Cesta z Bratislavy do Prahy vedla jachtaře přes devatero moří (2005). Režie J. Procházka
00:00:23 V roce 1968 jsme přišli s bláznivým nápadem.
00:00:29 Jako mladí kluci, bylo nám 24 let, jsme se rozhodli obeplout Evropu.
00:00:39 Získali jsme mnoho krásných vzpomínek, mnoho kamarádů...
00:00:44 Byla to nejen tato vlajka, která má za sebou 12 000 km,
00:00:50 nepočítáme Dunaj a Labe, ale mnoho přátelství a vzpomínek.
00:00:57 Jeden za druhým vždy budeme stát.
00:01:01 Jeden za všechny, všichni za jednoho!
00:01:19 Bratři Pátí, tzv. Páťáci, jsou svým způsobem samorosti.
00:01:26 Každý, kdo dělal takovýto sport, je samorost.
00:01:30 Já je znám, byli v některých věcech výstřednější.
00:01:36 Byli jsme oprostěni od starostí, co bude zítra, to nás nezajímalo,
00:01:46 my jsme měli před sebou plavbu!
00:01:49 Plavba znamenala vyvrcholení!
00:01:54 To byl první krok, pak jsme chtěli objet Atlantik,
00:01:57 později plavbu kolem světa...
00:02:02 Chtěli jsme být námořníky zčistajasna.
00:02:07 Byla to cesta oklikou přes naši školu - sochařsko-kamenickou,
00:02:11 kde jsme měli báječné profesory.
00:02:14 Cesta to ale nebyla jednoduchá - napřed jsme museli odmaturovat.
00:02:17 Pan profesor vždy říkal: "Kluci, dávejte si pozor,
00:02:21 ve skafandru k maturitě nepůjdete!"
00:02:23 Sport, kterému jsme se věnovali, bylo sportovní potápění.
00:02:28 Od potápění jsme přešli k jachtingu.
00:02:31 Náš otec nám postavil oplachtěnou loď, jmenovala se po mamince Asta.
00:02:35 Na této lodi jsme získali první zkušenosti - na Vranovské přehradě.
00:02:44 Náš otec si vysnil spoustu cest.
00:02:48 Měl jenom kanoi, tak se snažil nám, synům, dát alespoň to,
00:02:53 co se jemu nepovedlo.
00:02:57 Rodiče nám půjčili, teta nám půjčila, babička nás podpořila...
00:03:01 Naše první loď byl model staré brigantiny, postavil ji otec.
00:03:09 První loď, se kterou jsme se vydali na moře, byl tento krásný
00:03:12 gumový nafukovací člun pro 4 osoby, který jsme koupili
00:03:17 od armády.
00:03:20 Na tomto člunu jsme se s J. Hálou vydali po Jadranu.
00:03:28 Tehdy nám to připadalo náramně bezpečné, protože to byl
00:03:31 čtyřkomorový člun, který i kdyby se propíchl, zůstal nad hladinou.
00:03:38 Pořád jsme měli na dohled pevninu, nebezpečí jsme si nepřipouštěli.
00:03:44 Bylo to velmi romantické plavidlo, mělo stěžeň, plachtu mělo
00:03:48 z trojúhelníkovité vojenské stanové celty, na stěžni se houpal kotlík.
00:03:54 Když jsme se blížili k ostrovu, tak nás rybáři chtěli zachraňovat,
00:04:00 protože mysleli, že jsme trosečníci.
00:04:09 První láska je první láska.
00:04:14 My máme to štěstí, že když se nám nějaká loď moc líbí,
00:04:18 tak většinou se nám sen splní.
00:04:22 Vaculka z Brna nám tehdy psal, že Pasát je na prodej,
00:04:25 jestli tuto loď chceme, že je naše.
00:04:28 Ta loď byla naší první láskou mezi loděmi, které jsme měli.
00:04:32 Byla to loď, které jsme absolutně věřili.
00:04:38 Námořní loď Pasát byla lodí klasického typu,
00:04:41 pod vodou byla obšívka dubová, nad ponorem byl modřín,
00:04:45 paluba byla mahagonová...
00:04:48 Byla to první loď, na kterou se po válce vyzkoušel laminát.
