Dobrodruh se pustil přes oceán na plavidle starých Inků (2005). Režie J. Bařinka
00:00:24 Nejsem zpěvák.
00:00:28 "Teskně hučí Niagára..." si tehdy zpívala celá Praha.
00:00:39 Když mi bylo 20-22 let, tak touto písničkou hučela Praha.
00:00:47 Byl to fenomén. Dnes to zpívají 3-4 generace.
00:00:55 Text písně:
00:00:57 "...škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout."
00:01:16 To, co vidíte, je součástí osobního fondu E. Ingriše,
00:01:19 českého skladatele, dirigenta, fotografa, kameramana,
00:01:24 mořeplavce a dobrodruha.
00:01:27 Eduard Ingriš se narodil v r. 1905.
00:01:30 Zemřel v r. 1991 v USA.
00:01:37 Hudební kariéru začal ve 20. letech v Praze.
00:01:40 Většina operetních domů v Praze uváděla jeho díla.
00:01:45 Opereta "Rozmarné zrcadlo" se hrála 5 let
00:01:48 a měla 1600 repríz.
00:01:59 "Jednou zvednu telefon a začal zpívat:
00:02:01 "Paní má, se šedýma očima", kterou musím mít tak rád".
00:02:07 Byl to pěkný člověk.
00:02:11 Když se nosily účesy ala Nový,
00:02:17 tak on byl kudrnatý. Pěkný člověk.
00:02:22 Chata byla maličká,
00:02:26 bylo to směrem k Svatojánským proudům.
00:02:30 Mělo to speciální název. Říkal, že tam má krásné harmonium.
00:02:36 Když začal, tak mu myši prožraly tu spojovací kůži klapek.
00:02:48 Jenom mu tam pískalo.
00:02:52 Byli jsme smutní, že to tak dopadlo."
00:02:58 E. Ingriš odešel v r. 1947 do Jižní Ameriky
00:03:02 udělat kariéru v symfonickém orchestru v Buenos Aires.
00:03:07 Bohužel se zdržel v Riu de Janeiru
00:03:13 a mezitím proběhl "Vítězný únor".
00:03:20 Když přišel únor, jeho pas ztratil platnost.
00:03:24 Brazilci mu řekli, že může žít kdekoliv,
00:03:29 jen ne v Rio de Janeiru a San Paulu.
00:03:35 Když tam byl na úřadě, ukázali mu mapu
00:03:38 a on ukázal na Amazonku.
00:03:43 Řekli mu, že na Amazonku nemusí, ale on řekl, že tam chce jet.
00:03:49 Cestou přes Amazonku a Kordillery se dostal
00:03:53 po 9 měsících do Limy.
00:03:55 Pomocí místních Čechů se zde usadil
00:03:59 a založil fotografický ateliér.
00:04:03 V tomto ateliéru si Hanzelka se Zikmundem
00:04:07 nechali při cestě Jižní Amerikou vyvolat filmy.
00:04:11 Žil tam nezáviděníhodným způsobem.
00:04:17 Měl tam fotolaboratoř, pro krajany vyráběl fotografie
00:04:24 a mezitím cestoval.
00:04:27 Dovezli jsme spoustu filmů a svěřili je Edovi,
00:04:35 aby nám je vykopíroval.
00:04:37 To byl 1. kontakt s ním.
00:04:39 Když jsme viděli dokonalé zvětšeniny,
00:04:43 skamarádili jsme se a ptali se ho,
00:04:48 jestli nechce jet s námi na ostrovy Chinchas,
00:04:51 že tam budeme natáčet film.
00:04:57 Tuhle fotku dělal E. Ingriš.
00:05:00 Je plastická. Vidím ji poprvé v životě.
00:05:05 Od chvíle, kdy jsem stál za kamerou
00:05:07 a Eda si opřel svou kytaru o stativ...
00:05:14 Jirka tady měří expozici.
00:05:22 -Kde jste to sebrala?
-Z archivu E. Ingriše.
00:05:26 To není pravda!
00:05:30 To je typický postoj J. Hanzelky,
00:05:35 aby si zapálil.
00:05:42 Tady je další.
00:05:43 Tuhle znám.
00:05:47 Když jsem si dopisoval s E. Ingrišem,
00:05:49 tak mi ji poslal.
00:05:53 Tuhle znám, zbývající je pro mne objev.
00:05:59 Po smrti E. Ingriše v r. 1991 napsala Nina Ingrišová do Čech
00:06:04 ing. Zikmundovi, že neví co dělat s materiálem po svém muži.
00:06:12 Díky ing. Zikmundovi byl archiv zdokumentován, zabalen
00:06:20 a díky ministerstvu kultury převezen do ČR.
00:06:26 Stal se součástí sbírky archivu H+Z
00:06:30 v Muzeu jihovýchodní Moravy.
00:06:33 Díky, že to tady je.
00:06:37 Manžel byl znám jako fotograf.
