vezli přes Panamu do Japonska.
00:03:58 Z Jokohamy dále do Newcastlu, spodem do Kapského Města
00:04:07 a odtud do Anglie, do New Porthu.
00:04:13 V posádce bylo 46 lidí, což je možno spočítat na fotografii.
00:04:19 Měli jsme tehdy uděláno takové tablo.
00:04:22 Byl jsem ve funkci 2. palubního důstojníka.
00:04:31 Loď Vítkovice byla velká, měla výhodu, že se houpala.
00:04:35 Když hodíte do moře krabičku sirek, lítá to.
00:04:38 Když tam hodíte něco většího, houpe se to pomalu.
00:04:43 Loď Vítkovice se houpala,
00:04:45 ale protože byla velká, pomalu se vracela.
00:04:49 Záleželo také na tom, odkud šly vlny.
00:04:54 Pokud šla osmimetrová vlna zepředu, loď šla osm metrů nahoru.
00:04:59 Při bouři loď vjela do velké vlny a nebyla vidět.
00:05:05 Strach na moři? Povím vám o tom.
00:05:10 Loď Vítkovice měla přízvisko "loď hrůzy".
00:05:14 Byla totiž předčasně spuštěna na vodu.
00:05:17 Nebyla zcela dostavěna. Nastaly deformace vzpěr a traverz.
00:05:22 Dodatečně byla dodělávána.
00:05:27 Na moři při bouři pracovala, prohýbala se na vlnách.
00:05:32 Slabší povahy strach měly.
00:05:39 Jestli to bylo nebezpečné? I tady vás klidně může přejet auto.
00:05:47 Zažil jsem, že jsme vjeli do moře
00:05:50 a jeli jsme jako ponorka do vlny a 18 metrový stožár nebyl vidět.
00:05:57 Zažil jsem spoustu bouřek. Největší asi v Grónsku.
00:06:00 Byly tam 70 metrů dlouhé vlny, na výšku měly 12 metrů.
00:06:05 Otočili jsme se, jeli jsme od Davisova zálivu,
00:06:10 sfouklo nás to zpátky na Atlantik, ráno v 8 hodin jsme se obrátili
00:06:15 a 2,5 dne jsme jeli zpět na místo, kde nás to otočilo.
00:06:20 Měli jsme problémy. Dvojité vidění, bolest žaludku...
00:06:27 Můžete tam přijít o život poměrně často.
00:06:32 Jednou nás spláchla vlna z paluby sedm lidí.
00:06:36 Naštěstí nikdo nešel přes palubu.
00:06:38 Byli jsme z toho všichni asi 14 dnů nemocní.
00:06:43 Několik úrazů, zlomené nohy, vnitřní zranění atd.
00:06:53 Provoz na lodi se odehrává ve dvou režimech.
00:06:59 Denní údržbářská směna pracuje v běžném režimu od 8:00 do 12:00
00:07:03 a od 13:00 do cca 17:00, kdy je večeře.
00:07:08 Dále je tam režim strážní služby,
00:07:11 ve kterém se střídají strojní důstojníci a palubní důstojníci.
00:07:16 Loď musí být zabezpečená 24 hodin denně.
00:07:19 Slouží se ve čtyřhodinových službách, tzv. lachtách.
00:07:24 Má to svůj pravidelný rituál.
00:07:27 První palubní důstojník slouží od 4:00 do 8:00 a od 16:00 do 20:00.
00:07:32 Druhý palubní důstojník jezdí tzv. psí lachty.
00:07:36 Od 0:00 do 4:00 a od 12:00 do 16:00.
00:07:41 Třetí palubní důstojník - nejmladší, s nejmenšími zkušenostmi.
00:07:46 Ten jezdí od 8:00 do 12:00 a od 20:00 do 24:00.
00:07:53 Spolu s důstojníky se na těchto službách střídají strážní námořníci.
00:07:58 Obdobné je to ve strojovně. Provoz lodi je pokrytý po celých 24 h.
00:08:04 Na prvním místě je práce a služba na lodi.
00:08:07 Loď doveze zboží, nebo pro nějaké jede.
