Uvolněte se, prosím

Díly
Tvůrci

Zdeněk Pohlreich — Aneta Langerová — Vlastimil Vondruška

Čtvrtek 20. 7. 2017 na ČT1

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:31 (hudební doprovod)

00:00:39 Dobrý večer.

00:00:42 Teď jsem si přečetl, že nějaký britský důchodce

00:00:45 vyhrál maratón, strašně oslavovali,

00:00:47 než se zjistilo, že on běžel nějakou zkratkou.

00:00:51 Já pro to mám pochopení, protože jsem se

00:00:54 jako pionýr musel zúčastnit takové branné hry

00:00:57 na takový pohyb, nebo něco.

00:01:00 A já jsem tak zkušebně mávl na autostop

00:01:02 a zastavil mně člověk s motorkou. A dostavil jsem se

00:01:05 na to místo v prvním čase, úplně rekordním.

00:01:08 Nechápali, jak je to možný, ale za odměnu

00:01:11 jsem dostal spravedlivý trest, protože jsem vyhrál

00:01:14 vyhlídkový let ve sportovním letadle.

00:01:17 Zvracel jsem ještě dva dny potom. A tehdy jsem přestal podvádět.

00:01:22 Jinak teď můj kamarád, než jsem šel sem,

00:01:26 tak mi pyšně ukazoval - přišlo mu z bytového družstva,

00:01:29 kam se přihlásil jeho děda v roce 45,

00:01:33 že postoupil v pořadí, že už je asi

00:01:36 na 1 375. místě, že potom, co získal

00:01:41 členství po svém otci je teď doba,

00:01:44 kdy buď může pokračovat a platit 300 korun měsíčně,

00:01:47 nebo to případně převést na rodinného příslušníka.

00:01:51 A stav jejich konta je asi 3 800 po odečtení poplatků.

00:01:55 Byty zatím nejsou, ale stoupá.

00:01:59 Čili nedivme se, že my tady máme u úřadů

00:02:01 trošku povolené ty termínové doby, vycházíme z takovýchto limitů.

00:02:11 Dnes tady mám moc zajímavou věc.

00:02:13 Je to slovník pro křížovkáře. Musíte poslouchat pečlivě,

00:02:18 protože je to pro křížovkáře.

00:02:21 Čili "anoda" - česko-ruský souhlas.

00:02:29 Ono to chvíli trvá, ale pak, když to dojde.

00:02:33 A takhle náročný to bude pořád. Tak pozor.

00:02:36 "Aurora" - výkřik Hanáka, když mu na nohu spadne roura.

00:02:43 "Flašinet" - ruské konstatování, že došly flašky s pitím.

00:02:52 "Gaskoněc" - rusky došel plyn.

00:02:59 "Hadr" - údiv nad příchodem lékaře.

00:03:07 "Katapult" - pult kata Mydláře.

00:03:13 Tohle je trošku vulgární.

00:03:18 "Klasifikace" - soulož v obilním lánu.

00:03:22 (smích z publika) Dámy se smějí.

00:03:29 "Magie" - oznámení, že do obchodu dodali polévkové koření.

00:03:38 A tohle považuju za úplný šperk:

00:03:41 "Pakostnice" - poslední slovo Jana Husa.

00:03:45 (smích, potlesk)

00:03:54 To by bylo všechno! (hudební nástroj)

00:03:58 A nyní, dámy a pánové, dovolte,

00:04:00 abych pozval našeho prvního hosta, kterým je Zdeněk Pohlreich!

00:04:26 Zdeněk Pohlreich, pracující sice v jiné televizi,

00:04:30 ale myslím si - vynikajícím způsobem.

00:04:33 Kromě toho, že je majitelem restaurací, kuchařem,

00:04:37 tak také dělá pořad o vaření, který jsem viděl

00:04:41 a který považuju za vynikající. Předpokládám, že jste mi přinesl

00:04:45 nějaký svůj produkt, pane Pohlreichu.

00:04:47 Přinesl jsem vám náš dortíček. To jste hodnej, to je krásný.

00:04:52 Tohle to já rád přijímám, takový dárky.

00:04:55 Tak děkuju mockrát. Kdybyste to ukázal na kameru,

00:04:58 tak by to bylo super. Protože...

00:05:00 Takhle když to otočíte. Ale tady šéfujete vy.

00:05:03 Já vím, vy potřebujete vidět, že tam je ten nápis.

00:05:06 No, teď už se to prý smí. Teď už se to smí.

00:05:11 Vy asi všude máte tendenci to řídit, ne?

00:05:14 I doma? Doma teď moc ne.

00:05:19 Doma to tak nejde? Ale jinak jste to asi řídil, ne?

00:05:24 No, tak mělo to svý momenty. Chci vám říct...

00:05:29 Mělo to svý momenty? To jsou nějaký divný věty!

00:05:33 Měl jsem pocit, že to řídím. Jo?!

00:05:36 Ale musím vyslovit poklonu. Váš pořad obdivuju.

00:05:40 A hlavně vás obdivuju. A myslím si,

00:05:43 že jste skutečně nadaná mediální osobnost.

00:05:46 Víte to? Něco jsem zaslechl.

00:05:49 Je pravda, trošku jsou tam problémy s výrazivem.

00:05:52 Že jo? Asi jo.

00:05:54 Teda problémy to nejsou, ale ta vysílací rada,

00:05:56 která stejně nemá co dělat, tak z vás je šťastná,

00:05:59 protože říkají, že se to musí vypípávat.

00:06:03 Asi abyste neohrozil mravní výchovu dětí.

00:06:05 Ale tam to prý zase nespadá. Ale já myslím,

00:06:07 že se tak vyjadřujete v rámci pracovního zápalu, ne?

00:06:10 No, přesně tak to je. Já jsem v podstatě slušňák,

00:06:13 ale když se převlíknu do bílýho, myslím do kuchařskýho,

00:06:17 tak je to trošku jiný. Je to jiný.