00:04:53 Byla to precizně postavená loď, 8 m dlouhá, 170 cm široká.
00:04:59 Mělo to jedinou výhodu - když se umývalo nádobí, člověk dal ešus
00:05:04 do vody a měl umyto.
00:05:08 Typem oplachtění byl bermudský.
00:05:13 Naše první expedice proběhla v roce 1967.
00:05:17 Stáli jsme na zámku Šibenik a dívali jsme se na osvětlený
00:05:21 přístav na překrásném Azorském moři.
00:05:28 Uvědomili jsme si, že z Prahy se dá doplout do Bratislavy
00:05:32 nebo obráceně.
00:05:34 Protože jsme to měli blíže do Bratislavy,
00:05:36 rozhodli jsme se plout z Bratislavy do Prahy.
00:05:39 To se nám povedlo, vystartovali jsme na plavbu přes 9 moří
00:05:42 a 12 zemí.
00:05:44 Spolu s kamarády jsme do Prahy z Bratislavy skutečně dopluli.
00:05:50 Bratři Pátí jsou lidé, kteří jsou velice cílevědomí,
00:05:54 a kteří jdou za svojí věcí, dokáží vše dotáhnout do konce.
00:06:02 Na přátelství bylo dobré, že jsme si rozdělili práci tak,
00:06:10 aby náš cíl byl co nejdříve dosažitelný.
00:06:15 Každý jsme dělali to, co jsme dokázali.
00:06:19 Já jsem na Pasátu dělal kování na loď, kotvy...
00:06:29 Staral jsem se o provozní záležitosti.
00:06:39 Tehdy to bylo složité v tom, že na všechno byly potřeba
00:06:44 výjezdní doložky...
00:06:47 Když jsme chtěli plout kolem Evropy, tak nám z banky v Brně
00:06:51 napsali papír, že si máme naplánovat cestu
00:06:55 do socialistických zemí, tam že je valut dost.
00:06:57 My jsme ale řekli, že chceme jet kolem Evropy!
00:07:01 Povedlo se nám to jen díky tomu, že jistý redaktor z časopisu
00:07:05 Signál chodil do hospody s jedním pánem z Ministerstva
00:07:09 financí. Tak jsme každý dostali příslib 100 dolarů.
00:07:14 Za to jsme spolu s kamarády obepluli Evropu.
00:07:20 My jsme vyplouvali ze Znojma. Tehdy to točila brněnská Televize.
00:07:25 Loď jsme na autě dopravili do Bratislavy,
00:07:29 kde byla spuštěna na vodu, proběhlo rozloučení.
00:07:33 Bylo to 17. dubna.
00:07:36 V Komárně nám napadlo 15 cm sněhu na palubu!
00:07:46 V Dunaji jela loď rychlostí 25 - 30 km za hodinu.
00:07:53 Dunaj je nádherný kousek přírody, obrovská přírodní rezervace -
00:07:57 rozkládající se na mnohých desítkách tisíc km čtverečních
00:08:02 Je to největší rezervace v Evropě - část je rumunská, část ruská...
00:08:07 Je tam spousta ryb a rybářů.
00:08:12 Když jsme sjížděli Dunaj, za dunajským visem jsme uviděli
00:08:16 vojáčky, kteří začali pobíhat a zvali nás k sobě.
00:08:21 Zastavili jsme u břehu, před nás se postavil mladý ruský chlapec,
00:08:25 který nás vítal v ruských vodách.
00:08:30 My jsme se tomu divili, ale problém byl v tom, že rumunsko-ruská
00:08:34 hranice je uprostřed a my jsme přejeli na ruskou stranu.
00:08:38 Trvalo asi půl hodiny. Ptali se, zda nepotřebujeme jídlo nebo vodu.
00:08:46 Chtěli jsme vodu a oni řekli, že ji máme v Dunaji.
00:08:51 Takto jsme dopluli až do Surimi, odtud do Constanty.
00:08:57 Sem přijeli naši kamarádi - i Josef Dvořáček z Ostravy.
00:09:02 Byli jsme čtyři, byly vytvořeny dvě posádky.
