Stařičká tatrovka pokořila kraj zlatokopů (2005). Režie J. Bařinka
00:00:28 Je to 100 let stará myšlenka. 100 let to bude v r. 2008.
00:00:37 Do dneška nikdo...
00:00:41 Jako první jsme se pokusili jet po klasické trase
00:00:46 tehdejšího závodu.
00:00:49 Míla Urban mi po 1. cestě řekl, že shání někoho do party.
00:00:57 Říkal, ať jedu na Aljašku. Tak jsem jel.
00:01:04 Vyjet ze Staroměstského náměstí z Prahy a dojet až na Aljašku,
00:01:10 navíc veteránem, to nikdo neudělal.
00:01:18 HUDBA
00:02:13 V r. 1908 chtěli motorističtí nadšenci
00:02:17 uspořádat dobrodružný závod napříč 3 kontinenty
00:02:21 z New Yorku do Paříže.
00:02:24 V cestě stála velká překážka, Beringova úžina.
00:02:27 O 3/4 století později se Míla Urban,
00:02:29 syn prvorepublikového pražského taxikáře,
00:02:32 rozhodl něco z romantiky onoho závodu zopakovat.
00:02:35 Aby se dostal na Aljašku, musel svou Tatru o 12 koních
00:02:39 nějak dostat přes Atlantik.
00:02:44 Přepravit Tatru letadlem z Prahy do New Yorku mě napadlo až pak.
00:02:53 Tenkrát to bylo a stále je bláznovství.
00:03:04 V New Yorku jsme to dali dohromady a vydali se
00:03:08 směrem na Aljašku.
00:03:14 ZPĚV
00:03:40 V Tennesse do mě narazil hned 2. den kamion.
00:03:46 Auto bylo rozbité.
00:03:50 Vrátil jsem se zpět do New Yorku. 2 roky jsem dával Tatru dohromady.
00:03:58 V r. 1978 jsme se vydali 4, 2 automobily - Tatra 11 z r. 24
00:04:07 a moje opravená Tatra.
00:04:14 Našimi spolujezdci byli Dušan Neumann, kameraman
00:04:18 Československé televize, a Jirka Janovský.
00:04:26 Staroměstské náměstí při odjezdu... Euforie byla velká.
00:04:30 Nevěděli jsme, do čeho jdeme, i když Míla tušil,
00:04:34 jak to tam vypadá.
00:04:36 Byla to cesta do neznáma.
00:04:41 Tentokrát se přes Atlantik neletělo letadlem.
00:04:44 Do New Yorku dovezla auta sovětská dopravní loď.
00:04:49 Plavba z Evropy do Ameriky netrvala ani týden.
00:04:59 4 blázni z Evropy se pokusili jet na Aljašku.
00:05:02 Všichni pochybovali, ale fandili nám.
00:05:05 Ten nápad se jim moc nezdál, protože věděli, co nás čeká,
00:05:11 ty kilometry, vzdálenosti...
00:05:14 S těmito auty by se málokdo na takovou cestu vydal.
00:05:22 Když jsme vjeli do New Yorku, byla to show.
00:05:28 Bylo to bezpečnější než v Praze. Měli jsme tam respekt.
00:05:36 Byli jsme vykulení z New Yorku a oni byli vykulení z nás.
00:05:57 Franta Valšuba říkal své Tatře 11 Ťapina,
00:06:02 protože slyšel, jak zvuk motoru dělá ťap, ťap, ťap.
00:06:10 Já zase tomu svému říkal Čochták, protože jsem slyšel,
00:06:14 jak motor dělá čoch, čoch, čoch.
00:06:17 Když to jde perfektně, tak to tak mlaská.
00:06:27 New York, Cleveland jsme udělali za 1,5 dne.
00:06:34 1 etapa byla 500 km, což bylo od nevidím do nevidím,
00:06:39 při rychlosti 40-60 km/h, ale jinak to bylo kolem 200 km.
00:06:52 Někdy se to dodrželo, někdy ne.
00:06:56 Přistáli jsme v New Yorku 5. 6. 1978.
00:07:02 Vydali jsme se směrem na Chicago k Beringově úžině.
00:07:23 Kluci měli kolem toho starosti.
00:07:31 Franta a Míla měli svoji Tatru, Dušan natáčel,
00:07:36 taky jsme museli jíst.
00:07:38 Tak jsem se toho chopil a ta funkce už mi zůstala.
00:07:46 Když jsme se někdy večer dostali k vaření,
00:07:50 byl to zázrak.
00:07:53 Často bylo lečo, konzervy, dostali jsme sud medu,
00:08:02 každý si namazal, trochu jsme se odbývali.
00:08:12 Nebyl čas vařit, nebylo kde. S bídou jsme si uvařili čaj.
00:08:18 Měl jsem kovbojské fazole s masem, strašně dobré,
00:08:28 v rajském protlaku.
00:08:32 Stačila mi půlka konzervy na večer a půlka na ráno.
00:08:43 Přes den jsem jedl buráky.