00:06:20 Vy jste v roce 89 nebo kdy emigroval.

00:06:24 Na jaře 89.

00:06:26 Čili politicky asi prozíravý nejste.

00:06:29 (smích) Už se chystám znova.

00:06:33 Jo?! (potlesk)

00:06:41 Vy jste odjel na jaře 89? No, nějak mi přišlo líto tady být.

00:06:46 Tak jsem se sbalil a jel jsem.

00:06:48 Vůbec jsem neměl představu, že se tady něco může stát.

00:06:52 Jak jste furt zavřený v kuchyni, je vám horko...

00:06:55 Pomalu o tom moc nepřemýšlíte. Dobře. Vy jste odjel kam?

00:07:00 Napřed jsem odjel do Holandska, tam to bylo super.

00:07:04 Říkali: "To jsme rádi, že vás tady máme."

00:07:06 Zavřeli mě do utečeneckýho lágru,

00:07:09 tam jsme byli dva bílí asi ze 180.

00:07:12 A když spadla Berlínská zeď, tady se to změnilo,

00:07:15 mně se nějak nechtělo zpátky, tak jsem se sbalil,

00:07:19 požádal jsem si o papíry do Austrálie,

00:07:22 dostal jsem vízum a tak jsem odjel tam.

00:07:24 Proč se vám sem nechtělo, když spadla zeď

00:07:27 a věděl jste, že to skončilo? Měl jsem pocit,

00:07:30 že jsem politicky prozíravý. Jo?!

00:07:32 Vy jste tomu nevěřil, že to spadlo úplně?

00:07:35 Ne! Ono to bylo tak, že my jsme byli v nepřítomnosti

00:07:39 odsouzeni na 18 měsíců nepodmíněně za nezákonné opuštění republiky.

00:07:44 Takže - komu by se chtělo? To chápu.

00:07:47 A v Austrálii jste vařil? V Austrálii jsem vařil.

00:07:50 Když jste tam přišel, tak jste tam přišel

00:07:52 jako zkušený český kuchař z reálnýho socialismu.

00:07:55 No, přesně tak. To vaření bylo trochu jiný.

00:07:58 To vaření bylo o hodně jiný, nicméně nějaký základy

00:08:01 vám to dá vždycky, když to děláte.

00:08:04 Takže jsem tam přijel: "Ha, ha, ha, já jsem tady

00:08:08 jako kuchař z Česka. Co s tím?"

00:08:11 Oni chvíli říkali: "No, z Česka jo,

00:08:13 ale vy nemáte žádný australský zkušenosti.

00:08:16 To budete mít blbý." Tam se vaří jinak?

00:08:18 Tam se vařilo o hodně jinak.

00:08:20 Všude se vařilo o hodně jinak než tady.

00:08:23 Tenkrát. No jo! Tak tady tenkrát to vaření

00:08:26 bylo spojený s kradením, jako všechno, že jo?

00:08:28 Jo, taky. Tady se vlastně všude hledalo,

00:08:31 kudy se tam dá krást. V jakémkoli oboru.

00:08:34 Každý se snažil si vydělat. Aby ten život

00:08:37 byl trošku k žití, tak se to tak muselo udělat.

00:08:39 A jak jste v té Austrálii začal?

00:08:42 Šel jste pracovat do nějaký restaurace?

00:08:44 Tam jsem začal výborně. Šel jsem

00:08:47 na jejich pracovní úřad a říkal jsem:

00:08:49 "Tak mě tady máte, co se mnou?" A oni mi tu větu zopakovali.

00:08:53 Tak jsem si říkal: "Na to se nemůžu spolehnout."

00:08:56 Tak jsem se výborně vybavil. Vzal jsem si tričko,

00:09:00 takový surfařský kraťasy jsem měl a chodil jsem...

00:09:03 Já jsem jel do Adeleide, do jižní Austrálie.

00:09:07 A to vnitřní Adelaide je vlastně čtvereční míle,

00:09:12 která je plná restaurací. Ano.

00:09:14 Když jsem tam přijel, tak bylo 39 ve stínu.

00:09:17 Chodil jsem sem a tam a klepal na dveře u každý hospody.

00:09:19 Ptal jsem se, jestli by nechtěli někoho,

00:09:22 kdo by pracoval v kuchyni. A vždycky jsem dodával,

00:09:25 že jsem ochoten udělat úplně cokoliv.

00:09:28 Kdybych byl býval myl nádobí, tak jsem myl nádobí.

00:09:32 Tak vás někdo nakonec vzal. Nakonec mě vzali

00:09:35 v restauraci, která se jmenovala La Gilotine,

00:09:38 pan Jacques Norin, dej mu pánbůh ... s rumem,

00:09:41 už to má bohužel za sebou. A ten mě vzal, říkal:

00:09:46 "Přijď zítra ve 4 odpoledne." Já tam přišel

00:09:50 natěšený už v půl druhý, protože jsem se

00:09:54 straně bál, že to nebudu umět.

00:09:57 Tak jsem si říkal, že si udělám fóra.

00:10:00 Takže jsem přišel tak brzo a oni říkali:

00:10:03 "Dobře, tady si stoupni, udělej to, to, to, to."

00:10:05 Vychrlili to na mě, já jsem toho 90% nevěděl.

00:10:09 Jako ty kuchařský úkony? Já jsem ani nevěděl,

00:10:12 co je kreveta, avokádo - nevěděl jsem spoustu věcí.

00:10:16 To je pravda. Avokádo znám asi dva roky.

00:10:20 Tak to bylo takový, že jsem s nima ten večer udělal,

00:10:26 pak mi nalili flašku a dali jsme se do řeči.

00:10:29 Ne, skleničku mi nalili.

00:10:32 A říkal, abych přišel druhý den znovu.

00:10:35 Tak jste tam pak pracoval? Pak jsem tam dělal

00:10:37 asi přes dva roky, dva a půl roku jsem u něj byl.

00:10:41 To byla moje australská kariéra.