00:09:09 Jeden z Páťáků byl vždy šéfem posádky, takže já jsem sloužil
00:09:12 buď s Honzou nebo s Petrem.
00:09:16 Redaktor časopisu Signál - Ivan Schauhauser, který plavbě
00:09:20 velmi pomohl po stránce propagační, byl s druhým bratrem.
00:09:25 Tak jsme se střídali - jak režim běžel, včetně respektování toho,
00:09:30 kdo je kapitán a kdo řídí.
00:09:35 Na palubě jsme byli tři, což byla výhoda, protože dva přehlasovali
00:09:40 toho jednoho - takže byli dva kapitáni a jeden musel vždy
00:09:43 poslouchat.
00:09:47 Jana jsme poslouchali jako kapitána, protože byl nejstarší,
00:09:51 přesto že jsou dvojčata, tak on měl náskok o hodinu!
00:09:58 Na lodi jsme většinou chodili nazí.
00:10:03 On to nesnáší - každý není pro to stavěn.
00:10:06 Loď měla rozměrově malé prostory.
00:10:12 Otázka sociálního zabezpečení - záchodu, je velice složitá.
00:10:21 Pokud jde o chlapy, tak se to dá řešit, ale musejí být naladěni
00:10:26 na stejnou strunu.
00:10:29 Na lodi jsme se nikdy nehádali, nebo pouze o nepodstatných věcech.
00:10:37 Pro námořnické řemeslo je jedno řešení to nejlepší.
00:10:43 Tím, že jsme jednovaječná dvojčata, jdou i naše myšlenky
00:10:47 stejně, takže se nemusíme ani bavit, jeden začne něco dělat
00:10:51 a druhý v té práci pokračuje.
00:10:55 Jsme tímto exoti pro naše manželky, možná i pro okolí,
00:10:58 ale jednovaječná dvojčata jsou taková.
00:11:08 My jsme tehdy od řady podniků dostali nějakou pomoc.
00:11:12 Nikdo nám nedal peníze, to se nedávalo, ale nebyl problém
00:11:16 dostat 20 kg masa, 30 kg konzerv...
00:11:20 Fruta Mořice nás vybavila ohromným množstvím konzerv.
00:11:25 My jsme se dopustili jedné chyby - nepoznačili jsme si,
00:11:29 co v jednotlivých konzervách je.
00:11:32 Protože v lodi byly konzervy umístěné jakoby v podpalubí,
00:11:37 kam se dostala voda, tak se po čase odlepily nálepky,
00:11:44 které nám definovaly obsah konzerv.
00:11:51 Já když jsem se dostal k vaření, tak jsem otevřel namátkově
00:11:57 nějakou konzervu.
00:12:00 Když jsme dva dny za sebou jedli stejné jídlo, protože jsme
00:12:08 nepoznali, co v konzervách je, tak jídlo skončilo přes palubu
00:12:11 a já také.
00:12:21 Při plavbě kolem Evropy jsem se zúčastnil necelých 2/3,
00:12:28 protože jsme s redaktorem Holubem přiletěli do Říma,
00:12:33 odtud jsme se dostali do Palinura v jižní Itálii.
00:12:38 Tam jsme čekali na kluky s Pasátem.
00:12:43 Na lodi se při plavbě nedá dost dobře počítat ráno nebo noc.
00:12:47 Lze to rozlišit podle tmy, ale služby jsou rozděleny
00:12:51 po 2 hodinách, takže když se pluje, tak se obsluha lodi střídá.
00:13:02 Na velkých lodích se střídá po 4 hodinách.
00:13:05 My jsme se střídali po 2 hodinách a byli jsme na to tři,
00:13:10 takže jsme si po 2 hodinách mohli 4 hodiny dělat, co jsme chtěli.
00:13:19 Prdel se nám začala stahovat, když jsme vpluli kanálem do Midi,
00:13:23 kde je asi 120 zdymadel.
00:13:26 Napřed jsme vyplouvali nahoru na kopec.
00:13:29 První zdymadlo se jmenovalo La Ocean.
00:13:35 Když jsme vplouvali dolů do řeky Garloe do Bordeaux,
00:13:41 říkali jsme si, že následovat bude Biskajský zálivu.