00:08:12 Loď zakotví, přistaví ke břehu, zajistí se vykládka a služba.
00:08:22 Na prvním místě jsou povinnosti, oprava lodi atd.
00:08:29 Určitě byli mezi posádkou lidé, kteří byli pověřeni StB.
00:08:35 O tom, kteří to byli, kapitán nikdy nevěděl.
00:08:40 Tušili jsme, kdo to může být, třeba zůstal déle v jídelně
00:08:45 a poslouchal, co jsme si vyprávěli.
00:08:50 Potom jsme si říkali, že to asi bude on,
00:08:56 tak si musíme dát trošku pozor, co vyprávíme,
00:09:00 protože pak se to hned objevilo v Praze.
00:09:16 Na cestě kolem světa jsme většinou moc času neměli.
00:09:21 Průjezd Panamským průplavem, 1/2 čekání na rejdě.
00:09:27 1/2 dne jsme čekali ve dvojměstí Kryštof Kolumbus.
00:09:35 Tak jsme měli takovou uspěchanou vycházku po městě.
00:09:40 Průplav kanálem je vždy zajímavý. Jsou to zajímavé scenérie.
00:10:08 Plavba trvala 40 dní, rozhodli jsme se tu dobu si zkrátit.
00:10:14 Běhali jsme na lodi kolem paluby. Přihlásilo se nás asi deset.
00:10:21 Vyhlásili jsme soutěž, že musíme uběhnout 100 km.
00:10:25 Denně jsme běhali 10 koleček. Kolečko kolem paluby bylo 250 m.
00:10:32 Horší to bylo při špatném počasí, loď se houpala, ale běhali jsme.
00:10:40 Stalo se, že z 1 strany šly vlny, museli jsme jít běhat na 2. stranu.
00:10:46 Do Japonska se nám povedlo těch 100 km uběhnout.
00:11:07 Přes Panamský průplav do Japonska. Vykládalo se v přístavu Kawasaki.
00:11:15 Další část nákladu se vykládala v přístavu Fukuyama.
00:11:25 V přístavech se někdy stálo 14 dní i 3 týdny.
00:11:30 Někdy se ale za jednu noc naložilo a mohlo se odplout.
00:11:34 Když bylo v přístavu více času, byl jsem znám jako cestovatel.
00:11:38 Po noční 16 hodinové službě jsem měl 32 hodin volno,
00:11:45 odešel jsem z lodi a vrátil jsem se až na další službu.
00:11:55 Není pravidlem, že má námořník v každém přístavu ženskou.
00:12:00 Zapadnout do baru, domluvit si to na noc a platit love drinky
00:12:06 byly tzv. daně z blbosti.
00:12:09 Byli ale svobodní kluci, kteří toho využívali.
00:12:14 Řekl bych, že 60 % je člověk na lodi a 40 % je doma.
00:12:20 Manželský život někde vezme za své, jinde ne.
00:12:28 V jednom kanadském přístavu na severu
00:12:34 se zamiloval do Eskymačky a chtěl si ji vzít.
00:12:37 Celou dobu postoje chodíval na noc k ní, ráno zase do práce.
00:12:41 Když odplouvali, byly Eskymačky na břehu a svítily baterkami.
00:12:48 Kapitán měl pochopení a celou dobu houkal sirénou na pozdrav.
00:12:57 Námořníků, kteří byli věrní, je hodně málo.
00:13:00 - To jsem byl já.
00:13:03 On byl třeba výjimka, já ne. Přiznám se, že jsem nebyl výjimka.
00:13:29 Stará námořní tradice říká,
00:13:32 že námořník, který pluje poprvé přes rovník, musí být pokřtěn.
00:13:36 Za velikého halasu a troubení sirény přijde na loď Neptun s družinou
00:13:41 a křičí na můstek na kapitána, aby přišel na palubu a podal raport.
00:13:51 Hlášení o tom, kolik je ještě nekřtěných, aby je mohl pokřtít.
00:14:01 Kapitán Neptuna uvítá a předá mu listinu se jmény nepokřtěných.