00:10:44 Vy jste byl v Austrálii dva a půl roku a pak?

00:10:46 Necelý tři roky. A pak jsem uvěřil tomu,

00:10:51 co jsem řekl na začátku, že už to tady bude dobrý,

00:10:55 tak jsem se sbalil a přijel jsem zpátky.

00:10:57 Abychom to v globálu zhodnotili. Česká gastronomie dnes?

00:11:01 Myslím v rámci evropského kontextu.

00:11:04 Nebo ve srovnání případně i s Austrálií?

00:11:08 Ta gastronomie v Čechách je taková...

00:11:13 Má spoustu problémů. Myslím, že v tom

00:11:16 strašně moc chybí třeba peníze, chybí v tom...

00:11:20 Kde chybí peníze? V kapsách daňových poplatníků.

00:11:23 Myslíte na ta jídla? Myslím, že jo.

00:11:26 Aby mohlo být to jídlo dražší? Samozřejmě.

00:11:30 Protože ten progres, ten postup vždycky něco stojí.

00:11:34 Pro nás všechny by asi bylo dobrý, kdybychom měli hromadu peněz,

00:11:38 který bychom mohli projíst v dobrých hospodách.

00:11:41 Čím víc bychom tam utratili, tím víc by ty hospody rostly

00:11:44 a zároveň s tím by gastronomie rostla.

00:11:47 Tak vy cítíte ty limity v ceně, je to odtud potud.

00:11:51 Tak já myslím, že to je v podniku.

00:11:53 Je podnik lacinější, pak je podnik dražší.

00:11:55 Tak ty dražší mají většinou míň klientely,

00:11:58 ale zase tam ta klientela něco utratí, ne?

00:12:01 Já si myslím, že ty dražší jsou zbytečně moc drahý.

00:12:04 Strašně tady chybí taková střední kategorie hospod,

00:12:08 kde lidi ze střední třídy, kteří jsou ochotni

00:12:11 utratit za oběd rozumnou částku, nebo za to jídlo,

00:12:16 tak nemají moc na vybranou. Co je rozumná částka za oběd?

00:12:24 Rozumná částka za oběd jsou tři čtyři stovky.

00:12:29 Úplně se to tady rozšumělo. Za dobrý oběd.

00:12:33 Čili jeden oběd měsíčně.

00:12:35 To je kompletní jídlo na celý měsíc.

00:12:37 Když půjdete do fastfoodu, tak tam necháte dvě stovky.

00:12:40 Jaký je v tom rozdíl? Já vím.

00:12:42 Hodně lidí si doma něco nakrájí a je to.

00:12:45 Ale to tu gastronomii nikam moc neposune.

00:12:48 Řekněte mi, třeba je jedna taková věc,

00:12:50 to jsem si všiml i já - často máte poměrně lacinou hospodu,

00:12:53 a když si objednáte jídlo, tak vám dají hromadu,

00:12:56 abyste viděl, že na vás nešetří.

00:12:58 My tu máme taky to trauma z komunismu,

00:13:00 že se šidilo na porcích. Přesně tak.

00:13:02 Tak dnes si to zase vracíme: "Na, tady máš brambor."

00:13:05 A na druhou stranu přijdete do luxusní,

00:13:08 on přinese ohromně drahý jídlo,

00:13:11 které chvíli na tom talíři hledáte.

00:13:14 Říkáte si, že to je jenom nahřátý talíř,

00:13:16 jídlo teprve přinese. "Bohužel se mi tam vydělal pták."

00:13:19 A pak zjistím, že to je maso!

00:13:22 Že na tom kuchař makal celý odpoledne.

00:13:25 Říkám: "Máte zaprasený..." A to je to jídlo!

00:13:28 Tak co s tím? Je to normální?

00:13:31 Jak je to s těma porcema? Já byl v tak drahý restauraci

00:13:34 a tam nám dávali vlastně už jenom takový plivance.

00:13:38 A když jste skončil a odcházel jste -

00:13:40 tak jste byl najedený? Nebyl jsem moc najedený.

00:13:44 Takže těch plivanců bylo málo. Ne.

00:13:46 Já tam nešel z vlastní vůle. Já dostal od nich

00:13:49 nějaký bonus, certifikát, že můžu projíst

00:13:51 asi 15 tisíc. To jsem nevěděl,

00:13:53 že ta kalorická hodnota bude asi jako jedna tatranka.

00:13:58 Tak jsem to tam projedl a pak jsem se doma

00:14:01 ještě něčím dohnal. Tak jasně!

00:14:06 Já vím, že nemají být ohromný.

00:14:08 Není smyslem nahromadit do sebe potraviny.

00:14:12 To určitě ne. Já si myslím, že těch restaurací

00:14:16 je hromada, různých zaměření, různých konceptů.

00:14:20 Jaký máte vy koncept? My se snažíme poskytnout

00:14:25 o něco víc, než si zaplatíte. Prosím vás!

00:14:29 Naše idea na začátku byla taková,

00:14:33 mysleli jsme si, že ten host by si měl myslet,

00:14:38 až bude odcházet, že to stálo za něco víc

00:14:42 než vlastně ve skutečnosti zaplatil.

00:14:46 A stalo se vám to? Že třeba někdo přišel

00:14:49 a řekl: "Tak málo?!" A ještě měl hubu od šlehačky.

00:14:55 (smích, hudební nástroj, potlesk)

00:15:04 To se nám samozřejmě nestalo, ale musím říct,

00:15:08 že nám spousta lidí řeklo, že by to klidně

00:15:11 mohlo bývalo být i dražší. (ticho)

00:15:15 Když vypiju tři lahve, tak: (opilecky mumlá)

00:15:23 "Nechceš ještě stokorunu?" Ne, tak to nebylo.

00:15:27 Já jsem s ohromným zaujetím koukal na ten váš pořad,

00:15:30 jak vy to tam dirigujete. A ještě mě fascinuje,

00:15:33 že je vidět, že tomu rozumíte. Fakt, jo?