00:06:41 Thor Hayerdal si po příjezdu do Peru manžela vzal na tu práci.
00:06:48 Tím manžela navnadil na myšlenku zopakovat Kon-Tiki.
00:06:56 V r. 1954 se pod vlivem plavby T. Hayerdala
00:07:04 rozhodl uskutečnit plavbu na voru napříč Tichým oceánem,
00:07:09 aby potvrdil teorii,
00:07:12 že původní obyvatelé Francouzské Polynésie
00:07:15 přišli z Jižní Ameriky.
00:07:17 Vor byl postaven podle zápisků T. Hayerdala.
00:07:22 Nebyly použity hřebíky.
00:07:24 Balzové kmeny byly k sobě přivazovány a zaklíněny.
00:07:30 Vor se jmenoval Kantuta, podle keře v Peru.
00:07:37 Inkové mu připisují nesmrtelnost.
00:07:43 Má červené květy, které byly i na plachtě.
00:07:46 Kantuta je krásná, ale ne moc pěkně voní.
00:07:53 Vor měl 12x8 m.
00:07:57 Kromě vybavení se na něj vešlo i 5 členů posádky.
00:08:04 Pohodlí si tam neužili. Posádka byla mezinárodní.
00:08:10 Český kapitán E. Ingriš, český radista M. Gorecký,
00:08:19 A. Ross - holandský navigátor, J. Gerera - Argentinec.
00:08:26 N. Mazuleos se narodila v Peru.
00:08:30 Na palubě byla proto, že E. Ingriš chtěl
00:08:33 jako symbol původní vlasti Polynésanů tam přivézt
00:08:39 1 peruánský pár.
00:08:41 Vybraný mladík začal už v přístavu krást, takže byl vyloučen z posádky
00:08:48 Na palubě zůstala jen Natálie se 4 muži.
00:08:55 Pocházela z městečka Puno a původně chtěla být jeptiškou.
00:09:03 Po smrti matky se vrátila k sourozencům,
00:09:06 aby je vychovávala.
00:09:08 Ve městě Puno se potkala s E. Ingrišem
00:09:11 a slíbila, že se zúčastní plavby.
00:09:16 Protože E. Ingriš ji často fotil a byla pohledná,
00:09:22 udělala později kariéru v Hollywoodu jako herečka.
00:10:00 E. Ingriš je nestorem české mořeplavby.
00:10:06 Ze 4 největších tratvonautů na světě jsou 2 Češi:
00:10:10 W. Willis, původně Václav Valeš, a E. Ingriš.
00:10:15 Pak jsou T. Hayerdal a Bishop.
00:10:19 Nejsou větší tratvonauti na světě. Češi drží primát.
00:10:26 4.12.1955 vyplul vor Kantuta z peruánského přístavu Talara.
00:10:35 Bohužel plul jiným směrem.
00:10:38 Vliv na směr plavby měl Humboldtův proud,
00:10:43 který se s roční dobou měnil.
00:10:49 Neúspěšná plavby Kantuty I. to potvrdila.
00:11:18 Bohužel se dostali do vodního víru o průměru 100 km.
00:11:25 Uvízli tam na 47 dnů, radio nefungovalo.
00:11:29 Nemohli zavolat o pomoc.
00:11:32 Bylo hrozné, být tam ztracen 47 dnů.
00:11:56 Jen zázrakem na chvíli opravili vysílačku a vyslali S.O.S.
00:12:02 Zachytil to radioamatér a předal dál,
00:12:06 až se to dostalo na místa nejvyšší.
00:12:10 Po intervenci panamského prezidenta prezidentovi USA zachránila posádku
00:12:16 americká loď plující z Antarktidy z biologické výpravy.
00:12:58 E. Ingriš byl nešťastný, že se mu nepovedlo,
00:13:02 co si předsevzal.
00:13:04 Ale fotky voru obletěly svět a dostaly se
00:13:10 do amerických novin.
00:13:12 E. Ingriš získal věhlas.
00:13:15 E. Hemingway ho poprosil, aby mu pomohl jako konzultant
00:13:22 při natáčení filmu "Stařec a moře" v Peru.
00:13:28 Byl to dobrodruh, protože jen dobrodruh
00:13:33 by se vydal na moře bez zkušeností, jen s nadšením.
00:13:39 Nebyl dobrodruh, ale miloval přírodu.
00:13:44 Nějakou dobu studoval na přírodovědecké fakultě.
00:13:49 Měl rád přírodu.
00:13:54 E. Ingriš byl dobrodruh.
00:13:57 To nebylo dobrodružné, ale bylo to "o hubu".
00:14:19 Několik let sháněl peníze na 2. plavbu.
00:14:58 V dubnu 1959 vyplul vor Kantuta II.
00:15:04 z peruánského přístavu Callao.
00:15:07 Po 106 dnech plavby šťastně ztroskotali
00:15:13 na ostrůvku Matahiva ve Francouzské Polynésii.