00:14:09 Nejprve je námořník namazán barvami, sazemi, kolomazí atd.
00:14:14 To se pak těžko umývá. Pak ho holič oholí velkou břitvou.
00:14:22 Pak prolézá dlouhou rourou z plátna, kde se stříká mořskou vodou.
00:14:34 Když vyleze ven, je napůl mrtvý.
00:14:40 Je to velký rituál a je nebezpečný.
00:14:55 Nabádal jsem námořníky, aby se opili až po křtu, než před ním.
00:15:04 Pro mladé, kteří byli křtění, to bylo častokrát drsné.
00:15:13 Byla to ale pro ně vzpomínka na celý život.
00:15:17 Dostali certifikát o tom, že jsou námořníky, kteří propluli rovníkem.
00:15:24 Češi jako námořníci patřili k velice dobrým námořníkům.
00:15:28 Námořní pojišťovny, které sledovaly provoz námořní plavby,
00:15:32 vždy vysoce hodnotily velkou úroveň bezpečnosti naší námořní flotily.
00:15:36 Ve 45leté historii jsme měli jedinou totální ztrátu lodi.
00:15:42 Ta se ale obešla bez ztráty lidských životů.
00:15:47 Naše lodi byly vyhlášené tím, že byly bezpečné a spolehlivé.
00:15:53 Existovaly tam i pověry.
00:15:56 Když jsem byl na lodi poprvé,
00:15:59 nevěděl jsem, že se tam nesmí pískat.
00:16:02 Šel jsem po palubě a pískal jsem si.
00:16:06 Kapitán mi říkal, abych nepískal.
00:16:11 Ptal se mě, jestli nevím, že se na lodi pískat nesmí.
00:16:15 Nevěděl jsem proč.
00:16:16 Staří námořníci mi vysvětlili,
00:16:18 že pískot přivolává vítr a vítr přivolává bouři.
00:16:21 To je pověra, která se dodržuje dodnes.
00:16:25 Když jsme na lodi popíjeli pivo nebo panáky,
00:16:30 nesměli jsme si ťuknout sklem o sklo.
00:16:36 Museli jsme si ťuknout takto. Rukou o ruku.
00:16:41 Nesměl být slyšet cinkot. To byla další pověra.
00:16:44 Cinkot budí mrtvé duše námořníků, kteří se utopili.
00:16:49 To se dodržovalo na každé lodi.
00:16:56 Z Japonska jsme jeli do Newcastlu, loď byla vyložená.
00:17:01 Tam jsme naložili speciální uhlí, které jsme vezli do Anglie.
00:17:08 Byla tam obchodní stezka z Austrálie do Anglie.
00:17:14 Tuto cestu jsme zvládli za 4 měsíce.
00:17:20 Cesta pro nás byla výjimečná i z ekonomického důvodu.
00:17:28 Splnili jsme úkoly, které na nás byly kladeny.
00:17:33 Vítkovice i my jsme dostali nějaká vyznamenání.
00:17:38 Po stránce naší praxe to také byla výjimečná plavba.
00:17:42 Já jsem to pak ještě pětkrát zopakoval na jiných lodích.
00:17:46 Znal jsem to, jako bych se to učil někde ve škole.
00:17:51 Ale už od středověku je největší formou poznání praxe.
00:18:01 Měl jsem to štěstí,
00:18:03 že jsem byl na palubě Vítkovic při její poslední cestě.
00:18:07 Jeli jsme na Thajwan, loď šla po 22 letech plavby do šrotu.
00:18:13 Na Thajwanu jsme to všechno rozdali a rozloučili se s ní.
00:18:20 Vzal jsem si z lodi klíč a cedulku z kabiny, kde jsem 2 roky bydlel.
00:18:29 Je to takový suvenýr, talisman.
00:18:41 Původně se počítalo s tím, že se opraví
00:18:43 a že bude jezdit u Československé námořní plavby.
00:18:46 Náklady ale byly tak velké, že se to finančně nevyplatilo.
00:18:50 Proto se prodala, ale s podmínkou, že půjde na rozřezání.
00:18:57 Vidím to jako dnes.