00:15:36 No, no. Teda proti mně!

00:15:40 Já mám takovou zvláštní věc. Mám tady takový jedno jídlo.

00:15:45 Malinko vystydlo, ale je to klasika.

00:15:50 Ježiš, to je krása! Já bych potřeboval,

00:15:54 kdybyste mi to zhodnotil. Jenom tak mě to zajímá,

00:15:58 co tomu řeknete. Mám tady pro vás i příbor.

00:16:00 Je úplně luxusně nový. Kdybyste se na to...

00:16:05 Je to trošku vystydlý, ale ne moc.

00:16:08 Kdybyste jen tak do toho... Co je?!

00:16:11 Vám se nechce nebo co? Kdybyste do toho ďoubnul

00:16:13 a řekl mi k tomu pár slov. Já vám pak k tomu

00:16:17 řeknu taky pár slov. (smích z publika)

00:16:21 Od nás to není, to jsem klidnej.

00:16:24 To ne! To je klasika, jak já říkám.

00:16:26 Tohle je klasika? Bohužel.

00:16:30 Naberte si. Co děláte?! Naberte si to!

00:16:35 Co to u toho děláte? Ty vole!

00:16:44 Co je? Rozjeďte to! Jak "ty vole"? Knedlíček!

00:16:51 To je plec, bramborový knedlík, zelí!

00:16:54 Úplně mi tečou sliny, když na vás koukám.

00:16:57 Ta byla na oběd, ne? Božemůj!

00:17:00 Tak je to na ochutnání, trošku studenější.

00:17:03 Kdybyste mi udělal malinko rozbor.

00:17:08 Vy se při tom tak úplně zatahujete!

00:17:15 No! Ještě jste nedal masíčko.

00:17:19 Masíčko bude z toho asi to nejlepší, ne?

00:17:22 A zatím?

00:17:24 Zatím to není nic, o čem byste psal domů.

00:17:33 "Milá mami, dnes jsem měl plec se zelím."

00:17:37 "Byla nezapomenutelná." "I pan Pohlreich se mohl užrat."

00:17:45 Co je?! Co je? Stačilo?

00:17:50 To je ještě pro vás. Já vám to jím, ne?

00:17:54 Já si vás tak vážím, tak jsem vám nechal kus.

00:17:59 Zelí je kyselý, že se vám rolují ponožky.

00:18:02 To maso - dejme tomu. A ten knedlík je dávno za zenitem.

00:18:07 Ani na tom talíři to není fajnově nandaný.

00:18:10 Když jsme to stěhovali, tak se to malinko to...

00:18:14 Ale abyste měl představu, já už mám dnes

00:18:16 za sebou tři tyhle plece. Šikovnej.

00:18:18 Že jsem je snědl! Fakt, jo?

00:18:21 A dobrý.-Jste odolnej. Taky jestli nejste mlsnej!

00:18:26 Jsem! Jasně že jo. To víte, že jsem.

00:18:28 A když přijdete domů, to nemáte to jako já,

00:18:31 jak to otevřu a beru tam ty papíry.

00:18:33 Pak to zapiju! Nemám!

00:18:39 A nejradši mám to zapíjení. Vy jste cimprlínek.

00:18:43 Vy kousek. Já jsem viděl tu vidličku.

00:18:45 Jak jste ji jenom omočil! A pak tak jako: "Ne."

00:18:53 Jsou lepší věci než tohle to. To je bezesporu.

00:18:56 Než tohle?-Hm. Jsou, ale musím se něčím plnit, ne?

00:19:00 To musíte. A znáte hlad jako takový?

00:19:03 Já neměl hlad posledních asi kolik...?

00:19:06 Já jsem v branži 38 let. Já neměl hlad tak...

00:19:11 25, 20? Let? Tak to já mám v minutách.

00:19:18 Zdeněk Pohlreich! (virbl, potlesk)

00:19:31 Dámy a pánové, naším dalším hostem je Aneta Langerová!

00:19:57 Dobrý večer. Dobrý večer.

00:20:00 Když jsme ještě v čerstvém závanu s panem Pohlreichem,

00:20:04 vy vaříte, Aneto? Já pro jistotu nevařím.

00:20:07 Vůbec nevaříte? Moc ne.

00:20:09 A jíte? Jo, jím, ale jsem vegetarián,

00:20:12 takže já to mám jednoduchý. Odjakživa?

00:20:16 Nebo od určitý doby? Já jsem vyrůstala na venkově

00:20:21 a my jsme ta zvířátka moc nelitovali,

00:20:24 rovnou jsme je měli na talíři, takže asi od té doby.

00:20:28 Já je tam dodneška vidím. Opravdu?

00:20:32 Na vás to působilo jako nějaká krutost?

00:20:35 Ano. Čili vegetarián.

00:20:38 A když jdete do restaurace, tak vegetariánské jídlo.

00:20:41 A doma kus pažitky? Zas takový králík asi nejsem.

00:20:47 Ale ovoce. Co tomu říkáte vy?

00:20:53 Máte tam něco pro vegetariány? To víte, že máme.

00:20:58 Já si myslím, že vegetariánství je neprobádaná

00:21:02 oblast gastronomie, v Čechách speciálně.

00:21:05 Tady to končí u českýho národního jídla.

00:21:09 Smažený sejra, samozřejmě. To je základ.

00:21:13 -To já moc dobře znám.
-A tím to asi končí.

00:21:17 Je to strašná škoda. Tak 30 let

00:21:19 jsme byli povinně vegetariány, protože maso nebylo.

00:21:22 Zase já si od tý doby maso rád dám.

00:21:25 Já nebyl z venkova. A my tady v Praze.

00:21:27 V pondělí bylo řeznictví zavřený. Od úterka do pátku

00:21:30 to vypadalo jako šatna na kabáty, kde nic nemá.

00:21:33 A v pátek odpoledne jsme se rvali o ty tlustý šlachy.