00:09:03 Každý jsme měli své návyky.
00:09:07 Nebylo jednoduché spolu vydržet 4 měsíce,
00:09:11 aniž bychom si namlátili.
00:09:19 Navrhnul jsem, že každý 3. den se budeme střídat.
00:09:24 3 dny jsem jel s Mílou, 3 dny s Frantou.
00:09:27 Byl to dobrý počinek proti ponorkové nemoci.
00:09:33 Kdybychom nevyužívali alkoholu, tak jsme pořád nemocní.
00:09:39 Díky dobrému pití jsme byli zdraví až do konce.
00:09:48 -A co ženy?
-Na to jsme neměli čas.
00:09:51 Slušnou ženskou člověk musí nejdříve opít, obkecat,
00:09:55 a na ty prodejný jsme neměli peníze.
00:09:58 Neměli jsme ženské.
00:10:02 Nepotřebovali jsme je, neměli jsme na ně náladu.
00:10:05 Přitom nás tam opruzovaly indiánky.
00:10:12 Byli jsme slušní, zachovali jsme svým manželkám věrnost.
00:10:17 Jestli to bylo chytré, to nevím, ale bylo to tak.
00:10:38 Co se týče značek, začalo to v Americe.
00:10:43 Je to moje vášeň.
00:10:45 Ze začátku jsem koukal po amerických autech.
00:10:50 Moc se mi to líbilo.
00:10:52 Když jsme zjistili, že je možnost z vrakoviště
00:10:57 získat nějakou značku, tak jsem kluky přesvědčoval,
00:11:00 ať mi zastaví, že si zajdu nějakou odloupnout.
00:11:04 Ze začátku byli kluci otrávení, ale ve finále si každý přivážel
00:11:09 kupu značek z Ameriky.
00:11:18 HUDBA
00:11:48 Když jste někde v divočině, musíte na sebe upozornit.
00:11:54 Když jsme někde procházeli, cinkali jsme zvonečkem,
00:11:58 aby medvěd měl šanci odejít, aby jsme byli slyšet.
00:12:05 Těch setkání s medvědy jsme měli dost.
00:12:09 Viděli jsme jich moře. Medvědů je na Aljašce víc než lidí.
00:12:19 ROZHLAS:
00:12:22 Už jsme informovali o cestě 4 Čechů s automobily
00:12:25 na Aljašce.
00:12:28 O jejich úspěšném konci se píše i v anglickém tisku.
00:12:38 Tohle je 4. nahrávka, kterou jsme zachytili,
00:12:43 když jsme přijeli. Přijeli jsme v sobotu.
00:12:47 Ve středu upozorňovali, že o nás budou mluvit naposledy.
00:12:53 Vysílání přebírali z amerického tisku,
00:12:58 že to bude v pátek.
00:13:00 Všichni jsme si zapnuli rádio.
00:13:04 Hlas Ameriky byly 3 sekvence, když jsme byli na Aljašce,
00:13:09 a čtvrtá byla po našem návratu.
00:13:13 Hlas Ameriky o nás povídal ve 4 vysíláních.
00:13:23 Měli jsme radost, ale báli jsme se, co to způsobí v našem režimu.
00:13:30 ROZHLAS:
00:13:33 Projíždějí anglickou trasu závodu z r. 1908...
00:13:40 Noviny si nás předávaly. Novináři věděli, kde zrovna jsme.
00:13:50 Lidé o nás věděli, ptali se, jestli něco nepotřebujeme.
00:13:59 Tato publicita nám pomáhala.
00:14:14 Když jsme vyjeli z Prahy, věděli jsme,
00:14:18 že přes Beringovu úžinu se nedostaneme,
00:14:21 ale nevěděli jsme, kam až se dostaneme.
00:14:24 Končili jsme v bodě soutoku Kanady a Yukonu,
00:14:28 tam už nejsou silnice.
00:14:31 V létě se tam nedá pokračovat, jedině v zimě na saních.
00:14:36 Nejzápadnější místa jsou 2, jednou jsme si mysleli,
00:14:41 že už jsme na konci světa, ale pak jsme se dozvěděli,
00:14:46 že ještě jedna soukromá cesta vede do Zlatého dolu.
00:14:49 Dalších 40 km jsme jeli tam, kam lze po Aljašce dojet na západ.
00:14:58 Na papír jsem napsal ceduli KONEC SVĚTA.
00:15:05 Je to naše vrcholová fotografie.
00:15:13 V tu chvíli jsem věřil, že tak vypadá konec světa.
00:15:21 Každý kilometr od toho okamžiku už byl jen návrat zpět domů.
00:15:29 Vraceli jsme se přes Fairbanks, přes Denali park,
00:15:33 kde je nejvyšší hora Ameriky Mount McKinley 6194 m.
00:15:39 Eskymáci ji říkají "Ta nejvyšší".
00:15:44 Odtud jsme pokračovali dolů, tam vedla nejtvrdští cesta,
00:15:53 proto jsme se obrátili přes Whitehorse
00:15:58 a jeli jsme dolů až do Seatlu a dolů na San Francisco.