00:13:45 To je takové pohřebiště lodí, tak nás to začalo všude svědět.
00:13:49 Když jsme přijeli na Biskaj, řekl že je to Tálinský rybník.
00:13:54 On byl rovný, ale pouze 3 hodiny.
00:13:59 Vlny dosahovaly výšky stěžně.
00:14:04 Viděli jsme vzdálený plující parník, který se nám ztrácel.
00:14:11 Ztratili jsme gumový člun, který jsme celou dobu vlekli za sebou,
00:14:18 a který se ve vlnách utrhl, protože se naplnil vodou.
00:14:21 Praskla nám plachta.
00:14:23 Nešel nastartovat motor, protože se zahltil vodou.
00:14:28 Dojížděli jsme do blízkého přístavu pouze na kosatku.
00:14:37 Když jsme se dívali na maják, který byl podle map vysoký 30 m
00:14:43 a vodní tříšť, která do něj narážela, dosahovala této výše,
00:14:50 tak byl vzdálen půl km.
00:14:55 Bezpečně jsme dopluli do přístavu.
00:14:59 Plavba mi nedělala potíže, protože tam byli i lidé,
00:15:04 kteří první dny prosili o čtvereční metr pevné země,
00:15:12 nic jiného si nepřáli.
00:15:16 Mořskou nemoc jsme zažili všichni.
00:15:21 Na každého přicházela jindy.
00:15:23 U mě přišla poprvé, když jsme stáli u Modré jeskyně proti Neapoli
00:15:28 a dívali se, jak tam vplouvají lodě.
00:15:32 Zvedaly se půlmetrové vlny...
00:15:35 To se mi udělalo poprvé špatně, ale sváděl jsem to na lečo.
00:15:47 Na Biskajském zálivu to chytlo všechny.
00:15:54 Vlny byly tak velké, že se pozvracel i kapitán.
00:16:08 My jsme se poznali jako potápěči.
00:16:12 Potápění byl jeden ze spojovacích momentů.
00:16:16 Řekli jsme si, že když už tuto cestu absolvujeme,
00:16:19 bylo by zapotřebí, abychom se potápěli.
00:16:22 Naše výstroj byla chudá, pouze to, co se zde dalo koupit.
00:16:27 Tehdy nám bylo 25 - 30 let, takže nám svaly nahradily
00:16:35 technické vybavení.
00:16:38 Snažili jsme se chytat ryby - klasickým způsobem nám to nešlo.
00:16:45 I rybáři nám říkali, že bez sítí nelze chytat ryby.
00:16:55 Ryby se pohybovaly v hloubce 8 - 10 metrů.
00:17:00 Během cesty jsme chytili několik hezkých kousků -
00:17:05 tedy spíše střelili než chytili.
00:17:09 Největší ryba vážila 15 kg.
00:17:13 Od té doby se mi toto nikdy nepodařilo.
00:17:28 17. dubna 1968, když jsme odjížděli,
00:17:34 tak jsme žádné "jaro" v politice necítili.
00:17:37 Postupem času jsme dostali strach, že se něco děje.
00:17:41 Byli jsme na velvyslanectví v Turecku upokojeni,
00:17:45 že se pouze natáčí nějaký film v Chomutově,
00:17:48 takže žádné problémy nejsou.
00:17:51 Nikdo po nás nechtěl ani pas, ani papíry, ani poplatky.
00:17:55 První zmínka o pase byla až v Ajacciu,
00:18:01 kde se nás celník ptal na doklady.
00:18:06 Dělal jsem, že mu nerozumím.
00:18:08 Když se se mnou nemohl dohodnout, tak mávl rukou a šel pryč.
00:18:12 Celou dobu po nás nikdo žádné papíry nechtěl.
00:18:15 Byl rok 1968, my jsme měli československou vlajku na zádi,
00:18:20 v Evropě byla díky Pražskému jaru k Československu velká sympatie.
00:18:27 V Itálii, v Římě, jsme se setkali s jedním Italem,
00:18:34 který nám říkal: "Svoboda, Dubček, Novotný!" a takto ukazoval nohou.
00:18:46 Z toho jsme vycítili, že se něco děje.