00:21:37 Já celý komunismus kouřil a když pak začaly ameriky,

00:21:41 tak já blbec přestal. Říkal jsem si:

00:21:44 "Jako blbec jsi zbytečně kouřil celý život.

00:21:47 A když jsou tu dobrý cigára, tak jsi toho nechal."

00:21:50 Rychle jsem začal. Aneto, jak se vám daří?

00:21:53 Vy jste tady byla, jak je to dlouho?

00:21:55 Tři roky? Ano, tři roky.

00:21:58 Od té doby jste tak zženštěla, stala jste se dámou trošku víc,

00:22:02 tenkrát jste byla taková spíš holka.

00:22:05 Vnímáte to taky tak? Vnímám to tak. Ano.

00:22:08 Ráno se na sebe podíváte a říkáte si:

00:22:10 Hm... Radši se u toho tak úplně netvářím.

00:22:14 Já to moc neřeším.

00:22:16 Vždycky přijdu a rychle to na sebe napatlám.

00:22:19 Nedělejte. Neřeším jestli dobrý nebo špatný.

00:22:22 "Napatlám to a jdu. Ženu nebo dámu takhle napatlám."

00:22:27 To jsem ještě neviděl a může mi to každá říkat.

00:22:32 Tak dobře, to neuhraju. Fajn, jsem tam tak půl hodiny.

00:22:39 Pak si nalepíme řasy. Pusinku...

00:22:43 A za čtyři hodiny: "Dobrý den!" Jo, takhle.

00:22:49 Tak to je přirozený proces, jste o tři roky starší,

00:22:54 i když pořád mlaďounká. A co s hudbou?

00:22:57 Máte taky pocit, že si jdete někam jinam?

00:23:00 Než jste původně chtěla? Pomalu jsem se vrátila k tomu,

00:23:04 v čem jsem vlastně vyrostla a myslím, že to je fajn.

00:23:08 A vy někde tak zmiňujete, že jste spokojenější.

00:23:11 Že jste předtím byla taková nejistá

00:23:13 a teď máte pocit, že život je pěkný.

00:23:16 Asi to taky bylo tou soutěží a tím obrovským boomem.

00:23:20 A tím, že člověk neměl moc šanci se postavit na vlastní nohy.

00:23:23 To bude dělat pan Pohlreich s kuchařema.

00:23:27 Hodně štěstí. Takovou Superstar vařečkovou.

00:23:30 Tak to je pravda. Asi to byl šok a strašný zásah.

00:23:34 Ale pak ta muzika člověka nějak dovede.

00:23:36 Já jsem si potom udělala takovou trošku intimnější desku

00:23:40 a trošku jsem se v tom našla, zorientovala.

00:23:43 A pak jsem si vzala do ruky kytaru

00:23:45 a začínám skládat písničky, které se dají pořádně zpívat.

00:23:48 A tak nějak je mi dobře. Poslední deska se jmenuje Jsem?

00:23:52 Ano. A to je ta poslední.-Ano.

00:23:55 A když děláte desku, tak si ji děláte intimně doma?

00:23:59 Různě. Většinou pořád sbírám.

00:24:03 Pak se na to podívám, co jsem nasbírala.

00:24:06 Říkají, že hrozně vyhazujete muzikanty.

00:24:09 Jak to teď vypadá? Tak střídá se to.

00:24:13 Ale tentokrát je nevyhazuju já. Ne?

00:24:16 Většinou z časových či praktických důvodů.

00:24:19 Vy ho vyhodíte, že nehraje dobře nebo že je drzej?

00:24:23 Co se děje? Nějaká vzájemná věc

00:24:25 tam přestane fungovat. Podíváte se na něj a řeknete:

00:24:28 "Vypadni!" Ne, takhle ne.

00:24:31 Myslím, že je to velmi přirozený proces.

00:24:34 Ačkoliv se to kolikrát někomu nezdá.

00:24:38 Ono to potom přijde zpětně. U muzikantů zvlášť.

00:24:41 Ti pořád putují, tak tam to k tomu patří.

00:24:46 Ale někdy to může být pro interpreta problém,

00:24:48 že si těžko zvyká ně některý. To vy nejste?

00:24:50 Ne, já si zvykám rychle. Jo?

00:24:53 A koncerty hrajete? Taky hraju, samozřejmě.

00:24:56 Prý jste tam teď mluvná. Dřív jste prý nevěděla,

00:24:59 co s tím. Jo, já povídám příběhy.

00:25:01 Příběhy?! Ano, tuhle jsem byla v Chebu.

00:25:04 Vzpomněla jsem si, že jsem tam měla pratetu,

00:25:07 tak jsem ji tam hledala v publiku, nikdo se nepřihlásil,

00:25:10 což mě teda mrzelo. Vy jste už nevěděla,

00:25:12 jak vypadá prateta? Tak byste ji nenašla, i kdybyste ji našla.

00:25:16 Ptala jsem se, jestli není někdo z nich má prateta z Chebu.

00:25:22 Kdybyste ji někdo znal, já bych ji hrozně ráda poznala.

00:25:25 Vy ji nějak urputně hledáte. Vzpomněla jsem si na ni.

00:25:28 Tak se mi zastesklo.

00:25:31 Asi je to taky dané tou praxí, už to nějakou dobu děláte,

00:25:35 tak se v tom člověk trošku otrká.

00:25:37 Asi vždycky budu ten méně mluvný člověk.

00:25:40 Radši budu zpívat a dávat to do těch písní.

00:25:43 Tak tady by to nešlo. Tady musíte mluvit.

00:25:45 Právě jsem si říkala, co tady dělám.

00:25:48 Tady musíte něco říct. Já říkám, mluvím.

00:25:50 Tak řekněte ještě něco. Tak dobře.

00:25:54 Nechcete říct nějaký ten příběh? Myslím, že už radši ne.

00:25:58 Publikum tady je. Ne, dobrý.

00:26:00 To s tou pratetou stačilo. Já si myslím...