00:16:10 O San Franciscu říká i Mark Twain,
00:16:12 že takovou zimu jako léto tam ještě nezažil.
00:16:39 To jsme nemohli vynechat, vždyť je tam
00:16:41 největší automobilové muzeum na světě.
00:16:49 Jim Edward byl tehdejším ředitelem tamního muzea.
00:16:56 Myslel si, že jedeme jako reprezentanti,
00:17:00 ale my jsme jeli soukromě.
00:17:02 Říkal, že je to hozená rukavice Československa Americe.
00:17:07 To je největší satisfakce.
00:17:10 Jenže to tady nikdo nebral na zřetel a nebere dodnes.
00:17:16 To považuji za největší poctu, bylo to v tom muzeum.
00:17:28 Tatry v Nevadské poušti. Stovky km vyprahlou pustinou.
00:17:33 Proslulé Údolí smrti se pro staré vozy stalo
00:17:36 velkou zkouškou spolehlivosti.
00:17:41 Bylo tam velké vedro. Dodnes se mi o tom zdá.
00:17:45 5. srpna tam bylo na slunci 100 stupňů,
00:17:54 všechno bylo rozpálené, ničeho kovového jsme se
00:17:58 nemohli dotknout.
00:18:02 Na Staroměstském náměstí jsem dostal 0,50 ha na telefon,
00:18:08 že když mi bude nejhůř, mám zavolat o pomoc.
00:18:15 Naštěstí jsem ho nemusel použít.
00:18:18 Tatrovky se skvěle držely.
00:18:21 Neměli jsme ani čas na auta myslet, měli jsme starosti sami se sebou.
00:18:32 Měl jsem strach o pneumatiky.
00:18:36 Údolí smrti jsme projížděli na amerických pneumatikách.
00:18:42 Ty nebouchly.
00:18:45 Snažil jsem se, abychom pořád jeli a nezastavovali.
00:18:50 Bál jsem se, aby nebouchly. Tam se jezdí jen v zimě.
00:18:57 V létě se nedoporučuje. Záběry odtamtud máme.
00:19:11 Je to hrozná díra do země. Teče tam malá říčka Colorado.
00:19:38 To, že jsme se vydali starými auty přes Ameriku,
00:19:42 byla pro mně zvláštnost.
00:19:46 Všichni nám fandili, že takový výkon od těch aut,
00:19:53 a nápad dojet na Aljašku se všem zamlouval.
00:19:58 Celkově jsme ujeli 24 008 km, trvalo nám to 4 měsíce.
00:20:08 Měli jsme na to devizový příslib, 970 dolarů měl každý,
00:20:15 což je plat v Americe na poloviční úvazek.
00:20:22 6. 9. jsme odjížděli z New Yorku.
00:20:30 Na Staroměstské náměstí jsme přijeli 19. září.
00:20:37 Tam čekala kapela Střelci, složili nám píseň.
00:20:45 Spustil se déšť, všichni čtyři jsme se objali
00:20:51 a navzájem jsme si poděkovali.
00:20:54 V té době udělat takovou akci, byl velký kumšt.
00:21:00 Vzájemně jsme si poděkovali.
00:21:04 Musím poděkovat Mílovi Urbanovi, svým spolujezdcům,
00:21:09 Frantovi a Dušanovi, že jsem mohl jet
00:21:13 na tak velkou a nádhernou výpravu.
00:21:17 Bylo to vyplnění mého klukovského snu.
00:21:22 Moc jim děkuju.
00:21:28 Jirka Janovský tam byl naposledy loni.
00:21:33 Já už si to zdravotně nemůžu dovolit.
00:21:39 Míla Urban - tvrdohlavec, zarytý člověk,
00:21:44 zamilovaný do přírody, velký dobrodruh.
00:21:50 Mám prasečí chlopeň.
00:21:53 To prase muselo být hodně líné, protože jsem strašně líný.
00:21:59 Maká to jen tak tak, nemůžu si dovolit někam vyjet.
00:22:07 Raději se mě zeptejte, kam mám naplánovanou
00:22:10 poslední cestu.
00:22:13 Ta je nejkratší.
00:22:15 Do spalovny do Motola. To je tady kousek.
00:22:22 Skryté titulky: H. Noremberczyková, Česká televize, 2005
Vypravit se za socialismu k Beringově úžině bylo zcela nemyslitelné, a to i přesto, že nejdelší kus cesty vedl po území SSSR. Sovětské úřady měly totiž jenom zřídka pochopení pro podobné dobrodružné výpravy napříč celou zemí z Užhorodu až do Vladivostoku. Tři čeští dobrodruzi si však řekli, že nepůjde-li to přes SSSR směrem východním, musí to přece jít přes USA směrem západním. Proto naložili své dvě historické Tatry do letadla, přelétli Atlantik a vydali se na Aljašku, kde za šumění Tichého oceánu lehli do trávy a vyfotografovali se s kusem papíru, na nějž kostrbatým písmem napsali KONEC SVĚTA.