00:19:00 Přestože byla 22 let stará, byla to dobrá, provozuschopná loď.
00:19:06 Posádka byla proti tomu, aby se prodala.
00:19:08 Bylo nám smutno. Zvláště těm, kteří na té lodi byli víckrát.
00:19:15 Dopluli jsme na Thajwan, loď se uvázala.
00:19:19 Na chodbách nás zůstalo asi 10 námořníků,
00:19:22 strojmistr šel dolů, aby odstavil mašinu.
00:19:25 Tím, že se odstaví pomocné motory, skončí světlo a veškerá energie.
00:19:31 Je to jakoby se odstavilo srdce. Loď prostě umře.
00:19:36 Stáli jsme na chodbě a čekali jsme.
00:19:41 Strojmistr řekl: "Kluci, jdu na to." Šel tam a zavřel ventil.
00:19:45 Na jednou bylo ticho, na chodbách byla tma. Zůstali jsme tam sami.
00:19:48 Bylo to pro nás velice smutné. Opustili jsme loď.
00:19:54 Loď, která byla naším domovem, jsme tam museli nechat.
00:19:59 Bylo to smutné. Byla tam i slza v oku.
00:20:04 Toto je poslední záběr na palubu lodi jménem Vítkovice.
00:20:27 V brazilském přístavu Santos jsem viděl pravou námořnickou hospodu.
00:20:33 Zalíbilo se mi to a už tehdy se zrodila myšlenka,
00:20:37 že až přestanu jezdit, taky si doma pořídím námořnickou hospodu.
00:20:41 Scházíme se tady s námořníky a vzpomínáme, kam jsme jezdili.
00:20:46 V Liberci nás je 8 bývalých námořníků a 2 ještě pořád jezdí.
00:20:51 V prvním slohovém cvičení na téma "Čím budeš"
00:20:54 jsem napsal, že budu námořníkem.
00:20:56 Jsem z vísky za Ještědem a všichni se tomu hrozně smáli.
00:20:59 Nelituju toho, byla to obrovská zkušenost.
00:21:02 A vzpomínky jsou to, co mi nikdo nevezme.
00:21:06 To, co jsem viděl, na to bych už dnes neměl.
00:21:15 To bych musel vyhrát ve sportce 50 milionů.
00:21:18 To by nebylo ono. To zkrátka ani nejde.
00:21:23 Musíte tam pracovat a přežít to.
00:21:27 Kdyby mi dnes bylo 20 let, znovu bych šel na loď.
00:21:31 Chtěl bych ten život prožít ještě jednou.
00:21:34 Byl to moc hezký život.
00:21:38 Lidé na moři mají k sobě blízko.
00:21:41 Kdo viděl rozbouřené moře, ten živel, ví to.
00:21:46 Je to úplně něco jiného než na břehu.
00:21:49 Těžko se to dá s něčím porovnat.
00:21:52 Byl jsem u situace, kdy jsme zachránili lidi,
00:21:55 kteří se ocitli v malém gumovém člunu na volném moři,
00:21:59 protože jim došlo palivo.
00:22:01 Byl jsem u situace,
00:22:03 kdy jsme stáli připraveni vyzvednout trosečníky z hořící lodě na moři.
00:22:09 To jsou chvilky, na které se nezapomíná.
00:22:12 Skryté titulky: Jakub Slomiany Česká televize, 2005
Zaoceánská obchodní loď tehdejší Československé námořní plavby, která se jmenovala Vítkovice, obeplula se svým nákladem v roce 1974 celý svět. Šlo o jedinou obchodní výpravu tohoto druhu. Vzpomínky námořníků připomenou nejen atmosféru na lodi, dlouhé měsíce plavby, odloučení od rodin, blízkých a přátel, ale podají svědectví o přístavech celého světa a o zemích, v nichž se nacházejí. To vše pohledem, mezi loďaři vysoce respektovaných suchozemců, námořníků z Československa, kteří dobře vědí, že není bouře jako bouře. Obří loď Vítkovice totiž přestála všechny bouře oceánů, ale až bouře československé privatizace ji poslala ke dnu…