00:26:03 Tu pratetu jsem nemyslel. To už jsme slyšeli.

00:26:05 Třeba jiný příběh. Co třeba říkáte na koncertě?

00:26:09 Co říkám... Tohle by bylo publikum,

00:26:11 které by přišlo na váš koncert. Ano?

00:26:13 Tak jak byste to začala? Jak bych začala?

00:26:17 Pus mínus, ne úplně. My tam máme takový intro.

00:26:21 Já vím. Tak jakože doznělo.

00:26:23 Když dozni intro, tak my začneme zpívat.

00:26:27 Říkala jste, že tam vyprávíte příběhy.

00:26:29 Ano. Ale většinou až na konci.

00:26:32 Představte si, že to je konec toho koncertního vystoupení.

00:26:35 Myslím, že je to právě to, jak to přijde.

00:26:38 Já bych chtěl, abyste to udělala jak to přišlo.

00:26:40 Ne, já bych ty lidi potřebovala nejprve poznat.

00:26:43 Jednoho po druhým poznat? To se můžeme

00:26:45 za čtyři roky sejít. Vy byste potřebovala

00:26:49 ty lidi poznat jednoho po druhým? Ne!

00:26:52 Jednoho po druhým ne, ale během koncertu

00:26:54 se díváte do těch očí a to vám něco řekne.

00:26:56 A díváte se na jejich výrazy, jestli se zrovna šklebí nebo smějí.

00:26:59 A pomůže vám, když trošku přisvítíme?

00:27:02 Že byste se podívala do těch očí?

00:27:04 Ne, to by bylo na dlouho. Já se stydím.

00:27:07 Dobrý večer. To je přece úplná zkáza,

00:27:11 nechat si přisvítit. Byly asi samý veselý věci.

00:27:14 Tak můžete zase zhasnout. Aneto, já myslel ukázku.

00:27:19 Já nemyslel, že budete vyprávět příběhy.

00:27:22 To přeci musí být spontánní. Nemám nic připravenýho.

00:27:25 Já nemyslel něco nespontánního. Jo takhle.

00:27:28 Bral jsem to tak, že vyprávíte příběhy,

00:27:31 hledala jste tetu, tak jsem si říkal,

00:27:34 Aneta nám tady možná káže něco, co tam svým lidem na koncertu říká.

00:27:38 Tady bude jistě řada vašich fanoušků.

00:27:41 Ano. No. Co bych vám tak řekla?

00:27:45 Já myslím, že to opustíme. Já se jim koukám do očí.

00:27:49 Já tam teda nic nevidím, ale dobře.

00:27:52 Vy jako zpěvačka musíte ty lidi bavit tím, co říkáte.

00:27:56 A může to být zajímavý. Může.

00:27:59 Ale já se snažím vám tady vysvětlit,

00:28:01 že koncert má hodinu a půl. A během té hodiny a půl

00:28:05 třeba po hodině začnu mluvit. Během té hodiny

00:28:08 já nasbírán takové nějaké věci.

00:28:11 A z těch to potom to to. A tady sedím deset minut

00:28:14 a je to málo. Asi víc.

00:28:17 Já vás chápu, ale pár koncertů už jste dělala.

00:28:21 Párkrát už jste tam něco řekla.

00:28:23 Ale já si nepamatuju, co říkám.

00:28:25 Vy si to nepamatujete? Ne, opravdu ne.

00:28:28 A to se vám může stát, že budete říkat pořád to samý!

00:28:31 Budou říkat: "Byl jsem zase na tý Langrový,

00:28:33 zase říkala o tý babičce z Chebu!

00:28:35 My byli dvakrát na koncertě a vždycky hledala tu z Chebu."

00:28:39 No. A pokaždý je tam taky jiný publikum.

00:28:41 To ne, oni na vás přijdou podruhý.

00:28:43 Musíte si to aspoň poznamenat, abyste neříkala to samý.

00:28:46 Třeba jedno turné jo, ale to druhý už...

00:28:49 Druhý turné už přece neříkám ty samý věci.

00:28:52 A pak máte tu svoji úctyhodnou aktivitu - Světlušku.

00:28:59 Kdybyste to trošku dovysvětlila. Co to je.

00:29:02 Světluška je nadace pro nevidomé.

00:29:06 Trvá to už sedm let, co Světluška existuje.

00:29:12 (rána, zřejmě bouchnutí) Někdo souhlasí.

00:29:17 A děláme různé projekty. Toto je například kavárna Potmě.

00:29:22 To je kavárna, kde se obsluhuje ve tmě.

00:29:26 Ano. Obsluhuje, hraje, zpívá. Je to velmi zábavný.

00:29:28 Sama jsem si to vyzkoušela, protože na mě

00:29:31 Světluška ušila takovou boudu, že jsem měla obsluhovat

00:29:34 v té kavárně já. Bylo to moc fajn.

00:29:37 Taky jsem tam hrála a praskla mi tam struna.

00:29:40 Bylo to hrozný. Jestli jsem to dobře pochopil,

00:29:43 tak záměrem toho je, aby si lidé v té tmě

00:29:46 představili ten svět lidí. Aby se to sblížilo,

00:29:50 aby se otočily ty role. Když jsme v normálním životě,

00:29:56 že bychom se měli starat o ty nevidomé víc.

00:30:00 Ale tady je to o tom, že musíme spoléhat

00:30:03 na ty nevidomé, kteří nám tam nosí kávu.

00:30:05 V jejich světě. S určitou nadsázkou.

00:30:09 To děláte řadu let a to vás ctí, že se tomu věnujete.

00:30:12 A na druhou stranu - jak se vyvíjí váš osobní život?

00:30:16 Zajímavě. Tak si zazpíváme.

00:30:19 Ano! Konečně. Aneta Langerová!