00:18:55 Taky jsme tehdy přemýšleli, zda zůstat v zahraničí
00:18:59 nebo se vrátit.
00:19:02 Byli jsme ale tak naplněni steskem...
00:19:18 Každá cesta má dva nejkrásnější zážitky -
00:19:21 první, když se vyplouvá, a druhý, když se člověk vrací.
00:19:25 Když jsme připluli do Labe a věděli jsme,
00:19:29 že v tomto Labi teče i trocha vody od nás,
00:19:32 tak jsme se cítili jako doma.
00:19:34 Když jsme vplouvali do Hamburku, tak nám takto ťukalo srdce.
00:19:40 Říkali jsme si, že tato řeka už teče od nás z domova.
00:19:48 Byla slza na krajíčku.
00:19:56 Cesta trvala 143 dnů - z Bratislavy do Prahy,
00:20:03 dlouhá byla 6000 námořních mil.
00:20:08 Byla to dlouhá doba.
00:20:10 Na celou dobu jsme byli každý vybaveni částkou 100 dolarů.
00:20:14 Za celou dobu jsme snědli 3 metráky konzerv
00:20:17 a každý 30 km špaget nebo makarónů.
00:20:21 Nikde jsme neměli na to, abychom si koupili zmrzlinu nebo pivo,
00:20:26 čerstvou zeleninu...
00:20:29 Je to vzpomínka na to, že jsme byli svalnatí, štíhlí, bystří,
00:20:39 rychlí, nic nás nebolelo, neměli jsme žádné problémy...
00:20:44 Já bych se toho zúčastnil znovu.
00:20:54 Plavba kolem Evropy je historií, proto jsme si vyhlédli tuto loď -
00:20:59 je romantická a pro nás dva zcela dostačující.
00:21:03 Loď bude sloužit k plavbě kolem světa.
00:21:07 Někdo sbírá známky, někteří lidé staví lodě. My stavíme lodě.
00:21:11 Na naší lodi bude vždy vidět, že je z jižní Moravy,
00:21:15 protože zde máme speciální držátka na skleničky - koštovačky.
00:21:19 Každé vyplutí na moře musí být oslaveno -
00:21:23 musíme dát úlitbu Neptunovi.
00:21:26 Sklenička, aby se nerozbila, musí mít pěkné držátko.
00:21:30 My těch držátek tady máme hodně.
00:21:36 Oldřich Prefát z Vlkanova, cestovatel první pol. 16. stol.
00:21:41 napsal krásnou citaci ve své knize:
00:21:45 A kdo moře neviděl, na něm se neplavil a při mořské bouři nebyl,
00:21:49 ten je jednoho mocného divu na tomto světě ochuzen.
00:21:54 A to je naše krédo, takto chceme postupovat dál.
00:21:59 Moří kolem je hodně, je toho ještě hodně před námi,
00:22:04 ale musíme trochu přidat - čas nečeká.
00:22:09 Skryté titulky: Marie Marek, Česká televize, 2005
Nejvýznamnější jachtařskou výpravou šedesátých let byla expedice bratří Petra a Jana Pátých s názvem SIGNÁL 68, která vedla z Bratislavy do Prahy po vlnách devíti moří. Jejich plavidlo, které bylo postaveno v roce 1943 profesorem Murdichem z Prahy, neslo nádherné jméno Pasát, vážilo 3 tuny, jeho délka byla 7,90 metrů a šířka 2 metry. Bratři Pátí je museli přestavět, aby vydrželo namáhavou plavbu dlouhou skoro 11 tisíc kilometrů. Posádku Pasátu tvořili nejenom bratři Pátí, ale také kormidelník Jaroslav Hála, dva redaktoři časopisu Signál Ivan Šafhauser a Jaroslav Holub a také ostravský potápěč Josef Dvořáček. Na myšlenku doplout po vodě z Bratislavy do Prahy kolem celé Evropy přišli oba znojemští jachtaři a připravovali se na ni už od roku 1967, kdy se svým Pasátem navštívili Jaderské moře. Nebyla to myšlenka nová – za první republiky naznačil možnost uskutečnění podobné podivuhodné vodní cesty „zuřivý reportér“ Egon Ervín Kisch…