00:15:28 E. Ingriš složil píseň "Vzhůru do Polynésie".
00:15:35 Část notového zápisu byla i na plachtě Kantuty I.
00:15:43 Při expedici Kantuty II. byla melodie na boku kajuty.
00:15:52 Při dlouhé plavbě tam nalepili pár tónů,
00:15:59 aby bylo vidět, že tam pluli muzikanti.
00:16:11 Všude na cestách doprovázela E. Ingriše kytara.
00:16:15 Měl ji podepsanou a od přátel, které potkal na Tahiti
00:16:22 i na cestách do vnitrozemí Peru, si tam nechal napsat
00:16:29 památeční zápisy.
00:16:43 "Moře je pro suchozemce něco... To šumění a tak.
00:16:50 Asi mu vítr na Petříně nestačil, tak si to chtěl užít na moři.
00:16:58 Byl romantik a dobrodruh.
00:17:01 Kde by takový suchozemec měl najednou vor?
00:17:06 Jestli neměl nějakého voraře za praotce.
00:17:10 Nevím, kde se mu tam ty vory objevily."
00:17:19 Do určité míry byl na cestu připraven,
00:17:26 protože si přečetl, co publikovali jiní.
00:17:33 Základní odborné vybavení měl.
00:17:36 Tu plavbu mu nikdo neodpáře.
00:17:51 Během této plavby se E. Ingrišovi vzbouřila posádka.
00:17:57 Jeho přítel J. Gerera ho upozornil,
00:18:03 že mu 1 člen posádky háže sklo do jídla, přežil.
00:18:08 Ke konci plavby 2 členové posádky dezertovali.
00:18:14 Na Matahivu dopluli jen E. Ingriš a J. Gerera.
00:19:02 Chybou asi bylo, že volba spolucestujících
00:19:07 nebyla zcela uvážená.
00:19:12 Když jsem s někým 100 dní na voru, působí tam ponorková nemoc,
00:19:18 měl si lépe vybrat spolucestující.
00:19:30 Plavby Hayerdala a Ingriše nebyly vědecky potvrzeny,
00:19:38 ale to nezmenšuje význam plaveb a vždy to bude v dobrém vzpomínáno.
00:19:48 Dnešní archeologické i etnologické výzkumy potvrzují,
00:19:56 že obyvatelé Polynésie přišli z jihovýchodní Asie.
00:20:19 E. Ingriš se narodil ve Zlonicích.
00:20:22 Nevěděli jsme, kde v cizině existuje.
00:20:26 Náhodou sem přijela
00:20:28 zlonická občanka žijící v Americe
00:20:31 a na našem přehledu slavných osobností
00:20:35 se dočetla jméno E. Ingriše.
00:20:38 Ptala se a my říkali: "No jo..."
00:20:40 Říkala, že bydlí u nich v ulici.
00:20:42 Navázali jsme spojení.
00:20:45 Byl rád, že si na něj někdo v rodišti vzpomněl.
00:20:49 Začal nám posílat i jiné materiály.
00:20:54 Chtěl být pohřben ve svém rodišti.
00:21:00 V červenci 1991 jsme dělali rozloučení v kostele.
00:21:04 Byl tady menší černovlasý pán. Ptali jsme se, kdo to je.
00:21:10 Byl to kulturní atašé peruánského velvyslanectví v Praze.
00:21:16 Byli jsme udiveni.
00:21:20 Od peruánského velvyslance přivezl dopis,
00:21:23 kde byly napsány jeho zásluhy o kulturu, hudbu,
00:21:27 o přátelství mezi národy v Peru, o co se tam E. Ingriš zasloužil.
00:21:33 Potěšilo nás to a získali důkaz, že doma není nikdo prorokem.
00:21:39 Přes 40 let tady po něm pes neštěkl.
00:21:44 V Peru ho po 45 letech uznávali.
00:21:53 Nikdy už jsem nezpívala, neměla jsem doprovod,
00:21:58 který mi moc schází.
00:22:04 Je to dávno od r. 1991, ale nedá se zapomenout.
00:22:13 Urna s popelem je zde vystavena.
00:22:18 Je na ní napsáno:
00:22:19 "Domove můj, vracím se Ti zpátky,
00:22:21 jak chlapec do pohádky, tak šťasten a rád."
00:22:29 Skryté titulky: Milena Černá, Česká televize, 2005
Se zatajeným dechem sledoval v Jižní Americe český emigrant Eduard Ingriš výpravu Thora Heyerdahla na balsovém voru Kon-Tiki. Norský badatel tehdy chtěl praktickým pokusem dokázat, že tichomořské ostrovy byly osídleny indiány z jihoamerického kontinentu. Ingriš nelenil a postavil podobný vor z balsy, který nazval podle jednoho indiánského divokého květu. Na palubu vzal pět lidí a stejně jako Thor Heyerdahl se vydal na západ vstříc vlnám Tichého oceánu…