00:30:50 Je to možný co se to stalo

00:30:53 že srdce mé mlčí o našich nadějích

00:30:58 jak je to možný tolik lásky nás to stálo

00:31:02 a přece přišly slzy unesly nás v peřejích

00:31:06 jak je to možný snad se mi to jen zdálo

00:31:10 a ráno čeká na mé probuzení

00:31:13 jsme dva na útěku co překračují jednu dlouhou řeku

00:31:22 co teče dokola dokola dokola

00:31:27 kolem nás a není cesty zpět

00:31:31 dokola dokola dokola

00:31:35 jednou milovat podruhé nenávidět dokola dokola dokola

00:31:43 když lásce dojdou slova přestane působit

00:31:47 dokola dokola dokola

00:31:51 je uměním na světě žít

00:32:03 papapapa papapa...

00:32:14 řeka smutku a nenávisti

00:32:18 nikdo nás najednou nejistí

00:32:22 před utonutím ztracením se

00:32:26 před uklouznutím na kluzké římse

00:32:30 jsme tu sami opuštění

00:32:34 světem zmatení bez znamení

00:32:37 rozpůlení dvě osoby v těle

00:32:41 do slova do písmene

00:32:47 dokola dokola dokola

00:32:51 kolem nás a není cesty zpět

00:32:55 dokola dokola dokola

00:32:59 jednou milovat podruhé nenávidět

00:33:03 dokola dokola dokola

00:33:07 když lásce dojdou slova přestane působit

00:33:11 dokola dokola dokola

00:33:15 je uměním na světě žít

00:33:19 dokola dokola dokola aaaaa...

00:34:06 Aneta Langerová! Děkuju moc.

00:34:17 Tady se můžete osvěžit. Děkuju.

00:34:23 Aneto, náhodou ten příběh? Nic, nic mě nenapadlo.

00:34:26 Když jsem zazpívala tu píseň, tak mi došlo,

00:34:29 že jsem všechno řekla. Víte?

00:34:32 Poslouchal jste ten text? Tohle bylo všechno?

00:34:36 Poslouchal jste ten text? Ano, ano.

00:34:38 Ale mě napadl můj příběh. No vidíte to.

00:34:40 Tak to řekněte. Až na koncertě.

00:34:43 Aneta Langerová! Děkuji.

00:34:49 Dámy a pánové, naším dalším hostem

00:34:52 je Vlastimil Vodruška! (hudební doprovod)

00:35:17 Pan Vlastimil Vondruška, vystudovaný historik.

00:35:21 Ale věnoval jste se podnikání. Takovému zvláštnímu oboru.

00:35:26 Věnoval jsem se podnikání.

00:35:28 Vyráběli jsme kopie historického skla.

00:35:32 Nicméně samozřejmě věnuji se spíše tomu,

00:35:35 co jsem studoval, takže historii.

00:35:38 Abych přispěl k vyváženosti vašeho pořadu,

00:35:41 tak jsem vám pro změnu přinesl potravu duchovní.

00:35:44 To jste hodný, děkuju. Po panu Pohlreichovi je to potřeba.

00:35:53 Ale tohle není žádný studený vepřo-knedlo-zelo.

00:35:57 To vím, že ne. Já jsem se na to i díval.

00:36:00 Tak vaše knížky mají úspěch. Taky se dobře prodávají.

00:36:02 Vy to jistě víte. Ale jak vy to děláte,

00:36:05 že skutečně se člověk o té době dozví všechno.

00:36:09 Listoval jsem si tady to 13. století.

00:36:12 Dokonce mě zaujalo, že tam člověk dostane informace

00:36:16 z takových oblastí, které v historických

00:36:19 literaturách nebyly. A je to taky tím,

00:36:21 že vy píšete historické romány, dáte tomu děj.

00:36:25 To je docela komfortní. Vy si vymýšlíte, co oni říkají.

00:36:28 Václav řekne: "Podej mi to."

00:36:31 To je výsostné právo všech spisovatelů.

00:36:34 Vytváříme si svůj svět. Já jsem si právě říkal:

00:36:37 "Ten si žije: Podej mi to, Otakare II.

00:36:40 Máš to na zemi." A když mě štve, tak ho...

00:36:44 A když vás štve, tak z něj uděláte trochu hnusáka.

00:36:47 Ale třeba to 13. století, koukal jsem jenom tak narychlo,

00:36:51 já na to nemám tolik času, byla v některých ohledech

00:36:54 možná zajímavější než ta dnešní.

00:36:57 Třeba mluvili jazykama. To zase není tak těžký.

00:37:00 Že mluvili více jazyky běžně. My máme zkreslené představy

00:37:05 dané školou. Já mám pocit,

00:37:08 že učitelé nám zatajují, že ti před námi byli také chytří.

00:37:12 Když jsem si to prohlédl, tak mám pocit,

00:37:15 že jsem vůbec ve škole nebyl! Ale třeba

00:37:17 že se mluvilo víc jazyky běžně.

00:37:20 Němec vlastně znamenalo přívrženec papeže.

00:37:23 Tak to v nějaké době. Ale s těmi jazyky je to relativní.

00:37:28 Stačila vám latina.

00:37:31 A pak mě zaujalo, že tam píšete o takových oblastech

00:37:36 jako je třeba sex.

00:37:38 Tam je strašně zajímavý, jak se proměnilo postavení ženy.

00:37:41 Já jsem věděl, že k tomu dojdeme.

00:37:43 Kamarádi mi už říkají "středověký Uzel",

00:37:46 protože nakonec, i když jsem toho napsal hodně,

00:37:49 tak vždycky skončím u erotiky. Až teď se pan Pohlreich chytil.

00:37:54 Ale já tam taky píšu o jídle! O jídle taky.

00:37:57 To on si pak doma prostuduje jídlo.

00:38:00 Ale mě by třeba zajímalo... Neuhnu z toho sexu, koukám.

00:38:03 Ne, ta proměna. Já zas tak hrubě nejdu na sex.

00:38:06 Ale jaksi tak nějak intelektuálně k tomu směřuju.

00:38:09 Ta proměna postavení ženy. Vycházelo to z toho,

00:38:13 že žena je vlastně zdrojem pokušení.

00:38:16 Že ona je ta substance, která má tendenci

00:38:21 toužit po požitku a podobně. Četl jste to?

00:38:27 Naposledy při korekturách. To už je dávno.

00:38:30 Mezitím jsem toho napsal spoustu!

00:38:32 Čili já si to teď pamatuju líp než vy!

00:38:34 Tak vy jste nepřipravenej! Já jsem si říkal:

00:38:37 "Proberu s ním třináctku, 13. století..."

00:38:40 Já už jsem ve 14. století. Ale ono je to pořád stejný.

00:38:43 Tady jsem koukal, že se to právě začalo měnit!

00:38:45 Tak vy v tom nakonec máte čurbes!

00:38:48 Ne, nemám čurbes.

00:38:50 Tak jak to bylo s tou proměnou ženy?

00:38:53 Teď si vás vyzkouším. Vyzkoušejte.

00:38:56 Ono to bylo dáno doktrínou, že žena je dědičkou

00:38:59 pramáti Evy, která spáchala prvotní hřích.

00:39:02 Takže samozřejmě žena v sobě ten hřích nese,

00:39:05 tudíž je náchylná k tomu, že je slabší,

00:39:07 že za vše špatné může ona, čili my muži nic.

00:39:10 Žena nás svádí, žena nás pokouší,

00:39:13 žena má být trestána! To byla chytrá doba.

00:39:17 Byla! Za vším hledej ženu.

00:39:20 Proto mám rád středověk! Na druhou stranu musím říci,

00:39:23 že naši předkové se o své ženy dovedli postarat,

00:39:27 věřte tomu nebo ne. Třeba už v roce 1039

00:39:30 vyšel zákon proti domácímu násilí.

00:39:34 To vím, na to se hledělo. Ale oboustranně!

00:39:40 To násilí asi mělo jinou formu. To byl asi opravdu brutál.

00:39:46 Když hodil sekerou, tak už se s tím muselo jít.

00:39:49 U té sekery možná ještě ne, ale u těch

00:39:52 brutálnějších skutků už ano. To už pak bylo násilí.

00:39:56 Ale taky mě zaujalo, co člověk všechno neví.

00:39:59 Taky je to daný tím, že mě takhle překvapuje hodně věcí,

00:40:02 to je můj problém, ale vy o tom dovedete

00:40:05 psát tak, že to i zaujme laika, který nemá chuť se ponořit

00:40:10 do odborných vědomostí a tak dále.

00:40:15 Ale co se vám zdá nejzajímavější třeba na tom,

00:40:19 když se zaobíráte středověkem? Proti těm tezím,

00:40:22 v jakých jsme vychovaní a učení?

00:40:26 Hlavně si myslím, že středověk je doba,

00:40:29 která je pro nás inspirační! Protože ti lidé

00:40:32 tehdy žili sice těžce... Používá se to jako nadávka:

00:40:35 "To je jak za středověku," se říká.

00:40:37 Když je něco blbě. Jako že je to zaostalý.

00:40:41 To já ani neznám, nepoužívám. Mezi vědci

00:40:44 se to asi nepoužívá, protože by se vědělo,

00:40:47 že to je vlastně pochvala. Samozřejmě.

00:40:50 Ale proč se ty knížky čtou relativně slušně -

00:40:54 já se snažím na rozdíl od většiny kolegů

00:40:57 nikoliv ukazovat co umím já, ale psát to tak,

00:41:02 aby se to líbilo mým čtenářům. Ano.

00:41:05 A nezkreslujete to někdy trošku? Kvůli čtenářům?

00:41:07 Každá historie je subjektivní. Vždycky píší lidé...

00:41:10 Tak já bych si taky mohl šlehnout 13. století.

00:41:13 Samozřejmě. Pokud si něco nastudujete,

00:41:15 tak proč ne? Já jsem si nastudoval

00:41:17 vaši knížku a teď bych napsal svoji!

00:41:20 13. století podle Honzy. Vlastimil Vodruška!

00:41:32 Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.

00:41:34 To je pro dnešek všechno a těším se s vámi

00:41:37 za týden na shledanou buď tady v Divadle Ponec

00:41:39 a nebo u televizních obrazovek. A uvolněte se, prosím.

00:41:46 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2010

7 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly239

Následující díl

Talk show Jana Krause (2010). Hosté: A. Langerová, Z. Pohlreich a V. Vondruška. Režie V. Nouzák

Obsah dílu

Úvod

Zdeněk Pohlreich

Aneta Langerová

Vlastimil Vondruška

Přehrát vše

Pozvaní hosté:
Zdeněk Pohlreich – kuchař
Aneta Langerová – zpěvačka
Vlastimil Vondruška – spisovatel a historik

	Kuchař Zdeněk Pohlreich byl moderátorem divácky velmi oblíbeného pořadu, ve kterém uplatnil své schopnosti šéfkuchaře. Zkušenosti v oboru získal Zdeněk Pohlreich ve světě a bude vyprávět o tom, jaké byly jeho začátky v emigraci. V pořadu také uvidíte, jak si pan Pohlreich pochutnal na občerstvení od Jana Krause.
	Zpěvačka a vítězka soutěže Superstar Aneta Langerová je hostem pořadu Jana Krause již podruhé. Od minulého vystoupení se více rozpovídala a podle svých slov nyní hovoří i s posluchači na svých koncertech. Již několik let je Aneta patronkou nadace Světluška, která přispívá na nevidomé děti a v těchto dnech opět otvírá kavárnu Potmě.
	Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška vytěžil pro své literární dílo maximum ze své profese. Janu Krausovi přinesl ukázku svých historických románů, podle jednoho z dílů série kolem Oldřicha z Chlumu byl dokonce natočen film Jménem krále, ke kterému pan Vondruška napsal scénář.

S kým jste se nejvíc uvolnili?

83 % Zdeněk Pohlreich 11 % Aneta Langerová 6 % Vlastimil Vondruška